Meir Simcha je jedním z mnoha osadníků, kteří v okupovaném Západním břehu Jordánu intenzivně usilují o rozšíření židovských komunit na úkor Palestinců. Pod fíkovníkem, poblíž pramene vody, vysvětluje, že aktuální dění je pro něj zvláštním obdobím. Simcha je přesvědčen, že se blíží chvíle, kdy se území, které považuje za biblickou domovinu židovského národa, definitivně stane jejich. Pohled na krajinu v jeho okolí, kdysi obývanou palestinskými farmáři, dnes vypovídá o posunu, který se stal v posledních letech.
Od útoků Hamásu 7. října 2023 se situace na Západním břehu Jordánu dramaticky změnila. Zatímco pozornost světa se soustředí na dění v Gaze, na Západním břehu narůstá napětí a násilí, píše BBC.
Podle dat Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) se počet útoků osadníků na Palestince zvýšil od října 2023 na průměrně čtyři denně. Izrael tyto kroky ospravedlňuje jako bezpečnostní opatření, avšak kritici tvrdí, že jde o snahu urychlit osidlování a zničit jakékoli naděje na vznik nezávislého palestinského státu.
Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) vydal poradní stanovisko, že celá izraelská okupace palestinských území je nezákonná. Izrael tento názor odmítá s tím, že Ženevské úmluvy, zakazující osidlování okupovaných území, se na tento případ nevztahují. Tento postoj je však zpochybňován i mnoha spojenci Izraele.
Meir Simcha je příkladem radikálnějšího křídla osadnického hnutí, které se dostává do popředí. V posledním roce se jeho komunita, kdysi tvořená malou skupinou karavan, rozrostla na zhruba 200 lidí na třech kopcích. Tvrdí, že se palestinští farmáři, kteří na území žili, museli smířit s tím, že Bůh tuto zemi určil pro Židy. Podle Simchy je současná situace důkazem toho, že nepřátelé „ztratili naději“ a postupně odcházejí.
Tento pohled podporuje i rostoucí vliv náboženských nacionalistů v izraelské vládě. Ministr financí Bezalel Smotrich, který má rozsáhlé pravomoci nad okupovanými územími, dokonce daroval osadníkům 19 terénních vozidel a ocenil je za "zabírání masivních území".
Podle analytiků se tito politici liší od svých předchůdců, kteří v minulosti osidlování prosazovali spíše z bezpečnostních důvodů. Pro současné vůdce, jako je Smotrich a ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir, je však osidlování vedeno přesvědčením o naplňování Boží vůle.
Yehuda Shaul, prominentní izraelský odpůrce okupace, poukazuje na nebezpečné stírání hranic mezi osadníky a izraelskými obrannými silami (IDF). Vzhledem k nejdelší mobilizaci záložníků v historii Izraele, která je potřeba pro válku v Gaze, byly na Západním břehu zřízeny regionální obranné jednotky složené z osadníků.
Tito lidé, kteří dříve útočili na palestinské pastevce, nyní slouží jako vojáci s pravomocemi nad územím, které chtějí získat. Podle Shaula to vede k situacím, kdy Palestinci čelí hrozbám bez možnosti ochrany.
Shaul označuje současné dění na Západním břehu jako „masivní kampaň etnické čistky“. Tvrdí, že Izrael má na výběr pouze ze dvou cest: buď pokračovat v násilí, které vede k masovému vysídlování, nebo usilovat o řešení dvou států, kde by Palestinci a Izraelci měli stejná práva a důstojnost. Věří, že bezpečnost Izraelců je neoddělitelně spojená s dosažením práva na sebeurčení pro Palestince.
Projekt osidlování začal ihned po vítězství Izraele v roce 1967. Za téměř šedesát let se na Západním břehu Jordánu a ve Východním Jeruzalémě usadilo přibližně 700 000 Židů. Během této doby se krajina výrazně proměnila, větší osady se změnily na malá města a celá oblast je protkána sítí silnic, které upevňují izraelský nárok na půdu. Mnoho palestinských farmářů již nemá možnost se na své pozemky dostat bez vojenského povolení, a jejich dobytí je tak často jediným možným řešením.
Naděje na mír, které přinesla mírová dohoda z Osla v 90. letech, kdy si Izrael a Palestinci měli rozdělit sporné území, se rozplynuly. Neúspěch jednání byl způsoben různými silami, včetně náboženských extremistů, kteří odmítají jakékoli kompromisy. Tito fanatici věří, že Izrael získal území zázrakem a má povinnost ho osídlit. Pro ně je současná válka v Gaze a expanze na Západním břehu pokračováním tohoto zázraku. A pro lidi, jako je Meir Simcha, je to znamení, že se jejich mise naplňuje.
V jižním Libanonu i přes schválení amerického plánu na zavedení částečného příměří ze strany Izraele a Hizballáhu nadále pokračují vzájemné střety. Americký prezident Donald Trump oznámil, že hovořil s oběma stranami konfliktu, které vyjádřily souhlas se zastavením veškeré střelby. Tento vývoj následoval poté, co Írán varoval, že izraelské vojenské operace v Libanonu představují přímou hrozbu pro stávající příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Izraelská armáda v neděli poprvé po šestadvaceti letech dobyla starobylou křižáckou pevnost Beaufort, která se tyčí na strategickém kopci v jižním Libanonu nad řekou Lítání. Postupující vojáky kryla clona z kouře z bílého fosforu, načež nad hradem zavlála izraelská vlajka spolu s vlajkou elitní brigády Golani.
Řidiči na Rusy kontrolovaném Krymu museli v pondělí čelit zavedení přídělového systému na benzin poté, co útoky ukrajinských bezpilotních letounů výrazně omezily silniční dodávky paliva přes jihovýchodní Ukrajinu. Více než čtyři roky od invaze z roku 2022 musí Rusko čelit téměř každodenním ukrajinským úderům na svou ropnou infrastrukturu, přičemž západní sankce mu zároveň prodražují export surové ropy. Moskvou dosazený krymský gubernátor Sergej Aksjonov potvrdil, že úřady zavedly limity na prodej nejběžnějšího benzinu s označením Ai-95 a lidé si jej nyní mohou pořídit pouze na speciální palivové kupony.
Spojené státy americké i Írán dávají v zákulisí najevo, že by se raději nevracely k otevřenému válečnému konfliktu, který je od vyhlášení dubnového příměří formálně pozastaven. Navzdory neustálým vzájemným vojenským úderům ani jedna ze stran nepřerušila diplomatické kanály. Rozhovory, které zprostředkovávají Pákistán, Katar a další země, tak nadále pokračují, i když Washington si v regionu stále udržuje masivní letecké a námořní síly připravené k okamžitému nasazení.
Teherán oficiálně oznámil, že přerušuje veškeré mírové rozhovory se Spojenými státy americkými a jeho vyjednávací tým se stahuje z výměny zpráv prostřednictvím zprostředkovatelů. Podle íránské státní tiskové agentury Tasnim, která je napojená na Revoluční gardy, je obnovení dialogu podmíněno úplným ukončením izraelských vojenských operací v Pásmu Gazy i v Libanonu. Írán tak reaguje na prudkou eskalaci konfliktu na libanonském území, kde izraelská armáda v posledních hodinách výrazně zintenzivnila svou ofenzivu.
Nový maďarský premiér Péter Magyar zahájil bezprostředně po svém sobotním nástupu do funkce otevřené tažení proti lidem spojeným s érou Viktora Orbána. Ve svém prvním projevu v budapešťském parlamentu dal jasně najevo, že patnáctiletá nadvláda minulé garnitury definitivně skončila. Hned v prvních minutách úřadování vyzval k rezignaci prezidenta Tamáse Sulyoka i další Orbánovy věrné, kteří obsadili klíčové soudní a kontrolní orgány v zemi, a stanovil jim ultimátum do 31. května. Podle politických analytiků by se představitelé bývalého režimu měli začít vážně obávat ztráty svého vlivu.
Severoatlantická aliance se snaží urychleně posílit obranu větrného baltského ostrova Gotland, který vojenští plánovači považují za jednu z nejvíce zranitelných a zároveň strategicky nejvýznamnějších frontových linií vůči Rusku. Tento ostrov se nachází ve středu Baltského moře, pouhých 300 kilometrů od silně militarizované ruské enklávy Kaliningrad. Vzhledem k rostoucím obavám z ruské agrese, hybridních útoků a kolísajícího spojenectví ze strany Spojených států závodí Švédsko a jeho partneři s časem, aby z Gotlandu opět vybudovali vojenskou pevnost.
Švédský úřad pro veřejné zdraví vyzval rodiče, aby omezili používání mobilních telefonů v přítomnosti svých dětí a určili části domácnosti, které zůstanou zcela bez digitálních zařízení. Nová doporučení navazují na předchozí výzvy k obecnému zamyšlení nad časem stráveným u obrazovek, nyní však přinášejí konkrétní pravidla pro každodenní život. Úřad dospěl k těmto krokům na základě výzkumu, který si loni na podzim zadala švédská vláda s cílem prozkoumat vliv digitálních návyků dospělých na zdraví dětí.
Americký prezident Donald Trump čelí vážným problémům, které si z velké části způsobil sám. Jeho snaha o prosazení neomezené osobní moci, která v prvním roce po návratu do Bílého domu úspěšně zlomila jakýkoliv odpor, nyní vyvolává silný odpor a prohlubuje politickou zranitelnost celé administrativy. Tento trend se naplno projevuje v aktuálním týdnu, kdy hrozí, že se jeho druhé funkční období zastaví hned na několika frontách současně.
Podvody využívající klonování hlasu pomocí umělé inteligence jsou na vzestupu a podle údajů FBI Američané v loňském roce ztratili kvůli podvodům spojeným s AI celkem 893 milionů dolarů. Tato částka zahrnuje kromě hlasových útoků také podvodné e-maily, románkové podvody a další dezinformační triky.
Šéf americké diplomacie Marco Rubio na ministerském setkání ve Švédsku prohlásil, že nadcházející summit Severoatlantické aliance v Ankaře se zařadí k nejvýznamnějším schůzkám v dějinách NATO. Washington tak reaguje na nespokojenost prezidenta Donalda Trumpa s tím, jak se spojenci postavili k vojenským akcím USA na Blízkém východě. Podle Rubia nelze tento hluboký nesoulad odstranit ze dne na den, a proto bude nutné, aby o něm za zhruba šest týdnů jednali nejvyšší představitelé států.
Prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o blížícím se míru s Íránem a brzkém zprovoznění Hormuzského průlivu nechává finanční trhy chladnými. Vzhledem k předchozím nepravdivým zprávám z uplynulých tří měsíců investoři tato slova ignorují a požadují jasné důkazy o reálné dohodě. Přestože byl Írán v přímém střetu vojensky slabší stranou, dokázal námořní cestu efektivně zablokovat pomocí min, rychlých člunů a bezpilotních letounů. Vzhledem k tomu, že průlivem prochází pětina globálních dodávek ropy, stala se z této uzávěry hlavní íránská vyjednávací páka.