Demokraté ze Spojených států využijí víkendovou bezpečnostní konferenci v Mnichově k tomu, aby vyzvali evropské lídry k odporu vůči Donaldu Trumpovi. Evropský kontinent zůstává v otázce přístupu k nepředvídatelnému americkému prezidentovi hluboce rozdělen. Mezi demokraty, kteří se prestižního summitu účastní, jsou někteří z Trumpových nejhlasitějších kritiků, včetně guvernéra Kalifornie Gavina Newsoma, newyorské kongresmanky Alexandrie Ocasio-Cortezové, arizonského senátora Rubena Gallega a michiganské guvernérky Gretchen Whitmerové.
Gavin Newsom již dříve v lednu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu apeloval na Evropany, aby si uvědomili, že podlézání Trumpovým požadavkům z nich na světové scéně dělá ubožáky. Ruben Gallego se vyjádřil podobně ostře, když prohlásil, že Trump kvůli své malichernosti ničí světovou pověst USA i jejich ekonomickou sílu. Podle Gallega není Trumpovo chování racionální a všichni by měli přestat předstírat opak.
Oficiální americkou delegaci však povede ministr zahraničí Marco Rubio. Evropští lídři doufají, že Rubio přinese mírnější poselství než viceprezident JD Vance, jehož loňský projev vyvolal v evropských metropolích debatu o tom, zda USA a Evropa stále sdílejí stejné hodnoty. Evropa se nyní dělí na ty, kteří po vzoru francouzského prezidenta Emmanuela Macrona prosazují vzdornější diplomacii, a ty, jako je generální tajemník NATO Mark Rutte, kteří považují Trumpovu přízeň za nezbytnou pro bezpečnost kontinentu.
Od loňského roku Trump opakovaně urážel Evropskou unii, zahájil formu globálního imperia zaměřeného na zdroje a nacházel důvody k omlouvání Vladimira Putina. Marco Rubio si navíc pro svou evropskou cestu zvolil návštěvu Maďarska a Slovenska, tedy dvou zemí EU, které se nejvíce staví proti podpoře Ukrajiny. Přestože se americké delegace v Mnichově tradičně snaží neřešit domácí politické spory, letos se zdají být tyto rozdíly nepřekonatelné.
Demokraté pravděpodobně doporučí Evropě trpělivost a vyčkání na návrat k normálu. Trumpovy klesající preference v průzkumech již vedly některé republikány v Kongresu k tomu, aby se prezidentovi vzepřeli v otázce cel. Demokraté doufají, že tato neloajalita poroste s blížícími se listopadovými volbami do Kongresu. Mnoho pozorovatelů se však domnívá, že starý řád založený na pravidlech definitivně skončil a nahradil ho systém založený na transakčních dohodách velmocí.
Tento posun potvrdil i kanadský premiér Mark Carney ve svém projevu v Davosu, kde uvedl, že starý řád se nevrátí a nostalgie není strategií. Třídenní mnichovská konference, na které vystoupí německý kancléř Friedrich Merz, britský premiér Keir Starmer, Emmanuel Macron a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, se bude věnovat právě tomuto přechodnému období. Macron nedávno označil Trumpovu administrativu za otevřeně protievropskou a usilující o rozbití Unie.
Francouzský prezident poukázal na napětí, které vyvolal Trumpův pokus získat od Dánska kontrolu nad Grónskem a následné hrozby cly vůči zemím, které se proti tomuto záměru postavily. Macron varoval před „dvojí krizí“, kterou představuje obchodní tsunami z Číny a nestabilita na straně USA. Koncem měsíce hodlá Macron přednést projev o tom, zda by Francie mohla nabídnout svůj jaderný arzenál jako deštník pro Evropu, která se již nemůže spoléhat na Spojené státy.
Na opačném konci názorového spektra stojí Mark Rutte, který varoval, že představa o obraně Evropy bez USA je pouhým snem. Nicméně jeden z pobaltských diplomatů naznačil, že postoj vůči Trumpovi se mění. Zkušenost s grónskou krizí podle něj ukázala, že když Evropa pohrozí využitím své ekonomické síly, Trump ustoupí. Cesta k suverénní evropské obraně je však náročná a Starmer zdůrazňuje, že jakékoli bezpečnostní záruky po urovnání konfliktu na Ukrajině budou stále vyžadovat americké kapacity.
Vzdalování od Ameriky již v některých ohledech začalo. Mark Carney, Keir Starmer i Emmanuel Macron se v posledních měsících pokusili o restart vztahů s Čínou a nabízejí dialog bez nepřátelství. Peking zjevně těží z Trumpova destruktivního přístupu k multilateralismu. Dalším znakem nezávislosti je postoj Itálie a Polska, které se připojily k ostatním evropským zemím a odmítly se stát součástí Trumpovy „Rady míru“, jež má podle kritiků sloužit spíše jeho egu než OSN.
Tropická epizoda se ještě přenese do nového týdne, ale ten už jako celek přinese jiné počasí. Meteorologové očekávají srážky a příjemnou druhou polovinu týdne s teplotami kolem normálu. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X.
Česko zažilo den, jaký tu nikdo nepamatuje. Důkazem je nové teplotní maximum, které činí 41,9 °C. Padlo v Doksanech, kde bylo přes 40 stupňů již v sobotu. O novém rekordu informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Česko bude letos volit do obecních zastupitelstev a Senátu, přesto se stále sledují i preference sněmovních stran. Parlamentní volby by momentálně suverénně vyhrálo vládní hnutí ANO, kterému by dala hlas téměř třetina voličů. Do Poslanecké sněmovny by se dostalo šest stran či hnutí, vyplývá z nového volebního průzkumu agentury STEM pro stanici CNN Prima News.
Epidemie eboly v Africe nadále probíhá. V Demokratické republice Kongo se od poloviny května potvrdilo více než 1200 případů smrtelně nebezpečného onemocnění. Přes tři sta lidí přišlo kvůli obávané nemoci o život.
Karel Gott patřil k nejpopulárnějším osobnostem, které se kdy narodily v Česku. Neuvěřitelný počet vítězství v anketě popularity Zlatý slavík je toho důkazem. Mohl se ale stát prezidentem? Všichni víme, že hlavou státu nikdy nebyl, přestože jedna neuvěřitelná kampaň proběhla.
Americký prezident Donald Trump opět pohrozil Íránu obnovením války na Blízkém východě. Teherán totiž podle jeho slov opakovaně porušil platné příměří. Komplikují se tak i pokračující diplomatická jednání mezi oběma státy.
Česká vláda by po víkendovém zesílení střetů v Perském zálivu neměla stropování cen pohonných hmot k 30. červnu prostě vypnout a tvářit se, že mimořádné riziko pominulo. Současně by však neměla cenovou regulaci jen mechanicky prodloužit na celý červenec. Nejrozumnějším řešením je krátké technické prodloužení, například o týden až dva, doplněné o jasnou výstupní klauzuli.
Česko zažívá nejteplejší den v historii, ale již dnes se může počasí na některých místech projevit i jinak než vedrem. Meteorologové v neděli územně upravili varování před velmi vysokými a extrémními teplotami a přidali varování před bouřkami, které hrozí v neděli i v pondělí. Nadále platná je i výstraha před požáry.
Školákům v pátek odstartovaly letní prázdniny, které začaly dříve, než podle původního harmonogramu měly. Termínových změn by do budoucna mohly doznat i podzimní prázdniny. Počítá s tím návrh jedné ze sněmovních stran. Nebude ale jednoduché ho prosadit.
Česko má za sebou další velmi teplou a na mnoha místech i rekordní tropickou noc. Na sedmi místech neklesla teplota pod 25 stupňů. Meteorologové nicméně očekávají, že nadcházející noc bude ještě teplejší.
Po posledním červnovém víkendu, který právě probíhá, bude následovat první červencový. Bude delší o volný sváteční den v pondělí. Volno ale nebudou mít někteří zaměstnanci v obchodech. Další z tuzemských řetězců totiž oznámil, jak bude mít během červencových svátků otevřeno.
Loni to byla Poslanecká sněmovna, letos jsou to obecní zastupitelstva a Senát. Pokud jste to do pátku neviděli, tak i letos nás v Česku čekají volby. Prezident Petr Pavel stanovil jejich termín na druhý říjnový víkend.