Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus v pondělí znovu důrazně varoval před budoucí pandemickou hrozbou, kterou označil za „epidemiologickou jistotu“, nikoliv hypotetické riziko. V projevu při zahájení obnoveného 13. zasedání Mezivládního vyjednávacího orgánu k dohodě o pandemii WHO v Ženevě připomněl ničivé dopady pandemie covidu-19 a vyzval k mezinárodní připravenosti.
„Další pandemie přijde – možná za dvacet let, možná zítra. Ale stane se to a my na ni musíme být připraveni,“ zdůraznil Tedros. „To není teoretické riziko. Je to epidemiologická jistota.“
Podle něj pandemie covidu-19 oficiálně zabila přes 7 milionů lidí, ale skutečný počet obětí je podle odhadů WHO téměř trojnásobný – až 20 milionů. Zároveň vyčíslil ekonomické škody, které pandemie způsobila, na více než 10 bilionů amerických dolarů, což výrazně podtrhuje globální závažnost podobných zdravotních krizí.
Ve svém projevu vyjádřil naději, že se členským státům podaří dospět ke konsenzu ohledně nové dohody o připravenosti na pandemie. Podle něj tato dohoda nijak nezasahuje do svrchovanosti jednotlivých zemí – naopak ji má posílit. „Tato dohoda nebude narušovat svrchovanost členských států. Naopak – posílí ji, a zároveň umožní efektivní mezinárodní reakci,“ uvedl šéf WHO.
Pandemická dohoda je výsledkem dlouhého vyjednávání, které má za cíl zajistit rychlejší a účinnější reakce na budoucí zdravotní hrozby, včetně sdílení dat, technologií, vakcín a léků. V květnu 2024 se 77. zasedání Světového zdravotnického shromáždění dohodlo na úpravách Mezinárodních zdravotnických předpisů a rozhodlo o pokračování vyjednávání o pandemické dohodě.
Tedros připomněl, že veřejná zdravotní nouze mezinárodního významu byla v souvislosti s covidem-19 v platnosti od ledna 2020 do května 2023. Do 23. března 2025 bylo podle WHO zaznamenáno přes 777 milionů případů nákazy koronavirem, přičemž zemřelo více než 7 milionů lidí.
Zástupci WHO i odborníci varují, že v éře globálního propojení, urbanizace a klimatických změn jsou podmínky pro šíření nových infekcí ideální. Příprava na budoucí pandemii proto nesmí být odkládána. Mezi klíčové oblasti patří včasné varování, spolupráce při výzkumu, spravedlivý přístup k očkování a lepší koordinace mezi národními a mezinárodními institucemi.
Apel WHO přichází v době, kdy některé členské státy stále váhají s plnou podporou navrhované dohody, často kvůli obavám z přílišného zásahu do vnitrostátních kompetencí. Tedros však opětovně zdůraznil, že smyslem dohody je „ochránit životy, zdraví a stabilitu“, a varoval před tím, že svět nesmí opakovat chyby z let 2020–2022.
Podle odborníků má pandemická dohoda potenciál stát se jedním z nejdůležitějších globálních nástrojů pro ochranu veřejného zdraví v nadcházejících desetiletích. Zároveň se ale očekává složité vyjednávání a pravděpodobné úpravy návrhu, aby byl přijatelný pro všechny regiony světa.
Je přitom zřejmé, že svět se ani pět let od chvíle, kdy Světová zdravotnická organizace (WHO) oficiálně vyhlásila pandemii COVID-19, nepoučil a globální připravenost na další podobnou krizi se výrazně nezlepšila. Jak upozorňuje profesor biologie Ignacio López-Goñi z University of Navarra pro web The Conversation, svět i přes vědecký pokrok a lepší mezinárodní spolupráci zůstává zranitelný.
Jedním z nejpozitivnějších výstupů pandemie byla spolupráce vědců, veřejných institucí i soukromého sektoru při vývoji vakcín. Technologie mRNA nejen výrazně urychlila očkování proti COVID-19, ale slibuje i budoucí využití při léčbě dalších nemocí, včetně rakoviny. Příklad vývoje vakcín ukázal, že za vhodných podmínek dokáže věda reagovat rychle a efektivně.
Úspěchem bylo také koordinované jednání Evropské unie při zajištění vakcín, které kontrastovalo s chaosem, jenž doprovázel shánění ochranných pomůcek na počátku pandemie. Vědecký výzkum se stal bezprecedentní – v databázi PubMed je dnes přes 460 tisíc studií o COVID-19, čtyřikrát více než o malárii.
Pandemie zároveň posílila přístup One Health, který zdůrazňuje provázanost zdraví lidí, zvířat a životního prostředí. Vzhledem k tomu, že více než tři čtvrtiny nových patogenů přichází ze zvířecí říše, je důležitá mezioborová spolupráce a monitoring zvířat, zejména s ohledem na klimatické změny a jejich vliv na šíření nemocí.
Na druhé straně ale přetrvávají zásadní nedostatky. Veřejné zdravotnické systémy v mnoha evropských zemích jsou stále podfinancované a přetížené. Pandemie odhalila nedostatek personálu, slabiny v péči o seniory i děti a nedostatečnou podporu sociálních služeb, zejména v domovech pro seniory.
Nedostatečné zůstávají i investice do výzkumu infekčních nemocí. Přestože pandemie jasně ukázala klíčový význam vědeckého poznání, politická priorita se přesunula jinam – zejména směrem ke zbrojení. Mnozí odborníci varují, že viry mohou způsobit větší zkázu než vojenský konflikt.
Závažným problémem je i polarizace společnosti, která se během pandemie prohloubila. Spolu s ní se šířily dezinformace – tzv. „infodemie“ – a sílila antivakcinační hnutí, což podkopává důvěru veřejnosti ve vědu i zdravotnické autority.
Pandemie rovněž prohloubila sociální nerovnosti. Nejtvrději postihla nejzranitelnější skupiny obyvatel, které čelily vyšším zdravotním rizikům, ekonomickým problémům i sociálním dopadům. Řešení těchto nerovností tak zůstává klíčovým úkolem do budoucna.
Kritika míří také na WHO, jejíž role během pandemie byla terčem diskusí. Místo oslabování této organizace však odborníci volají po posílení jejího mandátu a širší mezinárodní spolupráci.
Odborníci se shodují: další pandemie je pouze otázkou času. A jen posílené zdravotnické systémy, věda a globální solidarita mohou zajistit, že ji zvládneme lépe než tu poslední.
Na nedávném summitu o příměří v Gaze předvedl Pákistán, jak mistrně jednat s administrativou Donalda Trumpa. Zatímco americký prezident oslavoval příměří před světovými lídry, veřejně vyzdvihl pákistánského nejvyššího vojenského představitele, kterého nazval svým „oblíbeným polním maršálem“.
Prezident Volodymyr Zelenskyj zřejmě odcházel z jednání v Bílém domě s prázdnou, neboť americký prezident Donald Trump naznačil, že není připraven dodat Ukrajině žádané střely s plochou dráhou letu Tomahawk. Po přátelském bilaterálním jednání Zelenskyj sice potvrdil, že se s Trumpem o raketách dlouhého doletu bavili, ale rozhodli se k tématu nevydávat žádná prohlášení. Důvodem je, že „Spojené státy si nepřejí eskalaci“.
Ukrajinská armáda zřejmě rakety Tomahawk od Američanů nezíská. Naznačují to vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa během jednání s Volodymyrem Zelenským, který v pátek opět dorazil do Bílého domu. Zelenskyj přitom konstatoval, že on a Trump už si navzájem porozuměli.
Policie i v pátek pokračuje v prověřování okolností čtvrteční tragické události ve Smržovce na Jablonecku. Podezřelým v případu střelby je senior, který měl nelegálně drženou zbraň. Kriminalisté zahájili úkony trestního řízení pro podezření z vraždy.
Každým dnem se krátí podzim, blíží se zima a jasnější jsou i výhledy meteorologů na další roční období. Ani letos to v Česku podle nich nevypadá na kruté mrazy a vydatnou sněhovou nadílku. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X.
Hollywoodem během uplynulého víkendu otřásla smutná zpráva. Ve věku 79 let zemřela slavná herečka Diane Keatonová, která během kariéry získala i Oscara. Rodina zesnulé hvězdy světové kinematografie se nyní rozhodla odhalit příčinu smrti.
Bývalý prezident Miloš Zeman se opět potýká s poměrně vážnými zdravotními problémy. Podle dostupných informací podstoupil operaci v blíže nespecifikované pražské nemocnici. Zeman se v uplynulých týdnech zúčastnil předvolebních akcí hnutí Stačilo.
Rychlé zhoršení vztahů mezi Afghánistánem a Pákistánem mohlo mnohé pozorovatele zaskočit. Zdá se to obzvláště překvapivé, protože pákistánská armáda, skutečné centrum moci v zemi, byla porodní bábou hnutí Tálibán v 90. letech. Podporovala také jeho vzestup k moci a tajně ho podporovala i v prvních dvou desetiletích tohoto století, kdy bojoval proti vládě podporované USA v Kábulu. Islámábád v roce 2021 otevřeně jásal nad převzetím moci Tálibánem v Afghánistánu.
Po většinu války mělo Rusko možnost bombardovat ukrajinská města a energetickou síť s jen minimální odvetou. To se podle webu Politico nyní mění.
Svět s úlevou přivítal příměří mezi Izraelem a Hamásem, ale euforie netrvala dlouho. Válka utichla, konflikt však pokračuje, jen v jiné podobě. Hamás znovu upevňuje moc, Gaza zůstává v troskách a naděje na mír se rozplývá. Přesto právě v této chvíli dorazil šéf Bílého domu Donald Trump, aby se stylizoval do role mírotvůrce. Jeho nerealistické požadavky i okázalá touha po Nobelově ceně za mír však jen potvrzují, že americká politická reprezentace stále nechápe, jak odlišná je blízkovýchodní realita od jejích představ.
Maďarsko zajistí, že ruský prezident Vladimir Putin bude moci vstoupit na území země kvůli summitu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který se má konat v Budapešti. Oznámil to v pátek maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.
Plán Evropské unie na uvalení sankcí na izraelské ministry a omezení obchodních vazeb je nyní pozastaven. Přední skupina členských zemí věří, že tato opatření již nejsou nutná s ohledem na mírovou dohodu zprostředkovanou USA k ukončení války v Gaze.