Ukrajina oznámila záměr odstoupit od mezinárodní Ottawské úmluvy z roku 1997, která zakazuje výrobu a použití protipěchotních min. Důvodem je rostoucí naléhavost bránit se ruské agresi, jež podle Kyjeva vyžaduje i kontroverzní prostředky.
Prezident Volodymyr Zelenskyj tento krok formálně navrhl 29. června a zdůraznil, že i přes právní složitosti je použití min na bojišti nezastupitelné. „Rusko nikdy tuto úmluvu nepodepsalo a používá protipěchotní miny cynickým způsobem,“ uvedl prezident.
Protipěchotní miny, které se aktivují i malým tlakem, představují extrémní riziko pro civilisty i dlouho po skončení bojů. Navzdory svému závazku v rámci Ottawské úmluvy, kterou Ukrajina podepsala v roce 2005, země již miny v boji využívá – podle některých zákonodárců nutně a s vědomím bezpečnostních důsledků.
Podle ukrajinských zákonodárců má parlament rozhodnout o oficiálním odstoupení od úmluvy v polovině července. Poslanec Roman Kostenko, který iniciativu dlouhodobě podporuje, nečeká při hlasování odpor. „Je důležité, aby Ukrajina jednala ve shodě s pobaltskými a východoevropskými státy, které si ruskou hrozbu dobře uvědomují,“ uvedl.
Rozhodnutí Ukrajiny kritizují humanitární organizace jako Human Rights Watch. Podle jejich zástupkyně Mary Wareham je to „symbolický krok, který má legalizovat porušení dlouhodobého zákazu výroby a použití těchto zbraní“. Upozorňuje také na to, že podle článku 20 Ottawské úmluvy nelze stáhnout podpis smlouvy, pokud je stát stále ve válce, což by znamenalo, že odstoupení by nemohlo vstoupit v platnost.
Znepokojení vyjádřil i Mezinárodní výbor Červeného kříže (ICRC), který varoval, že protipěchotní miny způsobují „obrovské utrpení civilistů“ a apeloval na státy, aby nadále podporovaly svět bez těchto zbraní.
Ukrajinští vojenští odborníci a analytici tvrdí, že miny jsou klíčovým obranným prvkem – zvlášť ve chvíli, kdy ruská armáda zintenzivňuje útoky, zejména v Doněcké oblasti. „Protipěchotní miny jsou čistě obranné zbraně. Nejsou ideální, ale nemáme jinou možnost,“ řekl bývalý plukovník Serhij Hrabskyj. Podle něj minová pole účinně zpomalují postup ruských jednotek i přes jejich masivní početní převahu.
Použití min prý umožňuje ukrajinské armádě chránit vybudované obranné linie a posílit obranu tam, kde chybí živá síla. „Je to nezbytné zlo, bez kterého by naše linie padly,“ dodal Hrabskyj.
Lawmaker Ruslan Gorbenko potvrdil, že Ukrajina miny již používá a označil plánované odstoupení od smlouvy za „logické rozhodnutí“ vzhledem k realitě na bojišti a chování Ruska, které se nikdy nepřipojilo k mezinárodnímu zákazu.
Oficiální vystoupení z úmluvy by Ukrajině umožnilo nejen vyrábět protipěchotní miny, ale také je legálně získávat ze zemí, které smlouvu nepodepsaly – například ze Spojených států. Bidenova administrativa v roce 2024 schválila jejich dodání jako mimořádnou pomoc obráncům v těžké situaci.
Podle Serhije Kuzana z think-tanku Ukrainian Security and Cooperation Center je odstoupení od úmluvy spíše diplomatickým krokem než zásadní změnou na frontě. „Používání min už probíhá – toto rozhodnutí to jen legalizuje,“ uvedl.
Zatímco Západní vlády vyjadřují pochopení pro ukrajinské bezpečnostní potřeby, humanitární organizace upozorňují, že přijetí min jako běžné součásti války může mít dlouhodobé tragické důsledky. Ukrajina se tak pohybuje na tenkém ledě mezi nezbytností obrany a porušením zásad, které sama kdysi podpořila.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
Německé ozbrojené síly se musí nacházet v plné bojové pohotovosti nejpozději do roku 2029, jelikož reálně hrozí ozbrojený konflikt s Ruskou federací. Na berlínském leteckém veletrhu ILA to prohlásil náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Podle informací webu Politico od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Pozice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve Washingtonu prochází výrazným ochlazením, což se plně projevilo během jeho nedávné návštěvy Spojených států. Přestože se jednalo již o jeho osmé osobní setkání s prezidentem Donaldem Trumpem od začátku jeho druhého funkčního období, neoficiální přijetí i atmosféra rozhovorů potvrdily znatelný odstup americké administrativy.
Rozsáhlé požáry, které v posledních dnech zasáhly Francii a Španělsko, nabraly na ničivé síle především kvůli dopadům globálního oteplování. Odborníci z mezinárodního vědeckého konsorcia World Weather Attribution zveřejnili analýzu, podle níž změna klimatu zásadně zvýšila pravděpodobnost vzniku takto extrémních podmínek pro šíření ohně.
Ukrajinským sílám se v sobotu v brzkých ranních hodinách podařilo provést rozsáhlý koordinovaný úder na ruskou infrastrukturu a námořní cíle. Klíčovým úspěchem operace bylo potopení velké nákladní lodi Janina v Černém moři, k němuž dochází přibližně dvě stě kilometrů od přístavu Novorossijsk. Kontejnerová loď spojená se státní korporací Rosatom se potopila po zásahu dvojicí ukrajinských námořních děl.
Politická krize kolem španělské severoafrické enklávy Ceuta se vyhrotila do dosud nebývalých rozměrů. Dvaadvacet představitelů členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti španělskému premiérovi Pedru Sánchezovi a v dopise adresovaném čelním představitelům unijních institucí vyjádřilo hluboké znepokojení nad současnou migrační politikou Madridu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dosáhl dohody o odzbrojení hnutí Hamás a dalších ozbrojených skupin působících v Pásmu Gazy. Šéf Bílého domu tento vývoj označil za klíčový průlom na cestě k trvalému míru a stabilitě v regionu. Podle jeho vyjádření má tento krok vytvořit podmínky pro to, aby se správy území ujala nová palestinská komise a izraelská armáda se z Pásma Gazy plně stáhla.
Palestinské hnutí Hamás vyjádřilo souhlas s návrhem na postupné odzbrojení a předání správy Pásma Gazy, který prezentoval americký prezident Donald Trump. Plán vyjednaný za účasti zprostředkovatelů z Egypta, Kataru a Turecka počítá s ukončením bojových operací, stažením izraelské armády a nasazením mezinárodních stabilizačních sil. Realizace celé dohody však naráží na řadu vážných překážek a podmínek ze strany obou účastníků konfliktu.
Hasiči ve Francii a Španělsku v posledních letech svádějí marný boj s nedostatkem letadel a techniky při hašení stále častějších ničivých požárů. Odborníci i evropské orgány proto obracejí pozornost k tradičnímu, avšak opomíjenému řešení, kterým je preventivní spásání porostů skotem, ovcemi a kozami. Hospodářská zvířata totiž dokážou spásáním křovin vytvářet v krajině přirozené protipožární pásy, které brání nekontrolovanému šíření plamenů.
Americký prezident Donald Trump čelí zásadnímu rozhodování o dalším postupu v konfliktu s Íránem, přičemž se dostává pod tlak ze dvou zcela protichůdných stran. V Bílém domě se v tomto týdnu odehrála dvě klíčová jednání, která jasně ukázala rozdělení sil v regionu. Zatímco izraelský premiér Benjamin Netanjahu prosazuje tvrdý vojenský tlak, Saudská Arábie se snaží americkou administrativu přesvědčit o nutnosti rychlé deeskalace a varuje před riziky zdlouhavého válečného střetu.