Evropu a další části světa začíná znepokojovat nová subvarianta koronaviru označovaná jako XFG, přezdívaná Stratus. Podle odborníků může v nejbližší době vystřídat dosud dominantní subvariantu NB.1.8.1 (přezdívanou „Nimbus“) a stát se nejrozšířenějším kmenem viru SARS-CoV-2. Světová zdravotnická organizace (WHO) zařadila Stratus koncem června na seznam variant, které vyžadují zvýšené sledování.
Podle profesora infekčních nemocí Paula Griffina z University of Queensland je XFG rekombinací dřívějších subvariant LF.7 a LP.8.1.2, což znamená, že došlo ke spojení jejich genetického materiálu.
Právě rekombinace a další spontánní mutace jsou u koronaviru běžné. Obavy nastávají tehdy, když změny ovlivní schopnost viru unikat imunitní ochraně – a právě to XFG pravděpodobně umí.
Laboratorní studie totiž ukazují, že protilátky neutralizují Stratus až dvakrát hůře než dřívější LP.8.1.1, což znamená, že lidé jsou opět zranitelnější i po očkování nebo prodělání nemoci. Na vině jsou čtyři klíčové mutace v tzv. spike proteinu, tedy výběžku viru, kterým se váže na lidské buňky.
XFG byl poprvé zaznamenán 27. ledna a do 22. června bylo v databázi GISAID nahlášeno 1 648 případů této varianty ze 38 zemí, což tvořilo 22,7 % všech globálních sekvencí. O měsíc dříve to bylo jen 7,4 %, což svědčí o rychlém šíření.
Země s nejvyšším výskytem XFG jsou Indie (přes 50 %), Španělsko (42 %) a Spojené království a USA (přes 30 % případů). V Austrálii má zatím XFG pouze asi 5% zastoupení, ale počet případů roste.
Přestože se o nové variantě ví stále relativně málo, první zprávy nenaznačují, že by způsobovala vážnější onemocnění nebo byla vysoce nakažlivá ve srovnání s jinými variantami. Zaznamenaná byla pouze možná souvislost s častějším výskytem „chrapotu“ nebo škrábání v krku, což však vyžaduje další potvrzení.
Dobrou zprávou je, že vakcíny nadále poskytují účinnou ochranu i proti variantě XFG, zejména před těžkým průběhem onemocnění. Vakcíny byly v roce 2024 aktualizovány tak, aby cílily na subvariantu JN.1, ze které XFG částečně vychází.
Problémem zůstává nízká proočkovanost. V Austrálii bylo v posledních šesti měsících očkováno pouze 32,3 % lidí starších 75 let, přičemž mladší věkové skupiny vykazují ještě nižší čísla. To zvyšuje riziko další vlny šíření, pokud se varianta Stratus skutečně stane dominantní.
Navzdory tomu WHO zatím hodnotí celosvětové riziko spojené s XFG jako nízké, nicméně zdůrazňuje nutnost sledování vývoje a důsledného dodržování stávajících opatření.
Zdravotníci po celém světě tak nadále doporučují očkování, včasné podávání antivirotik pro ohrožené skupiny, nošení respirátorů ve vnitřních prostorách a důraz na větrání a kvalitu vzduchu.
Vzhledem k tomu, jak rychle se Stratus šíří, je velmi pravděpodobné, že v následujících týdnech ovládne globální virovou scénu. I když zatím nepanikaříme, opatrnost je namístě.
V mrazivých podmínkách, které aktuálně sužují Pásmo Gazy, zemřelo v sobotu teprve 27denní nemluvně na následky těžkého podchlazení. Malá Aisha Ayesh al-Agha se stala již osmým dítětem, které v této oblasti během letošní zimy podlehlo extrémně nízkým teplotám. Přestože byla okamžitě převezena do nemocnice Nasser v Chán Júnisu, lékaři jí již nedokázali pomoci.
Íránský nejvyšší duchovní vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, poprvé veřejně přiznal, že si vlna protestů z posledních dvou týdnů vyžádala tisíce lidských životů. Ve svém čtvrtečním projevu potvrdil masové ztráty na životech a dodal, že někteří lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Z odpovědnosti za krveprolití však obvinil Spojené státy a amerického prezidenta Donalda Trumpa označil za zločince kvůli jeho otevřené podpoře demonstrantů.
Donald Trump ohlásil zavedení nových cel zaměřených na evropské spojence, kterými chce Dánsko donutit k prodeji tohoto autonomního území. Podle prezidenta jde o logický krok, protože USA údajně Evropu dlouhodobě finančně dotovaly a nyní je čas, aby Dánsko tento „dluh“ vyrovnalo právě postoupením Arktidy.
Pražský sjezd ODS zažil moment, o kterém se v kuloárech šeptalo už od samého začátku. Původně ohlášený souboj o post prvního místopředsedy mezi senátorem Martinem Červíčkem a starostou Tomášem Portlíkem se nakonec nekonal. Červíček totiž přímo na pódiu ukončil svou kandidaturu a vyzval přítomné, aby svůj hlas dali právě Portlíkovi, kterého vidí jako budoucího primátora Prahy.
Sergej Karaganov, vlivný ruský politolog a šéf Rady pro zahraniční a obrannou politiku, v nedávném rozhovoru s americkým komentátorem Tuckerem Carlsonem otevřeně pohrozil zničením Velké Británie a kontinentální Evropy. Podle Karaganova je použití jaderných zbraní reálnou možností, pokud by Rusko mělo v konfliktu na Ukrajině čelit porážce.
Piráti si na svém Celostátním fóru v Prachaticích zvolili staronového lídra. Zdeněk Hřib v sobotním hlasování suverénně obhájil svůj mandát a stranu povede i v následujícím dvouletém období. Úspěch oslavil hned v úvodním kole, kdy získal 469 hlasů od celkem 611 přítomných straníků. Jeho soupeř David Witosz po oznámení výsledků Hřibovi poblahopřál a vyzdvihl, že strana zůstává otevřeným a demokratickým prostředím.
Pirátská strana dokončila na sjezdu v Prachaticích obměnu svého nejužšího vedení. K potvrzenému předsedovi Zdeňku Hřibovi se připojila čtveřice místopředsedů, které vybrali delegáti Celostátního fóra. Pozici prvního místopředsedy obhájil poslanec Martin Šmída, následovaný nově zvolenou poslankyní Kateřinou Stojanovou. Vedení doplnili také investor Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu Olga Richterová.
Novým předsedou ODS se stal Martin Kupka, který v Praze přesvědčivě porazil svého protikandidáta Radima Ivana poměrem 327 ku 138 hlasům. Dosavadní šéf Petr Fiala, pod jehož vedením se strana vrátila do vládních pozic, vyjádřil Kupkovi plnou podporu a označil ho za ideálního lídra pro nadcházející období.
Íránský režim se podle informací digitálních aktivistů a organizací monitorujících cenzuru připravuje k bezprecedentnímu kroku. Plánuje se totiž trvale odpojit od globálního internetu a nahradit jej uzavřenou vnitrostátní sítí. Přístup ke světovému webu by se tak stal výhradně „státním privilegiem“, které by bylo dostupné pouze prověřeným osobám s vysokou bezpečnostní prověrkou, zatímco zbytek populace by zůstal uvězněn v izolovaném digitálním prostoru.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa oznámila složení nově vznikající „Rady míru“ (Board of Peace), která má dohlížet na budoucnost a rekonstrukci Pásma Gazy. Mezi zakládajícími členy tohoto prestižního orgánu figurují zvučná jména světové diplomacie i byznysu. Vedle amerického ministra zahraničí Marca Rubia usedne v radě také bývalý britský premiér Sir Tony Blair, jehož zapojení budí značnou pozornost vzhledem k jeho dřívější roli zmocněnce pro Blízký východ i kontroverzím spojeným s válkou v Iráku.
Generální tajemník OSN António Guterres dnes v Londýně přednese zásadní projev u příležitosti 80. výročí založení Organizace spojených národů. V historických prostorách Methodist Central Hall, kde se v roce 1946 konalo vůbec první Valné shromáždění, varuje před „mocnými silami“, které se snaží podkopat mezinárodní spolupráci. Jeho apel na dodržování mezinárodního práva přichází v době hluboké nejistoty, kterou umocňují drastické rozpočtové škrty ze strany Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu mezinárodního napětí svým prohlášením, že zvažuje uvalení nových cel na země, které se postaví proti jeho plánu na ovládnutí Grónska. Během pátečního vystoupení v Bílém domě označil kontrolu nad tímto největším ostrovem světa za nezbytnou pro národní bezpečnost Spojených států.