Ukrajina oznámila záměr odstoupit od mezinárodní Ottawské úmluvy z roku 1997, která zakazuje výrobu a použití protipěchotních min. Důvodem je rostoucí naléhavost bránit se ruské agresi, jež podle Kyjeva vyžaduje i kontroverzní prostředky.
Prezident Volodymyr Zelenskyj tento krok formálně navrhl 29. června a zdůraznil, že i přes právní složitosti je použití min na bojišti nezastupitelné. „Rusko nikdy tuto úmluvu nepodepsalo a používá protipěchotní miny cynickým způsobem,“ uvedl prezident.
Protipěchotní miny, které se aktivují i malým tlakem, představují extrémní riziko pro civilisty i dlouho po skončení bojů. Navzdory svému závazku v rámci Ottawské úmluvy, kterou Ukrajina podepsala v roce 2005, země již miny v boji využívá – podle některých zákonodárců nutně a s vědomím bezpečnostních důsledků.
Podle ukrajinských zákonodárců má parlament rozhodnout o oficiálním odstoupení od úmluvy v polovině července. Poslanec Roman Kostenko, který iniciativu dlouhodobě podporuje, nečeká při hlasování odpor. „Je důležité, aby Ukrajina jednala ve shodě s pobaltskými a východoevropskými státy, které si ruskou hrozbu dobře uvědomují,“ uvedl.
Rozhodnutí Ukrajiny kritizují humanitární organizace jako Human Rights Watch. Podle jejich zástupkyně Mary Wareham je to „symbolický krok, který má legalizovat porušení dlouhodobého zákazu výroby a použití těchto zbraní“. Upozorňuje také na to, že podle článku 20 Ottawské úmluvy nelze stáhnout podpis smlouvy, pokud je stát stále ve válce, což by znamenalo, že odstoupení by nemohlo vstoupit v platnost.
Znepokojení vyjádřil i Mezinárodní výbor Červeného kříže (ICRC), který varoval, že protipěchotní miny způsobují „obrovské utrpení civilistů“ a apeloval na státy, aby nadále podporovaly svět bez těchto zbraní.
Ukrajinští vojenští odborníci a analytici tvrdí, že miny jsou klíčovým obranným prvkem – zvlášť ve chvíli, kdy ruská armáda zintenzivňuje útoky, zejména v Doněcké oblasti. „Protipěchotní miny jsou čistě obranné zbraně. Nejsou ideální, ale nemáme jinou možnost,“ řekl bývalý plukovník Serhij Hrabskyj. Podle něj minová pole účinně zpomalují postup ruských jednotek i přes jejich masivní početní převahu.
Použití min prý umožňuje ukrajinské armádě chránit vybudované obranné linie a posílit obranu tam, kde chybí živá síla. „Je to nezbytné zlo, bez kterého by naše linie padly,“ dodal Hrabskyj.
Lawmaker Ruslan Gorbenko potvrdil, že Ukrajina miny již používá a označil plánované odstoupení od smlouvy za „logické rozhodnutí“ vzhledem k realitě na bojišti a chování Ruska, které se nikdy nepřipojilo k mezinárodnímu zákazu.
Oficiální vystoupení z úmluvy by Ukrajině umožnilo nejen vyrábět protipěchotní miny, ale také je legálně získávat ze zemí, které smlouvu nepodepsaly – například ze Spojených států. Bidenova administrativa v roce 2024 schválila jejich dodání jako mimořádnou pomoc obráncům v těžké situaci.
Podle Serhije Kuzana z think-tanku Ukrainian Security and Cooperation Center je odstoupení od úmluvy spíše diplomatickým krokem než zásadní změnou na frontě. „Používání min už probíhá – toto rozhodnutí to jen legalizuje,“ uvedl.
Zatímco Západní vlády vyjadřují pochopení pro ukrajinské bezpečnostní potřeby, humanitární organizace upozorňují, že přijetí min jako běžné součásti války může mít dlouhodobé tragické důsledky. Ukrajina se tak pohybuje na tenkém ledě mezi nezbytností obrany a porušením zásad, které sama kdysi podpořila.
Pentagon, přesněji americký ministr obrany Pete Hegseth rozhodl o vyhazovu zpravodajské agentury Jeffreyho Kruseho. Informovala o tom BBC. Děje se tak jen pár dní poté, co Bílý dům zpochybnil závěry zpravodajců ohledně škod napáchaných úderem proti íránským jaderným zařízením.
V Česku se v posledních letech na poli televizních talk show objevil konkurent pro stálice Jana Krause a Karla Šípa. Honza Dědek si vybojoval své místo na obrazovkách Primy a snaží se nestát na místě. Po poradě s odborníky se pro nové díly rozhodl opustit svou ikonickou image.
Ukrajinské letectvo přišlo v brzkých hodinách sobotního dne o významnou osobnost. Úspěšný pilot stroje MiG-29 Serhij Bondar zemřel po úspěšném dokončení mise, která byla jeho poslední. Úmrtí letce potvrdilo armádní letectvo.
Po relativně chladnějším víkendu, který právě začíná, se má v Česku znovu oteplit. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X. Maximální teploty se opět dostanou až k třicítce.
Agáta Hanychová už má letos letní dovolenou za sebou, s manželem Mirkem Dopitou byla opět na indonéském ostrově Bali. Tentokrát ale zažila něco, co se jí zarylo opravdu hluboko do paměti.
Když už se jich Anna Slováčková nedožila, měli dárek k jejím pátečním třicátým narozeninám dostat alespoň fanoušci. Felix Slováček nicméně už s několikadenním předstihem přiznal, že místo posledního odpočinku ještě není na nápor lidí připravené. Nyní odhalil, v čem přesně nastal problém.
Americký prezident Donald Trump údajně odpověděl maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, který si mu postěžoval na opakující se ukrajinské útoky na ropovod Družba, jímž do Maďarska proudí ruská ropa.
Maroš Kramár letos oslavil již šestašedesáté narozeniny, přesto se loni na stará kolena stal počtvrté otcem. Právě roční dcera Rija jej motivovala k tomu, že se i na doporučení lékařů rozhodl podrobit operaci, aby se s holčičkou mohl hýbat, jak se u otce sluší a patří.
Některé titulky hlásí, že Evropu zasáhne hurikán Erin. Podle meteorologů je ale šance, že hurikán doputuje až ke starému kontinentu, víceméně nulová. Počasí v Česku by neměla ovlivnit ani tlaková níže, která je pozůstatkem hurikánu.
Rusové sice přiznali, že v tuto chvíli neplánují schůzku mezi prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem, ale vinu házejí právě na Volodymyra Zelenského. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova se Zelenskyj staví k ruským návrhům tak, že je všechno odmítá.
Veronika Žilková během letních prázdnin slibovala fanouškům, že jim výhledově něco prozradí o novém projektu, v němž dostali roli, jakou prý v Česku ještě nikdy nehrála. Nyní jsme se konečně dozvěděli detaily.
Rusko dělá podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského všechno možné, aby znemožnilo jeho schůzku s ruským protějškem Vladimirem Putinem, která by měla vést k ukončení války na Ukrajině. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se totiž nechal slyšet, že Moskva na schůzce hlav obou států nepracuje.