Maďarský premiér Viktor Orbán ztrácí doma půdu pod nohama, a tak hledá oporu v zahraničí. Jeho emisary zajímají lidé kolem Andreje Babiše. Cíl? Zabránit, aby Evropská unie omezila Maďarsku pravomoci. Referoval o tom v podcastu 5:59 webu Seznam Zprávy maďarský novinář Szabolcs Panyi.
Maďarský premiér Viktor Orbán čelí nebývalému tlaku – doma ztrácí podporu a v Evropské unii přibývá hlasů, které zpochybňují dodržování právního státu v Maďarsku. Zatímco doma se snaží odvrátit pozornost od ekonomických problémů, v zahraničí hledá politické spojence, kteří by ho podrželi. Jeden z pilířů jeho strategie míří i do Česka – k hnutí ANO Andreje Babiše.
Jak zaznělo v podcastu 5:59 serveru Seznam Zprávy, Orbán čelí poklesu podpory. Průzkumy dávají náskok opoziční straně Tisza europoslance Pétera Magyara. „Pokud příští rok v dubnu proběhnou volby v Maďarsku svobodně a čestně, je vysoce pravděpodobné, že v nich vláda Viktora Orbána prohraje,“ uvedl investigativní novinář Szabolcs Panyi, který působí v projektech VSquare a Direkt36.
K odklonu voličů přispívají především ekonomické potíže – zejména vysoká inflace a rostoucí ceny potravin. Aby odvedl pozornost, přichází Orbánův kabinet s návrhem zákona o transparentnosti veřejného života. Ten by měl umožnit omezovat či zakazovat organizace označené za hrozbu suverenitě. Podle Panyiho jde o „ruský zákon“, který má upozadit reálné problémy Maďarů.
Zároveň sílí tlak ze strany EU. Německý kancléř Friedrich Merz varoval před tvrdším postojem vůči Maďarsku, pokud bude dál blokovat rozhodnutí na úrovni unie. Na jednání ministrů v Bruselu padl i návrh na omezení hlasovacích práv Budapešti podle článku 7 Smlouvy o EU.
Právě tomu se Orbán snaží za každou cenu zabránit – a podle Panyiho k tomu buduje síť spojenců. Po ztrátě jistoty v osobě Roberta Fica, jehož vláda na Slovensku čelí otřesům, se jeho pozornost obrací k Česku. Hnutí ANO má podle průzkumů šanci na vítězství v podzimních volbách a stejně jako Fidesz patří do frakce Patrioti pro Evropu.
Klíčovou roli sehrává Babišova pravá ruka Tünde Bartha. Bývalá šéfka Úřadu vlády, původem slovenská Maďarka, má podle Panyiho v Maďarsku výjimečné postavení. „V podstatě ji považují za chytřejšího Andreje Babiše. Vnímají ji jako někoho, kdo si dělá poznámky, kdo si pamatuje, o čem se vyjednává,“ zaznělo v podcastu.
Před několika týdny navštívili Česko dva emisari Fideszu, kteří se podle zjištění setkali se zástupci ANO a jejich marketingovým týmem. Cílem je upevnit vazby, které by Maďarsku mohly zajistit oporu v případném hlasování o sankcích.
Orbán ale sleduje i širší plán. Jak popisuje Panyi, premiér věří, že krajní pravice má potenciál ovládnout Evropskou unii. Patrioti pro Evropu by podle něj jednou mohli ovládnout Evropskou komisi. „Své ambice ale rozhodně nevzdává,“ říká investigativní novinář.
Orbán sází na návrat Andreje Babiše k moci. A pokud se to podaří, může se Česká republika ocitnout v těsnějším sepětí s politikou, která v Bruselu budí čím dál větší znepokojení.
Útoky izraelských osadníků na Palestince na Západním břehu dosáhly historického maxima. Oběti, izraelští aktivisté a skupiny pro lidská práva tvrdí, že navzdory tvrzení Izraele, že jde pouze o činy několika radikálů, státem podporovaný systém chrání a umožňuje těmto pachatelům jednat.
Třídenní rozhovory mezi ukrajinskými a americkými představiteli, které proběhly na Floridě v Miami, neskončily do sobotního večera žádným zjevným průlomem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně řekl, že se připojil ke svým vyjednavačům při „velmi věcném a konstruktivním“ telefonátu s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem.
Zpráva o pátečním úmrtí moderátora Patrika Hezuckého ve věku 55 let hluboce zasáhla nespočet jeho příznivců. Lidé okamžitě začali spontánně směřovat k budově rádia Evropa 2 v Praze, kde Hezucký strávil většinu své profesní kariéry, aby zde vyjádřili svůj zármutek a vděčnost. Tímto způsobem vzniklo před sídlem stanice improvizované pietní místo.
Spojené státy čelí znepokojivému zvratu v trendu snižování emisí. Administrace prezidenta Trumpa uvolňuje pravidla pro znečištění z uhelných elektráren, zatímco energetické společnosti po celé zemi ruší plány na jejich uzavření. Důvodem je masivní poptávka po elektřině generovaná boomem datových center pro umělou inteligenci (AI). Kombinace těchto dvou faktorů by podle webu Politico mohla mít dramatické dopady na růst teplot a zdraví obyvatel žijících v blízkosti elektráren.
Obyvatelé starobylého ukrajinského města Černihiv, které je proslulé svými středověkými katedrálami, se potýkají s rozsáhlými výpadky elektřiny a krutým chladem. Tyto problémy jsou přímým důsledkem intenzivních ruských útoků. Místní obyvatelka Valentina Ivanivna ukázala novou čelovku, kterou dostala od vnuka, a používá ji většinu večerů při domácích pracích, jako je mytí nádobí nebo vaření. Vysvětlila, že bez elektřiny se nedá nic naplánovat, což je velmi stresující a vyčerpávající, jelikož ani pozvat lidi na čaj je nemožné, protože nefunguje rychlovarná konvice.
Evropa zintenzivňuje přípravy na možný konflikt s Ruskem, přičemž debaty o posílení obrany eskalovaly po sérii incidentů. Od poloviny září opakovaně narušily polský vzdušný prostor ruské drony a v následujících dvou měsících se neidentifikované bezpilotní stroje objevily také nad vojenskými a letištními lokalitami v Německu, Dánsku, Belgii a Norsku. Jako reakci na tyto vpády oznámil Brusel plány na vybudování „dronové zdi“ k ochraně evropského vzdušného prostoru, jejíž dokončení je plánováno na rok 2027.
Spojenci Vladimira Putina opět navrhli potenciální útok na Spojené království, přičemž ruský představitel Dmitry Rogozin, senátor a válečný veterán, označil řadu britských obranných lokalit za možné cíle. Rogozin, který dříve působil jako vicepremiér a šéf kosmické agentury, varoval, že Velká Británie by se mohla stát "smrtelně nebezpečnou".
Snahy o ukončení války na Ukrajině se opět dostaly do slepé uličky. Pětihodinové setkání v Kremlu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a americkým týmem, který vedli vyslanci Donalda Trumpa, podnikatelé Steve Witkoff a Jared Kushner, nepřineslo žádný výrazný pokrok. Přestože Putinův poradce Jurij Ušakov označil rozhovory z 2. prosince za "konstruktivní", výmluvně dodal, že "některé americké návrhy se jeví víceméně přijatelné".
Ukrajina ostře kritizuje poslední ruské útoky na civilní cíle jako zcela nesmyslné, zatímco v mírových jednáních pokračuje jen velmi pomalý posun. Prezident Volodymyr Zelenskyj označil noční útok Ruska drony za "bezvýznamný z vojenského hlediska" a prohlásil, že skutečným cílem Moskvy je "způsobovat utrpení milionům Ukrajinců".
Spojené státy americké vyslaly do Karibského moře USS Gerald R. Ford, nejmodernější letadlovou loď na světě, což je jasná demonstrace síly, která má zapůsobit na Madurův režim ve Venezuele. Přítomnost lodi okamžitě staví Spojené státy do pozice dominantní regionální mocnosti bez jakékoli smysluplné konkurence. Vyvstává však otázka, zda existuje jakýkoliv praktický způsob, jak by Venezuela mohla Fordu, jehož cena se odhaduje na 13 miliard dolarů, ublížit.
Prezident Spojených států Donald Trump ve své nové Národní bezpečnostní strategii tvrdí, že USA musí zachovat a posilovat dominanci svého finančního sektoru po celém světě. Tento 33-stránkový dokument představuje poměrně vzácné formální vysvětlení Trumpova pohledu na zahraniční politiku ze strany jeho administrativy a má potenciál utvářet priority americké politiky.
Evropa byla varována. Ruský prezident Vladimir Putin vede proti Ukrajině rozsáhlou válku už téměř čtyři roky a tento týden pohrozil, že Rusko je „právě teď připraveno“ i na válku s Evropou, pokud to bude nutné. Prezident Donald Trump zase ukázal, že Spojené státy jsou připraveny prodat Ukrajinu kvůli špinavé dohodě s Putinovým Ruskem. Nová americká Národní bezpečnostní strategie předepisuje „kultivování odporu vůči současné trajektorii Evropy v rámci evropských národů“. Kolik jasnějších varování ještě Evropa potřebuje?
