Administrativa prezidenta Donalda Trumpa podle informací serveru Kyiv Independent zvažuje možnost uznat Krym jako ruské území v rámci širší dohody o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou. Dva zdroje obeznámené s jednáním uvedly, že se diskutuje i o možnosti, že by Spojené státy vyzvaly Organizaci spojených národů k obdobnému kroku.
Tento potenciální posun v americké zahraniční politice přichází v době, kdy se Trump připravuje na telefonický rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který je naplánován na 18. března. Hlavním tématem jednání má být navrhované třicetidenní příměří. Trump během letu Air Force One naznačil, že vyjednavači již hovořili o „rozdělení určitých aktiv“.
Bílý dům však zatím žádné konečné rozhodnutí nepřijal. Mluvčí Národní bezpečnostní rady Brian Hughes pro Semafor popřel, že by administrativa učinila jakékoliv závazky, a zdůraznil, že nebude o podmínkách vyjednávat prostřednictvím médií.
Američtí představitelé již dříve naznačovali, že by Ukrajina mohla být nucena učinit územní ústupky, pokud chce dosáhnout ukončení války. Ministr zahraničí Marco Rubio přiznal, že Ukrajinci utrpěli obrovské ztráty, ale argumentoval, že k dosažení mírové dohody bude nutná určitá forma kompromisu.
Ukrajinská vláda však jakékoliv územní ústupky důrazně odmítá a je pravděpodobné, že podobnou změnu v americké politice by s nelibostí přijali i evropští spojenci USA. Krym zůstává mezinárodně uznáván jako součást Ukrajiny, i když ho Rusko anektovalo již v roce 2014.
Bezpečnostní experti zároveň zpochybňují, zda má Ukrajina vojenské kapacity na znovudobytí Krymu. Prezident Volodymyr Zelenskyj loni přiznal, že návrat poloostrova pod ukrajinskou kontrolu bude pravděpodobně vyžadovat diplomatické řešení, které však Moskva dosud odmítala.
Trump myšlenku uznání Krymu jako ruského území zvažoval již před svým nástupem do funkce. V roce 2018 v rozhovoru uvedl, že obyvatelé Krymu „by raději byli s Ruskem, než tam, kde byli“. Tento výrok vyvolal kontroverzi a naznačil, že Trump by mohl být otevřen změně amerického postoje k ruské anexi poloostrova.
Jakýkoliv oficiální krok Trumpovy administrativy směrem k uznání Krymu jako ruského by znamenal zásadní změnu v dosavadní americké zahraniční politice a pravděpodobně by vedl k napětí mezi Washingtonem, Kyjevem a evropskými spojenci.
Donald Trump se při obvinění Íránu z tragického útoku na základní školu opíral o neověřené a následně vyvrácené zpravodajské informace. Podle zdrojů webu The Guardian obeznámených se situací CIA původně prezidentovi sdělila, že raketa pravděpodobně není americké výroby, protože podle prvních záběrů neodpovídala konstrukci střel Tomahawk. Během pouhých 24 hodin však tajné služby po analýze dalších videí toto hodnocení přehodnotily a dospěly k závěru, že školu skutečně zasáhl americký Tomahawk.
Vedení nejvýznamnějších amerických ropných společností varovalo administrativu prezidenta Donalda Trumpa před dalším zhoršováním energetické krize. Šéfové gigantů jako Exxon Mobil, Chevron a ConocoPhillips se podle webu Wall Street Journal minulou středu sešli v Bílém domě s ministrem pro energetiku Chrisem Wrightem a ministrem vnitra Dougem Burgumem. Podle nich konflikt s Íránem a zablokování strategického Hormuzského průlivu povedou k pokračující nestabilitě a vysoké volatilitě na světových trzích.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.