Maďarský premiér Viktor Orbán ztrácí doma půdu pod nohama, a tak hledá oporu v zahraničí. Jeho emisary zajímají lidé kolem Andreje Babiše. Cíl? Zabránit, aby Evropská unie omezila Maďarsku pravomoci. Referoval o tom v podcastu 5:59 webu Seznam Zprávy maďarský novinář Szabolcs Panyi.
Maďarský premiér Viktor Orbán čelí nebývalému tlaku – doma ztrácí podporu a v Evropské unii přibývá hlasů, které zpochybňují dodržování právního státu v Maďarsku. Zatímco doma se snaží odvrátit pozornost od ekonomických problémů, v zahraničí hledá politické spojence, kteří by ho podrželi. Jeden z pilířů jeho strategie míří i do Česka – k hnutí ANO Andreje Babiše.
Jak zaznělo v podcastu 5:59 serveru Seznam Zprávy, Orbán čelí poklesu podpory. Průzkumy dávají náskok opoziční straně Tisza europoslance Pétera Magyara. „Pokud příští rok v dubnu proběhnou volby v Maďarsku svobodně a čestně, je vysoce pravděpodobné, že v nich vláda Viktora Orbána prohraje,“ uvedl investigativní novinář Szabolcs Panyi, který působí v projektech VSquare a Direkt36.
K odklonu voličů přispívají především ekonomické potíže – zejména vysoká inflace a rostoucí ceny potravin. Aby odvedl pozornost, přichází Orbánův kabinet s návrhem zákona o transparentnosti veřejného života. Ten by měl umožnit omezovat či zakazovat organizace označené za hrozbu suverenitě. Podle Panyiho jde o „ruský zákon“, který má upozadit reálné problémy Maďarů.
Zároveň sílí tlak ze strany EU. Německý kancléř Friedrich Merz varoval před tvrdším postojem vůči Maďarsku, pokud bude dál blokovat rozhodnutí na úrovni unie. Na jednání ministrů v Bruselu padl i návrh na omezení hlasovacích práv Budapešti podle článku 7 Smlouvy o EU.
Právě tomu se Orbán snaží za každou cenu zabránit – a podle Panyiho k tomu buduje síť spojenců. Po ztrátě jistoty v osobě Roberta Fica, jehož vláda na Slovensku čelí otřesům, se jeho pozornost obrací k Česku. Hnutí ANO má podle průzkumů šanci na vítězství v podzimních volbách a stejně jako Fidesz patří do frakce Patrioti pro Evropu.
Klíčovou roli sehrává Babišova pravá ruka Tünde Bartha. Bývalá šéfka Úřadu vlády, původem slovenská Maďarka, má podle Panyiho v Maďarsku výjimečné postavení. „V podstatě ji považují za chytřejšího Andreje Babiše. Vnímají ji jako někoho, kdo si dělá poznámky, kdo si pamatuje, o čem se vyjednává,“ zaznělo v podcastu.
Před několika týdny navštívili Česko dva emisari Fideszu, kteří se podle zjištění setkali se zástupci ANO a jejich marketingovým týmem. Cílem je upevnit vazby, které by Maďarsku mohly zajistit oporu v případném hlasování o sankcích.
Orbán ale sleduje i širší plán. Jak popisuje Panyi, premiér věří, že krajní pravice má potenciál ovládnout Evropskou unii. Patrioti pro Evropu by podle něj jednou mohli ovládnout Evropskou komisi. „Své ambice ale rozhodně nevzdává,“ říká investigativní novinář.
Orbán sází na návrat Andreje Babiše k moci. A pokud se to podaří, může se Česká republika ocitnout v těsnějším sepětí s politikou, která v Bruselu budí čím dál větší znepokojení.
Dara Rolins si ve svém životě zažila další velkou premiéru. Nechyběla u toho její dcera Laura, která se s maminkou postavila nejenom před objektiv fotoaparátu. Co společně absolvovaly?
Policie objasnila případ nebezpečného vyhrožování prezidentovi Petru Pavlovi před návštěvou Olomouckého kraje, kterou absolvoval během uplynulého pracovního týdne. Zadržela muže, jemuž teď hrozí roční trest odnětí svobody.
Karel Šíp výjimečně promluvil o vztahu se svou manželkou, která je výrazně mladší než on. Na jejich společném životě se to podepisuje. Paní Iva chce, aby se známý moderátor udržoval v kondici. Nemá to s ním ale jednoduché.
Žádné překvapení se nekoná. Předsedou vládního hnutí ANO bude i nadále premiér Andrej Babiš, zvolilo jej 196 z 209 hlasujících delegátů. Babiš se nyní hodlá soustředit na vládní angažmá, lidem chce podle svých slov zlepšovat životy.
Česko si v týdnu opět připomnělo moderátora Patrika Hezuckého, protože proběhl benefiční koncert pro pozůstalé. Rodinu na show zastupovala vdova Nikola, která se objevila se synem i na pódiu. Manželka zesnulé hvězdy Evropy 2 se po akci podělila o své pocity na sociální síti.
Nejsilnější politické uskupení v Česku si v sobotu zvolí vedení. Na pražském Chodově se totiž koná sněm hnutí ANO, delegáti by měli v nejvyšší stranické funkci potvrdit premiéra Andreje Babiše. Předseda vlády v dopoledním projevu naznačil postup pro prezidentské volby v roce 2028. Překvapil také omluvou občanům.
Česko zasáhla jen krátce před začátkem letošních olympijských her smutná zpráva. Odešel totiž jeden z našich olympijských vítězů. Ve věku 68 let zemřel vzpěrač Ota Zaremba, držitel zlaté medaile z Moskvy 1980.
Meteorologové v sobotu ráno opět upozornili na nebezpečí ledovky v části Česka. Trvá také smogová situace. Vyplývá to z informací na sociálních sítích Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Bývalý výrazný starosta jedné z pražských městských částí Pavel Novotný se chce vrátit do řad ODS, kterou opustil poté, co byl v loňském roce odsouzen. Oznámil to na sociálních sítích. Občanští demokraté si o uplynulém víkendu zvolili nového předsedu, Martin Kupka nahradil v nejvyšší stranické funkci Petra Fialu.
Ondřej Brzobohatý se konečně dočkal rozhodnutí ve svém sporu s bývalou manželkou Taťánou Kuchařovou. A jistě ho těší, že soud rozhodl v jeho prospěch. Modelka by se měla hudebníkovi omluvit a zaplatit mu značnou sumu. Rozsudek ale zatím není pravomocný.
Miliardová bitva o mediální impérium Warner Bros. Discovery se přesunula do Evropy. Přestože vedení společnosti již přijalo nabídku streamovacího giganta Netflix ve výši 82,7 miliardy dolarů (přibližně 1,9 bilionu korun), konkurenční studio Paramount se odmítá vzdát. Netflix svou vítěznou nabídku tento týden upravil na čistě hotovostní transakci, což mu dává silnou vyjednávací pozici, Paramount však sází na politický a kulturní lobbing v Bruselu a Paříži.
Uprostřed nejmrazivější zimy od začátku války čelí Ukrajina brutální vlně útoků na svou energetickou síť, které prezident Volodymyr Zelenskyj označil za stav energetické nouze. Teploty v posledních týdnech klesaly až k -20 °C a statisíce lidí se ocitly v bytech bez tepla, elektřiny a vody. Jen po úderech z 20. ledna zůstalo v Kyjevě bez vytápění přes pět a půl tisíce bytových domů, což zasáhlo zhruba milion obyvatel. V hlavním městě i dalších centrech musely úřady narychlo vybudovat vyhřívané stany, aby lidé v mrazech vůbec přežili.
