Netradiční forma cestování: Zájem o evropské noční vlaky raketově roste

Velkým milníkem má být podzimní spuštění noční linky z Bruselu do Milána, která spojí severní Evropu s jihem a nabídne zastávky ve švýcarském Bernu či v italském městě Stresa u jezera Lago Maggiore. Železniční dopravci a politici se tímto způsobem snaží obnovit přeshraniční noční síť, která po desetiletí upadala.

Dálková železniční doprava sice v Evropě na trasách nad 1 000 kilometrů stále tvoří jen malý podíl, přístup veřejnosti k dlouhým cestám vlakem se však mění. Podle průzkumů z několika evropských zemí je 69 procent respondentů ochotno cestovat nočními spoji a více než třetina lidí by při přesunu z letadel na železnici akceptovala dobu jízdy přesahující pět hodin.

Výzkumy ukazují, že silným motorem pro volbu nočních vlaků je rostoucí povědomí o životním prostředí a klimatických změnách, protože letecká doprava produkuje výrazně více skleníkových plynů než vlaky. Cestující však od nákupu jízdenek stále často odrazují jejich vysoké ceny.

Zájem o železnici dokládají i čísla z roku 2024, kdy Evropané najezdili vlaky 443 miliard kilometrů, což představovalo meziroční nárůst o téměř šest procent. Noční spoje lákají lidi také tím, že přijíždějí přímo do center měst, nemají tak přísná váhová omezení pro zavazadla a samotná cesta bývá pro řadu cestujících mnohem méně stresující než čekání ve frontách na letištích. Vzhledem k postupnému oteplování klimatu a častým letním vlnám veder v Evropě představuje noční přesun navíc skvělý způsob, jak se vyhnout cestování v nejteplejších částech dne.

Letošní zájem o vlaky mohou přes léto posílit také turbulence na globálním trhu s palivy vyvolané nedávným válečným konfliktem v Íránu. Vzhledem k tomu, že letecké palivo tvoří přibližně 30 procent provozních nákladů aerolinek, rychlé změny cen energií se okamžitě promítají do cen letenek a zvyšují riziko rušení letů.

Zatímco Evropa dálkové vlaky teprve znovuobjevuje, země jako Čína nebo Japonsko investují do této infrastruktury už celá desetiletí. Japonské rychlovlaky Šinkansen propojují na své třítisícové síti přes 550 měst a dokazují, že vytrvalé investice mohou z železnice udělat plnohodnotného konkurenta vnitrostátní letecké dopravě.

Obnova evropských lůžkových vlaků s sebou nicméně nese i řadu komplikací a ne všechny plány na expanzi vycházejí bez problémů. Jako příklad může posloužit spoj Nightjet rakouských drah ÖBB mezi Paříží a Vídní, který musel být pro rok 2026 zcela zrušen poté, co francouzská vláda stáhla své finanční dotace. Pokud však chtějí Evropané reálně snížit emise z letectví a zároveň nepřijít o možnost cestovat na dovolenou do zahraničí, budou muset sleepery hrát v budoucím řešení klíčovou roli.