Izraelská bezpečnostní schůzka, která měla projednat plán premiéra Benjamina Netanjahua na „plnou okupaci“ Gazy, byla odložena kvůli rostoucímu napětí ohledně proveditelnosti tohoto záměru.
Vzhledem k neúspěchu jednání o příměří s Hamásem informovali izraelští představitelé místní a mezinárodní média, že Netanjahu zvažuje rozsáhlou ofenzívu, jejímž cílem je převzít úplnou kontrolu nad palestinským územím po 22 měsících války proti militantní skupině Hamás.
Vysocí izraelští vojenští důstojníci a bývalí velitelé ale varovali, že tento plán by ohrozil životy zbývajících izraelských rukojmích zadržovaných Hamásem, vedl by k dalšímu mezinárodnímu osamocení Izraele a vyžadoval by, aby izraelské jednotky spravovaly populaci, v níž stále působí bojovníci Hamásu.
Každý krok směrem k úplné okupaci Gazy by pravděpodobně čelil silnému odporu ze strany mezinárodního společenství, které již byla šokováno způsobem vedení izraelské vojenské kampaně.
Izraelská politika „spálené země“ již zničila velkou část Gazy, zabila více než 60 000 lidí, většinou civilistů, a vysídlila téměř celé obyvatelstvo Pásma Gazy, které čítá více než dva miliony lidí.
To vedlo k celosvětovému rozhořčení a k vyjádření několika evropských zemí, které oznámily, že uznají příští měsíc palestinský stát, pokud nebude dosaženo příměří, přičemž se zvyšuje tlak na sankce proti Izraeli.
Netanjahu tento týden rozhodl, že rozsáhlá ofenzíva je nevyhnutelná. „Kostka byla vržena. Jdeme na plnou okupaci Pásma Gazy – a porazíme Hamás,“ citují novináři neidentifikované zdroje.
Dnes se ale objevily zprávy o hlubokých neshodách mezi Netanjahuem a vysoce postavenými vojenskými představiteli, včetně náčelníka štábu Ejala Zamira, který údajně vyjádřil odpor k plánu, což vedlo k výzvám k jeho odvolání.
Vojenští analytici izraelských médií, kteří zprostředkovávali názory některých obranných činitelů, také vyjadřují skeptický postoj. V komentáři pro deník Yedioth Ahronoth napsal vojenský analytik Yossi Yehoshua o rizicích tohoto návrhu: „Rukojmí ... zemřou, velký počet vojáků IDF bude zabit, a zároveň to přinese závažný logistický problém – kam umístit zhruba milion civilistů, kteří nyní žijí v Gaze.“
Izraelské úřady uvedly, že Netanjahu diskutoval o plánu s Bílým domem, přičemž se snažil vykreslit Hamás jako stranu, která zablokovala jednání o příměří. Tuto verzi však Hamás popřel a obvinil Izrael z prohlubování patové situace. Trumpova administrativa se k Netanjahuovu plánu nevyjádřila.
Netanjahuův plán je založen na myšlence, že obklíčením oblastí, kde jsou údajně držena rukojmí, mohou izraelské síly provést razie a osvobodit je, což však v průběhu posledních dvou let války dosud selhávalo.
Vzhledem k otázkám o praktické proveditelnosti širší ofenzívy někteří spekulovali, že Netanjahuovo vyjádření může být spíše rétorické než reálné, zaměřené na udržení podpory pravicových ministrů, kteří požadují povolení k výstavbě osad v Gaze.
Palestinský představitel blízký vyjednáváním uvedl, že izraelské hrozby mohou být taktikou, jak přimět Hamás k ústupkům při jednáních. „To jen ještě více zkomplikuje jednání. Nakonec odmítnou všechny kompromisy a budou požadovat konec války a úplné stažení Izraele z Gazy,“ uvedl.
Prakticky je však nejasné, zda má Izrael kapacity pro tak rozsáhlou operaci, jaká je v plánu popsána. Izraelské obranné síly (IDF) čelí problémům s počtem vojáků, protože válka trvá již dlouho, přičemž rezervisté jsou opakovaně povoláváni a objevují se obavy z krizí duševního zdraví, včetně několika sebevražd.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý při návštěvě Gazy naznačil, že by Izrael mohl udržet trvalou vojenskou přítomnost v „bezpečnostní zóně“ ve strategických oblastech Pásma Gazy, aby se zabránilo dalším útokům na izraelské komunity a pašování zbraní do pásma.
Bývalý výzkumník společnosti Anthropic Jacob Coxon vyvolal v Silicon Valley silnou vlnu obav poté, co veřejně rezignoval na svou funkci. Ve svém široce sdíleném prohlášení obvinil technologické firmy z neodpovědného přístupu k vývoji umělé inteligence, která podle něj může ohrozit samotnou existenci lidstva.
Britský vládní program výměny žadatelů o azyl s Francií stojí v přepočtu přibližně 56 tisíc liber za každou navrácenou osobu¨, tedy zhruba 1,5 milionu korun. Tuto částku zveřejnila britská ministryně vnitra Shabana Mahmoodová při slyšení před parlamentním výborem pro vnitřní záležitosti. Šéfka resortu obhajovala vysoké náklady s tím, že vyhoštění jedné osoby vyjde nastejno nebo levněji než její roční ubytování v hotelu. Systém fungující na principu výměny kus za kus má za cíl omezit nelegální migraci přes Lamanšský průliv.
Ruský bezpilotní letoun, který byl nalezen u severozápadního pobřeží Polska v Baltském moři, nesl bojovou hlavici s roznětkou. Informaci oficiálně oznámila státní prokuratura pověřená vyšetřováním případu. Polská armáda lokalizovala a vyzvedla stroj z moře v blízkosti pláže v obci Rusinowo nedaleko Jarosławce. Specialisté ruský dron typu Gerbera 2 přímo na pláži zneškodnili a následně jej přepravili k podrobnějšímu zkoumání.
Polsko posiluje bezpečnost na hranicích s Ukrajinou v reakci na nedávné ruské útoky v bezprostřední blízkosti hraničních přechodů. Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz oznámil, že vláda rozhodla o zpevnění infrastruktury využívané pohraniční stráží. Na místě už působí vojáci osmnáctého ženijního pluku, kteří zpevňují kontrolní stanoviště a navazující objekty. Opatření přichází po víkendových úderech bezpilotních letounů, z nichž jeden zasáhl vlak převážející mimo jiné bývalé západní představitele. Ruské ministerstvo obrany tyto zásahy potvrdilo s tvrzením, že souprava převážela vojenský materiál.
Francouzská krajně pravicová strana Národní sdružení pod vedením Marine Le Penové opět přichází s návrhem na úplný zákaz nošení muslimských šátků na veřejných prostranstvích. Politické hnutí tento požadavek prosazuje jako klíčový bod své kampaně před prezidentskými volbami. Návrh se týká především nošení šátků přímo na ulicích a na všech veřejně přístupných místech. Odborníci i právní analytici však upozorňují, že takové opatření představuje závažný zásah do náboženské svobody a základních lidských práv.
Itálie se připravuje na návrat k jaderné energetice po více než třiatřicetileté pauze. Ministr životního prostředí a energetické bezpečnosti Gilberto Pichetto Fratin uvedl, že země by mohla vyrábět elektřinu z jádra do roku 2035. Klíčový návrh zákona, který k tomuto kroku otevírá právní cestu, míří k konečnému hlasování v senátu. Zákon již dříve prošel dolní komorou parlamentu a jeho definitivní schválení se očekává v nejbližších dnech.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle webu The Guardian oznámil, že jeho země zastaví útoky na ruské energetické cíle pouze v případě, že stejný krok učiní i Ruská federace a Spojené státy zaručí dodržování dohod. Reagoval tak na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že se obě strany na příměří v energetické sféře již dohodly. Kyjev ani Moskva však existenci takového ujednání v době vydání prohlášení nepotvrdily. Podle ukrajinské hlavy státu Rusko zatím neprojevilo žádnou skutečnou ochotu válku ukončit.
Evropští hasiči požadují po národních vládách i orgánech Evropské unie navýšení finančních prostředků, zlepšení pracovních podmínek a zajištění dostatečného množství techniky i personálu. Reagují tak na náročné léto, během něhož rozsáhlé lesní požáry v Evropě zničily plochu dvakrát větší, než je rozloha Lucemburska. Zástupci záchranářů pro web Politico zdůrazňují, že slovní uznání a potlesk ze strany politiků již k řešení zhoršující se situace nestačí. Podle nich je nutné přistoupit k reálným investicím do požární ochrany a prevence.
Tisíce ukrajinských dětí ze sociálních ústavů, které byly po začátku ruské invaze evakuovány do zemí Evropské unie, se odmítají vrátit do své vlasti. Mnohé z nich se v nových domovech rychle integrovaly, začaly chodit do škol a našly si přátele v prostředí mimo dosah válečného konfliktu. Ukrajinské úřady požadují jejich návrat domů, avšak neochota mladých lidí vrátit se představuje pro zemi vážnou demografickou a společenskou krizi.
Islamistické násilí v africkém regionu Sahel směřuje k dosažení historických maxim v důsledku rozsáhlých ofenzív skupin napojených na Al-Káidu a Islámský stát. Podle nových údajů monitorovací organizace Acled se tato oblast stala novým centrem teroristických aktivit. Zatímco celosvětový počet obětí terorismu klesl na nejnižší úroveň za dlouhá léta, v oblastech západní Afriky naopak prudce vzrostl. Pokud bude současný trend pokračovat, roční bilance bezpečnostních incidentů výrazně překročí dosavadní rekordy.
Ukrajina musí přijmout řadu těžkých a potenciálně nepopulárních opatření, aby dokázala překlenout vysoký schodek státního rozpočtu a zajistila si miliardy dolarů z mezinárodního financování. Ve svém večerním projevu k národu to prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinské hlavy státu je schválení nových zákonů nezbytné pro udržení obranyschopnosti a celkové odolnosti země v probíhajícím válečném konfliktu. Zelenskyj zdůraznil, že zemi chybí značné finanční prostředky, které je nutné co nejrychleji zajistit.
Válka s Íránem stála Spojené státy během prvních pěti měsíců celkem 38 miliard dolarů. Vyplývá to z nejnovější zprávy Nestranického rozpočtového úřadu Kongresu, která nabízí dosud nejkomplexnější pohled na finanční dopady tohoto konfliktu. Podle odhadů analytiků si pokračující vojenská kampaň vyžádá měsíčně další dvě až tři miliardy dolarů, píše web Politico. Dlouhotrvající boje navíc výrazně vyčerpávají americké zásoby klíčových zbraní.