Izraelská bezpečnostní schůzka, která měla projednat plán premiéra Benjamina Netanjahua na „plnou okupaci“ Gazy, byla odložena kvůli rostoucímu napětí ohledně proveditelnosti tohoto záměru.
Vzhledem k neúspěchu jednání o příměří s Hamásem informovali izraelští představitelé místní a mezinárodní média, že Netanjahu zvažuje rozsáhlou ofenzívu, jejímž cílem je převzít úplnou kontrolu nad palestinským územím po 22 měsících války proti militantní skupině Hamás.
Vysocí izraelští vojenští důstojníci a bývalí velitelé ale varovali, že tento plán by ohrozil životy zbývajících izraelských rukojmích zadržovaných Hamásem, vedl by k dalšímu mezinárodnímu osamocení Izraele a vyžadoval by, aby izraelské jednotky spravovaly populaci, v níž stále působí bojovníci Hamásu.
Každý krok směrem k úplné okupaci Gazy by pravděpodobně čelil silnému odporu ze strany mezinárodního společenství, které již byla šokováno způsobem vedení izraelské vojenské kampaně.
Izraelská politika „spálené země“ již zničila velkou část Gazy, zabila více než 60 000 lidí, většinou civilistů, a vysídlila téměř celé obyvatelstvo Pásma Gazy, které čítá více než dva miliony lidí.
To vedlo k celosvětovému rozhořčení a k vyjádření několika evropských zemí, které oznámily, že uznají příští měsíc palestinský stát, pokud nebude dosaženo příměří, přičemž se zvyšuje tlak na sankce proti Izraeli.
Netanjahu tento týden rozhodl, že rozsáhlá ofenzíva je nevyhnutelná. „Kostka byla vržena. Jdeme na plnou okupaci Pásma Gazy – a porazíme Hamás,“ citují novináři neidentifikované zdroje.
Dnes se ale objevily zprávy o hlubokých neshodách mezi Netanjahuem a vysoce postavenými vojenskými představiteli, včetně náčelníka štábu Ejala Zamira, který údajně vyjádřil odpor k plánu, což vedlo k výzvám k jeho odvolání.
Vojenští analytici izraelských médií, kteří zprostředkovávali názory některých obranných činitelů, také vyjadřují skeptický postoj. V komentáři pro deník Yedioth Ahronoth napsal vojenský analytik Yossi Yehoshua o rizicích tohoto návrhu: „Rukojmí ... zemřou, velký počet vojáků IDF bude zabit, a zároveň to přinese závažný logistický problém – kam umístit zhruba milion civilistů, kteří nyní žijí v Gaze.“
Izraelské úřady uvedly, že Netanjahu diskutoval o plánu s Bílým domem, přičemž se snažil vykreslit Hamás jako stranu, která zablokovala jednání o příměří. Tuto verzi však Hamás popřel a obvinil Izrael z prohlubování patové situace. Trumpova administrativa se k Netanjahuovu plánu nevyjádřila.
Netanjahuův plán je založen na myšlence, že obklíčením oblastí, kde jsou údajně držena rukojmí, mohou izraelské síly provést razie a osvobodit je, což však v průběhu posledních dvou let války dosud selhávalo.
Vzhledem k otázkám o praktické proveditelnosti širší ofenzívy někteří spekulovali, že Netanjahuovo vyjádření může být spíše rétorické než reálné, zaměřené na udržení podpory pravicových ministrů, kteří požadují povolení k výstavbě osad v Gaze.
Palestinský představitel blízký vyjednáváním uvedl, že izraelské hrozby mohou být taktikou, jak přimět Hamás k ústupkům při jednáních. „To jen ještě více zkomplikuje jednání. Nakonec odmítnou všechny kompromisy a budou požadovat konec války a úplné stažení Izraele z Gazy,“ uvedl.
Prakticky je však nejasné, zda má Izrael kapacity pro tak rozsáhlou operaci, jaká je v plánu popsána. Izraelské obranné síly (IDF) čelí problémům s počtem vojáků, protože válka trvá již dlouho, přičemž rezervisté jsou opakovaně povoláváni a objevují se obavy z krizí duševního zdraví, včetně několika sebevražd.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý při návštěvě Gazy naznačil, že by Izrael mohl udržet trvalou vojenskou přítomnost v „bezpečnostní zóně“ ve strategických oblastech Pásma Gazy, aby se zabránilo dalším útokům na izraelské komunity a pašování zbraní do pásma.
Severoatlantická aliance urychleně připravuje dodávku protiletadlových systémů Patriot na Ukrajinu. Tuto skutečnost potvrdil nový vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), generál Alexus Grynkewich. Zároveň zdůraznil, že Rusko zůstane trvalou hrozbou pro bezpečnost kontinentu, a to i v případě, že by válka na Ukrajině skončila mírovou dohodou.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že se „pravděpodobně nebude“ ucházet o třetí funkční období, ačkoliv by prý rád kandidoval, protože má „nejlepší čísla v průzkumech, jaká kdy měl“.
Toshiyuki Mimaki přežil atomové bombardování Hirošimy, a přestože je mu 83 let, jeho paměť mu stále slouží. Vzhledem k současné situaci ve světě však říká, že lidstvo čelí nejnebezpečnější éře od druhé světové války. Mimaki se celý život zasazuje o jaderné odzbrojení a je spolupředsedou organizace Nihon Hidankyo, která sdružuje lidi, kteří přežili útoky na Hirošimu a Nagasaki. V roce 2024 za svou činnost obdržela Nobelovu cenu míru.
V Moskvě se koná schůzka mezi americkým vyslancem Stevem Witkoffem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Witkoff přijel do Ruska krátce před vypršením termínu, který Putinovi stanovil prezident Trump.
Eiffelova věž, původně navržená jako 300metrová, překonává svou plánovanou výšku pokaždé, když se oteplí. Důvodem je jev nazývaný teplotní roztažnost, který ovlivňuje veškeré materiály. Teplotní roztažnost znamená, že se látky při vyšší teplotě rozpínají a naopak při ochlazení smršťují.
Plná okupace Pásma Gazy, jak ji avizoval premiér Benjamin Netanjahu, by znamenala zásadní zlom pro Izrael i celý region. Vojenská kontrola nad územím s více než dvěma miliony Palestinců by proměnila demografickou rovnováhu, zpochybnila samotnou definici Izraele jako židovského a demokratického státu a vystavila zemi obvinění z apartheidu. Bez jasné vize, co přijde po Hamásu, hrozí, že okupace Gazy přinese jen další chaos, odpor a humanitární katastrofu.
Podle analýzy BBC se počet útoků ruských dronů a raket na Ukrajinu více než zdvojnásobil od ledna, kdy se prezident Donald Trump opět ujal prezidentské funkce. K nárůstu útoků docházelo už koncem roku 2024, ještě za vlády Joea Bidena, ale po Trumpově nástupu do úřadu se jejich intenzita výrazně zvýšila a dosáhla rekordních hodnot. Trump přitom během své kampaně tvrdil, že válku ukončí do jediného dne, a Rusko podle něj zahájilo invazi kvůli tomu, že USA nevedl prezident, kterého by si Kreml vážil.
Speciální zmocněnec prezidenta USA Donalda Trumpa Steve Witkoff přistál v Moskvě. Podle médií byl přijat Kirillem Dmitrijevem, ředitelem ruského státního investičního fondu a Putinovým zvláštním zástupcem pro ekonomickou spolupráci s cizími státy.
Tento týden přichází americký prezident Donald Trump s novým ultimátem v rámci své strategie přinutit Rusko k míru v Ukrajině: Chce zavést nové tarifní sankce proti zemím, které stále nakupují ruskou ropu. Podle vysoce postaveného amerického úředníka by Trumpův zvláštní zástupce Steve Witkoff měl ve středu odcestovat do Ruska před tím, než nová pravidla vejdou v platnost.
Vysoký představitel OSN varoval před "katastrofálními důsledky", pokud Izrael rozšíří své vojenské operace v Gaze, poté co se objevily zprávy, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu plánuje kompletní znovuobsazení Pásma Gazy. Miroslav Jenča, asistent generálního tajemníka OSN, uvedl, že tento krok by byl "hluboce znepokojující" a mohl by ohrozit životy více Palestinců i izraelských rukojmí, které drží Hamás.
Válka v Gaze vypadá beznadějně a bez možnosti rychlého vyřešení. Brett McGurk, bývalý americký diplomat a analytik CNN, který měl klíčovou roli při vyjednávání dvou příměří v minulosti, tvrdí, že současná situace vyžaduje okamžité a rozhodné kroky k ukončení konfliktu. Podle něj je nezbytné nejenom přivést rukojmí domů, ale i umožnit humanitární pomoc, která musí neprodleně do Gazy dorazit, a zároveň se soustředit na dlouhodobou obnovu regionu bez vlivu Hamásu. McGurk navrhuje několik kroků, které by mohly pomoci tuto katastrofální situaci řešit.
Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednou zásadní lekci: pracovat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem tak, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se plně projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou i nadále dodávat zbraně Ukrajině, ale způsobem, který umožní Evropanům zakoupit zbraně sami, přičemž NATO bude koordinovat jejich doručení.