Podcaster a novinář na volné noze Ole Nymoen v nové knize Proč bych nikdy nebojoval za svou zemi odhaluje svůj osobní postoj k válce a vlastenectví. V 27 letech tvrdí, že i přesto, že v Německu užívá svobodu projevu a demokratických práv, nevidí důvod, proč by měl riskovat svůj život pro národ. Pro něj je lepší žít pod cizí okupací než zemřít v boji za zájmy vládnoucí elity. Svůj pohled na armádu řekl deníku Financial Times.
Sedmadvacetiletý podcaster a novinář na volné noze Ole Nymoen, ve své nové knize Proč bych nikdy nebojoval za svou zemi odhaluje své názory na moderní válečné konflikty a vojenskou službu. Tento sebezvaný marxista, který se považuje za zástupce své generace, přiznává, že v Německu, jeho domovské zemi, má svobodu projevu a další demokratická práva. Přesto tvrdí, že by nikdy nechtěl pro tato práva zemřít.
Nymoenův postoj – byť není reprezentativní pro celou generaci Z – zasahuje do širší diskuse o vojenských výzvách, kterým Evropa čelí v době obnovené hrozby ruské agrese. Německo, které od invaze na Ukrajinu v roce 2022 investovalo téměř 100 miliard eur do výzbroje pro Bundeswehr, čelí stále větším problémům s rekrutováním a udržením vojáků.
Podle německé komisařky pro ozbrojené síly, Evy Högl, země neplní cíl mít 203 000 aktivních vojáků do roku 2031. V roce 2023 opustila čtvrtina nových rekrutů armádu do šesti měsíců. Tento trend ohrožuje schopnost Německa udržet silnou a stabilní armádu, a ministerstvo obrany se snaží přijít s opatřeními na zastavení tohoto odlivu, včetně zavedení nových výpovědních lhůt.
Problémy s rekruty však nejsou jen v oblasti financí či výbavě. Němečtí vojenští velitelé si stěžují, že členové generace Z mají odlišný pohled na vojenský život. Tento trend je patrný i ve firemním sektoru, kde mladí lidé usilují o větší rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem. "Mluví o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem," říká jeden vysoký armádní velitel. "Válka však přináší jiné požadavky."
Rostoucí napětí v Evropě a strach z ruské expanze vedly k varováním z politických a vojenských kruhů. Britský generál Sir Patrick Sanders označil Brity za součást "předválečné generace", která by se mohla připravit na boj. V Německu, které má silné pacifistické kořeny, vyvolalo šok prohlášení ministra obrany Borise Pistoriuse, že národ musí být připraven k válce. Němci však na povinnou vojenskou službu nechtějí přistoupit, a politici se zdráhají obnovit brannou povinnost.
Němečtí představitelé, včetně ministrů za Křesťanskodemokratickou a Sociálnědemokratickou stranu, odmítají znovu zavést povinnou vojenskou službu. Friedrich Merz, šéf Křesťanských demokratů, navrhuje model, kde by se mladí lidé mohli zapojit do roční vojenské služby s možností nevojenských úkolů. Tento návrh však naráží na odpor mezi mladými Němci, kteří zůstávají skeptičtí vůči vojenským závazkům.
Evropská veřejnost čelí tlaku na zvýšení vojenské připravenosti, ale stále existuje zásadní otázka: Jsou Evropané ochotni riskovat své životy ve jménu ochrany svobody a míru? Sophia Besch, odbornice na mezinárodní bezpečnost, poznamenává, že vnímání hrozby mezi evropskými občany se rychle mění, ale rozhodnutí o tom, zda budou ochotni bojovat za svou zemi, zůstává složité. A přestože se veřejnost v Evropě obává ruské agresivity, ochota mladých lidí vstoupit do vojenské služby zůstává nejistá.
V Německu roste počet odpůrců vojenské služby, zejména v souvislosti s návratem k branné povinnosti. Počet těch, kteří se hlásí k pacifismu, se od roku 2021 zvýšil z 200 na téměř 3 000. Mnozí z těchto lidí již sloužili před zrušením branné povinnosti v roce 2011, a dnes se na vojenskou službu dívají v novém světle.
Přesto je Německo pod tlakem, aby zvýšilo počet vojáků, zejména pokud by došlo k poklesu americké vojenské přítomnosti v Evropě. Podle odborníků na obranu bude muset Bundeswehr výrazně navýšit své síly a zlepšit náborové kampaně, aby dokázal čelit rostoucím hrozbám. Problémem je, že mladí lidé v Německu nejsou ochotni přistoupit na myšlenku, že by měli bojovat v zahraničních konfliktech.
Klaus Pfisterer, zástupce Německé mírové společnosti, upozorňuje, že mnoho mladých Němců by dnes raději zůstalo mimo vojenské konflikty. Nymoen, sám volič krajně levicové strany Die Linke, vyjadřuje hlubokou nedůvěru vůči evropskému vojenskému závodu. "Věc se má tak, že to nakonec budu já v zákopech," říká. Tato slova odrážejí obavy mnoha mladých Němců, kteří se domnívají, že se jich vojenské konflikty netýkají, ale brzy mohou být zataženi do válečných konfliktů na základě rozhodnutí vlády.
Nymoenovo tvrzení o tom, že by raději byl "obsazen než mrtvý," je odrazem široce sdíleného pocitu mezi mladými Němci, kteří se staví proti militarismu a dalšímu zbrojení v Evropě. Na otázku, zda by bojovali za svou zemi, dnes mnozí mladí Němci odpovídají spíše negativně než pozitivně.
Přemek Forejt a Peter Sagan se možná ještě nedávno vůbec neznali. Po zveřejnění fotografií Sagana s Evou Burešovou se ale situace změnila. Jak vypadal další přímý přenos taneční soutěže Let's Dance?
Ministr zdravotnictví Spojených států navrhl experiment, při kterém by došlo k úmyslnému šíření viru, aby se identifikovali ptáci s imunitou. Odborníci však varují, že takový krok by mohl mít katastrofální následky. Upozornil New York Times.
V Sobotu 29. března 2025 se střední Evropa stane svědkem částečného zatmění Slunce, které nabídne výborné pozorovací podmínky. Tento astronomický úkaz, viditelný i v dalších částech světa, bude na našem území nejlépe pozorovatelný kolem poledne. Měsíc zasáhne Slunce až do 22 % jeho průměru, což bude nejvíce patrné v severozápadních Čechách.
Prezident oznámil, že zveřejní více než 80 000 stran nepozměněných dokumentů, které byly povoleny v roce 2017. Odhaduje se, že 99 procent těchto materiálů je již veřejně přístupných. Po letech spekulací a konspiračních teorií by mohl být konečně odhalen jeden z největších politických tajemství v americké historii.
Rusko trvá na podmínkách, které by znamenaly konec demokratické Ukrajiny, a po telefonátu s Trumpem zahájilo útok na Kyjev, uvedl server Politico.
První komentář amerického prezidenta Donalda Trumpa k dnešnímu telefonickému hovoru s ruským protějškem Vladimirem Putinem je na světě. Trump potvrdil, že Rusové by měli přestat útočit na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Doufá přitom, že jde jen o další posun na cestě k mírové dohodě.
Incident na Jihlavsku není ojedinělý – během jediného dne došlo už podruhé k projetí návěstidla, což mohlo mít vážné následky.
Zajímavou iniciativu vyvinula Ivana Gottová, vdova po legendárním zpěvákovi Karlu Gottovi. Podle nejnovějších informací nechala jeho jméno vymazat z listin společnosti, kterou společně zakládali, když byl ještě naživu.
V úterý 18. března 2025 proběhlo další slosování loterie Euromiliony, které přineslo zajímavé výsledky. Přestože tentokrát nepadl hlavní jackpot, několik sázejících si odneslo atraktivní výhry.
Válka na Ukrajině se přetavila v dlouhodobý konflikt, který hraje do karet Rusku. Americký prezident Donald Trump správně zdůrazňuje potřebu ukončení bojů, avšak podle serveru Politico mylně chápe hlavní důvod, proč ruský prezident Vladimir Putin válku zahájil. Nešlo o reakci na vnější hrozbu, nýbrž o vnitropolitický kalkul.
Rozhovor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem byl ukončen, oznámili představitelé Bílého domu. Obě strany následně zveřejnily podrobnosti, Putin se navíc krátce před hovorem ostře vymezil vůči Západu a jeho rostoucímu tlaku na Moskvu, uvedl The Guardian.
Rusko znovu získává iniciativu na bojišti i v diplomatických kuloárech. Pád Sudži a návrat Donalda Trumpa do Bílého domu dávají Moskvě strategickou výhodu, zatímco Ukrajina oslabuje. Nový americký prezident přehodnocuje podporu Kyjeva a jeho pragmatický přístup k válce otevírá dveře dohodám, které by mohly vyhovovat i ruskému lídrovi Vladimiru Putinovi. Kreml se tak může dostat do pozice, kdy si nebude nárokovat jen okupovaná území, ale také podíl na ukrajinském nerostném bohatství. Pokud tento trend nezastaví Evropa, může Rusko dosáhnout něčeho, co se ještě nedávno zdálo nemožné – skutečného geopolitického vítězství.
