Izraelská bezpečnostní schůzka, která měla projednat plán premiéra Benjamina Netanjahua na „plnou okupaci“ Gazy, byla odložena kvůli rostoucímu napětí ohledně proveditelnosti tohoto záměru.
Vzhledem k neúspěchu jednání o příměří s Hamásem informovali izraelští představitelé místní a mezinárodní média, že Netanjahu zvažuje rozsáhlou ofenzívu, jejímž cílem je převzít úplnou kontrolu nad palestinským územím po 22 měsících války proti militantní skupině Hamás.
Vysocí izraelští vojenští důstojníci a bývalí velitelé ale varovali, že tento plán by ohrozil životy zbývajících izraelských rukojmích zadržovaných Hamásem, vedl by k dalšímu mezinárodnímu osamocení Izraele a vyžadoval by, aby izraelské jednotky spravovaly populaci, v níž stále působí bojovníci Hamásu.
Každý krok směrem k úplné okupaci Gazy by pravděpodobně čelil silnému odporu ze strany mezinárodního společenství, které již byla šokováno způsobem vedení izraelské vojenské kampaně.
Izraelská politika „spálené země“ již zničila velkou část Gazy, zabila více než 60 000 lidí, většinou civilistů, a vysídlila téměř celé obyvatelstvo Pásma Gazy, které čítá více než dva miliony lidí.
To vedlo k celosvětovému rozhořčení a k vyjádření několika evropských zemí, které oznámily, že uznají příští měsíc palestinský stát, pokud nebude dosaženo příměří, přičemž se zvyšuje tlak na sankce proti Izraeli.
Netanjahu tento týden rozhodl, že rozsáhlá ofenzíva je nevyhnutelná. „Kostka byla vržena. Jdeme na plnou okupaci Pásma Gazy – a porazíme Hamás,“ citují novináři neidentifikované zdroje.
Dnes se ale objevily zprávy o hlubokých neshodách mezi Netanjahuem a vysoce postavenými vojenskými představiteli, včetně náčelníka štábu Ejala Zamira, který údajně vyjádřil odpor k plánu, což vedlo k výzvám k jeho odvolání.
Vojenští analytici izraelských médií, kteří zprostředkovávali názory některých obranných činitelů, také vyjadřují skeptický postoj. V komentáři pro deník Yedioth Ahronoth napsal vojenský analytik Yossi Yehoshua o rizicích tohoto návrhu: „Rukojmí ... zemřou, velký počet vojáků IDF bude zabit, a zároveň to přinese závažný logistický problém – kam umístit zhruba milion civilistů, kteří nyní žijí v Gaze.“
Izraelské úřady uvedly, že Netanjahu diskutoval o plánu s Bílým domem, přičemž se snažil vykreslit Hamás jako stranu, která zablokovala jednání o příměří. Tuto verzi však Hamás popřel a obvinil Izrael z prohlubování patové situace. Trumpova administrativa se k Netanjahuovu plánu nevyjádřila.
Netanjahuův plán je založen na myšlence, že obklíčením oblastí, kde jsou údajně držena rukojmí, mohou izraelské síly provést razie a osvobodit je, což však v průběhu posledních dvou let války dosud selhávalo.
Vzhledem k otázkám o praktické proveditelnosti širší ofenzívy někteří spekulovali, že Netanjahuovo vyjádření může být spíše rétorické než reálné, zaměřené na udržení podpory pravicových ministrů, kteří požadují povolení k výstavbě osad v Gaze.
Palestinský představitel blízký vyjednáváním uvedl, že izraelské hrozby mohou být taktikou, jak přimět Hamás k ústupkům při jednáních. „To jen ještě více zkomplikuje jednání. Nakonec odmítnou všechny kompromisy a budou požadovat konec války a úplné stažení Izraele z Gazy,“ uvedl.
Prakticky je však nejasné, zda má Izrael kapacity pro tak rozsáhlou operaci, jaká je v plánu popsána. Izraelské obranné síly (IDF) čelí problémům s počtem vojáků, protože válka trvá již dlouho, přičemž rezervisté jsou opakovaně povoláváni a objevují se obavy z krizí duševního zdraví, včetně několika sebevražd.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý při návštěvě Gazy naznačil, že by Izrael mohl udržet trvalou vojenskou přítomnost v „bezpečnostní zóně“ ve strategických oblastech Pásma Gazy, aby se zabránilo dalším útokům na izraelské komunity a pašování zbraní do pásma.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svým osobitým smyslem pro humor. Během čtvrtečního setkání s japonskou premiérkou Sanae Takaiči v Oválné pracovně se neudržel a v souvislosti s probíhající válkou v Íránu rýpl do Japonska připomínkou útoku na Pearl Harbor z roku 1941.
Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.