Demokraté ze Spojených států využijí víkendovou bezpečnostní konferenci v Mnichově k tomu, aby vyzvali evropské lídry k odporu vůči Donaldu Trumpovi. Evropský kontinent zůstává v otázce přístupu k nepředvídatelnému americkému prezidentovi hluboce rozdělen. Mezi demokraty, kteří se prestižního summitu účastní, jsou někteří z Trumpových nejhlasitějších kritiků, včetně guvernéra Kalifornie Gavina Newsoma, newyorské kongresmanky Alexandrie Ocasio-Cortezové, arizonského senátora Rubena Gallega a michiganské guvernérky Gretchen Whitmerové.
Gavin Newsom již dříve v lednu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu apeloval na Evropany, aby si uvědomili, že podlézání Trumpovým požadavkům z nich na světové scéně dělá ubožáky. Ruben Gallego se vyjádřil podobně ostře, když prohlásil, že Trump kvůli své malichernosti ničí světovou pověst USA i jejich ekonomickou sílu. Podle Gallega není Trumpovo chování racionální a všichni by měli přestat předstírat opak.
Oficiální americkou delegaci však povede ministr zahraničí Marco Rubio. Evropští lídři doufají, že Rubio přinese mírnější poselství než viceprezident JD Vance, jehož loňský projev vyvolal v evropských metropolích debatu o tom, zda USA a Evropa stále sdílejí stejné hodnoty. Evropa se nyní dělí na ty, kteří po vzoru francouzského prezidenta Emmanuela Macrona prosazují vzdornější diplomacii, a ty, jako je generální tajemník NATO Mark Rutte, kteří považují Trumpovu přízeň za nezbytnou pro bezpečnost kontinentu.
Od loňského roku Trump opakovaně urážel Evropskou unii, zahájil formu globálního imperia zaměřeného na zdroje a nacházel důvody k omlouvání Vladimira Putina. Marco Rubio si navíc pro svou evropskou cestu zvolil návštěvu Maďarska a Slovenska, tedy dvou zemí EU, které se nejvíce staví proti podpoře Ukrajiny. Přestože se americké delegace v Mnichově tradičně snaží neřešit domácí politické spory, letos se zdají být tyto rozdíly nepřekonatelné.
Demokraté pravděpodobně doporučí Evropě trpělivost a vyčkání na návrat k normálu. Trumpovy klesající preference v průzkumech již vedly některé republikány v Kongresu k tomu, aby se prezidentovi vzepřeli v otázce cel. Demokraté doufají, že tato neloajalita poroste s blížícími se listopadovými volbami do Kongresu. Mnoho pozorovatelů se však domnívá, že starý řád založený na pravidlech definitivně skončil a nahradil ho systém založený na transakčních dohodách velmocí.
Tento posun potvrdil i kanadský premiér Mark Carney ve svém projevu v Davosu, kde uvedl, že starý řád se nevrátí a nostalgie není strategií. Třídenní mnichovská konference, na které vystoupí německý kancléř Friedrich Merz, britský premiér Keir Starmer, Emmanuel Macron a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, se bude věnovat právě tomuto přechodnému období. Macron nedávno označil Trumpovu administrativu za otevřeně protievropskou a usilující o rozbití Unie.
Francouzský prezident poukázal na napětí, které vyvolal Trumpův pokus získat od Dánska kontrolu nad Grónskem a následné hrozby cly vůči zemím, které se proti tomuto záměru postavily. Macron varoval před „dvojí krizí“, kterou představuje obchodní tsunami z Číny a nestabilita na straně USA. Koncem měsíce hodlá Macron přednést projev o tom, zda by Francie mohla nabídnout svůj jaderný arzenál jako deštník pro Evropu, která se již nemůže spoléhat na Spojené státy.
Na opačném konci názorového spektra stojí Mark Rutte, který varoval, že představa o obraně Evropy bez USA je pouhým snem. Nicméně jeden z pobaltských diplomatů naznačil, že postoj vůči Trumpovi se mění. Zkušenost s grónskou krizí podle něj ukázala, že když Evropa pohrozí využitím své ekonomické síly, Trump ustoupí. Cesta k suverénní evropské obraně je však náročná a Starmer zdůrazňuje, že jakékoli bezpečnostní záruky po urovnání konfliktu na Ukrajině budou stále vyžadovat americké kapacity.
Vzdalování od Ameriky již v některých ohledech začalo. Mark Carney, Keir Starmer i Emmanuel Macron se v posledních měsících pokusili o restart vztahů s Čínou a nabízejí dialog bez nepřátelství. Peking zjevně těží z Trumpova destruktivního přístupu k multilateralismu. Dalším znakem nezávislosti je postoj Itálie a Polska, které se připojily k ostatním evropským zemím a odmítly se stát součástí Trumpovy „Rady míru“, jež má podle kritiků sloužit spíše jeho egu než OSN.
Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.
Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.
V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.
Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.
Spojené státy a Polsko dojednávají dohodu o vybudování nové americké základny na polském území, která by měla ubytovat zhruba 10 tisíc vojáků. Tento krok představuje významný posun v rozmístění ozbrojených sil v Evropě a zároveň přímé varování adresované Ruské federaci. Snahu o zřízení základny oznámil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski na akci Rady pro mezinárodní vztahy v New Yorku. V současné době se v Polsku nachází přibližně 7 tisíc amerických vojáků, přičemž další jednotky armády USA se přesouvají do Litvy a Estonska.
Ruská armáda stále častěji verbuje do bojů na Ukrajině zástupce ze zemí Latinské Ameriky, přičemž významným zdrojem nových posil do prvoliniových bojů se stalo Peru. Ruský náborový aparát se po diplomatických problémech a omezeních v Asii či Africe zaměřil na jihoamerický kontinent, kde láká muže na vidinu vysokého výdělku. Podle odhadů a výpovědí svědků odcestovaly do Moskvy jen v prvních měsících letošního roku stovky Peruánců. Mnozí z nich přitom původně věřili, že nebudou nasazeni přímo do nejtvrdších bojů.
Vstup Ukrajiny do Evropské unie by se mohl stát klíčovým prvkem jakékoli budoucí mírové dohody a zásadním pilířem evropské bezpečnosti. Ačkoli se hovoří o řadě překážek v oblastech korupce či zemědělství, politická vůle a stanovení pevného data vstupu mohou celý proces výrazně urychlit. Podle analytika Timothyho Ashe by přijetí Ukrajiny do Unie mohlo pro bezpečnost kontinentu udělat více než samotné členství v Severoatlantské alianci, píše Kyiv Post.
Íránská delegace vedená prezidentem Masúdem Pezeškijánem a ministrem zahraničí Abbásem Araghčím využila Zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku k rozsáhlé diplomatické iniciativě. Sedm měsíců poté, co Pezeškiján přežil americko-izraelský nálet, při kterém zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se íránští představitelé setkali s desítkami zahraničních diplomatů. Teherán se na mezinárodním fóru snažil prezentovat jako stát dodržující mezinárodní právo v boji proti protivníkům, kteří vůči němu uplatňují válečné sankce a námořní blokádu.
Videa natočená v ruském zajetí, na kterých ukrajinští vojáci zdánlivě odmítají svou vlast, zanechávají hluboké rány v ukrajinské společnosti. Jedním z takových případů je příběh Vladimira Srebrodolského, který bojoval na východní frontě a po svém zajetí se objevil na propagandistickém záznamu. Ve videu šířeném na sociálních sítích uvedl, že se nechce vrátit na Ukrajinu a přeje si rychlý konec konfliktu. Záznam vyvolal v jeho rodné vesnici Karpylivka ostré spory a část sousedů ho začala považovat za zrádce. Situace vygradovala do té míry, že místní obyvatelé odmítli povolit jeho pohřeb v rodné obci.
V Ruské federaci proběhly volby do Státní dumy, které byly prvními parlamentními volbami od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Hlasování se uskutečnilo za zcela mimořádných okolností, kdy se země potýká s ukrajinskými údery na svém vlastním území, zhoršující se ekonomickou situací a vojenskými neúspěchy.