Ani malé množství zpracovaného masa není podle nové vědecké studie bezpečné. Výzkum zveřejněný v odborném časopise Nature Medicine ukazuje, že pravidelná konzumace uzenin, slazených nápojů nebo transmastných kyselin významně zvyšuje riziko vzniku kolorektálního karcinomu, diabetu 2. typu a ischemické choroby srdeční.
Autoři analyzovali více než 60 předchozích studií zaměřených na vztah mezi stravováním a výskytem závažných nemocí. Podle hlavního autora Dr. Demewoze Haileho z Institutu pro měření a hodnocení zdraví v Seattlu je i nízká konzumace rizikových potravin spojena s nárůstem zdravotních problémů.
Například u lidí, kteří denně zkonzumovali množství zpracovaného masa odpovídající jednomu středně velkému párku, se prokázalo o 11 % vyšší riziko vzniku diabetu 2. typu a o 7 % vyšší riziko kolorektální rakoviny oproti těm, kteří zpracované maso nejedli vůbec. Podobně lidé, kteří denně vypili jednu plechovku slazeného nápoje, měli o 8 % vyšší riziko diabetu a o 2 % vyšší riziko srdeční ischemie.
„Tato studie opět potvrzuje, že nejlepší je takové potraviny vůbec nekonzumovat nebo jejich příjem co nejvíce omezit,“ uvedla odbornice na výživu Dr. Nita Forouhi z Cambridgeské univerzity.
Dr. Mingyang Song z Harvardu dodal, že přestože se nárůsty rizik mohou zdát malé, výsledky jsou velmi konzistentní napříč různými úrovněmi konzumace. Nový způsob vyhodnocení dat, tzv. „burden-of-proof“ metoda, navíc zohledňuje kvalitu jednotlivých studií, čímž zvyšuje spolehlivost výsledků.
Studie byla založena na observačních datech, tedy sledování spojitostí, nikoliv přímých příčin. Vycházela také ze vzpomínek účastníků na jejich jídelníček, což může ovlivnit přesnost. Podle profesora Güntera Kuhnleho z britské University of Reading, který se výzkumu neúčastnil, je právě tato nejistota dlouhodobě slabinou nutriční epidemiologie.
Podle vědců podporují zpracované maso a sladké nápoje v těle zánět, který hraje zásadní roli při rozvoji chronických nemocí. Uzeniny navíc často obsahují dusitany, které se v žaludku mění na karcinogenní látky. Slazené nápoje zase zvyšují příjem cukru, což vede k přibývání na váze a rozkolísání metabolismu. Transmastné kyseliny snižují hladinu „dobrého“ cholesterolu a zvyšují „špatný“, čímž přispívají k ucpávání cév.
Vědci však upozorňují, že lidé, kteří jedí více těchto potravin, mohou mít i další rizikové faktory – kouření, nízkou fyzickou aktivitu, stres nebo omezený přístup ke zdravotní péči.
Přestože studie nedokazuje přímou příčinnou souvislost, odborníci se shodují, že omezení zpracovaného masa, slazených nápojů a průmyslově vyráběných tuků je rozumné. Zároveň doporučují pestrou stravu bez nadměrností.
Podle Forouhi je důležité nejen omezovat škodlivé složky, ale i posilovat ty prospěšné. Dobrou prevencí je konzumace více ovoce, zeleniny, celozrnných výrobků, luštěnin, ořechů a fermentovaných mléčných produktů jako jogurt.
„Není třeba panikařit,“ uzavírá Kuhnle. „Jídlo není jen soubor živin – má i kulturní, rodinný a společenský význam. Snažme se o zdravý, ale vyvážený přístup, který ponechá prostor i pro radost z jídla.“
Americký prezident Donald Trump prostřednictvím své sociální sítě Truth Social oznámil, že jej Írán požádal o uzavření příměří. Podle Trumpových slov přišla tato žádost od blíže nespecifikovaného „prezidenta nového režimu“, jehož jméno však šéf Bílého domu ve svém příspěvku přímo neuvedl.
Britský premiér Keir Starmer v reakci na stupňující se napětí v souvislosti s válkou v Íránu a nepředvídatelnou politikou Washingtonu vyzval k výraznému sblížení s Evropskou unií. Podle předsedy vlády je současná mezinárodní situace natolik nestabilní, že dlouhodobý národní zájem Spojeného království vyžaduje mnohem užší partnerství s evropskými spojenci. Starmer zdůraznil, že způsob, jakým Británie vyjde z této krize, definuje celou jednu generaci.
V Itálii byl potvrzen první případ nákazy člověka virem ptačí chřipky typu H9N2 na evropském kontinentu. Italské ministerstvo zdravotnictví ohlásilo tento záchyt 25. března 2026. Přestože jde o první takovou událost v Evropě, virologové zatím nebijí na poplach a situaci hodnotí s odborným klidem.
Globální turismus v posledních letech prokázal neuvěřitelnou odolnost. Navzdory rostoucí nestabilitě přesáhl v roce 2025 počet mezinárodních cestovatelů hranici 1,5 miliardy, čímž definitivně pokořil rekordy z doby před pandemií. Válka v Íránu, která vypukla počátkem března 2026, však nyní zásadně překresluje turistickou mapu světa. Otázkou již není, zda budeme cestovat méně, ale kam se obrovské proudy turistů pod vlivem geopolitiky přelijí.
Současná globální ekonomika se ocitla v roli rukojmí kvůli faktickému uzavření Hormuzského průlivu. Tato kritická námořní cesta u íránského pobřeží, kterou běžně protéká pětina světové ropy, je nyní neprůchodná, což vyvolalo raketový růst cen benzínu, nafty i leteckého paliva. Zatímco akciové trhy klesají a pravděpodobnost globální recese se zvyšuje, americký prezident Donald Trump přichází se strategií, která odborníky šokuje: prostě odejít a nechat ostatní, aby si nepořádek uklidili sami.
Přípravy na misi Artemis II vrcholí a svět s napětím sleduje, jak se čtyři astronauti chystají na cestu, která má lidstvo po více než půl století vrátit k našemu nejbližšímu vesmírnému sousedovi. Ačkoliv se může zdát, že Měsíc už byl „odškrtnut“ během programů Apollo v 60. a 70. letech, Spojené státy do aktuálního projektu investovaly již přibližně 93 miliard dolarů. Důvody pro tento masivní návrat jsou strategické, ekonomické i vědecké.
Evropa čelí energetickému šoku, který svými rozměry hrozí zastínit dopady pandemie koronaviru i ruské invaze na Ukrajinu. Válka v Íránu a s ní spojené uzavření Hormuzského průlivu začínají drtit evropské hospodářství, přičemž varovné signály přicházejí z nejvyšších pater politiky i finančního světa. Německý kancléř Friedrich Merz přirovnal současnou zátěž k největším krizím posledních let a varoval, že důsledky pocítí každý občan i podnik na kontinentu.
Válka na Blízkém východě vstupuje do druhého měsíce a její dopady v podobě drastického omezení dodávek energií a raketového růstu cen ropy pociťuje celý svět. V této kritické situaci se Čína pokouší ujmout role mírotvorce. Děje se tak ve chvíli, kdy americký prezident Donald Trump sice předpovídá konec vojenských operací v Íránu během dvou až tří týdnů, ale postrádá jasnou vizi toho, co bude následovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtvrtého výročí osvobození Buči poodhalil aktuální stav vyjednávání o ukončení války a plány ruské strany. Podle jeho slov se ve středu 1. dubna uskuteční klíčové videojednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Rozhovorů se vedle Zelenského zúčastní také generální tajemník NATO Mark Rutte a vysoce postavení američtí představitelé včetně Steva Witkoffa, Jareda Kushnera či senátora Lindseyho Grahama.
Maďarsko se připravuje na parlamentní volby, které se uskuteční 12. dubna 2026 a jsou označovány za nejdůležitější od pádu komunismu. Ačkoliv průzkumy veřejného mínění favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, analytici varují, že premiér Viktor Orbán si během šestnácti let u moci vybudoval systém, který mu dává obrovskou výhodu. Tento mechanismus, připomínající složitý hlavolam, činí porážku vládní strany Fidesz nesmírně obtížnou.
Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.