Německo připravuje zásadní změnu ve vzdělávání dětí. Federální ministerstvo vnitra pod vedením dočasné ministryně Nancy Faeserové ze Sociálnědemokratické strany Německa plánuje zavedení výuky civilní obrany do školní výuky. Tento krok přichází v době rostoucích obav z možné agrese ze strany Ruska a celkové nejistoty ohledně bezpečnostní situace v Evropě.
Podle německého deníku Handelsblatt chce spolková vláda připravit výukové materiály, které budou distribuovány jednotlivým spolkovým zemím, přestože vzdělávání zůstává v jejich kompetenci. Ministerstvo uvedlo, že je nezbytné, aby občané – včetně dětí – byli připraveni zvládat krizové situace a dokázali si poradit nejen sami, ale i pomoci své rodině a okolí.
Kromě obav z přímého konfliktu s Ruskem jsou jako důvod pro větší důraz na připravenost uváděny i přírodní katastrofy, například záplavy. Vývoj v Německu odpovídá širšímu evropskému trendu. Švédsko nedávno aktualizovalo svou příručku civilní obrany z dob studené války, Velká Británie doporučila občanům mít doma bateriové rádio a svítilnu a NATO schválilo veřejné zásoby balené vody.
Evropská komise v březnu vyzvala občany EU k podobné připravenosti. Komisařka pro krizové řízení Hadja Lahbibová tuto kampaň propagovala videem na sociálních sítích, ve kterém vyjmenovala doporučené předměty každodenní potřeby – například lahev s vodou, kapesní nůž a hotovost.
Některé z těchto doporučení jdou přímo proti dosavadní politice členských států. Například výzva k nošení kapesního nože jako "nezbytnosti" by v Londýně vyvolala zděšení – britská vláda totiž vede přísnou kampaň proti nošení nožů a zavádí tvrdé tresty. Podobně je v rozporu i přiznání, že v krizi je třeba mít hotovost, protože bezhotovostní platby nemusejí fungovat – tedy prvek, který byl během pandemie covidu-19 naopak výrazně podporován.
Komisařka Lahbibová v této souvislosti prohlásila: „V krizi je králem hotovost, vaše kreditní karta může být jen kus plastu.“ Tato slova podkopávají dřívější snahy vlád o prosazení bezhotovostní společnosti a dávají za pravdu kritikům z řad konzervativců, kteří již dříve varovali před ztrátou svobody.
V samotném Německu má návrh poměrně širokou politickou podporu napříč stranami. Výjimku tvoří část krajní levice, která se domnívá, že jde o krok k militarizaci společnosti. Některá média blízká vedení EU naopak tvrdí, že tyto iniciativy podkopává krajní pravice.
Mluvčí CDU pro obranu Roderich Kiesewetter označil návrh za nezbytný a připomněl, že žáci patří v krizích k nejzranitelnějším. Uvedl také, že Německo je v oblasti krizové připravenosti výrazně pozadu za zeměmi sousedícími s Ruskem – například Finskem, které dodnes udržuje povinnou vojenskou službu a robustní systém civilní obrany.
„Ve srovnání s našimi severskými a východními sousedy má Německo jen velmi malou odolnost. Nemáme téměř žádné státní zásoby, kryty ani spolehlivé technologie krizové komunikace,“ uvedl Kiesewetter pro Handelsblatt.
Po konci studené války se Německo podle jeho slov až příliš horlivě zbavovalo starých bunkrů a dnes už ani neví, kolik jich zbylo a kde se nacházejí. V současnosti proto začíná projekt „bunkerplan“, který má zmapovat a případně znovu aktivovat staré úkryty. Inspirací se stala válka na Ukrajině.
I přes svou nepřipravenost je Německo stále ve výrazně lepší pozici než například Spojené království, které zcela zrušilo systém civilní obrany už v 60. letech. Tehdejší britská vláda usoudila, že bude efektivnější investovat prostředky do jaderného odstrašení.
Německý plán zavedení civilní obrany do škol ukazuje, že i západní demokracie začínají otevřeně přiznávat nutnost návratu k individuální odpovědnosti a připravenosti občanů. Otázkou však zůstává, zda jde o předběžnou opatrnost, nebo reálnou předtuchu dramatických událostí, které Evropu v blízké budoucnosti čekají.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) zveřejnil esemesku od prezidenta Petra Pavla, která mu přišla, když se řešilo případné jmenování poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem. Podle Macinky ze zprávy jasně nevyplývá, že Pavel nehodlá jmenovat Turka členem vlády za žádných okolností.
Vládní regulace cen pohonných hmot sice předminulý týden skončila, její ekonomické důsledky však přetrvávají. Dálniční čerpací stanice totiž zatím neobnovily marže na úroveň běžnou před regulací. Rozdíl mezi cenami velkých řetězců a nízkomaržové sítě Tank ONO se stále pohybuje jen kolem tří korun za litr, zatímco dříve činil běžně pět korun i více. Současně však platí zdánlivý paradox: pohonné hmoty v ČR jsou ve vztahu k ceně ropy Brent téměř nejdražší v novodobé historii.
Vůbec poprvé od začátku americké ropné blokády, která trvá již pět měsíců a drasticky vyčerpává celý ostrov, zasáhly nekonečné a masivní výpadky dodávek elektrické energie i samotné srdce kubánského hlavního města. Zatímco ještě před třemi měsíci obyvatelé Havany hovořili o tom, že situace je výrazně horší na venkově, nyní se s kritickým nedostatkem potýkají sami. Ve čtvrti Centro Habana i v dalších částech metropole se kvůli tmě a horku stal běžnou součástí noci takzvaný cacerolazo, tedy tradiční protest, při kterém lidé z oken tlučou hrnci o pánve. Bez elektřiny navíc kolabují také dodávky vody a v bytech se bleskově šíří komáři.
Bývalý americký prezident Barack Obama reagoval v soukromí na výsledek britského referenda o opuštění Evropské unie zděšením. Podle tehdejšího velvyslance Velké Británie ve Spojených státech Kima Darrocha si Obama myslel, že se Spojené království kompletně odepsalo.
Organizace spojených národů varovala, že se svět musí připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší nárůst globálních teplot a extrémní výkyvy počasí. Odborníci vyjadřují znepokojení zejména proto, že El Niño přichází v době probíhající změny klimatu způsobené člověkem, což může výrazně zesílit jeho dopady. Zatímco Evropa má plné ruce se současnou vlnou veder a na příchod klimatického jevu se nijak zvlášť nepřipravuje, Asie se chystá na intenzivní vlny veder a sucha, které vystaví obrovskému tlaku tamní zemědělství, energetické sítě a zásoby vody.
Vědci z Cambridgeské univerzity vyvinuli za pomoci umělé inteligence zcela nový typ vakcíny, která by mohla poskytnout ochranu před širokou škálou virů a zabránit vzniku budoucích pandemií. Podle výzkumného týmu je to vůbec poprvé v historii, kdy byla klíčová složka vakcíny kompletně navržena umělou inteligencí a následně otestována na lidech.
Začátek meteorologického léta s sebou přinesl spalující horka, která kontinent zasáhla ještě před koncem jara. Ačkoliv západní Evropa se již z velké části vymanila z vlivu horké vzduchové hmoty, která překonala květnové a červnové teplotní rekordy, celý region nyní spaluje další extrémní vlna veder.
Pokud by si nynější Rusko mělo vybrat oficiální slogan, mohl by znít podobně jako slova šéfa tamní diplomacie Sergeje Lavrova, který v minulosti prohlásil, že Rusko je zkrátka takové, jaké je, a nestydí se to ukazovat. Podobně nekompromisní tón nedávno v Kremlu zvolila i folková zpěvačka Naděžda Babkina. Po převzetí státního vyznamenání z rukou Vladimira Putina publiku řekla, že země se nikdy nevzdá díky svému jedinečnému multietnickému genetickému kódu, a dodala, že komu se to nelíbí, může jít klidně spáchat samovraždu. Tento výrok v mnoha ohledech ilustruje současnou ruskou tvář, která odmítá jakékoliv omluvy či ústupky, což přesně odpovídá postoji samotného prezidenta.
Po nedávném summitu amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem se pozornost opět obrátila k podpoře, kterou Washington poskytuje Tchaj-wanu, a k dodávkám amerických zbraní tamní vládě. Hned v první den rozhovorů adresoval Si Ťin-pching svému americkému protějšku varování, že Tchaj-wan představuje nejvýznamnější otevřenou otázku mezi oběma mocnostmi a při nesprávném přístupu může vyústit ve velmi nebezpečnou situaci. Prezident Trump následně odložil podpis zbrojního kontraktu za 14 miliard dolarů, který nedávno schválil Kongres, a označil ho za velmi dobrou vyjednávací kartu pro svá jednání s Pekingem.
Bývalá první dáma USA Jill Bidenová v rozhovoru pro stanici CBS News přiznala, že během nechvalně známé prezidentské debaty v roce 2024 měla strach, zda její manžel Joe Biden neprožívá mozkovou mrtvici. Uvedla, že byla k smrti vyděšená, protože současného prezidenta v takovém stavu nikdy předtím ani potom neviděla, a dodala, že vůbec netuší, co se tehdy stalo. Celý rozhovor s novinářkou Ritou Braverovou odvysílá stanice v pořadu Sunday Morning tuto neděli.
Obnovený vojenský konflikt mezi Spojenými státy a Íránem se točí kolem kontroly nad Hormuzským průlivem, kterým proudí pětina světových zásob ropy. Boje, jež si již vyžádaly desítky obětí i značné materiální škody, dramaticky narušily námořní dopravu a způsobil prudký nárůst cen energií na globálních trzích.
Španělské enklávy v Severní Africe čelí vlně masové nelegální migrace, která přiměla k reakci i americký Bílý dům. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa v oficiálním prohlášení varovala evropské státy před důsledky otevřené politiky a vyzvala k okamžitému zpřísnění hraničních kontrol. Situace na hranicích s Marokem se v posledních dnech vyostřila a vyžádala si už i oběti na životech.