Meir Simcha je jedním z mnoha osadníků, kteří v okupovaném Západním břehu Jordánu intenzivně usilují o rozšíření židovských komunit na úkor Palestinců. Pod fíkovníkem, poblíž pramene vody, vysvětluje, že aktuální dění je pro něj zvláštním obdobím. Simcha je přesvědčen, že se blíží chvíle, kdy se území, které považuje za biblickou domovinu židovského národa, definitivně stane jejich. Pohled na krajinu v jeho okolí, kdysi obývanou palestinskými farmáři, dnes vypovídá o posunu, který se stal v posledních letech.
Od útoků Hamásu 7. října 2023 se situace na Západním břehu Jordánu dramaticky změnila. Zatímco pozornost světa se soustředí na dění v Gaze, na Západním břehu narůstá napětí a násilí, píše BBC.
Podle dat Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) se počet útoků osadníků na Palestince zvýšil od října 2023 na průměrně čtyři denně. Izrael tyto kroky ospravedlňuje jako bezpečnostní opatření, avšak kritici tvrdí, že jde o snahu urychlit osidlování a zničit jakékoli naděje na vznik nezávislého palestinského státu.
Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) vydal poradní stanovisko, že celá izraelská okupace palestinských území je nezákonná. Izrael tento názor odmítá s tím, že Ženevské úmluvy, zakazující osidlování okupovaných území, se na tento případ nevztahují. Tento postoj je však zpochybňován i mnoha spojenci Izraele.
Meir Simcha je příkladem radikálnějšího křídla osadnického hnutí, které se dostává do popředí. V posledním roce se jeho komunita, kdysi tvořená malou skupinou karavan, rozrostla na zhruba 200 lidí na třech kopcích. Tvrdí, že se palestinští farmáři, kteří na území žili, museli smířit s tím, že Bůh tuto zemi určil pro Židy. Podle Simchy je současná situace důkazem toho, že nepřátelé „ztratili naději“ a postupně odcházejí.
Tento pohled podporuje i rostoucí vliv náboženských nacionalistů v izraelské vládě. Ministr financí Bezalel Smotrich, který má rozsáhlé pravomoci nad okupovanými územími, dokonce daroval osadníkům 19 terénních vozidel a ocenil je za "zabírání masivních území".
Podle analytiků se tito politici liší od svých předchůdců, kteří v minulosti osidlování prosazovali spíše z bezpečnostních důvodů. Pro současné vůdce, jako je Smotrich a ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir, je však osidlování vedeno přesvědčením o naplňování Boží vůle.
Yehuda Shaul, prominentní izraelský odpůrce okupace, poukazuje na nebezpečné stírání hranic mezi osadníky a izraelskými obrannými silami (IDF). Vzhledem k nejdelší mobilizaci záložníků v historii Izraele, která je potřeba pro válku v Gaze, byly na Západním břehu zřízeny regionální obranné jednotky složené z osadníků.
Tito lidé, kteří dříve útočili na palestinské pastevce, nyní slouží jako vojáci s pravomocemi nad územím, které chtějí získat. Podle Shaula to vede k situacím, kdy Palestinci čelí hrozbám bez možnosti ochrany.
Shaul označuje současné dění na Západním břehu jako „masivní kampaň etnické čistky“. Tvrdí, že Izrael má na výběr pouze ze dvou cest: buď pokračovat v násilí, které vede k masovému vysídlování, nebo usilovat o řešení dvou států, kde by Palestinci a Izraelci měli stejná práva a důstojnost. Věří, že bezpečnost Izraelců je neoddělitelně spojená s dosažením práva na sebeurčení pro Palestince.
Projekt osidlování začal ihned po vítězství Izraele v roce 1967. Za téměř šedesát let se na Západním břehu Jordánu a ve Východním Jeruzalémě usadilo přibližně 700 000 Židů. Během této doby se krajina výrazně proměnila, větší osady se změnily na malá města a celá oblast je protkána sítí silnic, které upevňují izraelský nárok na půdu. Mnoho palestinských farmářů již nemá možnost se na své pozemky dostat bez vojenského povolení, a jejich dobytí je tak často jediným možným řešením.
Naděje na mír, které přinesla mírová dohoda z Osla v 90. letech, kdy si Izrael a Palestinci měli rozdělit sporné území, se rozplynuly. Neúspěch jednání byl způsoben různými silami, včetně náboženských extremistů, kteří odmítají jakékoli kompromisy. Tito fanatici věří, že Izrael získal území zázrakem a má povinnost ho osídlit. Pro ně je současná válka v Gaze a expanze na Západním břehu pokračováním tohoto zázraku. A pro lidi, jako je Meir Simcha, je to znamení, že se jejich mise naplňuje.
Americká skupina identifikovala několik nejasných, ale potenciálně klíčových sankcí. Tvrdí, že by mohly vážně narušit válečné úsilí Ruska na Ukrajině, a to po nedávném zaměření se na největší ropné společnosti Kremlu. Předchozí kola sankcí byla uplatněna na ruské energetické společnosti, banky, vojenské dodavatele a také na „stínovou flotilu“ lodí přepravujících ruskou ropu.
Severokorejský režim nařídil zavedení výuky ruštiny jako povinného předmětu. Odpovídá to stylu, jakým Sovětský svaz a Spojené státy šířily svou moc během studené války. Jejich jazyky se postupně dostávaly do školních osnov a díky tomu se velmocím dařilo prosazovat vliv podstatně nenápadněji a dlouhodoběji, než kdyby to prováděly výhradně fyzickou silou. Ruština sice nadále upadá v celé Evropě, jak se ale zdá, v autoritářských režimech východní Asie ji čeká boom.
Na ranním zasedání v Bruselu projevili ministři zahraničí evropských zemí NATO jen malou trpělivost s Moskvou. Panuje shoda, že ruský prezident Vladimir Putin nejeví známky ochoty ke kompromisu v souvislosti s válkou na Ukrajině.
Plánované setkání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a delegací Spojených států v Bruselu bylo zrušeno. Delegaci tvořil speciální Trumpův vyslanec Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří byli na cestě z jednání s Vladimirem Putinem. Zrušení přišlo poté, co se ukrajinský prezident náhle vrátil do Kyjeva, uvedl The Times.
V květnu 2023 udeřil blesk do lesa v Donnie Creek v Britské Kolumbii a stromy začaly hořet. Byl to na lesní požár sice brzký termín, ale suchý podzim a teplé jaro proměnily les v sušinu, a plameny se proto šířily velmi rychle. Do poloviny června se z požáru stal jeden z největších v historii provincie, který spálil rozsáhlou oblast boreálního lesa. V tomto roce shořela v Kanadě rekordní plocha.
Ammar Wadi věděl, že riskuje život, když se v červnu vydal pro pytel mouky pro svou rodinu k nákladnímu autu s pomocí u přechodu Zikim do Gazy. Na domovskou obrazovku svého mobilního telefonu si napsal vzkaz: „Odpusť mi mami, jestli se mi něco stane. Kdokoli najde můj telefon, prosím, řekněte mé rodině, že je moc miluji.“ Uprostřed pravidelné izraelské palby směrem k lidem hledajícím pomoc se Wadi už nikdy nevrátil domů a jeho zpráva byla rodině doručena týdny později nálezcem jeho telefonu. Bylo to to poslední, co o něm slyšeli.
Lobbisté největších světových farmaceutických společností prezentují novou dohodu o cenách ve Spojeném království jako vzor, který by měla následovat i zbylá Evropa. Cílem je zabránit výrobcům léků v odchodu do Ameriky. K radosti prezidenta Donalda Trumpa a lobbistů, britští představitelé souhlasili s 25procentním navýšením výdajů na nové léky výměnou za tříletou úlevu od cel na farmaceutický export do USA. Tento krok přichází v době, kdy velcí výrobci léků, jako jsou AstraZeneca a Merck, ruší projekty ve Spojeném království. Trumpova administrativa navíc využívá hrozby cly, aby přinutila farmaceutické firmy ke zvýšení cen pro Evropany, což by umožnilo jejich snížení pro Američany.
Ještě před summitem OSN COP30 se zdálo, že Čína má zájem převzít roli nového globálního lídra v oblasti klimatických změn. Tím by vyplnila mezeru, kterou zanechal odchod Spojených států z čelní pozice pod vedením Donalda Trumpa. Pro pochopení čínských záměrů v této roli je podle expertů užitečné prozkoumat tři hlavní motivace, které vedou Peking k převzetí vedení, a dvě oblasti, kterým se snaží vyhnout.
Rusko je údajně „připraveno“ na válku s Evropou, prohlásil tamní prezident Vladimir Putin předtím, než americké mírové rozhovory skončily bez pokroku. Kremlův poradce následně uvedl, že ukrajinská krize se k řešení nijak nepřiblížila po jednání s americkým vyslancem Stevem Witkoffem. Ruský prezident také obvinil evropské mocnosti ze sabotování mírového procesu.
I prosinec má oslavence v řadách celebrit. V úterý slaví moderátor Libor Bouček, jenž letos dosáhl půlkulatin. Při této příležitosti dal jasně najevo, že nejdůležitější je pro něj v současnosti rodina.
Začal prosinec a ruku v ruce s ním i meteorologická zima. Podle meteorologů se během měsíce očekávají nejvyšší teploty kolem šesti stupňů nad nulou. O Vánocích se budou teploty držet kolem nuly. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Může se princ Harry ještě někdy vrátit do Velké Británie? Poslední roky se to nezdálo být moc pravděpodobné, mladší ze synů krále Karla III. totiž žije s rodinou v USA. Pro tuto chvíli se na tom nic nemění, ale začíná se řešit, zda se princ nevrátí alespoň v budoucnosti.