V Pásmu Gazy se rozvíjí hluboká humanitární krize, která si žádá více než jen slovní odsouzení ze strany spojenců Izraele. Situace na místě je alarmující a podle expertů vyžaduje okamžité a rozhodné kroky.
Během posledních dvou měsíců bylo podle Úřadu OSN pro lidská práva zabito více než tisíc lidí, kteří se snažili získat potraviny. Ačkoliv Izrael a Gaza Humanitarian Foundation, organizace zřízená k distribuci pomoci, toto číslo zpochybňují, dvacet osm zemí minulý týden odsoudilo „děsivé“ zabíjení obyvatel Gazy při hledání jídla.
Izraelské obranné síly pokračují v útocích ve městě Deir al-Balah v centrální Gaze, včetně útoku na rezidenci personálu Světové zdravotnické organizace 21. července. Orgány OSN varují, že poslední záchranná lana obleženého pásma se hroutí.
Podle ministerstva zdravotnictví Gazy, které je řízeno Hamásem, bylo zabito již kolem šedesáti tisíc Gazanů a stále více lidí umírá hlady a podvýživou. Více než devadesát procent soukromých domů v Gaze bylo poškozeno nebo zničeno. Přes veškeré diskuse o příměří, které je již dávno zapotřebí, existuje jen malá naděje, neboť izraelské vojenské operace pokračují a obyvatelé Gazy musí riskovat své životy při hledání jídla a pomoci.
Podvýživa je v Gaze rozšířená. Podle zprávy IPC, mezinárodní organizace monitorující potravinovou bezpečnost, „zboží nezbytné pro přežití lidí je buď vyčerpáno, nebo se očekává, že do několika týdnů dojde“. Téměř pět set tisíc lidí je považováno za osoby čelící „katastrofě“ a dalších 1,1 milionu se nachází v kategorii „nouzového“ rizika.
Kategorie katastrofy znamená extrémní nedostatek potravin, kritickou podvýživu vedoucí k hladomoru a vysokou úmrtnost. Nouzová kategorie pak značí vážný nedostatek potravin, velmi vysokou podvýživu a dokonce i úmrtí. Izraelští představitelé stále hovoří o přesunu obyvatel Gazy do takzvaného „humanitárního města“, které však bývalý izraelský premiér Ehud Olmert popsal jako „koncentrační tábor“. Ve stejném rozhovoru Olmert označil rozhodnutí o přesunu Gazanů do tábora za „etnickou čistku“.
Mezitím světoví lídři pouze přihlížejí. Většina z nich se zjevně spokojí s odsouzením dané situace, konkrétních akcí ale bylo podniknuto jen málo. Volání po tvrdším postoji spojenců Izraele k jeho akcím v Gaze sílí každým dnem.
23. července skupina třiceti osmi bývalých velvyslanců EU zveřejnila otevřený dopis hlavám států a vysokým úředníkům EU, v němž obvinila Izrael z „kalkulovaných kroků směřujících k etnické čistce“ a kritizovala neschopnost EU „smysluplně reagovat na tyto hrůzné události“.
Jaké kroky by tedy mohly být podniknuty? Tlak musí být vyvíjen na Netanjahuovu vládu, tvrdí experti. Ve Spojeném království premiér Keir Starmer i ministr zahraničí David Lammy rychle zdůraznili, že Spojené království vyzvalo Izrael k dodržování mezinárodního práva. Poukazují na sankce, které Spojené království uvalilo na Itamara Ben-Gvira a Bezalela Smotriche, dva pravicové ministry v koaliční vládě Benjamina Netanjahua, v důsledku jejich opakovaného podněcování k násilí proti Palestincům. Ačkoliv Lammy naznačuje, že by mohly následovat další sankce, pokud Izrael nezmění své chování v Gaze a neukončí utrpení, zvěrstva pokračují.
Praktické kroky k vyvinutí tlaku na Izrael zahrnují rostoucí tlak na britskou vládu, aby uznala Palestinu jako stát. To bylo podle kontaktu v labouristické vládě na programu Labouristické strany již před 7. říjnem. Lammy trvá na tom, že vláda je odhodlána k dvoustátnímu řešení, avšak to není diplomaticky udržitelné, vzhledem k tomu, že Spojené království uznává pouze jeden stát zapojený do těchto událostí. Stát Palestina je jako suverénní entita uznán 147 dalšími členy OSN, což představuje 75 % všech členů.
Dalšími kroky by mohlo být úplné zbrojní embargo, po kterém se dlouho volá, ale britská vláda ho odmítá, přestože zakázala některé, nikoli však všechny, prodeje zbraní Izraeli. Řada zemí, včetně Itálie, Španělska, Kanady, Nizozemska, Belgie a Japonska, od října 2023 prodeje zbraní Izraeli řádně zakázala.
Existují i další, radikálnější možnosti. Jednou z nich by bylo, aby Spojené království a další země řádně dodržovaly své závazky podle mezinárodního práva. Mezinárodní trestní soud vydal v listopadu 2024 zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a jeho ministra obrany Yoava Gallanta. K ICC se připojilo 125 zemí (USA mezi nimi nejsou). Tyto země by mohly Netanjahua zatknout, pokud vstoupí na jejich území. Je možné vyzkoušet i řadu dalších věcí; bylo by užitečné podívat se na to, co mezinárodní společenství udělalo, aby z Jihoafrické republiky učinilo vyvrhele během pozdějších let apartheidu.
Jako největší obchodní partner Izraele má EU potenciál vyvinout značný vliv, takže je třeba se ptát: proč se kromě pouhých slov udělalo tak málo? V červnu EU zjistila, že Izrael porušil své závazky v oblasti lidských práv podle podmínek Asociační dohody EU-Izrael. Doposud však nebyly podniknuty žádné kroky k pozastavení obchodu.
Kaja Kallasová, šéfka zahraniční politiky EU, prohlásila, že „všechny možnosti zůstávají na stole, pokud Izrael nesplní své sliby“. Ty zahrnují úplné nebo částečné pozastavení Asociační dohody EU-Izrael, sankce vůči členům vlády, armády nebo osadníků, obchodní opatření, zbrojní embarga nebo pozastavení akademické spolupráce, včetně prestižního programu Horizon Europe Research and Innovation.
Získat souhlas všech dvaceti sedmi členských států s takovým přístupem je snazší říci než udělat. A národní lídři budou muset zvážit, že kroky k vyvinutí tlaku na Izrael by mohly poškodit vztahy s Trumpovou administrativou v USA. Ale mezitím se situace na místě zhoršuje a svět přihlíží, zatímco Gaza hoří. Selhání spojenců Izraele podniknout smysluplné kroky k zabránění bezhlavému zabíjení a vysídlování je skvrnou na lidskosti. Po hrůzách druhé světové války, Rwandy, Myanmaru a Srebrenice svět řekl „už nikdy více“. Bez akce hrozí, že pokrčí rameny a řekne „to nic“.
Jordánsko, Spojené arabské emiráty a Izrael uskutečnily první letecké výsadky humanitární pomoci do Gazy po několika měsících, kdy se situace na území stále zhoršuje. Ačkoli tento krok měl za cíl zmírnit humanitární krizi, vyvolal také obavy o jeho efektivitu a bezpečnost.
Klimatické změny a extrémní povětrnostní jevy jako vlny veder, sucha, povodně a tropické cyklóny se stávají jedním z největších ohrožení lidského zdraví 21. století. Tyto události nejenže způsobují fyzické problémy, ale také mají vážný dopad na duševní pohodu, zejména u zranitelných skupin obyvatel, jako jsou ženy žijící ve chudých a venkovských oblastech.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že již nemá zájem o další rozhovory s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. V pondělí během rozhovoru pro média Trump uvedl, že i když měli s Putinem „velmi příjemné a respektující konverzace“, situace na Ukrajině se nezlepšila, což ho vede k rozhodnutí o ukončení dialogu.
Donald Trump s jistotou sobě vlastní prohlásil, že Spojené státy přeruší obchodní jednání s Thajskem a Kambodžou, dokud neskončí boje. Mluvil o nich, jako by šlo o státy, jejichž situaci dlouhodobě sleduje, a ne jako o země, o nichž patrně slyšel poprvé. Arogance, s níž dlouhodobě mentoruje regiony, jejichž základní geografii zjevně neovládá, je víc než ostudná.
Spojené státy a Evropská unie uzavřely obchodní dohodu, která je označována za největší v historii. I když se stále jedná spíše o rámec dohody než o plně vyjednanou smlouvu, detaily tohoto obchodního uspořádání naznačují, které sektory a skupiny mohou být nejvíce ovlivněny – jak pozitivně, tak negativně. Podívejte se, kdo je podle BBC v této otázce vítěz a kdo poražený.
Prezident USA Donald Trump oznámil, že zkracuje původní 50denní termín, který stanovil ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi pro uzavření dohody o Ukrajině. Na tiskové konferenci uvedl, že nový termín pro dosažení dohody je nyní stanoven na „10 nebo 12 dní“ od dneška.
Dvě přední izraelské lidskoprávní organizace, B’Tselem a Lékaři za lidská práva (Physicians for Human Rights), v pondělí obvinily Izrael z páchání genocidy v Gaze. Organizace uvádějí, že Izrael úmyslně cíleně likviduje Palestince v Gaze, přičemž poškozuje palestinskou společnost na základě její etnické identity.
Americký prezident Donald Trump v pondělí vyjádřil zklamání z ruského prezidenta Vladimira Putina a oznámil, že zkracuje padesátidenní lhůtu, kterou Rusku dal na ukončení války na Ukrajině.
V Pásmu Gazy se rozvíjí hluboká humanitární krize, která si žádá více než jen slovní odsouzení ze strany spojenců Izraele. Situace na místě je alarmující a podle expertů vyžaduje okamžité a rozhodné kroky.
Navzdory tomu, že po přijetí eura v Chorvatsku ceny vzrostly, výhody, které tento krok přinesl, převažují. A tak se Bulharsku, které se připravuje na přechod na společnou evropskou měnu v roce 2024, dostává rady od chorvatských odborníků, aby zůstalo klidné – přechod na euro může přinést problémy, ale není to konec světa.
Ruská armáda uplatňuje brutální tresty proti vojákům, kteří odmítají dál bojovat na Ukrajině. Tyto drsné metody, často zachycené na videích, vykreslují ponurý obraz života uvnitř Putinovy armády. Počet dezercí od začátku invaze v roce 2022 dosahuje podle odhadů televize CNN desítek tisíc.
Evropská unie a Spojené státy uzavřely obchodní dohodu, která však vyvolala smíšené reakce napříč Evropou. Francouzský premiér dohodu označil za "temný den" pro Evropu, zatímco německý kancléř ji přivítal jako prevenci "zbytečné eskalace" obchodních vztahů.