Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu kontroverze svým prohlášením pro server Axios, ve kterém otevřeně uvedl, že se musí osobně podílet na výběru příštího vůdce Íránu. Trump tento přístup přirovnal k situaci ve Venezuele, kde se po lednovém zajetí prezidenta Nicoláse Madura americkými silami ujala moci Delcy Rodríguezová. Podle Trumpa je nezbytné, aby Washington měl přímý vliv na to, kdo stane v čele Teheránu po zabitém ajatolláhu Alím Chameneím.
Za naprosto nepřijatelnou označil Trump možnost, že by se novým nejvyšším vůdcem stal Chameneího syn Modžtaba, o kterém se v Íránu uvažuje jako o hlavním favoritovi. Trump jej označil za „lehkou váhu“ a zdůraznil, že Spojené státy nemohou akceptovat nikoho, kdo by pokračoval v politice svého otce. Pokud by Írán zvolil vůdce s podobným smýšlením, hrozilo by podle amerického prezidenta, že se USA budou muset do války vrátit už za pět let.
Cílem Spojených států je podle Trumpových slov dosáhnout toho, aby v Íránu vládl někdo, kdo do země a regionu přinese harmonii a mír. Tato vyjádření však přicházejí v době, kdy se zbytek jeho administrativy snaží mírnit rétoriku ohledně změny režimu. Ministr obrany Pete Hegseth i další představitelé v minulých dnech opakovaně tvrdili, že primárním cílem vojenských operací, které USA a Izrael zahájily minulou sobotu, je likvidace íránských jaderných a vojenských kapacit, nikoliv svržení vlády.
Samotný Trump však ve svých plánech na nové vedení Íránu naráží na nečekaný problém. V úterý novinářům v Bílém domě s dávkou cynismu přiznal, že většina lidí, o kterých Washington jako o potenciálních nástupcích uvažoval, je již po smrti. Tato situace komplikuje snahy o rychlou stabilizaci země pod novým proamerickým vedením, zatímco oficiální Teherán dosud žádné jméno nového lídra neoznámil.
Vedle personálních otázek se v mezinárodním společenství množí obavy z amerických plánů zapojit do konfliktu kurdské bojovníky. H. A. Hellyer z institutu RUSI varoval, že takový krok by otevřel Pandořinu skříňku, která by mohla vést k roztříštění nejen Íránu, ale i sousedního Iráku. Hellyer zdůraznil, že proti této myšlence panuje ve Washingtonu nebývale silná opozice napříč celým politickým spektrem, protože rizika jsou považována za extrémně vysoká.
Zapojení Kurdů do bojů by totiž mohlo do konfliktu přímo vtáhnout další regionální mocnosti, zejména Turecko. Podle expertů hrozí, že by se k povstání mohly přidat i další etnické skupiny v Íránu, jako jsou Azerové nebo Balúčové, což by vyvolalo řetězovou reakci s nepředvídatelnými následky pro bezpečnost celého Blízkého východu. Následné důsledky takového vývoje by podle Hellyera byly „skutečně velmi vážné“.
Zprávy z regionu přitom naznačují, že určité kroky v tomto směru již probíhají. Američtí představitelé údajně kontaktovali lídry kurdské opozice a přislíbili jim leteckou podporu, pokud jejich síly překročí hranice ze severního Iráku do Íránu. Představitelé Strany svobody Kurdistánu (PAK) potvrdili, že některé jejich jednotky se již přesunuly do blízkosti hranic v provincii Sulajmáníja a jsou v pohotovosti pro případnou operaci.
Tento vývoj však naráží na odpor oficiálního vedení iráckého Kurdistánu. Jeho prezident Nechirvan Barzani v prohlášení k výročí kurdského povstání z roku 1991 zdůraznil, že region musí za každou cenu zůstat faktorem stability a míru. Barzani jasně uvedl, že Kurdistán se nesmí stát součástí žádné vojenské eskalace nebo konfliktu, který by ohrozil životy a bezpečnost jeho občanů.
Ochrana ústavních výdobytků a územní celistvosti Kurdistánu je podle Barzaniho možná pouze skrze jednotu a národní odpovědnost všech politických sil. Toto vyjádření je v přímém rozporu s plány, o kterých mluví někteří představitelé Trumpovy administrativy a které by z kurdských oblastí udělaly nástupiště pro invazi do Íránu.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nový závod na výrobu jaderného materiálu pro zbraně. Podle zpráv tamních státních médií při této příležitosti oznámil, že Pchjongjang plánuje exponenciálním tempem posílit své jaderné síly. Nová továrna má pomoci upevnit odstrašující kapacity země, přičemž vůdce KLDR prohlásil, že Severní Korea za posledních pět let více než zdvojnásobila svou kapacitu produkce zbraňového jaderného materiálu.
Polsko oficiálně požádalo Spojené státy o zřízení stálé vojenské základny na svém území. Varšava tímto krokem reaguje na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa vyslat do země dalších pět tisíc vojáků.
V tichomořské oblasti se schyluje k příchodu velmi silného klimatického jevu El Niño. Tento fenomén se pravidelně opakuje a projevuje se třemi různými fázemi, jimiž jsou chladná La Niña, neutrální období a teplé El Niño. Jaro roku 2026 na severní polokouli proběhlo v neutrálním režimu, který nastal po předchozí slabší La Niñe. Podle krátkodobých předpovědních modelů je vysoce pravděpodobné, že se již v polovině roku prosadí fáze El Niño, jež by na konci roku mohla vyvrcholit mimořádnou intenzitou, kvůli čemuž se hovoří o takzvaném super-El Niñu.
Americký prezident Donald Trump naznačil, že se jeho administrativa definitivně nevzdala plánu na vytvoření kontroverzního fondu na odškodnění osob, které se považují za oběti zpolitizované justice.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila kvůli nynějšímu šíření eboly stav veřejného ohrožení mezinárodního významu. Současná epidemie, kterou způsobuje vzácný kmen Bundibugyo, je již třetí největší v historii. V samotné Demokratické republice Kongo bylo zaznamenáno přes 900 podezření na nákazu a více než 220 úmrtí, přičemž případy se již objevily i v sousední Ugandě. Zvláštní znepokojení však vyvolává fakt, že virus mohl poprvé překročit hranice afrického kontinentu, což přimělo zdravotnické úřady po celém světé k okamžité reakci.
Americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašoval, že Spojené státy kompletně zlikvidovaly íránský raketový arzenál. Satelitní snímky analyzované televizí CNN však ukazují zcela jinou realitu. Teherán dokázal pomocí bagrů a nákladních vozů ve velmi krátkém čase zasypané podzemní bázis zprovoznit. Washington totiž při popisu úspěchů bombových útoků opomněl uvést, že nálety nezasáhly samotné rakety, nýbž pouze zablokovaly vjezdy do podzemních komplexů, aby k nim armáda ztratila přístup.
Zatímco probíhá vyjednávání mezi Spojenými státy a Íránem o možném ukončení jejich válečného střetu, izraelsko-libanonská fronta zůstává plně aktivní. Izraelská vláda původně vstupovala do konfliktu s Íránem s cílem svrhnout tamní islámskou republiku a definitivně vyřešit hrozbu ze strany hnutí Hizballáh, které by bez íránské podpory mělo podle předpokladů podlehnout. Teheránu se však podařilo využít své pozice a kontrolu nad Hormuzským průlivem k ochraně tohoto svého klíčového partnera, přičemž případnou dohodu s Washingtonem podmiňuje úplným zastavením izraelských útoků v Libanonu.
Organizace WHO nedávno vyhlásila stav veřejného ohrožení mezinárodního významu kvůli šíření eboly v Demokratické republice Kongo a Ugandě. Světová zdravotnická organizace zároveň asistovala u výskytu hantaviru na výletní lodi v Atlantiku, kde pomáhala s evakuací, rizikovými analýzami a léčbou. Tyto případy ukazují nepostradatelnost globální koordinace a přeshraniční pomoci. Podmínky pro takto rychlé zásahy se však v současnosti vytrácejí.
Izraelské ozbrojené síly obsadily v Libanonu historickou křižáckou pevnost Beaufort ze dvanáctého století. Podle dostupných informací se jedná o nejhlubší vojenský průnik na libanonské území za posledních více než 25 let. Tato významná památka, známá také pod arabským názvem Kal’at al-Šakíf, se tyčí na výrazném skalním ostrohu na okraji soutěsky řeky Litani. Strategické umístění objektu nabízí mimořádný výhled na celé jižní území Libanonu, což z něj činilo klíčový bod vojenského zájmu již v dobách středověkých křižáckých výprav.
Prudký nárůst cen ropy od začátku blízkovýchodního konfliktu sice vyhnal náklady na paliva nahoru a vyvolal celosvětové obavy z jejich nedostatku, avšak v Číně se v souvislosti s energetickou krizí děje něco velmi neobvyklého. Podle údajů společnosti JPMorgan tamní poptávka po ropě klesla o devět procent v porovnání s obdobím před vypuknutím války s Íránem. Pro představu, během globální ekonomické recese v roce 2008 se celosvětová poptávka snížila o pouhá dvě procenta, což z nynějšího čínského propadu činí zdánlivou hospodářskou noční můru. Čína se přitom ani zdaleka nenachází na pokraji ekonomického kolapsu.
Tichým oceánem se šíří klimatický fenomén El Niño podstatně rychleji, než vědci původně předpokládali. Nejnovější data Centra pro předpověď klimatu, které spadá pod Národní úřad pro oceán a atmosféru, ukazují na rapidně rostoucí šance, že by tento jev mohl do podzimu či zimy nabýt historické síly. Odborníci v této souvislosti zmiňují možnost vzniku vzácného takzvaného super El Niňa. Pravděpodobnost, že anomálie dosáhne silné nebo velmi silné intenzity, se v současné době odhaduje na 66 procent.
Pokud by konflikt na Blízkém východě přetrval až do příštího roku, tvrdě by zasáhl globální ekonomický růst, uvrhl některé země do recese a způsobil vážný nedostatek energií. Ve svém nejnovějším hospodářském výhledu před tím varuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tento pařížský klub sdružující vyspělé státy světa nastínil scénář s názvem „prodloužené narušení“, který počítá s variantou, že by Spojené státy a Írán nedosáhly dohody dříve než v roce 2027.