Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus v pondělí znovu důrazně varoval před budoucí pandemickou hrozbou, kterou označil za „epidemiologickou jistotu“, nikoliv hypotetické riziko. V projevu při zahájení obnoveného 13. zasedání Mezivládního vyjednávacího orgánu k dohodě o pandemii WHO v Ženevě připomněl ničivé dopady pandemie covidu-19 a vyzval k mezinárodní připravenosti.
„Další pandemie přijde – možná za dvacet let, možná zítra. Ale stane se to a my na ni musíme být připraveni,“ zdůraznil Tedros. „To není teoretické riziko. Je to epidemiologická jistota.“
Podle něj pandemie covidu-19 oficiálně zabila přes 7 milionů lidí, ale skutečný počet obětí je podle odhadů WHO téměř trojnásobný – až 20 milionů. Zároveň vyčíslil ekonomické škody, které pandemie způsobila, na více než 10 bilionů amerických dolarů, což výrazně podtrhuje globální závažnost podobných zdravotních krizí.
Ve svém projevu vyjádřil naději, že se členským státům podaří dospět ke konsenzu ohledně nové dohody o připravenosti na pandemie. Podle něj tato dohoda nijak nezasahuje do svrchovanosti jednotlivých zemí – naopak ji má posílit. „Tato dohoda nebude narušovat svrchovanost členských států. Naopak – posílí ji, a zároveň umožní efektivní mezinárodní reakci,“ uvedl šéf WHO.
Pandemická dohoda je výsledkem dlouhého vyjednávání, které má za cíl zajistit rychlejší a účinnější reakce na budoucí zdravotní hrozby, včetně sdílení dat, technologií, vakcín a léků. V květnu 2024 se 77. zasedání Světového zdravotnického shromáždění dohodlo na úpravách Mezinárodních zdravotnických předpisů a rozhodlo o pokračování vyjednávání o pandemické dohodě.
Tedros připomněl, že veřejná zdravotní nouze mezinárodního významu byla v souvislosti s covidem-19 v platnosti od ledna 2020 do května 2023. Do 23. března 2025 bylo podle WHO zaznamenáno přes 777 milionů případů nákazy koronavirem, přičemž zemřelo více než 7 milionů lidí.
Zástupci WHO i odborníci varují, že v éře globálního propojení, urbanizace a klimatických změn jsou podmínky pro šíření nových infekcí ideální. Příprava na budoucí pandemii proto nesmí být odkládána. Mezi klíčové oblasti patří včasné varování, spolupráce při výzkumu, spravedlivý přístup k očkování a lepší koordinace mezi národními a mezinárodními institucemi.
Apel WHO přichází v době, kdy některé členské státy stále váhají s plnou podporou navrhované dohody, často kvůli obavám z přílišného zásahu do vnitrostátních kompetencí. Tedros však opětovně zdůraznil, že smyslem dohody je „ochránit životy, zdraví a stabilitu“, a varoval před tím, že svět nesmí opakovat chyby z let 2020–2022.
Podle odborníků má pandemická dohoda potenciál stát se jedním z nejdůležitějších globálních nástrojů pro ochranu veřejného zdraví v nadcházejících desetiletích. Zároveň se ale očekává složité vyjednávání a pravděpodobné úpravy návrhu, aby byl přijatelný pro všechny regiony světa.
Je přitom zřejmé, že svět se ani pět let od chvíle, kdy Světová zdravotnická organizace (WHO) oficiálně vyhlásila pandemii COVID-19, nepoučil a globální připravenost na další podobnou krizi se výrazně nezlepšila. Jak upozorňuje profesor biologie Ignacio López-Goñi z University of Navarra pro web The Conversation, svět i přes vědecký pokrok a lepší mezinárodní spolupráci zůstává zranitelný.
Jedním z nejpozitivnějších výstupů pandemie byla spolupráce vědců, veřejných institucí i soukromého sektoru při vývoji vakcín. Technologie mRNA nejen výrazně urychlila očkování proti COVID-19, ale slibuje i budoucí využití při léčbě dalších nemocí, včetně rakoviny. Příklad vývoje vakcín ukázal, že za vhodných podmínek dokáže věda reagovat rychle a efektivně.
Úspěchem bylo také koordinované jednání Evropské unie při zajištění vakcín, které kontrastovalo s chaosem, jenž doprovázel shánění ochranných pomůcek na počátku pandemie. Vědecký výzkum se stal bezprecedentní – v databázi PubMed je dnes přes 460 tisíc studií o COVID-19, čtyřikrát více než o malárii.
Pandemie zároveň posílila přístup One Health, který zdůrazňuje provázanost zdraví lidí, zvířat a životního prostředí. Vzhledem k tomu, že více než tři čtvrtiny nových patogenů přichází ze zvířecí říše, je důležitá mezioborová spolupráce a monitoring zvířat, zejména s ohledem na klimatické změny a jejich vliv na šíření nemocí.
Na druhé straně ale přetrvávají zásadní nedostatky. Veřejné zdravotnické systémy v mnoha evropských zemích jsou stále podfinancované a přetížené. Pandemie odhalila nedostatek personálu, slabiny v péči o seniory i děti a nedostatečnou podporu sociálních služeb, zejména v domovech pro seniory.
Nedostatečné zůstávají i investice do výzkumu infekčních nemocí. Přestože pandemie jasně ukázala klíčový význam vědeckého poznání, politická priorita se přesunula jinam – zejména směrem ke zbrojení. Mnozí odborníci varují, že viry mohou způsobit větší zkázu než vojenský konflikt.
Závažným problémem je i polarizace společnosti, která se během pandemie prohloubila. Spolu s ní se šířily dezinformace – tzv. „infodemie“ – a sílila antivakcinační hnutí, což podkopává důvěru veřejnosti ve vědu i zdravotnické autority.
Pandemie rovněž prohloubila sociální nerovnosti. Nejtvrději postihla nejzranitelnější skupiny obyvatel, které čelily vyšším zdravotním rizikům, ekonomickým problémům i sociálním dopadům. Řešení těchto nerovností tak zůstává klíčovým úkolem do budoucna.
Kritika míří také na WHO, jejíž role během pandemie byla terčem diskusí. Místo oslabování této organizace však odborníci volají po posílení jejího mandátu a širší mezinárodní spolupráci.
Odborníci se shodují: další pandemie je pouze otázkou času. A jen posílené zdravotnické systémy, věda a globální solidarita mohou zajistit, že ji zvládneme lépe než tu poslední.
Vědecký tým tvořený glaciology z Kalifornské univerzity v Irvinu a Jet Propulsion Laboratory NASA zveřejnil nové závěry o stavu antarktického ledovce Thwaites. Tento nejširší ledovec na planetě, často nazývaný ledovcem soudného dne, taje mnohem agresivněji, než se dosud předpokládalo. Jeho zrychlený ústup by mohl mít zásadní dopady na celosvětové zvyšování hladiny moří, které by mohlo dosáhnout až dvojnásobku dosavadních odhadů.
Peruanské ministerstvo produkce rozhodlo o pozastavení a následném úplném uzavření sezóny lovu sardele kvůli nepříznivým vlivům. Toto opatření představuje podle The Guardian tvrdou ránu pro ekonomiku země i světa, neboť tento druh ryby tvoří významnou část celosvětového komerčního úlovku. Vláda musela zasáhnout s cílem ochránit mořské ekosystémy a zajistit dlouhodobou udržitelnost rybolovu.
Příslušníci mladé generace ve Spojených státech stále častěji čelí psychické zátěži a pocitům viny spojeným s pravidelným využíváním mobilních aplikací pro rozvoz jídla. Zatímco platformy pro donášku stravy se pro mnohé staly běžnou součástí každodenního života, finanční náklady na poplatky a spropitné vyvolávají u uživatelů silné morální dilema. Podle aktuálních průzkumů, na které upozornil web The Guardian, si mladí lidé objednávají jídlo domů přibližně dvakrát častěji než starší ročníky, avšak radost z pohodlí často střídá stud a obavy z rozhazování peněz.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.