Podcaster a novinář na volné noze Ole Nymoen v nové knize Proč bych nikdy nebojoval za svou zemi odhaluje svůj osobní postoj k válce a vlastenectví. V 27 letech tvrdí, že i přesto, že v Německu užívá svobodu projevu a demokratických práv, nevidí důvod, proč by měl riskovat svůj život pro národ. Pro něj je lepší žít pod cizí okupací než zemřít v boji za zájmy vládnoucí elity. Svůj pohled na armádu řekl deníku Financial Times.
Sedmadvacetiletý podcaster a novinář na volné noze Ole Nymoen, ve své nové knize Proč bych nikdy nebojoval za svou zemi odhaluje své názory na moderní válečné konflikty a vojenskou službu. Tento sebezvaný marxista, který se považuje za zástupce své generace, přiznává, že v Německu, jeho domovské zemi, má svobodu projevu a další demokratická práva. Přesto tvrdí, že by nikdy nechtěl pro tato práva zemřít.
Nymoenův postoj – byť není reprezentativní pro celou generaci Z – zasahuje do širší diskuse o vojenských výzvách, kterým Evropa čelí v době obnovené hrozby ruské agrese. Německo, které od invaze na Ukrajinu v roce 2022 investovalo téměř 100 miliard eur do výzbroje pro Bundeswehr, čelí stále větším problémům s rekrutováním a udržením vojáků.
Podle německé komisařky pro ozbrojené síly, Evy Högl, země neplní cíl mít 203 000 aktivních vojáků do roku 2031. V roce 2023 opustila čtvrtina nových rekrutů armádu do šesti měsíců. Tento trend ohrožuje schopnost Německa udržet silnou a stabilní armádu, a ministerstvo obrany se snaží přijít s opatřeními na zastavení tohoto odlivu, včetně zavedení nových výpovědních lhůt.
Problémy s rekruty však nejsou jen v oblasti financí či výbavě. Němečtí vojenští velitelé si stěžují, že členové generace Z mají odlišný pohled na vojenský život. Tento trend je patrný i ve firemním sektoru, kde mladí lidé usilují o větší rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem. "Mluví o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem," říká jeden vysoký armádní velitel. "Válka však přináší jiné požadavky."
Rostoucí napětí v Evropě a strach z ruské expanze vedly k varováním z politických a vojenských kruhů. Britský generál Sir Patrick Sanders označil Brity za součást "předválečné generace", která by se mohla připravit na boj. V Německu, které má silné pacifistické kořeny, vyvolalo šok prohlášení ministra obrany Borise Pistoriuse, že národ musí být připraven k válce. Němci však na povinnou vojenskou službu nechtějí přistoupit, a politici se zdráhají obnovit brannou povinnost.
Němečtí představitelé, včetně ministrů za Křesťanskodemokratickou a Sociálnědemokratickou stranu, odmítají znovu zavést povinnou vojenskou službu. Friedrich Merz, šéf Křesťanských demokratů, navrhuje model, kde by se mladí lidé mohli zapojit do roční vojenské služby s možností nevojenských úkolů. Tento návrh však naráží na odpor mezi mladými Němci, kteří zůstávají skeptičtí vůči vojenským závazkům.
Evropská veřejnost čelí tlaku na zvýšení vojenské připravenosti, ale stále existuje zásadní otázka: Jsou Evropané ochotni riskovat své životy ve jménu ochrany svobody a míru? Sophia Besch, odbornice na mezinárodní bezpečnost, poznamenává, že vnímání hrozby mezi evropskými občany se rychle mění, ale rozhodnutí o tom, zda budou ochotni bojovat za svou zemi, zůstává složité. A přestože se veřejnost v Evropě obává ruské agresivity, ochota mladých lidí vstoupit do vojenské služby zůstává nejistá.
V Německu roste počet odpůrců vojenské služby, zejména v souvislosti s návratem k branné povinnosti. Počet těch, kteří se hlásí k pacifismu, se od roku 2021 zvýšil z 200 na téměř 3 000. Mnozí z těchto lidí již sloužili před zrušením branné povinnosti v roce 2011, a dnes se na vojenskou službu dívají v novém světle.
Přesto je Německo pod tlakem, aby zvýšilo počet vojáků, zejména pokud by došlo k poklesu americké vojenské přítomnosti v Evropě. Podle odborníků na obranu bude muset Bundeswehr výrazně navýšit své síly a zlepšit náborové kampaně, aby dokázal čelit rostoucím hrozbám. Problémem je, že mladí lidé v Německu nejsou ochotni přistoupit na myšlenku, že by měli bojovat v zahraničních konfliktech.
Klaus Pfisterer, zástupce Německé mírové společnosti, upozorňuje, že mnoho mladých Němců by dnes raději zůstalo mimo vojenské konflikty. Nymoen, sám volič krajně levicové strany Die Linke, vyjadřuje hlubokou nedůvěru vůči evropskému vojenskému závodu. "Věc se má tak, že to nakonec budu já v zákopech," říká. Tato slova odrážejí obavy mnoha mladých Němců, kteří se domnívají, že se jich vojenské konflikty netýkají, ale brzy mohou být zataženi do válečných konfliktů na základě rozhodnutí vlády.
Nymoenovo tvrzení o tom, že by raději byl "obsazen než mrtvý," je odrazem široce sdíleného pocitu mezi mladými Němci, kteří se staví proti militarismu a dalšímu zbrojení v Evropě. Na otázku, zda by bojovali za svou zemi, dnes mnozí mladí Němci odpovídají spíše negativně než pozitivně.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.
Globální ceny potravin vzrostly na nejvyšší úroveň za poslední tři a půl roku, k čemuž významně přispívají letní vlnou veder zasažené úrody a probíhající ozbrojené konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě. Index cen potravinářských komodit sestavovaný Organizací pro výživu a zemědělství (FAO) dosáhl v červenci hodnoty 131,1 bodu, což představuje nejvyšší úroveň od ledna 2023.
Téměř deset měsíců po uzavření prvního příměří se Izrael a Hamas posouvají k druhé fázi mírového plánu, jejíž hlavní obrysy oznámil koncem července americký prezident Donald Trump. Dohoda počítá s tím, že Hamas složí zbraně a předá správu Pásma Gazy technokratické palestinské administrativě, zatímco izraelské síly se z enklávy postupně stáhnou.
Americký prezident Donald Trump v posledních dnech zuří kvůli únikům informací o vyčerpaných zásobách americké munice. Tyto zprávy totiž podle něj výrazně oslabují pozici Spojených států v kritickém období vyjednávání. Svoji frustraci dal jasně najevo během nedávného vládního zasedání v Camp Davidu. Hlava státu si stěžovala na medializaci celé záležitosti, která podle ní poškozuje bezpečnostní zájmy země.
Francouzská vláda plánuje na druhou polovinu roku 2027 rozsáhlou celostátní simulaci, která má prověřit reakci země na náhlý a masivní výpadek elektrické energie. Cílem této prověrky je zjistit, jak by stát a klíčové instituce dokázaly čelit paralyzujícímu blackoutu podobnému těm, které v minulosti postihly jiné evropské státy. Do této náročné zkoušky se zapojí nejen provozovatelé přenosových soustav Enedis a RTE, ale také příslušná ministerstva a vojenská správa.
Ukrajina se v reakci na stupňující se ruské útoky urychleně snaží vyvinout vlastní balistické střely. Zároveň na tom buduje nový evropský systém protiraketové obrany. Prezident Volodymyr Zelenskyj stanovil cíl, aby tyto domácí snahy přinesly hmatatelné výsledky na přelomu let 2026 až 2027.
