Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v nedělním videoprohlášení z centrály Severního velitelství oznámil, že nařídil armádě další rozšíření pozemní invaze v jižním Libanonu. Cílem je zvětšit takzvanou „nárazníkovou zónu“ a podle premiérových slov zásadně změnit bezpečnostní situaci v této nestabilní oblasti.
Netanjahu zdůraznil, že toto rozhodnutí má posílit obranné pozice Izraele podél severní hranice, kde neustálé přeshraniční střety vyvolávají obavy z nekontrolované regionální eskalace. Izraelská armáda je podle něj odhodlána vytvořit trvalý bezpečnostní koridor, který by zabránil útokům na izraelské území. Tato expanze však přichází v momentě, kdy se do konfliktu stále silněji zapojují další velcí hráči.
Zatímco Izrael rozšiřuje operace v Libanonu, íránské politické špičky reagují na rostoucí přítomnost amerických sil v regionu s extrémní agresivitou. Předseda íránského parlamentu Mohammad Báqer Qálibáf v neděli prohlásil, že íránské ozbrojené síly doslova „čekají na příchod amerických pozemních jednotek, aby je mohly spálit“. Qálibáf obvinil Washington z pokrytectví a tvrdí, že Spojené státy pod rouškou diplomacie tajně plánují přímý pozemní útok na Írán.
Tyto obavy umocňují zprávy o tom, že Pentagon skutečně připravuje několikatýdenní pozemní operace, zatímco do Perského zálivu a okolí proudí tisíce amerických vojáků a příslušníků námořní pěchoty. Situace se v posledních hodinách vyostřila i v samotném Íránu, kde izraelské a americké nálety zasáhly strategický přístav poblíž Hormuzského průlivu. Podle íránských státních médií si tento útok vyžádal nejméně pět obětí.
Raketové a letecké údery se však nezastavily jen u vojenských cílů. V Libanonu se dnes konal pohřeb tří novinářů, kteří zahynuli při sobotním izraelském útoku na jejich vůz. Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí tento incident ostře odsoudil a označil jej za „cílenou vraždu“ a vlajkové porušení mezinárodního práva. Raketová palba mezi Teheránem a Izraelem navíc pokračuje a zasahuje cíle v celé oblasti Perského zálivu.
Na pozadí těchto bojů se v pákistánském Islámábádu rozběhla narychlo svolaná diplomatická jednání. Ministři zahraničí Pákistánu, Turecka, Egypta a Saúdské Arábie se snaží najít cestu k deeskalaci konfliktu. Tato skupina čtyř zemí představuje novou mocenskou osu v muslimském světě, která v sobě spojuje jaderný arzenál Pákistánu, obrovskou vojenskou sílu Turecka a Egypta a finanční vliv Saúdské Arábie.
Velkým otazníkem nad těmito rozhovory je však absence přímých zástupců Spojených států a Íránu. Pákistánští diplomaté se pokoušejí o roli prostředníků, kteří by přenášeli vzkazy mezi oběma stranami v oddělených místnostech, protože Teherán odmítá usednout k jednomu stolu s Američany. Tato situace vrhá stín pochybností na tvrzení Washingtonu, že v mírových rozhovorech dochází k reálnému pokroku.
Zajímavým aspektem je i postoj Saúdské Arábie. Ačkoliv se její diplomaté účastní mírových jednání, v soukromí někteří saúdští představitelé naznačují, že by si přáli pokračování bombardování Íránu, který na jejich království v minulosti opakovaně útočil. Tato vnitřní nejednotnost muslimských mocností komplikuje už tak složitý proces hledání příměří.
Íránská strana navíc dává jasně najevo svou nedůvěru vůči Washingtonu. Připomíná, že během uplynulého roku byly americké sliby o diplomacii dvakrát přerušeny nálety přímo uprostřed rozhovorů. Současné masivní posilování amerických vojsk v regionu tak Teherán vnímá spíše jako přípravu na totální válku než jako snahu o dosažení míru.
Pákistán sice nabízí své letectvo jako doprovod pro íránské delegace a své elitní jednotky k zajištění bezpečnosti místa konání rozhovorů, ale bez ochoty klíčových aktérů ke kompromisu zůstávají tyto snahy jen v rovině teorie. Mezitím se fronta v jižním Libanonu dál posouvá a horizont budoucího míru se s každým dalším náletem na Teherán a raketovým útokem na Izrael vzdaluje.
Napětí na Blízkém východě dosahuje nového vrcholu. Zatímco do regionu dorazilo dalších 3 500 amerických vojáků, íránské špičky vysílají do Washingtonu ostrá varování. Předseda íránského parlamentu Mohammad Báqer Qálibáf v neděli prohlásil, že tamní ozbrojené síly na Američany doslova „čekají“ a jsou připraveny na jakýkoli pokus o vstup na své území odpovědět „ohnivým deštěm“.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v nedělním videoprohlášení z centrály Severního velitelství oznámil, že nařídil armádě další rozšíření pozemní invaze v jižním Libanonu. Cílem je zvětšit takzvanou „nárazníkovou zónu“ a podle premiérových slov zásadně změnit bezpečnostní situaci v této nestabilní oblasti.
Papež Lev se během svatodušní bohoslužby na Svatopetrském náměstí nezvykle ostře ohradil proti zneužívání náboženství k ospravedlňování válečných konfliktů. Ačkoliv pontifik přímo nejmenoval žádnou konkrétní vládu, jeho slova jsou vnímána jako jasná kritika administrativy Donalda Trumpa a nedávných kontroverzních výroků amerického ministra obrany Petea Hegsetha.
V ruských mocenských kruzích se začíná šířit vlna nespokojenosti, která podle některých pozorovatelů hraničí s přípravou na státní převrat, píše britský server Express. Vladimir Putin, který čelí narůstající kritice i od svých dříve nejvěrnějších stoupenců, se ocitá pod bezprecedentním tlakem kvůli neúspěchům ve válce na Ukrajině. Frustraci umocňují nedávné ukrajinské útoky na ruskou energetickou infrastrukturu a vojenské továrny, které ochromily export ropy.
Napětí na Blízkém východě o uplynulém víkendu opět dramaticky vzrostlo. Velitel íránského námořnictva Šahram Írání v neděli veřejně pohrozil útokem na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Írán hodlá na plavidlo i celou jeho doprovodnou skupinu zaútočit různými typy raket moře-moře v momentě, kdy se dostanou na dostřel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj využil své nečekané turné po státech Perského zálivu k upevnění obranných vazeb v regionu, který v posledních dnech čelí stupňující se letecké kampani ze strany Íránu. Kyjev uzavřel klíčové desetileté dohody o spolupráci v oblasti protivzdušné obrany s Katarem a Saúdskou Arábií, přičemž podobný dokument se připravuje i se Spojenými arabskými emiráty.
Obyvatelé Španělska, Francie nebo Velké Británie si v posledních letech zvykají na neobvyklý úkaz: oblohu zbarvenou do sytě oranžova a hustý nažloutlý opar. Tento fenomén, doprovázený takzvaným „krvavým deštěm“, který zanechává na autech a oknech vrstvu jemného rezavého prachu, má svůj původ tisíce kilometrů daleko. Evropa se totiž kvůli klimatickým změnám ocitá přímo v cestě prachových mračen ze Sahary.
Snaha o denuklearizaci Severní Koreje se zdá být v současné geopolitické situaci již nereálnou ambicí. Během únorového sjezdu vládní strany Kim Čong-un jasně deklaroval, že jaderný status země, zakotvený v ústavě z roku 2023, je naprosto nezvratný. Pchjongjang sice naznačuje ochotu k dialogu se Spojenými státy, ale pouze pod podmínkou, že Washington upustí od své „absurdní snahy“ o jaderné odzbrojení poloostrova a uzná současnou pozici Severní Koreje.
Válka v Íránu naplno odhalila kritickou slabinu evropských armád: jejich naprostou závislost na dovozu ropy. Evropa totiž importuje více než 90 % suroviny potřebné k výrobě leteckého paliva. V případě vleklé krize by tak hrozilo, že vojenská letadla zůstanou kvůli nedostatku pohonných hmot uzemněna.
Měsíc poté, co americký prezident Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyslali svá letadla bombardovat Írán, začínají na dveře Oválné pracovny klepat staré pravdy o vedení války. Ukazuje se, že neschopnost poučit se z minulosti staví Donalda Trumpa před nelehkou volbu. Pokud se mu nepodaří s Teheránem uzavřít dohodu, bude muset buď vyhlásit vítězství, kterému nikdo neuvěří, nebo konflikt dále eskalovat.
Velká Británie by mohla čelit nedostatku léků již během několika týdnů, pokud bude pokračovat válečný konflikt s Íránem. Odborníci varují, že narušení dodavatelských řetězců může zasáhnout vše od běžných léků na bolest až po náročnou léčbu rakoviny. Vedle horší dostupnosti hrozí také citelné zdražování medikamentů.
Světová meteorologická organizace (WMO) vydala nejnovější varovnou zprávu, která vykresluje stav naší planety v temných barvách. Podle odborníků se klimatický systém Země ocitl v největší nerovnováze, jakou kdy historie zaznamenala. Planeta v současnosti pohlcuje mnohem větší množství tepelné energie, než kolik je schopna vyzařovat zpět do vesmíru, což vytváří nebezpečný přebytek tepla.