Izraelská bezpečnostní schůzka, která měla projednat plán premiéra Benjamina Netanjahua na „plnou okupaci“ Gazy, byla odložena kvůli rostoucímu napětí ohledně proveditelnosti tohoto záměru.
Vzhledem k neúspěchu jednání o příměří s Hamásem informovali izraelští představitelé místní a mezinárodní média, že Netanjahu zvažuje rozsáhlou ofenzívu, jejímž cílem je převzít úplnou kontrolu nad palestinským územím po 22 měsících války proti militantní skupině Hamás.
Vysocí izraelští vojenští důstojníci a bývalí velitelé ale varovali, že tento plán by ohrozil životy zbývajících izraelských rukojmích zadržovaných Hamásem, vedl by k dalšímu mezinárodnímu osamocení Izraele a vyžadoval by, aby izraelské jednotky spravovaly populaci, v níž stále působí bojovníci Hamásu.
Každý krok směrem k úplné okupaci Gazy by pravděpodobně čelil silnému odporu ze strany mezinárodního společenství, které již byla šokováno způsobem vedení izraelské vojenské kampaně.
Izraelská politika „spálené země“ již zničila velkou část Gazy, zabila více než 60 000 lidí, většinou civilistů, a vysídlila téměř celé obyvatelstvo Pásma Gazy, které čítá více než dva miliony lidí.
To vedlo k celosvětovému rozhořčení a k vyjádření několika evropských zemí, které oznámily, že uznají příští měsíc palestinský stát, pokud nebude dosaženo příměří, přičemž se zvyšuje tlak na sankce proti Izraeli.
Netanjahu tento týden rozhodl, že rozsáhlá ofenzíva je nevyhnutelná. „Kostka byla vržena. Jdeme na plnou okupaci Pásma Gazy – a porazíme Hamás,“ citují novináři neidentifikované zdroje.
Dnes se ale objevily zprávy o hlubokých neshodách mezi Netanjahuem a vysoce postavenými vojenskými představiteli, včetně náčelníka štábu Ejala Zamira, který údajně vyjádřil odpor k plánu, což vedlo k výzvám k jeho odvolání.
Vojenští analytici izraelských médií, kteří zprostředkovávali názory některých obranných činitelů, také vyjadřují skeptický postoj. V komentáři pro deník Yedioth Ahronoth napsal vojenský analytik Yossi Yehoshua o rizicích tohoto návrhu: „Rukojmí ... zemřou, velký počet vojáků IDF bude zabit, a zároveň to přinese závažný logistický problém – kam umístit zhruba milion civilistů, kteří nyní žijí v Gaze.“
Izraelské úřady uvedly, že Netanjahu diskutoval o plánu s Bílým domem, přičemž se snažil vykreslit Hamás jako stranu, která zablokovala jednání o příměří. Tuto verzi však Hamás popřel a obvinil Izrael z prohlubování patové situace. Trumpova administrativa se k Netanjahuovu plánu nevyjádřila.
Netanjahuův plán je založen na myšlence, že obklíčením oblastí, kde jsou údajně držena rukojmí, mohou izraelské síly provést razie a osvobodit je, což však v průběhu posledních dvou let války dosud selhávalo.
Vzhledem k otázkám o praktické proveditelnosti širší ofenzívy někteří spekulovali, že Netanjahuovo vyjádření může být spíše rétorické než reálné, zaměřené na udržení podpory pravicových ministrů, kteří požadují povolení k výstavbě osad v Gaze.
Palestinský představitel blízký vyjednáváním uvedl, že izraelské hrozby mohou být taktikou, jak přimět Hamás k ústupkům při jednáních. „To jen ještě více zkomplikuje jednání. Nakonec odmítnou všechny kompromisy a budou požadovat konec války a úplné stažení Izraele z Gazy,“ uvedl.
Prakticky je však nejasné, zda má Izrael kapacity pro tak rozsáhlou operaci, jaká je v plánu popsána. Izraelské obranné síly (IDF) čelí problémům s počtem vojáků, protože válka trvá již dlouho, přičemž rezervisté jsou opakovaně povoláváni a objevují se obavy z krizí duševního zdraví, včetně několika sebevražd.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý při návštěvě Gazy naznačil, že by Izrael mohl udržet trvalou vojenskou přítomnost v „bezpečnostní zóně“ ve strategických oblastech Pásma Gazy, aby se zabránilo dalším útokům na izraelské komunity a pašování zbraní do pásma.
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.
Evropští lídři na summitu v Bruselu v brzkých ranních hodinách schválili zásadní finanční pomoc pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Půjčka má zajistit stabilitu země v kritických letech 2026 a 2027 a odvrátit hrozící bankrot, který by podle propočtů mohl nastat už v dubnu příštího roku. Rozhodnutí padlo po patnácti hodinách náročného vyjednávání, které skončilo kolem třetí hodiny ranní.
Evropští lídři na summitu v Bruselu dospěli po náročném jednání k dohodě o poskytnutí úvěru Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Tato finanční injekce má zajistit stabilitu země v příštích dvou letech a pokrýt její vojenské i hospodářské potřeby. Půjčka je reakcí na blížící se platební neschopnost, která by bez vnějšího zásahu mohla Kyjev zasáhnout již v dubnu.
Do Štědrého dne zbývá necelý týden. Zatímco Veronika Žilková prozradila vánoční plány už dávno, její nejstarší dcera Agáta Hanychová je odhalila až v podcastu s kamarádkou Ornellou Koktovou. Při té příležitosti připustila, že roli sehrají napjaté vztahy v rodině.
Někteří ruští diplomaté už dávají najevo, že by Ukrajina měla zapomenout na jakoukoliv mírovou dohodu s Ruskem, která by ukončila přes tři roky trvající válečný konflikt. Ruský velvyslanec ve Velké Británii Andrej Kelin v rozhovoru pro britská média naznačil, že Kyjev by se měl zkrátka vzdát Moskvě.
Letošní babyboom v českém šoubyznyse ještě nekončí. Nejhezčí možný vánoční dárek dostala jedna slavná česká herecká rodina. Vladimír Polívka se jen pár dní před Štědrým dnem stal otcem. Potvrdila to jeho neméně slavná maminka.