Izraelská armáda (IDF) vydala naléhavé varování pro íránské občany, ve kterém je důrazně nabádá, aby přestali využívat železniční dopravu. Podle oficiálního prohlášení v perštině, které se objevilo na sociálních sítích, cestování vlakem v současné době přímo ohrožuje životy cestujících. Toto varování naznačuje, že se íránská železniční síť, která je rozsáhlá a klíčová pro pohyb po celé zemi, stane dalším terčem bezprostředně hrozících leteckých úderů.
Situaci v zemi komplikuje fakt, že v Íránu již několik týdnů trvá rozsáhlý výpadek internetu. Varování zveřejněná na sociálních sítích se tak dostanou jen k velmi malému počtu lidí, přičemž mnozí pravděpodobně v tuto chvíli již cestují na dlouhé vzdálenosti nebo se nacházejí v blízkosti nádraží a tratí. Izrael během noci provedl několik náletů, jejichž cílem byla podle vyjádření armády „infrastruktura režimu“.
Paralelně s tímto varováním Izrael potvrdil zasažení již třetího petrochemického komplexu v zemi. Pondělní útok v Šírázu na jihozápadě Íránu cílil na zařízení vyrábějící kyselinu dusičnou, která je klíčovou složkou při výrobě balistických raket. Tento úder následoval po dvou předchozích útocích na komplexy South Pars v Asaluyeh a Marvdasht v provincii Fars, ke kterým došlo rovněž v pondělí.
Americký prezident Donald Trump přitom stupňuje svou rétoriku a hrozí „úplnou demolicí“ íránské infrastruktury. Prohlásil, že Spojené státy jsou schopny zlikvidovat Írán během jediné noci, pokud Teherán do úterního večera plně neotevře Hormuzský průliv. Trumpovy pohrůžky útoky na civilní cíle jsou mnohými považovány za hrozbu válečnými zločiny, což však prezident ignoruje a bez důkazů tvrdí, že si sami Íránci přejí pokračování bombardování.
Bilance posledních dní je podle pozorovatelů tragická. Skupina HRANA (Human Rights Activists News Agency) uvádí, že od zahájení americko-izraelských útoků zahynulo v Íránu již více než 3 500 lidí, z čehož nejméně 1 665 tvoří civilisté. Jen během pondělí 6. dubna bylo zabito 49 civilistů a dalších 58 bylo zraněno, což představuje nejvyšší intenzitu útoků za posledních deset dní.
Kromě průmyslových objektů zasáhly pondělní útoky také obytné budovy v Baharestanu nebo Šarífovu technologickou univerzitu v Teheránu. OSN varuje, že nálety již způsobily rozsáhlé škody na domech, školách i zdravotnických zařízeních. Útoky na kritickou infrastrukturu navíc v mnoha oblastech zcela ochromily základní služby pro obyvatelstvo.
Statistiky obětí, které skupina HRANA shromažďuje prostřednictvím zpráv z terénu, lékařských zdrojů a civilních sítí, ukazují na prudce rostoucí humanitární krizi. I přes tato čísla a mezinárodní varování však Izrael i Spojené státy nadále stupňují tlak na íránský režim skrze ničení klíčových infrastrukturních uzlů země.
Vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla v pondělí brzy ráno území Ukrajiny, kde usmrtila nejméně 21 lidí a těžce poškodila obytné domy a další budovy. Úder přišel v předvečer summitu NATO v Turecku a odhalil narůstající mezery v ukrajinské protivzdušné obraně. Samotné hlavní město Kyjev, které bylo hlavním terčem, zaznamenalo 15 mrtvých a 56 zraněných, přičemž dalších šest obětí a 21 zraněných hlásí širší kyjevská oblast.
Britské ozbrojené síly v Norském moři zasáhly proti ruskému letounu poté, co přesunuly svou letadlovou loď za polární kruh na podporu misí NATO. Britské ministerstvo obrany oznámilo, že ruské hlídkové letadlo Tu-142, známé pod kódovým označením „Bear F“, se koncem minulého týdne opakovaně přiblížilo k britské úderné skupině. Tento manévr britská strana označila za nebezpečný a neprofesionální.
Floridský právník Peter Ticktin, který se označuje za nejlepšího přítele Donalda Trumpa ze středoškolských let na New York Military Academy, intenzivně tlačí na Bílý dům, aby vyhlásil výjimečný stav. Podle jeho představ by měl prezident prostřednictvím krizového dekretu převzít kontrolu nad nadcházejícími podzimními kongresovými volbami. Ticktin varuje před údajným spiknutím Demokratické strany, která chce podle něj získat v legislativním sboru dostatek křesel, aby mohla Trumpa i viceprezidenta JD Vance sesadit z úřadu.
V Teheránu se v pondělí sešel milionový dav, aby doprovodil na poslední cestě zavražděného íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího. Rozsah a hloubka smutečního průvodu představují mimořádný zvrat pro zemi, kterou ještě před sedmi měsíci svíraly pouliční protesty s tisíci mrtvými po zásazích vládních bezpečnostních složek. Podle mnohých názorů je toto shromáždění monumentem odrážejícím neuváženou válku, kterou proti Íránu v únoru rozpoutal Donald Trump.
Z Chorvatska, které je oblíbenou dovolenkovou destinací českých občanů, se vracela čtyřčlenná česká rodina, když došlo k dopravní nehodě na dálnici u rakouské obce Großwilfersdorf. Trojice cestujících skončila v nemocnici.
Čína provedla raketový test, který ostatní země v regionu zjevně vnímají jako provokaci. Co se stalo? Jedna z čínských ponorek odpálila balistickou raketu s maketou bojové hlavice v Pacifiku. Informovala o tom BBC. Kdo se Pekingu ozval?
Na jídlo si během dne najde čas snad úplně každý z nás. Pokud si během něj vyhradíte dvě minuty, můžete se třeba zbavit i nadváhy. Vědci totiž přišli na to, jak se zbavit chuti na tučná a nezdravá jídla.
Překvapily vás včera či dnes otevřené obchody? I po letech si Češi nejsou jistí tím, kdy je během svátků otevřeno a kdy naopak zavřeno. Kdy se provozovatelé budou opět podřizovat platnému zákonu? Dvakrát je to čeká na podzim.
Oto Klempíř (Motoristé) by se jako ministr kultury měl snažit mít dobrou pověst mezi umělci, ale zjevně se mu to úplně nedaří. Svědčí o tom slova jednoho známého herce, který vládního politika neváhal označit za komika.
Napětí by se dalo krájet, protože již zítra začne letošní summit NATO v turecké Ankaře. Česko jako členská země aliance nebude chybět. Není přitom vyloučeno, že si vyslechne kritiku ze strany spojenců kvůli nedostatečnému plnění závazků. Připustil to i premiér Andrej Babiš (ANO).
Česko má před sebou první ryze červencový týden a jeho dvě rozdílné části. V té první se bude hodit deštník. Následně se ale vyčasí a oteplí, teploty vystoupají až na 31 stupňů. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Český blackout loni oficiálně spustil spadlý vodič. Španělský (přesněji iberský) blackout, jenž za sebou zanechal i mrtvé, o pár měsíců dříve zase nezvládnuté napětí, jalový výkon, oscilace a kaskádové odpojování výroben. Na papíře tedy dvě rozdílné technické události. V podstatě však ukazují totéž: evropská síť je v éře překotného nástupu obnovitelných zdrojů křehčí, než politici připouštějí.