Letní sezóna je tradičně obdobím, kdy mnozí hledají zázračné způsoby, jak se zbavit přebytečných kilogramů. Do popředí se tak každoročně dostávají tzv. jednodruhové neboli „mono diety“, které slibují rychlý úbytek váhy a „detoxikaci“ organismu. Tyto diety však podle odborníků, včetně profesorky Any Montero Bravo z madridské univerzity CEU San Pablo, nejsou ani bezpečné, ani dlouhodobě účinné.
Jednodruhové diety jsou postaveny na extrémně omezeném jídelníčku – člověk po určitou dobu konzumuje výhradně jeden druh potraviny. Může jít například o ananas, jablka, meloun, broskve, artyčoky, rýži, tuňáka nebo mléko. Jejich hlavní výhodou je na první pohled jednoduchost a slib rychlých výsledků. Jenže za tímto „zázrakem“ se skrývá celá řada zdravotních rizik.
Díky razantnímu omezení kalorického příjmu sice dochází k rychlému úbytku hmotnosti, ale ten je pouze dočasný. Nejprve tělo čerpá energii z jaterního glykogenu, což je zásoba glukózy mezi jídly. Jakmile tato zásoba dojde, začne tělo rozkládat svalovou hmotu, aby získalo aminokyseliny potřebné k výrobě glukózy jinými metabolickými cestami. Výsledkem je sice ztráta kilogramů, ale spíše ve formě vody a svalové hmoty než tuku.
Když se poté člověk vrátí ke svému běžnému stravování, tělo má tendenci okamžitě doplnit ztracenou hmotu – dochází k tzv. „jojo efektu“. Tento efekt je častý u všech diet, které nejsou udržitelné a nevedou k dlouhodobé změně stravovacích návyků.
Podle Montero Bravo nemají jednodruhové diety téměř žádné skutečně prokázané pozitivní účinky. I když někteří lidé udávají, že se cítí „lehčí“ nebo že mají lepší trávení, odbornice to přičítá spíše vynechání průmyslově zpracovaných potravin než samotné dietě.
Takzvaný „detoxikační“ účinek mono diet je navíc většinou jen placebo – lidé věří, že si čistí tělo, což jim může přinést psychickou úlevu, ale fyziologický efekt není potvrzený. Odborníci varují, že skutečné nebezpečí přichází s delším držením těchto diet, kdy se z těla začnou vytrácet důležité živiny jako bílkoviny, zdravé tuky, vitaminy a minerály.
Projevem těchto deficitů může být nejen únava, podrážděnost či ztráta svalové síly, ale také hormonální nerovnováha, poruchy trávení, metabolické problémy či dokonce poruchy srdečního rytmu. Ohroženi jsou zejména lidé s již existujícími zdravotními potížemi. V krajních případech se může jednostranná dieta podílet na vzniku poruch příjmu potravy, jako je anorexie nebo ortorexie.
Zároveň je třeba zmínit i negativní psychologické dopady. Vztah k jídlu může být u těchto diet poznamenán vinou, omezením a obsesí. Významně se mění i chemie v mozku – snížená hladina neurotransmiterů se může odrazit na náladě i kognitivních schopnostech.
Navzdory těmto varováním jsou jednodruhové diety na sociálních sítích stále populární. Jejich jednoduchost, líbivá estetika a často i celebrity, které je propagují, jim zajišťují velký dosah. Nedostatek výživového vzdělání ve společnosti pak usnadňuje šíření dezinformací.
Závěrem je třeba zdůraznit, že ačkoliv mono diety mohou přinést krátkodobý úbytek váhy, nejedná se o zdravou a bezpečnou cestu ke zlepšení fyzického ani psychického stavu. Odborníci je jednoznačně nedoporučují a varují před jejich propagací. Udržitelné hubnutí a celkové zdraví vyžadují vyvážený jídelníček, pestrou stravu, dostatek pohybu a stabilní životní návyky – nikoli jednostranné extrémy.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.