Vítěz Nobelovy ceny za mír bude oznámen již v pátek a prezident Spojených států Donald Trump se nijak netají přesvědčením, že by měl prestižní ocenění získat. Dvojnásobný prezident vede svou kampaň za Nobelovu cenu už několik let a opakovaně prohlašuje, že si ji zaslouží. Naposledy v únoru během setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem řekl, že mu cenu nikdy nedají, ačkoliv by si ji zasloužil.
Prezident Trump naznačil při mnoha příležitostech, že sehrál klíčovou roli v zastavení mnoha válek. Uvedl například, že „ukončil šest válek“ nebo později, že „ukončil sedm válek“, a prohlásil, že nikdo nikdy neudělal nic podobného.
Ředitel Centra pro globální správu a bezpečnost v Chatham House, Dr. Samir Puri, nicméně v minulosti pro Sky News poznamenal, že v Trumpových tvrzeních je sice „někdy zrnko pravdy“, ale jeho zásahy často představují spíše „řízení konfliktů“ než jejich skutečné vyřešení kořenových příčin.
Donald Trump byl během svých dvou funkčních období v Bílém domě nominován na cenu za mír více než desetkrát. Mezi navrhujícími se objevili například Benjamin Netanjahu, kambodžský premiér Hun Manet, ukrajinský politik a zákonodárci ze Švédska, Norska a USA. Uzávěrka pro nominace pro letošní ročník byla 31. ledna a není jisté, zda některá z Trumpových nominací dorazila včas.
Nobelův výbor sice nezveřejňuje seznam kandidátů, ale oznámil, že letos bylo nominováno 338 uchazečů, z toho 244 jednotlivců a 94 organizací. Nominace sama o sobě však neznamená oficiální podporu ani poctu.
Poté, co Izrael a Hamás ve čtvrtek podepsaly první fázi Trumpova mírového plánu pro Gazu, začaly se na ulicích Tel Avivu ozývat hlasy volající po udělení ceny americkému prezidentovi. Izraelský premiér Netanjahu také označil dohodu za kritický bod, k němuž pomohlo „velké úsilí našeho velkého přítele a spojence, prezidenta Trumpa“.
Experti se domnívají, že pokud by se mu podařilo úspěšně dotlačit Rusko k ukončení války na Ukrajině nebo Izrael k ukončení války v Gaze, stal by se Trump životaschopným kandidátem. Nicméně Nina Graeger, ředitelka Institutu pro výzkum míru v Oslu, uvedla, že čtvrteční vývoj v Gaze přišel příliš pozdě. Laureát je v této fázi již vybrán a projevy připraveny na páteční oznámení. Graeger ale dodala, že pokud by Trumpův plán vedl k trvalému míru v Gaze, musel by to výbor zvážit pro příští rok.
Podle Graeger není Trump vhodný pro cenu, která má být udělena osobě, jež „učinila nejvíce nebo nejlépe pro rozvoj bratrství mezi národy“, jak stanovuje vůle Alfreda Nobela. Graeger poukázala na to, že Trump stáhl USA ze Světové zdravotnické organizace a z Pařížské dohody o klimatu a inicioval obchodní války se spojenci. Podle ní to neodpovídá představě mírumilovného prezidenta.
Kritici Trumpa také odkazují na jeho politiku imigrace a plány na seškrtání rozpočtů pro vědu a vzdělávání, které jsou považovány za pilíře Nobelovy ceny. Například Ylva Engstrom, viceprezidentka Švédské královské akademie věd, varovala, že Trumpovy změny mohou mít „ničivé dopady“ na akademickou svobodu. Asle Toje, zástupce vedoucího norského Nobelova výboru, naznačil, že Trumpova lobbistická kampaň za cenu může mít opačný efekt na jeho šance.
Nobelův výbor v letošním roce vybírá z celkem 338 kandidátů. Mezi nejčastěji zmiňovanými favority u sázkových kanceláří jsou ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a Julija Navalná, vdova po ruském opozičním lídrovi Alexeji Navalném. Vysoké šance mají i humanitární organizace, jako jsou Sudánské pohotovostní sály a Lékaři bez hranic.
V minulosti získali cenu za mír čtyři američtí prezidenti, například Theodore Roosevelt (1906) za zprostředkování míru v rusko-japonské válce a Barack Obama (2009) za mimořádné úsilí o posílení mezinárodní diplomacie. Všichni kromě Jimmyho Cartera (2002) ji získali během svého funkčního období.
Britský premiér Keir Starmer, který v červenci 2024 dovedl Labouristickou stranu k drtivému vítězství se silnou většinou v parlamentu, byl po necelých dvou letech nucen oznámit svou rezignaci. Ve svém projevu poukázal na řadu dosažených úspěchů, mezi něž patří zvýšení minimální mzdy, posílení práv zaměstnanců, zkrácení čekacích listin ve zdravotnictví či pokles imigrace.
Západní Evropu zasáhla vlna veder, která s sebou přinesla řadu bezprecedentních teplotních rekordů. Francie prožila svůj historicky nejteplejší den, Velká Británie hlásí rekordní hodnoty pro měsíc červen a Španělsko dosáhlo nejvyššího denního průměru od roku 1950. S extrémními teplotami, které v Paříži vyšplhaly k téměř 41 stupňům Celsia, se potýkají desítky milionů lidí. V několika částech kontinentu byly kvůli situaci vyhlášeny nejvyšší červené výstrahy.
Během necelé minuty otřásly severním pobřežím Venezuely dvě mimořádně silné seismické vlny. Úvodní otřes o síle 7,2 stupně vystřídal po pouhých čtyřiceti sekundách ještě ničivější hlavní úder s magnitudou 7,5. Podle historických přehledů jde o nejzávažnější katastrofu tohoto typu v regionu za posledních sto let, přičemž mediální domy s odkazem na odborníky upozorňují, že pravděpodobnost překročení sta tisíc lidských obětí dosahuje třiceti procent.
Bílý dům důrazně popřel internetové spekulace, podle nichž měl americký prezident Donald Trump získat přednostní přístup k novému experimentálnímu léku na hubnutí retatrutid od společnosti Eli Lilly prostřednictvím vládního programu takzvaného soucitného použití.
Šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte stojí před mimořádně náročným úkolem. Během svého nadcházejícího jednání ve Washingtonu musí ujistit amerického prezidenta Donalda Trumpa, že alianční partneři udělají více pro splnění jeho požadavků, avšak zároveň nesmí jménem ostatních spojenců slíbit nesplnitelné. Schůzka v Bílém domě má připravit půdu pro klíčový summit NATO, který se uskuteční za dva týdny v Turecku, a jejím cílem je předejít zásadním konfrontacím ještě předtím, než se lídři všech třiceti dvou členských států sejdou v Ankaře k nastavení cílů pro příští rok.
Brutální vlny veder zasahují Evropu stále častěji, což nutí miliony lidí přizpůsobovat se rekordním teplotám. Na rozdíl od Spojených států, kde má klimatizaci téměř 90 % domácností, je však v Evropě toto číslo podstatně nižší a pohybuje se kolem 20 %. Mnoho obyvatel tak horké dny přečkává pouze s pomocí elektrických ventilátorů, ledových obkladů či studených sprch. S tím, jak klimatické změny přinášejí dřívější, intenzivnější a delší vlny veder, se otevírají otázky, proč bohaté evropské státy s plošným zaváděním klimatizací tak dlouho otálejí.
Vzhledem k celosvětově rostoucímu rozsahu škod způsobených lesními požáry roste potřeba zavádění takzvaných požárně inteligentních strategií pro hodnocení rizik. Nebezpečné požáry jsou stále intenzivnější a častější, což pohání jak klimatické změny, tak nezanedbatelná lidská činnost v krajině. Data o lesních požárech ukazují jasný trend, kdy čelíme stále ničivějším událostem s katastrofálními následky dosud nevídaných rozměrů. Podle Evropské environmentální agentury shoří v Evropské unii ročně v průměru 3 770 kilometrů čtverečních půdy, přičemž v letech 2008 až 2023 muselo být kvůli požárům vysídleno 45 000 lidí a roční škody se odhadují na 2,5 miliardy eur.
Nedávná cesta předsedkyně tchajwanské opoziční strany Kuomintang (KMT) Cheng Li-wun do Spojených států naplno ukázala, jak rigidní se stala americká politika vůči Tchaj-wanu. Většina amerických zahraničněpolitických kruhů přijala její návštěvu se skepticismem, což ostře kontrastovalo s vřelým uvítáním ze strany tamních tchajwanských expatriotů napojených na KMT. Americké publikum vnímalo političku po její dubnové schůzce s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu jako charismatickou, ale naivní, zejména kvůli její ochotě jednat s Čínou i přes agresivní postoj Pekingu vůči Tchaj-peji.
Západní Evropu zasáhla rekordní vlna veder, která s sebou přinesla rozsáhlé výpadky proudu a desítky obětí. Nejsložitější situace je ve Francii, kde se desítky tisíc domácností ocitly bez dodávek elektrické energie. Problémy postihly zejména Bretaň na západě země, kde výpadek zasáhl přibližně 68 tisíc odběrných míst. Podle úřadů se obnovení dodávek v této oblasti neočekává dříve než ve středu večer.
Generální tajemník OSN António Guterres ve svém hlavním projevu na Klimatickém týdnu v Londýně varoval, že se britská metropole kvůli vlně extrémních veder doslova vaří. S odkazem na známý román Charlese Dickense Příběh dvou měst prohlásil, že lidstvo v současnosti čelí příběhu dvou krizí. Jedná se o klimatickou krizi vedoucí ke katastrofálním zlomovým bodům a energetickou krizi, která odhaluje pošetilost světa závislého na uhlovodících. Obě tyto krize mají podle šéfa OSN společný destruktivní původ ve fosilních palivech. Projev se přitom časově shoduje s bezprecedentní vlnou veder, která aktuálně zasáhla západní Evropu.
Ruská reakce na čtvrteční ranní nálet ukrajinských bezpilotních letounů na Moskvu vykazovala podle analýz expertů spíše chaotické úsilí než promyšlenou obrannou strategii. Záběry z ulic hlavního města zachycují vojáky, jak odpalují přenosné protiletadlové komplety z ramen v bezprostřední blízkosti rušné dálnice za plného provozu.
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Mariano Grossi ve středu jasně signalizoval, že inspektoři OSN navštíví íránská zařízení na obohacování uranu. Tento krok je přitom klíčovou součástí prozatímní dohody mezi Spojenými státy a Íránem, která má vést k ukončení válečného konfliktu. Grossiho vyjádření představuje dosud nejpevnější stanovisko této agentury OSN, jejíž role je považována za naprosto zásadní pro určení skutečného stavu íránských zásob jaderného materiálu. Obě strany přitom ještě v úterý nabízely protichůdná tvrzení o tom, zda k těmto kontrolám vůbec dojde.