Německo připravuje zásadní změnu ve vzdělávání dětí. Federální ministerstvo vnitra pod vedením dočasné ministryně Nancy Faeserové ze Sociálnědemokratické strany Německa plánuje zavedení výuky civilní obrany do školní výuky. Tento krok přichází v době rostoucích obav z možné agrese ze strany Ruska a celkové nejistoty ohledně bezpečnostní situace v Evropě.
Podle německého deníku Handelsblatt chce spolková vláda připravit výukové materiály, které budou distribuovány jednotlivým spolkovým zemím, přestože vzdělávání zůstává v jejich kompetenci. Ministerstvo uvedlo, že je nezbytné, aby občané – včetně dětí – byli připraveni zvládat krizové situace a dokázali si poradit nejen sami, ale i pomoci své rodině a okolí.
Kromě obav z přímého konfliktu s Ruskem jsou jako důvod pro větší důraz na připravenost uváděny i přírodní katastrofy, například záplavy. Vývoj v Německu odpovídá širšímu evropskému trendu. Švédsko nedávno aktualizovalo svou příručku civilní obrany z dob studené války, Velká Británie doporučila občanům mít doma bateriové rádio a svítilnu a NATO schválilo veřejné zásoby balené vody.
Evropská komise v březnu vyzvala občany EU k podobné připravenosti. Komisařka pro krizové řízení Hadja Lahbibová tuto kampaň propagovala videem na sociálních sítích, ve kterém vyjmenovala doporučené předměty každodenní potřeby – například lahev s vodou, kapesní nůž a hotovost.
Některé z těchto doporučení jdou přímo proti dosavadní politice členských států. Například výzva k nošení kapesního nože jako "nezbytnosti" by v Londýně vyvolala zděšení – britská vláda totiž vede přísnou kampaň proti nošení nožů a zavádí tvrdé tresty. Podobně je v rozporu i přiznání, že v krizi je třeba mít hotovost, protože bezhotovostní platby nemusejí fungovat – tedy prvek, který byl během pandemie covidu-19 naopak výrazně podporován.
Komisařka Lahbibová v této souvislosti prohlásila: „V krizi je králem hotovost, vaše kreditní karta může být jen kus plastu.“ Tato slova podkopávají dřívější snahy vlád o prosazení bezhotovostní společnosti a dávají za pravdu kritikům z řad konzervativců, kteří již dříve varovali před ztrátou svobody.
V samotném Německu má návrh poměrně širokou politickou podporu napříč stranami. Výjimku tvoří část krajní levice, která se domnívá, že jde o krok k militarizaci společnosti. Některá média blízká vedení EU naopak tvrdí, že tyto iniciativy podkopává krajní pravice.
Mluvčí CDU pro obranu Roderich Kiesewetter označil návrh za nezbytný a připomněl, že žáci patří v krizích k nejzranitelnějším. Uvedl také, že Německo je v oblasti krizové připravenosti výrazně pozadu za zeměmi sousedícími s Ruskem – například Finskem, které dodnes udržuje povinnou vojenskou službu a robustní systém civilní obrany.
„Ve srovnání s našimi severskými a východními sousedy má Německo jen velmi malou odolnost. Nemáme téměř žádné státní zásoby, kryty ani spolehlivé technologie krizové komunikace,“ uvedl Kiesewetter pro Handelsblatt.
Po konci studené války se Německo podle jeho slov až příliš horlivě zbavovalo starých bunkrů a dnes už ani neví, kolik jich zbylo a kde se nacházejí. V současnosti proto začíná projekt „bunkerplan“, který má zmapovat a případně znovu aktivovat staré úkryty. Inspirací se stala válka na Ukrajině.
I přes svou nepřipravenost je Německo stále ve výrazně lepší pozici než například Spojené království, které zcela zrušilo systém civilní obrany už v 60. letech. Tehdejší britská vláda usoudila, že bude efektivnější investovat prostředky do jaderného odstrašení.
Německý plán zavedení civilní obrany do škol ukazuje, že i západní demokracie začínají otevřeně přiznávat nutnost návratu k individuální odpovědnosti a připravenosti občanů. Otázkou však zůstává, zda jde o předběžnou opatrnost, nebo reálnou předtuchu dramatických událostí, které Evropu v blízké budoucnosti čekají.
Do Štědrého dne zbývá necelý týden. Zatímco Veronika Žilková prozradila vánoční plány už dávno, její nejstarší dcera Agáta Hanychová je odhalila až v podcastu s kamarádkou Ornellou Koktovou. Při té příležitosti připustila, že roli sehrají napjaté vztahy v rodině.
Někteří ruští diplomaté už dávají najevo, že by Ukrajina měla zapomenout na jakoukoliv mírovou dohodu s Ruskem, která by ukončila přes tři roky trvající válečný konflikt. Ruský velvyslanec ve Velké Británii Andrej Kelin v rozhovoru pro britská média naznačil, že Kyjev by se měl zkrátka vzdát Moskvě.
Letošní babyboom v českém šoubyznyse ještě nekončí. Nejhezčí možný vánoční dárek dostala jedna slavná česká herecká rodina. Vladimír Polívka se jen pár dní před Štědrým dnem stal otcem. Potvrdila to jeho neméně slavná maminka.
Typicky zimní počasí v Česku poslední dobou nepanuje, ačkoliv Vánoce už téměř klepou na dveře. Předpověď ale momentálně naznačuje, že svátky přinesou jisté ochlazení. Dokonce může i sněžit.
Generální tajemník NATO Mark Rutte během své návštěvy v Polsku otevřeně přiznal, že cesta Ukrajiny do Aliance naráží na tvrdou politickou realitu. Ačkoliv spojenci na loňském summitu potvrdili, že proces vstupu je nezvratný, v tuto chvíli chybí nezbytná jednomyslnost pro jeho dokončení.
Polský premiér Donald Tusk během summitu v Bruselu vyslal velmi naléhavý vzkaz, ve kterém varoval před možnými důsledky evropské nečinnosti. Podle jeho slov je v sázce samotná nezávislost Polska, pokud by Ukrajina byla kvůli špatným rozhodnutím unijních lídrů donucena ke kapitulaci.
Ruská „stínová flotila“, kterou Moskva využívá k obcházení ropných sankcí, plní v evropských vodách mnohem nebezpečnější roli, než se dosud předpokládalo. Podle exkluzivního zjištění CNN, které se opírá o zdroje ze západních a ukrajinských tajných služeb, slouží tyto stovky tankerů jako platformy pro špionáž a hybridní válku.
Tragický teroristický útok na pláži Bondi otřásl celou Austrálií a vyvolal bouřlivou debatu o tamních zbraňových zákonech. Veřejnost se ptá, jak je možné, že padesátiletý Sajid Akram a jeho syn mohli legálně vlastnit hned šest střelných zbraní. Přestože se Austrálie dlouhodobě pyšní jednou z nejpřísnějších regulací na světě, tento případ ukázal na trhliny v systému, které se nyní vláda snaží narychlo zaplatit novou legislativou. Mezi hlavními návrhy figuruje zavedení národního registru zbraní a stanovení horního limitu na počet kusů, které smí jeden člověk vlastnit.
Turecko intenzivně hledá cestu, jak urovnat své napjaté vztahy se Spojenými státy a získat zpět přístup k programu nejmodernějších stíhaček F-35. Podle informací agentury Bloomberg Ankara vážně zvažuje, že se zbaví ruských systémů protivzdušné obrany S-400, jejichž nákup v roce 2019 vedl k jejímu vyloučení z tohoto prestižního amerického zbrojního projektu.
Peking ve čtvrtek ostře vyzval Spojené státy, aby „okamžitě přestaly“ s vyzbrojováním Tchaj-wanu. Reakce čínské diplomacie přišla poté, co Washington schválil rekordní prodej zbraní na ostrov v hodnotě 11 miliard dolarů (přes 250 miliard korun).
V Bruselu vrcholí dramatický summit Evropské unie, na kterém se rozhoduje o finančním přežití Ukrajiny v příštích dvou letech. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příjezdu varoval, že pokud lídři neschválí využití zmrazených ruských aktiv k financování obrany jeho země, bude to pro Kyjev znamenat „obrovský problém“. Zelenskyj hodlá osobně přesvědčovat unijní lídry, že bez těchto prostředků nebude Ukrajina schopna čelit ruské agresi v letech 2026 a 2027.
Marka Ebena si podle průzkumů umí někteří lidé představit jako prezidenta, i když on sám o to nestojí. Raději si zaperlí na účet současné hlavy státu, jak to udělal během sobotního adventního koncertu. Lidé se náramně bavili.