Přítomnost významných finančních trhů zásadním způsobem utváří podobu a ekonomiku světových metropolí, zároveň však představuje jednoho z hlavních hybatelů příjmové nerovnosti. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu zaměřeného na příjmy nejbohatšího jednoho procenta obyvatel ve městech napříč Evropou, Severní Amerikou a Asií. Vědci v rámci studie srovnávali vždy dvě významná města v dané zemi – hlavní finanční centrum a druhé největší hospodářské středisko podobné velikosti.
Ve všech zkoumaných státech se ukázalo, že podíl nejvýše příjmových skupin na celkových výdělcích v průběhu let soustavně rostl. Lidé s nejvyššími příjmy se navíc čím dál více soustřeďují právě ve finančních metropolích na úkor ostatních regionů. Zatímco v devadesátých letech byla pravděpodobnost výskytu zástupce mezi nejbohatším jedním procentem ve finančním centru téměř dvojnásobná, o dvě dekády později se tento rozdíl ještě výrazně prohloubil.
Finanční centra se na celkovém nárůstu příjmů nejbohatší vrstvy obyvatelstva podílela z nadpoloviční většiny. V zemích jako Francie, Španělsko nebo Švédsko dokonce finanční metropole stály za více než stem procent tohoto růstu, což v praxi znamená, že podíl nejvyšších příjmů v ostatních městech těchto států fakticky klesal. Prohlubování propasti mezi finančními huby a druhými největšími městy je zhruba ze třetiny přímo způsobeno prudkým růstem mezd ve finančním sektoru.
Tento trend odstartoval již v devadesátých letech, kdy finanční domy začaly rozdělovat obrovské zisky mezi své zaměstnance, což vyhnalo platy v oboru do astronomických výšin. Mzdy ve finančnictví si navíc udržely nadstandardní úroveň i v obdobích, kdy bankovní sektor čelil krizím a poklesu zisků. Nepomohly ani snahy o regulaci, jako bylo například zastropování bonusů bankéřů ze strany státních orgánů.
Míra dopadu finančního sektoru na celkovou nerovnost se však v jednotlivých zemích liší podle struktury jejich hospodářství. V centrálněji řízených ekonomikách typu Švédska či Španělska hrají finanční metropole v příjmové nerovnosti podstatně větší roli než v decentralizovaných státech, jako jsou Spojené státy, Kanada nebo Německo. V Severní Americe se navíc agresivní platové praktiky z bankovnictví postupně přelily i do dalších odvětví, zejména do technologického sektoru.
Dosavadní teorie často přisuzovaly rozevřené nůžky mezi příjmy ve městech dopadům globalizace nebo přirozenému shromažďování vysoce kvalifikovaných pracovníků v atraktivních lokalitách. Výzkum však ukázal, že k nejvýraznějšímu nárůstu koncentrace bohatství došlo i v metropolích jako Stockholm nebo Madrid, které nepatří mezi primární centra globálního obchodu. Srovnání měst se stejnou úrovní vzdělání a služeb potvrdilo, že klíčovým odlišujícím faktorem je právě přítomnost silného finančního sektoru.
S tím, jak se světová populace čím dál více stěhuje do měst, se otázka příjmové nerovnosti ve velkých aglomeracích stává zásadním společenským tématem. Soustředění extrémních příjmů v jednom odvětví a jedné lokalitě totiž mění charakter měst a zvyšuje životní náklady pro běžné obyvatele. Výsledky studie tak dávají jasný signál zákonodárcům, že při řešení sociálních rozdílů musejí věnovat zvláštní pozornost fungování a odměňování ve finančním odvětví.
První létající auta v Číně by mohla být veřejnosti dostupná již v průběhu příštího léta, jak na technologickém summitu Web Summit v Lisabonu oznámil šéf čínské společnosti XPeng Deli Zhao. Tento dvoumístný nízkoletový prostředek s funkcí autopilota, jehož cena se pohybuje kolem tří set tisíc dolarů, má být ve druhé polovině roku 2027 připraven pro rekreační využití ve venkovských oblastech a pro potřeby záchranných služeb.
První den třístranných rozhovorů mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy ve Spojených arabských emirátech skončil po čtyřech hodinách vzájemných jednání. Americký ministr zahraničí Marco Rubio označil tato setkání za velmi produktivní, ačkoliv současně upozornil, že před všemi zúčastněnými stranami stojí ještě velký kus práce.
Na pozadí mírových rozhovorů zprostředkovaných Spojenými státy stupňuje Rusko své útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a hospodářství, čímž zemi vystavuje dosud nejtěžší zkoušce od začátku konfliktu. Nezávislý vyšetřovací panel Organizace spojených národů nedávno dospěl k závěru, že úmyslné útoky na civilní a životně důležité energetické systémy naplňují skutkovou podstatu válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
Celosvětové emise uhlíku v roce 2026 podle nových zjištění vědců stagnují, což souvisí s prudkým růstem cen ropy a plynu po válce v Íránu. Tyto vysoké ceny přiměly lidi k hledání alternativ a k odklonu od tradičních fosilních paliv. Zpráva přináší nový pohled na vývoj v oblasti životního prostředí během probíhajícího roku.
Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres vyzval na probíhající klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi hostitelskou zemi a Austrálii k tomu, aby pokračovaly v rozvoji plánu na postupný přechod od fosilních paliv.
Spojené státy americké v pondělí evakuovaly své vojenské letouny z britské letecké základny RAF Mildenhall v Anglii kvůli hrozbě pocházející z Íránu. O tomto kroku informoval list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
Evropská unie se podle oficiální zprávy Evropské agentury pro životní prostředí nachází téměř na správné cestě k dosažení svých klimatických cílů pro rok 2030, avšak současné úsilí o snižování znečištění výrazně zaostává za dlouhodobými závazky pro roky 2040 a 2050.
Ukrajinské síly dálkového letectva údajně začínají využívat izraelsko-italskou satelitní technologii HiSKY jako alternativu k americkému systému Starlink. Důvodem této změny je snaha zajistit komunikaci pro útoky hluboko v ruském vnitrozemí bez rizika politického omezení ze strany amerických provozovatelů. Podle webu Kyiv Post se nové terminály instalují na drony útočící na ruskou energetickou infrastrukturu.
V turecké Antalyi začala v pondělí klíčová dvoutýdenní konference OSN o změně klimatu označovaná jako COP31, na které se setkávají zástupci téměř dvou set zemí. Úvodní plenární zasedání přineslo ostrá varování představitelů mezinárodního společenství před dopady probíhající klimatické krize. Hlavní pozornost byla věnována nutnosti urychlit přechod k obnovitelným zdrojům energie a nové strategii elektrifikace.
Generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang se ocitl ve středu pozornosti kvůli odhalenému románku s údajnou čínskou špionkou. Šéf nejhodnotnější firmy světa čelí vnitřnímu vyšetřování, avšak obdržel silnou podporu od amerického prezidenta Donalda Trumpa i předních osobností ze Silicon Valley. Reakce veřejnosti na sebe nenechaly dlouho čekat.
Francouzská vláda oficiálně obvinila Írán z kybernetického útoku na supermarkety, ke kterému došlo v průběhu minulého měsíce. Incident vedl ke zkažení čerstvých i mražených potravin u zhruba sedmi set prodejců po celé zemi. Paříž v reakci na tuto událost přistoupila k diplomatickým krokům a oznámila přípravu sankcí.
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva, který připadá na 17. listopad, uzavírá letošní sérii podzimních státních svátků. Jeden z tuzemských řetězců s předstihem informuje zákazníky, zda bude otevřeno.