Demokraté ze Spojených států využijí víkendovou bezpečnostní konferenci v Mnichově k tomu, aby vyzvali evropské lídry k odporu vůči Donaldu Trumpovi. Evropský kontinent zůstává v otázce přístupu k nepředvídatelnému americkému prezidentovi hluboce rozdělen. Mezi demokraty, kteří se prestižního summitu účastní, jsou někteří z Trumpových nejhlasitějších kritiků, včetně guvernéra Kalifornie Gavina Newsoma, newyorské kongresmanky Alexandrie Ocasio-Cortezové, arizonského senátora Rubena Gallega a michiganské guvernérky Gretchen Whitmerové.
Gavin Newsom již dříve v lednu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu apeloval na Evropany, aby si uvědomili, že podlézání Trumpovým požadavkům z nich na světové scéně dělá ubožáky. Ruben Gallego se vyjádřil podobně ostře, když prohlásil, že Trump kvůli své malichernosti ničí světovou pověst USA i jejich ekonomickou sílu. Podle Gallega není Trumpovo chování racionální a všichni by měli přestat předstírat opak.
Oficiální americkou delegaci však povede ministr zahraničí Marco Rubio. Evropští lídři doufají, že Rubio přinese mírnější poselství než viceprezident JD Vance, jehož loňský projev vyvolal v evropských metropolích debatu o tom, zda USA a Evropa stále sdílejí stejné hodnoty. Evropa se nyní dělí na ty, kteří po vzoru francouzského prezidenta Emmanuela Macrona prosazují vzdornější diplomacii, a ty, jako je generální tajemník NATO Mark Rutte, kteří považují Trumpovu přízeň za nezbytnou pro bezpečnost kontinentu.
Od loňského roku Trump opakovaně urážel Evropskou unii, zahájil formu globálního imperia zaměřeného na zdroje a nacházel důvody k omlouvání Vladimira Putina. Marco Rubio si navíc pro svou evropskou cestu zvolil návštěvu Maďarska a Slovenska, tedy dvou zemí EU, které se nejvíce staví proti podpoře Ukrajiny. Přestože se americké delegace v Mnichově tradičně snaží neřešit domácí politické spory, letos se zdají být tyto rozdíly nepřekonatelné.
Demokraté pravděpodobně doporučí Evropě trpělivost a vyčkání na návrat k normálu. Trumpovy klesající preference v průzkumech již vedly některé republikány v Kongresu k tomu, aby se prezidentovi vzepřeli v otázce cel. Demokraté doufají, že tato neloajalita poroste s blížícími se listopadovými volbami do Kongresu. Mnoho pozorovatelů se však domnívá, že starý řád založený na pravidlech definitivně skončil a nahradil ho systém založený na transakčních dohodách velmocí.
Tento posun potvrdil i kanadský premiér Mark Carney ve svém projevu v Davosu, kde uvedl, že starý řád se nevrátí a nostalgie není strategií. Třídenní mnichovská konference, na které vystoupí německý kancléř Friedrich Merz, britský premiér Keir Starmer, Emmanuel Macron a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, se bude věnovat právě tomuto přechodnému období. Macron nedávno označil Trumpovu administrativu za otevřeně protievropskou a usilující o rozbití Unie.
Francouzský prezident poukázal na napětí, které vyvolal Trumpův pokus získat od Dánska kontrolu nad Grónskem a následné hrozby cly vůči zemím, které se proti tomuto záměru postavily. Macron varoval před „dvojí krizí“, kterou představuje obchodní tsunami z Číny a nestabilita na straně USA. Koncem měsíce hodlá Macron přednést projev o tom, zda by Francie mohla nabídnout svůj jaderný arzenál jako deštník pro Evropu, která se již nemůže spoléhat na Spojené státy.
Na opačném konci názorového spektra stojí Mark Rutte, který varoval, že představa o obraně Evropy bez USA je pouhým snem. Nicméně jeden z pobaltských diplomatů naznačil, že postoj vůči Trumpovi se mění. Zkušenost s grónskou krizí podle něj ukázala, že když Evropa pohrozí využitím své ekonomické síly, Trump ustoupí. Cesta k suverénní evropské obraně je však náročná a Starmer zdůrazňuje, že jakékoli bezpečnostní záruky po urovnání konfliktu na Ukrajině budou stále vyžadovat americké kapacity.
Vzdalování od Ameriky již v některých ohledech začalo. Mark Carney, Keir Starmer i Emmanuel Macron se v posledních měsících pokusili o restart vztahů s Čínou a nabízejí dialog bez nepřátelství. Peking zjevně těží z Trumpova destruktivního přístupu k multilateralismu. Dalším znakem nezávislosti je postoj Itálie a Polska, které se připojily k ostatním evropským zemím a odmítly se stát součástí Trumpovy „Rady míru“, jež má podle kritiků sloužit spíše jeho egu než OSN.
Počasí začne už letos ovlivňovat obávaný jev El Niño, který se projeví i v Evropě. Experti především očekávají růst průměrné globální teploty v letošním i příštím roce. Jev navíc mohou doprovázet i některé extrémní projevy, na které je nutné dávat pozor.
Princ Harry už několik let žije s nejbližší rodinou ve Spojených státech amerických, ale stále se zajímá i o dění v rodné Británii. Dokonce se nyní rozhodl varovat před znepokojivým nárůstem antisemitismu a útoků proti židovské komunitě na Ostrovech. Informovala o tom BBC.
Existenční problémy kubánského komunistického režimu se prohlubují. Ministr energetiky Vicente de la O Levy totiž aktuálně přiznal, že země zcela vyčerpala zásoby paliva. Uvedla to britská stanice BBC. Není divu, že lidé vyrazili do ulic a začali protestovat.
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
Zajímavou meteorologickou situaci přinese podle expertů nadcházející květnový víkend. Až 70 milimetrů srážek může místy spadnout na východě země, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropa prochází masivním přezbrojením, které je přímou reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu i na nevyzpytatelnou politiku druhé Trumpovy administrativy. Zatímco však vojenské rozpočty prudce rostou, evropští lídři podle odborné analýzy přehlížejí hluboké politické důsledky tohoto procesu. Bez reformy politického uspořádání hrozí, že se evropský řád destabilizuje a EU ztratí svůj charakter mírového projektu.
Západní vnímání Číny je často omezeno na optiku „čínské hrozby“ nebo kritiku tamního politického systému. Přestože média podrobně analyzují každý krok Pekingu, stále nám uniká podstata toho, jak Čína vysvětluje a ospravedlňuje své kroky. Nový výzkum, zveřejněný v souvislosti s aktuálním summitem Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga, naznačuje, že klíč k pochopení čínské strategie neleží v suchých datech, ale v umění vyprávění příběhů.
Členské státy OSN se příští týden sejdou v New Yorku k hlasování, které může zásadním způsobem změnit mezinárodní přístup ke klimatické krizi. Valné shromáždění bude 20. května rozhodovat o nové politické rezoluci vycházející z přelomového stanoviska Mezinárodního soudního dvora (ICJ). Pokud bude tento dokument schválen, vlády po celém světě tím oficiálně uznají svou právní odpovědnost za snižování emisí skleníkových plynů a omezování fosilních paliv.
Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu se neslo ve znamení okázalosti a pečlivě naplánovaných ceremonií. Pro čínskou stranu však tento summit neznamenal pouze diplomatickou zdvořilost, ale především potvrzení mocenského postavení, po kterém Peking dlouhodobě touží. Celý den byl vizuálně koncipován tak, aby ukázal Čínu jako rovnocenného partnera Spojených států na globální scéně.
Federální soudce zablokoval sankce, které administrativa prezidenta Donalda Trumpa uvalila na představitelku Organizace spojených národů Francescu Albaneseovou. Zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva na palestinských územích čelila postihům kvůli svým výzvám k trestnímu stíhání izraelských představitelů za válečné zločiny v Gaze. Rozhodnutí soudu je vnímáno jako významné vítězství v otázce svobody projevu.
Evropské cestující čeká v blízké budoucnosti citelné zdražování letenek. Podle šéfa Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) Willieho Walshe je tento nárůst cen „nevyhnutelný“ kvůli dramatickému zvýšení nákladů na letecké palivo. Přestože některé aerolinky v posledních týdnech ceny na evropských trasách snižovaly, aby podpořily slabou poptávku, Walsh varuje, že z dlouhodobého hlediska není možné tyto dodatečné výdaje absorbovat.
Britský premiér Keir Starmer čelí po necelých dvou letech u moci zdrcující kritice. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který pro server Politico zpracovala agentura Public First, selhal v naplnění svého slibu o „změně“ natolik, že je jeho Labouristická strana v současnosti považována za prakticky nevolitelnou. Průzkum provedený po neúspěšných místních volbách ukazuje, že Britové nyní v klíčových otázkách důvěřují spíše straně Reform UK Nigela Farage.