Evropu a další části světa začíná znepokojovat nová subvarianta koronaviru označovaná jako XFG, přezdívaná Stratus. Podle odborníků může v nejbližší době vystřídat dosud dominantní subvariantu NB.1.8.1 (přezdívanou „Nimbus“) a stát se nejrozšířenějším kmenem viru SARS-CoV-2. Světová zdravotnická organizace (WHO) zařadila Stratus koncem června na seznam variant, které vyžadují zvýšené sledování.
Podle profesora infekčních nemocí Paula Griffina z University of Queensland je XFG rekombinací dřívějších subvariant LF.7 a LP.8.1.2, což znamená, že došlo ke spojení jejich genetického materiálu.
Právě rekombinace a další spontánní mutace jsou u koronaviru běžné. Obavy nastávají tehdy, když změny ovlivní schopnost viru unikat imunitní ochraně – a právě to XFG pravděpodobně umí.
Laboratorní studie totiž ukazují, že protilátky neutralizují Stratus až dvakrát hůře než dřívější LP.8.1.1, což znamená, že lidé jsou opět zranitelnější i po očkování nebo prodělání nemoci. Na vině jsou čtyři klíčové mutace v tzv. spike proteinu, tedy výběžku viru, kterým se váže na lidské buňky.
XFG byl poprvé zaznamenán 27. ledna a do 22. června bylo v databázi GISAID nahlášeno 1 648 případů této varianty ze 38 zemí, což tvořilo 22,7 % všech globálních sekvencí. O měsíc dříve to bylo jen 7,4 %, což svědčí o rychlém šíření.
Země s nejvyšším výskytem XFG jsou Indie (přes 50 %), Španělsko (42 %) a Spojené království a USA (přes 30 % případů). V Austrálii má zatím XFG pouze asi 5% zastoupení, ale počet případů roste.
Přestože se o nové variantě ví stále relativně málo, první zprávy nenaznačují, že by způsobovala vážnější onemocnění nebo byla vysoce nakažlivá ve srovnání s jinými variantami. Zaznamenaná byla pouze možná souvislost s častějším výskytem „chrapotu“ nebo škrábání v krku, což však vyžaduje další potvrzení.
Dobrou zprávou je, že vakcíny nadále poskytují účinnou ochranu i proti variantě XFG, zejména před těžkým průběhem onemocnění. Vakcíny byly v roce 2024 aktualizovány tak, aby cílily na subvariantu JN.1, ze které XFG částečně vychází.
Problémem zůstává nízká proočkovanost. V Austrálii bylo v posledních šesti měsících očkováno pouze 32,3 % lidí starších 75 let, přičemž mladší věkové skupiny vykazují ještě nižší čísla. To zvyšuje riziko další vlny šíření, pokud se varianta Stratus skutečně stane dominantní.
Navzdory tomu WHO zatím hodnotí celosvětové riziko spojené s XFG jako nízké, nicméně zdůrazňuje nutnost sledování vývoje a důsledného dodržování stávajících opatření.
Zdravotníci po celém světě tak nadále doporučují očkování, včasné podávání antivirotik pro ohrožené skupiny, nošení respirátorů ve vnitřních prostorách a důraz na větrání a kvalitu vzduchu.
Vzhledem k tomu, jak rychle se Stratus šíří, je velmi pravděpodobné, že v následujících týdnech ovládne globální virovou scénu. I když zatím nepanikaříme, opatrnost je namístě.
V průběhu dne došlo k prudkému zhoršení vztahů mezi Washingtonem a Madridem, když Donald Trump označil Španělsko za velmi špatného partnera. Rozbuškou se stal zákaz využívání strategických základen Morón a Rota pro americké vojenské lety v rámci probíhající války v Íránu. Prezident USA při jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem oznámil, že hodlá se Španělskem kompletně zastavit veškerou obchodní výměnu.
Americký prezident Donald Trump v úterý v Oválné pracovně poprvé od začátku konfliktu veřejně odpovídal na dotazy novinářů týkající se války s Íránem. Během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem prohlásil, že většina íránských vojenských zařízení již byla zničena. Podle prezidentových slov nemá Írán po americké vojenské operaci žádné námořnictvo, letectvo, radarové systémy ani schopnost detekce vzdušných cílů.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil v úterý nespokojenost s postojem britského premiéra Keira Starmera v souvislosti s konfliktem v Íránu. Přestože Starmer povolil americkým silám využívat britské základny, Spojené království se k přímému americko-izraelskému útoku nepřipojilo. Trump své rozhořčení neskrýval během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Bílém domě.
Izraelská armáda oznámila omezený přesun svých jednotek do jižního Libanonu, jehož cílem je rozšířit kontrolu nad rámec pěti pozic udržovaných od příměří na konci roku 2024.
Izraelské ozbrojené složky v úterý potvrdily, že jejich oddíly postoupily hlouběji na území jižního Libanonu. Tento manévr rozšiřuje dosavadní kontrolu pěti strategických pozic a armáda jej popisuje jako upevnění obranného postavení. K posílení pozemních operací došlo kvůli narůstající agresivitě hnutí Hizballáh, které od začátku týdne cílí na severní části Izraele pomocí bezpilotních letounů a raketové palby.
Izraelská armáda v úterý odpoledne oznámila zahájení rozsáhlé vlny leteckých úderů na íránské hlavní město. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky v Teheránu zaměřují na klíčovou infrastrukturu režimu. Armáda uvedla, že podrobnosti o konkrétních cílech a rozsahu operace budou následovat, zatímco nad íránskou metropolí pokračují operace letectva.
Íránská vláda s okamžitou platností zakázala vývoz veškerých potravin a zemědělských produktů. Rozhodnutí, které má platit až do odvolání, odůvodnily úřady snahou prioritně zajistit základní životní potřeby pro vlastní obyvatelstvo. V Teheránu se mezi lidmi šíří obavy z vleklého válečného konfliktu, což vede k masivnímu hromadění zásob jídla a nezbytného zboží.
Americký prezident Donald Trump v úterý rázně odmítl možnost dalšího vyjednávání s Íránem, přestože Teherán podle jeho slov o rozhovory sám požádal. Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že po drtivých úderech amerických a izraelských sil už není o čem jednat. Podle šéfa Bílého domu je íránská protivzdušná obrana, letectvo i námořnictvo v troskách a politické vedení země je paralyzováno.
Eskalující konflikt na Blízkém východě začal citelně zasahovat globální energetický trh. Poté, co Írán odpověděl na americké a izraelské útoky sérií protiúderů, se pozornost světa upřela na Hormuzský průliv. Tato strategická námořní cesta, která je v nejužším bodě široká pouhých 32 kilometrů, je naprosto klíčovým hrdlem světového obchodu, jímž protéká přibližně 20 % veškeré světové ropy.
I když válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem trvá teprve čtyři dny, už nyní je jasné, že jde o plnohodnotný regionální konflikt. Íránské rozhodnutí zaútočit na arabské státy, které jsou spojenci USA, a zapojení Velké Británie, jež povolila využití svých základen, situaci dramaticky vyhrotilo. Eskalace pokračuje každou hodinou, což potvrzuje i tragický incident, při kterém kuvajtská protivzdušná obrana omylem sestřelila tři americké stíhačky F-15E Strike Eagle v rámci takzvané přátelské palby.
Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že letectvo zasáhlo cíle režimu v Teheránu „významnou silou“. Podle jeho vyjádření Izrael pokračuje v systematické degradaci íránských schopností odpalovat rakety. Katz zdůraznil, že celá operace bude se vší rozhodností pokračovat tak dlouho, dokud to bude nutné k dosažení stanovených cílů.
Írán v rámci svých odvetných úderů v Perském zálivu překvapil mezinárodní společenství tím, že se přestal soustředit výhradně na vojenské objekty. Útoky se nyní zaměřují i na civilní infrastrukturu, což podle Mezinárodního výboru Červeného kříže zahrnuje vše, co není vojenským cílem. Pokud jsou taková místa napadena v době, kdy neslouží k armádním účelům, jde o porušení mezinárodního humanitárního práva.