Zájem o evropské noční vlaky v posledních letech výrazně roste. Nové lůžkové linky nabízejí turistům ekologickou a pohodlnou alternativu ke krátkým letům a přeplněným letištím. Přestože moderní spoje nedisponují luxusem legendárního Orient Expressu, jejich síť se v roce 2026 slibně rozšiřuje. Mezi novinky patří například lůžkový vlak mezi Paříží a Berlínem nebo posílení spojů propojujících Drážďany s Prahou.
Velkým milníkem má být podzimní spuštění noční linky z Bruselu do Milána, která spojí severní Evropu s jihem a nabídne zastávky ve švýcarském Bernu či v italském městě Stresa u jezera Lago Maggiore. Železniční dopravci a politici se tímto způsobem snaží obnovit přeshraniční noční síť, která po desetiletí upadala.
Dálková železniční doprava sice v Evropě na trasách nad 1 000 kilometrů stále tvoří jen malý podíl, přístup veřejnosti k dlouhým cestám vlakem se však mění. Podle průzkumů z několika evropských zemí je 69 procent respondentů ochotno cestovat nočními spoji a více než třetina lidí by při přesunu z letadel na železnici akceptovala dobu jízdy přesahující pět hodin.
Výzkumy ukazují, že silným motorem pro volbu nočních vlaků je rostoucí povědomí o životním prostředí a klimatických změnách, protože letecká doprava produkuje výrazně více skleníkových plynů než vlaky. Cestující však od nákupu jízdenek stále často odrazují jejich vysoké ceny.
Zájem o železnici dokládají i čísla z roku 2024, kdy Evropané najezdili vlaky 443 miliard kilometrů, což představovalo meziroční nárůst o téměř šest procent. Noční spoje lákají lidi také tím, že přijíždějí přímo do center měst, nemají tak přísná váhová omezení pro zavazadla a samotná cesta bývá pro řadu cestujících mnohem méně stresující než čekání ve frontách na letištích. Vzhledem k postupnému oteplování klimatu a častým letním vlnám veder v Evropě představuje noční přesun navíc skvělý způsob, jak se vyhnout cestování v nejteplejších částech dne.
Letošní zájem o vlaky mohou přes léto posílit také turbulence na globálním trhu s palivy vyvolané nedávným válečným konfliktem v Íránu. Vzhledem k tomu, že letecké palivo tvoří přibližně 30 procent provozních nákladů aerolinek, rychlé změny cen energií se okamžitě promítají do cen letenek a zvyšují riziko rušení letů.
Zatímco Evropa dálkové vlaky teprve znovuobjevuje, země jako Čína nebo Japonsko investují do této infrastruktury už celá desetiletí. Japonské rychlovlaky Šinkansen propojují na své třítisícové síti přes 550 měst a dokazují, že vytrvalé investice mohou z železnice udělat plnohodnotného konkurenta vnitrostátní letecké dopravě.
Obnova evropských lůžkových vlaků s sebou nicméně nese i řadu komplikací a ne všechny plány na expanzi vycházejí bez problémů. Jako příklad může posloužit spoj Nightjet rakouských drah ÖBB mezi Paříží a Vídní, který musel být pro rok 2026 zcela zrušen poté, co francouzská vláda stáhla své finanční dotace. Pokud však chtějí Evropané reálně snížit emise z letectví a zároveň nepřijít o možnost cestovat na dovolenou do zahraničí, budou muset sleepery hrát v budoucím řešení klíčovou roli.
Věřit Donaldu Trumpovi cokoliv, co řekne, se úplně nevyplácí. Teherán popírá, že se chystají nové diplomatické rozhovory s USA, což tvrdí právě americký prezident. Šéf Bílého domu argumentoval jednáními, když vysvětloval, proč nepřistoupil k plánovaným útokům na íránské cíle.
Aktuální situace s polníkem jasanovým, nebezpečným škůdcem jasanů, nabírá na obrátkách. V červnu se poprvé vyskytl na dvou místech Evropské unie – Maďarsku a Slovensku. Začátkem července byl potvrzen jeho další výskyt na Slovensku. Do Česka mu zbývá urazit 250 km. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) se zapojil do osvětové kampaně #PlantHealth4Life zaměřující se na zdraví rostlin a vyzývá občany k obezřetnosti.
První srpnový pracovní den je idealní příležitostí zastavit se a podívat se, jaké výzvy i radosti vám nadcházející týdny přinesou do života. Hvězdy v srpnu slibují příval nové energie, rozplétání starých vztahových uzlů i nečekané šance v kariéře, a proto se vyplatí vědět, na co se připravit.
Kubánci marně čekají na zlepšení životní situace. Zemi v neděli postihl další celostátní blackout, kterému navíc předcházel jiný rozsáhlý výpadek dodávek energie v části země.
Zhruba od začátku covidu v EU, konkrétně od 1. března 2020, byl dvanácti členským zemím Unie snížen rating nebo zhoršen ratingový výhled, přičemž toto zhoršení výhledu zůstává otevřené. Jde o poměrně výmluvný otisk několika krizí, které Evropa v krátkém sledu prodělala. Nejprve pandemie, poté energetický otřes a nakonec válka na Ukrajině.
Andrej Babiš (ANO) jako každý premiér čelí kritické práci tuzemských novinářů, což se mu samozřejmě občas nelíbí. Tak to u politiků bývá. Tentokrát se Babiš rozhodl prozradit svůj pohled na věc a dal najevo, že novináři nebudou mít klid.
Po relativně chladnějším prvním srpnovém víkendu se vrací tropická vedra. Meteorologové v pondělí varovali před nebezpečím požárů a vysokými teplotami, které budou dosahovat až 39 stupňů. Vyplývá to z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americký prezident Donald Trump plánoval další útoky na Írán, přičemž mělo jít o nejsilnější údery od druhé světové války. Nakonec je ale nenařídil, protože dává nepříteli další šanci se dohodnout. Nové kolo rozhovorů začne v pondělí, uvedla britská stanice BBC.
Irové se dnes a zítra budou loučit s Glenem Hansardem, písničkářem, jenž byl velmi dobře známý i v České republice, protože spolupracoval s Markétou Irglovou. Lidé mu mohou dát sbohem již v následujících hodinách. V úterý pak bude následovat pohřeb v katedrále v Dublinu. Informovala o tom BBC.
Premiér Andrej Babiš (ANO) by se nepáral se Španělskem po nájezdu migrantů na Ceutu a vyloučil by ho ze Schengenu. Podle Babiše se řešení nelegální migrace do EU řeší nejméně deset let, ale stále žádné není.
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) společně s vedením policie rozhodl o posílení bezpečnostních opatření během festivalu Prague Pride. Rozhodnutí bylo přijato v návaznosti na nedávný útok v Berlíně. Jde o preventivní krok, jehož cílem je zajistit bezpečný průběh celé akce, ochránit její účastníky i veřejnost a přispět k zachování vysoké úrovně bezpečnosti v České republice, uvedlo ministerstvo vnitra.
V Česku se během prvního srpnového víkendu přechodně ochladilo, ale první polovina nového týdne přinese další tropickou epizodu, kdy maxima budou atakovat čtyřicítku. Směrem k víkendu se očekává ochlazení, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).