Meir Simcha je jedním z mnoha osadníků, kteří v okupovaném Západním břehu Jordánu intenzivně usilují o rozšíření židovských komunit na úkor Palestinců. Pod fíkovníkem, poblíž pramene vody, vysvětluje, že aktuální dění je pro něj zvláštním obdobím. Simcha je přesvědčen, že se blíží chvíle, kdy se území, které považuje za biblickou domovinu židovského národa, definitivně stane jejich. Pohled na krajinu v jeho okolí, kdysi obývanou palestinskými farmáři, dnes vypovídá o posunu, který se stal v posledních letech.
Od útoků Hamásu 7. října 2023 se situace na Západním břehu Jordánu dramaticky změnila. Zatímco pozornost světa se soustředí na dění v Gaze, na Západním břehu narůstá napětí a násilí, píše BBC.
Podle dat Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) se počet útoků osadníků na Palestince zvýšil od října 2023 na průměrně čtyři denně. Izrael tyto kroky ospravedlňuje jako bezpečnostní opatření, avšak kritici tvrdí, že jde o snahu urychlit osidlování a zničit jakékoli naděje na vznik nezávislého palestinského státu.
Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) vydal poradní stanovisko, že celá izraelská okupace palestinských území je nezákonná. Izrael tento názor odmítá s tím, že Ženevské úmluvy, zakazující osidlování okupovaných území, se na tento případ nevztahují. Tento postoj je však zpochybňován i mnoha spojenci Izraele.
Meir Simcha je příkladem radikálnějšího křídla osadnického hnutí, které se dostává do popředí. V posledním roce se jeho komunita, kdysi tvořená malou skupinou karavan, rozrostla na zhruba 200 lidí na třech kopcích. Tvrdí, že se palestinští farmáři, kteří na území žili, museli smířit s tím, že Bůh tuto zemi určil pro Židy. Podle Simchy je současná situace důkazem toho, že nepřátelé „ztratili naději“ a postupně odcházejí.
Tento pohled podporuje i rostoucí vliv náboženských nacionalistů v izraelské vládě. Ministr financí Bezalel Smotrich, který má rozsáhlé pravomoci nad okupovanými územími, dokonce daroval osadníkům 19 terénních vozidel a ocenil je za "zabírání masivních území".
Podle analytiků se tito politici liší od svých předchůdců, kteří v minulosti osidlování prosazovali spíše z bezpečnostních důvodů. Pro současné vůdce, jako je Smotrich a ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir, je však osidlování vedeno přesvědčením o naplňování Boží vůle.
Yehuda Shaul, prominentní izraelský odpůrce okupace, poukazuje na nebezpečné stírání hranic mezi osadníky a izraelskými obrannými silami (IDF). Vzhledem k nejdelší mobilizaci záložníků v historii Izraele, která je potřeba pro válku v Gaze, byly na Západním břehu zřízeny regionální obranné jednotky složené z osadníků.
Tito lidé, kteří dříve útočili na palestinské pastevce, nyní slouží jako vojáci s pravomocemi nad územím, které chtějí získat. Podle Shaula to vede k situacím, kdy Palestinci čelí hrozbám bez možnosti ochrany.
Shaul označuje současné dění na Západním břehu jako „masivní kampaň etnické čistky“. Tvrdí, že Izrael má na výběr pouze ze dvou cest: buď pokračovat v násilí, které vede k masovému vysídlování, nebo usilovat o řešení dvou států, kde by Palestinci a Izraelci měli stejná práva a důstojnost. Věří, že bezpečnost Izraelců je neoddělitelně spojená s dosažením práva na sebeurčení pro Palestince.
Projekt osidlování začal ihned po vítězství Izraele v roce 1967. Za téměř šedesát let se na Západním břehu Jordánu a ve Východním Jeruzalémě usadilo přibližně 700 000 Židů. Během této doby se krajina výrazně proměnila, větší osady se změnily na malá města a celá oblast je protkána sítí silnic, které upevňují izraelský nárok na půdu. Mnoho palestinských farmářů již nemá možnost se na své pozemky dostat bez vojenského povolení, a jejich dobytí je tak často jediným možným řešením.
Naděje na mír, které přinesla mírová dohoda z Osla v 90. letech, kdy si Izrael a Palestinci měli rozdělit sporné území, se rozplynuly. Neúspěch jednání byl způsoben různými silami, včetně náboženských extremistů, kteří odmítají jakékoli kompromisy. Tito fanatici věří, že Izrael získal území zázrakem a má povinnost ho osídlit. Pro ně je současná válka v Gaze a expanze na Západním břehu pokračováním tohoto zázraku. A pro lidi, jako je Meir Simcha, je to znamení, že se jejich mise naplňuje.
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.
Turkmenistán začal opravovat rozsáhlé úniky metanu, které dlouhodobě unikaly ze starých ropných a plynových zařízení na jeho území. Vyplývá to z nejnovějších dat Organizace spojených národů, která tento krok označila za významný průlom. Autoritářský stát k nápravě přistoupil poté, co mezinárodní odhalení poukázala na extrémní míru znečištění v zemi. Místní úřady navázaly spolupráci se zahraničními partnery a zahájily opravy poškozené infrastruktury.
Německá politická scéna čelí výraznému tlaku před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, kde má šanci na historický úspěch krajně pravicová strana Alternativa pro Německo. Týdeník Der Spiegel označil lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda za nejnebezpečnějšího muže v zemi. Reakce jeho příznivců na sebe nenechala dlouho čekat a výtisky časopisu ve velkém skupovali, aby jim je politik mohl osobním podpisem potvrdit. Nadcházející hlasování v této spolkové zemi přitom může mít zásadní dopad nejen na celostátní politiku, ale i na širší evropský region.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy neplánují žádná jednání s Íránem, a zároveň zdůraznil, že Hormuzský průliv zůstává otevřený a funkční. Reagoval tak na situaci v klíčové námořní cestě, kde v posledních dnech výrazně poklesl provoz a došlo k dalším vojenským incidentům. Šéf Bílého domu trvá na tom, že americká blokáda íránských přístavů zůstává v plné platnosti a účinnosti. Všechny námořní miny byly podle jeho slov z mezinárodních vod úspěšně odstraněny, díky čemuž je námořní doprava volná.
Vztahy mezi Ukrajinou a Izraelem vstupují do období opatrného sbližování. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oslovil přímo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v dopise u příležitosti ukrajinského Dne nezávislosti. V textu ocenil odhodlání Ukrajinců a označil Írán za společnou hrozbu pro obě země. Kyjev tento krok přivítal a vyjádřil naději v produktivní bezpečnostní spolupráci.
Americké síly podnikly útok na íránská odpalovací zařízení v Hormuzském průlivu, což vyvolalo okamžitou odvetu Teheránu proti vojenským základnám v Jordánsku a Spojených arabských emirátech. Jedná se o první otevřené vojenské střety mezi oběma stranami po více než měsíci relativního klidu. Americká strana uvedla, že operace na ostrově Lárak měla zabránit nakládání a zaminování klíčové námořní trasy. Situace v regionu se tím opět prudce vyostřila a hrozí dalším rozšířením bojových operací.