Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus v pondělí znovu důrazně varoval před budoucí pandemickou hrozbou, kterou označil za „epidemiologickou jistotu“, nikoliv hypotetické riziko. V projevu při zahájení obnoveného 13. zasedání Mezivládního vyjednávacího orgánu k dohodě o pandemii WHO v Ženevě připomněl ničivé dopady pandemie covidu-19 a vyzval k mezinárodní připravenosti.
„Další pandemie přijde – možná za dvacet let, možná zítra. Ale stane se to a my na ni musíme být připraveni,“ zdůraznil Tedros. „To není teoretické riziko. Je to epidemiologická jistota.“
Podle něj pandemie covidu-19 oficiálně zabila přes 7 milionů lidí, ale skutečný počet obětí je podle odhadů WHO téměř trojnásobný – až 20 milionů. Zároveň vyčíslil ekonomické škody, které pandemie způsobila, na více než 10 bilionů amerických dolarů, což výrazně podtrhuje globální závažnost podobných zdravotních krizí.
Ve svém projevu vyjádřil naději, že se členským státům podaří dospět ke konsenzu ohledně nové dohody o připravenosti na pandemie. Podle něj tato dohoda nijak nezasahuje do svrchovanosti jednotlivých zemí – naopak ji má posílit. „Tato dohoda nebude narušovat svrchovanost členských států. Naopak – posílí ji, a zároveň umožní efektivní mezinárodní reakci,“ uvedl šéf WHO.
Pandemická dohoda je výsledkem dlouhého vyjednávání, které má za cíl zajistit rychlejší a účinnější reakce na budoucí zdravotní hrozby, včetně sdílení dat, technologií, vakcín a léků. V květnu 2024 se 77. zasedání Světového zdravotnického shromáždění dohodlo na úpravách Mezinárodních zdravotnických předpisů a rozhodlo o pokračování vyjednávání o pandemické dohodě.
Tedros připomněl, že veřejná zdravotní nouze mezinárodního významu byla v souvislosti s covidem-19 v platnosti od ledna 2020 do května 2023. Do 23. března 2025 bylo podle WHO zaznamenáno přes 777 milionů případů nákazy koronavirem, přičemž zemřelo více než 7 milionů lidí.
Zástupci WHO i odborníci varují, že v éře globálního propojení, urbanizace a klimatických změn jsou podmínky pro šíření nových infekcí ideální. Příprava na budoucí pandemii proto nesmí být odkládána. Mezi klíčové oblasti patří včasné varování, spolupráce při výzkumu, spravedlivý přístup k očkování a lepší koordinace mezi národními a mezinárodními institucemi.
Apel WHO přichází v době, kdy některé členské státy stále váhají s plnou podporou navrhované dohody, často kvůli obavám z přílišného zásahu do vnitrostátních kompetencí. Tedros však opětovně zdůraznil, že smyslem dohody je „ochránit životy, zdraví a stabilitu“, a varoval před tím, že svět nesmí opakovat chyby z let 2020–2022.
Podle odborníků má pandemická dohoda potenciál stát se jedním z nejdůležitějších globálních nástrojů pro ochranu veřejného zdraví v nadcházejících desetiletích. Zároveň se ale očekává složité vyjednávání a pravděpodobné úpravy návrhu, aby byl přijatelný pro všechny regiony světa.
Je přitom zřejmé, že svět se ani pět let od chvíle, kdy Světová zdravotnická organizace (WHO) oficiálně vyhlásila pandemii COVID-19, nepoučil a globální připravenost na další podobnou krizi se výrazně nezlepšila. Jak upozorňuje profesor biologie Ignacio López-Goñi z University of Navarra pro web The Conversation, svět i přes vědecký pokrok a lepší mezinárodní spolupráci zůstává zranitelný.
Jedním z nejpozitivnějších výstupů pandemie byla spolupráce vědců, veřejných institucí i soukromého sektoru při vývoji vakcín. Technologie mRNA nejen výrazně urychlila očkování proti COVID-19, ale slibuje i budoucí využití při léčbě dalších nemocí, včetně rakoviny. Příklad vývoje vakcín ukázal, že za vhodných podmínek dokáže věda reagovat rychle a efektivně.
Úspěchem bylo také koordinované jednání Evropské unie při zajištění vakcín, které kontrastovalo s chaosem, jenž doprovázel shánění ochranných pomůcek na počátku pandemie. Vědecký výzkum se stal bezprecedentní – v databázi PubMed je dnes přes 460 tisíc studií o COVID-19, čtyřikrát více než o malárii.
Pandemie zároveň posílila přístup One Health, který zdůrazňuje provázanost zdraví lidí, zvířat a životního prostředí. Vzhledem k tomu, že více než tři čtvrtiny nových patogenů přichází ze zvířecí říše, je důležitá mezioborová spolupráce a monitoring zvířat, zejména s ohledem na klimatické změny a jejich vliv na šíření nemocí.
Na druhé straně ale přetrvávají zásadní nedostatky. Veřejné zdravotnické systémy v mnoha evropských zemích jsou stále podfinancované a přetížené. Pandemie odhalila nedostatek personálu, slabiny v péči o seniory i děti a nedostatečnou podporu sociálních služeb, zejména v domovech pro seniory.
Nedostatečné zůstávají i investice do výzkumu infekčních nemocí. Přestože pandemie jasně ukázala klíčový význam vědeckého poznání, politická priorita se přesunula jinam – zejména směrem ke zbrojení. Mnozí odborníci varují, že viry mohou způsobit větší zkázu než vojenský konflikt.
Závažným problémem je i polarizace společnosti, která se během pandemie prohloubila. Spolu s ní se šířily dezinformace – tzv. „infodemie“ – a sílila antivakcinační hnutí, což podkopává důvěru veřejnosti ve vědu i zdravotnické autority.
Pandemie rovněž prohloubila sociální nerovnosti. Nejtvrději postihla nejzranitelnější skupiny obyvatel, které čelily vyšším zdravotním rizikům, ekonomickým problémům i sociálním dopadům. Řešení těchto nerovností tak zůstává klíčovým úkolem do budoucna.
Kritika míří také na WHO, jejíž role během pandemie byla terčem diskusí. Místo oslabování této organizace však odborníci volají po posílení jejího mandátu a širší mezinárodní spolupráci.
Odborníci se shodují: další pandemie je pouze otázkou času. A jen posílené zdravotnické systémy, věda a globální solidarita mohou zajistit, že ji zvládneme lépe než tu poslední.
Evropská komise se chystá zveřejnit očekávanou zprávu zaměřenou na odstranění byrokratické zátěže v bankovním sektoru, jejímž cílem je posílit konkurenceschopnost evropských peněžních ústavů vůči jejich americkým rivalům.
Spojené státy plánují uvalit pětadvacetiprocentní cla na vybraný brazilský dovoz poté, co roční vyšetřování dospělo k závěru, že země uplatňuje nekalé obchodní praktiky. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer oznámil tato opatření ve středu pozdě večer s tím, že brazilská politika v oblastech digitálního obchodu, nespravedlivých preferenčních cel či přístupu na trh s etanolem poškozuje zájmy Američanů.
Americký prezident Donald Trump, který kdysi usiloval o Nobelovu cenu za mír za ukončování konfliktů, začal vnímat vojenskou sílu jako běžný nástroj k donucení Íránu k diplomacii. Nasazení největší armády světa je přitom nejzávažnějším úkolem hlavy státu, i když Pentagon omezil informace o vlastních ztrátách a škodách. Od únorového obnovení úderů zahynuly desítky Íránců a tisíce dalších od počátku konfliktu. Normalizace násilí a jeho hrozby by však podle CNN neměly být redukovány na běžné poznámky novinářům.
V Česku se v pátek očekávají další silné bouřky, platí z toho důvodu příslušná výstraha. Podle meteorologů mohou první bouře udeřit už nad ránem. Naprosto vyloučen není ani výskyt supercel.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Pohonné hmoty v Česku po nedělním ukončení vládní regulace zdraží, přičemž výraznější růst lze čekat u motorové nafty a na dálničních čerpacích stanicích. V celorepublikovém průměru by během prvního týdne mohla cena benzínu Natural 95 vzrůst přibližně o 0,50 až 1,20 koruny za litr, nejpravděpodobněji zhruba o 80 haléřů. Nafta může zdražit o 2,80 až 3,60 koruny, přičemž nejpravděpodobnější je růst kolem 3,20 koruny za litr.
Série varování ze strany tuzemských meteorologů pokračuje i ve čtvrtek. Meteorologové opět upozornili na nebezpečí bouřek, zároveň plošně upřesnili výstrahu na vysoké teploty. Beze změny zůstává varování před požáry, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Příměří, které před třemi týdny podepsaly Spojené státy a Írán, definitivně zkolabovalo 8. července poté, co Írán začal útočit na plavidla proplouvající Hormuzským průlivem bez jeho svolení. V reakci na to prezident Donald Trump prohlásil dohodu za ukončenou a Spojené státy zahájily masivní vzdušné údery na vojenské pozice v zemi.
Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem opět provází vyostřené nepřátelství poté, co Donald Trump označil červnové příměří za skončené. V reakci na to nařídil americké armádě provést intenzivní letecké údery a znovu zavedl ekonomickou blokádu Íránu.
Mezi Spojenými státy a Íránem nadále pokračuje intenzivní výměna úderů, což provází stagnaci vzájemných vyjednávání. Teherán v rámci posledního vývoje zacílil na americké vojenské základny v sousedních státech Perského zálivu, zatímco Washington během noci pokračoval v bombardování íránského území.
Britský premiér Keir Starmer dorazil do Kyjeva na svou poslední zahraniční cestu ve funkci předsedy vlády, během níž se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Oba státníci společně položili věnce u zdi nářků na Michajlovském náměstí, kde uctili památku padlých ukrajinských vojáků.
Prezident Donald Trump loni na své sociální síti Truth Social sdílel nadšenou zprávu o tom, že technologický gigant Nvidia plánuje v USA stavět superpočítače pro umělou inteligenci. Svým milionům sledujících slíbil, že veškerá potřebná povolení pro podobné firmy budou vyřízena přednostně a bez průtahů. V příspěvku však opomněl zmínit, že jen několik dní předtím nakoupil akcie této společnosti v hodnotě mezi 200 a 500 tisíci dolary.