Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v nedělním videoprohlášení z centrály Severního velitelství oznámil, že nařídil armádě další rozšíření pozemní invaze v jižním Libanonu. Cílem je zvětšit takzvanou „nárazníkovou zónu“ a podle premiérových slov zásadně změnit bezpečnostní situaci v této nestabilní oblasti.
Netanjahu zdůraznil, že toto rozhodnutí má posílit obranné pozice Izraele podél severní hranice, kde neustálé přeshraniční střety vyvolávají obavy z nekontrolované regionální eskalace. Izraelská armáda je podle něj odhodlána vytvořit trvalý bezpečnostní koridor, který by zabránil útokům na izraelské území. Tato expanze však přichází v momentě, kdy se do konfliktu stále silněji zapojují další velcí hráči.
Zatímco Izrael rozšiřuje operace v Libanonu, íránské politické špičky reagují na rostoucí přítomnost amerických sil v regionu s extrémní agresivitou. Předseda íránského parlamentu Mohammad Báqer Qálibáf v neděli prohlásil, že íránské ozbrojené síly doslova „čekají na příchod amerických pozemních jednotek, aby je mohly spálit“. Qálibáf obvinil Washington z pokrytectví a tvrdí, že Spojené státy pod rouškou diplomacie tajně plánují přímý pozemní útok na Írán.
Tyto obavy umocňují zprávy o tom, že Pentagon skutečně připravuje několikatýdenní pozemní operace, zatímco do Perského zálivu a okolí proudí tisíce amerických vojáků a příslušníků námořní pěchoty. Situace se v posledních hodinách vyostřila i v samotném Íránu, kde izraelské a americké nálety zasáhly strategický přístav poblíž Hormuzského průlivu. Podle íránských státních médií si tento útok vyžádal nejméně pět obětí.
Raketové a letecké údery se však nezastavily jen u vojenských cílů. V Libanonu se dnes konal pohřeb tří novinářů, kteří zahynuli při sobotním izraelském útoku na jejich vůz. Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí tento incident ostře odsoudil a označil jej za „cílenou vraždu“ a vlajkové porušení mezinárodního práva. Raketová palba mezi Teheránem a Izraelem navíc pokračuje a zasahuje cíle v celé oblasti Perského zálivu.
Na pozadí těchto bojů se v pákistánském Islámábádu rozběhla narychlo svolaná diplomatická jednání. Ministři zahraničí Pákistánu, Turecka, Egypta a Saúdské Arábie se snaží najít cestu k deeskalaci konfliktu. Tato skupina čtyř zemí představuje novou mocenskou osu v muslimském světě, která v sobě spojuje jaderný arzenál Pákistánu, obrovskou vojenskou sílu Turecka a Egypta a finanční vliv Saúdské Arábie.
Velkým otazníkem nad těmito rozhovory je však absence přímých zástupců Spojených států a Íránu. Pákistánští diplomaté se pokoušejí o roli prostředníků, kteří by přenášeli vzkazy mezi oběma stranami v oddělených místnostech, protože Teherán odmítá usednout k jednomu stolu s Američany. Tato situace vrhá stín pochybností na tvrzení Washingtonu, že v mírových rozhovorech dochází k reálnému pokroku.
Zajímavým aspektem je i postoj Saúdské Arábie. Ačkoliv se její diplomaté účastní mírových jednání, v soukromí někteří saúdští představitelé naznačují, že by si přáli pokračování bombardování Íránu, který na jejich království v minulosti opakovaně útočil. Tato vnitřní nejednotnost muslimských mocností komplikuje už tak složitý proces hledání příměří.
Íránská strana navíc dává jasně najevo svou nedůvěru vůči Washingtonu. Připomíná, že během uplynulého roku byly americké sliby o diplomacii dvakrát přerušeny nálety přímo uprostřed rozhovorů. Současné masivní posilování amerických vojsk v regionu tak Teherán vnímá spíše jako přípravu na totální válku než jako snahu o dosažení míru.
Pákistán sice nabízí své letectvo jako doprovod pro íránské delegace a své elitní jednotky k zajištění bezpečnosti místa konání rozhovorů, ale bez ochoty klíčových aktérů ke kompromisu zůstávají tyto snahy jen v rovině teorie. Mezitím se fronta v jižním Libanonu dál posouvá a horizont budoucího míru se s každým dalším náletem na Teherán a raketovým útokem na Izrael vzdaluje.
Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu.
V podstatě by se dalo říct, že za to může Benjamin Netanjahu. Stárnoucí oscarová herečka Susan Sarandonová skončila ve čtvrtek v poutech kvůli účasti na nepovolené demonstraci proti právě přítomnému izraelskému státníkovi v americkém New Yorku. Informoval o tom britský deník The Guardian.
Ruský deficit má za letošek činit až 3 % HDP, což je dvojnásobek původního plánu. To samo o sobě není pro Rusko katastrofa. Má nízký dluh a půjčuje si hlavně doma v rublech. Důležitější je, že se rozpočet citelně zhoršuje právě v době, kdy by mu dražší ropa a slabší rubl měly pomáhat.
V Česku je teď stále relativně chladno, ale před námi jsou tři volné dny s příjemnějším počasím. V sobotu má odstartovat babí léto, které podle nejnovějších odhadů jen tak neskončí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Předpoklad je takový, že přes 20 stupňů bude i během prvního říjnového víkendu.
Italská vláda schválila dekret, který zavádí třicetiprocentní limit pro nově příchozí zahraniční žáky v jednotlivých školních třídách a zakazuje nošení burek a nikábů ve školách. Premiérka Giorgia Meloniová označila tato opatření za krok vycházející z běžného rozumu, který má podpořit skutečnou integraci a zabránit vzniku takzvaných "ghet ve třídách". Krok však vyvolal vlnu kritiky ze strany opozice i lidskoprávních aktivistů. Odpůrci tvrdí, že se ministerská předsedkyně snaží oslovit krajně pravicové voliče před nadcházejícími parlamentními volbami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že dosud neobdržel zpětnou vazbu od americké strany ohledně své žádosti adresované prezidentu Donaldu Trumpovi. Zelenskyj po svém americkém protějšku požadoval, aby během jednání přiměl čínského lídra Si Ťin-pchinga k využití jeho vlivu na ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války. Kyjev vnímá Peking jako klíčového aktéra, který disponuje páky na moskevský režim. Ukrajinská hlava státu své vyjádření poskytla novinářům prostřednictvím aplikace WhatsApp.
Čínský prezident Si Ťin-pching se ve Washingtonu setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a vyzval k rozsáhlé spolupráci mezi oběma mocnostmi. Cílem jeho návrhů je zabránit vojenskému střetu a vyhnout se takzvané Tukydidově pasti v období rostoucího napětí kolem umělé inteligence, obchodu a Tchaj-wanu. Čínská hlava státu předložila podmínky pro vzájemné porozumění hned na počátku summitu v Bílém domě. Podle něj mohou obě supervelmoci zamířit ke společnému prospěchu namísto přímé konfrontace.
Papež Lev XIV. zahájil oficiální návštěvu Francie projevem v Elysejském paláci v Paříži, kde vystoupil po boku prezidenta Emmanuela Macrona. Hlava katolické církve ve svém vystoupení varovala před riziky spojenými s překotným rozvojem umělé inteligence. Podle něj může nekontrolovaný technologický pokrok vést k vytvoření takzvaného ráje strojů, v němž lidstvo riskuje ztrátu své vlastní lidskosti. Jedná se o první papežskou návštěvu v této zemi po osmnácti letech.
Před nadcházejícími průběžnými volbami do amerického Kongresu čelí Republikánská strana složité politické situaci. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění společnosti CNN a SSRS dávají voliči jasně najevo, jaké kroky od vedení země očekávají. Prezident Donald Trump však zastává postoje, které jdou přímo proti přáním většiny Američanů. Tento rozpor mezi očekáváním obyvatel a politikou Bílého domu vytváří pro republikánské kandidáty značně nepříznivé prostředí.
Finský prezident Alexander Stubb vyzval majitele společnosti SpaceX Elona Muska k rozšíření pokrytí satelitní internetové sítě Starlink nad území Ruska. Tento krok by podle finského státníka umožnil ukrajinským silám zasahovat ruská odpalovací zařízení balistických raket přímo na ruském území. Ukrajina v současnosti čelí kritickému nedostatku systémů protivzdušné obrany, které by dokázaly balistické střely efektivně odrážet. Kyjev věří, že zprovoznění satelitní sítě nad Ruskem by pomohlo přesně zaměřit odpalovací zařízení ještě před odpálením střel.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa čím dál více využívá argumenty národní bezpečnosti k rozsáhlým proměnám hlavního města Washingtonu a vytvoření ochranného pásma v okolí Bílého domu. Argumentace národní bezpečností slouží jako univerzální odůvodnění pro rozšiřování prezidentských pravomocí i čerpání veřejných prostředků. V minulosti byla tato rétorika využita například při zavádění cel, deportacích či plánech na získání Grónska. Nyní se však pozornost soustředí přímo na samotné centrum americké vlády, které se podle CNN postupně mění v opevněnou pevnost.
Nepálský premiér Balendra Šah na Valném shromáždění OSN ostrým způsobem zkritizoval světové lídry v souvislosti s klimatickou krizí. Vztáhl se k nedávným ničivým bleskovým povodním, které postihly jeho zemi, a označil je za varování pro celý svět. Podle něj tato přírodní katastrofa ukázala, že dopady globálního oteplování nejvíce zasahují obyvatele, kteří krizi nezpůsobili.