Evropu a další části světa začíná znepokojovat nová subvarianta koronaviru označovaná jako XFG, přezdívaná Stratus. Podle odborníků může v nejbližší době vystřídat dosud dominantní subvariantu NB.1.8.1 (přezdívanou „Nimbus“) a stát se nejrozšířenějším kmenem viru SARS-CoV-2. Světová zdravotnická organizace (WHO) zařadila Stratus koncem června na seznam variant, které vyžadují zvýšené sledování.
Podle profesora infekčních nemocí Paula Griffina z University of Queensland je XFG rekombinací dřívějších subvariant LF.7 a LP.8.1.2, což znamená, že došlo ke spojení jejich genetického materiálu.
Právě rekombinace a další spontánní mutace jsou u koronaviru běžné. Obavy nastávají tehdy, když změny ovlivní schopnost viru unikat imunitní ochraně – a právě to XFG pravděpodobně umí.
Laboratorní studie totiž ukazují, že protilátky neutralizují Stratus až dvakrát hůře než dřívější LP.8.1.1, což znamená, že lidé jsou opět zranitelnější i po očkování nebo prodělání nemoci. Na vině jsou čtyři klíčové mutace v tzv. spike proteinu, tedy výběžku viru, kterým se váže na lidské buňky.
XFG byl poprvé zaznamenán 27. ledna a do 22. června bylo v databázi GISAID nahlášeno 1 648 případů této varianty ze 38 zemí, což tvořilo 22,7 % všech globálních sekvencí. O měsíc dříve to bylo jen 7,4 %, což svědčí o rychlém šíření.
Země s nejvyšším výskytem XFG jsou Indie (přes 50 %), Španělsko (42 %) a Spojené království a USA (přes 30 % případů). V Austrálii má zatím XFG pouze asi 5% zastoupení, ale počet případů roste.
Přestože se o nové variantě ví stále relativně málo, první zprávy nenaznačují, že by způsobovala vážnější onemocnění nebo byla vysoce nakažlivá ve srovnání s jinými variantami. Zaznamenaná byla pouze možná souvislost s častějším výskytem „chrapotu“ nebo škrábání v krku, což však vyžaduje další potvrzení.
Dobrou zprávou je, že vakcíny nadále poskytují účinnou ochranu i proti variantě XFG, zejména před těžkým průběhem onemocnění. Vakcíny byly v roce 2024 aktualizovány tak, aby cílily na subvariantu JN.1, ze které XFG částečně vychází.
Problémem zůstává nízká proočkovanost. V Austrálii bylo v posledních šesti měsících očkováno pouze 32,3 % lidí starších 75 let, přičemž mladší věkové skupiny vykazují ještě nižší čísla. To zvyšuje riziko další vlny šíření, pokud se varianta Stratus skutečně stane dominantní.
Navzdory tomu WHO zatím hodnotí celosvětové riziko spojené s XFG jako nízké, nicméně zdůrazňuje nutnost sledování vývoje a důsledného dodržování stávajících opatření.
Zdravotníci po celém světě tak nadále doporučují očkování, včasné podávání antivirotik pro ohrožené skupiny, nošení respirátorů ve vnitřních prostorách a důraz na větrání a kvalitu vzduchu.
Vzhledem k tomu, jak rychle se Stratus šíří, je velmi pravděpodobné, že v následujících týdnech ovládne globální virovou scénu. I když zatím nepanikaříme, opatrnost je namístě.
I prosinec má oslavence v řadách celebrit. V úterý slaví moderátor Libor Bouček, jenž letos dosáhl půlkulatin. Při této příležitosti dal jasně najevo, že nejdůležitější je pro něj v současnosti rodina.
Začal prosinec a ruku v ruce s ním i meteorologická zima. Podle meteorologů se během měsíce očekávají nejvyšší teploty kolem šesti stupňů nad nulou. O Vánocích se budou teploty držet kolem nuly. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Může se princ Harry ještě někdy vrátit do Velké Británie? Poslední roky se to nezdálo být moc pravděpodobné, mladší ze synů krále Karla III. totiž žije s rodinou v USA. Pro tuto chvíli se na tom nic nemění, ale začíná se řešit, zda se princ nevrátí alespoň v budoucnosti.
Naděje, že Patrik Hezucký bude ještě před posledním listopadovým víkendem propuštěn do domácího léčení, pohasla. Hospitalizace pokračuje. Fanoušci stále nevědí, co přesně moderátorovi je. A pravidelné výstupy Hezuckého ve vysílání také ke zlepšení dojmu nepomáhají.
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý, jen krátce před plánovaným setkáním s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kremlu, pronesl ostré komentáře namířené proti Evropě. Putin uvedl, že požadavky Evropy na ukončení války jsou pro Rusko „nepřijatelné“. Zároveň obvinil evropské země, že se „samy vyřadily z evropského urovnání“ a nemají „žádnou mírovou agendu“. Místo toho prý brání snahám USA o vyřešení konfliktu na Ukrajině.
Evropská unie bude v budoucnu „dvakrát přemýšlet“, než podpoří slabé dohody na klimatických summitech COP. Toto varování zaznělo od Katarzyny Wrony, polské vyjednavačky a členky delegace EU na letošní konferenci COP30 v Brazílii.
Americký ministr obrany Pete Hegseth podle své vlastní knihy řekl vojákům pod svým velením v Iráku, aby ignorovali právní rady týkající se pravidel nasazení a toho, kdy jim je povoleno zabíjet nepřátelské bojovníky. Tato anekdota se objevuje v Hegsethově knize s názvem The War on Warriors, kde ministr opakovaně kritizuje omezení kladená na „americké bojovníky“ válečným právem a Ženevskými úmluvami.
Ukrajina čelí kruté zimě a rozpočtovému deficitu ve výši 65 miliard dolarů v příštích dvou letech, odhaduje Mezinárodní měnový fond. Jelikož téměř dvě třetiny rozpočtu země jdou na válku, spoléhá se Kyjev na zahraniční pomoc, která pokrývá každodenní potřeby, jako jsou důchody a platy ve veřejném sektoru. Zatímco Evropská komise slíbila mobilizovat až 100 miliard eur v dalším rozpočtovém období, získání peněz do té doby je složité, zvláště poté, co Spojené státy po návratu prezidenta Donalda Trumpa k moci nepřidělily nové fondy pro Ukrajinu.
Americká a ukrajinská delegace si sice v neděli vyměnily vřelé diplomatické formulace během klíčového jednání na Floridě o ukončení války s Ruskem, avšak Ukrajina má hluboké obavy, že Spojené státy naslouchají především Vladimiru Putinovi. Rozhovory byly pro Kyjev nejlepší příležitostí lobbovat u zvláštního zástupce USA Steva Witkoffa před jeho plánovanou cestou do Moskvy, kde má jednat i s ruským prezidentem.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu požádal o milost v rámci svého dlouhodobého procesu kvůli korupci, čímž vyvolal poplach u svých kritiků, kteří v tom vidí snahu obejít právní stát. Netanjahu ve videozprávě uvedl, že současná „bezpečnostní a politická“ situace Izraele mu znemožňuje dostavovat se k soudu několikrát týdně. Jeho žádost o milost od izraelského prezidenta je zatím poslední zvrat v případu, který se táhne roky, a který by mohl mít významné dopady na izraelský právní systém a Netanjahuovu politickou budoucnost před nadcházejícími volbami.
Počet obětí záplav a sesuvů půdy na indonéském ostrově Sumatra vystoupal na 631, oznámila tamní katastrofická agentura. Z oblastí s vysokým rizikem byl evakuován jeden milion lidí. Silné monzunové deště a tropické cyklóny tento týden ničivě zasáhly některé části Asie, včetně Indonésie, Srí Lanky a jižního Thajska. V celém regionu si přírodní katastrofy vyžádaly více než 1 160 obětí, zničily infrastrukturu a zaplavily města.
Britská vláda ostře kritizovala průtahy v povolování vstupu humanitární pomoci do Pásma Gazy. Odsouzení přichází poté, co zásilka více než 1 100 stanů, které Spojené království do oblasti odeslalo, trvala déle než rok, než se dostala na místo. Ministryně zahraničí Yvette Cooper vyjádřila rovněž obavy, že se k obyvatelům navzdory příměří mezi Hamásem a Izraelem nedostala ani jiná pomoc financovaná Británií.