TOP 09 si zvolila nového předsedu, který nahrazuje končící Markétu Pekarovou Adamovou. Stranu od soboty povede poslanec Matěj Ondřej Havel, byl jediným kandidátem na nejvyšší stranickou funkci.
Přestože byl jediným kandidátem, podpořilo Havla jen 120 ze 171 delegátů. Nový stranický předseda kolegům po zvolení slovy "bude to o nás" zdůraznil, že si hodlá zakládat na týmové práci. Vyplynulo to už z jeho kandidátského projevu. "Naším společným úkolem je, aby z tohoto sněmu odešla sebevědomá TOP 09," prohlásil s tím, že trvá na prozápadním ukotvení Česka.
Havel je historicky pátým předsedou TOP 09, která vznikla v roce 2009, a to konkrétně po obou zakladatelích Karlu Schwarzenbergovi a Miroslavu Kalouskovi, Jiřím Pospíšilovi a končící Markétě Pekarové Adamové. Bývalá předsedkyně Poslanecké sněmovny se rozhodla funkci neobhajovat a pro tuto chvíli odchází z vrcholné politiky. V říjnových sněmovních volbách ani neobhajovala poslanecký mandát.
Osmatřicetiletý Havel ho obhájil, poslancem je od roku 2021. Letos kandidoval na kandidátce Spolu v Královéhradeckém kraji, kde získal přes osm tisíc preferenčních hlasů. Povoláním je učitel, do loňského roku byl šest let ředitelem Gymnázia J. K. Tyla v Hradci Králové.
Sněm TOP 09 pokračuje volbou místopředsedů. Do vedení kandidují výrazné politické osobnosti, konkrétně končící ministr pro vědu a výzkum Marek Ženíšek, exministr a bývalý europoslanec Jiří Pospíšil či předseda poslaneckého klubu Jan Jakob.
TOP 09 se momentálně nachází na konci svého historicky druhého volebního angažmá a po říjnových sněmovních volbách ji zastupuje devět poslanců. Má také sedm senátorů v druhé parlamentní komoře a dva europoslance. V posledních dvou sněmovních volbách se však o hlasy neucházela samostatně, ale jako součást koalice Spolu (s ODS a KDU-ČSL).
Slavnou rodinu Slováčkových čekají zřejmě ty nejsmutnější Vánoce. Poprvé se totiž sejdou u stromečku s vědomím, že nadaná herečka a zpěvačka Anna Slováčková už není mezi námi. Alespoň zbytek rodiny by měl být pohromadě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přiznal, že tlačil na poslance Filipa Turka (Motoristé), aby se zúčastnil pondělního rozhovoru s prezidentem Petrem Pavlem. Turek se z jednání ze zdravotních důvodů omluvil, jistě tak nebude v pondělí jmenován členem vlády. Pavel má navíc k jeho osobě dlouhodobé a trvající výhrady.
V pátek, tedy na den přesně týden po jeho odchodu, se Česko rozloučí s Patrikem Hezuckým. Osudným se mu stalo nádorové onemocnění, se kterou se moderátor snažil do poslední chvíle bojovat. Naděje prý existovala ještě několik dní před jeho úmrtím.
Po nadcházejícím víkendu už začne předvánoční týden. S návratem zimy, která je alespoň v očích meteorologů již v plném proudu, ale nepočítejte. Do Česka bude i nadále proudit teplý vzduch, přes den má být nad nulou. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Austrálie zavedla bezprecedentní zákaz přístupu dětí do 16 let na hlavní sociální sítě a zasáhla tak stovky tisíc účtů. Cílem je omezit kyberšikanu, rizikový obsah a návykové chování, které digitální platformy u mladistvých prokazatelně posilují. Současný internet skutečně není vhodným místem pro děti. Nejsou to totiž jen sociální sítě, co může vážně narušit bezpečí či dokonce zdravý vývoj dítěte.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo britskou vládu, aby objasnila, co na Ukrajině dělal voják, který tam zemřel. 28letý desátník George Hooley z výsadkového pluku zemřel v úterý na Ukrajině a britský premiér Keir Starmer označil tuto událost za „tragickou nehodu“, ke které došlo mimo frontovou linii.
Na dnešní odpoledne je naplánován další telefonický hovor takzvané „Koalice ochotných.“ Jedná se o skupinu států, které podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Hovor se uskuteční v klíčovém momentě, kdy americký prezident Donald Trump vyjadřuje netrpělivost vůči evropským spojencům. Americké snahy o prosazení mírové dohody jsou navíc doprovázeny zmatky.
Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Berlíně s naléhavým varováním. Zdůraznil, že je nezbytné, aby se NATO jasně vyjádřilo k současnému nebezpečí a definovalo kroky, které zabrání rozhoření další války. Podle jeho slov je hrozba jednoznačná: „Jsme dalším terčem Ruska a nebezpečí už na nás doléhá.“
Dánská vojenská zpravodajská služba poprvé ve své historii klasifikovala Spojené státy jako bezpečnostní riziko. Jde o překvapivý posun v tom, jak jeden z nejbližších evropských spojenců Washingtonu hodnotí transatlantické vztahy.
Před dvěma stoletími americký prezident James Monroe prohlásil západní polokouli za zakázané území pro evropské mocnosti. Toto prohlášení, známé jako „Monroeova doktrína“, položilo základ nové éry americké dominance a „policejní kontroly“ v regionu. V následujících desetiletích proběhla téměř třetina z celosvětově zaznamenaných téměř 400 amerických intervencí právě v Latinské Americe. Spojené státy svrhávaly vlády, které považovaly za nepříznivé, nebo použily sílu, kterou později mezinárodní soudy označily za nezákonnou.
Skupina dětí objevila Adélovo tělo cestou do školy, ve stejnou chvíli, kdy jeho rodiče mířili na policejní stanici nahlásit jeho zmizení. Bylo mu 15 let, když zemřel dnes už ve Francii obvyklým způsobem. Zastřelili ho, jeho hubené tělo polili benzínem a zapálili. Jednalo se o 15 letého chlapce, jehož ohořelá silueta s pokrčeným kolenem, jako by odpočívala na jedné z blízkých pláží v Marseille.