Ukrajina oznámila záměr odstoupit od mezinárodní Ottawské úmluvy z roku 1997, která zakazuje výrobu a použití protipěchotních min. Důvodem je rostoucí naléhavost bránit se ruské agresi, jež podle Kyjeva vyžaduje i kontroverzní prostředky.
Prezident Volodymyr Zelenskyj tento krok formálně navrhl 29. června a zdůraznil, že i přes právní složitosti je použití min na bojišti nezastupitelné. „Rusko nikdy tuto úmluvu nepodepsalo a používá protipěchotní miny cynickým způsobem,“ uvedl prezident.
Protipěchotní miny, které se aktivují i malým tlakem, představují extrémní riziko pro civilisty i dlouho po skončení bojů. Navzdory svému závazku v rámci Ottawské úmluvy, kterou Ukrajina podepsala v roce 2005, země již miny v boji využívá – podle některých zákonodárců nutně a s vědomím bezpečnostních důsledků.
Podle ukrajinských zákonodárců má parlament rozhodnout o oficiálním odstoupení od úmluvy v polovině července. Poslanec Roman Kostenko, který iniciativu dlouhodobě podporuje, nečeká při hlasování odpor. „Je důležité, aby Ukrajina jednala ve shodě s pobaltskými a východoevropskými státy, které si ruskou hrozbu dobře uvědomují,“ uvedl.
Rozhodnutí Ukrajiny kritizují humanitární organizace jako Human Rights Watch. Podle jejich zástupkyně Mary Wareham je to „symbolický krok, který má legalizovat porušení dlouhodobého zákazu výroby a použití těchto zbraní“. Upozorňuje také na to, že podle článku 20 Ottawské úmluvy nelze stáhnout podpis smlouvy, pokud je stát stále ve válce, což by znamenalo, že odstoupení by nemohlo vstoupit v platnost.
Znepokojení vyjádřil i Mezinárodní výbor Červeného kříže (ICRC), který varoval, že protipěchotní miny způsobují „obrovské utrpení civilistů“ a apeloval na státy, aby nadále podporovaly svět bez těchto zbraní.
Ukrajinští vojenští odborníci a analytici tvrdí, že miny jsou klíčovým obranným prvkem – zvlášť ve chvíli, kdy ruská armáda zintenzivňuje útoky, zejména v Doněcké oblasti. „Protipěchotní miny jsou čistě obranné zbraně. Nejsou ideální, ale nemáme jinou možnost,“ řekl bývalý plukovník Serhij Hrabskyj. Podle něj minová pole účinně zpomalují postup ruských jednotek i přes jejich masivní početní převahu.
Použití min prý umožňuje ukrajinské armádě chránit vybudované obranné linie a posílit obranu tam, kde chybí živá síla. „Je to nezbytné zlo, bez kterého by naše linie padly,“ dodal Hrabskyj.
Lawmaker Ruslan Gorbenko potvrdil, že Ukrajina miny již používá a označil plánované odstoupení od smlouvy za „logické rozhodnutí“ vzhledem k realitě na bojišti a chování Ruska, které se nikdy nepřipojilo k mezinárodnímu zákazu.
Oficiální vystoupení z úmluvy by Ukrajině umožnilo nejen vyrábět protipěchotní miny, ale také je legálně získávat ze zemí, které smlouvu nepodepsaly – například ze Spojených států. Bidenova administrativa v roce 2024 schválila jejich dodání jako mimořádnou pomoc obráncům v těžké situaci.
Podle Serhije Kuzana z think-tanku Ukrainian Security and Cooperation Center je odstoupení od úmluvy spíše diplomatickým krokem než zásadní změnou na frontě. „Používání min už probíhá – toto rozhodnutí to jen legalizuje,“ uvedl.
Zatímco Západní vlády vyjadřují pochopení pro ukrajinské bezpečnostní potřeby, humanitární organizace upozorňují, že přijetí min jako běžné součásti války může mít dlouhodobé tragické důsledky. Ukrajina se tak pohybuje na tenkém ledě mezi nezbytností obrany a porušením zásad, které sama kdysi podpořila.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) podniká kroky k vybudování stálého zázemí ve Venezuele, které má sloužit jako klíčový nástroj administrativy Donalda Trumpa pro upevnění vlivu v regionu. Tento krok následuje po nedávném dramatickém zadržení bývalého prezidenta Nicoláse Madura. Ačkoliv se na plánech podílí i ministerstvo zahraničí, v první fázi budou mít hlavní slovo zpravodajci. Důvodem je především nestabilní bezpečnostní situace, která zatím neumožňuje plnohodnotný návrat klasických diplomatů.
Náměstek amerického ministra spravedlnosti Todd Blanche v neděli oznámil, že prověřování případu Jeffreyho Epsteina a Ghislaine Maxwellové ze strany prokuratury je u konce. V rozhovoru pro televizi ABC uvedl, že po zveřejnění milionů stran dokumentů v uplynulém týdnu již ministerstvo neplánuje žádné další kroky. Reagoval tak na neutichající volání obětí i zákonodárců po vyvození odpovědnosti vůči dalším osobám napojeným na Epsteinovu síť.
Americký prezident Donald Trump pohrozil žalobou komikovi Trevoru Noahovi, který moderoval nedělní předávání hudebních cen Grammy. Důvodem je vtip, ve kterém Noah naznačil, že Trump v minulosti navštěvoval soukromý ostrov usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.
Jedním z nejnovějších argumentů prezidenta Donalda Trumpa pro anexi Grónska je tvrzení, že toto území je nezbytné pro vybudování nepropustného systému protiraketové obrany s názvem Zlatá kopule (Golden Dome). Prezident prohlásil, že od Dánska požaduje tuto půdu k zajištění národní i mezinárodní bezpečnosti a k udržení nebezpečných nepřátel v šachu. Na tomto ostrově hodlá vybudovat největší obranný štít, jaký byl kdy sestrojen.
Podle aktuálních dat projektu ACLED a Uppsala Conflict Data Program se aktuálně nachází v různých typech válečného stavu nebo intenzivního ozbrojeného konfliktu celkem 40 zemí a teritorií z necelých dvou set států. Tyto konflikty se liší svým charakterem, od rozsáhlých mezistátních invazí přes občanské války až po vleklá teroristická povstání a drogové války.
Tisíce Poláků, kteří se domnívali, že jsou již dávno rozvedeni, zjišťují znepokojivou skutečnost: z právního hlediska mohou být stále manželé. Tento chaos je nečekaným důsledkem snahy polské vlády premiéra Donalda Tuska o nápravu kontroverzních justičních reforem z éry předchozího kabinetu. Problém naplno vyvstal v lednu v severovýchodním městě Giżycko, kde soud odmítl rozdělit majetek rozvedeného páru.
Prezident Donald Trump zvažuje rozsáhlou vojenskou operaci proti Íránu poté, co diplomatické snahy o omezení íránského jaderného a raketového programu skončily bez výsledku. Teherán na tyto hrozby reagoval s rozhořčením a varoval, že v případě útoku okamžitě zasáhne cíle v Izraeli. Tato vyostřená rétorika následuje po krvavém potlačení vnitřních protestů v Íránu, které si vyžádalo stovky obětí.
Letiště v několika asijských zemích znovu zavádějí zdravotní kontroly a monitoring cestujících, což připomíná opatření z dob globální pandemie. Důvodem k ostražitosti je nové ohnisko viru nipah, které se objevilo v indickém státě Západní Bengálsko. Thajsko, Nepál a Tchaj-wan patří k prvním státům, které zpřísnily preventivní kroky, aby zabránily zavlečení této nebezpečné infekce na své území.
Bezpilotní letouny zcela ovládly ukrajinské bojiště a v současnosti způsobují drtivou většinu všech ztrát. Podle čerstvé analýzy lotyšského Úřadu pro ochranu ústavy (SAB) mají drony na svědomí 70 až 80 procent všech mrtvých a zraněných vojáků na obou stranách fronty. Tato technologie tak v účinnosti daleko předstihla klasické dělostřelectvo, tanky i pěchotní zbraně.
V Praze se dnes odpoledne uskutečnila mohutná demonstrace na podporu prezidenta Petra Pavla, kterou zorganizoval spolek Milion chvilek pro demokracii. Účastníci zcela zaplnili Staroměstské náměstí i Václavské náměstí, kam museli pořadatelé akci kvůli obrovskému zájmu veřejnosti rozšířit. Organizátoři hned v úvodu kritizovali hnutí Motoristé sobě s tím, že ačkoliv ve volbách získalo pouze 6,5 procenta hlasů, jeho zástupci se chovají, jako by jim patřila celá země.
Sedmadvacet unijních států definitivně potvrdilo kompletní zákaz dovozu ruského plynu v kapalné i potrubní formě. Podle verdiktu Rady EU skončí import zkapalněného zemního plynu (LNG) k prvnímu lednu 2027. Dodávky skrze plynovody budou pak definitivně zastaveny k 30. září téhož roku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že další kolo trilaterálních jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy se uskuteční ve dnech 4. a 5. února v Abú Zabí.