Vítěz Nobelovy ceny za mír bude oznámen již v pátek a prezident Spojených států Donald Trump se nijak netají přesvědčením, že by měl prestižní ocenění získat. Dvojnásobný prezident vede svou kampaň za Nobelovu cenu už několik let a opakovaně prohlašuje, že si ji zaslouží. Naposledy v únoru během setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem řekl, že mu cenu nikdy nedají, ačkoliv by si ji zasloužil.
Prezident Trump naznačil při mnoha příležitostech, že sehrál klíčovou roli v zastavení mnoha válek. Uvedl například, že „ukončil šest válek“ nebo později, že „ukončil sedm válek“, a prohlásil, že nikdo nikdy neudělal nic podobného.
Ředitel Centra pro globální správu a bezpečnost v Chatham House, Dr. Samir Puri, nicméně v minulosti pro Sky News poznamenal, že v Trumpových tvrzeních je sice „někdy zrnko pravdy“, ale jeho zásahy často představují spíše „řízení konfliktů“ než jejich skutečné vyřešení kořenových příčin.
Donald Trump byl během svých dvou funkčních období v Bílém domě nominován na cenu za mír více než desetkrát. Mezi navrhujícími se objevili například Benjamin Netanjahu, kambodžský premiér Hun Manet, ukrajinský politik a zákonodárci ze Švédska, Norska a USA. Uzávěrka pro nominace pro letošní ročník byla 31. ledna a není jisté, zda některá z Trumpových nominací dorazila včas.
Nobelův výbor sice nezveřejňuje seznam kandidátů, ale oznámil, že letos bylo nominováno 338 uchazečů, z toho 244 jednotlivců a 94 organizací. Nominace sama o sobě však neznamená oficiální podporu ani poctu.
Poté, co Izrael a Hamás ve čtvrtek podepsaly první fázi Trumpova mírového plánu pro Gazu, začaly se na ulicích Tel Avivu ozývat hlasy volající po udělení ceny americkému prezidentovi. Izraelský premiér Netanjahu také označil dohodu za kritický bod, k němuž pomohlo „velké úsilí našeho velkého přítele a spojence, prezidenta Trumpa“.
Experti se domnívají, že pokud by se mu podařilo úspěšně dotlačit Rusko k ukončení války na Ukrajině nebo Izrael k ukončení války v Gaze, stal by se Trump životaschopným kandidátem. Nicméně Nina Graeger, ředitelka Institutu pro výzkum míru v Oslu, uvedla, že čtvrteční vývoj v Gaze přišel příliš pozdě. Laureát je v této fázi již vybrán a projevy připraveny na páteční oznámení. Graeger ale dodala, že pokud by Trumpův plán vedl k trvalému míru v Gaze, musel by to výbor zvážit pro příští rok.
Podle Graeger není Trump vhodný pro cenu, která má být udělena osobě, jež „učinila nejvíce nebo nejlépe pro rozvoj bratrství mezi národy“, jak stanovuje vůle Alfreda Nobela. Graeger poukázala na to, že Trump stáhl USA ze Světové zdravotnické organizace a z Pařížské dohody o klimatu a inicioval obchodní války se spojenci. Podle ní to neodpovídá představě mírumilovného prezidenta.
Kritici Trumpa také odkazují na jeho politiku imigrace a plány na seškrtání rozpočtů pro vědu a vzdělávání, které jsou považovány za pilíře Nobelovy ceny. Například Ylva Engstrom, viceprezidentka Švédské královské akademie věd, varovala, že Trumpovy změny mohou mít „ničivé dopady“ na akademickou svobodu. Asle Toje, zástupce vedoucího norského Nobelova výboru, naznačil, že Trumpova lobbistická kampaň za cenu může mít opačný efekt na jeho šance.
Nobelův výbor v letošním roce vybírá z celkem 338 kandidátů. Mezi nejčastěji zmiňovanými favority u sázkových kanceláří jsou ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a Julija Navalná, vdova po ruském opozičním lídrovi Alexeji Navalném. Vysoké šance mají i humanitární organizace, jako jsou Sudánské pohotovostní sály a Lékaři bez hranic.
V minulosti získali cenu za mír čtyři američtí prezidenti, například Theodore Roosevelt (1906) za zprostředkování míru v rusko-japonské válce a Barack Obama (2009) za mimořádné úsilí o posílení mezinárodní diplomacie. Všichni kromě Jimmyho Cartera (2002) ji získali během svého funkčního období.
Bývalý francouzský premiér Édouard Philippe v neděli oficiálně zahájil svou kampaň pro nadcházející prezidentské volby. Na shromáždění v severovýchodním městě Remeš se představil jako hlavní postava schopná zastavit vzestup krajní pravice. Podle aktuálních průzkumů je právě on nejlépe postaveným kandidátem středu, který by mohl v souboji o Elysejský palác porazit favority z Národního sdružení, Marine Le Penovou a Jordana Bardellu.
Napětí na Blízkém východě neustává ani měsíc po vyhlášení příměří. Írán v neděli oznámil, že doručil svou odpověď na americký mírový návrh, zatímco v Perském zálivu došlo k nové vlně dronových útoků. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu navíc varoval, že válka zdaleka nekončí, dokud bude mít Teherán k dispozici zásoby vysoce obohaceného uranu.
Tradiční vojenská přehlídka ke Dni vítězství v Moskvě se letos stala terčem ostrého posměchu a zdrojem narůstajících spekulací o zdravotním stavu Vladimira Putina. Namísto demonstrace síly působil třiasedmdesátiletý diktátor podle pozorovatelů unaveně a vystrašeně, což jeho kritici okamžitě využili k analýze jeho slábnoucího vlivu.
Britská armáda podnikla mimořádnou záchrannou operaci na jednom z nejodlehlejších míst planety. Tým parašutistů a lékařů seskočil na ostrov Tristan da Cunha v jižním Atlantiku, aby pomohl britskému občanovi s podezřením na nákazu nebezpečným hantavirem. Muž se pravděpodobně nakazil na výletní lodi MV Hondius, kterou opustil v polovině dubna, aby se vrátil do svého domova v tomto nejvzdálenějším obydleném zámořském území Británie.
Digitální izolace Íránu trvá již více než dva měsíce a podle monitorovací skupiny NetBlocks aktuálně přesáhla hranici 1704 hodin. Celostátní výpadek internetu, který začal po útoku Spojených států a Izraele z 28. února, tak vstoupil do svého 72. dne. Pro miliony Íránců, jejichž obživa závisí na online připojení, má tato situace devastující následky, zatímco režim využívá informační vakuum k upevnění kontroly nad společností.
Španělské úřady zahájily na ostrově Tenerife rozsáhlou evakuaci cestujících z výletní lodi MS Hondius, na jejíž palubě se rozšířil nebezpečný hantavirus. Loď zakotvila v přístavu Granadilla v neděli před úsvitem, měsíc poté, co na palubě zemřel první pasažér. Celkem si nákaza během plavby vyžádala tři oběti.
Portugalská vláda se rozhodla výrazně urychlit své plány na odklon od fosilních paliv. V reakci na probíhající válečný konflikt v Íránu, který způsobil prudký nárůst cen ropy a zemního plynu, hodlá země během příštích deseti let snížit svou závislost na těchto zdrojích o polovinu. V rozhovoru pro server Politico to potvrdila ministryně pro životní prostředí a energetiku Maria da Graça Carvalho.
Britský premiér Sir Keir Starmer čelí první otevřené hrozbě vnitrostranického převratu. Poslankyně Catherine West v rozhovoru pro stanici Radio 4 veřejně vyzvala k hlasování o nedůvěře, což v politických kuloárech ve Westminsteru vyvolalo vlnu šoku i rozpaků. Přestože premiér jakékoli úvahy o svém odchodu odmítá, napětí v Labouristické straně po nedávných neúspěšných volbách do místních rad dramaticky roste.
Ruský prezident Vladimir Putin se během setkání s novináři v Kremlu vyjádřil k aktuálnímu vývoji situace na Ukrajině. Podle jeho slov se ozbrojený konflikt, který začal ruskou invazí v roce 2022, postupně blíží ke svému završení. Toto prohlášení zaznělo krátce po oslavách Dne vítězství, které se letos v Moskvě konaly v nezvykle skromném formátu.
Letošní oslavy Dne vítězství na moskevském Rudém náměstí se nesly v atmosféře, která se podle BBC zásadně lišila od všech předchozích ročníků. Zatímco v minulosti provázel akci shon a davy novinářů, tentokrát byla situace mnohem klidnější. Na místě bylo přítomno výrazně méně zástupců médií, neboť mnoho mezinárodních organizací nedostalo ke vstupu povolení.
Plavidlo MV Hondius, které zasáhla epidemie nebezpečného hantaviru, dorazilo v neděli v ranních hodinách ke břehům kanárského ostrova Tenerife. Do tamního přístavu Granadilla de Abona loď se 147 lidmi na palubě připlula zhruba měsíc poté, co se objevila první oběť nákazy. Aktuálně probíhá rozsáhlá mezinárodní akce zaměřená na bezpečný návrat všech pasažérů do jejich vlastí, což doprovází mimořádně přísná hygienická opatření.
Polsko čelí bezprecedentnímu nárůstu nepřátelských aktivit ze strany cizích zpravodajských služeb. Podle čerstvé zprávy polské Agentury pro vnitřní bezpečnost (ABW) zaznamenala země od roku 2024 rekordní počet hybridních útoků a špionážních případů. Rozsah vyšetřování v posledních dvou letech je tak masivní, že se vyrovná objemu práce, kterou polská kontrarozvědka odvedla za předchozí tři desetiletí.