Americká justice v pátek zasadila tvrdý políček hospodářské strategii Donalda Trumpa. Nejvyšší soud poměrem hlasů 6:3 konstatoval, že hlava státu překročila své zákonné kompetence, když bez souhlasu zákonodárců zavedla plošná cla na dovoz z celého světa. Rozsudek tak otřásl samotnými základy agresivního obchodního kurzu, který prezident prosazuje od svého opětovného nástupu do úřadu.
Soudci ve zdůvodnění uvedli, že zákon o mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA) z roku 1977, o který se Bílý dům opíral, neumožňuje zavádět takto rozsáhlé obchodní bariéry. Podle verdiktu náleží právo určovat výši daní a cel výhradně Kongresu, nikoliv prezidentovi. Soud tak odmítl tezi administrativy, že šlo o nezbytný regulační krok v rámci vyhlášeného stavu nouze.
Předseda soudu John Roberts zdůraznil, že prezident si přivlastnil neomezenou moc rozhodovat o výši a trvání cel bez jasného mandátu od zákonodárců. K jeho většinovému stanovisku se kromě liberálních soudců překvapivě přidali i dva konzervativci. Tato shoda potvrzuje, že pro část soudu byla otázka dělby moci důležitější než politická linie současné vlády.
Zrušení se týká především cel zavedených v dubnu 2025, která dopadla na téměř všechny obchodní partnery Spojených států. Zatímco u některých zemí činily sazby 50 %, dovoz z Číny byl zatížen rekordními 145 %. Trumpův tým tato opatření obhajoval snahou o obnovu amerického průmyslu a bojem proti údajnému zneužívání amerického trhu cizími státy.
Verdikt přichází pro Bílý dům v nevhodnou chvíli, kdy se ekonomika potýká s útlumem a dozvuky nedávného ochromení vládních úřadů. Odborníci navíc dlouhodobě varovali, že náklady na cla nakonec zaplatí američtí občané skrze vyšší ceny zboží. Finanční trhy na rozhodnutí soudu reagovaly pozitivně a akcie na Wall Street zamířily vzhůru.
Soudní spor odkryl i neshody mezi konzervativními soudci, kdy se tři z nich postavili na stranu prezidenta. Naopak liberální soudkyně Sonia Sotomayorová během procesu ostře odmítla snahu vládních právníků slovíčkařit a tvrdit, že cla nejsou formou daně. Podle ní jde o jedno a totéž, a tudíž o věc, o které musí rozhodovat parlament.
Velkým otazníkem zůstává, co se stane s gigantickou sumou 134 miliard dolarů, kterou stát na clech od stovek tisíc dovozců již vybral. Ačkoliv soud cla zrušil, neurčil, jakým způsobem mají být tyto peníze vráceny. Právní experti se obávají, že následovat bude vlna žalob u nižších soudů, což způsobí administrativní chaos.
Donald Trump rozsudek ostře zkritizoval s tím, že jde o krok k bankrotu země. Přestože jde o citelnou prohru, některá jiná cla, zavedená na základě odlišných zákonů – například kvůli národní bezpečnosti u oceli –, zůstávají nadále v platnosti. Prezident tak neztrácí všechny své nástroje, ale jeho manévrovací prostor se výrazně zúžil.
Evropská komise ve čtvrtek potvrdila, že se stala terčem kybernetického útoku. Informoval o tom web DW, podle kterého Evropská unie historicky poprvé čelila kyberútoku, při němž útočníkům asistovala umělá inteligence.
Umělá inteligence se vyvíjí rychleji, než naše schopnost ji kontrolovat. Rizika sahají od masivního zneužití přes destabilizaci společnosti až po možnost vzniku superinteligence, kterou lidstvo nebude schopné ovládat. Extrémní rizika AI nejsou bohužel vzdálená desítky let, ale mohou ohrozit lidstvo již během velmi krátké doby.
V Česku utíkají poslední dny meteorologického podzimu, ale během nadcházejícího víkendu není vyloučena další sněhová nadílka, kterou většinou očekáváme až v zimě. Sněžit by tentokrát nemuselo jen v nejvyšších horských polohách.
Skupina GasNet, největší distributor plynu v České republice, od pondělí 23. listopadu do pátku 27. listopadu 2026 dočasně zdvojnásobí dávku látky, která dodává zemnímu plynu charakteristický zápach. Proč se tak stane?
Kauza, která v posledních letech dopadla i na britskou královskou rodinu, může dostat novou zápletku. Forenzní expert pro britskou BBC uvedl, že se domnívá, že se finančník a sexuální delikvent Jeffrey Epstein stal ve vězení obětí vraždy. Podle uznávané oficiální verze spáchal Epstein sebevraždu.
Američtí zákonodárci zpochybnili úspěch čtvrtečního setkání prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v čínském Šen-čenu, přičemž se objevila i ostrá kritika ze strany bývalého britského ministra zahraničí. Zatímco Trump v Šen-čenu vystupoval vstřícně a vřele vůči oběma státníkům, řada politiků doma i v Evropě vyjádřila obavy z průběhu a dopadů jednání.
Americký prezident Donald Trump, ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching se ve čtvrtek sešli na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v čínském technologickém centru Šen-čen na historickém jednání, během něhož Trump vyzval ke kontrole jaderných zbraní.
Americký prezident Donald Trump, čínský vůdce Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek sešli ve vile Kylin na okraji čínského města Šen-čen na bezprecedentním trojstranném jednání na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Představitelé předem otevřeně uváděli, že od schůzky nelze čekat zásadní dohody, přičemž samotné setkání představovalo hlavní výsledek jednání.
Ruský prezident Vladimir Putin po svém trojstranném jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem prohlásil, že Rusko potřebuje pochopit, co by Evropa přinesla k jednacímu stolu o Ukrajině, a zároveň vyzval evropské představitele do Moskvy k ujasnění jejich postojů. Putin uvedl, že Moskva poslala diplomatickými kanály pozvánky do evropských hlavních měst, aby si vysvětlila stanoviska Evropy ke konfliktu.
Německo od příštího roku výrazně sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Na opatřeních se dohodla vládní koalice kancléře Friedricha Merze. Německé domácnosti a podniky si tak mají polepšit, a to za cenu miliardových výpadků daňových příjmů. Berlín tudíž současně riskuje další prohloubení svých rozpočtových problémů. Změny mohou citelně zasáhnout také českou ekonomiku, zejména její průmysl a exportéry.
Švédsko a Velká Británie vybaví ukrajinské stíhací letectvo pokročilými protiletadlovými střelami typu Meteor, které mají dorazit společně s bojovými letouny Saab Gripen na začátku roku 2027. Podle úterního prohlášení ukrajinského ministerstva obrany podepsali ministr Evgeniy Khmara, švédský protějšek Pål Jonson a britský ministr obrany Wes Streeting v Bruselu příslušné memorandum o pokračující spolupráci. Dodávka se týká letounů verze C v jednomístném provedení a verze D ve dvoumístném uspořádání, s jejichž předáním ukrajinskému letectvu se počítá v lednu a únoru 2027.
Americký prezident Donald Trump, čínský prezident Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin zahájili ve čtvrtek v čínském městě Šen-čen vůbec první společná trojstranná jednání lídrů tří největších jaderných mocností světa. Schůzka se koná na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v prostředí světových konfliktů a obchodního napětí a patří k nejsledovanějším událostem týdne.