Meir Simcha je jedním z mnoha osadníků, kteří v okupovaném Západním břehu Jordánu intenzivně usilují o rozšíření židovských komunit na úkor Palestinců. Pod fíkovníkem, poblíž pramene vody, vysvětluje, že aktuální dění je pro něj zvláštním obdobím. Simcha je přesvědčen, že se blíží chvíle, kdy se území, které považuje za biblickou domovinu židovského národa, definitivně stane jejich. Pohled na krajinu v jeho okolí, kdysi obývanou palestinskými farmáři, dnes vypovídá o posunu, který se stal v posledních letech.
Od útoků Hamásu 7. října 2023 se situace na Západním břehu Jordánu dramaticky změnila. Zatímco pozornost světa se soustředí na dění v Gaze, na Západním břehu narůstá napětí a násilí, píše BBC.
Podle dat Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) se počet útoků osadníků na Palestince zvýšil od října 2023 na průměrně čtyři denně. Izrael tyto kroky ospravedlňuje jako bezpečnostní opatření, avšak kritici tvrdí, že jde o snahu urychlit osidlování a zničit jakékoli naděje na vznik nezávislého palestinského státu.
Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) vydal poradní stanovisko, že celá izraelská okupace palestinských území je nezákonná. Izrael tento názor odmítá s tím, že Ženevské úmluvy, zakazující osidlování okupovaných území, se na tento případ nevztahují. Tento postoj je však zpochybňován i mnoha spojenci Izraele.
Meir Simcha je příkladem radikálnějšího křídla osadnického hnutí, které se dostává do popředí. V posledním roce se jeho komunita, kdysi tvořená malou skupinou karavan, rozrostla na zhruba 200 lidí na třech kopcích. Tvrdí, že se palestinští farmáři, kteří na území žili, museli smířit s tím, že Bůh tuto zemi určil pro Židy. Podle Simchy je současná situace důkazem toho, že nepřátelé „ztratili naději“ a postupně odcházejí.
Tento pohled podporuje i rostoucí vliv náboženských nacionalistů v izraelské vládě. Ministr financí Bezalel Smotrich, který má rozsáhlé pravomoci nad okupovanými územími, dokonce daroval osadníkům 19 terénních vozidel a ocenil je za "zabírání masivních území".
Podle analytiků se tito politici liší od svých předchůdců, kteří v minulosti osidlování prosazovali spíše z bezpečnostních důvodů. Pro současné vůdce, jako je Smotrich a ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir, je však osidlování vedeno přesvědčením o naplňování Boží vůle.
Yehuda Shaul, prominentní izraelský odpůrce okupace, poukazuje na nebezpečné stírání hranic mezi osadníky a izraelskými obrannými silami (IDF). Vzhledem k nejdelší mobilizaci záložníků v historii Izraele, která je potřeba pro válku v Gaze, byly na Západním břehu zřízeny regionální obranné jednotky složené z osadníků.
Tito lidé, kteří dříve útočili na palestinské pastevce, nyní slouží jako vojáci s pravomocemi nad územím, které chtějí získat. Podle Shaula to vede k situacím, kdy Palestinci čelí hrozbám bez možnosti ochrany.
Shaul označuje současné dění na Západním břehu jako „masivní kampaň etnické čistky“. Tvrdí, že Izrael má na výběr pouze ze dvou cest: buď pokračovat v násilí, které vede k masovému vysídlování, nebo usilovat o řešení dvou států, kde by Palestinci a Izraelci měli stejná práva a důstojnost. Věří, že bezpečnost Izraelců je neoddělitelně spojená s dosažením práva na sebeurčení pro Palestince.
Projekt osidlování začal ihned po vítězství Izraele v roce 1967. Za téměř šedesát let se na Západním břehu Jordánu a ve Východním Jeruzalémě usadilo přibližně 700 000 Židů. Během této doby se krajina výrazně proměnila, větší osady se změnily na malá města a celá oblast je protkána sítí silnic, které upevňují izraelský nárok na půdu. Mnoho palestinských farmářů již nemá možnost se na své pozemky dostat bez vojenského povolení, a jejich dobytí je tak často jediným možným řešením.
Naděje na mír, které přinesla mírová dohoda z Osla v 90. letech, kdy si Izrael a Palestinci měli rozdělit sporné území, se rozplynuly. Neúspěch jednání byl způsoben různými silami, včetně náboženských extremistů, kteří odmítají jakékoli kompromisy. Tito fanatici věří, že Izrael získal území zázrakem a má povinnost ho osídlit. Pro ně je současná válka v Gaze a expanze na Západním břehu pokračováním tohoto zázraku. A pro lidi, jako je Meir Simcha, je to znamení, že se jejich mise naplňuje.
Astronomům ještě pokračuje léto, ale pro meteorology už podzim začal v minulém týdnu. Jaké počasí nabídnou jeho následující dny a týdny? Odpověď máme díky novému měsíčnímu výhledu, který včera zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.
Francie se připojuje k Velké Británii a deseti dalším zemím v rozhodnutí zakázat dovoz zboží z izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot oznámil, že Paříž chystá zastavení obchodních styků s těmito osadami z důvodu eskalujícího násilí ze strany osadníků. Situace na místě podle něj ohrožuje jakékoliv vyhlídky na dvoustátní řešení konfliktu s Palestinci. Zákaz obchodu se kromě zboží má týkat i vybraných služeb spojených s osadami.
Princ Harry a jeho manželka Meghan vyjádřili překvapení nad dopisem, který jménem krále Karla III. upřesňuje jejich status v rámci britské královské rodiny. Oficiální dokument potvrzuje, že pár i po návratu do Velké Británie zůstává mimo okruh pracujících členů monarchie. Mluvčí dvojice pro BBC uvedl, že byli zaskočeni tím, že o vydání prohlášení nebyli informováni s větším předstihem. Palácové zdroje BBC však tvrdí, že Harry a Meghan byli o odeslání dopisu vyrozuměni ještě před jeho zveřejněním.
Guvernér britské centrální banky Andrew Bailey varoval před globálními riziky, která představuje nejvyspělejší technologie umělé inteligence. Z pozice předsedy mezinárodního Výboru pro finanční stabilitu adresoval varovný dopis ministrům financí a guvernérům centrálních bank zemí skupiny G20.
Americký prezident Donald Trump zatáhl Spojené státy do vojenského konfliktu s Íránem, ze kterého se nedaří snadno vystoupit. Operace měla podle šéfa Bílého domu představovat pouze krátkou epizodu a trvat několik týdnů. Střet však pokračuje již sedmý měsíc a jeho konec zůstává v nedohlednu. Washington trvá na pokračování bojů do doby, než Teherán znovu otevře Hormuzský průliv a přistoupí na dohodu o svém jaderném programu.
Švédsko v průběhu jednoho desetiletí prošlo zásadní proměnou z jedné z nejotevřenějších evropských zemí vůči uprchlíkům ve stát s jedním z nejpřísnějších migračních režimů. Po celá desetiletí se skandinávská země pyšnila štědrou azylovou politikou a stavěla se do role humanitárního vzoru. Zásadní obrat nastal během uprchlické krize, kdy Švédsko přijalo více než 160 tisíc žádostí o azyl. Tento objem představoval více než dvanáct procent všech žádostí v Evropské unii, přičemž více než třetinu nezletilých bez doprovodu tvořily děti směřující právě do Švédska.
Společenský vizuální narativ o klimatické změně v Evropě se postupně proměňuje. Tradiční snímky usměvavých lidí odpočívajících na plážích nahrazují znepokojivé záběry hořících lesů, vyschlých koryt řek a přímých dopadů extrémních veder. Krize se tak zprostředkovaně přesouvá z vzdálených koutů světa přímo do evropského prostředí, což otevírá otázku účinnosti vizuální komunikace založené na pocitech ohrožení.
Francie a Itálie společně pracují na dodávce protiletadlového systému SAMP/T a příslušných střel Aster pro Ukrajinu. Tento krok má pomoci posílit obranu ukrajinských měst před nadcházející zimou. Současně evropské země, které vlastní nebo vyrábějí systémy Patriot, hledají možnosti, jak Kijovu co nejrychleji poskytnout další tyto baterie. Informace vycházejí z vyjádření zástupců Elysejského paláce.
Okupovaná území na východě a jihu Ukrajiny byla organizací Freedom House již druhým rokem v řadě vyhlášena za vůbec nejméně svobodné místo na světě. V žebříčku potlačování lidských práv a občanských svobod předstihla i Severní Koreu, Jižní Súdán či Pásmo Gazy. Obyvatelé těchto oblastí čelí represivnímu ruskému zákonodárství, nucenému přijímání občanství, sledování a systematickým čistkám. Podle mezinárodních pozorovatelů jde o promyšlenou snahu Moskvy o trvalou změnu demografického a kulturního charakteru regionu.
Evropská úroveň spotřeby kukuřice se ocitla v krizi kvůli vlnám veder a suchu, které zasáhly úrodu ve střední a západní Evropě. Zatímco Evropská unie hledá miliony tun dodatečných dovozů, sousední Ukrajina disponuje potřebnými zásobami, ale naráží na logistické blokády. Rusko totiž svými útoky paralyzovalo ukrajinské černomořské přístavy a zablokovalo nejlevnější přepravní trasu. Z této situace tak neočekávaně profitují především američtí zemědělci, kteří mají k evropskému trhu snazší přístup.
Lídryně francouzské krajní pravice Marine Le Penová vstupuje do nadcházejícího souboje o prezidentský úřad z velmi silné pozice. Současné průzkumy veřejného mínění ji řadí na první místo pro první kolo volby se ziskem přibližně 35 procent hlasů. Její nejbližší soupeř, bývalý premiér Édouard Philippe, za ní výrazně zaostává se ziskem pod 21 procent. Současný prezident Emmanuel Macron se již o třetí mandát v řadě ucházet nemůže, což zásadně mění celkovou dynamiku celého klání.
