Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu kontroverze svým prohlášením pro server Axios, ve kterém otevřeně uvedl, že se musí osobně podílet na výběru příštího vůdce Íránu. Trump tento přístup přirovnal k situaci ve Venezuele, kde se po lednovém zajetí prezidenta Nicoláse Madura americkými silami ujala moci Delcy Rodríguezová. Podle Trumpa je nezbytné, aby Washington měl přímý vliv na to, kdo stane v čele Teheránu po zabitém ajatolláhu Alím Chameneím.
Za naprosto nepřijatelnou označil Trump možnost, že by se novým nejvyšším vůdcem stal Chameneího syn Modžtaba, o kterém se v Íránu uvažuje jako o hlavním favoritovi. Trump jej označil za „lehkou váhu“ a zdůraznil, že Spojené státy nemohou akceptovat nikoho, kdo by pokračoval v politice svého otce. Pokud by Írán zvolil vůdce s podobným smýšlením, hrozilo by podle amerického prezidenta, že se USA budou muset do války vrátit už za pět let.
Cílem Spojených států je podle Trumpových slov dosáhnout toho, aby v Íránu vládl někdo, kdo do země a regionu přinese harmonii a mír. Tato vyjádření však přicházejí v době, kdy se zbytek jeho administrativy snaží mírnit rétoriku ohledně změny režimu. Ministr obrany Pete Hegseth i další představitelé v minulých dnech opakovaně tvrdili, že primárním cílem vojenských operací, které USA a Izrael zahájily minulou sobotu, je likvidace íránských jaderných a vojenských kapacit, nikoliv svržení vlády.
Samotný Trump však ve svých plánech na nové vedení Íránu naráží na nečekaný problém. V úterý novinářům v Bílém domě s dávkou cynismu přiznal, že většina lidí, o kterých Washington jako o potenciálních nástupcích uvažoval, je již po smrti. Tato situace komplikuje snahy o rychlou stabilizaci země pod novým proamerickým vedením, zatímco oficiální Teherán dosud žádné jméno nového lídra neoznámil.
Vedle personálních otázek se v mezinárodním společenství množí obavy z amerických plánů zapojit do konfliktu kurdské bojovníky. H. A. Hellyer z institutu RUSI varoval, že takový krok by otevřel Pandořinu skříňku, která by mohla vést k roztříštění nejen Íránu, ale i sousedního Iráku. Hellyer zdůraznil, že proti této myšlence panuje ve Washingtonu nebývale silná opozice napříč celým politickým spektrem, protože rizika jsou považována za extrémně vysoká.
Zapojení Kurdů do bojů by totiž mohlo do konfliktu přímo vtáhnout další regionální mocnosti, zejména Turecko. Podle expertů hrozí, že by se k povstání mohly přidat i další etnické skupiny v Íránu, jako jsou Azerové nebo Balúčové, což by vyvolalo řetězovou reakci s nepředvídatelnými následky pro bezpečnost celého Blízkého východu. Následné důsledky takového vývoje by podle Hellyera byly „skutečně velmi vážné“.
Zprávy z regionu přitom naznačují, že určité kroky v tomto směru již probíhají. Američtí představitelé údajně kontaktovali lídry kurdské opozice a přislíbili jim leteckou podporu, pokud jejich síly překročí hranice ze severního Iráku do Íránu. Představitelé Strany svobody Kurdistánu (PAK) potvrdili, že některé jejich jednotky se již přesunuly do blízkosti hranic v provincii Sulajmáníja a jsou v pohotovosti pro případnou operaci.
Tento vývoj však naráží na odpor oficiálního vedení iráckého Kurdistánu. Jeho prezident Nechirvan Barzani v prohlášení k výročí kurdského povstání z roku 1991 zdůraznil, že region musí za každou cenu zůstat faktorem stability a míru. Barzani jasně uvedl, že Kurdistán se nesmí stát součástí žádné vojenské eskalace nebo konfliktu, který by ohrozil životy a bezpečnost jeho občanů.
Ochrana ústavních výdobytků a územní celistvosti Kurdistánu je podle Barzaniho možná pouze skrze jednotu a národní odpovědnost všech politických sil. Toto vyjádření je v přímém rozporu s plány, o kterých mluví někteří představitelé Trumpovy administrativy a které by z kurdských oblastí udělaly nástupiště pro invazi do Íránu.
Americké ústřední velitelství oznámilo, že při obraně proti íránským balistickým raketám a dronům v Jordánsku zahynuli dva američtí vojáci a jeden zůstává nezvěstný. Jedná se o první americké vojenské oběti způsobené íránskou palbou od letošního března.
Doug Ford, premiér kanadské provincie Ontario, ostře reagoval na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který pohrozil uvalením dodatečných cel na Kanadu kvůli znečištění ovzduší kouřem z tamních lesních požárů.
Reportéři webu Politico navštívili Finsko, Polsko a Litvu, aby zhodnotili připravenost tří exponovaných úseků východní hranice NATO na případný ruský útok. Tyto čelní alianční státy urychleně posilují vlastní obranu, neboť kvůli postojům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně zpochybňuje bezpečnostní záruky článku 5, již nemohou automaticky spoléhat na pomoc Washingtonu.
S přibývajícími tropickými dny roste v Evropě tlak na zajištění chlazení, přičemž chybějící klimatizace v domácnostech se stávají novým tématem politických sporů. Zatímco u instalace chladicích systémů v nemocnicích, školách či domovech pro seniory panuje mezi politiky a zdravotnickými experty shoda, debata o soukromých bytech vyvolává silné kontroverze. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly toto téma politicky využívat a obviňují mainstreamové vládní představitele z toho, že kvůli ideologii energetické účinnosti a zelené politice obětují komfort a zdraví běžných občanů.
Válečné konflikty podle historických zkušeností končí pěti základními způsoby: úplným podmaněním, formální nebo de facto kapitulací, stažením jedné ze stran, případně vyjednaným mírem. Otázka budoucího vývoje ruské agrese na Ukrajině získává na aktuálnosti i v souvislosti s tím, že se mezinárodní pozornost po předchozích diplomatických dohodách na Blízkém východě vrací zpět k evropskému bojišti.
Ukrajina v posledních týdnech převzala iniciativu v oslabování ruské válečné ekonomiky a spustila kampaň, kterou prezident Volodymyr Zelenskyj označil za „sankce dlouhého doletu“.
Dým ze stovek kanadských lesních požárů nadále zahaluje rozsáhlé oblasti Severní Ameriky a přináší nebezpečné znečištění ovzduší pro desítky milionů lidí. Výstrahy před špatnou kvalitou vzduchu byly vydány ve více než dvaceti státech USA, kam se kouř z požárů v jižní a střední Kanadě, severním Ontariu a Minnesotě přesunul.
Španělský premiér Pedro Sánchez v neděli odcestuje do Spojených států, aby na stadionu MetLife v New Jersey osobně zhlédl finálový zápas mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Argentinou. Vládní mluvčí potvrdil jeho přítomnost krátce poté, co svou účast oznámila také španělská královská rodina. Na stadionu bude zápas sledovat rovněž americký prezident Donald Trump, což může vést k poměrně napjatému setkání, neboť Sánchez patří k nejhlasitějším Trumpovým kritikům v Evropě.
Rozporuplné hlasování ve Sněmovně reprezentantů naplno odhalilo prohlubující se rozkol uvnitř Demokratické strany ohledně vojenské pomoci Izraeli. Návrh na zastavení této podpory, který předložil konzervativní republikánský kongresman Thomas Massie z Kentucky, byl sice díky drtivému odporu většiny republikánů a 98 demokratů zamítnut, v řadách demokratických poslanců však vyvolal téměř stoprocentní shodu v rozdělení sil. Pro utnutí vojenské pomoci totiž zvedlo ruku 103 demokratů a dalších deset se zdrželo, což představuje v novodobé historii americko-izraelských vztahů dříve nemyslitelný posun.
Velkolepý pohřeb nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který zahynul na konci února při koordinovaných americko-izraelských náletech, naplno odkryl hluboké vnitřní rozepře v íránském režimu. Během smutečního průvodu v Teheránu čelil prezident Masúd Pezeškijan výkřikům „smrt kompromisníkovi“. Šéf íránské diplomacie Abbás Araghčí, který s Trumpovou administrativou vyjednal příměří a dosáhl částečného zrušení sankcí, musel z pohřbu dokonce utéct poté, co na něj dav začal házet kameny a označovat ho za zrádce.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
