Ukrajina oznámila záměr odstoupit od mezinárodní Ottawské úmluvy z roku 1997, která zakazuje výrobu a použití protipěchotních min. Důvodem je rostoucí naléhavost bránit se ruské agresi, jež podle Kyjeva vyžaduje i kontroverzní prostředky.
Prezident Volodymyr Zelenskyj tento krok formálně navrhl 29. června a zdůraznil, že i přes právní složitosti je použití min na bojišti nezastupitelné. „Rusko nikdy tuto úmluvu nepodepsalo a používá protipěchotní miny cynickým způsobem,“ uvedl prezident.
Protipěchotní miny, které se aktivují i malým tlakem, představují extrémní riziko pro civilisty i dlouho po skončení bojů. Navzdory svému závazku v rámci Ottawské úmluvy, kterou Ukrajina podepsala v roce 2005, země již miny v boji využívá – podle některých zákonodárců nutně a s vědomím bezpečnostních důsledků.
Podle ukrajinských zákonodárců má parlament rozhodnout o oficiálním odstoupení od úmluvy v polovině července. Poslanec Roman Kostenko, který iniciativu dlouhodobě podporuje, nečeká při hlasování odpor. „Je důležité, aby Ukrajina jednala ve shodě s pobaltskými a východoevropskými státy, které si ruskou hrozbu dobře uvědomují,“ uvedl.
Rozhodnutí Ukrajiny kritizují humanitární organizace jako Human Rights Watch. Podle jejich zástupkyně Mary Wareham je to „symbolický krok, který má legalizovat porušení dlouhodobého zákazu výroby a použití těchto zbraní“. Upozorňuje také na to, že podle článku 20 Ottawské úmluvy nelze stáhnout podpis smlouvy, pokud je stát stále ve válce, což by znamenalo, že odstoupení by nemohlo vstoupit v platnost.
Znepokojení vyjádřil i Mezinárodní výbor Červeného kříže (ICRC), který varoval, že protipěchotní miny způsobují „obrovské utrpení civilistů“ a apeloval na státy, aby nadále podporovaly svět bez těchto zbraní.
Ukrajinští vojenští odborníci a analytici tvrdí, že miny jsou klíčovým obranným prvkem – zvlášť ve chvíli, kdy ruská armáda zintenzivňuje útoky, zejména v Doněcké oblasti. „Protipěchotní miny jsou čistě obranné zbraně. Nejsou ideální, ale nemáme jinou možnost,“ řekl bývalý plukovník Serhij Hrabskyj. Podle něj minová pole účinně zpomalují postup ruských jednotek i přes jejich masivní početní převahu.
Použití min prý umožňuje ukrajinské armádě chránit vybudované obranné linie a posílit obranu tam, kde chybí živá síla. „Je to nezbytné zlo, bez kterého by naše linie padly,“ dodal Hrabskyj.
Lawmaker Ruslan Gorbenko potvrdil, že Ukrajina miny již používá a označil plánované odstoupení od smlouvy za „logické rozhodnutí“ vzhledem k realitě na bojišti a chování Ruska, které se nikdy nepřipojilo k mezinárodnímu zákazu.
Oficiální vystoupení z úmluvy by Ukrajině umožnilo nejen vyrábět protipěchotní miny, ale také je legálně získávat ze zemí, které smlouvu nepodepsaly – například ze Spojených států. Bidenova administrativa v roce 2024 schválila jejich dodání jako mimořádnou pomoc obráncům v těžké situaci.
Podle Serhije Kuzana z think-tanku Ukrainian Security and Cooperation Center je odstoupení od úmluvy spíše diplomatickým krokem než zásadní změnou na frontě. „Používání min už probíhá – toto rozhodnutí to jen legalizuje,“ uvedl.
Zatímco Západní vlády vyjadřují pochopení pro ukrajinské bezpečnostní potřeby, humanitární organizace upozorňují, že přijetí min jako běžné součásti války může mít dlouhodobé tragické důsledky. Ukrajina se tak pohybuje na tenkém ledě mezi nezbytností obrany a porušením zásad, které sama kdysi podpořila.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
Austrálie se potýká s následky nejhoršího teroristického útoku, ke kterému došlo na její půdě. Při incidentu, kdy dva ozbrojenci zahájili palbu na židovském shromáždění na známé pláži Bondi, kde se slavil první večer svátku Chanuka, zemřelo patnáct civilistů a jeden z útočníků. Dalších čtyřicet lidí utrpělo zranění.
Prezident Petr Pavel v pondělí na Pražském hradě formálně jmenoval nový kabinet, který povede premiér Andrej Babiš. Tato koaliční vláda, jež je v pořadí třetí pod Babišovým vedením, střídá předchozí kabinet Petra Fialy v demisi. Babiš dostal pověření k sestavení vlády na konci října a do funkce premiéra byl jmenován 9. prosince.