Německo připravuje zásadní změnu ve vzdělávání dětí. Federální ministerstvo vnitra pod vedením dočasné ministryně Nancy Faeserové ze Sociálnědemokratické strany Německa plánuje zavedení výuky civilní obrany do školní výuky. Tento krok přichází v době rostoucích obav z možné agrese ze strany Ruska a celkové nejistoty ohledně bezpečnostní situace v Evropě.
Podle německého deníku Handelsblatt chce spolková vláda připravit výukové materiály, které budou distribuovány jednotlivým spolkovým zemím, přestože vzdělávání zůstává v jejich kompetenci. Ministerstvo uvedlo, že je nezbytné, aby občané – včetně dětí – byli připraveni zvládat krizové situace a dokázali si poradit nejen sami, ale i pomoci své rodině a okolí.
Kromě obav z přímého konfliktu s Ruskem jsou jako důvod pro větší důraz na připravenost uváděny i přírodní katastrofy, například záplavy. Vývoj v Německu odpovídá širšímu evropskému trendu. Švédsko nedávno aktualizovalo svou příručku civilní obrany z dob studené války, Velká Británie doporučila občanům mít doma bateriové rádio a svítilnu a NATO schválilo veřejné zásoby balené vody.
Evropská komise v březnu vyzvala občany EU k podobné připravenosti. Komisařka pro krizové řízení Hadja Lahbibová tuto kampaň propagovala videem na sociálních sítích, ve kterém vyjmenovala doporučené předměty každodenní potřeby – například lahev s vodou, kapesní nůž a hotovost.
Některé z těchto doporučení jdou přímo proti dosavadní politice členských států. Například výzva k nošení kapesního nože jako "nezbytnosti" by v Londýně vyvolala zděšení – britská vláda totiž vede přísnou kampaň proti nošení nožů a zavádí tvrdé tresty. Podobně je v rozporu i přiznání, že v krizi je třeba mít hotovost, protože bezhotovostní platby nemusejí fungovat – tedy prvek, který byl během pandemie covidu-19 naopak výrazně podporován.
Komisařka Lahbibová v této souvislosti prohlásila: „V krizi je králem hotovost, vaše kreditní karta může být jen kus plastu.“ Tato slova podkopávají dřívější snahy vlád o prosazení bezhotovostní společnosti a dávají za pravdu kritikům z řad konzervativců, kteří již dříve varovali před ztrátou svobody.
V samotném Německu má návrh poměrně širokou politickou podporu napříč stranami. Výjimku tvoří část krajní levice, která se domnívá, že jde o krok k militarizaci společnosti. Některá média blízká vedení EU naopak tvrdí, že tyto iniciativy podkopává krajní pravice.
Mluvčí CDU pro obranu Roderich Kiesewetter označil návrh za nezbytný a připomněl, že žáci patří v krizích k nejzranitelnějším. Uvedl také, že Německo je v oblasti krizové připravenosti výrazně pozadu za zeměmi sousedícími s Ruskem – například Finskem, které dodnes udržuje povinnou vojenskou službu a robustní systém civilní obrany.
„Ve srovnání s našimi severskými a východními sousedy má Německo jen velmi malou odolnost. Nemáme téměř žádné státní zásoby, kryty ani spolehlivé technologie krizové komunikace,“ uvedl Kiesewetter pro Handelsblatt.
Po konci studené války se Německo podle jeho slov až příliš horlivě zbavovalo starých bunkrů a dnes už ani neví, kolik jich zbylo a kde se nacházejí. V současnosti proto začíná projekt „bunkerplan“, který má zmapovat a případně znovu aktivovat staré úkryty. Inspirací se stala válka na Ukrajině.
I přes svou nepřipravenost je Německo stále ve výrazně lepší pozici než například Spojené království, které zcela zrušilo systém civilní obrany už v 60. letech. Tehdejší britská vláda usoudila, že bude efektivnější investovat prostředky do jaderného odstrašení.
Německý plán zavedení civilní obrany do škol ukazuje, že i západní demokracie začínají otevřeně přiznávat nutnost návratu k individuální odpovědnosti a připravenosti občanů. Otázkou však zůstává, zda jde o předběžnou opatrnost, nebo reálnou předtuchu dramatických událostí, které Evropu v blízké budoucnosti čekají.
Ruská vláda plánuje v roce 2027 vynaložit na obranu rekordních 17,1 bilionu rublů, což odpovídá zhruba 202,6 miliardy amerických dolarů. Armádní výdaje tak mají tvořit přibližně 35 procent celkových federálních výdajů, což představuje nejsilnější podíl v postsovětské historii země. Nově navržená částka je o 27 procent vyšší než původně předpokládaných 13,5 bilionu rublů pro dané období. V porovnání se schváleným rozpočtem na nadcházející rok se pak jedná o nárůst o přibližně 32 procent.
Americký ministr obrany Pete Hegseth podepsal memorandum, kterým nařídil armádě bránit nadcházející volby v polovině prezidentského funkčního období před zahraničním vlivním a zásahy. Podle oficiálního prohlášení Pentagonu zapojí Kybernetické velitelství USA spolu s dalšími podpůrnými složkami své pokročilé zpravodajské a kybernetické kapacity. Cílem tohoto opatření je identifikovat, narušit a neutralizovat jakékoli snahy cizích aktérů o ovlivňování amerických demokratických procesů. Pověřené armádní složky mají podle směrnice těsně spolupracovat s Ministerstvem vnitřní bezpečnosti při ochraně volební infrastruktury před kybernetickými hrozbami.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podnikl tajnou návštěvu Spojených arabských emirátů, kde se setkal s prezidentem Šejkem Mohamedem bin Zájidem Al-Nahajánem. Podle informovaných zdrojů byla hlavním tématem jejich jednání situace kolem Íránu, v níž obě země prohlubují bezpečnostní spolupráci během probíhajícího vojenského konfliktu. Kancelář izraelského předsedy vlády tuto cestu oficiálně nepotvrdila a k setkání se odmítlo vyjádřit i emirátské ministerstvo zahraničí. Utajovaná cesta se uskutečnila v období zvýšeného politického napětí na izraelské scéně.
Dva z takzvaných otců zakladatelů moderní umělé inteligence spolu s předními představiteli společností OpenAI a Anthropic varují světové vlády před hrozbou nekontrolované inteligenční exploze. Vědci a manažeři v nové zprávě vyzývají politiky k okamžitému jednání, dokud je ještě možné technologický vývoj regulovat. Podle autorů dokumentu by tento jev mohl představovat vůbec nejzásadnější technologický posun v lidské historii. Samotný proces by mohl stlačit roky dosavadního vědeckého pokroku do pouhých měsíců nebo dokonce týdnů.
Obnovené bojové střety mezi povstalci napojenými na Írán a vládními silami podporovanými Saúdskou Arábií ukončily čtyřleté období relativního klidu v regionu. Konflikt zasáhl jihozápad Jemenu, kde Húsíové zahájili novou vojenskou kampaň a rychle obsadili města podél pobřeží Rudého moře. Násilnosti přinutily tisíce obyvatel opustit své domovy a vyvolaly hlubokou humanitární krizi.
V jídelně základní školy Thomase Hookera v americkém městě Meriden pracují tři zaměstnankyně, které připravují oběd pro tři stovky dětí. Mražené kuřecí nugety polévají oranžovou omáčkou a ohřívají v troubě, aby je mohly podávat s čerstvě uvařenou hnědou rýží a zelenými fazolkami. K tomu chystají rozpečené housky s mletým masem a sýrem, kelímky s nakrájenou zeleninou a čerstvé i konzervované ovoce.
Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.
Snaha Evropské unie čelit množícím se živelním pohromám naráží na zásadní problém, kterým je absence jasně dané odpovědnosti za řízení rizik. Nedávné katastrofy v různých členských státech ukázaly, že často chybí konkrétní instituce nebo osoba určená k ochraně obyvatel, krajiny a majetku.
Norské souostroví Špicberky čelí rostoucímu napětí v důsledku hybridních aktivit Ruské federace. Západní spojenci podle webu Politico vyjadřují obavy, že by Moskva mohla toto odlehlé území v Arktidě využít k otestování vojenské odhodlanosti Aliance a jejího závazku ke společné obraně. Norská vláda v reakci na tyto hrozby zrychluje posilování svých námořních a průzkumných kapacit k ochraně severního křídla. Místní úřady na Špicberkách zároveň investují do klíčové infrastruktury a připravují evakuační plány pro případnou eskalaci konfliktu.
Donald Trump navrhl čínskému prezidentu Si Ťin-pchingovi prodej amerických zbraní. Informaci zveřejnil americký velvyslanec v Číně David Perdue během rozhovoru pro televizi Fox News. Perdue uvedl, že Trump během setkání s čínským lídrem poukázal na to, že Spojené státy prodávají zbraně do celého světa, a zeptal se ho, zda by Čína neměla zájem o jejich nákup. Tento výrok zazněl v souvislosti s diskuzí o americké politice vůči Tchaj-wanu, který v současnosti čeká na schválení nového zbraňového balíku od Washingtonu.
Extrémně silný jev El Niño může podle nových vědeckých odhadů v následujících šesti měsících způsobit více než 450 tisíc dodatečných úmrtí v důsledku extrémního horka. Tato tragická bilance přichází nad rámec předčasných úmrtí, která již nyní způsobuje dlouhodobá změna klimatu. Zasaženy budou státy po celém světě, od Indonésie a Indie až po Nigérii či Spojené státy. Mnohá další úmrtí si podle vědců vyžádají doprovodná sucha, lesní požáry a katastrofální záplavy, uvedl The Guardian.
Ruský prezident Vladimir Putin se možná připravuje k rozhodujícímu kroku, jehož cílem je vyhrát válku na Ukrajině za jakoukoli cenu. Součástí této strategie má být podle předního britského bezpečnostního experta Michaela Clarka také zastrašování evropských států, aby se stáhly ze své dosavadní podpory.