Zmrzlina je neodmyslitelnou součástí léta, ale jakmile teplota stoupne, začíná rychle tát. Mohou vědci najít způsob, jak ji udržet chladnou?
Zmrzlina, která se neroztéká, byla podle BBC před pár lety virálním hitem, když japonský výrobce Kanazawa Ice představil zmrzlinu, jež odolávala opakovaným teplotním útokům.
Tajemství spočívalo v tom, že vědci tuto zmrzlinu napustili polyfenoly, což jsou antioxidanty nacházející se v mnoha druzích ovoce. Výsledkem byla neobvyklá stabilita a výrazně méně tekuté směsi, která by běžně stekla po prstech.
Základem zmrzliny je smetana a cukr. V továrnách na výrobu zmrzliny se sladká směs míchá v chladící nádobě a jakmile se vytvoří zmrazený film na jejím povrchu, seškrabuje se, aby se zabránilo tvorbě velkých ledových krystalků, které by způsobily nepříjemnou texturu.
Pokud se zmrzlina v průběhu transportu mezi továrnou a vaší mrazničkou ohřeje, roztaje a následně opět zmrzne, vzniknou nežádoucí hrudky. Výrobci zmrzliny používají různé stabilizátory, například karagenan (z mořských řas) a guarovou gumu (ze semen guarového stromu), aby tyto problémy minimalizovali.
Když se vědkyně Cameron Wicks, tehdy studující na Univerzitě Wisconsin, dozvěděla o Kanazawa Ice a jejich zmrzlině, která se neroztéká, začala zkoumat, jak polyfenoly stabilizují tuto zmrzlinu. V laboratoři experimentovala s vyššími koncentracemi jednoho konkrétního polyfenolu – kyseliny tříslové.
Při směsi smetany s 0,75%, 1,5% a 3% kyseliny tříslové si všimla, že vyšší koncentrace začaly směs okamžitě zahušťovat. Po 24 hodinách chlazení zjistila, že směs se začala měnit v gel, až byla tak pevná, že ji bylo možné krájet nebo otáčet bez toho, aby vytekla z hrnku.
Pod mikroskopem Wicks zjistila, že vyšší koncentrace kyseliny tříslové vedly k vytvoření stabilní sítě, která zabraňovala slévání tukových globulí. To vysvětluje, proč se zmrzlina vyrobená z této směsi neroztéká – tuky uvolněné z roztavených krystalů smetany nemohou vytékat díky přítomnosti polyfenolů.
I když tento chemický trik nedokáže zcela zastavit tání, může působit jako ochranný obal. Po několika hodinách sice zmrzlina získá texturu pudinku, ale zachová si svůj tvar. Polyfenoly však samozřejmě nezaručují, že zmrzlina po celou dobu zůstane studená.
Zmrzlina, která se neroztaje a místo toho se mění v gumovou hmotu, však není to, co většina lidí od zmrzliny očekává. A očekávání hraje velkou roli, když jde o jídlo – pokud očekáváte vanilkovou zmrzlinu a zjistíte, že je to bramborová kaše, bude to velká změna.
Polyfenoly se možná stanou součástí stabilizátorů, které pomohou udržet zmrzlinu v celku i při dlouhém transportu. Ale jestli si vysokodávkové polyfenolové dezerty, které odolají horkému počasí nebo udrží tvar po dlouhou dobu, najdou cestu do vašich oblíbených zmrzlinových stánků...to ukáže až čas.
V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
Americký zbrojní gigant Lockheed Martin představil v únoru svou nejnovější inovaci v oblasti námořního válčení – autonomní podmořské vozidlo s názvem Lamprey. Tento dron je navržen tak, aby se dokázal přichytit přímo na trup lodi, což mu umožňuje cestovat jako „černý pasažér“ a následně se bleskově odpojit bez nutnosti zpomalování mateřského plavidla. Koncept připevňování předmětů na trup lodí není nový a sahá až k první ponorce Turtle z doby americké revoluce nebo k magnetickým minám, ovšem Lamprey posouvá tuto myšlenku na zcela novou úroveň.
Mezinárodní společenství čelí naléhavým výzvám k prošetření podezření, že íránský režim použil proti demonstrantům během lednových nepokojů zbraně hromadného ničení. Více než 30 lidskoprávních a občanských organizací apeluje na OSN, aby prošetřila obvinění z nasazení chemických látek. Tato iniciativa navazuje na rezoluci EvroSvět apského parlamentu z 22. ledna 2026, která odsoudila brutální potlačení celonárodních protestů.
Ukrajinští inženýři a vojáci představili prototyp nové laserové zbraně s názvem Sunray, která dokáže sestřelovat letadla a drony z oblohy s mrazivou tichostí. Zbraň, která se pohodlně vejde do kufru auta, nevydává žádný zvuk ani viditelné světlo, čímž se zásadně liší od laserů známých z vědeckofantastických filmů. Během nedávného testu v poli dokázal operátor s tímto zařízením, připomínajícím amatérský teleskop, během několika sekund zapálit a zničit cvičný dron letící ve výšce několika stovek metrů.
Český hydrometeorologický ústav vydal v sobotu varování, podle kterého se do Česka vrací zimní počasí doprovázené novým sněhem a tvorbou sněhových jazyků. Srážky se mají postupně rozšířit na většinu území republiky, přičemž dopolední déšť či srážky smíšené se s blížícím se večerem změní v trvalé sněžení. Zatímco zpočátku bude sníh odtávat, během pozdního odpoledne a večera by se už měla vlivem ochlazení tvořit souvislá pokrývka.
Britská vláda přišla s oficiálním prohlášením, podle kterého byl přední ruský opozičník Alexej Navalnyj zavražděn pomocí smrtícího toxinu. Londýn uvádí, že za jeho úmrtím stojí s vysokou pravděpodobností Rusko, které k útoku v sibiřské trestanecké kolonii využilo neurotoxin epibatidin. Tato látka, která se v přírodě nachází v kůži jihoamerických pralesniček, vyvolává paralýzu a následnou zástavu dechu.
Čína se potýká s rekordně nízkou porodností, což vyvolává vážné obavy z budoucího ekonomického šoku. S úbytkem pracovní síly a rostoucím počtem důchodců se Peking snaží najít řešení, které by zastavilo demografický propad. Zatímco finanční příspěvky, daňové úlevy či snazší pravidla pro uzavírání sňatků zatím selhávají, země upírá svou pozornost k jinému nástroji: robotizaci a automatizaci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzvala k budování „nezávislejší“ Evropy. Svět je podle ní obrazně řečeno v plamenech, ať už jde o napjaté vztahy mezi EU a USA, pokračující ruskou agresi na Ukrajině nebo hrozby vnějších sil, které se pokoušejí oslabit Unii zevnitř. Jedinou možnou odpovědí je posílení evropské samostatnosti ve všech klíčových dimenzích – od obrany a energetiky až po ekonomiku, obchod a digitální technologie.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha poskytl aktuální informace o stavu vyjednávání s Ruskem ohledně ukončení válečného konfliktu. Podle jeho slov se rozhovory, které započaly úvodními koly v Abú Zabí, posouvají kupředu. Další klíčové kolo jednání se má uskutečnit příští týden ve švýcarské Ženevě, což potvrdila i ruská strana.
Německý kancléř Friedrich Merz na zahájení Mnichovské bezpečnostní konference vyslal Donaldu Trumpovi jasné varování, že Spojené státy již nejsou dostatečně silné na to, aby ve světě postupovaly osamoceně. Podle Merze dosáhla americká politika jednostranných kroků svých limitů a USA možná již ztratily roli nezpochybnitelného globálního lídra. Ve svém projevu zdůraznil, že v éře soupeření velmocí potřebuje Amerika partnery a spojence stejně jako Evropa.
Spor o budoucí směřování Pásma Gazy mezi Evropskou unií a Spojenými státy naplno propukl na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová otevřeně varovala, že takzvaná „Rada míru“, kterou prosazuje Donald Trump, slouží jako osobní nástroj amerického prezidenta. Podle ní tento orgán zcela postrádá jakoukoli odpovědnost vůči Palestincům nebo Organizaci spojených národů.