Demokraté ze Spojených států využijí víkendovou bezpečnostní konferenci v Mnichově k tomu, aby vyzvali evropské lídry k odporu vůči Donaldu Trumpovi. Evropský kontinent zůstává v otázce přístupu k nepředvídatelnému americkému prezidentovi hluboce rozdělen. Mezi demokraty, kteří se prestižního summitu účastní, jsou někteří z Trumpových nejhlasitějších kritiků, včetně guvernéra Kalifornie Gavina Newsoma, newyorské kongresmanky Alexandrie Ocasio-Cortezové, arizonského senátora Rubena Gallega a michiganské guvernérky Gretchen Whitmerové.
Gavin Newsom již dříve v lednu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu apeloval na Evropany, aby si uvědomili, že podlézání Trumpovým požadavkům z nich na světové scéně dělá ubožáky. Ruben Gallego se vyjádřil podobně ostře, když prohlásil, že Trump kvůli své malichernosti ničí světovou pověst USA i jejich ekonomickou sílu. Podle Gallega není Trumpovo chování racionální a všichni by měli přestat předstírat opak.
Oficiální americkou delegaci však povede ministr zahraničí Marco Rubio. Evropští lídři doufají, že Rubio přinese mírnější poselství než viceprezident JD Vance, jehož loňský projev vyvolal v evropských metropolích debatu o tom, zda USA a Evropa stále sdílejí stejné hodnoty. Evropa se nyní dělí na ty, kteří po vzoru francouzského prezidenta Emmanuela Macrona prosazují vzdornější diplomacii, a ty, jako je generální tajemník NATO Mark Rutte, kteří považují Trumpovu přízeň za nezbytnou pro bezpečnost kontinentu.
Od loňského roku Trump opakovaně urážel Evropskou unii, zahájil formu globálního imperia zaměřeného na zdroje a nacházel důvody k omlouvání Vladimira Putina. Marco Rubio si navíc pro svou evropskou cestu zvolil návštěvu Maďarska a Slovenska, tedy dvou zemí EU, které se nejvíce staví proti podpoře Ukrajiny. Přestože se americké delegace v Mnichově tradičně snaží neřešit domácí politické spory, letos se zdají být tyto rozdíly nepřekonatelné.
Demokraté pravděpodobně doporučí Evropě trpělivost a vyčkání na návrat k normálu. Trumpovy klesající preference v průzkumech již vedly některé republikány v Kongresu k tomu, aby se prezidentovi vzepřeli v otázce cel. Demokraté doufají, že tato neloajalita poroste s blížícími se listopadovými volbami do Kongresu. Mnoho pozorovatelů se však domnívá, že starý řád založený na pravidlech definitivně skončil a nahradil ho systém založený na transakčních dohodách velmocí.
Tento posun potvrdil i kanadský premiér Mark Carney ve svém projevu v Davosu, kde uvedl, že starý řád se nevrátí a nostalgie není strategií. Třídenní mnichovská konference, na které vystoupí německý kancléř Friedrich Merz, britský premiér Keir Starmer, Emmanuel Macron a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, se bude věnovat právě tomuto přechodnému období. Macron nedávno označil Trumpovu administrativu za otevřeně protievropskou a usilující o rozbití Unie.
Francouzský prezident poukázal na napětí, které vyvolal Trumpův pokus získat od Dánska kontrolu nad Grónskem a následné hrozby cly vůči zemím, které se proti tomuto záměru postavily. Macron varoval před „dvojí krizí“, kterou představuje obchodní tsunami z Číny a nestabilita na straně USA. Koncem měsíce hodlá Macron přednést projev o tom, zda by Francie mohla nabídnout svůj jaderný arzenál jako deštník pro Evropu, která se již nemůže spoléhat na Spojené státy.
Na opačném konci názorového spektra stojí Mark Rutte, který varoval, že představa o obraně Evropy bez USA je pouhým snem. Nicméně jeden z pobaltských diplomatů naznačil, že postoj vůči Trumpovi se mění. Zkušenost s grónskou krizí podle něj ukázala, že když Evropa pohrozí využitím své ekonomické síly, Trump ustoupí. Cesta k suverénní evropské obraně je však náročná a Starmer zdůrazňuje, že jakékoli bezpečnostní záruky po urovnání konfliktu na Ukrajině budou stále vyžadovat americké kapacity.
Vzdalování od Ameriky již v některých ohledech začalo. Mark Carney, Keir Starmer i Emmanuel Macron se v posledních měsících pokusili o restart vztahů s Čínou a nabízejí dialog bez nepřátelství. Peking zjevně těží z Trumpova destruktivního přístupu k multilateralismu. Dalším znakem nezávislosti je postoj Itálie a Polska, které se připojily k ostatním evropským zemím a odmítly se stát součástí Trumpovy „Rady míru“, jež má podle kritiků sloužit spíše jeho egu než OSN.
To snad nemyslí vážně, budou si asi říkat v Evropě. Americký prezident Donald Trump zase jednou překvapil svými výroky. Tentokrát se vyjadřoval o běloruském protějšku Alexandru Lukašenkovi.
Podle Michaila Chodorkovského, exilového ruského miliardáře a někdejšího ropného magnáta, hrozí Velké Británii další útok podobný otravě v Salisbury z roku 2018. V rozhovoru pro deník Guardian uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin se pravděpodobně pokusí vyvolat na Západě „pocit zranitelnosti“, pokud britská vláda nezvolí vůči Kremlu agresivnější taktiku.
Nejnovější zpráva o stavu globálního klimatu za rok 2025, kterou zveřejnila Světová meteorologická organizace (WMO), přináší varovné čtení. Data potvrzují, že naše planeta se nadále otepluje znepokojivým tempem, přičemž uplynulý rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let v historii měření. Posledních 11 let bylo navíc celkově nejteplejších, jaké lidstvo kdy zaznamenalo, což jasně ukazuje na setrvávající závislost na fosilních palivech.
Příjezd amerických invazních pozemních sil na Blízký východ během uplynulého víkendu dává prezidentu Donaldu Trumpovi do rukou vojenskou sílu pro velmi riskantní pokus o násilné otevření Hormuzského průlivu. Tato klíčová vodní cesta, kterou momentálně blokuje Írán, představuje největší citlivý bod probíhajícího válečného konfliktu, neboť tudy běžně proudí pětina světového obchodu s ropou.
Demokracie v Evropské unii prochází vážnou zkouškou. Podle nejnovější zprávy přední organizace pro lidská práva Civil Liberties Union for Europe (Liberties) dochází v pěti členských státech k „soustavnému a úmyslnému“ rozkladu právního státu. Tato zpráva, čerpající z dat více než 40 nevládních organizací, označuje vlády v Bulharsku, Chorvatsku, Maďarsku, Itálii a na Slovensku za přímé „likvidátory“ demokratických standardů.
Rusko nařídilo britskému diplomatovi opustit zemi kvůli obvinění ze špionáže. Jde o další incident v rámci dlouhé řady vzájemného vyhošťování personálu ambasád, které provází napjaté vztahy mezi oběma mocnostmi.
Cíl amerického prezidenta Donalda Trumpa je na první pohled prostý a srozumitelný: zajistit, aby Írán nikdy nezískal jadernou zbraň. Podle mnohých analytiků však může mít současná válka v Íránu přesně opačný efekt. Namísto světa bez jaderných hrozeb by výsledkem mohl být bezprecedentní nárůst počtu států, které se rozhodnou pořídit si vlastní atomový arzenál jako jedinou pojistku své existence.
Čínské nezávislé rafinerie, kterým se pro jejich menší rozsah přezdívá „čajníky“ (teapots), se staly nečekaným pilířem energetické bezpečnosti země v době vrcholící globální krize. Zatímco zbytek světa čelí rekordním cenám ropy a energetickému kolapsu, provincie Šan-tung na severovýchodě Číny stále zpracovává miliony barelů suroviny. Aktuální vývoj na Blízkém východě a rostoucí ceny surové ropy však začínají tyto soukromé podniky, fungující na velmi nízkých maržích, nebezpečně vyčerpávat.
Izraelská armáda přistoupila k nevídanému disciplinárnímu kroku, když v pondělí pozastavila veškerou operační činnost celého záložního praporu. Toto rozhodnutí následuje po incidentu z minulého týdne, kdy vojáci na okupovaném Západním břehu napadli a zadrželi štáb americké televize CNN. Podle vyjádření vojenských představitelů bude jednotka čítající stovky rezervistů okamžitě stažena z oblasti a převelena k přeškolení, dokud nebude rozhodnuto o jejím dalším osudu.
Řecké protivzdušné jednotky se přímo zapojily do probíhajícího konfliktu na Blízkém východě, když nad územím Saúdské Arábie sestřelily íránské rakety. Tato událost podtrhuje fakt, že válka, která začala koncem února precizními údery USA a Izraele na íránské cíle, již dávno překročila hranice původních tří aktérů. Do bojových operací se nyní fakticky zapojilo i Řecko, které v regionu dlouhodobě udržuje své obranné kapacity.
Zatímco v roce 1989 stál Viktor Orbán na náměstí a nekompromisně vyzýval sovětská vojska k odchodu z Maďarska, dnes je vnímán jako nejbližší spojenec Vladimira Putina v Evropské unii. Tato proměna z liberálního disidenta v zastánce neliberalismu nebyla náhlá, ale probíhala v několika logických etapách. Pamětníci a bývalí spolustraníci vzpomínají na mladého politika jako na odhodlaného muže, který věřil v sílu národa svrhnout komunistickou diktaturu a nastolit svobodné volby.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vznesl závažné obvinění na adresu Moskvy, kterou viní z aktivní spolupráce s Íránem při útocích na americké vojenské cíle na Blízkém východě. Podle Zelenského Rusko poskytuje Teheránu detailní satelitní snímky základen a strategické infrastruktury, což íránským silám umožňuje přesněji zaměřovat balistické rakety a drony.