Americký prezident Donald Trump vystoupil na summitu o obraně a inovacích v Pensylvánii obklopen šéfy největších zbrojařských firem v zemi. Jeho vzkaz byl zcela jasný: Spojené státy potřebují vyrábět více zbraní, a to výrazně rychlejším tempem. Po jeho boku stál ministr obrany Pete Hegseth, přičemž celá akce měla podpořit americký průmysl a posílit vojenské kapacity státu. V zákulisí se však podle CNN hlasitě hovořilo o obrovských zásobách sofistikované munice, které padly během nedávných intenzivních bojů s Íránem.
Podle oficiálních údajů z Washingtonu přišly dosavadní vojenské operace americké daňové poplatníky na více než 37 miliard dolarů, z čehož drtivá většina padla právě na munici. Než na začátku dubna vstoupilo v platnost křehké příměří, zasáhly americké síly v rámci operace Epic Fury přes 13 tisíc cílů na íránském území. Protivzdušná obrana USA zároveň musela zlikvidovat více než 1 700 íránských dronů a balistických raket.
Spojené státy nyní své údery pozastavily, aby poskytly prostor diplomatickým jednáním. Objevují se však zprávy, že k tomuto kroku poradci Trumpa přiměli i z obav z kritického vyčerpání vojenských skladů. Samotný prezident jakýkoliv nedostatek veřejně popírá a tvrdí, že Amerika disponuje daleko větším množstvím munice, než jaké vůbec potřebuje. Vláda se však v této otázce potýká s vnitřním napětím, což dokládá i nedávná žádost ministra Hegsetha o dodatečných 87 miliard dolarů na doplnění zásob.
Pohled do nezávislých analýz odborných institutů naznačuje, že obavy ze ztenčujících se zásob jsou na místě. Výroba nejmodernějších raketových systémů totiž není otázkou týdnů ani měsíců. Podle vojenských analytiků trvá trvá trvalé doplnění vystřeleného materiálu často tři až pět let. Současné dodávky zbraní do armádních skladů tak představují pouze plody investic, které byly schváleny a profinancovány již v roce 2023.
Mezi nejvíce spotřebovávané zbraně patří střely s plochou dráhou doletu Tomahawk, které umožňují zasahovat opevněné cíle na vzdálenost přes 1 600 kilometrů bez rizika pro lidské posádky. Během konfliktu s Íránem bylo odpáleno více než tisíc těchto střel, přičemž cena jednoho kusu dosahuje přibližně 2,6 milionu dolarů. Návrat zásob na předválečnou úroveň se podle odhadů očekává až kolem roku 2031.
Stejně intenzivně byly využívány i systémy protivzdušné obrany Patriot. Z původních odhadovaných zásob čítajících přes dva tisíce raket jich americké síly vystřelily více než čtrnáct stovek. Používat rakety v hodnotě čtyř milionů dolarů za kus na likvidaci levných íránských dronů je sice efektivní z hlediska ochrany životů, ale z dlouhodobého ekonomického a materiálního hlediska extrémně neudržitelné.
Ještě kritičtější je situace u pokročilého systému THAAD, který slouží k ničení balistických raket ve velkých výškách. Zde Američané spotřebovali většinu svých dostupných střel. Vzhledem k tomu, že Spojené státy disponují pouze sedmi funkčními bateriemi tohoto systému na světě, může jejich vyčerpání zásadně oslabit schopnost reakce na případné hrozby ze strany mocností, jako jsou Rusko, Čína nebo Severní Korea.
Vyčerpávání munice vyvolává vážné obavy především v souvislosti s situací v Tichomoří a případným konfliktem o Tchaj-wan. Američtí stratégové dlouhodobě varují, že riziko čínské invaze na tento ostrov v nejbližších letech výrazně roste. Pokud by k takovému střetu došlo v době, kdy USA nemají dostatečné zásoby klíčových zbraní, mohla by být jejich schopnost odstrašit Peking zásadně narušena.
Čína navíc celou operaci v Íránu podrobně sledovala a analyzovala limity západních obranných systémů. Sama přitom masivně investuje do hypersonických zbraní a taktiky masových rojů dronů, které představují ještě větší výzvu než technologie použité Teheránem. Mezera ve vytvořených zásobách tak představuje pro USA dočasné okno zranitelnosti v Indo-Pacifiku.
Někteří bezpečnostní experti nicméně upozorňují, že samotné nasazení zbraní v reálném boji má silný odstrašující účinek. Úspěšné a rychlé zničení podstatné části íránských vojenských kapacit vyslalo jasný signál ostatním globálním rivalům. Ukázalo totiž nejen to, že Spojené státy pokročilými zbraněmi disponují, ale především to, že jsou ochotny je bez váhání masivně použít.
Konflikt na Blízkém východě má však přímé dopady i na evropské bojiště a pomoc Ukrajině. Kyjev již delší dobu marně žádá o dodávky střel Tomahawk i další baterie systémů Patriot k obraně před ruskými útoky. Představitelé Ukrajiny otevřeně přiznávají, že masivní spotřeba raket v operaci proti Íránu přímo omezuje zdroje, které by jinak mohly směřovat na východní frontu.
Spojené státy dokážou měsíčně vyrobit jen několik desítek střel typu Patriot, zatímco během jediného dne intenzivních bojů na Blízkém východě jich byly odpáleny stovky. V reakci na tuto krizi však americká administrativa začala prosazovat nová řešení, včetně možnosti licencované výroby těchto obranných systémů přímo v Evropě, podobně jako je tomu již v Německu či Japonsku.
Zkušenosti z bojů na Ukrajině i v Íránu navíc ukazují na nutnost zásadní proměny vojenské doktríny. Znovuzískání převahy bude vyžadovat vývoj levnějších a snadněji nahraditelných zbraňových systémů. Cílem je, aby armády nemusely k ničení levných bezpilotních prostředků nadále používat víceúčelové rakety za miliony dolarů.
Navzdory varovným číslům však bezprostřední panika ve Washingtonu nepanuje. Hlavním důvodem je fakt, že íránské vojenské zásoby a zbrojní průmysl utrpěly nesrovnatelně těžší škody. Americké a izraelské údery systematicky zničily podstatnou část kapacit, které Teherán potřeboval k velkosériové výrobě vlastních dronů a raket.
Íránské síly se v současnosti soustředí především na pokusy o blokádu Hormuzského průlivu, což představuje jednu z jejich posledních možností, jak vyvinout tlak na mezinárodní společenství. I tyto kapacity jsou však pod neustálým tlakem amerického letectva a námořnictva a postupně slábnou.
Spojené státy se tak ocitly v situaci, kdy musí velmi pečlivě vážit každou odpálenou raketu. Prozatím spoléhají na to, že současnou krizovou situaci na Blízkém východě zvládne jejich armáda uřídit do doby, než domácí zbrojní průmysl dokáže naplno navýšit své výrobní kapacity.
Kazachstánská snaha zapojit se do hudební soutěže Eurovize narazila na byrokratické překážky. Evropská vysílací unie oznámila, že tamní státní vysílací společnost Khabar Agency nesplňuje podmínky pro získání plného členství. Žádost o vstup do organizace byla zamítnuta na základě interních stanov unie. Kazachstán se tak na pódiu této prestižní události v dohledné době nepředstaví.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v Calgary setkal s kanadským premiérem Markem Carneym u příležitosti podpisu Deklarace o století partnerství mezi oběma zeměmi. Během společné tiskové konference uvedl, že neočekává zásadní třístranná mírová jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy před nadcházejícími ruskými volbami.
Mezinárodní vesmírný summit pořádaný francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Paříži měl demonstrovat odhodlání Evropy investovat do vlastního kosmického sektoru. Dvoudenní setkání pod skleněnou kopulí paláce Grand Palais však podle webu Politico ukázalo, že evropské země stále nevynakládají dostatek prostředků na snížení závislosti na Spojených státech. Zástupci průmyslu sice na okraj konference oznámili nové soukromé investice v hodnotě miliard eur, akce však nepřinesla očekávané závazky ohledně veřejného financování. Evropě tak i nadále chybí prostředky potřebné k samostatnému přístupu do vesmíru bez americké pomoci.
Ruský prezident Vladimir Putin přicestoval do indického Dillí, kde se účastní dvoudenního summitu rozšiřujícího se uskupení BRICS. Na vojenské základně Palam jej po příletu přivítal indický náměstek ministra zahraničí Kirti Vardhan Singh. Hlavními tématy vrcholného setkání představitelů jedenácti členských zemí jsou probíhající válečné konflikty na Blízkém východě a na Ukrajině a také aktuální hospodářské výzvy. V indické metropoli panují v souvislosti s akcí přísná bezpečnostní opatření a rozsáhlá dopravní omezení.
Republikánská strana zakončila v texaském Dallasu svůj neobvyklý dvoudenní kongres zaměřený na nadcházející kongresové volby. Klíčový večerní projev přednesl viceprezident JD Vance, který využil vystoupení k prezentaci rodinných hodnot, víry a ostré kritice Demokratické strany. Jeho vystoupení však v samém závěru zastínil neplánovaný příchod prezidenta Donalda Trumpa, který se ujal slova na více než pětadvacet minut.
Světové oceány dosáhly nejvyšší průměrné teploty v historii měření. Podle nejnovějších vědeckých dat činila průměrná teplota mořské hladiny mimo polární oblasti 21,1 stupně Celsia. Tento rekordní nárůst představuje jasný ukazatel pokračující klimatické krize, neboť oceány pohlcují více než 90 procent tepla zachyceného skleníkovými plyny.
Hlavní houbařská sezóna, která byla přes léto kvůli nedostatku srážek velmi slabá, pokračuje i v září. Počasí se v poslední době umoudřilo, takže sběračům přibývá míst, kde mohou přijít k pěknému úlovku.
Daňová válka o pohonné hmoty ve střední Evropě dostává obrysy. A může snadno skončit ne tím, že budou rafinerie vyrábět levněji nebo čerpací stanice sníží marže, ale tím, že si jednotlivé vlády začnou levnější benzin a naftu kupovat na (další) dluh.
Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.
Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.