Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v nedělním videoprohlášení z centrály Severního velitelství oznámil, že nařídil armádě další rozšíření pozemní invaze v jižním Libanonu. Cílem je zvětšit takzvanou „nárazníkovou zónu“ a podle premiérových slov zásadně změnit bezpečnostní situaci v této nestabilní oblasti.
Netanjahu zdůraznil, že toto rozhodnutí má posílit obranné pozice Izraele podél severní hranice, kde neustálé přeshraniční střety vyvolávají obavy z nekontrolované regionální eskalace. Izraelská armáda je podle něj odhodlána vytvořit trvalý bezpečnostní koridor, který by zabránil útokům na izraelské území. Tato expanze však přichází v momentě, kdy se do konfliktu stále silněji zapojují další velcí hráči.
Zatímco Izrael rozšiřuje operace v Libanonu, íránské politické špičky reagují na rostoucí přítomnost amerických sil v regionu s extrémní agresivitou. Předseda íránského parlamentu Mohammad Báqer Qálibáf v neděli prohlásil, že íránské ozbrojené síly doslova „čekají na příchod amerických pozemních jednotek, aby je mohly spálit“. Qálibáf obvinil Washington z pokrytectví a tvrdí, že Spojené státy pod rouškou diplomacie tajně plánují přímý pozemní útok na Írán.
Tyto obavy umocňují zprávy o tom, že Pentagon skutečně připravuje několikatýdenní pozemní operace, zatímco do Perského zálivu a okolí proudí tisíce amerických vojáků a příslušníků námořní pěchoty. Situace se v posledních hodinách vyostřila i v samotném Íránu, kde izraelské a americké nálety zasáhly strategický přístav poblíž Hormuzského průlivu. Podle íránských státních médií si tento útok vyžádal nejméně pět obětí.
Raketové a letecké údery se však nezastavily jen u vojenských cílů. V Libanonu se dnes konal pohřeb tří novinářů, kteří zahynuli při sobotním izraelském útoku na jejich vůz. Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí tento incident ostře odsoudil a označil jej za „cílenou vraždu“ a vlajkové porušení mezinárodního práva. Raketová palba mezi Teheránem a Izraelem navíc pokračuje a zasahuje cíle v celé oblasti Perského zálivu.
Na pozadí těchto bojů se v pákistánském Islámábádu rozběhla narychlo svolaná diplomatická jednání. Ministři zahraničí Pákistánu, Turecka, Egypta a Saúdské Arábie se snaží najít cestu k deeskalaci konfliktu. Tato skupina čtyř zemí představuje novou mocenskou osu v muslimském světě, která v sobě spojuje jaderný arzenál Pákistánu, obrovskou vojenskou sílu Turecka a Egypta a finanční vliv Saúdské Arábie.
Velkým otazníkem nad těmito rozhovory je však absence přímých zástupců Spojených států a Íránu. Pákistánští diplomaté se pokoušejí o roli prostředníků, kteří by přenášeli vzkazy mezi oběma stranami v oddělených místnostech, protože Teherán odmítá usednout k jednomu stolu s Američany. Tato situace vrhá stín pochybností na tvrzení Washingtonu, že v mírových rozhovorech dochází k reálnému pokroku.
Zajímavým aspektem je i postoj Saúdské Arábie. Ačkoliv se její diplomaté účastní mírových jednání, v soukromí někteří saúdští představitelé naznačují, že by si přáli pokračování bombardování Íránu, který na jejich království v minulosti opakovaně útočil. Tato vnitřní nejednotnost muslimských mocností komplikuje už tak složitý proces hledání příměří.
Íránská strana navíc dává jasně najevo svou nedůvěru vůči Washingtonu. Připomíná, že během uplynulého roku byly americké sliby o diplomacii dvakrát přerušeny nálety přímo uprostřed rozhovorů. Současné masivní posilování amerických vojsk v regionu tak Teherán vnímá spíše jako přípravu na totální válku než jako snahu o dosažení míru.
Pákistán sice nabízí své letectvo jako doprovod pro íránské delegace a své elitní jednotky k zajištění bezpečnosti místa konání rozhovorů, ale bez ochoty klíčových aktérů ke kompromisu zůstávají tyto snahy jen v rovině teorie. Mezitím se fronta v jižním Libanonu dál posouvá a horizont budoucího míru se s každým dalším náletem na Teherán a raketovým útokem na Izrael vzdaluje.
Nárůst obezity ve světě nemusí být nevyhnutelným trendem. Nová vědecká studie naznačuje, že v některých zemích dochází ke stabilizaci nebo dokonce k mírnému poklesu počtu lidí s nadváhou. Výzkumníci zdůrazňují, že označování obezity za globální epidemii často přehlíží zásadní rozdíly mezi jednotlivými státy, pohlavími i věkovými skupinami.
Rusko ve středu podniklo rozsáhlý denní nálet na Ukrajinu, při kterém využilo více než 800 dronů. Útoky, které si vyžádaly nejméně šest obětí, následovaly jen několik hodin po předchozí vlně ostřelování. K obnovení intenzivních úderů na dlouhou vzdálenost došlo po krátkém příměří, a to navzdory prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že konec války je již velmi blízko.
Úřadující venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová ostře odmítla úvahy amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že by se Venezuela mohla stát 51. státem USA. Během pondělního vystoupení před Mezinárodním soudním dvorem v Haagu zdůraznila, že její země není kolonií, ale svobodným státem, který si hodlá zachovat svou suverenitu, historii a nezávislost.
Ambiciózní projekt protiraketové obrany „Golden Dome“ (Zlatá kopule), který krátce po svém lednovém návratu do Bílého domu představil americký prezident Donald Trump, čelí první vážné zatěžkávací zkoušce. Podle nejnovějších odhadů nestranného Rozpočtového úřadu Kongresu (CBO) vyjde vývoj, rozmístění a provoz tohoto systému v příštích dvou desetiletích na astronomických 1,2 bilionu dolarů (přibližně 28 bilionů korun).
Trumpova záliba v komentování vzhledu druhých dostává nový rozměr. Nejprve v Oválné pracovně před několika dny vytáhl svou oblíbenou historku o nejmenovaném, ale velmi slavném a bohatém "tlustém" příteli. Nechal se také slyšet, že od čínského prezidenta Si Ťin-pchinga očekává při příletu do Pekingu „velké a tlusté objetí“.
Evropská unie zvažuje, že plošně zpřísní pravidla pro vstup mladistvých do světa sociálních sítí. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová naznačila, že legislativní návrh na zvýšení věkové hranice by mohl být představen již během letošního léta. Hlavním motivem je snaha ochránit dospívající před riziky digitálního prostoru, který je čím dál více formován algoritmy umělé inteligence.
Exkluzivní zjištění americké stanice CNN naznačují, že Ústřední zpravodajská služba (CIA) pod vedením administrativy Donalda Trumpa výrazně vystupňovala tajnou válku proti mexickým drogovým kartelům. Podle mnoha zdrojů se elitní jednotky CIA, známé jako „Ground Branch“, přímo podílejí na smrtících operacích a cílených likvidacích členů kartelů přímo na mexickém území.
Odchod Viktora Orbána z politické scény sice odstranil nejviditelnější překážku na cestě Ukrajiny do Evropské unie, ale zároveň odkryl novou a mnohem složitější fázi celého procesu. Politická vůle k přijetí Ukrajiny je nyní jasnější, nicméně hlavní výzva se přesouvá od politického schvalování k ekonomické a sociální udržitelnosti. Pokud se nepodaří integraci správně řídit, hrozí Ukrajině scénář známý ze západního Balkánu – nekonečné procesní průtahy a postupná eroze důvěry na obou stranách, varuje ukrajinský list European pravda.
Americký prezident Donald Trump přijíždí do Pekingu v neobvyklé roli prosebníka, což značně mění dynamiku jeho nadcházejícího summitu s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Původní ambice na „velkolepou dohodu“ se pod tlakem okolností zúžily na snahu o stabilitu a prosbu o pomoc při řešení krize v Hormuzském průlivu. Zatímco Trump v březnu označoval setkání za „monumentální událost“, realita ukazuje na výrazné oslabení jeho vyjednávací pozice.
Plán na výstavbu ambiciózního mrakodrapu Trump Tower v australském Surfers Paradise na Zlatém pobřeží (Gold Coast) definitivně zkrachoval. Projekt v hodnotě 1,5 miliardy dolarů, který měl být nejvyšší budovou v Austrálii, skončil dříve, než stačila začít samotná stavba. Mezi developerskou skupinou Altus Property Group a společností Trump Organization nyní panují ostré neshody ohledně toho, kdo nese za neúspěch zodpovědnost.
Španělsko odmítlo poskytnout Spojeným státům své letecké základny pro operace související s válkou v Íránu. Ministr zahraničí José Manuel Albares v rozhovoru pro server Politico uvedl, že Madrid sice zůstává oddaným partnerem v transatlantických vztazích, ale nehodlá se kvůli tlaku z Washingtonu vzdát svých zásad a mezinárodního práva.
Britská politická scéna zažívá turbulentní dopoledne, kterému dominují dvě zásadní události. Zatímco se král Karel III. připravuje na tradiční slavnostní zahájení zasedání parlamentu, pozornost se upírá k Downing Street. Právě tam proběhla blesková schůzka mezi premiérem Keirem Starmerem a ministrem zdravotnictví Wesem Streetingem, který je považován za jeho možného nástupce.