Americká justice v pátek zasadila tvrdý políček hospodářské strategii Donalda Trumpa. Nejvyšší soud poměrem hlasů 6:3 konstatoval, že hlava státu překročila své zákonné kompetence, když bez souhlasu zákonodárců zavedla plošná cla na dovoz z celého světa. Rozsudek tak otřásl samotnými základy agresivního obchodního kurzu, který prezident prosazuje od svého opětovného nástupu do úřadu.
Soudci ve zdůvodnění uvedli, že zákon o mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA) z roku 1977, o který se Bílý dům opíral, neumožňuje zavádět takto rozsáhlé obchodní bariéry. Podle verdiktu náleží právo určovat výši daní a cel výhradně Kongresu, nikoliv prezidentovi. Soud tak odmítl tezi administrativy, že šlo o nezbytný regulační krok v rámci vyhlášeného stavu nouze.
Předseda soudu John Roberts zdůraznil, že prezident si přivlastnil neomezenou moc rozhodovat o výši a trvání cel bez jasného mandátu od zákonodárců. K jeho většinovému stanovisku se kromě liberálních soudců překvapivě přidali i dva konzervativci. Tato shoda potvrzuje, že pro část soudu byla otázka dělby moci důležitější než politická linie současné vlády.
Zrušení se týká především cel zavedených v dubnu 2025, která dopadla na téměř všechny obchodní partnery Spojených států. Zatímco u některých zemí činily sazby 50 %, dovoz z Číny byl zatížen rekordními 145 %. Trumpův tým tato opatření obhajoval snahou o obnovu amerického průmyslu a bojem proti údajnému zneužívání amerického trhu cizími státy.
Verdikt přichází pro Bílý dům v nevhodnou chvíli, kdy se ekonomika potýká s útlumem a dozvuky nedávného ochromení vládních úřadů. Odborníci navíc dlouhodobě varovali, že náklady na cla nakonec zaplatí američtí občané skrze vyšší ceny zboží. Finanční trhy na rozhodnutí soudu reagovaly pozitivně a akcie na Wall Street zamířily vzhůru.
Soudní spor odkryl i neshody mezi konzervativními soudci, kdy se tři z nich postavili na stranu prezidenta. Naopak liberální soudkyně Sonia Sotomayorová během procesu ostře odmítla snahu vládních právníků slovíčkařit a tvrdit, že cla nejsou formou daně. Podle ní jde o jedno a totéž, a tudíž o věc, o které musí rozhodovat parlament.
Velkým otazníkem zůstává, co se stane s gigantickou sumou 134 miliard dolarů, kterou stát na clech od stovek tisíc dovozců již vybral. Ačkoliv soud cla zrušil, neurčil, jakým způsobem mají být tyto peníze vráceny. Právní experti se obávají, že následovat bude vlna žalob u nižších soudů, což způsobí administrativní chaos.
Donald Trump rozsudek ostře zkritizoval s tím, že jde o krok k bankrotu země. Přestože jde o citelnou prohru, některá jiná cla, zavedená na základě odlišných zákonů – například kvůli národní bezpečnosti u oceli –, zůstávají nadále v platnosti. Prezident tak neztrácí všechny své nástroje, ale jeho manévrovací prostor se výrazně zúžil.
Politický osud vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penové se rozhodne v úterý, kdy pařížský odvolací soud vynese verdikt ohledně její způsobilosti kandidovat v prezidentských volbách v roce 2027.
Tento víkend uplynulo čtvrt tisíciletí od chvíle, kdy se ve Filadelfii sešel Druhý kontinentální kongres zastupující třináct kolonií, aby podepsal Deklaraci nezávislosti. Válka s Británií sice v té době běžela už přes rok a trvala ještě dalších sedm let, ale 4. července 1776 se zrodily Spojené státy americké.
Světové oceány za sebou mají celý rok bezprecedentního horka, během něhož byl každý jediný den překonán nový teplotní rekord. Údaje Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) a nástroje Climate Reanalyzer Mainské univerzity ukazují, že povrchové teploty globálního oceánu začaly bořit denní maxima v polovině března loňského roku.
Hluboko pod nekonečnou bílou plání Antarktidy, nedaleko odlehlé francouzsko-italské výzkumné stanice Concordia, vznikl unikátní archiv světové klimatické paměti. Nejedná se o žádnou stavbu z oceli či betonu, nenašli byste tu ani hučící mrazáky nebo složité zabezpečovací systémy. Tato bezpečná svatyně byla vyhloubena přímo do zhutněného sněhu v hloubce deseti metrů pod povrchem.
Americký prezident Donald Trump výrazně proměnil Severoatlantickou alianci, když z původního spojenectví postaveného na sdílených demokratických hodnotách vytvořil transakční model zaměřený na obchod a byznys.
Švédský ostrov Gotland, ležící na strategickém místě v Baltském moři, prochází v reakci na rostoucí napětí ve vztazích s Ruskem rychlým procesem remilitarizace. Zatímco ještě v roce 2005 byl poslední vojenský pluk na ostrově zrušen, v současnosti se zde stovky mladých branců připravují na možnou obranu území.
Kreml zorganizoval rozsáhlou sledovací kampaň zaměřenou na jaderná zařízení napříč Evropou, přičemž k tomu podle odborníků využíval bezpilotní letouny vypouštěné z plavidel ruské stínové flotily. Tyto nové závěry by mohly objasnit dva roky starou záhadu, která začala v momentě, kdy byly nad čtyřmi citlivými americkými vojenskými základnami ve Spojeném království zpozorovány drony.
Ukrajinské obranné síly provedly v neděli rozsáhlý koordinovaný úder zaměřený na klíčovou ruskou vojenskou infrastrukturu a logistické uzly na okupovaných územích.
V Teheránu byly zahájeny rozsáhlé smuteční obřady za bývalého íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího a čtyři další členy jeho rodiny. Smutečních ceremonií v rozlehlém náboženském komplexu Mosalla imáma Chomejního se účastní obrovské davy lidí. Íránská státní televize odvysílala záběry tří Chameneího synů, kterými jsou Mostafá, Mejsam a Masúd, jak se modlí u vystavených rakví.
Francie s napětím očekává úterní soudní verdikt, který rozhodne o tom, zda se nacionalistická lídryně Marine Le Penová bude moci zúčastnit prezidentských voleb. Sázky jsou mimořádně vysoké, neboť nejnovější průzkumy veřejného mínění naznačují, že tato sedmapadesátiletá předsedkyně strany Národní sdružení (RN) má velmi dobrou pozici stát se příští hlavou státu.
Ruský prezident Vladimir Putin dlouhé čtyři roky úspěšně chránil domácí obyvatelstvo před ekonomickými dopady konfliktu na Ukrajině. Tato situace se však nyní zásadně mění. Nedávné ukrajinské útoky pomocí bezpilotních letounů a balistických raket, které cílily na klíčovou energetickou infrastrukturu, vyvolaly v Rusku bezprostřední a čím dál ostřejší palivovou krizi. Z minoritní nepříjemnosti se tak stal problém, který již většina Rusů nemůže ignorovat.
Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.