Vítěz Nobelovy ceny za mír bude oznámen již v pátek a prezident Spojených států Donald Trump se nijak netají přesvědčením, že by měl prestižní ocenění získat. Dvojnásobný prezident vede svou kampaň za Nobelovu cenu už několik let a opakovaně prohlašuje, že si ji zaslouží. Naposledy v únoru během setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem řekl, že mu cenu nikdy nedají, ačkoliv by si ji zasloužil.
Prezident Trump naznačil při mnoha příležitostech, že sehrál klíčovou roli v zastavení mnoha válek. Uvedl například, že „ukončil šest válek“ nebo později, že „ukončil sedm válek“, a prohlásil, že nikdo nikdy neudělal nic podobného.
Ředitel Centra pro globální správu a bezpečnost v Chatham House, Dr. Samir Puri, nicméně v minulosti pro Sky News poznamenal, že v Trumpových tvrzeních je sice „někdy zrnko pravdy“, ale jeho zásahy často představují spíše „řízení konfliktů“ než jejich skutečné vyřešení kořenových příčin.
Donald Trump byl během svých dvou funkčních období v Bílém domě nominován na cenu za mír více než desetkrát. Mezi navrhujícími se objevili například Benjamin Netanjahu, kambodžský premiér Hun Manet, ukrajinský politik a zákonodárci ze Švédska, Norska a USA. Uzávěrka pro nominace pro letošní ročník byla 31. ledna a není jisté, zda některá z Trumpových nominací dorazila včas.
Nobelův výbor sice nezveřejňuje seznam kandidátů, ale oznámil, že letos bylo nominováno 338 uchazečů, z toho 244 jednotlivců a 94 organizací. Nominace sama o sobě však neznamená oficiální podporu ani poctu.
Poté, co Izrael a Hamás ve čtvrtek podepsaly první fázi Trumpova mírového plánu pro Gazu, začaly se na ulicích Tel Avivu ozývat hlasy volající po udělení ceny americkému prezidentovi. Izraelský premiér Netanjahu také označil dohodu za kritický bod, k němuž pomohlo „velké úsilí našeho velkého přítele a spojence, prezidenta Trumpa“.
Experti se domnívají, že pokud by se mu podařilo úspěšně dotlačit Rusko k ukončení války na Ukrajině nebo Izrael k ukončení války v Gaze, stal by se Trump životaschopným kandidátem. Nicméně Nina Graeger, ředitelka Institutu pro výzkum míru v Oslu, uvedla, že čtvrteční vývoj v Gaze přišel příliš pozdě. Laureát je v této fázi již vybrán a projevy připraveny na páteční oznámení. Graeger ale dodala, že pokud by Trumpův plán vedl k trvalému míru v Gaze, musel by to výbor zvážit pro příští rok.
Podle Graeger není Trump vhodný pro cenu, která má být udělena osobě, jež „učinila nejvíce nebo nejlépe pro rozvoj bratrství mezi národy“, jak stanovuje vůle Alfreda Nobela. Graeger poukázala na to, že Trump stáhl USA ze Světové zdravotnické organizace a z Pařížské dohody o klimatu a inicioval obchodní války se spojenci. Podle ní to neodpovídá představě mírumilovného prezidenta.
Kritici Trumpa také odkazují na jeho politiku imigrace a plány na seškrtání rozpočtů pro vědu a vzdělávání, které jsou považovány za pilíře Nobelovy ceny. Například Ylva Engstrom, viceprezidentka Švédské královské akademie věd, varovala, že Trumpovy změny mohou mít „ničivé dopady“ na akademickou svobodu. Asle Toje, zástupce vedoucího norského Nobelova výboru, naznačil, že Trumpova lobbistická kampaň za cenu může mít opačný efekt na jeho šance.
Nobelův výbor v letošním roce vybírá z celkem 338 kandidátů. Mezi nejčastěji zmiňovanými favority u sázkových kanceláří jsou ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a Julija Navalná, vdova po ruském opozičním lídrovi Alexeji Navalném. Vysoké šance mají i humanitární organizace, jako jsou Sudánské pohotovostní sály a Lékaři bez hranic.
V minulosti získali cenu za mír čtyři američtí prezidenti, například Theodore Roosevelt (1906) za zprostředkování míru v rusko-japonské válce a Barack Obama (2009) za mimořádné úsilí o posílení mezinárodní diplomacie. Všichni kromě Jimmyho Cartera (2002) ji získali během svého funkčního období.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.
Výsledky nedávných amerických voleb vyvolaly v Izraeli hluboké obavy a otřásly dosavadními jistotami ohledně pevnosti transatlantického spojenectví. Izraelští političtí představitelé a analytici pro BBC varují, že náhlá změna politického rozložení sil ve Washingtonu může zásadně ohrozit bezpečnostní a diplomatickou podporu, na kterou se stát spoléhal po celá desetiletí.
Americká FBI v pátek zadržela otce vévodkyně Meghan, manželky britského prince Harryho. Thomas Markle je podezřelý z držení dětské pornografie. Informovala o tom americká zpravodajské stanice CNN, která se odvolává na americké ministerstvo spravedlnosti.
Víkendové počasí bude na listopad více než příznivé. Meteorologové dnes potvrdili, že na řadě míst bude slunečno. Zároveň by během volných dnů neměla spadnout ani kapka. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) poprvé okomentoval současnou vládní krizi způsobenou odchodem jednoho z poslanců, takže koalice přišla o parlamentní většinu. Fico prakticky vyloučil konání předčasných voleb.
Polsko jasně reagovalo na varování před možnými ruskými sabotážemi, k nimž by mohlo dojít již v následujících dnech. Varšava spustila speciální operaci a k hranicím s ruskou Kaliningradskou oblastí vyslala protiteroristickou jednotku. Informovala o tom stanice TVP.