Maďarský premiér Viktor Orbán ztrácí doma půdu pod nohama, a tak hledá oporu v zahraničí. Jeho emisary zajímají lidé kolem Andreje Babiše. Cíl? Zabránit, aby Evropská unie omezila Maďarsku pravomoci. Referoval o tom v podcastu 5:59 webu Seznam Zprávy maďarský novinář Szabolcs Panyi.
Maďarský premiér Viktor Orbán čelí nebývalému tlaku – doma ztrácí podporu a v Evropské unii přibývá hlasů, které zpochybňují dodržování právního státu v Maďarsku. Zatímco doma se snaží odvrátit pozornost od ekonomických problémů, v zahraničí hledá politické spojence, kteří by ho podrželi. Jeden z pilířů jeho strategie míří i do Česka – k hnutí ANO Andreje Babiše.
Jak zaznělo v podcastu 5:59 serveru Seznam Zprávy, Orbán čelí poklesu podpory. Průzkumy dávají náskok opoziční straně Tisza europoslance Pétera Magyara. „Pokud příští rok v dubnu proběhnou volby v Maďarsku svobodně a čestně, je vysoce pravděpodobné, že v nich vláda Viktora Orbána prohraje,“ uvedl investigativní novinář Szabolcs Panyi, který působí v projektech VSquare a Direkt36.
K odklonu voličů přispívají především ekonomické potíže – zejména vysoká inflace a rostoucí ceny potravin. Aby odvedl pozornost, přichází Orbánův kabinet s návrhem zákona o transparentnosti veřejného života. Ten by měl umožnit omezovat či zakazovat organizace označené za hrozbu suverenitě. Podle Panyiho jde o „ruský zákon“, který má upozadit reálné problémy Maďarů.
Zároveň sílí tlak ze strany EU. Německý kancléř Friedrich Merz varoval před tvrdším postojem vůči Maďarsku, pokud bude dál blokovat rozhodnutí na úrovni unie. Na jednání ministrů v Bruselu padl i návrh na omezení hlasovacích práv Budapešti podle článku 7 Smlouvy o EU.
Právě tomu se Orbán snaží za každou cenu zabránit – a podle Panyiho k tomu buduje síť spojenců. Po ztrátě jistoty v osobě Roberta Fica, jehož vláda na Slovensku čelí otřesům, se jeho pozornost obrací k Česku. Hnutí ANO má podle průzkumů šanci na vítězství v podzimních volbách a stejně jako Fidesz patří do frakce Patrioti pro Evropu.
Klíčovou roli sehrává Babišova pravá ruka Tünde Bartha. Bývalá šéfka Úřadu vlády, původem slovenská Maďarka, má podle Panyiho v Maďarsku výjimečné postavení. „V podstatě ji považují za chytřejšího Andreje Babiše. Vnímají ji jako někoho, kdo si dělá poznámky, kdo si pamatuje, o čem se vyjednává,“ zaznělo v podcastu.
Před několika týdny navštívili Česko dva emisari Fideszu, kteří se podle zjištění setkali se zástupci ANO a jejich marketingovým týmem. Cílem je upevnit vazby, které by Maďarsku mohly zajistit oporu v případném hlasování o sankcích.
Orbán ale sleduje i širší plán. Jak popisuje Panyi, premiér věří, že krajní pravice má potenciál ovládnout Evropskou unii. Patrioti pro Evropu by podle něj jednou mohli ovládnout Evropskou komisi. „Své ambice ale rozhodně nevzdává,“ říká investigativní novinář.
Orbán sází na návrat Andreje Babiše k moci. A pokud se to podaří, může se Česká republika ocitnout v těsnějším sepětí s politikou, která v Bruselu budí čím dál větší znepokojení.
Podle investigativní zprávy deníku The New York Times měl nejbohatší muž světa Elon Musk během svého působení jako blízký poradce Donalda Trumpa intenzivně užívat návykové látky, včetně ketaminu, extáze (MDMA) a psychedelických hub. Informace pocházejí z výpovědí několika anonymních zdrojů, které upozorňují na jeho téměř každodenní konzumaci ketaminu a nošení léků v množství, které by mohlo ohrozit jeho zdraví i způsobilost k výkonu funkce.
Bývalý britský ministr Tobias Ellwood odhalil, že už v roce 2016 vyzýval tehdejšího ministra zahraničí Borise Johnsona, aby Británie zakoupila strategický pozemek v arktickém souostroví Špicberky. Nákup 250 milionů liber drahého území poblíž norského města Longyearbyen mohl podle něj výrazně posílit britskou přítomnost v oblasti, která se dnes stává centrem rostoucího geopolitického napětí – zejména kvůli agresivní expanzi Ruska.
Ambiciózní protiraketový program prezidenta Donalda Trumpa s názvem Zlatá kupole (Golden Dome), který má využívat zbraně rozmístěné ve vesmíru k zachycení útoků na území USA, nebude podle plánů amerického ministerstva obrany dokončen do konce jeho funkčního období. Ačkoliv Trump nedávno v Oválné pracovně prohlásil, že systém bude „plně funkční“ do tří let, Pentagon podle dvou informovaných zdrojů předpokládá, že do konce roku 2028 se podaří jen testovací demonstrace – a to za ideálních podmínek.
Obyvatelé různých koutů Ruska, zoufalí ze životních podmínek, ekologických katastrof a nezájmu úřadů, začínají natáčet videozáznamy s veřejnými výzvami k prezidentovi Vladimiru Putinovi. Doufají, že jejich zoufalá svědectví přimějí úředníky i bezpečnostní složky k reakci. Místo řešení problémů se však terčem represí stávají právě oni – ti, kdo si dovolí mluvit nahlas. Jsou pokutováni, předvoláváni k výslechům a v některých případech čelí i trestnímu stíhání.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) oznámil, že se po dohodě s premiérem Petrem Fialou rozhodl odstoupit ze své funkce. Uvedl, že si není vědom žádného pochybení, ale nechce dále poškozovat pověst vlády. Jeho demisi vyvolala aféra týkající se přijetí bitcoinového daru v hodnotě téměř jedné miliardy korun.
Anti-environmentalismus, tedy odpor vůči ekologickým iniciativám a aktivismu, zažívá v západním světě vzestup. Stále častěji se útočí na cíle uhlíkové neutrality, opatření proti znečištění a přírodě blízké projekty. Jak ukazují nedávné volební výsledky, tato rétorika zásadně ovlivňuje politiku v Británii i jinde v západním světě.
Ruské síly podle nové mezinárodní zprávy používají severokorejské zbraně k intenzivním raketovým útokům proti ukrajinské civilní infrastruktuře. Tím dochází k terorizování celých měst, píše se ve zprávě mezinárodního monitorovacího týmu pro sankce OSN, který odhalil hlubokou závislost Moskvy na režimu Kim Čong-una.
Podle nové vědecké studie nebyl megalodon výlučně lovcem velkých mořských savců. Tento pravěký predátor, který vyhynul před 3,6 miliony let, si podle analýzy jeho zubů dokázal přizpůsobit jídelníček – a to i na menší kořist, aby naplnil svou obrovskou denní energetickou potřebu.
Spojené státy zažívají další bouřlivý den na politické scéně. Prezident Donald Trump se dnes chystá vystoupit na tiskové konferenci v Oválné pracovně společně s technologickým magnátem Elonem Muskem – ve chvíli, kdy čelí velké právní výzvě ohledně svého celosvětově kritizovaného systému cel.
Západ zásadně mění přístup k Ukrajině. Německo pod vedením kancléře Friedricha Merze bourá dosavadní limity vojenské pomoci a USA pod Donaldem Trumpem ztrácejí trpělivost s Kremlem. Berlín nově připouští údery hluboko na ruském území a Washington zvažuje tvrdší linii po neúspěšných snahách o mírové urovnání. Reakce Moskvy je ostrá. Hovoří o nebezpečné eskalaci a varuje před destabilizací evropské bezpečnostní rovnováhy.
Navzdory stále častějším zprávám o rekordních vlnách veder, extrémním počasí a pomalé reakci některých vlád se svět podle současných vědeckých modelů pravděpodobně vyhne nejčernějším scénářům globálního oteplení. Nové odhady naznačují, že do konce tohoto století se průměrná teplota na Zemi zvýší o přibližně 2,7 °C ve srovnání s předprůmyslovým obdobím. Tento vývoj je sice méně dramatický než dříve očekávaný nárůst o 4 až 5 stupňů, stále však znamená vážné ohrožení ekosystémů, lidského zdraví i globální stability.
Americká armáda je v současnosti příliš lehce vyzbrojena a má nedostatek palebné síly na to, aby obstála v konfrontaci s protivníky, jakými jsou Rusko nebo Čína. Tvrdí to R.D. Hooker, Jr., seniorní spolupracovník Belferova centra Harvardovy Kennedyho školy a bývalý velitel výsadkové brigády v Iráku, v komentáři zveřejněném 29. května 2025.
