Zmrzlina je neodmyslitelnou součástí léta, ale jakmile teplota stoupne, začíná rychle tát. Mohou vědci najít způsob, jak ji udržet chladnou?
Zmrzlina, která se neroztéká, byla podle BBC před pár lety virálním hitem, když japonský výrobce Kanazawa Ice představil zmrzlinu, jež odolávala opakovaným teplotním útokům.
Tajemství spočívalo v tom, že vědci tuto zmrzlinu napustili polyfenoly, což jsou antioxidanty nacházející se v mnoha druzích ovoce. Výsledkem byla neobvyklá stabilita a výrazně méně tekuté směsi, která by běžně stekla po prstech.
Základem zmrzliny je smetana a cukr. V továrnách na výrobu zmrzliny se sladká směs míchá v chladící nádobě a jakmile se vytvoří zmrazený film na jejím povrchu, seškrabuje se, aby se zabránilo tvorbě velkých ledových krystalků, které by způsobily nepříjemnou texturu.
Pokud se zmrzlina v průběhu transportu mezi továrnou a vaší mrazničkou ohřeje, roztaje a následně opět zmrzne, vzniknou nežádoucí hrudky. Výrobci zmrzliny používají různé stabilizátory, například karagenan (z mořských řas) a guarovou gumu (ze semen guarového stromu), aby tyto problémy minimalizovali.
Když se vědkyně Cameron Wicks, tehdy studující na Univerzitě Wisconsin, dozvěděla o Kanazawa Ice a jejich zmrzlině, která se neroztéká, začala zkoumat, jak polyfenoly stabilizují tuto zmrzlinu. V laboratoři experimentovala s vyššími koncentracemi jednoho konkrétního polyfenolu – kyseliny tříslové.
Při směsi smetany s 0,75%, 1,5% a 3% kyseliny tříslové si všimla, že vyšší koncentrace začaly směs okamžitě zahušťovat. Po 24 hodinách chlazení zjistila, že směs se začala měnit v gel, až byla tak pevná, že ji bylo možné krájet nebo otáčet bez toho, aby vytekla z hrnku.
Pod mikroskopem Wicks zjistila, že vyšší koncentrace kyseliny tříslové vedly k vytvoření stabilní sítě, která zabraňovala slévání tukových globulí. To vysvětluje, proč se zmrzlina vyrobená z této směsi neroztéká – tuky uvolněné z roztavených krystalů smetany nemohou vytékat díky přítomnosti polyfenolů.
I když tento chemický trik nedokáže zcela zastavit tání, může působit jako ochranný obal. Po několika hodinách sice zmrzlina získá texturu pudinku, ale zachová si svůj tvar. Polyfenoly však samozřejmě nezaručují, že zmrzlina po celou dobu zůstane studená.
Zmrzlina, která se neroztaje a místo toho se mění v gumovou hmotu, však není to, co většina lidí od zmrzliny očekává. A očekávání hraje velkou roli, když jde o jídlo – pokud očekáváte vanilkovou zmrzlinu a zjistíte, že je to bramborová kaše, bude to velká změna.
Polyfenoly se možná stanou součástí stabilizátorů, které pomohou udržet zmrzlinu v celku i při dlouhém transportu. Ale jestli si vysokodávkové polyfenolové dezerty, které odolají horkému počasí nebo udrží tvar po dlouhou dobu, najdou cestu do vašich oblíbených zmrzlinových stánků...to ukáže až čas.
Dne 25. srpna 2025 zasáhly izraelské bomby hlavní nemocnici na jihu Gazy. Podle zdravotnických úředníků zemřelo nejméně 20 lidí, včetně pěti novinářů, kteří přispěchali na pomoc zraněným po prvním útoku.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil zájem setkat se se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem a je otevřený dalším obchodním jednáním s Jižní Koreou. Svá prohlášení pronesl během návštěvy jihokorejského prezidenta I Če-mjonga v Bílém domě.
Jedním z nejdiskutovanějších témat v Indii se stal osud zhruba milionu toulavých psů. Po několika vážných případech napadení, které skončily i smrtí, rozhodl indický Nejvyšší soud, že toulaví psi v Dillí ztratí právo se volně pohybovat po ulicích a budou umístěni do útulků. Toto rozhodnutí vyvolalo velkou vlnu paniky mezi milovníky zvířat a organizacemi na ochranu zvířat, které argumentovaly, že indická metropole nemá dostatečnou infrastrukturu, aby se o takové množství zvířat postarala.
Dle nové studie může opakovaná expozice vlnám veder urychlovat stárnutí. Vědci to přirovnávají k dopadům kouření, konzumace alkoholu nebo nezdravého životního stylu. Vzhledem k tomu, že vlny veder jsou kvůli klimatické krizi stále častější, mohou mít dlouhodobé následky na zdraví miliard lidí.
Jak Rusko posiluje svou válečnou mašinérii na východní Ukrajině, daleko za frontovou linií probíhá další ofenziva. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Masivní výroba těchto zbraní neustále zvyšuje intenzitu těchto útoků.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil okamžité zahájení jednání o propuštění všech rukojmích. Jednání mají proběhnout za podmínek, které jsou pro Izrael přijatelné. Podle Netanjahua je cílem dohody ukončit válku v Gaze.
Obchodní vztahy mezi Evropou a Spojenými státy jsou v posledních letech velmi křehké. EU se ocitla v obtížné situaci, kdy se snaží udržet si dobré vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a zároveň si zachovat pověst zastánce mezinárodních obchodních pravidel. Nedávno uzavřená dohoda o clech na Trumpově skotském golfovém hřišti ukázala, jak moc je EU ochotna ustoupit, aby si udržela přízeň amerického prezidenta.
Stelios Boutaris, vinař ze severního Řecka a ostrova Santorini, prohlašuje, že nehodlá měnit povolání. Zároveň však připouští, že způsob hospodaření, který praktikovali jeho otcové, už není možný. Klimatická krize vystavuje producenty napříč Středomořím obrovskému tlaku.
V evropské krajině se něco mění. Tam, kde ještě nedávno stála dřevěná oplocení, se začínají stavět mohutné, novodobé zdi. Evropa na svých východních hranicích opět buduje bariéry, ale tentokrát v obráceném gardu než dříve.
Během oslav 34. výročí získání nezávislosti Ukrajiny poslal americký prezident Donald Trump dopis na podporu ukrajinského lidu. V dopise vyjádřil obdiv k jejich odvaze a víru v jejich budoucnost jako nezávislého státu. Uvedl, že Spojené státy podporují dohodu, která povede k trvalému míru, ukončení krveprolití a ochraně suverenity Ukrajiny.
Přestože je Antarktida často vnímána jako vzdálený a neměnný kontinent, nyní se potýká s náhlými a alarmujícími změnami, které ovlivní celý svět. Nový výzkum publikovaný v časopise Nature ukazuje, že tyto změny už probíhají a v budoucnu se budou pravděpodobně ještě zhoršovat.
I přesto, že ve světě roste počet konfliktů, některé země si dlouhodobě udržují pozici těch nejmírumilovnějších. Globální index míru (GPI) každoročně posuzuje 23 ukazatelů, od probíhajících konfliktů přes vojenské výdaje až po bezpečnost. Do pětice nejbezpečnějších zemí v roce 2025 se zařadily Island, Irsko, Nový Zéland, Rakousko a Singapur.