Německo připravuje zásadní změnu ve vzdělávání dětí. Federální ministerstvo vnitra pod vedením dočasné ministryně Nancy Faeserové ze Sociálnědemokratické strany Německa plánuje zavedení výuky civilní obrany do školní výuky. Tento krok přichází v době rostoucích obav z možné agrese ze strany Ruska a celkové nejistoty ohledně bezpečnostní situace v Evropě.
Podle německého deníku Handelsblatt chce spolková vláda připravit výukové materiály, které budou distribuovány jednotlivým spolkovým zemím, přestože vzdělávání zůstává v jejich kompetenci. Ministerstvo uvedlo, že je nezbytné, aby občané – včetně dětí – byli připraveni zvládat krizové situace a dokázali si poradit nejen sami, ale i pomoci své rodině a okolí.
Kromě obav z přímého konfliktu s Ruskem jsou jako důvod pro větší důraz na připravenost uváděny i přírodní katastrofy, například záplavy. Vývoj v Německu odpovídá širšímu evropskému trendu. Švédsko nedávno aktualizovalo svou příručku civilní obrany z dob studené války, Velká Británie doporučila občanům mít doma bateriové rádio a svítilnu a NATO schválilo veřejné zásoby balené vody.
Evropská komise v březnu vyzvala občany EU k podobné připravenosti. Komisařka pro krizové řízení Hadja Lahbibová tuto kampaň propagovala videem na sociálních sítích, ve kterém vyjmenovala doporučené předměty každodenní potřeby – například lahev s vodou, kapesní nůž a hotovost.
Některé z těchto doporučení jdou přímo proti dosavadní politice členských států. Například výzva k nošení kapesního nože jako "nezbytnosti" by v Londýně vyvolala zděšení – britská vláda totiž vede přísnou kampaň proti nošení nožů a zavádí tvrdé tresty. Podobně je v rozporu i přiznání, že v krizi je třeba mít hotovost, protože bezhotovostní platby nemusejí fungovat – tedy prvek, který byl během pandemie covidu-19 naopak výrazně podporován.
Komisařka Lahbibová v této souvislosti prohlásila: „V krizi je králem hotovost, vaše kreditní karta může být jen kus plastu.“ Tato slova podkopávají dřívější snahy vlád o prosazení bezhotovostní společnosti a dávají za pravdu kritikům z řad konzervativců, kteří již dříve varovali před ztrátou svobody.
V samotném Německu má návrh poměrně širokou politickou podporu napříč stranami. Výjimku tvoří část krajní levice, která se domnívá, že jde o krok k militarizaci společnosti. Některá média blízká vedení EU naopak tvrdí, že tyto iniciativy podkopává krajní pravice.
Mluvčí CDU pro obranu Roderich Kiesewetter označil návrh za nezbytný a připomněl, že žáci patří v krizích k nejzranitelnějším. Uvedl také, že Německo je v oblasti krizové připravenosti výrazně pozadu za zeměmi sousedícími s Ruskem – například Finskem, které dodnes udržuje povinnou vojenskou službu a robustní systém civilní obrany.
„Ve srovnání s našimi severskými a východními sousedy má Německo jen velmi malou odolnost. Nemáme téměř žádné státní zásoby, kryty ani spolehlivé technologie krizové komunikace,“ uvedl Kiesewetter pro Handelsblatt.
Po konci studené války se Německo podle jeho slov až příliš horlivě zbavovalo starých bunkrů a dnes už ani neví, kolik jich zbylo a kde se nacházejí. V současnosti proto začíná projekt „bunkerplan“, který má zmapovat a případně znovu aktivovat staré úkryty. Inspirací se stala válka na Ukrajině.
I přes svou nepřipravenost je Německo stále ve výrazně lepší pozici než například Spojené království, které zcela zrušilo systém civilní obrany už v 60. letech. Tehdejší britská vláda usoudila, že bude efektivnější investovat prostředky do jaderného odstrašení.
Německý plán zavedení civilní obrany do škol ukazuje, že i západní demokracie začínají otevřeně přiznávat nutnost návratu k individuální odpovědnosti a připravenosti občanů. Otázkou však zůstává, zda jde o předběžnou opatrnost, nebo reálnou předtuchu dramatických událostí, které Evropu v blízké budoucnosti čekají.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.
Úspěšná ukrajinská protiofenzíva známá pod krycím názvem Operace Vivaldi přinesla na východní frontě v regionu Donbasu výrazný strategický obrat. Ukrajinským jednotkám se podle BBC v posledních měsících podařilo osvobodit přibližně 277 čtverečních kilometrů území severně od města Lyman. Tato rozsáhlá operace úspěšně zastavila hrozící ruský pokus o obklíčení zbývajících měst pod ukrajinskou kontrolou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na ostrou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa prohlásil, že hájí výhradně zájmy své země, která má právo se bránit. Reagoval tak na Trumpova slova, která označila obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie za ostudu. Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem se v poslední době výrazně vyostřilo.
Americká automobilka Tesla představila svůj nejnovější model nazvaný Roadster 2, který podle slov jejího šéfa Elona Muska představuje vůbec první létající auto na světě. Nové sportovní vozidlo využívá pokročilou technologii z vesmírné společnosti SpaceX, díky níž dokáže létat podobně jako raketa. Prezentace tohoto netradičního modelu proběhla v prostorách vývojového a testovacího zařízení SpaceX v Texasu.
Jemenské vládní síly a saúdskoarabská koalice čelí stupňujícím se útokům ze strany jemenské povstalecké hnutí Hútíů napojených na Írán, které ve čtvrtek provedly raketový a dronový útok na prezidentský palác al-Mašík v dočasném hlavním městě Adenu. Při tomto úderu na sídlo mezinárodně uznávané vlády zahynulo pět lidí včetně dvou členů ochranky premiéra Šaji Zindaního a dalších šestnáct osob utrpělo zranění.
Západní země v čele se Spojenými státy a některými státy Evropské unie stále častěji odmítají udělit azyl ruským disidentům, aktivistům a odpíračům vojenské služby, kteří utekli před politickými represemi. Navzdory hrozícím vězeňským trestům či násilnému odvlečení na frontu na Ukrajině roste počet případů, kdy západní úřady tyto odpůrce Kremlu nedobrovolně vrací do Ruska.
Podle investigativního zjištění agentury Reuters vzešel příkaz k omezení ukrajinského vojenského satelitního systému Starshield přímo z Bílého domu. Toto opatření vážně narušilo ukrajinskou obranu proti dronům a zkomplikovalo vojenské operace v době stupňujících se ruských útoků. Rozhodnutí Washingtonu vyvolalo obavy o životy civilistů a proběhlo na pozadí rostoucího napětí kvůli ruským rafinériím.
Američtí pediatři zaznamenávají nový trend, kdy se otevřené odmítání očkování u rodičů stále častěji mění v jeho odkládání pod různými záminkami. Podle dětské lékařky Edith Bracho-Sanchezové z Kolumbijské univerzity v New Yorku rodiče často neříkají, že jsou proti vakcínám, ale argumentují logistikou nebo absencí druhého rodiče. Děti tak z ordinací odcházejí neočkované, což představuje skryté, avšak reálné nebezpečí pro veřejné zdraví.
Chirurgové v římské nemocnici úspěšně provedli lobektomii, při které papeži Lvovi odstranili dolní část pravé plíce poté, co preventivní vyšetření odhalilo malý nádor. Lékaři následně potvrdili, že se jedná o rakovinu plic zachycenou v počátečním stadiu. Tento operační zákrok představuje standardní a u včas zachycených případů často plně vyléčitelný postup.
V Česku dnes úderem čtrnácté hodiny začalo druhé kolo senátních voleb, v němž voliči ve dvaceti dvou zbývajících volebních obvodech rozhodují o konečném složení horní komory parlamentu. Volební místnosti jsou pro veřejnost otevřeny v pátek od 14 do 22 hodin a následně v sobotu od 8 do 14 hodin, přičemž občané mohou využít svého práva po předložení platného dokladu totožnosti.
Během druhého dne bruselského summitu Evropské unie vystoupí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s naléhavou výzvou k posílení podpory pro napadenou zemi. Setkání špiček evropských států se odehrává v atmosféře hluboké nejistoty a krizové nálady, kterou vyvolaly nedávné kroky americké administrativy ve prospěch Moskvy. Evropští představitelé se tak na pozadí pokračujícího konfliktu snaží nalézt účinná řešení rostoucího finančního i bezpečnostního schodku.
Francouzští právníci a lidskoprávní organizace upozorňují, že několik dospívajících utrpělo vážná zranění připomínající válečná zranění v důsledku použití policejních zbraní během školních protestů. Demonstrace probíhají již čtvrtým týdnem a stovky středních škol po celé zemi blokují studenti požadující náhradu za chybějící učitele a opravy zchátralých budov. Ministr vnitra Laurent Nuñez v parlamentu uvedl, že policie zahájila vnitřní vyšetřování 36 případů údajného násilí ze strany příslušníků sborů.