Pentagon, přesněji americký ministr obrany Pete Hegseth rozhodl o vyhazovu zpravodajské agentury Jeffreyho Kruseho. Informovala o tom BBC. Děje se tak jen pár dní poté, co Bílý dům zpochybnil závěry zpravodajců ohledně škod napáchaných úderem proti íránským jaderným zařízením.
Kruse už dále nepovede Obrannou zpravodajskou agentury (DIA). Vyhazov se týkal i dvou dalších vysoce postavených armádních velitelů. Pentagon zatím podle BBC neposkytl jakékoliv vysvětlení personálních rozhodnutí.
Trump v červnu kritizoval agenturu kvůli úniku zprávy k americkým úderům proti íránským jaderným zařízením, podle které došlo k navrácení íránského programu jen o několik měsíců nazpět. Bílý dům označil takové závěry za úplně chybné.
Americký prezident se v reakci nechal slyšet, že jaderná zařízení byla kompletně zničena. Zároveň obvinil média ze snahy ponížit jeden z nejúspěšnějších vojenských úderů v historii. Hegseth následně na summitu NATO prohlásil, že zpráva vycházela z nedostatku informací. Sdělil také, že únik vyšetřuje FBI.
Na vyhazování Kruseho již reagoval například senátor Mark Warner, který konstatoval, že Trump má "nebezpečný zvyk posuzovat zpravodajské informace jako test loajality", ačkoliv by je měl brát jako záruku bezpečnosti Spojených států amerických. Šéf Bílého domu již odvolal několik osob, jejichž analýza odporovala jeho pocitům.
Obranná zpravodajská agentura je součástí Pentagonu a specializuje se na získávání vojenských zpravodajských informací na podporu armádních operací. Její práce se ale liší například od CIA.
Vědci si původně mysleli, že rostoucí koncentrace oxidu uhličitého (CO2) by mohly mít jeden pozitivní dopad na planetu. Vzhledem k tomu, že rostliny využívají oxid uhličitý k fotosyntéze, vyšší množství CO2 by teoreticky mohlo vést k rychlejšímu růstu rostlin a větší produkci potravin. Částečně to potvrdil i výzkum, který ukázal, že rostliny skutečně rostou rychleji při zvýšených úrovních CO2.
Po měsících intenzivního tlaku, během kterého americká armáda přesunula do Karibiku tisíce vojáků a letadlovou loď a prezident Donald Trump opakovaně hrozil venezuelskému vůdci Nicolási Madurovi, pracuje Trumpova administrativa na plánech pro případ, že by došlo ke svržení Madura. Tyto plány jsou v tichosti připravovány a přísně střeženy v Bílém domě.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová varovala evropské země před „ruskými pastmi“ v souvislosti s mírovými rozhovory o Ukrajině. Reagovala na dotazy europoslanců v Bruselu a vyjádřila obavy z tlaku USA na dosažení mírové dohody za každou cenu. Podle Kallasové Moskva jen předstírá, že má zájem o mírová jednání. Zároveň se zvyšuje tlak na Ukrajinu, aby učinila ústupky, protože Rusko jinak k jednacímu stolu nezasedne.
Nově jmenovanému českému premiérovi Andrejovi Babišovi (ANO) přišla gratulace i z Ukrajiny. Prezident Volodymyr Zelenskyj ho na sociální síti X osobně oslovil a popřál mu úspěch v nové funkci. Ukrajinský lídr zdůraznil, že vztahy mezi oběma zeměmi mají strategický význam.
Mírová jednání mezi Spojenými státy a Ukrajinou uvázla na mrtvém bodě kvůli zásadní neshodě: Washington požaduje, aby se Ukrajina vzdala území Donbasu, které se Rusku nepodařilo během války plně ovládnout. Podle vysoce postaveného evropského úředníka, který je obeznámen s procesem vyjednávání, jsou Američané v otázce území nekompromisní. „Američané trvají na tom, že Ukrajina musí opustit Donbas... tak či onak,“ uvedl pro Politico zdroj, který si nepřál být jmenován vzhledem k citlivosti tématu.
Německý kancléř Friedrich Merz vyjádřil v pondělí v Londýně pochybnosti ohledně detailů mírového plánu pro Ukrajinu, který iniciovaly Spojené státy. Merz tak učinil před klíčovým jednáním o budoucnosti Kyjeva, které se konalo v Downing Street. Britský premiér Keir Starmer hostil Merze, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského krátce po tom, co USA vedly rozhovory jak s Moskvou, tak s Kyjevem o ukončení války.
Neudržitelný způsob výroby potravin a fosilních paliv způsobuje každou hodinu ekologické škody ve výši 5 miliard amerických dolarů (přibližně 115 miliard korun). Odhalila to zásadní zpráva Globální environmentální výhled (GEO), kterou připravilo dvě stě výzkumníků pro Program OSN pro životní prostředí. Experti varují, že ukončení tohoto ničení je klíčové pro globální transformaci řízení, ekonomiky a financí, která je nutná „než se kolaps stane nevyhnutelným“.
Petr Pavel, prezident České republiky, formálně jmenoval v úterý dopoledne na Pražském hradě Andreje Babiše, předsedu hnutí ANO, do funkce premiéra. Toto jmenování nastalo přibližně dva měsíce po sněmovních volbách. Nová koaliční vláda by měla být sestavena ze zástupců hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě, přičemž prezident očekává, že celý kabinet jmenuje během několika následujících dní.
„Žlutá linie“, která dělí Pásmo Gazy podle plánu příměří Donalda Trumpa, představuje pro Izrael „novou hranici“. To oznámil svým vojákům nasazeným na tomto území náčelník generálního štábu Eyal Zamir. Izrael si podle Zamira udrží své současné vojenské pozice, což mu fakticky zajistí kontrolu nad více než polovinou Pásma Gazy. Tato oblast zahrnuje většinu zemědělské půdy a také hraniční přechod s Egyptem.
Česko v prvním prosincovém týdnu zaskočila i zpráva o rozchodu Lucie Vondráčkové a Zdeňka Polívky, ke kterému došlo již před několika měsíci. Jako první ji oznámil zápasník a herečka a zpěvačka ji pouze potvrdila. Nakonec se i ona vyjádřila obsáhleji.
Jiřině Bohdalové je sice už 94 let, ale nejšťastnější dny ve svém životě možná zažívá právě na začátku letošního prosince. Splnilo se jí totiž přání, když se stala prababičkou. Syn její dcery Simony Stašové přivítal na světě prvního potomka. Co tomu legendární herečka říká?
Šéf hnutí ANO Andrej Babiš se v úterý stane premiérem, ačkoliv dnes neproběhla schůzka prezidenta Petra Pavla s jedním z ministerských kandidátů. Potvrdil to Pražský hrad s tím, že další postup ve věci jmenování nové české vlády zatím není daný.