Miliardová bitva o mediální impérium Warner Bros. Discovery se přesunula do Evropy. Přestože vedení společnosti již přijalo nabídku streamovacího giganta Netflix ve výši 82,7 miliardy dolarů (přibližně 1,9 bilionu korun), konkurenční studio Paramount se odmítá vzdát. Netflix svou vítěznou nabídku tento týden upravil na čistě hotovostní transakci, což mu dává silnou vyjednávací pozici, Paramount však sází na politický a kulturní lobbing v Bruselu a Paříži.
Generální ředitel Paramountu David Ellison v uplynulých dnech podnikl diplomatické turné po evropských metropolích. V Paříži poobědval s prezidentem Emmanuelem Macronem a jednal s ministry kultury Francie i Velké Británie.
Strategie Paramountu nespočívá jen v nabízení vyšší částky – jejich dřívější nabídka ve výši 108,4 miliardy dolarů byla akcionáři odmítnuta – ale v apelu na ochranu tradiční kinematografie. Paramount se zavázal, že v případě úspěchu uvede v kinech minimálně 30 filmů ročně a zachová tradiční distribuční okna, čímž se snaží vymezit vůči čistě digitálnímu modelu Netflixu.
Zástupci Paramountu se již sešli s úředníky antimonopolního oddělení Evropské komise (DG COMP), aby připravili půdu pro formální podání žádosti. Společnost doufá, že podpora evropských politiků a kulturních osobností pomůže překonat odpor akcionářů Warner Bros., kteří dosud preferovali Netflix.
Na stranu Paramountu se již přiklonil vlivný německý europoslanec Andreas Schwab, odborník na hospodářskou soutěž z Evropské lidové strany. Podle něj by vítězství Paramountu bylo pro rovnováhu na mediálním trhu lepší volbou než další posilování dominantního Netflixu.
Samotný filmový průmysl v Evropě však zůstává skeptický k oběma zájemcům. Mezinárodní unie kin (UNIC) vydala prohlášení, v němž vyjadřuje obavy, že jakákoliv z těchto fúzí může vést k omezení produkce amerických filmů. To by byla pro evropská kina rána, protože právě hollywoodské blockbustery tvoří hlavní část jejich příjmů.
Obě strany si proto na prosazení svých zájmů v Bruselu najaly špičkové lobbistické agentury a právní firmy. Netflix zastupuje společnost FGS Global a právníci ze Skadden, zatímco Paramount využívá služeb agentury Brunswick a právní kanceláře Latham & Watkins.
Budoucnost značek jako HBO, CNN nebo filmového studia Warner Bros. tak nyní závisí nejen na penězích, ale i na tom, jak se k transakci postaví evropští regulátoři. Pokud Netflix proces úspěšně dokončí, stane se z něj bezprecedentní mediální kolos ovládající nejvýznamnější filmový archiv světa. Paramount však stále věří, že jeho vize „obrany tradičního kina“ najde v Evropě dostatek spojenců, aby mohl obchod zvrátit.
Přes Česko o víkendu přejde studená fronta, za kterou se ochladí. Teploty ale neklesnou tak výrazně. Vyplývá to z předpovědi na první polovinu příštího týdne. Odpolední maxima budou téměř atakovat dvacítku.
Andrej Babiš dluží českým občanům 7,5 miliard Kč. Jde o peníze, které dle pravomocných rozsudků a nejrůznějších autorit a analýz získal nezákonně koncern Agrofert. Zemědělský fond však nyní oznámil, že většinu těchto prostředků neplánuje vymáhat a dokonce i to, že opět začne přidělovat evropské dotace koncernu Agrofert. Dochází tedy k hazardu s miliardy korun daňových poplatníků, čemuž se Piráti snaží zabránit, a proto rozšířili svoje trestní oznámení z února tohoto roku.
Americký prezident Donald Trump si nenechal líbit poučování ze strany prince Harryho, jenž na Ukrajině mluvil o tom, jaká by měla být role Spojených států amerických.
Je stále důležitější si dávat pozor na nejrůznější internetové podvodníky, ale občas není jednoduché se orientovat, kdo je kdo. Objevují se totiž stále nové praktiky. Policisté nyní varovali před další vlnou nebezpečných esemesek.
Předpovědím počasí momentálně dominuje změna, která se očekává uprostřed nadcházejícího dubnového víkendu. Zařídí ji studená fronta. Experti upozorňují, že pocitově bude v neděli ještě chladněji, než má ukazovat teploměr.
Velké kontroverze vzbuzuje záměr uspořádat v Praze koncert kontroverzního rappera Kanyeho Westa. Show by měla proběhnout v létě na dostihovém závodišti ve Velké Chuchli. Téma je z toho i v politických kruzích. Nejméně jeden politik už vyjádřil názor, že by se akce měla zrušit.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Spojenému království zavedením vysokých cel, pokud Londýn nezruší svou daň z digitálních služeb zaměřenou na velké americké technologické firmy. Trump v Oválné pracovně obvinil Británii, že se snaží na úkor amerických společností „snadno vydělat“, a varoval, že odveta bude pro Brity bolestivá.
Ukrajinské ministerstvo obrany odvolalo jednoho z armádních velitelů poté, co se na sociálních sítích objevily fotografie vojáků na frontě trpících těžkou podvýživou. Skupina mužů strávila měsíce v náročných podmínkách bez odpovídajícího přísunu potravy a vody.
Historické mírové rozhovory mezi Izraelem a Libanonem, které se konají pod záštitou Spojených států ve Washingtonu, čelí vážné hrozbě ze strany hnutí Hizballáh. Desetidenní příměří mezi Izraelem a touto militantní skupinou zatím sice trvá, ale Hizballáh dává jasně najevo, že udělá vše pro to, aby zabránil uzavření trvalé mírové smlouvy.
Téměř deset let od hlasování o brexitu a v době, kdy se globální obchod potýká s rostoucími cly z éry prvního funkčního období Donalda Trumpa, signalizuje Spojené království ochotu k užšímu partnerství. Odchod z evropského jednotného trhu zboží a služeb nyní střídá návrh na opětovný příklon k unijním regulacím. To, co bylo dříve nemyslitelné, se stává reálnou možností v podobě přijetí pravidel jednotného trhu EU prostřednictvím nové britské legislativy.
Francie se rozhodla vyřadit téma klimatických změn z programu aktuálního jednání ministrů životního prostředí zemí G7, které se koná v Paříži. Podle vládních představitelů je hlavním důvodem snaha vyhnout se otevřenému střetu s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Paříž se tak podle webu Politico snaží upřednostnit zachování jednoty skupiny před diskusemi o otázkách, na které mají Spojené státy diametrálně odlišný názor.
Situace týkající se globálního hladu dosáhla podle nové zprávy Organizace spojených národů nejkritičtější úrovně za poslední roky. Zatímco počet lidí čelících hladomoru prudce roste, finanční prostředky na pomoc těmto oblastem se drasticky snižují. Podle výroční Globální zprávy o potravinových krizích se loni na pokraji vyhladovění ocitlo přibližně 1,4 milionu lidí v šesti zemích, což je obrovský nárůst oproti roku 2016, kdy jich bylo 155 000.