Německo připravuje zásadní změnu ve vzdělávání dětí. Federální ministerstvo vnitra pod vedením dočasné ministryně Nancy Faeserové ze Sociálnědemokratické strany Německa plánuje zavedení výuky civilní obrany do školní výuky. Tento krok přichází v době rostoucích obav z možné agrese ze strany Ruska a celkové nejistoty ohledně bezpečnostní situace v Evropě.
Podle německého deníku Handelsblatt chce spolková vláda připravit výukové materiály, které budou distribuovány jednotlivým spolkovým zemím, přestože vzdělávání zůstává v jejich kompetenci. Ministerstvo uvedlo, že je nezbytné, aby občané – včetně dětí – byli připraveni zvládat krizové situace a dokázali si poradit nejen sami, ale i pomoci své rodině a okolí.
Kromě obav z přímého konfliktu s Ruskem jsou jako důvod pro větší důraz na připravenost uváděny i přírodní katastrofy, například záplavy. Vývoj v Německu odpovídá širšímu evropskému trendu. Švédsko nedávno aktualizovalo svou příručku civilní obrany z dob studené války, Velká Británie doporučila občanům mít doma bateriové rádio a svítilnu a NATO schválilo veřejné zásoby balené vody.
Evropská komise v březnu vyzvala občany EU k podobné připravenosti. Komisařka pro krizové řízení Hadja Lahbibová tuto kampaň propagovala videem na sociálních sítích, ve kterém vyjmenovala doporučené předměty každodenní potřeby – například lahev s vodou, kapesní nůž a hotovost.
Některé z těchto doporučení jdou přímo proti dosavadní politice členských států. Například výzva k nošení kapesního nože jako "nezbytnosti" by v Londýně vyvolala zděšení – britská vláda totiž vede přísnou kampaň proti nošení nožů a zavádí tvrdé tresty. Podobně je v rozporu i přiznání, že v krizi je třeba mít hotovost, protože bezhotovostní platby nemusejí fungovat – tedy prvek, který byl během pandemie covidu-19 naopak výrazně podporován.
Komisařka Lahbibová v této souvislosti prohlásila: „V krizi je králem hotovost, vaše kreditní karta může být jen kus plastu.“ Tato slova podkopávají dřívější snahy vlád o prosazení bezhotovostní společnosti a dávají za pravdu kritikům z řad konzervativců, kteří již dříve varovali před ztrátou svobody.
V samotném Německu má návrh poměrně širokou politickou podporu napříč stranami. Výjimku tvoří část krajní levice, která se domnívá, že jde o krok k militarizaci společnosti. Některá média blízká vedení EU naopak tvrdí, že tyto iniciativy podkopává krajní pravice.
Mluvčí CDU pro obranu Roderich Kiesewetter označil návrh za nezbytný a připomněl, že žáci patří v krizích k nejzranitelnějším. Uvedl také, že Německo je v oblasti krizové připravenosti výrazně pozadu za zeměmi sousedícími s Ruskem – například Finskem, které dodnes udržuje povinnou vojenskou službu a robustní systém civilní obrany.
„Ve srovnání s našimi severskými a východními sousedy má Německo jen velmi malou odolnost. Nemáme téměř žádné státní zásoby, kryty ani spolehlivé technologie krizové komunikace,“ uvedl Kiesewetter pro Handelsblatt.
Po konci studené války se Německo podle jeho slov až příliš horlivě zbavovalo starých bunkrů a dnes už ani neví, kolik jich zbylo a kde se nacházejí. V současnosti proto začíná projekt „bunkerplan“, který má zmapovat a případně znovu aktivovat staré úkryty. Inspirací se stala válka na Ukrajině.
I přes svou nepřipravenost je Německo stále ve výrazně lepší pozici než například Spojené království, které zcela zrušilo systém civilní obrany už v 60. letech. Tehdejší britská vláda usoudila, že bude efektivnější investovat prostředky do jaderného odstrašení.
Německý plán zavedení civilní obrany do škol ukazuje, že i západní demokracie začínají otevřeně přiznávat nutnost návratu k individuální odpovědnosti a připravenosti občanů. Otázkou však zůstává, zda jde o předběžnou opatrnost, nebo reálnou předtuchu dramatických událostí, které Evropu v blízké budoucnosti čekají.
Ve věku 89 let zemřel norský král Harald V., který byl hospitalizován v národní nemocnici v Oslu kvůli léčbě vzácného krevního onemocnění. Královský palác potvrdil, že panovník odešel pokojně v pátek v brzkých ranních hodinách. V reakci na tuto zprávu byla vlajka na střeše královského paláce spuštěna na půl žerdi. V posledních hodinách jeho života jej v nemocnici navštívili členové rodiny a před palácem se shromáždili lidé, aby položili květiny.
Vojenská operace Spojených států proti Íránu přivedla americké námořnictvo do vážné finanční krize. Ministerstvo obrany je kvůli chybějícím prostředkům nuceno přesouvat peníze z účtů určených na mzdy zaměstnanců a z dalších zdrojů, aby dokázalo pokryt náklady na probíhající bojové operace. Podle interních dokumentů Pentagonu a vyjádření odborníků pro The Guardian hrozí námořnictvu kritický nedostatek financí na výplaty.
Jedinečná možnost zažít atmosféru noční jaderné elektrárny se otevírá veřejnosti. Společnost ČEZ připravila na září sérii nočních exkurzí, během kterých návštěvníci nahlédnou do přísně střežených částí areálu od 21:00 do 1:00 hodin ráno. Celková kapacita prohlídek je 128 účastníků. Registrace na zářijové termíny končí 31. srpna, informovala firma v tiskové zprávě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přijal ve čtvrtek v Kramářově vile předsedu Evropské rady Antónia Costu. Diskutovali spolu především o podobě nového víceletého finančního rámce Evropské unie a o prioritách, které Česká republika při vyjednávání o novém unijním rozpočtu prosazuje, nebo o dalším rozšiřování EU o země západního Balkánu.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Vláda schválila novelu zákona o doplňkovém penzijním spoření. Oproti červnovému návrhu Ministerstva financí novela doznala pouze legislativně-technických úprav. Lepší penzijko řádně prošlo meziresortním připomínkovým řízením a posouzením Legislativní radou vlády. Po jednomyslném schválení jej nyní dostane k projednání Poslanecká sněmovna. Platnost změn je navrhována k 1. lednu 2027.
Francie zatím není připravena efektivně čelit levným a masově vyráběným vojenským hrozbám, jako jsou útočné drony. Na tuto skutečnost upozornil náčelník generálního štábu francouzských ozbrojených sil generál Fabien Mandon během vystoupení na akčním setkání francouzských podnikatelů organizovaném svazem Medef.
Ve věku 84 let zemřel v mezinárodním vězeňském zařízení v Haagu bývalý bosensko-srbský generál Ratko Mladić. Zprávu o jeho úmrtí zveřejnila srbská státní televize RTS s odkazem na informace ze zdrojů z OSN. Mladić, který si odpykával doživotní trest za genocidu a válečné zločiny z období konfliktu v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995, skonal po sérii těžkých mozkových příhod a dlouhodobém zhoršování zdravotního stavu.
Světové oceány dosáhly nejvyšší průměrné teploty v historii měření. Podle nejnovějších vědeckých dat činila průměrná teplota mořské hladiny mimo polární oblasti 21,1 stupně Celsia. Tento rekordní nárůst představuje jasný ukazatel pokračující klimatické krize, neboť oceány pohlcují více než 90 procent tepla zachyceného skleníkovými plyny.
Polsko se oficiálně obrátilo na Evropskou komisi se žádostí o uložení pokuty ve výši 250 milionů eur společnosti Meta. Důvodem je podle polských úřadů neschopnost technologického giganta efektivně čelit podvodným reklamám a podvodům na jeho sociálních sítích Facebook a Instagram.
Ukrajinské drony svými opakovanými údery na ruskou rafinérskou infrastrukturu uvrhly Rusko do hluboké energetické krize. Ruská federace, která dříve patřila k největším světovým producentům ropy, je v současnosti nucena narychlo shánět dodávky benzínu ze zahraničí. Cílem ukrajinské kampaně je zasáhnout ekonomické základy Ruské federace a přímo přenést náklady na vedení války na území agresora.
Tým londýnských neurochirurgů z Národní nemocnice pro neurologii a neurochirurgii (NHNN), která spadá pod nadaci University College London Hospitals, uskutečnil první úspěšnou operaci mozkového nádoru na světě s využitím živé analýzy umělé inteligence. Zákrok zachránil zrak osmačtyřicetiletému pacientovi Rhysovi Hibbertovi z Bedfordshire.