Letní sezóna je tradičně obdobím, kdy mnozí hledají zázračné způsoby, jak se zbavit přebytečných kilogramů. Do popředí se tak každoročně dostávají tzv. jednodruhové neboli „mono diety“, které slibují rychlý úbytek váhy a „detoxikaci“ organismu. Tyto diety však podle odborníků, včetně profesorky Any Montero Bravo z madridské univerzity CEU San Pablo, nejsou ani bezpečné, ani dlouhodobě účinné.
Jednodruhové diety jsou postaveny na extrémně omezeném jídelníčku – člověk po určitou dobu konzumuje výhradně jeden druh potraviny. Může jít například o ananas, jablka, meloun, broskve, artyčoky, rýži, tuňáka nebo mléko. Jejich hlavní výhodou je na první pohled jednoduchost a slib rychlých výsledků. Jenže za tímto „zázrakem“ se skrývá celá řada zdravotních rizik.
Díky razantnímu omezení kalorického příjmu sice dochází k rychlému úbytku hmotnosti, ale ten je pouze dočasný. Nejprve tělo čerpá energii z jaterního glykogenu, což je zásoba glukózy mezi jídly. Jakmile tato zásoba dojde, začne tělo rozkládat svalovou hmotu, aby získalo aminokyseliny potřebné k výrobě glukózy jinými metabolickými cestami. Výsledkem je sice ztráta kilogramů, ale spíše ve formě vody a svalové hmoty než tuku.
Když se poté člověk vrátí ke svému běžnému stravování, tělo má tendenci okamžitě doplnit ztracenou hmotu – dochází k tzv. „jojo efektu“. Tento efekt je častý u všech diet, které nejsou udržitelné a nevedou k dlouhodobé změně stravovacích návyků.
Podle Montero Bravo nemají jednodruhové diety téměř žádné skutečně prokázané pozitivní účinky. I když někteří lidé udávají, že se cítí „lehčí“ nebo že mají lepší trávení, odbornice to přičítá spíše vynechání průmyslově zpracovaných potravin než samotné dietě.
Takzvaný „detoxikační“ účinek mono diet je navíc většinou jen placebo – lidé věří, že si čistí tělo, což jim může přinést psychickou úlevu, ale fyziologický efekt není potvrzený. Odborníci varují, že skutečné nebezpečí přichází s delším držením těchto diet, kdy se z těla začnou vytrácet důležité živiny jako bílkoviny, zdravé tuky, vitaminy a minerály.
Projevem těchto deficitů může být nejen únava, podrážděnost či ztráta svalové síly, ale také hormonální nerovnováha, poruchy trávení, metabolické problémy či dokonce poruchy srdečního rytmu. Ohroženi jsou zejména lidé s již existujícími zdravotními potížemi. V krajních případech se může jednostranná dieta podílet na vzniku poruch příjmu potravy, jako je anorexie nebo ortorexie.
Zároveň je třeba zmínit i negativní psychologické dopady. Vztah k jídlu může být u těchto diet poznamenán vinou, omezením a obsesí. Významně se mění i chemie v mozku – snížená hladina neurotransmiterů se může odrazit na náladě i kognitivních schopnostech.
Navzdory těmto varováním jsou jednodruhové diety na sociálních sítích stále populární. Jejich jednoduchost, líbivá estetika a často i celebrity, které je propagují, jim zajišťují velký dosah. Nedostatek výživového vzdělání ve společnosti pak usnadňuje šíření dezinformací.
Závěrem je třeba zdůraznit, že ačkoliv mono diety mohou přinést krátkodobý úbytek váhy, nejedná se o zdravou a bezpečnou cestu ke zlepšení fyzického ani psychického stavu. Odborníci je jednoznačně nedoporučují a varují před jejich propagací. Udržitelné hubnutí a celkové zdraví vyžadují vyvážený jídelníček, pestrou stravu, dostatek pohybu a stabilní životní návyky – nikoli jednostranné extrémy.
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.
Evropští lídři na summitu v Bruselu v brzkých ranních hodinách schválili zásadní finanční pomoc pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Půjčka má zajistit stabilitu země v kritických letech 2026 a 2027 a odvrátit hrozící bankrot, který by podle propočtů mohl nastat už v dubnu příštího roku. Rozhodnutí padlo po patnácti hodinách náročného vyjednávání, které skončilo kolem třetí hodiny ranní.
Evropští lídři na summitu v Bruselu dospěli po náročném jednání k dohodě o poskytnutí úvěru Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Tato finanční injekce má zajistit stabilitu země v příštích dvou letech a pokrýt její vojenské i hospodářské potřeby. Půjčka je reakcí na blížící se platební neschopnost, která by bez vnějšího zásahu mohla Kyjev zasáhnout již v dubnu.
Do Štědrého dne zbývá necelý týden. Zatímco Veronika Žilková prozradila vánoční plány už dávno, její nejstarší dcera Agáta Hanychová je odhalila až v podcastu s kamarádkou Ornellou Koktovou. Při té příležitosti připustila, že roli sehrají napjaté vztahy v rodině.
Někteří ruští diplomaté už dávají najevo, že by Ukrajina měla zapomenout na jakoukoliv mírovou dohodu s Ruskem, která by ukončila přes tři roky trvající válečný konflikt. Ruský velvyslanec ve Velké Británii Andrej Kelin v rozhovoru pro britská média naznačil, že Kyjev by se měl zkrátka vzdát Moskvě.
Letošní babyboom v českém šoubyznyse ještě nekončí. Nejhezčí možný vánoční dárek dostala jedna slavná česká herecká rodina. Vladimír Polívka se jen pár dní před Štědrým dnem stal otcem. Potvrdila to jeho neméně slavná maminka.