Americká justice v pátek zasadila tvrdý políček hospodářské strategii Donalda Trumpa. Nejvyšší soud poměrem hlasů 6:3 konstatoval, že hlava státu překročila své zákonné kompetence, když bez souhlasu zákonodárců zavedla plošná cla na dovoz z celého světa. Rozsudek tak otřásl samotnými základy agresivního obchodního kurzu, který prezident prosazuje od svého opětovného nástupu do úřadu.
Soudci ve zdůvodnění uvedli, že zákon o mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA) z roku 1977, o který se Bílý dům opíral, neumožňuje zavádět takto rozsáhlé obchodní bariéry. Podle verdiktu náleží právo určovat výši daní a cel výhradně Kongresu, nikoliv prezidentovi. Soud tak odmítl tezi administrativy, že šlo o nezbytný regulační krok v rámci vyhlášeného stavu nouze.
Předseda soudu John Roberts zdůraznil, že prezident si přivlastnil neomezenou moc rozhodovat o výši a trvání cel bez jasného mandátu od zákonodárců. K jeho většinovému stanovisku se kromě liberálních soudců překvapivě přidali i dva konzervativci. Tato shoda potvrzuje, že pro část soudu byla otázka dělby moci důležitější než politická linie současné vlády.
Zrušení se týká především cel zavedených v dubnu 2025, která dopadla na téměř všechny obchodní partnery Spojených států. Zatímco u některých zemí činily sazby 50 %, dovoz z Číny byl zatížen rekordními 145 %. Trumpův tým tato opatření obhajoval snahou o obnovu amerického průmyslu a bojem proti údajnému zneužívání amerického trhu cizími státy.
Verdikt přichází pro Bílý dům v nevhodnou chvíli, kdy se ekonomika potýká s útlumem a dozvuky nedávného ochromení vládních úřadů. Odborníci navíc dlouhodobě varovali, že náklady na cla nakonec zaplatí američtí občané skrze vyšší ceny zboží. Finanční trhy na rozhodnutí soudu reagovaly pozitivně a akcie na Wall Street zamířily vzhůru.
Soudní spor odkryl i neshody mezi konzervativními soudci, kdy se tři z nich postavili na stranu prezidenta. Naopak liberální soudkyně Sonia Sotomayorová během procesu ostře odmítla snahu vládních právníků slovíčkařit a tvrdit, že cla nejsou formou daně. Podle ní jde o jedno a totéž, a tudíž o věc, o které musí rozhodovat parlament.
Velkým otazníkem zůstává, co se stane s gigantickou sumou 134 miliard dolarů, kterou stát na clech od stovek tisíc dovozců již vybral. Ačkoliv soud cla zrušil, neurčil, jakým způsobem mají být tyto peníze vráceny. Právní experti se obávají, že následovat bude vlna žalob u nižších soudů, což způsobí administrativní chaos.
Donald Trump rozsudek ostře zkritizoval s tím, že jde o krok k bankrotu země. Přestože jde o citelnou prohru, některá jiná cla, zavedená na základě odlišných zákonů – například kvůli národní bezpečnosti u oceli –, zůstávají nadále v platnosti. Prezident tak neztrácí všechny své nástroje, ale jeho manévrovací prostor se výrazně zúžil.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu sice uštědřilo Donaldu Trumpovi citelnou ránu, ale analýzy naznačují, že „celní sága“ zdaleka nekončí. Prezident už krátce po vynesení rozsudku signalizoval, že má připravený záložní plán. Ačkoliv soud zablokoval využívání zákona o mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA), v americkém právním řádu existuje několik dalších cest, kterými může Bílý dům cla na dovoz prosazovat.
Americká justice v pátek zasadila tvrdý políček hospodářské strategii Donalda Trumpa. Nejvyšší soud poměrem hlasů 6:3 konstatoval, že hlava státu překročila své zákonné kompetence, když bez souhlasu zákonodárců zavedla plošná cla na dovoz z celého světa. Rozsudek tak otřásl samotnými základy agresivního obchodního kurzu, který prezident prosazuje od svého opětovného nástupu do úřadu.
Správce pozůstalosti po zdiskreditovaném finančníkovi Jeffreym Epsteinovi souhlasil se zaplacením odškodného ve výši až 35 milionů dolarů (přibližně 830 milionů korun). Tato částka má urovnat hromadnou žalobu, podle níž Epsteinovi nejbližší poradci napomáhali jeho rozsáhlé síti obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování mladých žen a nezletilých dívek.
Americký prezident Donald Trump zahájil činnost své nové iniciativy s názvem „Rada míru“ (Board of Peace). První setkání, kterému Trump předsedal se zlatým kladívkem v ruce, přineslo miliardové finanční přísliby na obnovu Pásma Gazy, ale zároveň odhalilo hlubokou skepsi tradičních evropských spojenců. Zatímco menší státy a země Perského zálivu projekt podpořily, velcí globální hráči se drží stranou kvůli kontroverzní struktuře organizace.
V reakci na prudce rostoucí napětí s Íránem vyslal Pentagon na Blízký východ nejmodernější a nejvýkonnější válečnou loď Spojených států, USS Gerald R. Ford. Tato jaderná superloď se v regionu připojí k letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Přítomnost dvou úderných skupin letadlových lodí současně je vzácným jevem, který dramaticky navyšuje americkou vzdušnou převahu a operační flexibilitu v této neklidné části světa.
Zatčení Andrewa Mountbatten-Windsora, k němuž došlo pouhých 20 dní po zveřejnění tří milionů dokumentů z archivu ministerstva spravedlnosti USA týkajících se Jeffreyho Epsteina, značí podle britských médií začátek rozsáhlého policejního vyšetřování. Ačkoli byl králův bratr po výslechu propuštěn a jakékoli pochybení dlouhodobě popírá, nově odtajněné spisy vrhají stín na jeho desetileté působení ve funkci britského obchodního zmocněnce. Právě tato role je nyní středobodem vyšetřování podezření ze zneužití pravomoci veřejného činitele.
Možný vojenský úder Spojených států proti Íránu představuje pro administrativu Donalda Trumpa značné riziko. Prezident v současnosti zvažuje útok na zemi, která disponuje třetími největšími zásobami ropy na světě a kontroluje klíčovou námořní trasu. Jakékoli narušení stability v této oblasti by mohlo vést k okamžitému a prudkému zdražení pohonných hmot, což by přímo zasáhlo peněženky amerických domácností.
Administrativa Donalda Trumpa představila ambiciózní „Námořní akční plán“ (Maritime Action Plan), který má za cíl vzkřísit upadající americké loďařství a obnovit status Spojených států jako námořní velmoci. Podle Jamese Holmese, experta na námořní strategii z Naval War College, jde o zásadní obrat v politice, který poprvé po desetiletích přináší ucelenou strategii pro celou námořní sféru, nikoliv jen pro vojenské námořnictvo.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že nařídí ministerstvu obrany a dalším vládním agenturám zveřejnit veškeré složky, které mají k dispozici ohledně pátrání po mimozemském životě. Ve svém příspěvku na sociálních sítích uvedl, že požádá ministra obrany o zahájení procesu identifikace a odtajnění dokumentů týkajících se mimozemského života, neidentifikovaných anomálních jevů (UAP) a neidentifikovaných létajících objektů (UFO).
V rybářské vesnici Sedanka na ruském Dálném východě je život drsný i bez válečného konfliktu. Většina domů zde postrádá tekoucí vodu, splachovací toalety i ústřední topení, přestože teploty v zimě běžně klesají k -10 °C. Osada, obklopená tundrou a bažinami, je po většinu roku dostupná pouze říčním člunem nebo pásovými vozidly, v zimě pak jen sněžnými skútry či helikoptérou. Místních pracovních příležitostí je minimum a lidé přežívají díky rybolovu a pěstování vlastních potravin.
Evropská unie čelí na globální scéně ostré kritice za svůj přístup k regulaci umělé inteligence. Na světovém summitu o AI, který se konal v Novém Dillí, zazněla na adresu Bruselu tvrdá slova od vládních představitelů, lobbistů i technologických expertů. Podle mnoha účastníků si Evropa svým ambiciózním zákonem o AI (AI Act) z roku 2024 obrazně řečeno „prostřelila vlastní nohu“.
Po zatčení Andrewa Mountbattena-Windsora vydal král Karel III. prohlášení, v němž zdůraznil, že úřady mají „plnou a bezvýhradnou podporu i spolupráci“ koruny. Tato situace však vyvolává zásadní otázku, zda existuje způsob, jakým by tento vývoj mohl dopadnout pro palác, královskou rodinu a samotnou monarchii jinak než špatně.