Vítěz Nobelovy ceny za mír bude oznámen již v pátek a prezident Spojených států Donald Trump se nijak netají přesvědčením, že by měl prestižní ocenění získat. Dvojnásobný prezident vede svou kampaň za Nobelovu cenu už několik let a opakovaně prohlašuje, že si ji zaslouží. Naposledy v únoru během setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem řekl, že mu cenu nikdy nedají, ačkoliv by si ji zasloužil.
Prezident Trump naznačil při mnoha příležitostech, že sehrál klíčovou roli v zastavení mnoha válek. Uvedl například, že „ukončil šest válek“ nebo později, že „ukončil sedm válek“, a prohlásil, že nikdo nikdy neudělal nic podobného.
Ředitel Centra pro globální správu a bezpečnost v Chatham House, Dr. Samir Puri, nicméně v minulosti pro Sky News poznamenal, že v Trumpových tvrzeních je sice „někdy zrnko pravdy“, ale jeho zásahy často představují spíše „řízení konfliktů“ než jejich skutečné vyřešení kořenových příčin.
Donald Trump byl během svých dvou funkčních období v Bílém domě nominován na cenu za mír více než desetkrát. Mezi navrhujícími se objevili například Benjamin Netanjahu, kambodžský premiér Hun Manet, ukrajinský politik a zákonodárci ze Švédska, Norska a USA. Uzávěrka pro nominace pro letošní ročník byla 31. ledna a není jisté, zda některá z Trumpových nominací dorazila včas.
Nobelův výbor sice nezveřejňuje seznam kandidátů, ale oznámil, že letos bylo nominováno 338 uchazečů, z toho 244 jednotlivců a 94 organizací. Nominace sama o sobě však neznamená oficiální podporu ani poctu.
Poté, co Izrael a Hamás ve čtvrtek podepsaly první fázi Trumpova mírového plánu pro Gazu, začaly se na ulicích Tel Avivu ozývat hlasy volající po udělení ceny americkému prezidentovi. Izraelský premiér Netanjahu také označil dohodu za kritický bod, k němuž pomohlo „velké úsilí našeho velkého přítele a spojence, prezidenta Trumpa“.
Experti se domnívají, že pokud by se mu podařilo úspěšně dotlačit Rusko k ukončení války na Ukrajině nebo Izrael k ukončení války v Gaze, stal by se Trump životaschopným kandidátem. Nicméně Nina Graeger, ředitelka Institutu pro výzkum míru v Oslu, uvedla, že čtvrteční vývoj v Gaze přišel příliš pozdě. Laureát je v této fázi již vybrán a projevy připraveny na páteční oznámení. Graeger ale dodala, že pokud by Trumpův plán vedl k trvalému míru v Gaze, musel by to výbor zvážit pro příští rok.
Podle Graeger není Trump vhodný pro cenu, která má být udělena osobě, jež „učinila nejvíce nebo nejlépe pro rozvoj bratrství mezi národy“, jak stanovuje vůle Alfreda Nobela. Graeger poukázala na to, že Trump stáhl USA ze Světové zdravotnické organizace a z Pařížské dohody o klimatu a inicioval obchodní války se spojenci. Podle ní to neodpovídá představě mírumilovného prezidenta.
Kritici Trumpa také odkazují na jeho politiku imigrace a plány na seškrtání rozpočtů pro vědu a vzdělávání, které jsou považovány za pilíře Nobelovy ceny. Například Ylva Engstrom, viceprezidentka Švédské královské akademie věd, varovala, že Trumpovy změny mohou mít „ničivé dopady“ na akademickou svobodu. Asle Toje, zástupce vedoucího norského Nobelova výboru, naznačil, že Trumpova lobbistická kampaň za cenu může mít opačný efekt na jeho šance.
Nobelův výbor v letošním roce vybírá z celkem 338 kandidátů. Mezi nejčastěji zmiňovanými favority u sázkových kanceláří jsou ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a Julija Navalná, vdova po ruském opozičním lídrovi Alexeji Navalném. Vysoké šance mají i humanitární organizace, jako jsou Sudánské pohotovostní sály a Lékaři bez hranic.
V minulosti získali cenu za mír čtyři američtí prezidenti, například Theodore Roosevelt (1906) za zprostředkování míru v rusko-japonské válce a Barack Obama (2009) za mimořádné úsilí o posílení mezinárodní diplomacie. Všichni kromě Jimmyho Cartera (2002) ji získali během svého funkčního období.
Českým šoubyznysem otřásla velmi smutná zpráva. Veronika Arichteva ve středu oznámila fanouškům, že její těhotenství nebude mít šťastný konec. Známá herečka a její manžel, úspěšný režisér Biser Arichtev, přišli o vytouženého syna.
Vítěz sněmovních voleb Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Babiš vyjádřil přání, aby válka na Ukrajině skončila co nejdříve. Podle svých slov se příští rok vydá na návštěvu Ruskem napadené země.
Policie pokročila s vyšetřováním případu vraždy dítěte ve středočeském Kolíně. Podezřelou je žena, která se sama zotavuje ze zranění. Kriminalisté jí sdělili obvinění, v případě odsouzení hrozí dotyčné až výjimečný trest.
Dnes osmasedmdesátiletá Helena Vondráčková udivuje svou vitalitou, která jí i v důchodovém věku umožňuje vystupovat, ale ani ona není fit vždy a za všech okolností. Podle nejnovějších informací si ji zřejmě našla aktuální vlna respiračních onemocnění. Slavná zpěvačka proto odkládá koncert na Slovensku.
Obavy Bruselu z přesunu jednoho ze zakládajících členů Evropské unie ke krajní pravici se tento týden staly reálné. Rostoucí politická krize ve Francii nabrala na síle, když poslední pokus premiéra Emmanuela Macrona o sestavení funkční vlády zkolaboval během pouhých 14 hodin. To jen zvýšilo pravděpodobnost předčasných parlamentních, nebo dokonce prezidentských voleb.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová úspěšně přežila hned dvě hlasování o nedůvěře v Evropském parlamentu. Získala dokonce větší podporu, než očekávali její kritici i zastánci. O jejím setrvání ve funkci se hlasovalo ve čtvrtek o dvou návrzích, které podaly krajně pravicová frakce (Patrioti pro Evropu) a Levicová frakce (The Left).
Vítěz Nobelovy ceny za mír bude oznámen již v pátek a prezident Spojených států Donald Trump se nijak netají přesvědčením, že by měl prestižní ocenění získat. Dvojnásobný prezident vede svou kampaň za Nobelovu cenu už několik let a opakovaně prohlašuje, že si ji zaslouží. Naposledy v únoru během setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem řekl, že mu cenu nikdy nedají, ačkoliv by si ji zasloužil.
Česká politika se stále častěji mění v soutěž emocí, nikoli argumentů. Političtí lídři slibují levnější energie, vyšší důchody či nižší daně, ale mlčí o tom, co za tyto sliby společnost zaplatí. Ekonomika přitom nefunguje tak, jak znějí naše zbožná přání, protože každá úleva má svou cenu. Zastropování cen deformuje trh, snižování daní ohrožuje veřejné služby a odmítnutí Green Dealu nás může připravit o miliardy z fondů EU.
Izraelská armáda ve čtvrtek oznámila, že zahájila operační přípravy pro stažení svých jednotek z Pásma Gazy. Tento krok je součástí dohody o příměří, kterou Izrael a Hamás uzavřely s cílem propustit zbývající rukojmí. Podle vyjádření Izraelských obranných sil (IDF) probíhají přípravy a tvorba bojového protokolu, aby bylo možné v dohledné době přejít na upravené linie rozmístění.
Izrael se na základě zpravodajských informací domnívá, že hnutí Hamás nemusí být schopno najít a vrátit všechna těla zbývajících mrtvých rukojmích držených v Pásmu Gazy. Tato skutečnost by mohla zásadně zkomplikovat úsilí o uzavření dohody o příměří a propuštění rukojmích. Izraelské zdroje uvádějí, že Hamás nemusí znát polohu, nebo není schopen vyzvednout, ostatky některých z 28 mrtvých rukojmích.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová strávila dopoledne ve stejný den, kdy se v Evropském parlamentu hlasovalo o její budoucnosti, pronášením triumfálního projevu plného zástupců států a diplomatů ze zemí mimo Evropu.
Dva roky násilí, během nichž zemřelo přes 68 000 Palestinců a více než 1 200 Izraelců, většinou civilistů, zřejmě směřují k dočasnému konci. Bylo totiž oznámeno, že Hamás a vláda premiéra Netanjahua podepíšou dohodu o první fázi příměří. Jde o počáteční část dvacetibodového plánu, který prosadil americký prezident Donald Trump s podporou klíčových arabských mocností v regionu.