Ani malé množství zpracovaného masa není podle nové vědecké studie bezpečné. Výzkum zveřejněný v odborném časopise Nature Medicine ukazuje, že pravidelná konzumace uzenin, slazených nápojů nebo transmastných kyselin významně zvyšuje riziko vzniku kolorektálního karcinomu, diabetu 2. typu a ischemické choroby srdeční.
Autoři analyzovali více než 60 předchozích studií zaměřených na vztah mezi stravováním a výskytem závažných nemocí. Podle hlavního autora Dr. Demewoze Haileho z Institutu pro měření a hodnocení zdraví v Seattlu je i nízká konzumace rizikových potravin spojena s nárůstem zdravotních problémů.
Například u lidí, kteří denně zkonzumovali množství zpracovaného masa odpovídající jednomu středně velkému párku, se prokázalo o 11 % vyšší riziko vzniku diabetu 2. typu a o 7 % vyšší riziko kolorektální rakoviny oproti těm, kteří zpracované maso nejedli vůbec. Podobně lidé, kteří denně vypili jednu plechovku slazeného nápoje, měli o 8 % vyšší riziko diabetu a o 2 % vyšší riziko srdeční ischemie.
„Tato studie opět potvrzuje, že nejlepší je takové potraviny vůbec nekonzumovat nebo jejich příjem co nejvíce omezit,“ uvedla odbornice na výživu Dr. Nita Forouhi z Cambridgeské univerzity.
Dr. Mingyang Song z Harvardu dodal, že přestože se nárůsty rizik mohou zdát malé, výsledky jsou velmi konzistentní napříč různými úrovněmi konzumace. Nový způsob vyhodnocení dat, tzv. „burden-of-proof“ metoda, navíc zohledňuje kvalitu jednotlivých studií, čímž zvyšuje spolehlivost výsledků.
Studie byla založena na observačních datech, tedy sledování spojitostí, nikoliv přímých příčin. Vycházela také ze vzpomínek účastníků na jejich jídelníček, což může ovlivnit přesnost. Podle profesora Güntera Kuhnleho z britské University of Reading, který se výzkumu neúčastnil, je právě tato nejistota dlouhodobě slabinou nutriční epidemiologie.
Podle vědců podporují zpracované maso a sladké nápoje v těle zánět, který hraje zásadní roli při rozvoji chronických nemocí. Uzeniny navíc často obsahují dusitany, které se v žaludku mění na karcinogenní látky. Slazené nápoje zase zvyšují příjem cukru, což vede k přibývání na váze a rozkolísání metabolismu. Transmastné kyseliny snižují hladinu „dobrého“ cholesterolu a zvyšují „špatný“, čímž přispívají k ucpávání cév.
Vědci však upozorňují, že lidé, kteří jedí více těchto potravin, mohou mít i další rizikové faktory – kouření, nízkou fyzickou aktivitu, stres nebo omezený přístup ke zdravotní péči.
Přestože studie nedokazuje přímou příčinnou souvislost, odborníci se shodují, že omezení zpracovaného masa, slazených nápojů a průmyslově vyráběných tuků je rozumné. Zároveň doporučují pestrou stravu bez nadměrností.
Podle Forouhi je důležité nejen omezovat škodlivé složky, ale i posilovat ty prospěšné. Dobrou prevencí je konzumace více ovoce, zeleniny, celozrnných výrobků, luštěnin, ořechů a fermentovaných mléčných produktů jako jogurt.
„Není třeba panikařit,“ uzavírá Kuhnle. „Jídlo není jen soubor živin – má i kulturní, rodinný a společenský význam. Snažme se o zdravý, ale vyvážený přístup, který ponechá prostor i pro radost z jídla.“
Snaha o záchranu klimatu utrpěla ve Spojených státech tvrdou ránu. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek oznámila zrušení vědeckého poznatku o ohrožení, který dříve umožňoval federální vládě regulovat znečištění oteplující planetu. Tento krok fakticky ukončuje právní pravomoc státu omezovat emise oxidu uhličitého, metanu a dalších skleníkových plynů, které vědci spojují s vlnami veder, suchy a extrémním počasím. Podle webu New York Magazine je to zřejmě nejhorší krok, jaký Trump ve svém úřadu zatím udělal.
Evropa se musí transformovat v geopolitickou mocnost, která bude se Spojenými státy komunikovat přímo a jasně. Lotyšská premiérka Evika Siliņa v rozhovoru pro server Politico zdůraznila, že vztahy s Washingtonem se musí od základu přenastavit. Podle ní již není možné pokračovat v dosavadním stylu spolupráce, což ovlivnily především nedávné události.
Polský prezident Karol Nawrocki prohlásil, že by jeho země měla začít pracovat na vývoji vlastních jaderných obranných mechanismů. Své tvrzení opírá o rostoucí hrozbu ze strany Moskvy, která se v posledních letech chová stále agresivněji. Polsko se podle něj nachází v bezprostřední blízkosti ozbrojeného konfliktu.
Bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se na bezpečnostní konferenci vyjádřil k aktuálnímu napětí mezi Evropou a Spojenými státy, přičemž jako konkrétní příklad uvedl kontroverzní americké nároky na Grónsko. Podle Stoltenberga je v rámci spojeneckých vztahů nezbytné jasně pojmenovat situace, kdy jsou ohroženy základní hodnoty. Mnoho evropských zemí včetně Norska dalo Spojeným státům otevřeně najevo, že nárokovat si území jiného státu je nepřípustné, což považuje za správný a nutný krok.
V Pásmu Gazy došlo v neděli k dalšímu krveprolití, které si vyžádalo nejméně 12 obětí na životech a několik zraněných. Izraelská armáda uvedla, že k náletům přistoupila v reakci na porušování příměří ze strany hnutí Hamás. Podle úřadu civilní obrany v Gaze, který spadá pod správu Hamásu, zasáhl jeden z útoků stan s vysídlenými lidmi v Džabáliji na severu území, kde zahynulo pět osob.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se během své návštěvy Slovenska vyjádřil k aktuálním odhalením ohledně smrti ruského opozičního lídra Alexeje Navalného. Hlavní diplomat administrativy Donalda Trumpa se v Bratislavě setkal se slovenským premiérem Robertem Ficem, se kterým vystoupil na společné tiskové konferenci. Právě zde čelil dotazům na nová zjištění britských a dalších spojeneckých tajných služeb, podle nichž byl Navalnyj před dvěma lety otráven.
Mnichovská bezpečnostní konference se stala dějištěm snahy předních amerických demokratů uklidnit evropské spojence, kteří s obavami sledují kroky administrativy Donalda Trumpa. Hlavním poselstvím, které do Evropy přivezl například kalifornský guvernér Gavin Newsom, je dočasnost současného politického kurzu. Newsom na pátečním setkání účastníkům připomněl, že Donald Trump je pouze dočasným jevem a za tři roky z úřadu odejde.
Maďarský premiér Viktor Orbán vystoupil v sobotu s ostrým projevem, ve kterém označil Evropskou unii za hlavní hrozbu pro Maďarsko. Podle jeho slov nepředstavuje skutečné nebezpečí Rusko, ale právě Brusel, který přirovnal k represivnímu sovětskému režimu z minulého století. Tento výrok zazněl jen osm týdnů před klíčovými parlamentními volbami, které se v Maďarsku uskuteční 12. dubna 2026.
Bývalý americký prezident Barack Obama vyvolal značný rozruch svými nejnovějšími výroky ohledně existence mimozemského života. V podcastu u YouTubera Briana Tylera Cohena potvrdil, že věří v existenci mimozemšťanů, ačkoliv přiznal, že je sám nikdy neviděl. Během osmi let v Bílém domě měl přístup k nejpřísněji střeženým tajemstvím světa, a proto jeho slova o tom, že mimozemšťané jsou skuteční, vyvolala vlnu otázek.
Pavučina obchodu s lidmi, kterou kolem sebe utkal finančník Jeffrey Epstein, sahala až k jižnímu pobřeží Afriky. Třiačtyřicetiletá Juliette Bryant nyní pro Sky News popsala mrazivé detaily svého zneužívání a psychického vězení, které ji drželo v šachu dlouhá léta. Podle jejích slov nešlo jen o fyzické pouta, ale o neviditelné řetězy psychologické manipulace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově varoval, že ruský vůdce Vladimir Putin je „otrokem války“ a nedokáže si představit život bez moci. Podle Zelenského se Putinův zájem o nic jiného než o pokračování konfliktu vytrácí, což činí situaci nebezpečnější pro celou Evropu. Ukrajina je sice připravena k míru, ale pouze za předpokladu získání neprůstřelných bezpečnostních záruk, které by zabránily budoucí ruské agresi.
Náměstek íránského ministra zahraničí Májid Tacht-Ravánčí v rozhovoru pro BBC uvedl, že Teherán je připraven zvážit kompromisy vedoucí k jaderné dohodě. Podmínkou je však ochota Spojených států jednat o zrušení sankcí. Podle íránského diplomata je nyní míč na americké straně, aby Washington dokázal, že o dohodu skutečně stojí.