Ukrajina oznámila záměr odstoupit od mezinárodní Ottawské úmluvy z roku 1997, která zakazuje výrobu a použití protipěchotních min. Důvodem je rostoucí naléhavost bránit se ruské agresi, jež podle Kyjeva vyžaduje i kontroverzní prostředky.
Prezident Volodymyr Zelenskyj tento krok formálně navrhl 29. června a zdůraznil, že i přes právní složitosti je použití min na bojišti nezastupitelné. „Rusko nikdy tuto úmluvu nepodepsalo a používá protipěchotní miny cynickým způsobem,“ uvedl prezident.
Protipěchotní miny, které se aktivují i malým tlakem, představují extrémní riziko pro civilisty i dlouho po skončení bojů. Navzdory svému závazku v rámci Ottawské úmluvy, kterou Ukrajina podepsala v roce 2005, země již miny v boji využívá – podle některých zákonodárců nutně a s vědomím bezpečnostních důsledků.
Podle ukrajinských zákonodárců má parlament rozhodnout o oficiálním odstoupení od úmluvy v polovině července. Poslanec Roman Kostenko, který iniciativu dlouhodobě podporuje, nečeká při hlasování odpor. „Je důležité, aby Ukrajina jednala ve shodě s pobaltskými a východoevropskými státy, které si ruskou hrozbu dobře uvědomují,“ uvedl.
Rozhodnutí Ukrajiny kritizují humanitární organizace jako Human Rights Watch. Podle jejich zástupkyně Mary Wareham je to „symbolický krok, který má legalizovat porušení dlouhodobého zákazu výroby a použití těchto zbraní“. Upozorňuje také na to, že podle článku 20 Ottawské úmluvy nelze stáhnout podpis smlouvy, pokud je stát stále ve válce, což by znamenalo, že odstoupení by nemohlo vstoupit v platnost.
Znepokojení vyjádřil i Mezinárodní výbor Červeného kříže (ICRC), který varoval, že protipěchotní miny způsobují „obrovské utrpení civilistů“ a apeloval na státy, aby nadále podporovaly svět bez těchto zbraní.
Ukrajinští vojenští odborníci a analytici tvrdí, že miny jsou klíčovým obranným prvkem – zvlášť ve chvíli, kdy ruská armáda zintenzivňuje útoky, zejména v Doněcké oblasti. „Protipěchotní miny jsou čistě obranné zbraně. Nejsou ideální, ale nemáme jinou možnost,“ řekl bývalý plukovník Serhij Hrabskyj. Podle něj minová pole účinně zpomalují postup ruských jednotek i přes jejich masivní početní převahu.
Použití min prý umožňuje ukrajinské armádě chránit vybudované obranné linie a posílit obranu tam, kde chybí živá síla. „Je to nezbytné zlo, bez kterého by naše linie padly,“ dodal Hrabskyj.
Lawmaker Ruslan Gorbenko potvrdil, že Ukrajina miny již používá a označil plánované odstoupení od smlouvy za „logické rozhodnutí“ vzhledem k realitě na bojišti a chování Ruska, které se nikdy nepřipojilo k mezinárodnímu zákazu.
Oficiální vystoupení z úmluvy by Ukrajině umožnilo nejen vyrábět protipěchotní miny, ale také je legálně získávat ze zemí, které smlouvu nepodepsaly – například ze Spojených států. Bidenova administrativa v roce 2024 schválila jejich dodání jako mimořádnou pomoc obráncům v těžké situaci.
Podle Serhije Kuzana z think-tanku Ukrainian Security and Cooperation Center je odstoupení od úmluvy spíše diplomatickým krokem než zásadní změnou na frontě. „Používání min už probíhá – toto rozhodnutí to jen legalizuje,“ uvedl.
Zatímco Západní vlády vyjadřují pochopení pro ukrajinské bezpečnostní potřeby, humanitární organizace upozorňují, že přijetí min jako běžné součásti války může mít dlouhodobé tragické důsledky. Ukrajina se tak pohybuje na tenkém ledě mezi nezbytností obrany a porušením zásad, které sama kdysi podpořila.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.
Americký prezident Donald Trump varoval Írán, že příští útok na jeho ropná pole už mohou provést jeho krajané. Reagoval tak na íránskou odvetu, která po izraelském úderu směřovala proti zařízením na zpracování zemního plynu v Kataru.
Velikonoce se každým dnem přibližují, takže je nejvyšší čas, aby se někteří důchodci dozvěděli, co je čeká. Jak upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), budou se kvůli dubnovým svátkům letos poprvé měnit výplatní termíny důchodů.
Máme před sebou další víkend, po kterém přijde na řadu poslední ryze březnový týden. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se počasí v jeho průběhu pokazí. Projeví se to i na teplotách.
Kauza úspěšného českého filmu Sbormistr dospěla do zajímavého bodu. Soud se do ní vložil tím způsobem, že vydal předběžné opatření, které pro tuto chvíli znemožňuje televizní šíření tohoto díla. Úspěch slaví žena, které vadí, že se snímek bez jejího souhlasu inspiroval jejím životním příběhem.
Dnes už je bývalým princem Andrewem a všichni dobře vědí, co mu zlomilo vaz. Byl to blízký vztah s americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffrey Epsteinem. Elitní britský deník se teď rozhodl popsat, jak se vztah této dvojice v čase vyvíjel.
Blízký východ se zmítá v nejhorší vlně násilí za poslední desetiletí a počet obětí napříč celým regionem od konce února drasticky narůstá. Podle nejnovějších údajů libanonského ministerstva zdravotnictví bylo v Libanonu za necelých dva a půl týdne zabito nejméně 968 lidí. Izraelské bombardování země, které začalo 2. března, si vyžádalo životy mnoha civilistů, přičemž mezi mrtvými je potvrzeno nejméně 116 dětí.
Americké zpravodajské služby dospěly k závěru, že íránský režim sice po vlně útoků na své vedení a vojenské kapacity nadále existuje, jeho akceschopnost je však zásadně podlomena. Na slyšení v Senátu o globálních hrozbách to ve středu uvedla ředitelka národních zpravodajských služeb (DNI) Tulsi Gabbardová. Podle ní je režim v současnosti „značně degradován“, což je důsledek operací, při nichž zahynula řada nejvyšších představitelů země včetně ajatolláha Alího Chameneího.