Podcaster a novinář na volné noze Ole Nymoen v nové knize Proč bych nikdy nebojoval za svou zemi odhaluje svůj osobní postoj k válce a vlastenectví. V 27 letech tvrdí, že i přesto, že v Německu užívá svobodu projevu a demokratických práv, nevidí důvod, proč by měl riskovat svůj život pro národ. Pro něj je lepší žít pod cizí okupací než zemřít v boji za zájmy vládnoucí elity. Svůj pohled na armádu řekl deníku Financial Times.
Sedmadvacetiletý podcaster a novinář na volné noze Ole Nymoen, ve své nové knize Proč bych nikdy nebojoval za svou zemi odhaluje své názory na moderní válečné konflikty a vojenskou službu. Tento sebezvaný marxista, který se považuje za zástupce své generace, přiznává, že v Německu, jeho domovské zemi, má svobodu projevu a další demokratická práva. Přesto tvrdí, že by nikdy nechtěl pro tato práva zemřít.
Nymoenův postoj – byť není reprezentativní pro celou generaci Z – zasahuje do širší diskuse o vojenských výzvách, kterým Evropa čelí v době obnovené hrozby ruské agrese. Německo, které od invaze na Ukrajinu v roce 2022 investovalo téměř 100 miliard eur do výzbroje pro Bundeswehr, čelí stále větším problémům s rekrutováním a udržením vojáků.
Podle německé komisařky pro ozbrojené síly, Evy Högl, země neplní cíl mít 203 000 aktivních vojáků do roku 2031. V roce 2023 opustila čtvrtina nových rekrutů armádu do šesti měsíců. Tento trend ohrožuje schopnost Německa udržet silnou a stabilní armádu, a ministerstvo obrany se snaží přijít s opatřeními na zastavení tohoto odlivu, včetně zavedení nových výpovědních lhůt.
Problémy s rekruty však nejsou jen v oblasti financí či výbavě. Němečtí vojenští velitelé si stěžují, že členové generace Z mají odlišný pohled na vojenský život. Tento trend je patrný i ve firemním sektoru, kde mladí lidé usilují o větší rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem. "Mluví o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem," říká jeden vysoký armádní velitel. "Válka však přináší jiné požadavky."
Rostoucí napětí v Evropě a strach z ruské expanze vedly k varováním z politických a vojenských kruhů. Britský generál Sir Patrick Sanders označil Brity za součást "předválečné generace", která by se mohla připravit na boj. V Německu, které má silné pacifistické kořeny, vyvolalo šok prohlášení ministra obrany Borise Pistoriuse, že národ musí být připraven k válce. Němci však na povinnou vojenskou službu nechtějí přistoupit, a politici se zdráhají obnovit brannou povinnost.
Němečtí představitelé, včetně ministrů za Křesťanskodemokratickou a Sociálnědemokratickou stranu, odmítají znovu zavést povinnou vojenskou službu. Friedrich Merz, šéf Křesťanských demokratů, navrhuje model, kde by se mladí lidé mohli zapojit do roční vojenské služby s možností nevojenských úkolů. Tento návrh však naráží na odpor mezi mladými Němci, kteří zůstávají skeptičtí vůči vojenským závazkům.
Evropská veřejnost čelí tlaku na zvýšení vojenské připravenosti, ale stále existuje zásadní otázka: Jsou Evropané ochotni riskovat své životy ve jménu ochrany svobody a míru? Sophia Besch, odbornice na mezinárodní bezpečnost, poznamenává, že vnímání hrozby mezi evropskými občany se rychle mění, ale rozhodnutí o tom, zda budou ochotni bojovat za svou zemi, zůstává složité. A přestože se veřejnost v Evropě obává ruské agresivity, ochota mladých lidí vstoupit do vojenské služby zůstává nejistá.
V Německu roste počet odpůrců vojenské služby, zejména v souvislosti s návratem k branné povinnosti. Počet těch, kteří se hlásí k pacifismu, se od roku 2021 zvýšil z 200 na téměř 3 000. Mnozí z těchto lidí již sloužili před zrušením branné povinnosti v roce 2011, a dnes se na vojenskou službu dívají v novém světle.
Přesto je Německo pod tlakem, aby zvýšilo počet vojáků, zejména pokud by došlo k poklesu americké vojenské přítomnosti v Evropě. Podle odborníků na obranu bude muset Bundeswehr výrazně navýšit své síly a zlepšit náborové kampaně, aby dokázal čelit rostoucím hrozbám. Problémem je, že mladí lidé v Německu nejsou ochotni přistoupit na myšlenku, že by měli bojovat v zahraničních konfliktech.
Klaus Pfisterer, zástupce Německé mírové společnosti, upozorňuje, že mnoho mladých Němců by dnes raději zůstalo mimo vojenské konflikty. Nymoen, sám volič krajně levicové strany Die Linke, vyjadřuje hlubokou nedůvěru vůči evropskému vojenskému závodu. "Věc se má tak, že to nakonec budu já v zákopech," říká. Tato slova odrážejí obavy mnoha mladých Němců, kteří se domnívají, že se jich vojenské konflikty netýkají, ale brzy mohou být zataženi do válečných konfliktů na základě rozhodnutí vlády.
Nymoenovo tvrzení o tom, že by raději byl "obsazen než mrtvý," je odrazem široce sdíleného pocitu mezi mladými Němci, kteří se staví proti militarismu a dalšímu zbrojení v Evropě. Na otázku, zda by bojovali za svou zemi, dnes mnozí mladí Němci odpovídají spíše negativně než pozitivně.
Polsko jasně reagovalo na varování před možnými ruskými sabotážemi, k nimž by mohlo dojít již v následujících dnech. Varšava spustila speciální operaci a k hranicím s ruskou Kaliningradskou oblastí vyslala protiteroristickou jednotku. Informovala o tom stanice TVP.
V íránském Teheránu a dalších městech zavládla po prohře Republikánské strany v amerických kongresových volbách rozporuplná atmosféra plná nejistoty a obav. Zatímco oficiální vládní místa a prorežimní davy výsledek hlasování oslavovaly a pálily transparenty s vyobrazením amerických představitelů, běžní obyvatelé čelí hluboké beznaději. Nedávné politické změny ve Spojených státech tak v zemi vyvolaly vlnu otázek ohledně budoucího směřování zahraniční i domácí politiky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev dosud obdržel pouze část přislíbené pomoci a že ze dříve dohodnutých amerických balíčků nebylo vyplaceno šestnáct miliard dolarů. V rozhovoru pro ukrajinskou televizi TSN zdůraznil, že jeho země musí nadále usilovat o zajištění těchto chybějících prostředků a vyjednat novou obrannou podporu ze strany Spojených států.
Rusko a Spojené státy hodlají využít nadcházející konferenci OSN v Ženevě k zablokování snah o sjednání právně závazných pravidel pro regulaci autonomních zbraní. Plány na vyplnění mezery v globálním řízení vojenských systémů založených na umělé inteligenci se tak ocitly ve vážném ohrožení. Rozhodující moment nastane během sedmé přezkumné konference o určitých konvenčních zbraních, která proběhne v polovině listopadu za účasti 128 států.
Společnost Tesla plánuje v příštím roce ukončit výrobu svých elektrických vozů Cybertruck v texaské továrně, jak oznámil ředitel automobilky Elon Musk. Tento krok má uvolnit potřebné výrobní kapacity pro rozvoj autonomních vozidel typu Cybercab. Model s nezaměnitelným hranatým designem přitáhl od svého uvedení na trh řadu skalních příznivců, avšak potýkal se také s prodejními problémy.
Evropská komise vyplatila Ukrajině 4,36 miliardy eur. Finanční prostředky určené na podporu státního rozpočtu a nákup vojenského vybavení dorazily do Kyjeva ve čtvrtek. Tato pomoc má zemi pomoci s financováním veřejných služeb v době, kdy se připravuje na svou již pátou válečnou zimu.
Americká první dáma Melania Trumpová obdržela během čtvrtečního ceremoniálu v Bílém domě ukrajinský Řád kněžny Olgy první třídy. Toto významné státní vyznamenání jí udělil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj za její humanitární úsilí a pomoc civilistům i dětem zasaženým konfliktem. Slavnostní událost doprovodila oslava úspěšného humanitárního příměří v ruskem okupovaném městě Oleshky.
Přední republikánští politici a potenciální kandidáti na prezidenta pro rok 2028 otevřeně zkritizovali klíčové pilíře politiky Donalda Trumpa po neúspěchu v nedávných kongresových volbách. Viceprezident JD Vance, floridský guvernér Ron DeSantis a texaský senátor Ted Cruz se shodli, že za masivní porážkou republikánské strany stojí především válka v Íránu a rostoucí životní náklady. Demokratičtí kandidáti díky této nespokojenosti ovládli obě komory Kongresu a většinu guvernérských křesel napříč Spojenými státy.
Globální akciové trhy zaznamenaly hluboký propad v důsledku obav investorů, že politické změny po amerických kongresových volbách ohrozí dosavadní investiční boom v oblasti umělé inteligence. Výprodeje nejprve zasáhly Wall Street, kde byly z tržní hodnoty smazány biliony dolarů, a v následujících hodinách se rychle rozšířily na asijské i evropské burzy. Investoři hromadně opouštějí rizikové technologické tituly a uchylují se k bezpečnějším aktivům, jako jsou státní dluhopisy.
Papež Lev XIV. zahájil náročnou dvanáctidenní cestu do Latinské Ameriky pouhé tři týdny po operaci rakoviny plic. Tato apoštolská cesta zahrnuje návštěvu Uruguaye, Argentiny a Peru. Vatikánští představitelé ujistili, že hlava katolické církve je v dobré kondici a že s harmonogramem výpravy souhlasila bez jakýchkoliv změn.
Americký ministr obrany Pete Hegseth čelí rostoucímu tlaku a možnému odvolání poté, co zveřejnil ostré video na sociálních sítích, v němž odmítl snahy Kongresu o své impeachment. Reagoval tak na nedávné výsledky kongresových voleb, v nichž republikáni utrpěli výrazné ztráty spojené s nepopulární válkou v Iránu. Jeho vystoupení vyvolalo v politických kruzích ve Washingtonu silné kontroverze a přiživilo spekulace o jeho brzkém konci ve funkci.
Přibližně 575 000 protestujících se ve čtvrtek zapojilo do demonstrací po celé Francii, což představuje dosud největší vlnu protestů od zářijového začátku celonárodních stávek. Akce proběhla navzdory obavám z dřívějších násilností poměrně klidně, ačkoliv v některých městech došlo k lokálním střetům s pořádkovými silami.
