V Pásmu Gazy se rozvíjí hluboká humanitární krize, která si žádá více než jen slovní odsouzení ze strany spojenců Izraele. Situace na místě je alarmující a podle expertů vyžaduje okamžité a rozhodné kroky.
Během posledních dvou měsíců bylo podle Úřadu OSN pro lidská práva zabito více než tisíc lidí, kteří se snažili získat potraviny. Ačkoliv Izrael a Gaza Humanitarian Foundation, organizace zřízená k distribuci pomoci, toto číslo zpochybňují, dvacet osm zemí minulý týden odsoudilo „děsivé“ zabíjení obyvatel Gazy při hledání jídla.
Izraelské obranné síly pokračují v útocích ve městě Deir al-Balah v centrální Gaze, včetně útoku na rezidenci personálu Světové zdravotnické organizace 21. července. Orgány OSN varují, že poslední záchranná lana obleženého pásma se hroutí.
Podle ministerstva zdravotnictví Gazy, které je řízeno Hamásem, bylo zabito již kolem šedesáti tisíc Gazanů a stále více lidí umírá hlady a podvýživou. Více než devadesát procent soukromých domů v Gaze bylo poškozeno nebo zničeno. Přes veškeré diskuse o příměří, které je již dávno zapotřebí, existuje jen malá naděje, neboť izraelské vojenské operace pokračují a obyvatelé Gazy musí riskovat své životy při hledání jídla a pomoci.
Podvýživa je v Gaze rozšířená. Podle zprávy IPC, mezinárodní organizace monitorující potravinovou bezpečnost, „zboží nezbytné pro přežití lidí je buď vyčerpáno, nebo se očekává, že do několika týdnů dojde“. Téměř pět set tisíc lidí je považováno za osoby čelící „katastrofě“ a dalších 1,1 milionu se nachází v kategorii „nouzového“ rizika.
Kategorie katastrofy znamená extrémní nedostatek potravin, kritickou podvýživu vedoucí k hladomoru a vysokou úmrtnost. Nouzová kategorie pak značí vážný nedostatek potravin, velmi vysokou podvýživu a dokonce i úmrtí. Izraelští představitelé stále hovoří o přesunu obyvatel Gazy do takzvaného „humanitárního města“, které však bývalý izraelský premiér Ehud Olmert popsal jako „koncentrační tábor“. Ve stejném rozhovoru Olmert označil rozhodnutí o přesunu Gazanů do tábora za „etnickou čistku“.
Mezitím světoví lídři pouze přihlížejí. Většina z nich se zjevně spokojí s odsouzením dané situace, konkrétních akcí ale bylo podniknuto jen málo. Volání po tvrdším postoji spojenců Izraele k jeho akcím v Gaze sílí každým dnem.
23. července skupina třiceti osmi bývalých velvyslanců EU zveřejnila otevřený dopis hlavám států a vysokým úředníkům EU, v němž obvinila Izrael z „kalkulovaných kroků směřujících k etnické čistce“ a kritizovala neschopnost EU „smysluplně reagovat na tyto hrůzné události“.
Jaké kroky by tedy mohly být podniknuty? Tlak musí být vyvíjen na Netanjahuovu vládu, tvrdí experti. Ve Spojeném království premiér Keir Starmer i ministr zahraničí David Lammy rychle zdůraznili, že Spojené království vyzvalo Izrael k dodržování mezinárodního práva. Poukazují na sankce, které Spojené království uvalilo na Itamara Ben-Gvira a Bezalela Smotriche, dva pravicové ministry v koaliční vládě Benjamina Netanjahua, v důsledku jejich opakovaného podněcování k násilí proti Palestincům. Ačkoliv Lammy naznačuje, že by mohly následovat další sankce, pokud Izrael nezmění své chování v Gaze a neukončí utrpení, zvěrstva pokračují.
Praktické kroky k vyvinutí tlaku na Izrael zahrnují rostoucí tlak na britskou vládu, aby uznala Palestinu jako stát. To bylo podle kontaktu v labouristické vládě na programu Labouristické strany již před 7. říjnem. Lammy trvá na tom, že vláda je odhodlána k dvoustátnímu řešení, avšak to není diplomaticky udržitelné, vzhledem k tomu, že Spojené království uznává pouze jeden stát zapojený do těchto událostí. Stát Palestina je jako suverénní entita uznán 147 dalšími členy OSN, což představuje 75 % všech členů.
Dalšími kroky by mohlo být úplné zbrojní embargo, po kterém se dlouho volá, ale britská vláda ho odmítá, přestože zakázala některé, nikoli však všechny, prodeje zbraní Izraeli. Řada zemí, včetně Itálie, Španělska, Kanady, Nizozemska, Belgie a Japonska, od října 2023 prodeje zbraní Izraeli řádně zakázala.
Existují i další, radikálnější možnosti. Jednou z nich by bylo, aby Spojené království a další země řádně dodržovaly své závazky podle mezinárodního práva. Mezinárodní trestní soud vydal v listopadu 2024 zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a jeho ministra obrany Yoava Gallanta. K ICC se připojilo 125 zemí (USA mezi nimi nejsou). Tyto země by mohly Netanjahua zatknout, pokud vstoupí na jejich území. Je možné vyzkoušet i řadu dalších věcí; bylo by užitečné podívat se na to, co mezinárodní společenství udělalo, aby z Jihoafrické republiky učinilo vyvrhele během pozdějších let apartheidu.
Jako největší obchodní partner Izraele má EU potenciál vyvinout značný vliv, takže je třeba se ptát: proč se kromě pouhých slov udělalo tak málo? V červnu EU zjistila, že Izrael porušil své závazky v oblasti lidských práv podle podmínek Asociační dohody EU-Izrael. Doposud však nebyly podniknuty žádné kroky k pozastavení obchodu.
Kaja Kallasová, šéfka zahraniční politiky EU, prohlásila, že „všechny možnosti zůstávají na stole, pokud Izrael nesplní své sliby“. Ty zahrnují úplné nebo částečné pozastavení Asociační dohody EU-Izrael, sankce vůči členům vlády, armády nebo osadníků, obchodní opatření, zbrojní embarga nebo pozastavení akademické spolupráce, včetně prestižního programu Horizon Europe Research and Innovation.
Získat souhlas všech dvaceti sedmi členských států s takovým přístupem je snazší říci než udělat. A národní lídři budou muset zvážit, že kroky k vyvinutí tlaku na Izrael by mohly poškodit vztahy s Trumpovou administrativou v USA. Ale mezitím se situace na místě zhoršuje a svět přihlíží, zatímco Gaza hoří. Selhání spojenců Izraele podniknout smysluplné kroky k zabránění bezhlavému zabíjení a vysídlování je skvrnou na lidskosti. Po hrůzách druhé světové války, Rwandy, Myanmaru a Srebrenice svět řekl „už nikdy více“. Bez akce hrozí, že pokrčí rameny a řekne „to nic“.
V Česku se během prvního srpnového víkendu přechodně ochladilo, ale první polovina nového týdne přinese další tropickou epizodu, kdy maxima budou atakovat čtyřicítku. Směrem k víkendu se očekává ochlazení, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropská unie zvažuje, že by budoucím členským státům na několik let odepřela právo veta. Tento krok má učinit rozšiřování unijního bloku politicky přijatelnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových zemí ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle plánů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské státy, jako je Moldavsko nebo země západního Balkánu, po svém vstupu do EU automaticky nezískaly právo vetovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti schvalované jednomyslně, například otázky zdanění.
Evropské země se intenzivně snaží připravit na situaci, kdy Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa představují pro Severoatlantickou alianci prvek značné nepředvídatelnosti. Hlavním tématem bezpečnostního fóra GLOBSEC v Praze se staly náhlé zvraty Washingtonu ohledně vojenské přítomnosti v Polsku.
Nová odborná analýza ukazuje, že New Orleans čelí nevyhnutelné vodní budoucnosti, která by mohla město izolovat uprostřed oceánu již v tomto století. Vědci podle CNN proto varují, že je nezbytné zahájit proces stěhování obyvatel co nejdříve, aby se předešlo budoucímu chaosu. Pobřežní oblasti Louisiany patří k nejníže položeným regionům na světě, což zhruba 360tisícové město vystavuje extrémnímu riziku, jelikož se nachází v pánvi pod úrovní mořské hladiny uprostřed rychle se zmenšující delty.
Běloruská armáda přistoupila k posílení svých vojenských sil v bezprostřední blízkosti ukrajinských hranic, kde zahájila budování zcela nové výsadkové brigády. Tento strategický krok se odehrává v Gomelské oblasti zhruba čtyřicet kilometrů od státní hranice a má podle oficiálních vyjádření reagovat na údajné bezpečnostní hrozby přicházející z jihovýchodního směru.
Moskevský primátor označil sobotní ničivý výbuch před luxusní kavárnou na Kudrinském náměstí za brutální teroristický čin a přislíbil, že všichni viníci budou dopadeni a potrestáni.
Maďarsko se ocitá v situaci vážného ohrožení dodávek elektřiny, kterou způsobuje extrémní nedostatek vody v přírodě. Kvůli hlubokému suchu v regionu klesla hladina Dunaje natolik, že klíčová jaderná elektrárna přichází o nezbytné chlazení. Výsledkem je nutnost odstavit zařízení, které pokrývá čtyřicet procent celkové tuzemské spotřeby proudu.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí během letní parlamentní přestávky hluboké vnitřní krizi, která zásadním způsobem oslabuje jeho autoritu v čele vlády i uvnitř mateřské křesťanskodemokratické unie. Místo plánovaného zklidnění situace se nad německou politickou scénou vznášejí pochybnosti o dalším setrvání kancléře ve funkci. Nespokojenost v řadách konzervativců navíc výrazně roste s blížícími se klíčovými zářijovými volbami v několika spolkových zemích.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval před dramatickým stupňováním globální klimatické krize, k níž výrazně přispívá zesilující fenomén El Niño. Podle jeho slov tento přírodní jev doslova přilévá olej do ohně na již tak zasažené planetě a může v nejbližší době způsobit dosud nezaznamenané teplotní rekordy. Situace se tak dostává do zcela neprozkoumaných rozměrů, které mohou mít devastační následky pro lidstvo i přírodní ekosystémy.
Masivní migrační krize v severoafrické enklávě Ceuta okamžitě zasáhla do politického diskurzu ve Španělsku a posílila pozice tamní krajní pravice. Kolaps hranic, přes kterou se během krátké chvíle dostaly desítky tisíc lidí, zanechal veřejnost v šoku. Přestože španělské úřady uvádějí, že se většina běženců již vrátila do Maroka a událost si vyžádala nejméně padesát sedm obětí, veřejný prostor zaplavily emotivní záběry plavců a lidí překonávajících hraniční zátarasy.
Propadající se preference ruského prezidenta Vladimira Putina zaznamenávají dokonce i státní výzkumné agentury, jejichž výsledky bývají dlouhodobě zkreslené. Podle Fondu veřejného mínění klesla podpora jeho výkonu funkce během jednoho týdne z 71 na 66 procent. Jde o nejvýraznější propad od vyhlášení částečné mobilizace na podzim roku 2022.
Španělský premiér Pedro Sánchez po letech znovu otevřeně varuje před tragickými dopady globálního oteplování. Reaguje tak na rozsáhlé lesní požáry, které během prvních sedmi měsíců letošního roku spálily v zemi již přes 180 tisíc hektarů půdy. Předseda vlády zdůraznil, že nestačí pouze řešit následky katastrof, ale je nutné zaměřit se na jejich příčiny a lépe připravit celou společnost na ochranu lidských životů.