Podcaster a novinář na volné noze Ole Nymoen v nové knize Proč bych nikdy nebojoval za svou zemi odhaluje svůj osobní postoj k válce a vlastenectví. V 27 letech tvrdí, že i přesto, že v Německu užívá svobodu projevu a demokratických práv, nevidí důvod, proč by měl riskovat svůj život pro národ. Pro něj je lepší žít pod cizí okupací než zemřít v boji za zájmy vládnoucí elity. Svůj pohled na armádu řekl deníku Financial Times.
Sedmadvacetiletý podcaster a novinář na volné noze Ole Nymoen, ve své nové knize Proč bych nikdy nebojoval za svou zemi odhaluje své názory na moderní válečné konflikty a vojenskou službu. Tento sebezvaný marxista, který se považuje za zástupce své generace, přiznává, že v Německu, jeho domovské zemi, má svobodu projevu a další demokratická práva. Přesto tvrdí, že by nikdy nechtěl pro tato práva zemřít.
Nymoenův postoj – byť není reprezentativní pro celou generaci Z – zasahuje do širší diskuse o vojenských výzvách, kterým Evropa čelí v době obnovené hrozby ruské agrese. Německo, které od invaze na Ukrajinu v roce 2022 investovalo téměř 100 miliard eur do výzbroje pro Bundeswehr, čelí stále větším problémům s rekrutováním a udržením vojáků.
Podle německé komisařky pro ozbrojené síly, Evy Högl, země neplní cíl mít 203 000 aktivních vojáků do roku 2031. V roce 2023 opustila čtvrtina nových rekrutů armádu do šesti měsíců. Tento trend ohrožuje schopnost Německa udržet silnou a stabilní armádu, a ministerstvo obrany se snaží přijít s opatřeními na zastavení tohoto odlivu, včetně zavedení nových výpovědních lhůt.
Problémy s rekruty však nejsou jen v oblasti financí či výbavě. Němečtí vojenští velitelé si stěžují, že členové generace Z mají odlišný pohled na vojenský život. Tento trend je patrný i ve firemním sektoru, kde mladí lidé usilují o větší rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem. "Mluví o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem," říká jeden vysoký armádní velitel. "Válka však přináší jiné požadavky."
Rostoucí napětí v Evropě a strach z ruské expanze vedly k varováním z politických a vojenských kruhů. Britský generál Sir Patrick Sanders označil Brity za součást "předválečné generace", která by se mohla připravit na boj. V Německu, které má silné pacifistické kořeny, vyvolalo šok prohlášení ministra obrany Borise Pistoriuse, že národ musí být připraven k válce. Němci však na povinnou vojenskou službu nechtějí přistoupit, a politici se zdráhají obnovit brannou povinnost.
Němečtí představitelé, včetně ministrů za Křesťanskodemokratickou a Sociálnědemokratickou stranu, odmítají znovu zavést povinnou vojenskou službu. Friedrich Merz, šéf Křesťanských demokratů, navrhuje model, kde by se mladí lidé mohli zapojit do roční vojenské služby s možností nevojenských úkolů. Tento návrh však naráží na odpor mezi mladými Němci, kteří zůstávají skeptičtí vůči vojenským závazkům.
Evropská veřejnost čelí tlaku na zvýšení vojenské připravenosti, ale stále existuje zásadní otázka: Jsou Evropané ochotni riskovat své životy ve jménu ochrany svobody a míru? Sophia Besch, odbornice na mezinárodní bezpečnost, poznamenává, že vnímání hrozby mezi evropskými občany se rychle mění, ale rozhodnutí o tom, zda budou ochotni bojovat za svou zemi, zůstává složité. A přestože se veřejnost v Evropě obává ruské agresivity, ochota mladých lidí vstoupit do vojenské služby zůstává nejistá.
V Německu roste počet odpůrců vojenské služby, zejména v souvislosti s návratem k branné povinnosti. Počet těch, kteří se hlásí k pacifismu, se od roku 2021 zvýšil z 200 na téměř 3 000. Mnozí z těchto lidí již sloužili před zrušením branné povinnosti v roce 2011, a dnes se na vojenskou službu dívají v novém světle.
Přesto je Německo pod tlakem, aby zvýšilo počet vojáků, zejména pokud by došlo k poklesu americké vojenské přítomnosti v Evropě. Podle odborníků na obranu bude muset Bundeswehr výrazně navýšit své síly a zlepšit náborové kampaně, aby dokázal čelit rostoucím hrozbám. Problémem je, že mladí lidé v Německu nejsou ochotni přistoupit na myšlenku, že by měli bojovat v zahraničních konfliktech.
Klaus Pfisterer, zástupce Německé mírové společnosti, upozorňuje, že mnoho mladých Němců by dnes raději zůstalo mimo vojenské konflikty. Nymoen, sám volič krajně levicové strany Die Linke, vyjadřuje hlubokou nedůvěru vůči evropskému vojenskému závodu. "Věc se má tak, že to nakonec budu já v zákopech," říká. Tato slova odrážejí obavy mnoha mladých Němců, kteří se domnívají, že se jich vojenské konflikty netýkají, ale brzy mohou být zataženi do válečných konfliktů na základě rozhodnutí vlády.
Nymoenovo tvrzení o tom, že by raději byl "obsazen než mrtvý," je odrazem široce sdíleného pocitu mezi mladými Němci, kteří se staví proti militarismu a dalšímu zbrojení v Evropě. Na otázku, zda by bojovali za svou zemi, dnes mnozí mladí Němci odpovídají spíše negativně než pozitivně.
Jarní dny po oslavách perského nového roku, Nourúzu, bývají v Teheránu tradičně ve znamení rozkvétajících stromů a návratu dětí do škol. Letos je však všechno jinak. Íránci se sice snaží zachovat zdání normálního života, ale dělají to na pozadí neustálých explozí, leteckých útoků a konfliktu, o kterém se mnozí obávají, že se protáhne na dlouhé měsíce.
Federální prokurátoři ve Spojených státech zkoumali podezření, že Donald Trump po svém prvním funkčním období ukázal na palubě soukromého letadla utajovanou mapu nepovolaným osobám. Mezi svědky incidentu měla být i jeho současná personální šéfka Bílého domu Susie Wilesová. Vyplývá to z materiálů ministerstva spravedlnosti, které byly předloženy právnímu výboru Sněmovny reprezentantů.
Současný válečný konflikt v Íránu, rozpoutaný administrativou Donalda Trumpa, naplno odhaluje mrazivou proměnu Spojených států. Země, která se kdysi stylizovala do role ochránce globálního řádu založeného na pravidlech, se podle analytiků stala spíše „arbitrem chaosu“. Zatímco americká ekonomika zůstává díky vlastním zdrojům plynu relativně imunní, zbytek světa – přátelé i nepřátelé – se zmítá v hospodářské agónii.
Více než tři a půl století poté, co kulka z muškety ukončila život legendárního francouzského vojáka, se zdá, že záhada jeho posledního odpočinku je u konce. Archeologové v nizozemském Maastrichtu věří, že pod podlahou jednoho z místních kostelů objevili kostru Charlese de Batz-Castelmorea, známého spíše jako d’Artagnan. Právě tento gaskoňský šlechtic se stal předlohou pro nesmrtelného hrdinu románu Alexandra Dumase staršího.
Pobaltské státy čelí v posledních dnech sérii incidentů spojených s narušením jejich vzdušného prostoru. Ve středu dopoledne zasáhl zbloudilý dron komín elektrárny Auvere v estonském kraji Ida-Viru. Podle estonské bezpečnostní služby (ISS) nic nenasvědčuje tomu, že by útok byl cílený přímo na Estonsko, a incident se obešel bez zranění i vážnějšího poškození energetické sítě.
Situace na Blízkém východě dospěla do bodu, kdy se na jedné straně mluví o nadějném míru a na druhé o totální válce. Zatímco americký prezident Donald Trump optimisticky prohlašuje, že jednání s Íránem jsou na velmi dobré cestě, Pentagon se připravuje na vyslání elitních výsadkářů z 82. vzdušné výsadkové divize. Tento rozpor mezi diplomatickou rétorikou Bílého domu a vojenskou realitou na zemi naznačuje, že Spojené státy zvažují i možnost pozemní operace.
Mezinárodní diplomatické úsilí o ukončení konfliktu na Blízkém východě nabírá na obrátkách. Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi v rozhovoru pro italský deník Corriere della Sera naznačil, že by k očekávaným rozhovorům mezi Spojenými státy a Íránem mohlo dojít již tento víkend v pákistánském Islámábádu. Ačkoliv Grossi neuvedl bližší podrobnosti, jeho slova potvrzují rostoucí roli Pákistánu jako klíčového prostředníka v této krizi.
Vojenská kampaň Spojených států a Izraele proti Íránu s sebou přináší nejen tragické lidské oběti, ale také nenahraditelné ztráty na světovém kulturním dědictví. Ničení historických památek, ke kterému v posledních týdnech dochází, se však ukazuje být nejen morálním selháním, ale především hrubou strategickou chybou, která může zcela podkopat deklarované cíle celého konfliktu.
Pojmy jako „ekologická úzkost“ nebo „klimatická úzkost“ se staly běžnou součástí našeho slovníku, když popisujeme pocity mladých lidí tváří v tvář environmentální krizi. Nový akademický přehled publikovaný vědkyněmi z Imperial College London však ukazuje, že realita prožívání mladé generace ve věku 10 až 29 let je mnohem barvitější a složitější, než tyto dvě populární nálepky naznačují.
Probíhající konflikt mezi Spojenými státy a Íránem se stal nečekaným studijním materiálem pro stratégy na druhém konci světa. James Holmes z americké Naval War College analyzoval čtyři zásadní lekce, které by si z tohoto střetu měl odnést Tchaj-wan pro svou vlastní obranu před případnou agresí z pevninské Číny. V této myšlenkové simulaci přitom Tchaj-wan přejímá roli bránícího se Íránu, zatímco Čína hraje roli útočících USA.
Britská těžařská lobby, která v minulosti viděla v Donaldu Trumpovi svého hlavního spojence, od amerického prezidenta v posledních dnech dává ruce pryč. Ačkoliv Trump dlouhodobě tlačí na britskou vládu, aby masivně podpořila těžbu v Severním moři, průmysloví lídři dospěli k názoru, že spoléhat se na Spojené státy je v současné situaci příliš riskantní. Hlavním důvodem je nestabilita vyvolaná válkou mezi USA a Íránem a nevyzpytatelné obraty v energetické politice Bílého domu.
Americká a izraelská média informují o tom, že Spojené státy podnikly zásadní kroky k ukončení ozbrojeného konfliktu s Íránem. Washington údajně předložil Teheránu komplexní plán obsahující patnáct bodů, přičemž roli zprostředkovatele v tomto procesu sehrává Pákistán. Přestože Bílý dům existenci tohoto dokumentu zatím oficiálně nepotvrdil, v médiích se již objevily podrobnosti o jeho obsahu.
