Vítěz Nobelovy ceny za mír bude oznámen již v pátek a prezident Spojených států Donald Trump se nijak netají přesvědčením, že by měl prestižní ocenění získat. Dvojnásobný prezident vede svou kampaň za Nobelovu cenu už několik let a opakovaně prohlašuje, že si ji zaslouží. Naposledy v únoru během setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem řekl, že mu cenu nikdy nedají, ačkoliv by si ji zasloužil.
Prezident Trump naznačil při mnoha příležitostech, že sehrál klíčovou roli v zastavení mnoha válek. Uvedl například, že „ukončil šest válek“ nebo později, že „ukončil sedm válek“, a prohlásil, že nikdo nikdy neudělal nic podobného.
Ředitel Centra pro globální správu a bezpečnost v Chatham House, Dr. Samir Puri, nicméně v minulosti pro Sky News poznamenal, že v Trumpových tvrzeních je sice „někdy zrnko pravdy“, ale jeho zásahy často představují spíše „řízení konfliktů“ než jejich skutečné vyřešení kořenových příčin.
Donald Trump byl během svých dvou funkčních období v Bílém domě nominován na cenu za mír více než desetkrát. Mezi navrhujícími se objevili například Benjamin Netanjahu, kambodžský premiér Hun Manet, ukrajinský politik a zákonodárci ze Švédska, Norska a USA. Uzávěrka pro nominace pro letošní ročník byla 31. ledna a není jisté, zda některá z Trumpových nominací dorazila včas.
Nobelův výbor sice nezveřejňuje seznam kandidátů, ale oznámil, že letos bylo nominováno 338 uchazečů, z toho 244 jednotlivců a 94 organizací. Nominace sama o sobě však neznamená oficiální podporu ani poctu.
Poté, co Izrael a Hamás ve čtvrtek podepsaly první fázi Trumpova mírového plánu pro Gazu, začaly se na ulicích Tel Avivu ozývat hlasy volající po udělení ceny americkému prezidentovi. Izraelský premiér Netanjahu také označil dohodu za kritický bod, k němuž pomohlo „velké úsilí našeho velkého přítele a spojence, prezidenta Trumpa“.
Experti se domnívají, že pokud by se mu podařilo úspěšně dotlačit Rusko k ukončení války na Ukrajině nebo Izrael k ukončení války v Gaze, stal by se Trump životaschopným kandidátem. Nicméně Nina Graeger, ředitelka Institutu pro výzkum míru v Oslu, uvedla, že čtvrteční vývoj v Gaze přišel příliš pozdě. Laureát je v této fázi již vybrán a projevy připraveny na páteční oznámení. Graeger ale dodala, že pokud by Trumpův plán vedl k trvalému míru v Gaze, musel by to výbor zvážit pro příští rok.
Podle Graeger není Trump vhodný pro cenu, která má být udělena osobě, jež „učinila nejvíce nebo nejlépe pro rozvoj bratrství mezi národy“, jak stanovuje vůle Alfreda Nobela. Graeger poukázala na to, že Trump stáhl USA ze Světové zdravotnické organizace a z Pařížské dohody o klimatu a inicioval obchodní války se spojenci. Podle ní to neodpovídá představě mírumilovného prezidenta.
Kritici Trumpa také odkazují na jeho politiku imigrace a plány na seškrtání rozpočtů pro vědu a vzdělávání, které jsou považovány za pilíře Nobelovy ceny. Například Ylva Engstrom, viceprezidentka Švédské královské akademie věd, varovala, že Trumpovy změny mohou mít „ničivé dopady“ na akademickou svobodu. Asle Toje, zástupce vedoucího norského Nobelova výboru, naznačil, že Trumpova lobbistická kampaň za cenu může mít opačný efekt na jeho šance.
Nobelův výbor v letošním roce vybírá z celkem 338 kandidátů. Mezi nejčastěji zmiňovanými favority u sázkových kanceláří jsou ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a Julija Navalná, vdova po ruském opozičním lídrovi Alexeji Navalném. Vysoké šance mají i humanitární organizace, jako jsou Sudánské pohotovostní sály a Lékaři bez hranic.
V minulosti získali cenu za mír čtyři američtí prezidenti, například Theodore Roosevelt (1906) za zprostředkování míru v rusko-japonské válce a Barack Obama (2009) za mimořádné úsilí o posílení mezinárodní diplomacie. Všichni kromě Jimmyho Cartera (2002) ji získali během svého funkčního období.
V dubnu uplyne rok od úmrtí Anny Slováčkové, která po dlouhém a statečném boji podlehla zákeřné rakovině. Rodina teď stráží její odkaz, jehož součástí je i vzpomínková kniha, kterou blízcí v těchto dnech pokřtili. Jeden ze členů rodiny ale chyběl.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se dnes obořil na dvojici firem, které v Česku provozují čerpací stanice. Nelíbí se mu, že zdražily pohonné hmoty na více než 50 korun za litr. Babiš dokonce společnostem pohrozil, že se jim bude věnovat antimonopolní úřad.
Andrej Babiš se po říjnových sněmovních volbách vrátil do role premiéra, která ho zcela zaměstnává. Oproti předchozímu funkčnímu období je však jedna věc jinak. Šéf hnutí ANO už netvoří pár s manželkou Monikou, která ho dříve doprovázela. Jak charakterizoval jejich aktuální vztah?
Americký prezident Donald Trump kvůli válce na Blízkém východě odkládal jednání s jedním z největších hráčů světové politiky. Nyní oznámil, že očekávaná schůzka má nový termín. Čínu navštíví v polovině května.
Mimořádně otřesným činem se od noci na středu zabývají kriminalisté z pražského oddělení vražd. Výjimečný trest hrozí muži, jenž se měl dopustit vraždy dítěte. Mezi pachatelem a obětí byla blízká rodinná vazba.
Do Česka se alespoň na některá místa vrátilo zimní počasí. Meteorologové dnes doplnili platné varování, když upozornili na silný vítr, který bude v nárazech dosahovat rychlosti až 70 kilometrů za hodinu. Výstraha před sněžením v Beskydech zůstává beze změny.
Oběť usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina poprvé veřejně promluvila o hrůzách, které prožila. Žena, která vystupuje pod pseudonymem Nicky, v emotivním rozhovoru pro pořad BBC Newsnight popsala, jak ji miliardář nadrogoval a znásilnil v době, kdy se snažila prosadit jako devatenáctiletá modelka.
Polsko se rozhodlo k razantnímu kroku v boji proti ekonomickým dopadům války na Blízkém východě. Premiér Donald Tusk oznámil rozsáhlý záchranný balíček, jehož cílem je zastropovat ceny pohonných hmot a výrazně snížit daně, aby ochránil polské občany před drastickým nárůstem životních nákladů.
Generální tajemník NATO Mark Rutte ocenil zásadní obrat v přístupu evropských spojenců k vlastní bezpečnosti. Podle nejnovějších dat zvýšily evropské členské státy a Kanada v roce 2025 své výdaje na obranu o rekordních 20 % ve srovnání s předchozím rokem. Tento posun Rutte označil za historický moment, který reflektuje zásadně změněné bezpečnostní prostředí v euroatlantické oblasti.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil značnou frustraci nad dosavadním přístupem Íránu k mírovým rozhovorům a varoval, že čas pro dosažení dohody se neúprosně krátí. Ve svém nejnovějším příspěvku na sociální síti Truth Social označil íránské vyjednavače za „velmi odlišné a zvláštní“. Podle Trumpa jsou íránští zástupci v soukromí ochotni k ústupkům, zatímco navenek se snaží zachovat tvář.
Bývalý venezuelský prezident Nicolás Maduro se ve čtvrtek znovu postaví před federální soud v Manhattanu. Jeho obhajoba se pokusí přesvědčit soudce Alvina Hellersteina, aby žalobu za narkoterorismus smetl ze stolu. Madurovi právníci tvrdí, že americká vláda záměrně podkopává jejich schopnost klienta hájit tím, že blokuje financování jeho právního zastoupení.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování před „zdravotní krizí v přímém přenosu“, která pohlcuje Blízký východ. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří, Dr. Hanan Balkhy, vyzvala k okamžitému zastavení bojů a zdůraznila, že nemocnice a zdravotnická zařízení se musí stát „bezpečnými útočišti“, nikoliv terči vojenských útoků. Situace se podle ní vymyká kontrole v mnoha částech regionu, který zahrnuje 22 zemí a území včetně Íránu, Libanonu, Gazy či Súdánu.