Rusko zatím nemá k dispozici nový návrh mírové dohody, která zřejmě doznala úprav během nedělního jednání americké a ukrajinské delegace ve švýcarské Ženevě. Informovala o tom ruská státní agentura TASS.
"Zatím jsme neviděli žádný plán, jen jsme četli výroky po rozhovorech vedených v Ženevě. Oficiálně jsme zatím nic nedostali," řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Moskva si podle jeho slov uvědomuje, že v dokumentu došlo ke změnám oproti předchozímu textu.
Americký prezident Donald Trump v pondělí naznačil pokrok v diplomatických jednáních. "Je to opravdu možné, že dochází k velkému progresu v mírových rozhovorech mezi Ruskem a Ukrajinou? Nevěřte tomu, než to uvidíte, ale něco dobrého se právě může dít," napsal na síti Truth Social.
Američtí a ukrajinští vyjednavači v neděli projednali úpravy mírového plánu, v práci hodlají pokračovat i v následujících dnech. Uvedla to BBC po jednání ve švýcarské Ženevě. Rubio se nechal slyšet, že se dosáhlo pokroku. Ve společném prohlášení Spojených států amerických a Ukrajiny bylo jednání označeno za "velmi produktivní". Rubio nicméně podotkl, že týmy čeká další práce.
Podle amerického ministra šlo o to, aby se otevřela témata z mírového plánu. Rubio poznamenal, že jakákoliv finální dohoda může být konzultována s Ruskem až v okamžiku, kdy budou souhlasit americký a ukrajinský prezident.
Návrh plánu není oficiálně známý, podle zahraničních médií ale předpokládá, že se ukrajinští vojáci stáhnou z některých oblastí, například v Doněcké oblasti, které momentálně ovládají. Moskvě by zároveň měla být přiznána kontrola nad poloostrovem Krym a Doněckou a Luhanskou oblastí. Došlo by zároveň ke zmrazení frontové linie na současném stavu.
Kyjevu hrozí také snížení početního stavu armády ze současných 880 tisíc příslušníků na 600 tisíc. Ukrajinci by dostali "spolehlivé" bezpečnostní záruky, ale nemohli by usilovat o členství v NATO. Rusko by rovněž dostalo slib, že aliance se nebude dále rozšiřovat.
Válka na Ukrajině trvá přes tři a půl roku. Plnohodnotná ruská invaze do sousední země vypukla 24. února 2022. Trump sice po svém letošním návratu do úřadu zesílil snahy o diplomatické řešení konfliktu, ale zatím neúspěšně.
Karel Šíp se naposledy představil v televizním vysílání v minulém týdnu. Diváci si přitom ještě nebyli jistí, že se mohou na svého oblíbence těšit v novém kalendářním roce. Nyní už se zdá být rozhodnuto.
Prezident Petr Pavel navštíví na začátku přespříštího týdne Vatikán. Hlavu státu doprovodí manželka, hlavním bodem programu bude setkání s papežem Lvem XIV. Pavel jej už loni pozval na návštěvu Česka.
Jiřina Bohdalová nepochodila u Ústavního soudu, kde si stěžovala na zajištění obrazu, který zakoupila za půldruhého milionu. Následně se ukázalo, že jde o padělek. Dílo bude i nadále v soudní úschově, informovala o tom Česká televize.
Série výstrah kvůli zimnímu počasí pokračuje. Další varování vydali meteorologové pro nadcházející noc a páteční den. Očekává se sněhová nadílka i pokračování krutých nočních mrazů. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americký viceprezident JD Vance ostře zkritizoval Dánsko a zbytek Evropy za to, jakým způsobem přistupují k bezpečnosti Grónska. V rozhovoru pro televizi Fox News prohlásil, že tento arktický ostrov je naprosto klíčový pro obranu Spojených států i celého světa před případnými raketovými útoky z Ruska nebo Číny. Podle Vance dánská vláda v této oblasti „neodvedla dobrou práci“ a nedostatečně investovala do zabezpečení regionu.
Trumpova nová éra „diplomacie dělových člunů“ staví Vladimira Putina do nejednoznačné pozice. Na jednu stranu představuje pád Nicoláse Madura další geopolitickou ránu pro Moskvu, na stranu druhou však Trumpův agresivní přístup paradoxně potvrzuje Putinův dlouhodobý narativ o světě ovládaném hrubou silou, píše CNN. Ještě loni v květnu přitom oba vůdci v Kremlu okázale podepisovali smlouvu o strategickém partnerství, která měla symbolizovat ruský vliv na západní polokouli.
Ruská armáda v noci na čtvrtek zaútočila na Ukrajinu více než devadesáti bezpilotními letouny, což způsobilo rozsáhlé výpadky elektřiny v klíčových průmyslových oblastech. Podle ukrajinského ministerstva energetiky byla nejhůře zasažena Dněpropetrovská a Záporožská oblast. Zatímco v Záporoží se podařilo dodávky během rána částečně obnovit, v dněperském regionu zůstalo bez proudu a tepla zhruba 800 000 domácností.
Operace „Absolutní odhodlání“, při níž americké jednotky vnikly do Venezuely a zajaly prezidenta Nicoláse Madura, oficiálně potvrdila smrt mezinárodního právního řádu. Ačkoliv byl tento systém nemocný již dlouho, venezuelský incident představuje překročení červené linie. Zatímco i při invazi do Panamy v roce 1989 se Spojené státy snažily zachovat alespoň zdání legality a čelily ostrému odsouzení OSN i Evropského parlamentu, v případě Venezuely je ticho mezinárodního společenství ohlušující.
Donald Trump prohlásil, že Spojené státy získaly plnou kontrolu nad Venezuelou a jejími obrovskými zásobami ropy. Podle amerického prezidenta spolupracuje dočasná vláda Delcy Rodríguezové naprosto příkladně a plní veškeré požadavky Washingtonu. Trump v rozhovoru pro New York Times uvedl, že USA budou na zemi politicky i ekonomicky dohlížet po neurčitou dobu, přičemž na dotaz, zda půjde o více než rok, odpověděl, že očekává mnohem delší období.
Evropské metropole už neberou hrozby Donalda Trumpa ohledně ovládnutí Grónska na lehkou váhu. Po nedávném vojenském zásahu USA ve Venezuele, který ukázal, že americký prezident se nezdráhá použít sílu, hledají diplomaté a experti způsoby, jak tomuto scénáři zabránit. Podle informací serveru Politico se v Bruselu a Kodani aktuálně rýsují čtyři hlavní strategie, jak čelit americkému tlaku a ochránit suverenitu největšího ostrova světa.
Venezuelská ložiska ropy, která se odhadují na více než 300 miliard barelů, představují největší zásoby této suroviny na světě. Poté, co americké síly zajaly prezidenta Nicoláse Madura, začal si na toto obrovské bohatství činit nárok Donald Trump. Jeho vizí je zapojení amerických těžařských gigantů, které by do země investovaly miliardy dolarů s cílem uvolnit toto „černé zlato“. Klimatičtí experti však před tímto krokem důrazně varují, protože venezuelská ropa patří k těm nejšpinavějším na planetě.
Francie se ve středu v letovisku Saint-Tropez rozloučila s legendární herečkou a zpěvačkou Brigitte Bardotovou. Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela v neděli 28. prosince ve věku 91 let.