Španělský premiér Pedro Sánchez po letech znovu otevřeně varuje před tragickými dopady globálního oteplování. Reaguje tak na rozsáhlé lesní požáry, které během prvních sedmi měsíců letošního roku spálily v zemi již přes 180 tisíc hektarů půdy. Předseda vlády zdůraznil, že nestačí pouze řešit následky katastrof, ale je nutné zaměřit se na jejich příčiny a lépe připravit celou společnost na ochranu lidských životů.
Podobně nekompromisní slovník zvolil Sánchez již před čtyřmi lety při návštěvě krizových oblastí. Tedy v době, kdy vlnám veder a plamenům podlehlo několik lidí včetně záchranářů či pracovníka technických služeb v Madridu. Španělský lídr se dlouhodobě profiluje jako jeden z nejhlasitějších evropských politiků v otázkách klimatu, přičemž se nebojí ostře vymezovat ani vůči zahraničním událostem či protiimigrační rétorice.
Postoj veřejnosti se pod vlivem čím dál častějších such, bleskových povodní a požárů postupně mění. Podle průzkumů státního výzkumného institutu vnímá drtivá většina obyvatel klimakrizi jako bezprostřední hrozbu pro zdraví i budoucnost planety. Přesto na španělské politické scéně panuje hluboká propast a návrhy na celonárodní pakt o klimatu narážejí na neprostupný odpor opozice.
Konzervativní Lidová strana vládu obviňuje, že rétoriku o klimatické nouzi využívá pouze jako zástěrku pro nezvládání krizového řízení. Mluvčí opozičních lidovců dokonce veřejně zpochybnila míru lidského zavinění a prohlásila, že změny klimatu jsou přirozeným jevem probíhajícím po celou historii Země. Postup opozice však v minulosti čelil ostré kritice, například při tragických záplavách ve Valencii, kdy místní vedení reagovalo se značným zpožděním.
Ještě tvrdší linii drží krajně pravicová strana Vox, která jakoukoliv souvislost mezi požáry a globálním oteplováním zásadně odmítá. Podle jejích zástupců jsou na vině výhradně zanedbaná péče o venkovskou krajinu, neodstraněný suchý porost a nedostatečné financování hasičských sborů. Vzhledem k rostoucímu počtu regionálních koalic mezi lidovci a formací Vox se podobný přístup může brzy stát oficiální politikou celé země.
Odborníci a vědci přitom upozorňují, že za současnou vlnou zkázy stojí kombinace všech těchto faktorů. Opuštění tradičního hospodaření na venkově a nahromadění hořlavé vegetace vytváří v kombinaci s extrémnějšími vlnami horka ideální podmínky pro nekontrolovatelné šíření ohně. Klimatická změna tak již existující rizika výrazně násobí.
Politický boj o klimatické téma se navíc přesouvá i na pole dezinformací. Europoslanec za stranu Vox nedávno sdílel domnělý historický dokument, který měl dokazovat, že extrémní teploty přesahující 44 stupňů byly ve Španělsku běžné už v padesátých letech minulého století. Španělský meteorologický ústav však zveřejněný záznam ihned označil za falzifikát.
Meteorologové zdůrazňují, že i kdyby historické údaje seděly, podstatu problému to nemění. Vlny veder se totiž v posledních letech objevují s nesrovnatelně vyšší frekvencí a intenzitou než v minulosti. Napětí mezi vědeckými poznatky a politickým popíráním tak ve Španělsku dál sílí, zatímco země čelí dalším škodám na životním prostředí i majetku.
Ukrajina musí přijmout řadu těžkých a potenciálně nepopulárních opatření, aby dokázala překlenout vysoký schodek státního rozpočtu a zajistila si miliardy dolarů z mezinárodního financování. Ve svém večerním projevu k národu to prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinské hlavy státu je schválení nových zákonů nezbytné pro udržení obranyschopnosti a celkové odolnosti země v probíhajícím válečném konfliktu. Zelenskyj zdůraznil, že zemi chybí značné finanční prostředky, které je nutné co nejrychleji zajistit.
Válka s Íránem stála Spojené státy během prvních pěti měsíců celkem 38 miliard dolarů. Vyplývá to z nejnovější zprávy Nestranického rozpočtového úřadu Kongresu, která nabízí dosud nejkomplexnější pohled na finanční dopady tohoto konfliktu. Podle odhadů analytiků si pokračující vojenská kampaň vyžádá měsíčně další dvě až tři miliardy dolarů, píše web Politico. Dlouhotrvající boje navíc výrazně vyčerpávají americké zásoby klíčových zbraní.
Na indonéském ostrově Borneo působí první výhradně ženský hasičský tým nazvaný Power of Mama, který chrání místní komunity před ničením pralesů a rašelinišť. Tým dobrovolnic vznikl v provincii Západní Kalimantan s cílem bojovat proti nebezpečným požárům a toxickému dýmu. Jedna z členek, devětatřicetiletá Irma, vysvětlila, že jako ženy v domácnosti pociťují dopady znečištění nejsilněji, což je motivovalo k přímé akci. Ženy v plné ochranné výbavě vyjíždějí na motocyklech přímo do zasažených oblastí.
Americký prezident Donald Trump se ostrým způsobem vymezuje vůči varováním před riziky umělé inteligence a apokalyptické scény označuje za podvod. Technologičtí lídři přitom upozorňují na hrozbu nekontrolovatelného vývoje a volají po zavedení bezpečnostních mantinelů. Použití slova podvod v prezidentově rétorice obvykle signalizuje, že čelí kontroverzi ohrožující jeho politické či osobní priority. Tímto způsobem se snaží zpochybnit realitu a zbavit se povinnosti v dané věci legislativně jednat, míní analýza webu CNN.
Skupina třinácti palestinských studentů a výzkumníků z Pásma Gazy čelí hlubokému zklamání poté, co se belgická vláda nedokázala dohodnout na plánu jejich evakuace. Akademici získali stipendia na belgických univerzitách, kvůli pokračujícímu konfliktu a politickým sporům v Bruselu však nemohou opustit válečnou zónu. Přestože všichni prošli přísným výběrovým řízením a splnili stanovené podmínky, zůstávají zablokováni v Pásmu Gazy bez možnosti osobního vyzvednutí víz.
Americký prezident Donald Trump čelí rekordním cenám nafty necelé dva měsíce před nadcházejícími doplňovacími volbami do Kongresu. V reakci na růst cen pohonných hmot vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby ukrajinské síly přestaly útočit na ruské rafinérie a zásoby nafty. Podle Trumpa tyto údery poškozují celý svět a způsobují globální nedostatek paliva. Postoj amerického prezidenta přichází v době, kdy je Ukrajina vystavena tlaku a kdy může být reakce Washingtonu výhodná pro Moskvu.
Americký Nejvyšší soud zablokoval plán prezidenta Donalda Trumpa na omezení korespondenčního hlasování před nadcházejícími podzimními volbami. Soudci potvrdili rozhodnutí nižší instance, které dočasně zakázalo Poštovní službě Spojených států zavádět nová pravidla pro doručování volebních lístků. Bílý dům tím utrpěl další právní porážku v oblasti volební administrativy.
Společnost OpenAI oznámila vyřešení devadesát let starého matematického problému s využitím nového modelu umělé inteligence a tisíců autonomních botů. Tým výzkumníků nasadil přibližně deset tisíc AI agentů, kteří dokázali tuto složitou úlohu zpracovat za pouhých 88 hodin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že bude po evropských státech požadovat vrácení finančních prostředků, které Spojené státy poskytly Ukrajině během vlády jeho předchůdce Joea Bidena.
Vládní zástupci členských států Evropské unie se ve čtvrtek sejdou v Bruselu, aby projednali možnosti stanovení globálních pravidel pro vývoj nových modelů umělé inteligence.
Generální inspekce amerického ministerstva obrany zveřejnila v pondělí zvláštní zprávu o válce s Íránem, která představuje první oficiální vyúčtování ztrát na vybavení a zařízeních Spojených států od začátku konfliktu koncem února. Inspekce ve zprávě uvádí, že útoky zničily nebo poškodily stovky budov a objektů na amerických základnách v celkem osmi zemích Blízkého východu. Dokument zároveň potvrdil značný úbytek klíčových zásob munice.
