Oči světa se upírají k Pásmu Gazy. Co se mezi tím děje na Západním břehu Jordánu?

Od útoků Hamásu 7. října 2023 se situace na Západním břehu Jordánu dramaticky změnila. Zatímco pozornost světa se soustředí na dění v Gaze, na Západním břehu narůstá napětí a násilí, píše BBC.

Podle dat Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) se počet útoků osadníků na Palestince zvýšil od října 2023 na průměrně čtyři denně. Izrael tyto kroky ospravedlňuje jako bezpečnostní opatření, avšak kritici tvrdí, že jde o snahu urychlit osidlování a zničit jakékoli naděje na vznik nezávislého palestinského státu.

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) vydal poradní stanovisko, že celá izraelská okupace palestinských území je nezákonná. Izrael tento názor odmítá s tím, že Ženevské úmluvy, zakazující osidlování okupovaných území, se na tento případ nevztahují. Tento postoj je však zpochybňován i mnoha spojenci Izraele. 

Meir Simcha je příkladem radikálnějšího křídla osadnického hnutí, které se dostává do popředí. V posledním roce se jeho komunita, kdysi tvořená malou skupinou karavan, rozrostla na zhruba 200 lidí na třech kopcích. Tvrdí, že se palestinští farmáři, kteří na území žili, museli smířit s tím, že Bůh tuto zemi určil pro Židy. Podle Simchy je současná situace důkazem toho, že nepřátelé „ztratili naději“ a postupně odcházejí.

Tento pohled podporuje i rostoucí vliv náboženských nacionalistů v izraelské vládě. Ministr financí Bezalel Smotrich, který má rozsáhlé pravomoci nad okupovanými územími, dokonce daroval osadníkům 19 terénních vozidel a ocenil je za "zabírání masivních území".

Podle analytiků se tito politici liší od svých předchůdců, kteří v minulosti osidlování prosazovali spíše z bezpečnostních důvodů. Pro současné vůdce, jako je Smotrich a ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir, je však osidlování vedeno přesvědčením o naplňování Boží vůle.

Yehuda Shaul, prominentní izraelský odpůrce okupace, poukazuje na nebezpečné stírání hranic mezi osadníky a izraelskými obrannými silami (IDF). Vzhledem k nejdelší mobilizaci záložníků v historii Izraele, která je potřeba pro válku v Gaze, byly na Západním břehu zřízeny regionální obranné jednotky složené z osadníků.

Tito lidé, kteří dříve útočili na palestinské pastevce, nyní slouží jako vojáci s pravomocemi nad územím, které chtějí získat. Podle Shaula to vede k situacím, kdy Palestinci čelí hrozbám bez možnosti ochrany.

Shaul označuje současné dění na Západním břehu jako „masivní kampaň etnické čistky“. Tvrdí, že Izrael má na výběr pouze ze dvou cest: buď pokračovat v násilí, které vede k masovému vysídlování, nebo usilovat o řešení dvou států, kde by Palestinci a Izraelci měli stejná práva a důstojnost. Věří, že bezpečnost Izraelců je neoddělitelně spojená s dosažením práva na sebeurčení pro Palestince.

Projekt osidlování začal ihned po vítězství Izraele v roce 1967. Za téměř šedesát let se na Západním břehu Jordánu a ve Východním Jeruzalémě usadilo přibližně 700 000 Židů. Během této doby se krajina výrazně proměnila, větší osady se změnily na malá města a celá oblast je protkána sítí silnic, které upevňují izraelský nárok na půdu. Mnoho palestinských farmářů již nemá možnost se na své pozemky dostat bez vojenského povolení, a jejich dobytí je tak často jediným možným řešením.

Naděje na mír, které přinesla mírová dohoda z Osla v 90. letech, kdy si Izrael a Palestinci měli rozdělit sporné území, se rozplynuly. Neúspěch jednání byl způsoben různými silami, včetně náboženských extremistů, kteří odmítají jakékoli kompromisy. Tito fanatici věří, že Izrael získal území zázrakem a má povinnost ho osídlit. Pro ně je současná válka v Gaze a expanze na Západním břehu pokračováním tohoto zázraku. A pro lidi, jako je Meir Simcha, je to znamení, že se jejich mise naplňuje.