V Pásmu Gazy se rozvíjí hluboká humanitární krize, která si žádá více než jen slovní odsouzení ze strany spojenců Izraele. Situace na místě je alarmující a podle expertů vyžaduje okamžité a rozhodné kroky.
Během posledních dvou měsíců bylo podle Úřadu OSN pro lidská práva zabito více než tisíc lidí, kteří se snažili získat potraviny. Ačkoliv Izrael a Gaza Humanitarian Foundation, organizace zřízená k distribuci pomoci, toto číslo zpochybňují, dvacet osm zemí minulý týden odsoudilo „děsivé“ zabíjení obyvatel Gazy při hledání jídla.
Izraelské obranné síly pokračují v útocích ve městě Deir al-Balah v centrální Gaze, včetně útoku na rezidenci personálu Světové zdravotnické organizace 21. července. Orgány OSN varují, že poslední záchranná lana obleženého pásma se hroutí.
Podle ministerstva zdravotnictví Gazy, které je řízeno Hamásem, bylo zabito již kolem šedesáti tisíc Gazanů a stále více lidí umírá hlady a podvýživou. Více než devadesát procent soukromých domů v Gaze bylo poškozeno nebo zničeno. Přes veškeré diskuse o příměří, které je již dávno zapotřebí, existuje jen malá naděje, neboť izraelské vojenské operace pokračují a obyvatelé Gazy musí riskovat své životy při hledání jídla a pomoci.
Podvýživa je v Gaze rozšířená. Podle zprávy IPC, mezinárodní organizace monitorující potravinovou bezpečnost, „zboží nezbytné pro přežití lidí je buď vyčerpáno, nebo se očekává, že do několika týdnů dojde“. Téměř pět set tisíc lidí je považováno za osoby čelící „katastrofě“ a dalších 1,1 milionu se nachází v kategorii „nouzového“ rizika.
Kategorie katastrofy znamená extrémní nedostatek potravin, kritickou podvýživu vedoucí k hladomoru a vysokou úmrtnost. Nouzová kategorie pak značí vážný nedostatek potravin, velmi vysokou podvýživu a dokonce i úmrtí. Izraelští představitelé stále hovoří o přesunu obyvatel Gazy do takzvaného „humanitárního města“, které však bývalý izraelský premiér Ehud Olmert popsal jako „koncentrační tábor“. Ve stejném rozhovoru Olmert označil rozhodnutí o přesunu Gazanů do tábora za „etnickou čistku“.
Mezitím světoví lídři pouze přihlížejí. Většina z nich se zjevně spokojí s odsouzením dané situace, konkrétních akcí ale bylo podniknuto jen málo. Volání po tvrdším postoji spojenců Izraele k jeho akcím v Gaze sílí každým dnem.
23. července skupina třiceti osmi bývalých velvyslanců EU zveřejnila otevřený dopis hlavám států a vysokým úředníkům EU, v němž obvinila Izrael z „kalkulovaných kroků směřujících k etnické čistce“ a kritizovala neschopnost EU „smysluplně reagovat na tyto hrůzné události“.
Jaké kroky by tedy mohly být podniknuty? Tlak musí být vyvíjen na Netanjahuovu vládu, tvrdí experti. Ve Spojeném království premiér Keir Starmer i ministr zahraničí David Lammy rychle zdůraznili, že Spojené království vyzvalo Izrael k dodržování mezinárodního práva. Poukazují na sankce, které Spojené království uvalilo na Itamara Ben-Gvira a Bezalela Smotriche, dva pravicové ministry v koaliční vládě Benjamina Netanjahua, v důsledku jejich opakovaného podněcování k násilí proti Palestincům. Ačkoliv Lammy naznačuje, že by mohly následovat další sankce, pokud Izrael nezmění své chování v Gaze a neukončí utrpení, zvěrstva pokračují.
Praktické kroky k vyvinutí tlaku na Izrael zahrnují rostoucí tlak na britskou vládu, aby uznala Palestinu jako stát. To bylo podle kontaktu v labouristické vládě na programu Labouristické strany již před 7. říjnem. Lammy trvá na tom, že vláda je odhodlána k dvoustátnímu řešení, avšak to není diplomaticky udržitelné, vzhledem k tomu, že Spojené království uznává pouze jeden stát zapojený do těchto událostí. Stát Palestina je jako suverénní entita uznán 147 dalšími členy OSN, což představuje 75 % všech členů.
Dalšími kroky by mohlo být úplné zbrojní embargo, po kterém se dlouho volá, ale britská vláda ho odmítá, přestože zakázala některé, nikoli však všechny, prodeje zbraní Izraeli. Řada zemí, včetně Itálie, Španělska, Kanady, Nizozemska, Belgie a Japonska, od října 2023 prodeje zbraní Izraeli řádně zakázala.
Existují i další, radikálnější možnosti. Jednou z nich by bylo, aby Spojené království a další země řádně dodržovaly své závazky podle mezinárodního práva. Mezinárodní trestní soud vydal v listopadu 2024 zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a jeho ministra obrany Yoava Gallanta. K ICC se připojilo 125 zemí (USA mezi nimi nejsou). Tyto země by mohly Netanjahua zatknout, pokud vstoupí na jejich území. Je možné vyzkoušet i řadu dalších věcí; bylo by užitečné podívat se na to, co mezinárodní společenství udělalo, aby z Jihoafrické republiky učinilo vyvrhele během pozdějších let apartheidu.
Jako největší obchodní partner Izraele má EU potenciál vyvinout značný vliv, takže je třeba se ptát: proč se kromě pouhých slov udělalo tak málo? V červnu EU zjistila, že Izrael porušil své závazky v oblasti lidských práv podle podmínek Asociační dohody EU-Izrael. Doposud však nebyly podniknuty žádné kroky k pozastavení obchodu.
Kaja Kallasová, šéfka zahraniční politiky EU, prohlásila, že „všechny možnosti zůstávají na stole, pokud Izrael nesplní své sliby“. Ty zahrnují úplné nebo částečné pozastavení Asociační dohody EU-Izrael, sankce vůči členům vlády, armády nebo osadníků, obchodní opatření, zbrojní embarga nebo pozastavení akademické spolupráce, včetně prestižního programu Horizon Europe Research and Innovation.
Získat souhlas všech dvaceti sedmi členských států s takovým přístupem je snazší říci než udělat. A národní lídři budou muset zvážit, že kroky k vyvinutí tlaku na Izrael by mohly poškodit vztahy s Trumpovou administrativou v USA. Ale mezitím se situace na místě zhoršuje a svět přihlíží, zatímco Gaza hoří. Selhání spojenců Izraele podniknout smysluplné kroky k zabránění bezhlavému zabíjení a vysídlování je skvrnou na lidskosti. Po hrůzách druhé světové války, Rwandy, Myanmaru a Srebrenice svět řekl „už nikdy více“. Bez akce hrozí, že pokrčí rameny a řekne „to nic“.
Bratr zesnulé princezny Diany Charles Spencer ve svých chystaných pamětech tvrdí, že mu současný král Karel III. několik dní po její smrti řekl, že na ni veřejnost brzy zapomene. Uvedl to server CNN.
Íránská lidskoprávní aktivistka a nositelka Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiová vydává paměti s názvem Žena nikdy nepřestává bojovat, v nichž popisuje mučení a špatné zacházení v teheránské věznici Evín. Části rukopisu se jí dařilo ze zařízení tajně vynášet s pomocí spoluvězeňkyň a přátel během návštěvních dnů. Čtyřiapadesátiletá aktivistka poskytla rozhovor stanici CNN poté, co byla ze zdravotních důvodů dočasně propuštěna z výkonu trestu. Vydání knihy v několika evropských zemích představuje pro aktivistku značné riziko, vězněná žena je však podle svých slov připravena čelit jakýmkoliv následkům.
Britský král Karel III. vstupuje do debaty o budoucnosti umělé inteligence a pořádá v Londýně vrcholné setkání lídrů technologického sektoru. Z pozice britského panovníka vystupuje jako zprostředkovatel diskuse, který zůstává nad politikou a nesnaží se předkládat konkrétní řešení. Hlavním cílem setkání je projednat využití nových technologií tak, aby přinášely užitek celé společnosti i planetě.
Americký prezident Donald Trump označil návrh Evropské unie udělit Kanadě status přidruženého člena za směšný a pohrozil zavedením tvrdých cel na evropské zboží. Podle jeho slov by tento krok mohl být ze strany Unie vnímán jako nepřátelský akt vůči Spojeným státům. Trump novinářům sdělil, že v případě špatných úmyslů je Washington připraven uvalit velmi vysoká cla nebo dokonce zcela zastavit obchodování s Evropou. Výhrůžky přicházejí v době, kdy se Ottawa snaží prohloubit hospodářské a obranné vazby s evropskými partnery.
Bývalý výzkumník společnosti Anthropic Jacob Coxon vyvolal v Silicon Valley silnou vlnu obav poté, co veřejně rezignoval na svou funkci. Ve svém široce sdíleném prohlášení obvinil technologické firmy z neodpovědného přístupu k vývoji umělé inteligence, která podle něj může ohrozit samotnou existenci lidstva.
Britský vládní program výměny žadatelů o azyl s Francií stojí v přepočtu přibližně 56 tisíc liber za každou navrácenou osobu¨, tedy zhruba 1,5 milionu korun. Tuto částku zveřejnila britská ministryně vnitra Shabana Mahmoodová při slyšení před parlamentním výborem pro vnitřní záležitosti. Šéfka resortu obhajovala vysoké náklady s tím, že vyhoštění jedné osoby vyjde nastejno nebo levněji než její roční ubytování v hotelu. Systém fungující na principu výměny kus za kus má za cíl omezit nelegální migraci přes Lamanšský průliv.
Ruský bezpilotní letoun, který byl nalezen u severozápadního pobřeží Polska v Baltském moři, nesl bojovou hlavici s roznětkou. Informaci oficiálně oznámila státní prokuratura pověřená vyšetřováním případu. Polská armáda lokalizovala a vyzvedla stroj z moře v blízkosti pláže v obci Rusinowo nedaleko Jarosławce. Specialisté ruský dron typu Gerbera 2 přímo na pláži zneškodnili a následně jej přepravili k podrobnějšímu zkoumání.
Polsko posiluje bezpečnost na hranicích s Ukrajinou v reakci na nedávné ruské útoky v bezprostřední blízkosti hraničních přechodů. Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz oznámil, že vláda rozhodla o zpevnění infrastruktury využívané pohraniční stráží. Na místě už působí vojáci osmnáctého ženijního pluku, kteří zpevňují kontrolní stanoviště a navazující objekty. Opatření přichází po víkendových úderech bezpilotních letounů, z nichž jeden zasáhl vlak převážející mimo jiné bývalé západní představitele. Ruské ministerstvo obrany tyto zásahy potvrdilo s tvrzením, že souprava převážela vojenský materiál.
Francouzská krajně pravicová strana Národní sdružení pod vedením Marine Le Penové opět přichází s návrhem na úplný zákaz nošení muslimských šátků na veřejných prostranstvích. Politické hnutí tento požadavek prosazuje jako klíčový bod své kampaně před prezidentskými volbami. Návrh se týká především nošení šátků přímo na ulicích a na všech veřejně přístupných místech. Odborníci i právní analytici však upozorňují, že takové opatření představuje závažný zásah do náboženské svobody a základních lidských práv.
Itálie se připravuje na návrat k jaderné energetice po více než třiatřicetileté pauze. Ministr životního prostředí a energetické bezpečnosti Gilberto Pichetto Fratin uvedl, že země by mohla vyrábět elektřinu z jádra do roku 2035. Klíčový návrh zákona, který k tomuto kroku otevírá právní cestu, míří k konečnému hlasování v senátu. Zákon již dříve prošel dolní komorou parlamentu a jeho definitivní schválení se očekává v nejbližších dnech.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle webu The Guardian oznámil, že jeho země zastaví útoky na ruské energetické cíle pouze v případě, že stejný krok učiní i Ruská federace a Spojené státy zaručí dodržování dohod. Reagoval tak na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že se obě strany na příměří v energetické sféře již dohodly. Kyjev ani Moskva však existenci takového ujednání v době vydání prohlášení nepotvrdily. Podle ukrajinské hlavy státu Rusko zatím neprojevilo žádnou skutečnou ochotu válku ukončit.
Evropští hasiči požadují po národních vládách i orgánech Evropské unie navýšení finančních prostředků, zlepšení pracovních podmínek a zajištění dostatečného množství techniky i personálu. Reagují tak na náročné léto, během něhož rozsáhlé lesní požáry v Evropě zničily plochu dvakrát větší, než je rozloha Lucemburska. Zástupci záchranářů pro web Politico zdůrazňují, že slovní uznání a potlesk ze strany politiků již k řešení zhoršující se situace nestačí. Podle nich je nutné přistoupit k reálným investicím do požární ochrany a prevence.