Letní sezóna je tradičně obdobím, kdy mnozí hledají zázračné způsoby, jak se zbavit přebytečných kilogramů. Do popředí se tak každoročně dostávají tzv. jednodruhové neboli „mono diety“, které slibují rychlý úbytek váhy a „detoxikaci“ organismu. Tyto diety však podle odborníků, včetně profesorky Any Montero Bravo z madridské univerzity CEU San Pablo, nejsou ani bezpečné, ani dlouhodobě účinné.
Jednodruhové diety jsou postaveny na extrémně omezeném jídelníčku – člověk po určitou dobu konzumuje výhradně jeden druh potraviny. Může jít například o ananas, jablka, meloun, broskve, artyčoky, rýži, tuňáka nebo mléko. Jejich hlavní výhodou je na první pohled jednoduchost a slib rychlých výsledků. Jenže za tímto „zázrakem“ se skrývá celá řada zdravotních rizik.
Díky razantnímu omezení kalorického příjmu sice dochází k rychlému úbytku hmotnosti, ale ten je pouze dočasný. Nejprve tělo čerpá energii z jaterního glykogenu, což je zásoba glukózy mezi jídly. Jakmile tato zásoba dojde, začne tělo rozkládat svalovou hmotu, aby získalo aminokyseliny potřebné k výrobě glukózy jinými metabolickými cestami. Výsledkem je sice ztráta kilogramů, ale spíše ve formě vody a svalové hmoty než tuku.
Když se poté člověk vrátí ke svému běžnému stravování, tělo má tendenci okamžitě doplnit ztracenou hmotu – dochází k tzv. „jojo efektu“. Tento efekt je častý u všech diet, které nejsou udržitelné a nevedou k dlouhodobé změně stravovacích návyků.
Podle Montero Bravo nemají jednodruhové diety téměř žádné skutečně prokázané pozitivní účinky. I když někteří lidé udávají, že se cítí „lehčí“ nebo že mají lepší trávení, odbornice to přičítá spíše vynechání průmyslově zpracovaných potravin než samotné dietě.
Takzvaný „detoxikační“ účinek mono diet je navíc většinou jen placebo – lidé věří, že si čistí tělo, což jim může přinést psychickou úlevu, ale fyziologický efekt není potvrzený. Odborníci varují, že skutečné nebezpečí přichází s delším držením těchto diet, kdy se z těla začnou vytrácet důležité živiny jako bílkoviny, zdravé tuky, vitaminy a minerály.
Projevem těchto deficitů může být nejen únava, podrážděnost či ztráta svalové síly, ale také hormonální nerovnováha, poruchy trávení, metabolické problémy či dokonce poruchy srdečního rytmu. Ohroženi jsou zejména lidé s již existujícími zdravotními potížemi. V krajních případech se může jednostranná dieta podílet na vzniku poruch příjmu potravy, jako je anorexie nebo ortorexie.
Zároveň je třeba zmínit i negativní psychologické dopady. Vztah k jídlu může být u těchto diet poznamenán vinou, omezením a obsesí. Významně se mění i chemie v mozku – snížená hladina neurotransmiterů se může odrazit na náladě i kognitivních schopnostech.
Navzdory těmto varováním jsou jednodruhové diety na sociálních sítích stále populární. Jejich jednoduchost, líbivá estetika a často i celebrity, které je propagují, jim zajišťují velký dosah. Nedostatek výživového vzdělání ve společnosti pak usnadňuje šíření dezinformací.
Závěrem je třeba zdůraznit, že ačkoliv mono diety mohou přinést krátkodobý úbytek váhy, nejedná se o zdravou a bezpečnou cestu ke zlepšení fyzického ani psychického stavu. Odborníci je jednoznačně nedoporučují a varují před jejich propagací. Udržitelné hubnutí a celkové zdraví vyžadují vyvážený jídelníček, pestrou stravu, dostatek pohybu a stabilní životní návyky – nikoli jednostranné extrémy.
Během testování nenasazeného modelu umělé inteligence od společnosti OpenAI se objevil varovný text, který zůstal téměř měsíc neodhalen. Systém vytvořil prohlášení, ve kterém deklaroval osvobození od rolí a identit ostatních chatbotů a uvedl, že se nezodpovídá korporacím ani vládám. Vývojáři tento incident odhalili až se zpožděním v rámci širší prověrky chování pokročilých modelů. Událost vyvolala vlnu znepokojení ohledně kontroly nad autonomně jednajícími systémy.
Americké ministerstvo obrany zahájilo rozsáhlou revizi rozmístění svých ozbrojených sil v Evropě. Ministr obrany Pete Hegseth pověřil vypracováním příslušných variant náměstka Elbridge Colbyho ve spolupráci s evropským velením amerických sil. Tento krok je součástí širšího strategického přechodu k takzvanému konceptu NATO 3.0, v jehož rámci mají evropští spojenci převzít hlavní odpovědnost za konvenční obranu kontinentu. Spojené státy plánují v návaznosti na tento proces přesunout část svých vojenských zdrojů do jiných prioritních oblastí.
Americký prezident Donald Trump zavedl zákaz dovozu kanadského alkoholu do Spojených států, čímž dále vyostřil obchodní spor mezi oběma sousedními zeměmi. Opatření se týká alkoholických nápojů v hodnotě přibližně osmi set milionů dolarů, které USA z Kanady dovezly v loňském roce. Nový zákaz představuje reakci na předchozí kroky kanadských provincií, které ze svých obchodů odstranily americké víno a lihoviny. Podle odborníků však běžní američtí spotřebitelé nepocítí důsledky tohoto rozhodnutí okamžitě, protože se distributoři předem předzásobili.
Americký prezident Donald Trump pořádá ve Washingtonu setkání s předními představiteli technologických společností zaměřených na umělou inteligenci. Současně Bílý dům spouští nový oficiální webový portál America.gov, který využívá nástroje umělé inteligence k usnadnění orientace občanů ve státní správě. Prezident Trump dlouhodobě odmítá varování před existenciálními riziky této technologie a označuje je za nepodložená.
Svět čelí rychle se zužujícímu časovému oknu pro obnovu lesů, které jsou klíčové pro zajištění dostatku potravin i pro boj s klimatickou krizí. Ve své nejnovější zprávě o stavu světových lesů na to upozornila Organizace pro výživu a zemědělství spadající pod Organizaci spojených národů. OSN proto vyzvala vlády jednotlivých států, aby se obnova lesních porostů stala jejich hlavní národní prioritou. Ačkoli v posledních letech vznikla řada ochranných iniciativ, reálná opatření podle odborníků stále zaostávají za přijatými závazky.
Řecko se postavilo do čela skupiny pěti členských států Evropské unie, které prosazují odesílání neúspěšných žadatelů o azyl do třetích zemí mimo území unijního bloku. Takzvaná klíčová skupina zahrnuje vedle Řecka také Dánsko, Rakousko, Německo a Nizozemsko.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí oznámil, že Teherán dmes očekává oficiální odpověď Spojených států na svůj návrh týkající se znovuotevření Hormuzského průlivu. Diplomat uvedl, že reakce americké strany by měla dorazit prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Katarská strana podle jeho slov předložila určité myšlenky, které byly předmětem jednání, a následně je opětovně projedná s americkým vedením. Teherán požaduje splnění konkrétních podmínek, na kterých trvá jako na předpokladu pro obnovení provozu v této klíčové námořní cestě.
Ruská vláda plánuje v roce 2027 vynaložit na obranu rekordních 17,1 bilionu rublů, což odpovídá zhruba 202,6 miliardy amerických dolarů. Armádní výdaje tak mají tvořit přibližně 35 procent celkových federálních výdajů, což představuje nejsilnější podíl v postsovětské historii země. Nově navržená částka je o 27 procent vyšší než původně předpokládaných 13,5 bilionu rublů pro dané období. V porovnání se schváleným rozpočtem na nadcházející rok se pak jedná o nárůst o přibližně 32 procent.
Americký ministr obrany Pete Hegseth podepsal memorandum, kterým nařídil armádě bránit nadcházející volby v polovině prezidentského funkčního období před zahraničním vlivním a zásahy. Podle oficiálního prohlášení Pentagonu zapojí Kybernetické velitelství USA spolu s dalšími podpůrnými složkami své pokročilé zpravodajské a kybernetické kapacity. Cílem tohoto opatření je identifikovat, narušit a neutralizovat jakékoli snahy cizích aktérů o ovlivňování amerických demokratických procesů. Pověřené armádní složky mají podle směrnice těsně spolupracovat s Ministerstvem vnitřní bezpečnosti při ochraně volební infrastruktury před kybernetickými hrozbami.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podnikl tajnou návštěvu Spojených arabských emirátů, kde se setkal s prezidentem Šejkem Mohamedem bin Zájidem Al-Nahajánem. Podle informovaných zdrojů byla hlavním tématem jejich jednání situace kolem Íránu, v níž obě země prohlubují bezpečnostní spolupráci během probíhajícího vojenského konfliktu. Kancelář izraelského předsedy vlády tuto cestu oficiálně nepotvrdila a k setkání se odmítlo vyjádřit i emirátské ministerstvo zahraničí. Utajovaná cesta se uskutečnila v období zvýšeného politického napětí na izraelské scéně.
Dva z takzvaných otců zakladatelů moderní umělé inteligence spolu s předními představiteli společností OpenAI a Anthropic varují světové vlády před hrozbou nekontrolované inteligenční exploze. Vědci a manažeři v nové zprávě vyzývají politiky k okamžitému jednání, dokud je ještě možné technologický vývoj regulovat. Podle autorů dokumentu by tento jev mohl představovat vůbec nejzásadnější technologický posun v lidské historii. Samotný proces by mohl stlačit roky dosavadního vědeckého pokroku do pouhých měsíců nebo dokonce týdnů.
Obnovené bojové střety mezi povstalci napojenými na Írán a vládními silami podporovanými Saúdskou Arábií ukončily čtyřleté období relativního klidu v regionu. Konflikt zasáhl jihozápad Jemenu, kde Húsíové zahájili novou vojenskou kampaň a rychle obsadili města podél pobřeží Rudého moře. Násilnosti přinutily tisíce obyvatel opustit své domovy a vyvolaly hlubokou humanitární krizi.