Léto s sebou přináší krásné chvíle na procházkách v přírodě nebo večerních posezeních venku. Ovšem s rostoucími teplotami přichází i méně vítané návštěvy – hmyz. Komáři, klíšťata, blechy, pavouci, vosy nebo štěnice mohou z pohodového dne rychle udělat zdravotní komplikaci.
S příchodem léta a teplého počasí se většina z nás těší na procházky v přírodě, večery na terase nebo výlety do lesa. Tyto chvíle ale často narušují nepozvaní hosté – hmyz. Ať už jde o komáry, klíšťata, blechy, vosy, štěnice nebo pavouky, každý z těchto drobných tvorů dokáže proměnit příjemný zážitek v nepříjemnost nebo dokonce zdravotní problém.
Není výjimkou, že si po návratu z venku všimneme svědivého pupínku, zarudnutí nebo vyrážky. Různé druhy kousnutí a bodnutí mají svá specifika, a právě jejich rozpoznání je klíčem k účinné léčbě i včasnému zásahu, pokud by došlo ke komplikacím. Díky správným krokům a informacím můžeme předejít nejen návštěvám lékaře, ale i vážnějším potížím.
Například komáří štípnutí bývá poměrně nevinné – většinou se objeví zarudnutí, mírný otok a intenzivní svědění, které po několika dnech samovolně odezní. Pomůže omytí vodou a mýdlem, případně chladivý obklad nebo lokální antihistaminikum. Naopak bodnutí včely či vosy bývá bolestivé a výrazně pálí. Včela po sobě často zanechá žihadlo, které je nutné opatrně odstranit. Pak je dobré místo ledovat a sledovat tělo kvůli případné alergické reakci.
U klíštěte bývá situace složitější, protože kousnutí zpravidla nebolí a člověk si ho nemusí vůbec všimnout. Když se ale klíště pustí, často zůstane na kůži typický červený terč. V takovém případě je důležité klíště opatrně vyjmout pinzetou – bez kroucení či mačkání těla – ránu vydezinfikovat a několik dní sledovat případné příznaky, jako jsou horečka nebo vyrážka.
Blechy se nejčastěji objevují na nohou nebo v místech, kde těsně přiléhá oblečení. Jejich kousnutí se projevuje jako malé červené pupínky ve skupinách a velmi intenzivně svědí. Kromě léčby postižené kůže je nutné zkontrolovat i domácí mazlíčky a textilie, protože právě odtud blechy nejčastěji pocházejí.
Podobně úporné jsou štěnice. Ty štípou hlavně v noci a zanechávají po sobě řadu červených kousnutí. Pokud máte podezření na štěnice, nestačí jen ošetřit pokožku – je třeba důkladně prohlédnout lůžkoviny a nábytek a začít s likvidací hmyzu.
Na pavouky narazíme vzácněji, ale jejich kousnutí může být bolestivé, s viditelnými dvěma vpichy. U některých druhů pavouků je nutné být obezřetný – pokud se objeví horečka, nevolnost nebo tmavnutí tkáně v okolí kousnutí, je nutné vyhledat lékařskou pomoc.
Přestože většina kousnutí a bodnutí odezní bez větších potíží, existují výjimky, kdy je nutné jednat rychle. Alergická reakce – anafylaxe – se může projevit potížemi s dýcháním, otokem obličeje, závratí a v krajním případě i ztrátou vědomí. V takovém případě je nutné okamžitě volat záchrannou službu a použít epipen, pokud jej postižený má. Další riziko představují infekce – pokud se místo ranky postupně zhoršuje, hnisá, zahřívá se nebo se přidá horečka, je třeba navštívit lékaře. U klíšťat je důležité hlídat příznaky nemocí jako lymská borelióza – tedy vznik terčovité vyrážky, bolest svalů, kloubů nebo horečku, které se mohou objevit několik dní po kousnutí.
Nejúčinnější ochranou proti hmyzu je prevence. Mezi nejspolehlivější repelenty patří ty s účinnými látkami DEET a ikaridin. DEET se používá již od 50. let a je velmi účinný proti komárům, klíšťatům i mouchám. Účinnost závisí na koncentraci – 30 % DEET odpovídá přibližně šesti hodinám ochrany. Nevýhodou je, že může podráždit pokožku a poškodit některé tkaniny.
Modernější variantou je ikaridin, který je k pokožce šetrnější, nezapáchá a je méně mastný. V koncentraci 20 % působí stejně dlouho jako 30 % DEET – tedy 6 až 8 hodin. Je vhodnější pro děti a osoby s citlivější pokožkou.
Obě látky jsou doporučované i při cestách do oblastí, kde hrozí nákaza tropickými nemocemi, jako je dengue, malárie nebo Zika. Důležité je, aby koncentrace účinné látky odpovídala alespoň těmto hodnotám: 30 % u DEET a 20 % u ikaridinu.
Repelenty ale nejsou jedinou ochranou. Vyplatí se také nosit vhodné oblečení – zejména v lesích nebo vysoké trávě – a používat moskytiéry. Zabránit množení komárů v domácnosti pomůže i odstranění stojaté vody, například z květináčů, sudů nebo okapů. Po návratu z přírody se vždy doporučuje prohlédnout celé tělo, zejména místa jako třísla, podpaží či za ušima – právě tam se klíšťata často ukrývají.
Pokud víte, že jste alergičtí na kousnutí některého hmyzu, mějte u sebe vždy epipen. A hlavně – nezapomínejte, že štípnutí od hmyzu patří k létu stejně jako slunce a teplo. Nevyhneme se jim úplně, ale díky znalostem a správné péči je zvládneme s přehledem. Drobné nepříjemnosti se tak nestanou vážnými problémy.
Někdy to vypadá, že americký prezident Donald Trump trpí schizofrenií. Po úspěšném jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem sice slibuje trvalý mír, ale vzápětí připouští další vojenský zásah. Pentagon se podle jeho slov má připravit na případnou akci v Nigérii. Vadí mu vraždění tamních křesťanů.
Štefan Margita se v příštím roce na svém velkém koncertě chystá "oživit" zesnulou manželku Hanu Zagorovou, která zazpívá přítomným lidem sama i s ním. Nebude to levná záležitost. Operní pěvec musí vytáhnout z kapsy pořádný balík.
Devět lidí má být v ohrožení života po útoku nožem ve vlaku na východě Anglie. Policie v případu zadržela dva muže, o příčinách události ale zatím nechce spekulovat. Kvůli incidentu se dnes očekávají potíže v britské železniční dopravě.
Českou státní správou otřásla před víkendem smutná zpráva. Ve věku pouhých 46 let zemřel úřadující generální ředitel Úřadu práce Daniel Krištof. Úřad vedl v posledních dvou letech. Podle dostupných informací podlehl těžké nemoci.
Pouhý jeden procent světových pobřežních vod by teoreticky dokázalo generovat dostatek větrné a solární energie na moři k pokrytí třetiny celosvětové spotřeby elektřiny do roku 2050. Takový slib přináší nová studie vědeckého týmu ze Singapuru a Číny, který systematicky mapoval globální potenciál obnovitelných zdrojů na moři. Přeměna tohoto potenciálu v realitu je však složitá. Zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů na moři čelí značným technickým, ekonomickým i politickým překážkám.
Izraelská armáda (IDF) začala v Pásmu Gazy vyznačovat takzvanou „žlutou linii“, za kterou se má stáhnout v rámci první fáze mírové dohody podepsané s Hamásem. Toto vymezení, které má pokrýt zhruba 53 procent enklávy, je součástí mírového plánu navrženého americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Armáda zveřejnila 20. října na síti X snímky, jak těžká technika osazuje v zničené krajině obří žluté betonové bloky s naváděcími sloupy a vlajkami, aby vytvořila „taktickou jasnost v terénu“.
Rozkaz prezidenta Donalda Trumpa obnovit po třiceti letech zkoušky jaderných zbraní vyvolal obavy z návratu nejhorších dnů studené války a nástupu „nebezpečné“ nové éry. Experti varují, že vstupujeme do období, kde už přestávají platit pravidla. Obranný expert Philip Ingram MBE v pořadu Battle Plans Exposed analyzuje rostoucí jaderné soupeření mezi velmocemi a odhaluje, která z nich představuje pro Západ největší hrozbu.
Rusko připravuje přesun moderní balistické střely, která je schopna zasáhnout i Spojené království. Prezident Běloruska a spojenec Vladimira Putina, Alexandr Lukašenko, oznámil, že Rusko v prosinci 2025 rozmístí na území Běloruska raketový systém Orešnik. Tato balistická střela středního doletu je schopna nést několik jaderných hlavic.
Vyjádření úřadujícího šéfa NASA Seana Duffyho o možném vyřazení společnosti SpaceX z plánů na přistání na Měsíci otřáslo vesmírným průmyslem. Zatímco aktuální plán mise Artemis III počítá s využitím obří rakety Starship od SpaceX pro přepravu astronautů na Měsíc, agentura horečně hledá alternativní cesty. Důvodem jsou obavy ze zpoždění ve vývoji Starship a konkurenční tlak ze strany Číny, která má v úmyslu přistát na Měsíci do roku 2030. Duffy opakovaně zdůraznil, že porazit Čínu je otázkou národní bezpečnosti.
Izrael v sobotu oznámil, že tři těla, která mu v pátek předala militantní skupina Hamás prostřednictvím Červeného kříže, nepatří žádnému z rukojmích unesených při útoku ze 7. října 2023. Tato zpráva představuje další komplikaci v křehké dohodě o příměří, kterou zprostředkovaly Spojené státy v probíhající válce mezi Izraelem a Hamásem.
Posádky „Lovců hurikánů“ spadající pod americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) strávily poslední týden v boji s hurikánem Melissa, jednou z historicky nejsilnějších bouří. Opakovaně a nepřetržitě se potápěli do oka Melissy, aby získali klíčová data pro záchranu životů. Dělali to proto, že jejich mise je považována za nezbytnou pro veřejnou bezpečnost, ovšem s jedním zásadním rozdílem: kvůli vládnímu shutdownu (uzavření) to dělali zcela bez platu.
Pokud čtete tyto řádky, je velká šance, že patříte stejně jako autorka článku na webu The Conversation, profesorka Lydia Begoña Horndler Gil, do generace mileniálů. Jsou to lidé narození mezi lety 1981 a 1995, kteří si stále častěji všímají případů nemocí, jež dříve asociovali spíše s vyšším věkem, jako je hypertenze, cukrovka 2. typu, a bohužel i rakovina. Mileniálové jsou první generací, u které je prokázáno vyšší riziko vzniku nádorů než u jejich rodičů. Celosvětově se mezi lety 1990 a 2019 zvýšil počet případů rakoviny s časným nástupem u lidí mladších 50 let o 79 % a úmrtnost na ni vzrostla o 28 %.