Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus v pondělí znovu důrazně varoval před budoucí pandemickou hrozbou, kterou označil za „epidemiologickou jistotu“, nikoliv hypotetické riziko. V projevu při zahájení obnoveného 13. zasedání Mezivládního vyjednávacího orgánu k dohodě o pandemii WHO v Ženevě připomněl ničivé dopady pandemie covidu-19 a vyzval k mezinárodní připravenosti.
„Další pandemie přijde – možná za dvacet let, možná zítra. Ale stane se to a my na ni musíme být připraveni,“ zdůraznil Tedros. „To není teoretické riziko. Je to epidemiologická jistota.“
Podle něj pandemie covidu-19 oficiálně zabila přes 7 milionů lidí, ale skutečný počet obětí je podle odhadů WHO téměř trojnásobný – až 20 milionů. Zároveň vyčíslil ekonomické škody, které pandemie způsobila, na více než 10 bilionů amerických dolarů, což výrazně podtrhuje globální závažnost podobných zdravotních krizí.
Ve svém projevu vyjádřil naději, že se členským státům podaří dospět ke konsenzu ohledně nové dohody o připravenosti na pandemie. Podle něj tato dohoda nijak nezasahuje do svrchovanosti jednotlivých zemí – naopak ji má posílit. „Tato dohoda nebude narušovat svrchovanost členských států. Naopak – posílí ji, a zároveň umožní efektivní mezinárodní reakci,“ uvedl šéf WHO.
Pandemická dohoda je výsledkem dlouhého vyjednávání, které má za cíl zajistit rychlejší a účinnější reakce na budoucí zdravotní hrozby, včetně sdílení dat, technologií, vakcín a léků. V květnu 2024 se 77. zasedání Světového zdravotnického shromáždění dohodlo na úpravách Mezinárodních zdravotnických předpisů a rozhodlo o pokračování vyjednávání o pandemické dohodě.
Tedros připomněl, že veřejná zdravotní nouze mezinárodního významu byla v souvislosti s covidem-19 v platnosti od ledna 2020 do května 2023. Do 23. března 2025 bylo podle WHO zaznamenáno přes 777 milionů případů nákazy koronavirem, přičemž zemřelo více než 7 milionů lidí.
Zástupci WHO i odborníci varují, že v éře globálního propojení, urbanizace a klimatických změn jsou podmínky pro šíření nových infekcí ideální. Příprava na budoucí pandemii proto nesmí být odkládána. Mezi klíčové oblasti patří včasné varování, spolupráce při výzkumu, spravedlivý přístup k očkování a lepší koordinace mezi národními a mezinárodními institucemi.
Apel WHO přichází v době, kdy některé členské státy stále váhají s plnou podporou navrhované dohody, často kvůli obavám z přílišného zásahu do vnitrostátních kompetencí. Tedros však opětovně zdůraznil, že smyslem dohody je „ochránit životy, zdraví a stabilitu“, a varoval před tím, že svět nesmí opakovat chyby z let 2020–2022.
Podle odborníků má pandemická dohoda potenciál stát se jedním z nejdůležitějších globálních nástrojů pro ochranu veřejného zdraví v nadcházejících desetiletích. Zároveň se ale očekává složité vyjednávání a pravděpodobné úpravy návrhu, aby byl přijatelný pro všechny regiony světa.
Je přitom zřejmé, že svět se ani pět let od chvíle, kdy Světová zdravotnická organizace (WHO) oficiálně vyhlásila pandemii COVID-19, nepoučil a globální připravenost na další podobnou krizi se výrazně nezlepšila. Jak upozorňuje profesor biologie Ignacio López-Goñi z University of Navarra pro web The Conversation, svět i přes vědecký pokrok a lepší mezinárodní spolupráci zůstává zranitelný.
Jedním z nejpozitivnějších výstupů pandemie byla spolupráce vědců, veřejných institucí i soukromého sektoru při vývoji vakcín. Technologie mRNA nejen výrazně urychlila očkování proti COVID-19, ale slibuje i budoucí využití při léčbě dalších nemocí, včetně rakoviny. Příklad vývoje vakcín ukázal, že za vhodných podmínek dokáže věda reagovat rychle a efektivně.
Úspěchem bylo také koordinované jednání Evropské unie při zajištění vakcín, které kontrastovalo s chaosem, jenž doprovázel shánění ochranných pomůcek na počátku pandemie. Vědecký výzkum se stal bezprecedentní – v databázi PubMed je dnes přes 460 tisíc studií o COVID-19, čtyřikrát více než o malárii.
Pandemie zároveň posílila přístup One Health, který zdůrazňuje provázanost zdraví lidí, zvířat a životního prostředí. Vzhledem k tomu, že více než tři čtvrtiny nových patogenů přichází ze zvířecí říše, je důležitá mezioborová spolupráce a monitoring zvířat, zejména s ohledem na klimatické změny a jejich vliv na šíření nemocí.
Na druhé straně ale přetrvávají zásadní nedostatky. Veřejné zdravotnické systémy v mnoha evropských zemích jsou stále podfinancované a přetížené. Pandemie odhalila nedostatek personálu, slabiny v péči o seniory i děti a nedostatečnou podporu sociálních služeb, zejména v domovech pro seniory.
Nedostatečné zůstávají i investice do výzkumu infekčních nemocí. Přestože pandemie jasně ukázala klíčový význam vědeckého poznání, politická priorita se přesunula jinam – zejména směrem ke zbrojení. Mnozí odborníci varují, že viry mohou způsobit větší zkázu než vojenský konflikt.
Závažným problémem je i polarizace společnosti, která se během pandemie prohloubila. Spolu s ní se šířily dezinformace – tzv. „infodemie“ – a sílila antivakcinační hnutí, což podkopává důvěru veřejnosti ve vědu i zdravotnické autority.
Pandemie rovněž prohloubila sociální nerovnosti. Nejtvrději postihla nejzranitelnější skupiny obyvatel, které čelily vyšším zdravotním rizikům, ekonomickým problémům i sociálním dopadům. Řešení těchto nerovností tak zůstává klíčovým úkolem do budoucna.
Kritika míří také na WHO, jejíž role během pandemie byla terčem diskusí. Místo oslabování této organizace však odborníci volají po posílení jejího mandátu a širší mezinárodní spolupráci.
Odborníci se shodují: další pandemie je pouze otázkou času. A jen posílené zdravotnické systémy, věda a globální solidarita mohou zajistit, že ji zvládneme lépe než tu poslední.
Ukrajinské dronové útoky hluboko na ruském území zasáhly nejen letecké základny, ale i samotné sebevědomí Kremlu. Zatímco ruské úřady zůstávají oficiálně zdrženlivé a vyčkávají na výsledky vyšetřování, atmosféra v ruských médiích připomíná výbuch vzteku a výzev k odvetě, včetně jaderné reakce. Výbušná rétorika zní především z úst prokremelských komentátorů a blogerů, kteří žádají tvrdou reakci, a to i za cenu světového odsouzení, píše CNN.
Grónsko, které je z 80 procent pokryto ledem, se v posledních letech dostalo do popředí pozornosti nejen kvůli geopolitickým debatám, ale také jako klíčový indikátor probíhající klimatické krize. Vědci nyní varují, že rychlost, s jakou ledovce tají, překračuje dosavadní odhady o více než 20 procent. Tento dramatický úbytek zalednění má vážné důsledky nejen pro přibližně 56 000 obyvatel Grónska, ale také pro zbytek světa – zejména pokud jde o stoupající hladiny moří a destabilizaci globálních klimatických systémů.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co se mu nedaří zastavit příliv migrantů přes kanál La Manche – problém, který stál politickou kariéru i jeho předchůdce Rishiho Sunaka. Nové statistiky ukazují, že v sobotu dorazilo do Spojeného království více než 1 100 migrantů, což je nejvyšší denní počet letošního roku. Celkem už do poloviny roku 2025 překročilo moře téměř 15 000 lidí.
Spojené státy od středy 4. června 2025 oficiálně zdvojnásobily cla na dovoz zahraniční oceli a hliníku na 50 %, čímž prezident Donald Trump posílil svou obchodní ofenzivu, která má podle jeho slov za cíl obnovit americký hutní průmysl. Tento krok však okamžitě vyvolal ostrou kritiku mnoha obchodních partnerů, především Kanady a Mexika, dvou největších vývozců oceli do USA.
Jen několik hodin po vítězství v prezidentských volbách vystoupil I Če-mjong s inauguračním projevem, v němž vyjádřil pevné odhodlání spojit rozdělenou společnost. V 61 letech přebírá vedení země ve chvíli, kdy je Jižní Korea otřesená hlubokým politickým rozkolem.
Výplatní termíny důchodů už se letos jednou upravovaly. Nyní se chystá druhá fáze změny, která se bude týkat klientů žijících v zařízeních sociálních služeb. Upozornila na to Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).
Dalším stáním pokračoval v uplynulém týdnu spor mezi Agátou Hanychovou a Jaromírem Soukupem ohledně péče o jejich společnou dceru Rozárku. Tentokrát to u soudu nebylo jen o bývalých partnerech, ale i o další osobě. Té se chce dcera herečky Veroniky Žilkové odvděčit.
Česká hokejová reprezentace sice zažila na květnovém mistrovství světa v hokeji neúspěch, když skončila už ve čtvrtfinále, ale realizační tým v čele s hlavním trenérem Radimem Rulíkem bude pokračovat ve své práci. Český hokej to v úterý oznámil na sociálních sítích.
Česko si dnes odpočine od silných bouřek. Pouze na den. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) již avizuje, že problémy znovu nastanou již zítra. Meteorologové hodlají situaci upřesňovat v úterý či během středečního dopoledne.
Jiřina Bohdalová musela ze zdravotních důvodů vynechat další akci, na které by za normálních okolností nechtěla chybět. Legendu české kinematografie potrápil krevní tlak. A i kvůli počasí, kdy Česko neustále trápí bouřky, se rozhodla zůstat doma.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek připustil, že aféra spojená s přijetím daru v kryptoměně může znamenat definitivní konec jeho politické kariéry. V rozhovoru pro podcast Dimun na serveru Info.cz řekl, že celá věc byla motivována výhradně snahou získat prostředky pro fungování resortu, nikoliv osobními zájmy. Přesto podle něj odchází s pověstí někoho, kdo se zapletl do podezřelých machinací, ačkoliv z toho neměl vůbec nic.
Prezident Petr Pavel v úterý odpoledne vystoupil na půdě Poslanecké sněmovny se svým projevem u příležitosti konce aktuálního volebního období. Před poslanci mimo jiné oznámil termín parlamentních voleb, které se uskuteční ve dnech 3. a 4. října, a vyzval politické strany k věcné, korektní a slušné předvolební kampani bez osobních útoků.