Ani malé množství zpracovaného masa není podle nové vědecké studie bezpečné. Výzkum zveřejněný v odborném časopise Nature Medicine ukazuje, že pravidelná konzumace uzenin, slazených nápojů nebo transmastných kyselin významně zvyšuje riziko vzniku kolorektálního karcinomu, diabetu 2. typu a ischemické choroby srdeční.
Autoři analyzovali více než 60 předchozích studií zaměřených na vztah mezi stravováním a výskytem závažných nemocí. Podle hlavního autora Dr. Demewoze Haileho z Institutu pro měření a hodnocení zdraví v Seattlu je i nízká konzumace rizikových potravin spojena s nárůstem zdravotních problémů.
Například u lidí, kteří denně zkonzumovali množství zpracovaného masa odpovídající jednomu středně velkému párku, se prokázalo o 11 % vyšší riziko vzniku diabetu 2. typu a o 7 % vyšší riziko kolorektální rakoviny oproti těm, kteří zpracované maso nejedli vůbec. Podobně lidé, kteří denně vypili jednu plechovku slazeného nápoje, měli o 8 % vyšší riziko diabetu a o 2 % vyšší riziko srdeční ischemie.
„Tato studie opět potvrzuje, že nejlepší je takové potraviny vůbec nekonzumovat nebo jejich příjem co nejvíce omezit,“ uvedla odbornice na výživu Dr. Nita Forouhi z Cambridgeské univerzity.
Dr. Mingyang Song z Harvardu dodal, že přestože se nárůsty rizik mohou zdát malé, výsledky jsou velmi konzistentní napříč různými úrovněmi konzumace. Nový způsob vyhodnocení dat, tzv. „burden-of-proof“ metoda, navíc zohledňuje kvalitu jednotlivých studií, čímž zvyšuje spolehlivost výsledků.
Studie byla založena na observačních datech, tedy sledování spojitostí, nikoliv přímých příčin. Vycházela také ze vzpomínek účastníků na jejich jídelníček, což může ovlivnit přesnost. Podle profesora Güntera Kuhnleho z britské University of Reading, který se výzkumu neúčastnil, je právě tato nejistota dlouhodobě slabinou nutriční epidemiologie.
Podle vědců podporují zpracované maso a sladké nápoje v těle zánět, který hraje zásadní roli při rozvoji chronických nemocí. Uzeniny navíc často obsahují dusitany, které se v žaludku mění na karcinogenní látky. Slazené nápoje zase zvyšují příjem cukru, což vede k přibývání na váze a rozkolísání metabolismu. Transmastné kyseliny snižují hladinu „dobrého“ cholesterolu a zvyšují „špatný“, čímž přispívají k ucpávání cév.
Vědci však upozorňují, že lidé, kteří jedí více těchto potravin, mohou mít i další rizikové faktory – kouření, nízkou fyzickou aktivitu, stres nebo omezený přístup ke zdravotní péči.
Přestože studie nedokazuje přímou příčinnou souvislost, odborníci se shodují, že omezení zpracovaného masa, slazených nápojů a průmyslově vyráběných tuků je rozumné. Zároveň doporučují pestrou stravu bez nadměrností.
Podle Forouhi je důležité nejen omezovat škodlivé složky, ale i posilovat ty prospěšné. Dobrou prevencí je konzumace více ovoce, zeleniny, celozrnných výrobků, luštěnin, ořechů a fermentovaných mléčných produktů jako jogurt.
„Není třeba panikařit,“ uzavírá Kuhnle. „Jídlo není jen soubor živin – má i kulturní, rodinný a společenský význam. Snažme se o zdravý, ale vyvážený přístup, který ponechá prostor i pro radost z jídla.“
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.
Evropští lídři na summitu v Bruselu v brzkých ranních hodinách schválili zásadní finanční pomoc pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Půjčka má zajistit stabilitu země v kritických letech 2026 a 2027 a odvrátit hrozící bankrot, který by podle propočtů mohl nastat už v dubnu příštího roku. Rozhodnutí padlo po patnácti hodinách náročného vyjednávání, které skončilo kolem třetí hodiny ranní.
Evropští lídři na summitu v Bruselu dospěli po náročném jednání k dohodě o poskytnutí úvěru Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Tato finanční injekce má zajistit stabilitu země v příštích dvou letech a pokrýt její vojenské i hospodářské potřeby. Půjčka je reakcí na blížící se platební neschopnost, která by bez vnějšího zásahu mohla Kyjev zasáhnout již v dubnu.
Do Štědrého dne zbývá necelý týden. Zatímco Veronika Žilková prozradila vánoční plány už dávno, její nejstarší dcera Agáta Hanychová je odhalila až v podcastu s kamarádkou Ornellou Koktovou. Při té příležitosti připustila, že roli sehrají napjaté vztahy v rodině.
Někteří ruští diplomaté už dávají najevo, že by Ukrajina měla zapomenout na jakoukoliv mírovou dohodu s Ruskem, která by ukončila přes tři roky trvající válečný konflikt. Ruský velvyslanec ve Velké Británii Andrej Kelin v rozhovoru pro britská média naznačil, že Kyjev by se měl zkrátka vzdát Moskvě.
Letošní babyboom v českém šoubyznyse ještě nekončí. Nejhezčí možný vánoční dárek dostala jedna slavná česká herecká rodina. Vladimír Polívka se jen pár dní před Štědrým dnem stal otcem. Potvrdila to jeho neméně slavná maminka.