Zájem o evropské noční vlaky v posledních letech výrazně roste. Nové lůžkové linky nabízejí turistům ekologickou a pohodlnou alternativu ke krátkým letům a přeplněným letištím. Přestože moderní spoje nedisponují luxusem legendárního Orient Expressu, jejich síť se v roce 2026 slibně rozšiřuje. Mezi novinky patří například lůžkový vlak mezi Paříží a Berlínem nebo posílení spojů propojujících Drážďany s Prahou.
Velkým milníkem má být podzimní spuštění noční linky z Bruselu do Milána, která spojí severní Evropu s jihem a nabídne zastávky ve švýcarském Bernu či v italském městě Stresa u jezera Lago Maggiore. Železniční dopravci a politici se tímto způsobem snaží obnovit přeshraniční noční síť, která po desetiletí upadala.
Dálková železniční doprava sice v Evropě na trasách nad 1 000 kilometrů stále tvoří jen malý podíl, přístup veřejnosti k dlouhým cestám vlakem se však mění. Podle průzkumů z několika evropských zemí je 69 procent respondentů ochotno cestovat nočními spoji a více než třetina lidí by při přesunu z letadel na železnici akceptovala dobu jízdy přesahující pět hodin.
Výzkumy ukazují, že silným motorem pro volbu nočních vlaků je rostoucí povědomí o životním prostředí a klimatických změnách, protože letecká doprava produkuje výrazně více skleníkových plynů než vlaky. Cestující však od nákupu jízdenek stále často odrazují jejich vysoké ceny.
Zájem o železnici dokládají i čísla z roku 2024, kdy Evropané najezdili vlaky 443 miliard kilometrů, což představovalo meziroční nárůst o téměř šest procent. Noční spoje lákají lidi také tím, že přijíždějí přímo do center měst, nemají tak přísná váhová omezení pro zavazadla a samotná cesta bývá pro řadu cestujících mnohem méně stresující než čekání ve frontách na letištích. Vzhledem k postupnému oteplování klimatu a častým letním vlnám veder v Evropě představuje noční přesun navíc skvělý způsob, jak se vyhnout cestování v nejteplejších částech dne.
Letošní zájem o vlaky mohou přes léto posílit také turbulence na globálním trhu s palivy vyvolané nedávným válečným konfliktem v Íránu. Vzhledem k tomu, že letecké palivo tvoří přibližně 30 procent provozních nákladů aerolinek, rychlé změny cen energií se okamžitě promítají do cen letenek a zvyšují riziko rušení letů.
Zatímco Evropa dálkové vlaky teprve znovuobjevuje, země jako Čína nebo Japonsko investují do této infrastruktury už celá desetiletí. Japonské rychlovlaky Šinkansen propojují na své třítisícové síti přes 550 měst a dokazují, že vytrvalé investice mohou z železnice udělat plnohodnotného konkurenta vnitrostátní letecké dopravě.
Obnova evropských lůžkových vlaků s sebou nicméně nese i řadu komplikací a ne všechny plány na expanzi vycházejí bez problémů. Jako příklad může posloužit spoj Nightjet rakouských drah ÖBB mezi Paříží a Vídní, který musel být pro rok 2026 zcela zrušen poté, co francouzská vláda stáhla své finanční dotace. Pokud však chtějí Evropané reálně snížit emise z letectví a zároveň nepřijít o možnost cestovat na dovolenou do zahraničí, budou muset sleepery hrát v budoucím řešení klíčovou roli.
Tlak na omezení konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin, za nímž stojí americké hnutí za zdravější životní styl a ministr zdravotnictví USA Robert F. Kennedy mladší, se šíří z Washingtonu také do Evropy. Záměr bojovat proti masově vyráběným baleným potravinám a obezitě totiž v Bruselu našel nečekaného zastánce v Evropské komisi, což naznačuje, že globální debata o regulaci potravinářského průmyslu nabírá na síle i na starém kontinentu.
Izraelské parlamentní volby skončily dalším patovým výsledkem a rozděleným Knesetem, přičemž odborníci webu National Interest upozorňují, že bez ohledu na to, zda sestaví novou vládu dosavadní premiér Benjamin Netanjahu, nebo jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot, postoj země vůči palestinské otázce a suverenitě se zásadně nezmění.
Evropští spojenci v rámci Severoatlantické aliance se obávají nejhoršího scénáře v souvislosti s nadcházejícími americkými kongresovými volbami. Podle diplomatických zdrojů webu Politico by případná porážka Republikánské strany mohla vést k tomu, že americký prezident Donald Trump vystupňuje své útoky a tlak na samotnou alianci. Obavy diplomatů vycházejí z předpokladu, že omezení v domácí politice by mohla Trumpa přimět k radikálnějším krokům v zahraniční politice.
Papež Lev XIV. se zapsal do historie, když odevzdal korespondenční hlas v nadcházejících amerických kongresových volbách. Podle prohlášení Vatikánu tímto krokem vyjádřil své hluboké přesvědčení o právu a občanské povinnosti občanů aktivně se účastnit demokratických procesů, přičemž se jedná o vůbec prvního papeže v historii, který kdy volil v amerických volbách, a pravděpodobně i v jakýchkoliv moderních sekulárních demokratických volbách.
Palestinští občané Izraele dorazili v dosud nevídaném počtu k volebním urnám v řádných parlamentních volbách, čímž dosáhli téměř osmdesátiprocentní volební účasti a zajistili arabským stranám devatenáct křesel ve stodvacetičlenném parlamentu. Tento mimořádný nárůst zájmu o politické dění odráží hlubokou nespokojenost po čtyřech letech vlády dosavadního kabinetu.
Ruský prezident Vladimir Putin hostil v Moskvě třetí rusko-africký summit, na němž se snažil prezentovat Rusko jako spolehlivějšího partnera pro africký kontinent ve srovnání se Západem. Setkání se zúčastnily delegace ze 48 afrických zemí, přičemž 22 států vyslalo své hlavy států.
Kanadský premiér Mark Carney a americký prezident Donald Trump spolu o víkendu vedli telefonický rozhovor, jehož hlavním tématem byla vzájemná obchodní spolupráce a snaha o ukončení probíhající celní války. Podle vyjádření obou státníků se týmy obou zemí chystají v nejbližších týdnech intenzivně pracovat na dosažení a finalizaci nové bilaterální dohody.
Itálie vynakládá miliony eur z peněz daňových poplatníků na údržbu a zabezpečení luxusních jachet ruských oligarchů, které byly zabaveny v rámci mezinárodních sankcí po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Tyto plovoucí majetky zůstávají zablokované v italských přístavech, kde generují obrovské provozní náklady spojené s placením posádek, pojištění a technického provozu. Místní představitelé a starostové na tuto finanční zátěž opakovaně upozorňují a označují situaci za neudržitelnou.
Britský parlamentní výbor zveřejnil ostrou zprávu, podle níž současná vláda postrádá ucelenou strategii vůči Číně a politiku v této oblasti vytváří za pochodu. Zjištění výboru pro podnikání, inovace, vědu a obchod varují, že nedostatek jasného směřování ohrožuje britské podnikatelské prostředí a ponechává národní bezpečnost bez řádné ochrany. Dokument rovněž upozorňuje na riziko, že britsko-čínské vztahy nakonec diktují velmoci jako Washington nebo Peking.
Demokratická strana vstupuje do nadcházejících amerických doplňkových voleb s velkými nadějemi, které opírá o příznivé průzkumy veřejného mínění, nepopulárnost republikánského prezidenta a nespokojenost voličů s rostoucími životními náklady. Průzkumy naznačují, že demokraté by mohli získat většinu ve Sněmovně reprezentantů a bojují o vyrovnané pozice v klíčových senátních soubojích. Zvláště těsné výsledky se objevují v tradičně konzervativních státech, jako je Jižní Karolína, Texas či Kansas.
Zpráva podpořená Organizací spojených národů varuje, že zemské zaledněné oblasti čelí hrozbě trvalých a rozsáhlých škod v případě, že globální oteplení překročí hranici půldruhého stupně Celsia stanovenou v pařížské dohodě. Vědci podle The Guardian upozorňují, že i dočasné překročení tohoto limitu by mohlo způsobit nenapravitelné tání ledovců a polárních příkrovů. Podle odborníků je proto nezbytné globální teploty co nejrychleji vrátit na nižší hodnoty.
Demokratická kongresmanka Haley Stevens šokovala americkou politickou scénu, když v neděli 1. listopadu 2026 oznámila podporu republikánskému kandidátovi do Senátu Miku Rogersovi v klíčovém souboji v Michiganu. Její nečekaný krok, který učinila po boku Rogerse v detroitském kostele, přišel pouhé dny před volbami a okamžitě vyvolal hlubokou krizi v řadách Demokratické strany. Tento zvrat může zásadně ovlivnit nejen samotný senátní souboj, ale také to, která strana získá většinovou kontrolu nad Senátem v závěru mandátu prezidenta Donalda Trumpa.