Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus v pondělí znovu důrazně varoval před budoucí pandemickou hrozbou, kterou označil za „epidemiologickou jistotu“, nikoliv hypotetické riziko. V projevu při zahájení obnoveného 13. zasedání Mezivládního vyjednávacího orgánu k dohodě o pandemii WHO v Ženevě připomněl ničivé dopady pandemie covidu-19 a vyzval k mezinárodní připravenosti.
„Další pandemie přijde – možná za dvacet let, možná zítra. Ale stane se to a my na ni musíme být připraveni,“ zdůraznil Tedros. „To není teoretické riziko. Je to epidemiologická jistota.“
Podle něj pandemie covidu-19 oficiálně zabila přes 7 milionů lidí, ale skutečný počet obětí je podle odhadů WHO téměř trojnásobný – až 20 milionů. Zároveň vyčíslil ekonomické škody, které pandemie způsobila, na více než 10 bilionů amerických dolarů, což výrazně podtrhuje globální závažnost podobných zdravotních krizí.
Ve svém projevu vyjádřil naději, že se členským státům podaří dospět ke konsenzu ohledně nové dohody o připravenosti na pandemie. Podle něj tato dohoda nijak nezasahuje do svrchovanosti jednotlivých zemí – naopak ji má posílit. „Tato dohoda nebude narušovat svrchovanost členských států. Naopak – posílí ji, a zároveň umožní efektivní mezinárodní reakci,“ uvedl šéf WHO.
Pandemická dohoda je výsledkem dlouhého vyjednávání, které má za cíl zajistit rychlejší a účinnější reakce na budoucí zdravotní hrozby, včetně sdílení dat, technologií, vakcín a léků. V květnu 2024 se 77. zasedání Světového zdravotnického shromáždění dohodlo na úpravách Mezinárodních zdravotnických předpisů a rozhodlo o pokračování vyjednávání o pandemické dohodě.
Tedros připomněl, že veřejná zdravotní nouze mezinárodního významu byla v souvislosti s covidem-19 v platnosti od ledna 2020 do května 2023. Do 23. března 2025 bylo podle WHO zaznamenáno přes 777 milionů případů nákazy koronavirem, přičemž zemřelo více než 7 milionů lidí.
Zástupci WHO i odborníci varují, že v éře globálního propojení, urbanizace a klimatických změn jsou podmínky pro šíření nových infekcí ideální. Příprava na budoucí pandemii proto nesmí být odkládána. Mezi klíčové oblasti patří včasné varování, spolupráce při výzkumu, spravedlivý přístup k očkování a lepší koordinace mezi národními a mezinárodními institucemi.
Apel WHO přichází v době, kdy některé členské státy stále váhají s plnou podporou navrhované dohody, často kvůli obavám z přílišného zásahu do vnitrostátních kompetencí. Tedros však opětovně zdůraznil, že smyslem dohody je „ochránit životy, zdraví a stabilitu“, a varoval před tím, že svět nesmí opakovat chyby z let 2020–2022.
Podle odborníků má pandemická dohoda potenciál stát se jedním z nejdůležitějších globálních nástrojů pro ochranu veřejného zdraví v nadcházejících desetiletích. Zároveň se ale očekává složité vyjednávání a pravděpodobné úpravy návrhu, aby byl přijatelný pro všechny regiony světa.
Je přitom zřejmé, že svět se ani pět let od chvíle, kdy Světová zdravotnická organizace (WHO) oficiálně vyhlásila pandemii COVID-19, nepoučil a globální připravenost na další podobnou krizi se výrazně nezlepšila. Jak upozorňuje profesor biologie Ignacio López-Goñi z University of Navarra pro web The Conversation, svět i přes vědecký pokrok a lepší mezinárodní spolupráci zůstává zranitelný.
Jedním z nejpozitivnějších výstupů pandemie byla spolupráce vědců, veřejných institucí i soukromého sektoru při vývoji vakcín. Technologie mRNA nejen výrazně urychlila očkování proti COVID-19, ale slibuje i budoucí využití při léčbě dalších nemocí, včetně rakoviny. Příklad vývoje vakcín ukázal, že za vhodných podmínek dokáže věda reagovat rychle a efektivně.
Úspěchem bylo také koordinované jednání Evropské unie při zajištění vakcín, které kontrastovalo s chaosem, jenž doprovázel shánění ochranných pomůcek na počátku pandemie. Vědecký výzkum se stal bezprecedentní – v databázi PubMed je dnes přes 460 tisíc studií o COVID-19, čtyřikrát více než o malárii.
Pandemie zároveň posílila přístup One Health, který zdůrazňuje provázanost zdraví lidí, zvířat a životního prostředí. Vzhledem k tomu, že více než tři čtvrtiny nových patogenů přichází ze zvířecí říše, je důležitá mezioborová spolupráce a monitoring zvířat, zejména s ohledem na klimatické změny a jejich vliv na šíření nemocí.
Na druhé straně ale přetrvávají zásadní nedostatky. Veřejné zdravotnické systémy v mnoha evropských zemích jsou stále podfinancované a přetížené. Pandemie odhalila nedostatek personálu, slabiny v péči o seniory i děti a nedostatečnou podporu sociálních služeb, zejména v domovech pro seniory.
Nedostatečné zůstávají i investice do výzkumu infekčních nemocí. Přestože pandemie jasně ukázala klíčový význam vědeckého poznání, politická priorita se přesunula jinam – zejména směrem ke zbrojení. Mnozí odborníci varují, že viry mohou způsobit větší zkázu než vojenský konflikt.
Závažným problémem je i polarizace společnosti, která se během pandemie prohloubila. Spolu s ní se šířily dezinformace – tzv. „infodemie“ – a sílila antivakcinační hnutí, což podkopává důvěru veřejnosti ve vědu i zdravotnické autority.
Pandemie rovněž prohloubila sociální nerovnosti. Nejtvrději postihla nejzranitelnější skupiny obyvatel, které čelily vyšším zdravotním rizikům, ekonomickým problémům i sociálním dopadům. Řešení těchto nerovností tak zůstává klíčovým úkolem do budoucna.
Kritika míří také na WHO, jejíž role během pandemie byla terčem diskusí. Místo oslabování této organizace však odborníci volají po posílení jejího mandátu a širší mezinárodní spolupráci.
Odborníci se shodují: další pandemie je pouze otázkou času. A jen posílené zdravotnické systémy, věda a globální solidarita mohou zajistit, že ji zvládneme lépe než tu poslední.
Izraelská armáda v neděli poprvé po šestadvaceti letech dobyla starobylou křižáckou pevnost Beaufort, která se tyčí na strategickém kopci v jižním Libanonu nad řekou Lítání. Postupující vojáky kryla clona z kouře z bílého fosforu, načež nad hradem zavlála izraelská vlajka spolu s vlajkou elitní brigády Golani.
Řidiči na Rusy kontrolovaném Krymu museli v pondělí čelit zavedení přídělového systému na benzin poté, co útoky ukrajinských bezpilotních letounů výrazně omezily silniční dodávky paliva přes jihovýchodní Ukrajinu. Více než čtyři roky od invaze z roku 2022 musí Rusko čelit téměř každodenním ukrajinským úderům na svou ropnou infrastrukturu, přičemž západní sankce mu zároveň prodražují export surové ropy. Moskvou dosazený krymský gubernátor Sergej Aksjonov potvrdil, že úřady zavedly limity na prodej nejběžnějšího benzinu s označením Ai-95 a lidé si jej nyní mohou pořídit pouze na speciální palivové kupony.
Spojené státy americké i Írán dávají v zákulisí najevo, že by se raději nevracely k otevřenému válečnému konfliktu, který je od vyhlášení dubnového příměří formálně pozastaven. Navzdory neustálým vzájemným vojenským úderům ani jedna ze stran nepřerušila diplomatické kanály. Rozhovory, které zprostředkovávají Pákistán, Katar a další země, tak nadále pokračují, i když Washington si v regionu stále udržuje masivní letecké a námořní síly připravené k okamžitému nasazení.
Teherán oficiálně oznámil, že přerušuje veškeré mírové rozhovory se Spojenými státy americkými a jeho vyjednávací tým se stahuje z výměny zpráv prostřednictvím zprostředkovatelů. Podle íránské státní tiskové agentury Tasnim, která je napojená na Revoluční gardy, je obnovení dialogu podmíněno úplným ukončením izraelských vojenských operací v Pásmu Gazy i v Libanonu. Írán tak reaguje na prudkou eskalaci konfliktu na libanonském území, kde izraelská armáda v posledních hodinách výrazně zintenzivnila svou ofenzivu.
Nový maďarský premiér Péter Magyar zahájil bezprostředně po svém sobotním nástupu do funkce otevřené tažení proti lidem spojeným s érou Viktora Orbána. Ve svém prvním projevu v budapešťském parlamentu dal jasně najevo, že patnáctiletá nadvláda minulé garnitury definitivně skončila. Hned v prvních minutách úřadování vyzval k rezignaci prezidenta Tamáse Sulyoka i další Orbánovy věrné, kteří obsadili klíčové soudní a kontrolní orgány v zemi, a stanovil jim ultimátum do 31. května. Podle politických analytiků by se představitelé bývalého režimu měli začít vážně obávat ztráty svého vlivu.
Severoatlantická aliance se snaží urychleně posílit obranu větrného baltského ostrova Gotland, který vojenští plánovači považují za jednu z nejvíce zranitelných a zároveň strategicky nejvýznamnějších frontových linií vůči Rusku. Tento ostrov se nachází ve středu Baltského moře, pouhých 300 kilometrů od silně militarizované ruské enklávy Kaliningrad. Vzhledem k rostoucím obavám z ruské agrese, hybridních útoků a kolísajícího spojenectví ze strany Spojených států závodí Švédsko a jeho partneři s časem, aby z Gotlandu opět vybudovali vojenskou pevnost.
Švédský úřad pro veřejné zdraví vyzval rodiče, aby omezili používání mobilních telefonů v přítomnosti svých dětí a určili části domácnosti, které zůstanou zcela bez digitálních zařízení. Nová doporučení navazují na předchozí výzvy k obecnému zamyšlení nad časem stráveným u obrazovek, nyní však přinášejí konkrétní pravidla pro každodenní život. Úřad dospěl k těmto krokům na základě výzkumu, který si loni na podzim zadala švédská vláda s cílem prozkoumat vliv digitálních návyků dospělých na zdraví dětí.
Americký prezident Donald Trump čelí vážným problémům, které si z velké části způsobil sám. Jeho snaha o prosazení neomezené osobní moci, která v prvním roce po návratu do Bílého domu úspěšně zlomila jakýkoliv odpor, nyní vyvolává silný odpor a prohlubuje politickou zranitelnost celé administrativy. Tento trend se naplno projevuje v aktuálním týdnu, kdy hrozí, že se jeho druhé funkční období zastaví hned na několika frontách současně.
Podvody využívající klonování hlasu pomocí umělé inteligence jsou na vzestupu a podle údajů FBI Američané v loňském roce ztratili kvůli podvodům spojeným s AI celkem 893 milionů dolarů. Tato částka zahrnuje kromě hlasových útoků také podvodné e-maily, románkové podvody a další dezinformační triky.
Šéf americké diplomacie Marco Rubio na ministerském setkání ve Švédsku prohlásil, že nadcházející summit Severoatlantické aliance v Ankaře se zařadí k nejvýznamnějším schůzkám v dějinách NATO. Washington tak reaguje na nespokojenost prezidenta Donalda Trumpa s tím, jak se spojenci postavili k vojenským akcím USA na Blízkém východě. Podle Rubia nelze tento hluboký nesoulad odstranit ze dne na den, a proto bude nutné, aby o něm za zhruba šest týdnů jednali nejvyšší představitelé států.
Prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o blížícím se míru s Íránem a brzkém zprovoznění Hormuzského průlivu nechává finanční trhy chladnými. Vzhledem k předchozím nepravdivým zprávám z uplynulých tří měsíců investoři tato slova ignorují a požadují jasné důkazy o reálné dohodě. Přestože byl Írán v přímém střetu vojensky slabší stranou, dokázal námořní cestu efektivně zablokovat pomocí min, rychlých člunů a bezpilotních letounů. Vzhledem k tomu, že průlivem prochází pětina globálních dodávek ropy, stala se z této uzávěry hlavní íránská vyjednávací páka.
Severní Korea dává Spojeným státům opakovaně najevo, že je ochotna obnovit vzájemné rozhovory, ovšem pouze za předpokladu, že Washington upustí od svého tlaku na denuklearizaci. Vůdce Kim Čong-un na únorovém sjezdu vládní strany potvrdil, že jaderný status země, který byl v roce 2023 zakotven do severokorejské ústavy, je naprosto nezvratný. Pokud chtějí USA dosáhnout pokroku v otázce kontroly zbrojení, budou muset severokorejský jaderný program fakticky akceptovat.