Rusko zatím nemá k dispozici nový návrh mírové dohody, která zřejmě doznala úprav během nedělního jednání americké a ukrajinské delegace ve švýcarské Ženevě. Informovala o tom ruská státní agentura TASS.
"Zatím jsme neviděli žádný plán, jen jsme četli výroky po rozhovorech vedených v Ženevě. Oficiálně jsme zatím nic nedostali," řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Moskva si podle jeho slov uvědomuje, že v dokumentu došlo ke změnám oproti předchozímu textu.
Americký prezident Donald Trump v pondělí naznačil pokrok v diplomatických jednáních. "Je to opravdu možné, že dochází k velkému progresu v mírových rozhovorech mezi Ruskem a Ukrajinou? Nevěřte tomu, než to uvidíte, ale něco dobrého se právě může dít," napsal na síti Truth Social.
Američtí a ukrajinští vyjednavači v neděli projednali úpravy mírového plánu, v práci hodlají pokračovat i v následujících dnech. Uvedla to BBC po jednání ve švýcarské Ženevě. Rubio se nechal slyšet, že se dosáhlo pokroku. Ve společném prohlášení Spojených států amerických a Ukrajiny bylo jednání označeno za "velmi produktivní". Rubio nicméně podotkl, že týmy čeká další práce.
Podle amerického ministra šlo o to, aby se otevřela témata z mírového plánu. Rubio poznamenal, že jakákoliv finální dohoda může být konzultována s Ruskem až v okamžiku, kdy budou souhlasit americký a ukrajinský prezident.
Návrh plánu není oficiálně známý, podle zahraničních médií ale předpokládá, že se ukrajinští vojáci stáhnou z některých oblastí, například v Doněcké oblasti, které momentálně ovládají. Moskvě by zároveň měla být přiznána kontrola nad poloostrovem Krym a Doněckou a Luhanskou oblastí. Došlo by zároveň ke zmrazení frontové linie na současném stavu.
Kyjevu hrozí také snížení početního stavu armády ze současných 880 tisíc příslušníků na 600 tisíc. Ukrajinci by dostali "spolehlivé" bezpečnostní záruky, ale nemohli by usilovat o členství v NATO. Rusko by rovněž dostalo slib, že aliance se nebude dále rozšiřovat.
Válka na Ukrajině trvá přes tři a půl roku. Plnohodnotná ruská invaze do sousední země vypukla 24. února 2022. Trump sice po svém letošním návratu do úřadu zesílil snahy o diplomatické řešení konfliktu, ale zatím neúspěšně.
Novozélandský premiér Christopher Luxon oznámil, že jeho strana předloží parlamentu návrh zákona, jehož cílem je zakázat dětem mladším 16 let používání sociálních sítí. V případě nedodržení tohoto nařízení by platformám hrozila pokuta až do výše deseti procent jejich globálních příjmů.
Americká Ústřední správa mořských minerálů (MMA), která spadá pod ministerstvo vnitra, zveřejnila plán na vydražení práv k průzkumu těžby na 28 milionech hektarů mořského dna v blízkosti Mariánského příkopu u pobřeží Severních Marian a Guamu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.
Přes léto se jméno Jiřiny Bohdalové nezmiňuje až tak často. Nyní jsme ale dostali fotku jako důkaz, že legendární herečka se má dobře. Dokonce si k sobě zve zajímavé hosty. Tentokrát si několik hodin povídala se známým politikem.
Poslední hodiny zbývají do začátku posledního ryze prázdninového týdne. Do Česka opět dorazí teplý vzduch z jihu, takže teploty v průběhu pracovního týdne porostou, až místy dosáhnou tropických hodnot. Na víkend se pak znovu ochladí.
Ruský prezident Vladimir Putin označil ukrajinský pokus porazit Rusko během 40 dnů prostřednictvím masivních dronových a raketových útoků za riskantní a provokativní krok. Podle Putina skončila tato ukrajinská operace neúspěchem už před více než dvěma týdny.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou představuje pro Česko zatím hlavně nepřímé riziko, ale zároveň ukazuje, jak rychle se může světový obchodní systém dále drolit. Kanada od 8. září zavede odvetná cla na americké zboží v reakci na nová padesátiprocentní americká cla na zhruba 20 miliard dolarů kanadského vývozu. Ottawa chce odpovědět „dolar za dolar“ a zasáhnout mimo jiné americkou ocel, mléčné výrobky, elektroniku, spotřebiče, zemědělské stroje či papír.