Podcaster a novinář na volné noze Ole Nymoen v nové knize Proč bych nikdy nebojoval za svou zemi odhaluje svůj osobní postoj k válce a vlastenectví. V 27 letech tvrdí, že i přesto, že v Německu užívá svobodu projevu a demokratických práv, nevidí důvod, proč by měl riskovat svůj život pro národ. Pro něj je lepší žít pod cizí okupací než zemřít v boji za zájmy vládnoucí elity. Svůj pohled na armádu řekl deníku Financial Times.
Sedmadvacetiletý podcaster a novinář na volné noze Ole Nymoen, ve své nové knize Proč bych nikdy nebojoval za svou zemi odhaluje své názory na moderní válečné konflikty a vojenskou službu. Tento sebezvaný marxista, který se považuje za zástupce své generace, přiznává, že v Německu, jeho domovské zemi, má svobodu projevu a další demokratická práva. Přesto tvrdí, že by nikdy nechtěl pro tato práva zemřít.
Nymoenův postoj – byť není reprezentativní pro celou generaci Z – zasahuje do širší diskuse o vojenských výzvách, kterým Evropa čelí v době obnovené hrozby ruské agrese. Německo, které od invaze na Ukrajinu v roce 2022 investovalo téměř 100 miliard eur do výzbroje pro Bundeswehr, čelí stále větším problémům s rekrutováním a udržením vojáků.
Podle německé komisařky pro ozbrojené síly, Evy Högl, země neplní cíl mít 203 000 aktivních vojáků do roku 2031. V roce 2023 opustila čtvrtina nových rekrutů armádu do šesti měsíců. Tento trend ohrožuje schopnost Německa udržet silnou a stabilní armádu, a ministerstvo obrany se snaží přijít s opatřeními na zastavení tohoto odlivu, včetně zavedení nových výpovědních lhůt.
Problémy s rekruty však nejsou jen v oblasti financí či výbavě. Němečtí vojenští velitelé si stěžují, že členové generace Z mají odlišný pohled na vojenský život. Tento trend je patrný i ve firemním sektoru, kde mladí lidé usilují o větší rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem. "Mluví o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem," říká jeden vysoký armádní velitel. "Válka však přináší jiné požadavky."
Rostoucí napětí v Evropě a strach z ruské expanze vedly k varováním z politických a vojenských kruhů. Britský generál Sir Patrick Sanders označil Brity za součást "předválečné generace", která by se mohla připravit na boj. V Německu, které má silné pacifistické kořeny, vyvolalo šok prohlášení ministra obrany Borise Pistoriuse, že národ musí být připraven k válce. Němci však na povinnou vojenskou službu nechtějí přistoupit, a politici se zdráhají obnovit brannou povinnost.
Němečtí představitelé, včetně ministrů za Křesťanskodemokratickou a Sociálnědemokratickou stranu, odmítají znovu zavést povinnou vojenskou službu. Friedrich Merz, šéf Křesťanských demokratů, navrhuje model, kde by se mladí lidé mohli zapojit do roční vojenské služby s možností nevojenských úkolů. Tento návrh však naráží na odpor mezi mladými Němci, kteří zůstávají skeptičtí vůči vojenským závazkům.
Evropská veřejnost čelí tlaku na zvýšení vojenské připravenosti, ale stále existuje zásadní otázka: Jsou Evropané ochotni riskovat své životy ve jménu ochrany svobody a míru? Sophia Besch, odbornice na mezinárodní bezpečnost, poznamenává, že vnímání hrozby mezi evropskými občany se rychle mění, ale rozhodnutí o tom, zda budou ochotni bojovat za svou zemi, zůstává složité. A přestože se veřejnost v Evropě obává ruské agresivity, ochota mladých lidí vstoupit do vojenské služby zůstává nejistá.
V Německu roste počet odpůrců vojenské služby, zejména v souvislosti s návratem k branné povinnosti. Počet těch, kteří se hlásí k pacifismu, se od roku 2021 zvýšil z 200 na téměř 3 000. Mnozí z těchto lidí již sloužili před zrušením branné povinnosti v roce 2011, a dnes se na vojenskou službu dívají v novém světle.
Přesto je Německo pod tlakem, aby zvýšilo počet vojáků, zejména pokud by došlo k poklesu americké vojenské přítomnosti v Evropě. Podle odborníků na obranu bude muset Bundeswehr výrazně navýšit své síly a zlepšit náborové kampaně, aby dokázal čelit rostoucím hrozbám. Problémem je, že mladí lidé v Německu nejsou ochotni přistoupit na myšlenku, že by měli bojovat v zahraničních konfliktech.
Klaus Pfisterer, zástupce Německé mírové společnosti, upozorňuje, že mnoho mladých Němců by dnes raději zůstalo mimo vojenské konflikty. Nymoen, sám volič krajně levicové strany Die Linke, vyjadřuje hlubokou nedůvěru vůči evropskému vojenskému závodu. "Věc se má tak, že to nakonec budu já v zákopech," říká. Tato slova odrážejí obavy mnoha mladých Němců, kteří se domnívají, že se jich vojenské konflikty netýkají, ale brzy mohou být zataženi do válečných konfliktů na základě rozhodnutí vlády.
Nymoenovo tvrzení o tom, že by raději byl "obsazen než mrtvý," je odrazem široce sdíleného pocitu mezi mladými Němci, kteří se staví proti militarismu a dalšímu zbrojení v Evropě. Na otázku, zda by bojovali za svou zemi, dnes mnozí mladí Němci odpovídají spíše negativně než pozitivně.
Pouhý jeden procent světových pobřežních vod by teoreticky dokázalo generovat dostatek větrné a solární energie na moři k pokrytí třetiny celosvětové spotřeby elektřiny do roku 2050. Takový slib přináší nová studie vědeckého týmu ze Singapuru a Číny, který systematicky mapoval globální potenciál obnovitelných zdrojů na moři. Přeměna tohoto potenciálu v realitu je však složitá. Zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů na moři čelí značným technickým, ekonomickým i politickým překážkám.
Izraelská armáda (IDF) začala v Pásmu Gazy vyznačovat takzvanou „žlutou linii“, za kterou se má stáhnout v rámci první fáze mírové dohody podepsané s Hamásem. Toto vymezení, které má pokrýt zhruba 53 procent enklávy, je součástí mírového plánu navrženého americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Armáda zveřejnila 20. října na síti X snímky, jak těžká technika osazuje v zničené krajině obří žluté betonové bloky s naváděcími sloupy a vlajkami, aby vytvořila „taktickou jasnost v terénu“.
Rozkaz prezidenta Donalda Trumpa obnovit po třiceti letech zkoušky jaderných zbraní vyvolal obavy z návratu nejhorších dnů studené války a nástupu „nebezpečné“ nové éry. Experti varují, že vstupujeme do období, kde už přestávají platit pravidla. Obranný expert Philip Ingram MBE v pořadu Battle Plans Exposed analyzuje rostoucí jaderné soupeření mezi velmocemi a odhaluje, která z nich představuje pro Západ největší hrozbu.
Rusko připravuje přesun moderní balistické střely, která je schopna zasáhnout i Spojené království. Prezident Běloruska a spojenec Vladimira Putina, Alexandr Lukašenko, oznámil, že Rusko v prosinci 2025 rozmístí na území Běloruska raketový systém Orešnik. Tato balistická střela středního doletu je schopna nést několik jaderných hlavic.
Vyjádření úřadujícího šéfa NASA Seana Duffyho o možném vyřazení společnosti SpaceX z plánů na přistání na Měsíci otřáslo vesmírným průmyslem. Zatímco aktuální plán mise Artemis III počítá s využitím obří rakety Starship od SpaceX pro přepravu astronautů na Měsíc, agentura horečně hledá alternativní cesty. Důvodem jsou obavy ze zpoždění ve vývoji Starship a konkurenční tlak ze strany Číny, která má v úmyslu přistát na Měsíci do roku 2030. Duffy opakovaně zdůraznil, že porazit Čínu je otázkou národní bezpečnosti.
Izrael v sobotu oznámil, že tři těla, která mu v pátek předala militantní skupina Hamás prostřednictvím Červeného kříže, nepatří žádnému z rukojmích unesených při útoku ze 7. října 2023. Tato zpráva představuje další komplikaci v křehké dohodě o příměří, kterou zprostředkovaly Spojené státy v probíhající válce mezi Izraelem a Hamásem.
Posádky „Lovců hurikánů“ spadající pod americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) strávily poslední týden v boji s hurikánem Melissa, jednou z historicky nejsilnějších bouří. Opakovaně a nepřetržitě se potápěli do oka Melissy, aby získali klíčová data pro záchranu životů. Dělali to proto, že jejich mise je považována za nezbytnou pro veřejnou bezpečnost, ovšem s jedním zásadním rozdílem: kvůli vládnímu shutdownu (uzavření) to dělali zcela bez platu.
Pokud čtete tyto řádky, je velká šance, že patříte stejně jako autorka článku na webu The Conversation, profesorka Lydia Begoña Horndler Gil, do generace mileniálů. Jsou to lidé narození mezi lety 1981 a 1995, kteří si stále častěji všímají případů nemocí, jež dříve asociovali spíše s vyšším věkem, jako je hypertenze, cukrovka 2. typu, a bohužel i rakovina. Mileniálové jsou první generací, u které je prokázáno vyšší riziko vzniku nádorů než u jejich rodičů. Celosvětově se mezi lety 1990 a 2019 zvýšil počet případů rakoviny s časným nástupem u lidí mladších 50 let o 79 % a úmrtnost na ni vzrostla o 28 %.
Bývalý americký prezident Barack Obama si dříve byl jist, že Amerika přežije Donalda Trumpa, avšak jeho sebevědomí mizí. Přátelé, kteří s ním hovoří, uvádějí, že osm let po odchodu z Bílého domu se do Obamovy zprávy o naději a změně vplížila úzkost a obavy. Ačkoliv Obama zůstává největším stranickým sponzorem, úmyslně se během Bidenovy éry stahoval, aby umožnil vyniknout nové generaci demokratů. Nicméně Trumpovy kroky k blokování demokratů a jeho výzvy k obžalování či uzavření liberálních institucí podle Obamových obav mohou této příští generaci odepřít příležitost převzít moc.
Sen o přenosu sluneční energie z oběžné dráhy na Zemi, známý jako kosmická solární energetika, je myšlenkou starou desítky let. Nyní však celá řada společností prohlašuje, že by tuto vizi mohla konečně proměnit ve skutečnost. Na americkém fotbalovém stadionu na Floridě proběhl loni v březnu neobvyklý test, během něhož nebyly vrženy fotbalové míče, nýbrž paprsky světla. Koncentrované světelné pruhy byly vysílány z emitoru na jedné straně hřiště v Jacksonville Jaguars a zachycovány na stínítku na straně druhé. Světlo bylo nejprve zachyceno ze Slunce a poté vysíláno velkými čočkami, z nichž každá byla vysoká asi 1,2 metru, a fungovaly podobně jako zvětšovací sklo.
Až v pondělí se Česko oficiálně dozví, co strany a hnutí příští vlády, tedy ANO, SPD a Motoristé, prosadili do programového prohlášení. Podle uniklých informací se ale počítá s návratem elektronické evidence tržeb (EET) či změnami ohledně věku odchodu do důchodu. Dokument už má mít k dispozici i prezident Petr Pavel.
Jiřinu Bohdalovou čeká ještě letos nová role, která však nebude před kamerou. Těší se totiž na pravnouče, jehož otcem se stane syn její dcery Simony Stašové. Porod se blíží každým dnem. Legendární herečka prozradila, jak je to například s výběrem jména.
