Ani malé množství zpracovaného masa není podle nové vědecké studie bezpečné. Výzkum zveřejněný v odborném časopise Nature Medicine ukazuje, že pravidelná konzumace uzenin, slazených nápojů nebo transmastných kyselin významně zvyšuje riziko vzniku kolorektálního karcinomu, diabetu 2. typu a ischemické choroby srdeční.
Autoři analyzovali více než 60 předchozích studií zaměřených na vztah mezi stravováním a výskytem závažných nemocí. Podle hlavního autora Dr. Demewoze Haileho z Institutu pro měření a hodnocení zdraví v Seattlu je i nízká konzumace rizikových potravin spojena s nárůstem zdravotních problémů.
Například u lidí, kteří denně zkonzumovali množství zpracovaného masa odpovídající jednomu středně velkému párku, se prokázalo o 11 % vyšší riziko vzniku diabetu 2. typu a o 7 % vyšší riziko kolorektální rakoviny oproti těm, kteří zpracované maso nejedli vůbec. Podobně lidé, kteří denně vypili jednu plechovku slazeného nápoje, měli o 8 % vyšší riziko diabetu a o 2 % vyšší riziko srdeční ischemie.
„Tato studie opět potvrzuje, že nejlepší je takové potraviny vůbec nekonzumovat nebo jejich příjem co nejvíce omezit,“ uvedla odbornice na výživu Dr. Nita Forouhi z Cambridgeské univerzity.
Dr. Mingyang Song z Harvardu dodal, že přestože se nárůsty rizik mohou zdát malé, výsledky jsou velmi konzistentní napříč různými úrovněmi konzumace. Nový způsob vyhodnocení dat, tzv. „burden-of-proof“ metoda, navíc zohledňuje kvalitu jednotlivých studií, čímž zvyšuje spolehlivost výsledků.
Studie byla založena na observačních datech, tedy sledování spojitostí, nikoliv přímých příčin. Vycházela také ze vzpomínek účastníků na jejich jídelníček, což může ovlivnit přesnost. Podle profesora Güntera Kuhnleho z britské University of Reading, který se výzkumu neúčastnil, je právě tato nejistota dlouhodobě slabinou nutriční epidemiologie.
Podle vědců podporují zpracované maso a sladké nápoje v těle zánět, který hraje zásadní roli při rozvoji chronických nemocí. Uzeniny navíc často obsahují dusitany, které se v žaludku mění na karcinogenní látky. Slazené nápoje zase zvyšují příjem cukru, což vede k přibývání na váze a rozkolísání metabolismu. Transmastné kyseliny snižují hladinu „dobrého“ cholesterolu a zvyšují „špatný“, čímž přispívají k ucpávání cév.
Vědci však upozorňují, že lidé, kteří jedí více těchto potravin, mohou mít i další rizikové faktory – kouření, nízkou fyzickou aktivitu, stres nebo omezený přístup ke zdravotní péči.
Přestože studie nedokazuje přímou příčinnou souvislost, odborníci se shodují, že omezení zpracovaného masa, slazených nápojů a průmyslově vyráběných tuků je rozumné. Zároveň doporučují pestrou stravu bez nadměrností.
Podle Forouhi je důležité nejen omezovat škodlivé složky, ale i posilovat ty prospěšné. Dobrou prevencí je konzumace více ovoce, zeleniny, celozrnných výrobků, luštěnin, ořechů a fermentovaných mléčných produktů jako jogurt.
„Není třeba panikařit,“ uzavírá Kuhnle. „Jídlo není jen soubor živin – má i kulturní, rodinný a společenský význam. Snažme se o zdravý, ale vyvážený přístup, který ponechá prostor i pro radost z jídla.“
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.