Nizozemské si uvědomuje hrozbu války s Ruskem. Zvažuje obnovení branné povinnosti

Haag
Haag, foto: Pixabay
Klára Marková 31. března 2026 12:09
Sdílej:

Vztah mezi Nizozemskem a Ukrajinou prošel za posledních deset let neuvěřitelnou proměnou. Zatímco v roce 2016 nizozemští voliči v referendu odmítli asociační dohodu s Ukrajinou, dnes je situace opačná. Bert Koenders, bývalý nizozemský ministr zahraničí a nynější vlivný poradce vlády, při své únorové návštěvě Kyjeva zdůraznil, že Nizozemci si již uvědomují, že válka se odehrává v jejich těsné blízkosti a bezpečnost Ukrajiny je přímo spojena s jejich vlastní.

Dnešní podpora Ukrajiny v Nizozemsku je silná a stabilní. Podle Koenderse lidé postupně opouštějí představu o Ukrajině jako o nárazníkovém pásu a chápou ji jako klíčového partnera. Vláda dokonce zavedla speciální daň na obranu, tzv. „příspěvek na svobodu“, a plánuje rozšířit armádu na 120 000 příslušníků.

Ve společnosti se poprvé vážně diskutuje i o obnovení branné povinnosti. Tato připravenost na hrozby, dříve typická pro Finsko, je pro Nizozemsko novou realitou, k níž přispívají i přímé zkušenosti s hybridní válkou ze strany Ruska, jako jsou kyberútoky či špionáž.

Paralelně s evropským probuzením však rostou obavy o budoucnost transatlantické vazby. Koenders varuje, že po událostech spojených s Grónskem v roce 2025 byla důvěra v USA vážně narušena. Donald Trump vnímá Evropu nikoliv jako partnera, ale jako cíl, a jeho nepředvídatelná politika nutí Evropu k urychlenému budování strategické autonomie. NATO se potýká s obrovským deficitem důvěry a není jasné, zda v současné podobě přežije. Evropa proto musí být schopna jednat samostatně v oblasti velení, výzvědných služeb i vedení operací.

V této nejisté době se stává naprosto zásadním ukotvení Ukrajiny v Evropské unii. Jelikož je vstup do NATO z politických důvodů momentálně v nedohlednu, členství v EU představuje jedinou reálnou cestu, jak Ukrajinu trvale začlenit do evropského bezpečnostního systému. Koenders věří, že zrychlený proces vstupu je proveditelný, pokud Ukrajina neustoupí z reforem v oblasti soudnictví a boje proti korupci. Právě tyto základy jsou pro státy jako Nizozemsko klíčové, aby se předešlo podobnému demokratickému úpadku, jaký unie zažila u jiných členů.

Evropa musí podle Koenderse vůči Trumpovu transakčnímu přístupu vystupovat jednotně a sebevědomě. Příklad s Grónskem ukázal, že pokud Evropa jasně stanoví své hranice a pohrozí svými ekonomickými nástroji, dokáže vyvolat reakci i u amerického prezidenta. Strategickým cílem zůstává svrchovanost v obraně vlastních hodnot, což je bez úzké spolupráce s Ukrajinou a jejího rychlého začlenění do unijních struktur prakticky nemožné.

Témata:
Stalo se
Novinky
Analýza
Vladimir Putin

Jak bude vypadat Rusko po Putinovi? Ve hře jsou dva scénáře

Několik hodin po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 shromáždil ruský prezident Vladimir Putin nejbohatší lidi země v moskevském Kremlu. Většina z přítomných miliardářů tehdy mlčky vyslechla výzvu k podpoře vládních kroků a hospodářské stabilizace. Během desetiletí vládnutí si Putin ruskou podnikatelskou elitu zcela podmanil a zbavil ji dřívějšího vlivu.

Novinky
Jensen Huang

Musk a statisíce signatářů chtějí návrat Huanga do čela společnosti Nvidia

Americký miliardář Elon Musk a statisíce dalších signatářů podpořili otevřenou výzvu požadující návrat Jensena Huanga do čela společnosti Nvidia. Kampaň vznikla pouhé čtyři dny poté, co Huang po třiatřiceti letech rezignoval na funkci výkonného ředitele kvůli odhalením o svých mimomanželských vztazích. Mezi obviněními figuruje také údajný poměr se ženou obviněnou ze špionáže pro Čínu.

Novinky
Ilustrační fotografie

Jedno zranění každých 30 vteřin. Ruská armáda přichází o vojáky obrovským tempem

Rusko utrpělo v průběhu listopadu rekordní ztráty na životech v rámci probíhající války na Ukrajině. Podle údajů ukrajinského generálního štábu ztratila ruská armáda 9. listopadu celkem 2 980 vojáků, což představuje jednoho mrtvého nebo zraněného každých třicet sekund. Tyto hodnoty výrazně překonaly předchozí denní rekordy zaznamenané začátkem listopadu a v říjnu.

Novinky
Ilustrační foto

Evropské unie oznámí dohodu o zřízení střediska pro deportaci migrantů, poprvé mimo její území

Pět členských států Evropské unie chystá oznámení dohody o zřízení střediska pro deportaci migrantů ve Rwandě, čímž vznikne první takové zařízení mimo území unie. Skupina zahrnující Německo, Dánsko, Rakousko, Řecko a Nizozemsko hodlá toto návratové centrum otevřít navzdory obhájcům lidských práv. Krok následuje po nedávném zpřísnění migračních pravidel ze strany Evropské unie.