Americký prezident Donald Trump vystoupil na summitu o obraně a inovacích v Pensylvánii obklopen šéfy největších zbrojařských firem v zemi. Jeho vzkaz byl zcela jasný: Spojené státy potřebují vyrábět více zbraní, a to výrazně rychlejším tempem. Po jeho boku stál ministr obrany Pete Hegseth, přičemž celá akce měla podpořit americký průmysl a posílit vojenské kapacity státu. V zákulisí se však podle CNN hlasitě hovořilo o obrovských zásobách sofistikované munice, které padly během nedávných intenzivních bojů s Íránem.
Podle oficiálních údajů z Washingtonu přišly dosavadní vojenské operace americké daňové poplatníky na více než 37 miliard dolarů, z čehož drtivá většina padla právě na munici. Než na začátku dubna vstoupilo v platnost křehké příměří, zasáhly americké síly v rámci operace Epic Fury přes 13 tisíc cílů na íránském území. Protivzdušná obrana USA zároveň musela zlikvidovat více než 1 700 íránských dronů a balistických raket.
Spojené státy nyní své údery pozastavily, aby poskytly prostor diplomatickým jednáním. Objevují se však zprávy, že k tomuto kroku poradci Trumpa přiměli i z obav z kritického vyčerpání vojenských skladů. Samotný prezident jakýkoliv nedostatek veřejně popírá a tvrdí, že Amerika disponuje daleko větším množstvím munice, než jaké vůbec potřebuje. Vláda se však v této otázce potýká s vnitřním napětím, což dokládá i nedávná žádost ministra Hegsetha o dodatečných 87 miliard dolarů na doplnění zásob.
Pohled do nezávislých analýz odborných institutů naznačuje, že obavy ze ztenčujících se zásob jsou na místě. Výroba nejmodernějších raketových systémů totiž není otázkou týdnů ani měsíců. Podle vojenských analytiků trvá trvá trvalé doplnění vystřeleného materiálu často tři až pět let. Současné dodávky zbraní do armádních skladů tak představují pouze plody investic, které byly schváleny a profinancovány již v roce 2023.
Mezi nejvíce spotřebovávané zbraně patří střely s plochou dráhou doletu Tomahawk, které umožňují zasahovat opevněné cíle na vzdálenost přes 1 600 kilometrů bez rizika pro lidské posádky. Během konfliktu s Íránem bylo odpáleno více než tisíc těchto střel, přičemž cena jednoho kusu dosahuje přibližně 2,6 milionu dolarů. Návrat zásob na předválečnou úroveň se podle odhadů očekává až kolem roku 2031.
Stejně intenzivně byly využívány i systémy protivzdušné obrany Patriot. Z původních odhadovaných zásob čítajících přes dva tisíce raket jich americké síly vystřelily více než čtrnáct stovek. Používat rakety v hodnotě čtyř milionů dolarů za kus na likvidaci levných íránských dronů je sice efektivní z hlediska ochrany životů, ale z dlouhodobého ekonomického a materiálního hlediska extrémně neudržitelné.
Ještě kritičtější je situace u pokročilého systému THAAD, který slouží k ničení balistických raket ve velkých výškách. Zde Američané spotřebovali většinu svých dostupných střel. Vzhledem k tomu, že Spojené státy disponují pouze sedmi funkčními bateriemi tohoto systému na světě, může jejich vyčerpání zásadně oslabit schopnost reakce na případné hrozby ze strany mocností, jako jsou Rusko, Čína nebo Severní Korea.
Vyčerpávání munice vyvolává vážné obavy především v souvislosti s situací v Tichomoří a případným konfliktem o Tchaj-wan. Američtí stratégové dlouhodobě varují, že riziko čínské invaze na tento ostrov v nejbližších letech výrazně roste. Pokud by k takovému střetu došlo v době, kdy USA nemají dostatečné zásoby klíčových zbraní, mohla by být jejich schopnost odstrašit Peking zásadně narušena.
Čína navíc celou operaci v Íránu podrobně sledovala a analyzovala limity západních obranných systémů. Sama přitom masivně investuje do hypersonických zbraní a taktiky masových rojů dronů, které představují ještě větší výzvu než technologie použité Teheránem. Mezera ve vytvořených zásobách tak představuje pro USA dočasné okno zranitelnosti v Indo-Pacifiku.
Někteří bezpečnostní experti nicméně upozorňují, že samotné nasazení zbraní v reálném boji má silný odstrašující účinek. Úspěšné a rychlé zničení podstatné části íránských vojenských kapacit vyslalo jasný signál ostatním globálním rivalům. Ukázalo totiž nejen to, že Spojené státy pokročilými zbraněmi disponují, ale především to, že jsou ochotny je bez váhání masivně použít.
Konflikt na Blízkém východě má však přímé dopady i na evropské bojiště a pomoc Ukrajině. Kyjev již delší dobu marně žádá o dodávky střel Tomahawk i další baterie systémů Patriot k obraně před ruskými útoky. Představitelé Ukrajiny otevřeně přiznávají, že masivní spotřeba raket v operaci proti Íránu přímo omezuje zdroje, které by jinak mohly směřovat na východní frontu.
Spojené státy dokážou měsíčně vyrobit jen několik desítek střel typu Patriot, zatímco během jediného dne intenzivních bojů na Blízkém východě jich byly odpáleny stovky. V reakci na tuto krizi však americká administrativa začala prosazovat nová řešení, včetně možnosti licencované výroby těchto obranných systémů přímo v Evropě, podobně jako je tomu již v Německu či Japonsku.
Zkušenosti z bojů na Ukrajině i v Íránu navíc ukazují na nutnost zásadní proměny vojenské doktríny. Znovuzískání převahy bude vyžadovat vývoj levnějších a snadněji nahraditelných zbraňových systémů. Cílem je, aby armády nemusely k ničení levných bezpilotních prostředků nadále používat víceúčelové rakety za miliony dolarů.
Navzdory varovným číslům však bezprostřední panika ve Washingtonu nepanuje. Hlavním důvodem je fakt, že íránské vojenské zásoby a zbrojní průmysl utrpěly nesrovnatelně těžší škody. Americké a izraelské údery systematicky zničily podstatnou část kapacit, které Teherán potřeboval k velkosériové výrobě vlastních dronů a raket.
Íránské síly se v současnosti soustředí především na pokusy o blokádu Hormuzského průlivu, což představuje jednu z jejich posledních možností, jak vyvinout tlak na mezinárodní společenství. I tyto kapacity jsou však pod neustálým tlakem amerického letectva a námořnictva a postupně slábnou.
Spojené státy se tak ocitly v situaci, kdy musí velmi pečlivě vážit každou odpálenou raketu. Prozatím spoléhají na to, že současnou krizovou situaci na Blízkém východě zvládne jejich armáda uřídit do doby, než domácí zbrojní průmysl dokáže naplno navýšit své výrobní kapacity.
Americký prezident Donald Trump vystoupil na summitu o obraně a inovacích v Pensylvánii obklopen šéfy největších zbrojařských firem v zemi. Jeho vzkaz byl zcela jasný: Spojené státy potřebují vyrábět více zbraní, a to výrazně rychlejším tempem. Po jeho boku stál ministr obrany Pete Hegseth, přičemž celá akce měla podpořit americký průmysl a posílit vojenské kapacity státu. V zákulisí se však podle CNN hlasitě hovořilo o obrovských zásobách sofistikované munice, které padly během nedávných intenzivních bojů s Íránem.
V Česku začal týden, od kterého se očekává návrat tropického počasí. Nejvyšší teploty mají po vlně veder pozvolna klesat, avšak nijak výrazně. Pršet bude zejména v bouřkách a přeháňkách, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Jihočeši by měli zpozornět. V jejich regionu se totiž může nacházet nebezpečné zvíře, které nepatří do české přírody. Případem se zabývá policie, která za poslední dny přijala několik oznámení o černé kočkovité šelmě. Jedna svědkyně dokonce natočila video.
Nový britský premiér Andy Burnham si poprvé promluvil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle svých slov je připraven mu oponovat, pokud budou zájmy Londýna jiné než zájmy Washingtonu. Burnham zároveň slíbil občanům, že se v nejvyšší politické funkci nezmění.
Írán se dostává do konfliktu i s Ukrajinou. Šéf íránské diplomacie Abbás Arakčí obvinil Ukrajince z útoku na íránskou komerční loď a pohrozil Kyjevu odvetou. Ostře se zároveň pustil do ukrajinského lídra Volodymyra Zelenského.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se vyjádřil k jednáním s německým kancléřem Friedrichem Merzem ohledně myšlenky přidruženého členství v Evropské unii. Merze ocenil s tím, že stojí jasně na straně Kyjeva a dobře ví, že Ukrajina doufá v nějakou formu zrychleného postupu při integraci do sedmadvacítky.
Převoz uznávaného palestinského lékaře Husáma Abú Safíji do samovazby opět otevřel otázku podmínek, v jakých jsou držení zdravotničtí pracovníci zadržení v Pásmu Gazy. Třiapadesátiletý ředitel nemocnice Kamála Advána v severní části pásma je bez formálního obvinění držen již přes pět set dní. Podle lidskoprávní organizace Physicians for Human Rights Israel byl nedávno přesunut do přísně střeženého komplexu, kde byl umístěn na samotku.
Americký prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro pořad „The Axios Show“ prohlásil, že od začátku války s Íránem nenarazil na žádné limity své moci. Podle informací z chystané knihy se navíc intenzivně zabývá myšlenkou, že by mohl být nejmocnějším mužem v lidských dějinách. Šéf Bílého domu tak už pouze netestuje hranice svého úřadu, ale popisuje svou sílu v celosvětovém historickém kontextu a staví se po bok vojevůdců, diktátorů a silných vůdců, kteří si v minulosti dokázali podmanit celé národy.
Státní zdravotní ústav vydal komplexní sadu doporučení, která mají veřejnosti pomoci bezpečně zvládnout letošní vlny tropických veder. Extrémní vysoké teploty zasáhly Česko již v červnu a podle meteorologických předpovědí se vrátí i tento týden. Odborníci proto zdůrazňují nutnost preventivních opatření, neboť horko představuje výraznou zátěž pro celkovou stabilitu lidského organismu.
Kreml ve snaze nahradit vysoké ztráty z válečného konfliktu na Ukrajině zaměřil svou pozornost na akademickou půdu a odborná učiliště. Počátkem letošního roku odstartovala masivní kampaň, která cílíc především na studenty s horšími studijními výsledky nebo na ty, kteří zvažují odchod ze školy, nabízí možnost vstoupit do armády. Hlavním lákadlem se stala služba u nově budovaných jednotek bezpilotních prostředků, jež úřady prezentují jako bezpečnou, prestižní a moderní cestu, jak projít službou v armádě bez přímého ohrožení života.
Představte si možnost okamžitě získat padesát tisíc liber, tedy v přepočtu více než jeden a čtvrt milionu korun, nebo si hodit mincí o milion liber s padesátiprocentní šancí na úspěch i na úplnou ztrátu. Průzkum společnosti YouGov provedený mezi více než čtyřmi tisícovkami britských respondentů ukázal, že drtivá většina lidí dává přednost jistotě před vysokým rizikem. Téměř tři čtvrtiny dotázaných zvolily bez váhání převzetí nižší sumy, zatímco pro riskantní sázku na milionovou výhru se rozhodla pouze pětina účastníků.
Španělsko od začátku letošního roku čelí ničivým lesním požárům, které podle předběžných údajů zasáhly již přes 170 tisíc hektarů půdy. Tento rozsah představuje téměř šestinásobný nárůst oproti stejnému období minulého roku, kdy bylo zaznamenáno necelých 29 tisíc shořelých hektarů. Krizové složky v zemi dosud registrovaly 35 velkých požárů, což je výrazný skok naproti pouhým 11 z předchozího roku.
