Španělský premiér Pedro Sánchez po letech znovu otevřeně varuje před tragickými dopady globálního oteplování. Reaguje tak na rozsáhlé lesní požáry, které během prvních sedmi měsíců letošního roku spálily v zemi již přes 180 tisíc hektarů půdy. Předseda vlády zdůraznil, že nestačí pouze řešit následky katastrof, ale je nutné zaměřit se na jejich příčiny a lépe připravit celou společnost na ochranu lidských životů.
Podobně nekompromisní slovník zvolil Sánchez již před čtyřmi lety při návštěvě krizových oblastí. Tedy v době, kdy vlnám veder a plamenům podlehlo několik lidí včetně záchranářů či pracovníka technických služeb v Madridu. Španělský lídr se dlouhodobě profiluje jako jeden z nejhlasitějších evropských politiků v otázkách klimatu, přičemž se nebojí ostře vymezovat ani vůči zahraničním událostem či protiimigrační rétorice.
Postoj veřejnosti se pod vlivem čím dál častějších such, bleskových povodní a požárů postupně mění. Podle průzkumů státního výzkumného institutu vnímá drtivá většina obyvatel klimakrizi jako bezprostřední hrozbu pro zdraví i budoucnost planety. Přesto na španělské politické scéně panuje hluboká propast a návrhy na celonárodní pakt o klimatu narážejí na neprostupný odpor opozice.
Konzervativní Lidová strana vládu obviňuje, že rétoriku o klimatické nouzi využívá pouze jako zástěrku pro nezvládání krizového řízení. Mluvčí opozičních lidovců dokonce veřejně zpochybnila míru lidského zavinění a prohlásila, že změny klimatu jsou přirozeným jevem probíhajícím po celou historii Země. Postup opozice však v minulosti čelil ostré kritice, například při tragických záplavách ve Valencii, kdy místní vedení reagovalo se značným zpožděním.
Ještě tvrdší linii drží krajně pravicová strana Vox, která jakoukoliv souvislost mezi požáry a globálním oteplováním zásadně odmítá. Podle jejích zástupců jsou na vině výhradně zanedbaná péče o venkovskou krajinu, neodstraněný suchý porost a nedostatečné financování hasičských sborů. Vzhledem k rostoucímu počtu regionálních koalic mezi lidovci a formací Vox se podobný přístup může brzy stát oficiální politikou celé země.
Odborníci a vědci přitom upozorňují, že za současnou vlnou zkázy stojí kombinace všech těchto faktorů. Opuštění tradičního hospodaření na venkově a nahromadění hořlavé vegetace vytváří v kombinaci s extrémnějšími vlnami horka ideální podmínky pro nekontrolovatelné šíření ohně. Klimatická změna tak již existující rizika výrazně násobí.
Politický boj o klimatické téma se navíc přesouvá i na pole dezinformací. Europoslanec za stranu Vox nedávno sdílel domnělý historický dokument, který měl dokazovat, že extrémní teploty přesahující 44 stupňů byly ve Španělsku běžné už v padesátých letech minulého století. Španělský meteorologický ústav však zveřejněný záznam ihned označil za falzifikát.
Meteorologové zdůrazňují, že i kdyby historické údaje seděly, podstatu problému to nemění. Vlny veder se totiž v posledních letech objevují s nesrovnatelně vyšší frekvencí a intenzitou než v minulosti. Napětí mezi vědeckými poznatky a politickým popíráním tak ve Španělsku dál sílí, zatímco země čelí dalším škodám na životním prostředí i majetku.
Propadající se preference ruského prezidenta Vladimira Putina zaznamenávají dokonce i státní výzkumné agentury, jejichž výsledky bývají dlouhodobě zkreslené. Podle Fondu veřejného mínění klesla podpora jeho výkonu funkce během jednoho týdne z 71 na 66 procent. Jde o nejvýraznější propad od vyhlášení částečné mobilizace na podzim roku 2022.
Španělský premiér Pedro Sánchez po letech znovu otevřeně varuje před tragickými dopady globálního oteplování. Reaguje tak na rozsáhlé lesní požáry, které během prvních sedmi měsíců letošního roku spálily v zemi již přes 180 tisíc hektarů půdy. Předseda vlády zdůraznil, že nestačí pouze řešit následky katastrof, ale je nutné zaměřit se na jejich příčiny a lépe připravit celou společnost na ochranu lidských životů.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
Německé ozbrojené síly se musí nacházet v plné bojové pohotovosti nejpozději do roku 2029, jelikož reálně hrozí ozbrojený konflikt s Ruskou federací. Na berlínském leteckém veletrhu ILA to prohlásil náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Podle informací webu Politico od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Pozice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve Washingtonu prochází výrazným ochlazením, což se plně projevilo během jeho nedávné návštěvy Spojených států. Přestože se jednalo již o jeho osmé osobní setkání s prezidentem Donaldem Trumpem od začátku jeho druhého funkčního období, neoficiální přijetí i atmosféra rozhovorů potvrdily znatelný odstup americké administrativy.
Rozsáhlé požáry, které v posledních dnech zasáhly Francii a Španělsko, nabraly na ničivé síle především kvůli dopadům globálního oteplování. Odborníci z mezinárodního vědeckého konsorcia World Weather Attribution zveřejnili analýzu, podle níž změna klimatu zásadně zvýšila pravděpodobnost vzniku takto extrémních podmínek pro šíření ohně.
Ukrajinským sílám se v sobotu v brzkých ranních hodinách podařilo provést rozsáhlý koordinovaný úder na ruskou infrastrukturu a námořní cíle. Klíčovým úspěchem operace bylo potopení velké nákladní lodi Janina v Černém moři, k němuž dochází přibližně dvě stě kilometrů od přístavu Novorossijsk. Kontejnerová loď spojená se státní korporací Rosatom se potopila po zásahu dvojicí ukrajinských námořních děl.
Politická krize kolem španělské severoafrické enklávy Ceuta se vyhrotila do dosud nebývalých rozměrů. Dvaadvacet představitelů členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti španělskému premiérovi Pedru Sánchezovi a v dopise adresovaném čelním představitelům unijních institucí vyjádřilo hluboké znepokojení nad současnou migrační politikou Madridu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dosáhl dohody o odzbrojení hnutí Hamás a dalších ozbrojených skupin působících v Pásmu Gazy. Šéf Bílého domu tento vývoj označil za klíčový průlom na cestě k trvalému míru a stabilitě v regionu. Podle jeho vyjádření má tento krok vytvořit podmínky pro to, aby se správy území ujala nová palestinská komise a izraelská armáda se z Pásma Gazy plně stáhla.
Palestinské hnutí Hamás vyjádřilo souhlas s návrhem na postupné odzbrojení a předání správy Pásma Gazy, který prezentoval americký prezident Donald Trump. Plán vyjednaný za účasti zprostředkovatelů z Egypta, Kataru a Turecka počítá s ukončením bojových operací, stažením izraelské armády a nasazením mezinárodních stabilizačních sil. Realizace celé dohody však naráží na řadu vážných překážek a podmínek ze strany obou účastníků konfliktu.