Demokraté ze Spojených států využijí víkendovou bezpečnostní konferenci v Mnichově k tomu, aby vyzvali evropské lídry k odporu vůči Donaldu Trumpovi. Evropský kontinent zůstává v otázce přístupu k nepředvídatelnému americkému prezidentovi hluboce rozdělen. Mezi demokraty, kteří se prestižního summitu účastní, jsou někteří z Trumpových nejhlasitějších kritiků, včetně guvernéra Kalifornie Gavina Newsoma, newyorské kongresmanky Alexandrie Ocasio-Cortezové, arizonského senátora Rubena Gallega a michiganské guvernérky Gretchen Whitmerové.
Gavin Newsom již dříve v lednu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu apeloval na Evropany, aby si uvědomili, že podlézání Trumpovým požadavkům z nich na světové scéně dělá ubožáky. Ruben Gallego se vyjádřil podobně ostře, když prohlásil, že Trump kvůli své malichernosti ničí světovou pověst USA i jejich ekonomickou sílu. Podle Gallega není Trumpovo chování racionální a všichni by měli přestat předstírat opak.
Oficiální americkou delegaci však povede ministr zahraničí Marco Rubio. Evropští lídři doufají, že Rubio přinese mírnější poselství než viceprezident JD Vance, jehož loňský projev vyvolal v evropských metropolích debatu o tom, zda USA a Evropa stále sdílejí stejné hodnoty. Evropa se nyní dělí na ty, kteří po vzoru francouzského prezidenta Emmanuela Macrona prosazují vzdornější diplomacii, a ty, jako je generální tajemník NATO Mark Rutte, kteří považují Trumpovu přízeň za nezbytnou pro bezpečnost kontinentu.
Od loňského roku Trump opakovaně urážel Evropskou unii, zahájil formu globálního imperia zaměřeného na zdroje a nacházel důvody k omlouvání Vladimira Putina. Marco Rubio si navíc pro svou evropskou cestu zvolil návštěvu Maďarska a Slovenska, tedy dvou zemí EU, které se nejvíce staví proti podpoře Ukrajiny. Přestože se americké delegace v Mnichově tradičně snaží neřešit domácí politické spory, letos se zdají být tyto rozdíly nepřekonatelné.
Demokraté pravděpodobně doporučí Evropě trpělivost a vyčkání na návrat k normálu. Trumpovy klesající preference v průzkumech již vedly některé republikány v Kongresu k tomu, aby se prezidentovi vzepřeli v otázce cel. Demokraté doufají, že tato neloajalita poroste s blížícími se listopadovými volbami do Kongresu. Mnoho pozorovatelů se však domnívá, že starý řád založený na pravidlech definitivně skončil a nahradil ho systém založený na transakčních dohodách velmocí.
Tento posun potvrdil i kanadský premiér Mark Carney ve svém projevu v Davosu, kde uvedl, že starý řád se nevrátí a nostalgie není strategií. Třídenní mnichovská konference, na které vystoupí německý kancléř Friedrich Merz, britský premiér Keir Starmer, Emmanuel Macron a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, se bude věnovat právě tomuto přechodnému období. Macron nedávno označil Trumpovu administrativu za otevřeně protievropskou a usilující o rozbití Unie.
Francouzský prezident poukázal na napětí, které vyvolal Trumpův pokus získat od Dánska kontrolu nad Grónskem a následné hrozby cly vůči zemím, které se proti tomuto záměru postavily. Macron varoval před „dvojí krizí“, kterou představuje obchodní tsunami z Číny a nestabilita na straně USA. Koncem měsíce hodlá Macron přednést projev o tom, zda by Francie mohla nabídnout svůj jaderný arzenál jako deštník pro Evropu, která se již nemůže spoléhat na Spojené státy.
Na opačném konci názorového spektra stojí Mark Rutte, který varoval, že představa o obraně Evropy bez USA je pouhým snem. Nicméně jeden z pobaltských diplomatů naznačil, že postoj vůči Trumpovi se mění. Zkušenost s grónskou krizí podle něj ukázala, že když Evropa pohrozí využitím své ekonomické síly, Trump ustoupí. Cesta k suverénní evropské obraně je však náročná a Starmer zdůrazňuje, že jakékoli bezpečnostní záruky po urovnání konfliktu na Ukrajině budou stále vyžadovat americké kapacity.
Vzdalování od Ameriky již v některých ohledech začalo. Mark Carney, Keir Starmer i Emmanuel Macron se v posledních měsících pokusili o restart vztahů s Čínou a nabízejí dialog bez nepřátelství. Peking zjevně těží z Trumpova destruktivního přístupu k multilateralismu. Dalším znakem nezávislosti je postoj Itálie a Polska, které se připojily k ostatním evropským zemím a odmítly se stát součástí Trumpovy „Rady míru“, jež má podle kritiků sloužit spíše jeho egu než OSN.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.
Americký expert a pracovník Hudsongova institutu Ludovic Hood upozorňuje ve svém komentáři pro National Interest na to, že plán pro poválečnou Gazu známý jako Rada míru čelí vážnému riziku kvůli časovému omezení spojenému s mandátem administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle jeho vyjádření je nutné tuto iniciativu včas propojit s trvalejším rámcem OSN, jinak projektu hrozí ztráta legitimity a postupný zánik.
Bývalý náčelník generálního štábu izraelské armády a předseda strany Jašar Gadi Eisenkot převzal od prezidenta Jicchaka Herzoga oficiální pověření k sestavení nové vlády a zahájil jednání s možnými koaličními partnery. Šestašedesátiletý politik, který dostal od hlavy státu lhůtu dvaceti osmi dnů, při té příležitosti varoval, že dosavadní premiér Benjamin Netanjahu přivedl zemi do hluboké krize a že se Izrael nachází v kritickém bodě, odkud může být cesta zpět již ztracena.
Americký ministr obrany Pete Hegseth bojuje o své politické přežití v době, kdy v Kongresu začínají oficiální procedury směřující k jeho ústavní obžalobě. Šéf Pentagonu vystoupil na úterní tiskové konferenci, kde ostře odmítl snahy o své odvolání. Svým vystoupením vyslal jasný signál veřejnosti i politickým špičkám.
První létající auta v Číně by mohla být veřejnosti dostupná již v průběhu příštího léta, jak na technologickém summitu Web Summit v Lisabonu oznámil šéf čínské společnosti XPeng Deli Zhao. Tento dvoumístný nízkoletový prostředek s funkcí autopilota, jehož cena se pohybuje kolem tří set tisíc dolarů, má být ve druhé polovině roku 2027 připraven pro rekreační využití ve venkovských oblastech a pro potřeby záchranných služeb.
První den třístranných rozhovorů mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy ve Spojených arabských emirátech skončil po čtyřech hodinách vzájemných jednání. Americký ministr zahraničí Marco Rubio označil tato setkání za velmi produktivní, ačkoliv současně upozornil, že před všemi zúčastněnými stranami stojí ještě velký kus práce.
Na pozadí mírových rozhovorů zprostředkovaných Spojenými státy stupňuje Rusko své útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a hospodářství, čímž zemi vystavuje dosud nejtěžší zkoušce od začátku konfliktu. Nezávislý vyšetřovací panel Organizace spojených národů nedávno dospěl k závěru, že úmyslné útoky na civilní a životně důležité energetické systémy naplňují skutkovou podstatu válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
Celosvětové emise uhlíku v roce 2026 podle nových zjištění vědců stagnují, což souvisí s prudkým růstem cen ropy a plynu po válce v Íránu. Tyto vysoké ceny přiměly lidi k hledání alternativ a k odklonu od tradičních fosilních paliv. Zpráva přináší nový pohled na vývoj v oblasti životního prostředí během probíhajícího roku.
Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres vyzval na probíhající klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi hostitelskou zemi a Austrálii k tomu, aby pokračovaly v rozvoji plánu na postupný přechod od fosilních paliv.
Spojené státy americké v pondělí evakuovaly své vojenské letouny z britské letecké základny RAF Mildenhall v Anglii kvůli hrozbě pocházející z Íránu. O tomto kroku informoval list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
Evropská unie se podle oficiální zprávy Evropské agentury pro životní prostředí nachází téměř na správné cestě k dosažení svých klimatických cílů pro rok 2030, avšak současné úsilí o snižování znečištění výrazně zaostává za dlouhodobými závazky pro roky 2040 a 2050.