Snaha kalifornského guvernéra Gavina Newsoma profilovat se jako hlavní postava opozice vůči Donaldu Trumpovi získala nečekanou podporu od samotného prezidenta. Poté, co Trump v pondělí ostře zkritizoval Newsomovu poslední cestu po Evropě, poradci guvernéra soukromě oslavují vítězství. Podle nich se potvrdilo, že čím více se Trump nechá vyprovokovat k výpadům, tím větší pozornosti se Newsomovi dostává.
Spouštěčem prezidentského hněvu se stala nová dohoda o čisté energii mezi Kalifornií a Spojeným královstvím. Trump v rozhovoru pro server Politico označil Newsoma za „lúzra“, který promění v odpad vše, čeho se dotkne. Zároveň pokáral britské představitele a uvedlo, že je nevhodné, aby s kalifornským guvernérem vůbec jednali.
Newsomovi poradci, kteří hovořili pod podmínkou anonymity, se netají tím, že Trumpova reakce je pro ně bonusem. Guvernér se snaží upozornit na to, že Trumpovy kroky jsou v rozporu s tím, co si přeje většina Američanů. Mluvčí guvernéra Izzy Gardon na oplátku uvedl, že zatímco Trump se podbízí uhelnému a ropnému průmyslu, Newsom přebírá iniciativu a nabízí vizi budoucnosti, kterou zahraniční lídři přijímají.
Na víkendové bezpečnostní konferenci v Mnichově Newsom mezinárodním lídrům vzkázal, že „Trump je dočasný“. Tento výrok je vnímán jako jasný signál k prezidentským volbám v roce 2028, kde Newsom patří mezi horké demokratické kandidáty. Mezitím britská strana obhajuje partnerství s Kalifornií poukazem na podobné dohody, které Londýn uzavřel i s republikánskými státy, jako jsou Texas či Florida.
Kalifornie využívá nezávazné klimatické dohody k posílení svého postavení ve světě již celá desetiletí, a to i za republikánského guvernéra Arnolda Schwarzeneggera. Stát sice nemůže podepisovat mezinárodní smlouvy, ale díky své ekonomické síle uplatňuje takzvanou měkkou sílu. Newsom tento model v poslední době zintenzivnil a podobné pakty uzavřel například s Nigérií, Chile či vybranými německými spolkovými zeměmi.
Dohody často slouží jako základ pro dlouhodobou spolupráci, sdílení výzkumu nebo výměnu specialistů. Bývalý guvernér Jerry Brown dokonce podmiňoval schůzky se zahraničními delegacemi právě podpisem společných memorand. Newsom zdůrazňuje, že tyto vztahy zajišťují kontinuitu v ochraně klimatu i v době, kdy federální vláda od ekologických závazků ustupuje.
Aktuální smlouva s Británií stvrzuje závazek obou partnerů dosáhnout dekarbonizace do poloviny století. Spolupráce se má zaměřit především na obnovitelné zdroje, konkrétně na větrnou energii na moři, v níž Spojené království Kalifornii výrazně předstihuje. Newsom v pondělí v Londýně navštívil sídlo energetické společnosti Octopus Energy, která plánuje v Kalifornii investovat miliardu dolarů.
Investice britské firmy má podpořit projekty zaměřené na odstraňování uhlíku z atmosféry pomocí zalesňování a péče o travnaté plochy. Společnost také získá solární elektrárnu v jižní Kalifornii, která by měla začít fungovat v červenci. Tyto konkrétní ekonomické dopady Newsom využívá jako důkaz, že jeho zahraniční politika přináší státu reálný prospěch.
Souboj mezi Trumpem a Newsomem tak dostává nový rozměr, kdy se globální témata stávají nástrojem vnitrostátního politického boje. Zatímco Trump kritizuje guvernéra za překračování pravomocí, Newsom se v zahraničí prezentuje jako tvář „normální“ Ameriky. Tato strategie mu pomáhá upevňovat pozici lídra, který je schopen jednat na světové úrovni i bez podpory Bílého domu.
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.
Kanadský ministerský předseda Mark Carney potvrdil, že jeho vláda prověřovala teoretickou možnost amerického vojenského zásahu proti Kanadě. V rozhovoru pro deník The New York Times označil tento scénář za extrémní riziko s nízkou pravděpodobností, avšak s potenciálně devastujícími dopady. Podle jeho slov je povinností každého lídra provádět důkladné řízení rizik a připravit se i na ty nejméně pravděpodobné události. Dodal, že by bylo neodpovědné podobnou možnost zcela ignorovat.
Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Válka s Íránem se dostává do dalšího přelomového bodu v souvislosti se změnami v Hormuzském průlivu a blížícími se volbami ve Spojených státech. Přestože ropné tankery průlivem opět proplouvají ve stále větším množství a páka Teheránu se zmenšuje, jeho vliv na tuto klíčovou námořní tepnu zdaleka nezmizel. Íránští lídři se nacházejí před těžkým rozhodnutím, zda dál vojensky eskalovat situaci i přes hrozící odvetné údery, nebo nečinně přihlížet k postupnému kolapsu vlastního vývozu ropy. Mnozí západní analytici podle National Interest tvrdí, že omezené možnosti dohnaly Írán na pokraj kapitulace, tyto závěry však přehlížejí fakt, že nejpravděpodobnější cestou Teheránu zůstává další vyostření konfliktu.
Dánská vojenská zpravodajská služba zveřejnila novou hodnotící zprávu, ve které varuje před výrazným stupňováním hybridní války ze strany Ruska vůči zemím Severoatlantické aliance. Podle dánských analytiků hrozí v nadcházejících měsících častější a závažnější útoky, které mohou mít pro zasažené státy podstatně těžší následky než v minulosti. Zpráva poukazuje na to, že Moskva stále častěji využívá sabotáže, destruktivní kybernetické údery a útoky pomocí bezpilotních prostředků přímo na evropském území. Hlavním cílem těchto operací je narušit podporu směřující na Ukrajinu nebo jí úplně zabránit.
Britský premiér Andy Burnham ve svém vystoupení na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku obvinil Rusko z vedení rozsáhlé fake news války. Podle šéfa britské vlády Moskva dlouhodobě zneužívá společenské štěpení po odchodu Spojeného království z Evropské unie k rozsévání pochybností a strachu. Během svého projevu světovým lídrům oznámil plán na zřízení nového Národního centra pro informační obranu. Tato specializovaná jednotka má za úkol čelit kybernetickým hrozbám a manipulacím s veřejným míněním ze strany nepřátelských států.
Podle španělského deníku El Mundo americká ústřední zpravodajská služba CIA varovala několik středomořských států před hrozbou bezprostředně hrozících ruských hybridních operací. Moskva podle těchto informací plánuje využít maskované obchodní lodě plující po Středozemním moři k vypouštění bezpilotních letounů směrem k pobřeží Španělska, Itálie a Francie.
Generální prokurátor Brazílie Jorge Messias důrazně prohlásil, že jakékoli zahraniční zasahování do brazilských institucí a demokratických procesů je absolutně nepřijatelné. Reagoval tak na zprávu deníku The Guardian, podle níž se kampaň Donalda Trumpa pokoušela nasměrovat americké státní prostředky na kampaň namířenou přímo proti brazilskému Nejvyššímu soudu.
Sbližování Španělska s Čínou vyvolává stále větší napětí uvnitř Evropské unie. Zatímco v ulicích Barcelony probíhaly velkolepé oslavy tradičního festivalu La Mercè, jehož čestným hostem se jako vůbec první asijská metropole stala Šanghaj, v diplomatických kuloárech Unie roste znepokojení. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga již čtyřikrát během čtyř let a po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem opakovaně vyzývá EU ke zlepšení vztahů s Pekingem. Tento přístup však naráží na odpor řady evropských partnerů, kteří Čínu považují za strategického rivala a geopolitickou hrozbu.
Ukrajinská armáda poprvé v bojových podmínkách použila novou taktickou balistickou střelu FP-7. Úspěšné nasazení zbraně potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram, přičemž ocenil dosažené výsledky a zdůraznil nutnost zahájení sériové výroby. Výrobce zbraně, společnost Fire Point, uvedl, že raketa je vyvíjena jako balistický zachytávač v rámci evropského programu protiraketové obrany s názvem Freyja. Bližší podrobnosti o místě a způsobu prvního bojového nasazení prezidentská kancelář neposkytla.
Finanční situace Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění ve Washingtonu se výrazně zhoršila poté, co se jeho předsedou stal Donald Trump a orgány instituce rozhodly o umístění jeho jména na budovu. Vnitřní dokumenty a finanční výkazy získané novináři odhalují prudký pokles příspěvků i tržeb z prodeje vstupenek. Po hlasování správní rady o přejmenování centra klesly finanční dary o čtyřicet dva procent a přísliby nových darů propadly o více než sto procent. Výrazný propad příslibů byl způsoben tím, že dřívější dárci své příslíbené finanční prostředky stáhli zpět.