Letní sezóna je tradičně obdobím, kdy mnozí hledají zázračné způsoby, jak se zbavit přebytečných kilogramů. Do popředí se tak každoročně dostávají tzv. jednodruhové neboli „mono diety“, které slibují rychlý úbytek váhy a „detoxikaci“ organismu. Tyto diety však podle odborníků, včetně profesorky Any Montero Bravo z madridské univerzity CEU San Pablo, nejsou ani bezpečné, ani dlouhodobě účinné.
Jednodruhové diety jsou postaveny na extrémně omezeném jídelníčku – člověk po určitou dobu konzumuje výhradně jeden druh potraviny. Může jít například o ananas, jablka, meloun, broskve, artyčoky, rýži, tuňáka nebo mléko. Jejich hlavní výhodou je na první pohled jednoduchost a slib rychlých výsledků. Jenže za tímto „zázrakem“ se skrývá celá řada zdravotních rizik.
Díky razantnímu omezení kalorického příjmu sice dochází k rychlému úbytku hmotnosti, ale ten je pouze dočasný. Nejprve tělo čerpá energii z jaterního glykogenu, což je zásoba glukózy mezi jídly. Jakmile tato zásoba dojde, začne tělo rozkládat svalovou hmotu, aby získalo aminokyseliny potřebné k výrobě glukózy jinými metabolickými cestami. Výsledkem je sice ztráta kilogramů, ale spíše ve formě vody a svalové hmoty než tuku.
Když se poté člověk vrátí ke svému běžnému stravování, tělo má tendenci okamžitě doplnit ztracenou hmotu – dochází k tzv. „jojo efektu“. Tento efekt je častý u všech diet, které nejsou udržitelné a nevedou k dlouhodobé změně stravovacích návyků.
Podle Montero Bravo nemají jednodruhové diety téměř žádné skutečně prokázané pozitivní účinky. I když někteří lidé udávají, že se cítí „lehčí“ nebo že mají lepší trávení, odbornice to přičítá spíše vynechání průmyslově zpracovaných potravin než samotné dietě.
Takzvaný „detoxikační“ účinek mono diet je navíc většinou jen placebo – lidé věří, že si čistí tělo, což jim může přinést psychickou úlevu, ale fyziologický efekt není potvrzený. Odborníci varují, že skutečné nebezpečí přichází s delším držením těchto diet, kdy se z těla začnou vytrácet důležité živiny jako bílkoviny, zdravé tuky, vitaminy a minerály.
Projevem těchto deficitů může být nejen únava, podrážděnost či ztráta svalové síly, ale také hormonální nerovnováha, poruchy trávení, metabolické problémy či dokonce poruchy srdečního rytmu. Ohroženi jsou zejména lidé s již existujícími zdravotními potížemi. V krajních případech se může jednostranná dieta podílet na vzniku poruch příjmu potravy, jako je anorexie nebo ortorexie.
Zároveň je třeba zmínit i negativní psychologické dopady. Vztah k jídlu může být u těchto diet poznamenán vinou, omezením a obsesí. Významně se mění i chemie v mozku – snížená hladina neurotransmiterů se může odrazit na náladě i kognitivních schopnostech.
Navzdory těmto varováním jsou jednodruhové diety na sociálních sítích stále populární. Jejich jednoduchost, líbivá estetika a často i celebrity, které je propagují, jim zajišťují velký dosah. Nedostatek výživového vzdělání ve společnosti pak usnadňuje šíření dezinformací.
Závěrem je třeba zdůraznit, že ačkoliv mono diety mohou přinést krátkodobý úbytek váhy, nejedná se o zdravou a bezpečnou cestu ke zlepšení fyzického ani psychického stavu. Odborníci je jednoznačně nedoporučují a varují před jejich propagací. Udržitelné hubnutí a celkové zdraví vyžadují vyvážený jídelníček, pestrou stravu, dostatek pohybu a stabilní životní návyky – nikoli jednostranné extrémy.
Britský premiér Keir Starmer v reakci na stupňující se napětí v souvislosti s válkou v Íránu a nepředvídatelnou politikou Washingtonu vyzval k výraznému sblížení s Evropskou unií. Podle předsedy vlády je současná mezinárodní situace natolik nestabilní, že dlouhodobý národní zájem Spojeného království vyžaduje mnohem užší partnerství s evropskými spojenci. Starmer zdůraznil, že způsob, jakým Británie vyjde z této krize, definuje celou jednu generaci.
V Itálii byl potvrzen první případ nákazy člověka virem ptačí chřipky typu H9N2 na evropském kontinentu. Italské ministerstvo zdravotnictví ohlásilo tento záchyt 25. března 2026. Přestože jde o první takovou událost v Evropě, virologové zatím nebijí na poplach a situaci hodnotí s odborným klidem.
Globální turismus v posledních letech prokázal neuvěřitelnou odolnost. Navzdory rostoucí nestabilitě přesáhl v roce 2025 počet mezinárodních cestovatelů hranici 1,5 miliardy, čímž definitivně pokořil rekordy z doby před pandemií. Válka v Íránu, která vypukla počátkem března 2026, však nyní zásadně překresluje turistickou mapu světa. Otázkou již není, zda budeme cestovat méně, ale kam se obrovské proudy turistů pod vlivem geopolitiky přelijí.
Současná globální ekonomika se ocitla v roli rukojmí kvůli faktickému uzavření Hormuzského průlivu. Tato kritická námořní cesta u íránského pobřeží, kterou běžně protéká pětina světové ropy, je nyní neprůchodná, což vyvolalo raketový růst cen benzínu, nafty i leteckého paliva. Zatímco akciové trhy klesají a pravděpodobnost globální recese se zvyšuje, americký prezident Donald Trump přichází se strategií, která odborníky šokuje: prostě odejít a nechat ostatní, aby si nepořádek uklidili sami.
Přípravy na misi Artemis II vrcholí a svět s napětím sleduje, jak se čtyři astronauti chystají na cestu, která má lidstvo po více než půl století vrátit k našemu nejbližšímu vesmírnému sousedovi. Ačkoliv se může zdát, že Měsíc už byl „odškrtnut“ během programů Apollo v 60. a 70. letech, Spojené státy do aktuálního projektu investovaly již přibližně 93 miliard dolarů. Důvody pro tento masivní návrat jsou strategické, ekonomické i vědecké.
Evropa čelí energetickému šoku, který svými rozměry hrozí zastínit dopady pandemie koronaviru i ruské invaze na Ukrajinu. Válka v Íránu a s ní spojené uzavření Hormuzského průlivu začínají drtit evropské hospodářství, přičemž varovné signály přicházejí z nejvyšších pater politiky i finančního světa. Německý kancléř Friedrich Merz přirovnal současnou zátěž k největším krizím posledních let a varoval, že důsledky pocítí každý občan i podnik na kontinentu.
Válka na Blízkém východě vstupuje do druhého měsíce a její dopady v podobě drastického omezení dodávek energií a raketového růstu cen ropy pociťuje celý svět. V této kritické situaci se Čína pokouší ujmout role mírotvorce. Děje se tak ve chvíli, kdy americký prezident Donald Trump sice předpovídá konec vojenských operací v Íránu během dvou až tří týdnů, ale postrádá jasnou vizi toho, co bude následovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtvrtého výročí osvobození Buči poodhalil aktuální stav vyjednávání o ukončení války a plány ruské strany. Podle jeho slov se ve středu 1. dubna uskuteční klíčové videojednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Rozhovorů se vedle Zelenského zúčastní také generální tajemník NATO Mark Rutte a vysoce postavení američtí představitelé včetně Steva Witkoffa, Jareda Kushnera či senátora Lindseyho Grahama.
Maďarsko se připravuje na parlamentní volby, které se uskuteční 12. dubna 2026 a jsou označovány za nejdůležitější od pádu komunismu. Ačkoliv průzkumy veřejného mínění favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, analytici varují, že premiér Viktor Orbán si během šestnácti let u moci vybudoval systém, který mu dává obrovskou výhodu. Tento mechanismus, připomínající složitý hlavolam, činí porážku vládní strany Fidesz nesmírně obtížnou.
Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.
Podle analýzy Patricka M. Cronina, vedoucího katedry bezpečnosti pro Asii a Tichomoří na Hudsonově institutu, prochází jaderné odstrašování v Asii hlubokou krizí. Zatímco se blíží rok 2027, který byl dříve označován jako kritický milník pro možnou čínskou agresi vůči Taiwanu, americké tajné služby paradoxně projevují nečekaný klid. Ve své výroční zprávě pro rok 2026 uvádějí, že Peking sice své ambice nesnížil, ale nemá pevný plán na invazi v nejbližších letech. Tento optimismus Washingtonu však může být podle autora nebezpečnou strategickou samolibostí.