Evropu a další části světa začíná znepokojovat nová subvarianta koronaviru označovaná jako XFG, přezdívaná Stratus. Podle odborníků může v nejbližší době vystřídat dosud dominantní subvariantu NB.1.8.1 (přezdívanou „Nimbus“) a stát se nejrozšířenějším kmenem viru SARS-CoV-2. Světová zdravotnická organizace (WHO) zařadila Stratus koncem června na seznam variant, které vyžadují zvýšené sledování.
Podle profesora infekčních nemocí Paula Griffina z University of Queensland je XFG rekombinací dřívějších subvariant LF.7 a LP.8.1.2, což znamená, že došlo ke spojení jejich genetického materiálu.
Právě rekombinace a další spontánní mutace jsou u koronaviru běžné. Obavy nastávají tehdy, když změny ovlivní schopnost viru unikat imunitní ochraně – a právě to XFG pravděpodobně umí.
Laboratorní studie totiž ukazují, že protilátky neutralizují Stratus až dvakrát hůře než dřívější LP.8.1.1, což znamená, že lidé jsou opět zranitelnější i po očkování nebo prodělání nemoci. Na vině jsou čtyři klíčové mutace v tzv. spike proteinu, tedy výběžku viru, kterým se váže na lidské buňky.
XFG byl poprvé zaznamenán 27. ledna a do 22. června bylo v databázi GISAID nahlášeno 1 648 případů této varianty ze 38 zemí, což tvořilo 22,7 % všech globálních sekvencí. O měsíc dříve to bylo jen 7,4 %, což svědčí o rychlém šíření.
Země s nejvyšším výskytem XFG jsou Indie (přes 50 %), Španělsko (42 %) a Spojené království a USA (přes 30 % případů). V Austrálii má zatím XFG pouze asi 5% zastoupení, ale počet případů roste.
Přestože se o nové variantě ví stále relativně málo, první zprávy nenaznačují, že by způsobovala vážnější onemocnění nebo byla vysoce nakažlivá ve srovnání s jinými variantami. Zaznamenaná byla pouze možná souvislost s častějším výskytem „chrapotu“ nebo škrábání v krku, což však vyžaduje další potvrzení.
Dobrou zprávou je, že vakcíny nadále poskytují účinnou ochranu i proti variantě XFG, zejména před těžkým průběhem onemocnění. Vakcíny byly v roce 2024 aktualizovány tak, aby cílily na subvariantu JN.1, ze které XFG částečně vychází.
Problémem zůstává nízká proočkovanost. V Austrálii bylo v posledních šesti měsících očkováno pouze 32,3 % lidí starších 75 let, přičemž mladší věkové skupiny vykazují ještě nižší čísla. To zvyšuje riziko další vlny šíření, pokud se varianta Stratus skutečně stane dominantní.
Navzdory tomu WHO zatím hodnotí celosvětové riziko spojené s XFG jako nízké, nicméně zdůrazňuje nutnost sledování vývoje a důsledného dodržování stávajících opatření.
Zdravotníci po celém světě tak nadále doporučují očkování, včasné podávání antivirotik pro ohrožené skupiny, nošení respirátorů ve vnitřních prostorách a důraz na větrání a kvalitu vzduchu.
Vzhledem k tomu, jak rychle se Stratus šíří, je velmi pravděpodobné, že v následujících týdnech ovládne globální virovou scénu. I když zatím nepanikaříme, opatrnost je namístě.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.
Turkmenistán začal opravovat rozsáhlé úniky metanu, které dlouhodobě unikaly ze starých ropných a plynových zařízení na jeho území. Vyplývá to z nejnovějších dat Organizace spojených národů, která tento krok označila za významný průlom. Autoritářský stát k nápravě přistoupil poté, co mezinárodní odhalení poukázala na extrémní míru znečištění v zemi. Místní úřady navázaly spolupráci se zahraničními partnery a zahájily opravy poškozené infrastruktury.
Německá politická scéna čelí výraznému tlaku před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, kde má šanci na historický úspěch krajně pravicová strana Alternativa pro Německo. Týdeník Der Spiegel označil lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda za nejnebezpečnějšího muže v zemi. Reakce jeho příznivců na sebe nenechala dlouho čekat a výtisky časopisu ve velkém skupovali, aby jim je politik mohl osobním podpisem potvrdit. Nadcházející hlasování v této spolkové zemi přitom může mít zásadní dopad nejen na celostátní politiku, ale i na širší evropský region.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy neplánují žádná jednání s Íránem, a zároveň zdůraznil, že Hormuzský průliv zůstává otevřený a funkční. Reagoval tak na situaci v klíčové námořní cestě, kde v posledních dnech výrazně poklesl provoz a došlo k dalším vojenským incidentům. Šéf Bílého domu trvá na tom, že americká blokáda íránských přístavů zůstává v plné platnosti a účinnosti. Všechny námořní miny byly podle jeho slov z mezinárodních vod úspěšně odstraněny, díky čemuž je námořní doprava volná.
Vztahy mezi Ukrajinou a Izraelem vstupují do období opatrného sbližování. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oslovil přímo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v dopise u příležitosti ukrajinského Dne nezávislosti. V textu ocenil odhodlání Ukrajinců a označil Írán za společnou hrozbu pro obě země. Kyjev tento krok přivítal a vyjádřil naději v produktivní bezpečnostní spolupráci.
Americké síly podnikly útok na íránská odpalovací zařízení v Hormuzském průlivu, což vyvolalo okamžitou odvetu Teheránu proti vojenským základnám v Jordánsku a Spojených arabských emirátech. Jedná se o první otevřené vojenské střety mezi oběma stranami po více než měsíci relativního klidu. Americká strana uvedla, že operace na ostrově Lárak měla zabránit nakládání a zaminování klíčové námořní trasy. Situace v regionu se tím opět prudce vyostřila a hrozí dalším rozšířením bojových operací.
Skupina izraelských osadníků vnikla do palestinské vesnice Kusra na okupovaném Západním břehu a obsadila obytný dům i s jeho majitelem uvnitř. Přestože armáda na místě zaznamenala desítky výtržníků, úřady do nedělního večera neoznámily žádná zatčení. Útok v Kusře představuje další ze série výpadů, které v této oblasti v posledním období eskalují. K incidentu došlo v odpoledních hodinách, kdy dav osadníků začal obkličovat soukromé pozemky.
Severoatlantická aliance plánuje posílit bezpečnost své východní hranice vybudováním rozsáhlé sítě bezpilotních letounů, senzorů a systémů umělé inteligence. Tato technologie má sloužit k včasnému odhalení a případnému odrazení potenciálního ruského útoku.
Ukrajinská společnost Fire Point dokončuje vývoj své první balistické střely, která by měla být připravena k nasazení během letošního podzimu, uvedla podle webu Politico generální a technická ředitelka firmy Iryna Terechová. Vývoj vlastní balistické zbraně představuje pro Kyjev klíčový krok v reakci na sílící intenzitu ruských raketových útoků a hrozící nedostatek zahraničních obranných systémů.