Americký prezident Donald Trump vystoupil na summitu o obraně a inovacích v Pensylvánii obklopen šéfy největších zbrojařských firem v zemi. Jeho vzkaz byl zcela jasný: Spojené státy potřebují vyrábět více zbraní, a to výrazně rychlejším tempem. Po jeho boku stál ministr obrany Pete Hegseth, přičemž celá akce měla podpořit americký průmysl a posílit vojenské kapacity státu. V zákulisí se však podle CNN hlasitě hovořilo o obrovských zásobách sofistikované munice, které padly během nedávných intenzivních bojů s Íránem.
Podle oficiálních údajů z Washingtonu přišly dosavadní vojenské operace americké daňové poplatníky na více než 37 miliard dolarů, z čehož drtivá většina padla právě na munici. Než na začátku dubna vstoupilo v platnost křehké příměří, zasáhly americké síly v rámci operace Epic Fury přes 13 tisíc cílů na íránském území. Protivzdušná obrana USA zároveň musela zlikvidovat více než 1 700 íránských dronů a balistických raket.
Spojené státy nyní své údery pozastavily, aby poskytly prostor diplomatickým jednáním. Objevují se však zprávy, že k tomuto kroku poradci Trumpa přiměli i z obav z kritického vyčerpání vojenských skladů. Samotný prezident jakýkoliv nedostatek veřejně popírá a tvrdí, že Amerika disponuje daleko větším množstvím munice, než jaké vůbec potřebuje. Vláda se však v této otázce potýká s vnitřním napětím, což dokládá i nedávná žádost ministra Hegsetha o dodatečných 87 miliard dolarů na doplnění zásob.
Pohled do nezávislých analýz odborných institutů naznačuje, že obavy ze ztenčujících se zásob jsou na místě. Výroba nejmodernějších raketových systémů totiž není otázkou týdnů ani měsíců. Podle vojenských analytiků trvá trvá trvalé doplnění vystřeleného materiálu často tři až pět let. Současné dodávky zbraní do armádních skladů tak představují pouze plody investic, které byly schváleny a profinancovány již v roce 2023.
Mezi nejvíce spotřebovávané zbraně patří střely s plochou dráhou doletu Tomahawk, které umožňují zasahovat opevněné cíle na vzdálenost přes 1 600 kilometrů bez rizika pro lidské posádky. Během konfliktu s Íránem bylo odpáleno více než tisíc těchto střel, přičemž cena jednoho kusu dosahuje přibližně 2,6 milionu dolarů. Návrat zásob na předválečnou úroveň se podle odhadů očekává až kolem roku 2031.
Stejně intenzivně byly využívány i systémy protivzdušné obrany Patriot. Z původních odhadovaných zásob čítajících přes dva tisíce raket jich americké síly vystřelily více než čtrnáct stovek. Používat rakety v hodnotě čtyř milionů dolarů za kus na likvidaci levných íránských dronů je sice efektivní z hlediska ochrany životů, ale z dlouhodobého ekonomického a materiálního hlediska extrémně neudržitelné.
Ještě kritičtější je situace u pokročilého systému THAAD, který slouží k ničení balistických raket ve velkých výškách. Zde Američané spotřebovali většinu svých dostupných střel. Vzhledem k tomu, že Spojené státy disponují pouze sedmi funkčními bateriemi tohoto systému na světě, může jejich vyčerpání zásadně oslabit schopnost reakce na případné hrozby ze strany mocností, jako jsou Rusko, Čína nebo Severní Korea.
Vyčerpávání munice vyvolává vážné obavy především v souvislosti s situací v Tichomoří a případným konfliktem o Tchaj-wan. Američtí stratégové dlouhodobě varují, že riziko čínské invaze na tento ostrov v nejbližších letech výrazně roste. Pokud by k takovému střetu došlo v době, kdy USA nemají dostatečné zásoby klíčových zbraní, mohla by být jejich schopnost odstrašit Peking zásadně narušena.
Čína navíc celou operaci v Íránu podrobně sledovala a analyzovala limity západních obranných systémů. Sama přitom masivně investuje do hypersonických zbraní a taktiky masových rojů dronů, které představují ještě větší výzvu než technologie použité Teheránem. Mezera ve vytvořených zásobách tak představuje pro USA dočasné okno zranitelnosti v Indo-Pacifiku.
Někteří bezpečnostní experti nicméně upozorňují, že samotné nasazení zbraní v reálném boji má silný odstrašující účinek. Úspěšné a rychlé zničení podstatné části íránských vojenských kapacit vyslalo jasný signál ostatním globálním rivalům. Ukázalo totiž nejen to, že Spojené státy pokročilými zbraněmi disponují, ale především to, že jsou ochotny je bez váhání masivně použít.
Konflikt na Blízkém východě má však přímé dopady i na evropské bojiště a pomoc Ukrajině. Kyjev již delší dobu marně žádá o dodávky střel Tomahawk i další baterie systémů Patriot k obraně před ruskými útoky. Představitelé Ukrajiny otevřeně přiznávají, že masivní spotřeba raket v operaci proti Íránu přímo omezuje zdroje, které by jinak mohly směřovat na východní frontu.
Spojené státy dokážou měsíčně vyrobit jen několik desítek střel typu Patriot, zatímco během jediného dne intenzivních bojů na Blízkém východě jich byly odpáleny stovky. V reakci na tuto krizi však americká administrativa začala prosazovat nová řešení, včetně možnosti licencované výroby těchto obranných systémů přímo v Evropě, podobně jako je tomu již v Německu či Japonsku.
Zkušenosti z bojů na Ukrajině i v Íránu navíc ukazují na nutnost zásadní proměny vojenské doktríny. Znovuzískání převahy bude vyžadovat vývoj levnějších a snadněji nahraditelných zbraňových systémů. Cílem je, aby armády nemusely k ničení levných bezpilotních prostředků nadále používat víceúčelové rakety za miliony dolarů.
Navzdory varovným číslům však bezprostřední panika ve Washingtonu nepanuje. Hlavním důvodem je fakt, že íránské vojenské zásoby a zbrojní průmysl utrpěly nesrovnatelně těžší škody. Americké a izraelské údery systematicky zničily podstatnou část kapacit, které Teherán potřeboval k velkosériové výrobě vlastních dronů a raket.
Íránské síly se v současnosti soustředí především na pokusy o blokádu Hormuzského průlivu, což představuje jednu z jejich posledních možností, jak vyvinout tlak na mezinárodní společenství. I tyto kapacity jsou však pod neustálým tlakem amerického letectva a námořnictva a postupně slábnou.
Spojené státy se tak ocitly v situaci, kdy musí velmi pečlivě vážit každou odpálenou raketu. Prozatím spoléhají na to, že současnou krizovou situaci na Blízkém východě zvládne jejich armáda uřídit do doby, než domácí zbrojní průmysl dokáže naplno navýšit své výrobní kapacity.
Evropští představitelé hledají potenciální vyjednavače, kteří by jednali s Vladimirem Putinem v nadcházejících rozhovorech o ukončení války na Ukrajině. Diplomatické zdroje webu The Telegraph potvrdily, že v této záležitosti již proběhly předběžné kontakty s možnými kandidáty. Tato snaha pramení z rostoucí obavy, že Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa již plně nezastupují nejlepší zájmy Evropy.
Americký prezident Donald Trump během svého vystoupení v Iowě opět hovořil o možnosti kandidovat na třetí prezidentské období. Přestože sám zmínil ústavní omezení, prohlásil, že by podle svého názoru právo kandidovat znovu měl. Své tvrzení opřel o nepodložená obvinění z rozsáhlých podvodů při volbách v roce 2020.
Francouzské odbory a opoziční politici obvinili prezidenta Emmanuela Macrona z ohrožení práva na shromažďování a protesty. Reagují tak na vládní snahu urychleně prosadit kontroverzní zákon, podle kterého by demonstranti nesli finanční odpovědnost za škody způsobené vandalismem. Tato legislativa přichází v době prohlubující se sociální krize a rozsáhlých vln demonstrací napříč zemí.
Polský ministr zahraničních věcí Radosław Sikorski v rozhovoru pro americkou televizní stanici CNN uvedl, že Rusko vede po celé Evropě neustálou hybridní kampaň. Tato kampaň zahrnuje řadu destruktivních činů včetně vražd, žhářství, kybernetických útoků a sabotáží, které probíhají navzdory tomu, že zůstávají pod prahem otevřené ozbrojené invaze.
Největší město na Západním břehu Jordánu, Hebron, se náhle ocitlo v centru předvolebního dění v Izraeli, kde slouží jako zkušební polygon pro bezpečnostní kroky premiéra Benjamina Netanjahua. Ozbrojený útok na izraelský vojenský kontrolní bod, při němž minulý týden přišli o život dva vojáci, vyvolal okamžitou návštěvu vládních představitelů včetně ministra financí Bezalela Smotricha. Premiér v reakci na incident přislíbil rázné a rozsáhlé vojenské operace, jaké oblast za téměř šedesát let okupace nezažila.
Tři čtvrtiny evropských dopravních pilotů zažily v kokpitu mikrospánek a téměř čtvrtina z nich pravidelně létá navzdory velké únavě, která je činí neschopnými bezpečné práce. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu Evropské asociace pilotů, jenž poukazuje na vážné nedostatky v oblasti bezpečnosti letového provozu. Průzkum se uskutečnil v srpnu a zúčastnilo se ho téměř sedm tisíc kapitánů a důstojníků z celé Evropy.
V čínském Pekingu začalo v pondělí páté plénum ústředního výboru Komunistické strany Číny, které se zaměřuje na otázky přísné vnitrostranické governance a disciplíny. Čínský prezident Si Ťin-pching pokračuje v rozsáhlém protikorupčním tažení, jehož cílem je upevnění kontroly a politické loajality uvnitř státního aparátu. Setkání představuje poslední významnou schůzi před příštím sjezdem strany, na němž se očekává obhajoba čtvrtého funkčního období čínského lídra.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské ozbrojené síly podnikly v průběhu uplynulého týdne rozsáhlou a ničivou vlnu vzdušných útoků, při nichž proti ukrajinským cílům namířily tisíce pum a dronů. Podle jeho vyjádření Moskva nasadila přibližně 1600 naváděných leteckých bomb, téměř 2300 úderných bezpilotních letounů a osmačtyřicet raket včetně balistických systémů, píše Kyiv Post.
Evropská komise stanovila termín do konce letošního prosince pro nalezení spolehlivého řešení hlubokého rozpočtového schodku Ukrajiny na příští rok. Podle interního dokumentu, který má k dispozici redakce serveru Politico, usiluje unijní exekutiva o dosažení politické dohody v řádu několika příštích týdnů. Kyjev se totiž navzdory dřívějším finančním injekcím potýká s obří finanční propastí.
Americký miliardář Elon Musk potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.
Americká politická scéna se nachází v závěrečné fázi kampaně před blížícími se listopadovými volbami do Kongresu, což o uplynulém víkendu potvrdila ostrá konfrontace dvou významných politických osobností. Současná hlava státu Donald Trump a bývalý prezident Barack Obama uspořádali souběžné předvolební mítinky v klíčových státech, kde navzájem hájili zájmy svých politických stran a ostře kritizovali protistranu.
Severní Korea pokročila v přesnosti balistických raket a zřídila sériovou výrobu úderných dronů díky technické a operační pomoci z Ruské federace. Oznámil to list Kyiv Post s odvoláním na zprávy západních zpravodajských služeb a deníku The New York Times. Moskva poskytuje Pchjongjangu vojenské technologie výměnou za severokorejskou munici, dělníky a tisíce bojových vojáků nasazených v ruské Kurské oblasti.