Izraelská bezpečnostní schůzka, která měla projednat plán premiéra Benjamina Netanjahua na „plnou okupaci“ Gazy, byla odložena kvůli rostoucímu napětí ohledně proveditelnosti tohoto záměru.
Vzhledem k neúspěchu jednání o příměří s Hamásem informovali izraelští představitelé místní a mezinárodní média, že Netanjahu zvažuje rozsáhlou ofenzívu, jejímž cílem je převzít úplnou kontrolu nad palestinským územím po 22 měsících války proti militantní skupině Hamás.
Vysocí izraelští vojenští důstojníci a bývalí velitelé ale varovali, že tento plán by ohrozil životy zbývajících izraelských rukojmích zadržovaných Hamásem, vedl by k dalšímu mezinárodnímu osamocení Izraele a vyžadoval by, aby izraelské jednotky spravovaly populaci, v níž stále působí bojovníci Hamásu.
Každý krok směrem k úplné okupaci Gazy by pravděpodobně čelil silnému odporu ze strany mezinárodního společenství, které již byla šokováno způsobem vedení izraelské vojenské kampaně.
Izraelská politika „spálené země“ již zničila velkou část Gazy, zabila více než 60 000 lidí, většinou civilistů, a vysídlila téměř celé obyvatelstvo Pásma Gazy, které čítá více než dva miliony lidí.
To vedlo k celosvětovému rozhořčení a k vyjádření několika evropských zemí, které oznámily, že uznají příští měsíc palestinský stát, pokud nebude dosaženo příměří, přičemž se zvyšuje tlak na sankce proti Izraeli.
Netanjahu tento týden rozhodl, že rozsáhlá ofenzíva je nevyhnutelná. „Kostka byla vržena. Jdeme na plnou okupaci Pásma Gazy – a porazíme Hamás,“ citují novináři neidentifikované zdroje.
Dnes se ale objevily zprávy o hlubokých neshodách mezi Netanjahuem a vysoce postavenými vojenskými představiteli, včetně náčelníka štábu Ejala Zamira, který údajně vyjádřil odpor k plánu, což vedlo k výzvám k jeho odvolání.
Vojenští analytici izraelských médií, kteří zprostředkovávali názory některých obranných činitelů, také vyjadřují skeptický postoj. V komentáři pro deník Yedioth Ahronoth napsal vojenský analytik Yossi Yehoshua o rizicích tohoto návrhu: „Rukojmí ... zemřou, velký počet vojáků IDF bude zabit, a zároveň to přinese závažný logistický problém – kam umístit zhruba milion civilistů, kteří nyní žijí v Gaze.“
Izraelské úřady uvedly, že Netanjahu diskutoval o plánu s Bílým domem, přičemž se snažil vykreslit Hamás jako stranu, která zablokovala jednání o příměří. Tuto verzi však Hamás popřel a obvinil Izrael z prohlubování patové situace. Trumpova administrativa se k Netanjahuovu plánu nevyjádřila.
Netanjahuův plán je založen na myšlence, že obklíčením oblastí, kde jsou údajně držena rukojmí, mohou izraelské síly provést razie a osvobodit je, což však v průběhu posledních dvou let války dosud selhávalo.
Vzhledem k otázkám o praktické proveditelnosti širší ofenzívy někteří spekulovali, že Netanjahuovo vyjádření může být spíše rétorické než reálné, zaměřené na udržení podpory pravicových ministrů, kteří požadují povolení k výstavbě osad v Gaze.
Palestinský představitel blízký vyjednáváním uvedl, že izraelské hrozby mohou být taktikou, jak přimět Hamás k ústupkům při jednáních. „To jen ještě více zkomplikuje jednání. Nakonec odmítnou všechny kompromisy a budou požadovat konec války a úplné stažení Izraele z Gazy,“ uvedl.
Prakticky je však nejasné, zda má Izrael kapacity pro tak rozsáhlou operaci, jaká je v plánu popsána. Izraelské obranné síly (IDF) čelí problémům s počtem vojáků, protože válka trvá již dlouho, přičemž rezervisté jsou opakovaně povoláváni a objevují se obavy z krizí duševního zdraví, včetně několika sebevražd.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý při návštěvě Gazy naznačil, že by Izrael mohl udržet trvalou vojenskou přítomnost v „bezpečnostní zóně“ ve strategických oblastech Pásma Gazy, aby se zabránilo dalším útokům na izraelské komunity a pašování zbraní do pásma.
Německo se zatím nehodlá zavázat k účasti na námořní bezpečnostní misi v Hormuzském průlivu, dokud Spojené státy a Írán nezveřejní kompletní znění své chystané mírové dohody.
Dopady dálkových úderů ukrajinské armády začínají čím dál citelněji zasahovat obyvatele největších ruských měst, což v tamní společnosti vyvolává rostoucí neklid a únavu z vleklého konfliktu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte po skončení bruselského zasedání aliančních ministrů obrany vystoupil na tiskové konferenci, kde zhodnotil současný stav organizace a vyjádřil se k budoucímu směřování transatlantického partnerství. Aliance podle jeho slov v současnosti prochází masivní transformací, která je pravděpodobně největší v celé její historii. Tento proces s sebou přirozeně přináší bouřlivé debaty a složitá vyjednávání, což šéf Severoatlantické aliance označil za pochopitelnou součást současného vývoje.
Americký prezident Donald Trump na tiskové konferenci po skončení summitu G7 ve francouzském Evianu ostře zkritizoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua kvůli pokračující vojenské kampani Izraele proti hnutí Hizballáh v Libanonu.
Letošní summit zemí G7 ve francouzském Evianu přinesl výraznou změnu v chování amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vůbec poprvé během svých dvou prezidentských období nezpůsobil na tomto prestižním setkání diplomatický rozvrat. Ačkoli si tradičně stěžoval na příliš vysokou teplotu v jednacím sále, na jednu ze schůzek dorazil s hodinovým zpožděním a žertoval, že je šéfem ostatních lídrů, zástupci ostatních mocností hodnotí jeho celkové působení jako úspěch.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uzavřít dohodu s Íránem odráží jeho snahu upřednostnit krátkodobé politické a ekonomické výhody před dlouhodobou strategií. Trump v červnu ve Francii přiznal, že hlavním motivem pro ukončení konfliktu, který sám v únoru rozpoutal, byla snaha odvrátit hospodářskou katastrofu.
Evropa stojí před zásadním rozhodnutím, zda upřednostnit rozvoj umělé inteligence před svými okamžitými klimatickými cíli. Pokud tak neučiní, riskuje, že ztratí technologickou suverenitu ve prospěch Číny. Tento názor zastává Lex Coors, prezident Evropské asociace datových center, která v Bruselu lobbuje za zájmy technologických firem. Současný energetický systém podle něj není schopen ujednat obrovské nároky pokročilých datových center, a Evropa se proto bude muset dočasně vrátit k budování nových plynových elektráren produkujících emise.
Prodej nemovitostí v Dubaji zaznamenal dramatický propad, který odborníci z trhu označují za pád z útesu. Důvodem je válečný konflikt na Blízkém východě, který přinesl výrazné ochlazení do jednoho z nejdražších realitních trhů světa. Podle údajů výzkumné společnosti ValuStrat klesl objem prodejů v květnu oproti předchozímu měsíci o 19 %, což znamená zrychlení sestupného trendu po dubnovém poklesu o 4 %.
Vstup Spojených států do konfliktu s Íránem doprovázely maximalistické cíle. Washington plánoval kompletně zlikvidovat tamní jaderný projekt, zničit program balistických raket a ukončit podporu, kterou Teherán poskytuje regionálním ozbrojeným skupinám v čele s hnutím Hizballáh a Hamás. Výsledná realita po uzavření memoranda o porozumění je však pode The Guardian zcela odlišná. USA se musely spokojit s pouhým slibem Íránu, že nebude vyvíjet atomovou bombu, a s příslibem dalších jaderných rozhovorů, zatímco balistické rakety v textu vůbec zmíněny nejsou a Hizballáh v Libanonu slaví úspěch díky dojednanému příměří.
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k uzavření čtrnáctibodové dohody, kterou stvrdil svým podpisem šéf Bílého domu Donald Trump. Podle jeho vyjádření má tento krok zabránit propadu globální ekonomiky do hluboké krize. Vysoce postavení američtí činitelé hovoří o velkém triumfu pro USA, ačkoli Washington musel Teheránu poskytnout výrazné ústupky v oblasti politiky i financí. Klíčovým záměrem celého ujednání je plná obnova lodní dopravy v Hormuzském průlivu.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.