Německo připravuje zásadní změnu ve vzdělávání dětí. Federální ministerstvo vnitra pod vedením dočasné ministryně Nancy Faeserové ze Sociálnědemokratické strany Německa plánuje zavedení výuky civilní obrany do školní výuky. Tento krok přichází v době rostoucích obav z možné agrese ze strany Ruska a celkové nejistoty ohledně bezpečnostní situace v Evropě.
Podle německého deníku Handelsblatt chce spolková vláda připravit výukové materiály, které budou distribuovány jednotlivým spolkovým zemím, přestože vzdělávání zůstává v jejich kompetenci. Ministerstvo uvedlo, že je nezbytné, aby občané – včetně dětí – byli připraveni zvládat krizové situace a dokázali si poradit nejen sami, ale i pomoci své rodině a okolí.
Kromě obav z přímého konfliktu s Ruskem jsou jako důvod pro větší důraz na připravenost uváděny i přírodní katastrofy, například záplavy. Vývoj v Německu odpovídá širšímu evropskému trendu. Švédsko nedávno aktualizovalo svou příručku civilní obrany z dob studené války, Velká Británie doporučila občanům mít doma bateriové rádio a svítilnu a NATO schválilo veřejné zásoby balené vody.
Evropská komise v březnu vyzvala občany EU k podobné připravenosti. Komisařka pro krizové řízení Hadja Lahbibová tuto kampaň propagovala videem na sociálních sítích, ve kterém vyjmenovala doporučené předměty každodenní potřeby – například lahev s vodou, kapesní nůž a hotovost.
Některé z těchto doporučení jdou přímo proti dosavadní politice členských států. Například výzva k nošení kapesního nože jako "nezbytnosti" by v Londýně vyvolala zděšení – britská vláda totiž vede přísnou kampaň proti nošení nožů a zavádí tvrdé tresty. Podobně je v rozporu i přiznání, že v krizi je třeba mít hotovost, protože bezhotovostní platby nemusejí fungovat – tedy prvek, který byl během pandemie covidu-19 naopak výrazně podporován.
Komisařka Lahbibová v této souvislosti prohlásila: „V krizi je králem hotovost, vaše kreditní karta může být jen kus plastu.“ Tato slova podkopávají dřívější snahy vlád o prosazení bezhotovostní společnosti a dávají za pravdu kritikům z řad konzervativců, kteří již dříve varovali před ztrátou svobody.
V samotném Německu má návrh poměrně širokou politickou podporu napříč stranami. Výjimku tvoří část krajní levice, která se domnívá, že jde o krok k militarizaci společnosti. Některá média blízká vedení EU naopak tvrdí, že tyto iniciativy podkopává krajní pravice.
Mluvčí CDU pro obranu Roderich Kiesewetter označil návrh za nezbytný a připomněl, že žáci patří v krizích k nejzranitelnějším. Uvedl také, že Německo je v oblasti krizové připravenosti výrazně pozadu za zeměmi sousedícími s Ruskem – například Finskem, které dodnes udržuje povinnou vojenskou službu a robustní systém civilní obrany.
„Ve srovnání s našimi severskými a východními sousedy má Německo jen velmi malou odolnost. Nemáme téměř žádné státní zásoby, kryty ani spolehlivé technologie krizové komunikace,“ uvedl Kiesewetter pro Handelsblatt.
Po konci studené války se Německo podle jeho slov až příliš horlivě zbavovalo starých bunkrů a dnes už ani neví, kolik jich zbylo a kde se nacházejí. V současnosti proto začíná projekt „bunkerplan“, který má zmapovat a případně znovu aktivovat staré úkryty. Inspirací se stala válka na Ukrajině.
I přes svou nepřipravenost je Německo stále ve výrazně lepší pozici než například Spojené království, které zcela zrušilo systém civilní obrany už v 60. letech. Tehdejší britská vláda usoudila, že bude efektivnější investovat prostředky do jaderného odstrašení.
Německý plán zavedení civilní obrany do škol ukazuje, že i západní demokracie začínají otevřeně přiznávat nutnost návratu k individuální odpovědnosti a připravenosti občanů. Otázkou však zůstává, zda jde o předběžnou opatrnost, nebo reálnou předtuchu dramatických událostí, které Evropu v blízké budoucnosti čekají.
Policie se rozhodla obrátit na novináře v rámci probíhajícího vyšetřování možného teroristického útoku v Pardubicích, kde v pátek došlo k podezřelému požáru. Podle strážců zákona by mohlo být ohroženo dopadení pachatelů činu.
Budou to brzy čtyři měsíce, co se Česko rozloučilo s moderátorem Patrikem Hezuckým. Nejvíce pocítila ztrátu rodina, ale vyrovnat se s jeho odchodem museli i kolegové z Evropy 2. A zdaleka nejde jen o Leoše Mareše jako nejbližšího spolupracovníka.
Internetový gigant Meta přichystal na sociální síti Instagram nové opatření, které má chránit dětské uživatele před nebezpečným obsahem. Upozornila na to BBC. Děje se tak v době, kdy některé země uvažují o úplných zákazech pro děti na sítích.
Kauza kolem finančníka a zvrhlíka Jeffreyho Epsteina neotřásá jen britskou monarchií. V úzkých se ocitla i norská královská rodina, konkrétně korunní princezna Mette-Marit. V aktuálním rozhovoru se pokusila vysvětlit, proč nerozpoznala, co je Epstein zač.
Kriminalisté již opustili požářiště v Pardubicích. Vyšetřování případu, v němž panuje podezření ze spáchání teroristického útoku bude pokračovat. Policie již dříve uvedla, že pracuje s několika vyšetřovacími verzemi.
Írán dostal od amerického prezidenta Donalda Trumpa velmi varovné ultimátum. Teherán dostal dva dny na ukončení blokády klíčového Hormuzského průlivu. Po uplynutí lhůty se mají íránské elektrárny stát terčem útoku.
Táhne se to od loňského léta. Z dědictví po legendárním Jiřím Krampolovi se stal opravdu zapeklitý rébus. Až v posledních týdnech se objevily informace, které naznačily možné rozuzlení. Přítel slavného herce prozradil, co se ve věci stalo.
V českém šoubyznyse se těšíme na další velkolepou veselku. Jakub Prachař a Sara Sandeva v uplynulých dnech informovali, že se zasnoubili. Prachaře tak čeká už jeho druhé manželství. Spoustu lidí pochopitelně zajímalo, jak bude reagovat právě jeho bývalá žena.
Současný šéf Bílého domu Donald Trump zase jednou šokoval mnoho lidí svou neomaleností. Odsouzeníhodným způsobem komentoval úmrtí někdejšího šéfa FBI Roberta Muellera, který v minulosti vyšetřoval ruský vliv na prezidentské volby v roce 2016, kdy se Trump stal hlavou federace.
Dnes to zatím vypadá, že se dočkáme i sluníčka. Za týden během posledního březnového víkendu očekávají meteorologové chladnější a nevlídnější počasí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Maximální teploty se ani nepřiblíží dvouciferným hodnotám.
Česko v souvislosti s vyšetřováním pátečního požáru v pardubické hale podpořil jeden z výrazných evropských politiků. Maďarský premiér Viktor Orbán vzkázal, že jeho země zadrží pachatele, pokud se objeví v Maďarsku.
Až 250 tisíc lidí se podle organizátorů dostavilo na sobotní demonstraci spolku Milion chvilek pro demokracii na Letenské pláni v Praze. Vystupující varovali před kroky Babišovy vlády ohledně veřejnoprávních médií. Tématem byly i obranné výdaje, které kritizují i američtí představitelé.