V Pásmu Gazy se rozvíjí hluboká humanitární krize, která si žádá více než jen slovní odsouzení ze strany spojenců Izraele. Situace na místě je alarmující a podle expertů vyžaduje okamžité a rozhodné kroky.
Během posledních dvou měsíců bylo podle Úřadu OSN pro lidská práva zabito více než tisíc lidí, kteří se snažili získat potraviny. Ačkoliv Izrael a Gaza Humanitarian Foundation, organizace zřízená k distribuci pomoci, toto číslo zpochybňují, dvacet osm zemí minulý týden odsoudilo „děsivé“ zabíjení obyvatel Gazy při hledání jídla.
Izraelské obranné síly pokračují v útocích ve městě Deir al-Balah v centrální Gaze, včetně útoku na rezidenci personálu Světové zdravotnické organizace 21. července. Orgány OSN varují, že poslední záchranná lana obleženého pásma se hroutí.
Podle ministerstva zdravotnictví Gazy, které je řízeno Hamásem, bylo zabito již kolem šedesáti tisíc Gazanů a stále více lidí umírá hlady a podvýživou. Více než devadesát procent soukromých domů v Gaze bylo poškozeno nebo zničeno. Přes veškeré diskuse o příměří, které je již dávno zapotřebí, existuje jen malá naděje, neboť izraelské vojenské operace pokračují a obyvatelé Gazy musí riskovat své životy při hledání jídla a pomoci.
Podvýživa je v Gaze rozšířená. Podle zprávy IPC, mezinárodní organizace monitorující potravinovou bezpečnost, „zboží nezbytné pro přežití lidí je buď vyčerpáno, nebo se očekává, že do několika týdnů dojde“. Téměř pět set tisíc lidí je považováno za osoby čelící „katastrofě“ a dalších 1,1 milionu se nachází v kategorii „nouzového“ rizika.
Kategorie katastrofy znamená extrémní nedostatek potravin, kritickou podvýživu vedoucí k hladomoru a vysokou úmrtnost. Nouzová kategorie pak značí vážný nedostatek potravin, velmi vysokou podvýživu a dokonce i úmrtí. Izraelští představitelé stále hovoří o přesunu obyvatel Gazy do takzvaného „humanitárního města“, které však bývalý izraelský premiér Ehud Olmert popsal jako „koncentrační tábor“. Ve stejném rozhovoru Olmert označil rozhodnutí o přesunu Gazanů do tábora za „etnickou čistku“.
Mezitím světoví lídři pouze přihlížejí. Většina z nich se zjevně spokojí s odsouzením dané situace, konkrétních akcí ale bylo podniknuto jen málo. Volání po tvrdším postoji spojenců Izraele k jeho akcím v Gaze sílí každým dnem.
23. července skupina třiceti osmi bývalých velvyslanců EU zveřejnila otevřený dopis hlavám států a vysokým úředníkům EU, v němž obvinila Izrael z „kalkulovaných kroků směřujících k etnické čistce“ a kritizovala neschopnost EU „smysluplně reagovat na tyto hrůzné události“.
Jaké kroky by tedy mohly být podniknuty? Tlak musí být vyvíjen na Netanjahuovu vládu, tvrdí experti. Ve Spojeném království premiér Keir Starmer i ministr zahraničí David Lammy rychle zdůraznili, že Spojené království vyzvalo Izrael k dodržování mezinárodního práva. Poukazují na sankce, které Spojené království uvalilo na Itamara Ben-Gvira a Bezalela Smotriche, dva pravicové ministry v koaliční vládě Benjamina Netanjahua, v důsledku jejich opakovaného podněcování k násilí proti Palestincům. Ačkoliv Lammy naznačuje, že by mohly následovat další sankce, pokud Izrael nezmění své chování v Gaze a neukončí utrpení, zvěrstva pokračují.
Praktické kroky k vyvinutí tlaku na Izrael zahrnují rostoucí tlak na britskou vládu, aby uznala Palestinu jako stát. To bylo podle kontaktu v labouristické vládě na programu Labouristické strany již před 7. říjnem. Lammy trvá na tom, že vláda je odhodlána k dvoustátnímu řešení, avšak to není diplomaticky udržitelné, vzhledem k tomu, že Spojené království uznává pouze jeden stát zapojený do těchto událostí. Stát Palestina je jako suverénní entita uznán 147 dalšími členy OSN, což představuje 75 % všech členů.
Dalšími kroky by mohlo být úplné zbrojní embargo, po kterém se dlouho volá, ale britská vláda ho odmítá, přestože zakázala některé, nikoli však všechny, prodeje zbraní Izraeli. Řada zemí, včetně Itálie, Španělska, Kanady, Nizozemska, Belgie a Japonska, od října 2023 prodeje zbraní Izraeli řádně zakázala.
Existují i další, radikálnější možnosti. Jednou z nich by bylo, aby Spojené království a další země řádně dodržovaly své závazky podle mezinárodního práva. Mezinárodní trestní soud vydal v listopadu 2024 zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a jeho ministra obrany Yoava Gallanta. K ICC se připojilo 125 zemí (USA mezi nimi nejsou). Tyto země by mohly Netanjahua zatknout, pokud vstoupí na jejich území. Je možné vyzkoušet i řadu dalších věcí; bylo by užitečné podívat se na to, co mezinárodní společenství udělalo, aby z Jihoafrické republiky učinilo vyvrhele během pozdějších let apartheidu.
Jako největší obchodní partner Izraele má EU potenciál vyvinout značný vliv, takže je třeba se ptát: proč se kromě pouhých slov udělalo tak málo? V červnu EU zjistila, že Izrael porušil své závazky v oblasti lidských práv podle podmínek Asociační dohody EU-Izrael. Doposud však nebyly podniknuty žádné kroky k pozastavení obchodu.
Kaja Kallasová, šéfka zahraniční politiky EU, prohlásila, že „všechny možnosti zůstávají na stole, pokud Izrael nesplní své sliby“. Ty zahrnují úplné nebo částečné pozastavení Asociační dohody EU-Izrael, sankce vůči členům vlády, armády nebo osadníků, obchodní opatření, zbrojní embarga nebo pozastavení akademické spolupráce, včetně prestižního programu Horizon Europe Research and Innovation.
Získat souhlas všech dvaceti sedmi členských států s takovým přístupem je snazší říci než udělat. A národní lídři budou muset zvážit, že kroky k vyvinutí tlaku na Izrael by mohly poškodit vztahy s Trumpovou administrativou v USA. Ale mezitím se situace na místě zhoršuje a svět přihlíží, zatímco Gaza hoří. Selhání spojenců Izraele podniknout smysluplné kroky k zabránění bezhlavému zabíjení a vysídlování je skvrnou na lidskosti. Po hrůzách druhé světové války, Rwandy, Myanmaru a Srebrenice svět řekl „už nikdy více“. Bez akce hrozí, že pokrčí rameny a řekne „to nic“.
Listopad začal o víkendu, ale potrvá ještě dlouho. Podle nejnovějšího měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) budou v dalších dnech a týdnech pozvolna klesat teploty. Probíhající měsíc má být teplotně i srážkově průměrný.
Sedm měsíců uplyne ve čtvrtek od smrti Anny Slováčkové, která po dlouhém a statečném boji podlehla zákeřné rakovině. Fanoušci se v uplynulých dnech dočkali pietního místa a následně se dozvěděli další zajímavou věc. Vyřešila se totiž otázka dědictví po herečce a zpěvačce.
Česko v úterý zasáhla smutná zpráva. Ve věku 82 let zemřel kardinál a někdejší arcibiskup pražský Dominik Duka, který se v závěru života potýkal s vážnými zdravotními potížemi. Na jeho úmrtí už přicházejí první reakce. Ozval se například filmový režisér Jiří Strach.
Slavný hollywoodský herec George Clooney nelituje svého zásahu do kampaně před loňskými prezidentskými volbami v USA, kdy "hodil přes palubu" tehdejšího úřadujícího prezidenta Joea Bidena. Za chybu ale označil následnou nominaci viceprezidentky Kamaly Harrisové proti pozdějšímu vítězi Donaldu Trumpovi.
Emeritní pražský arcibiskup a kardinál Dominik Duka zemřel v úterý nad ránem ve věku 82 let. Úmrtí potvrdilo pražské arcibiskupství, které uvedlo, že duchovní zemřel 4. listopadu ve tři hodiny ráno. „Byl povolán na věčnost,“ stojí v oznámení.
Jakékoli zdání příměří v Gaze zaniklo 28. října, kdy Izrael nakrátko obnovil totální válku proti Hamásu. Přestože izraelský premiér Benjamin Netanjahu jednostranně o den později vyhlásil obnovení klidu zbraní, realita je zřejmá. Dohoda, která jedné straně umožňuje systematicky a libovolně porušovat její podmínky, představuje jen nicotná slova na papíře. Tato dynamika se bude bez neustálého tlaku ze strany Spojených států amerických pouze zhoršovat.
Nová studie odhaluje, že extrémní vedra ve Španělsku přímo ovlivňují trh s nemovitostmi a mění hodnotu bydlení. Srpen 2025 přinesl zemi nejhorší zaznamenanou vlnu veder, což potvrdilo, že klimatická změna již není vzdálenou hrozbou. Je přítomná a má přímý dopad na města, zdraví a nově i na ceny domů.
Donald Trump se během rozhovoru pro pořad 60 Minutes na televizní stanici CBS News vyjádřil ke zvýšenému napětí v Karibiku a zpochybnil možnost války Spojených států s Venezuelou. Současný prezident sice uvedl: „Pochybuji o tom. Nemyslím si to,“ ale zároveň naznačil, že dny Nicoláse Madura v čele země jsou sečteny. Nicméně dodal, že se k nim Venezuela chová velmi špatně.
Během neděle Donald Trump prohlásil, že „opravdu nezvažuje“ dodání střel s plochou dráhou letu Tomahawk dlouhého doletu Ukrajině. Na dotaz novináře na palubě prezidentského speciálu Air Force One odpověděl stručným záporným stanoviskem. Nicméně dodal, že by mohl svůj názor změnit. V posledních dnech se objevily zprávy, že Pentagon sdělil Bílému domu, že americké zásoby střel Tomahawk jsou dostatečné pro to, aby mohly být dodány Kyjevu.
V novém složení se v pondělí odpoledne poprvé sešla Poslanecká sněmovna. Zákonodárci na ustavující schůzi složili slib a zřídili mandátový a imunitní výbor. K volbě nového vedení dolní komory parlamentu zatím nedošlo.
Zdravotní problémy bývalého prezidenta Miloše Zemana neberou konce. V pondělí byl někdejší politik opět hospitalizován, přijala ho motolská nemocnice v Praze. Rodina se v týdnu chystá vyjádřit ke zdravotnímu stavu exprezidenta.
ANO, SPD a Motoristé podepsali koaliční smlouvu, která má vést ke vzniku příští vlády, v jejímž čele by měl jako premiér stanout Andrej Babiš. Ten byl v uplynulých dnech prezidentem pověřen sestavením vlády. Do funkce jejího předsedy ale ještě nebyl jmenován.