Izraelská armáda (IDF) vydala naléhavé varování pro íránské občany, ve kterém je důrazně nabádá, aby přestali využívat železniční dopravu. Podle oficiálního prohlášení v perštině, které se objevilo na sociálních sítích, cestování vlakem v současné době přímo ohrožuje životy cestujících. Toto varování naznačuje, že se íránská železniční síť, která je rozsáhlá a klíčová pro pohyb po celé zemi, stane dalším terčem bezprostředně hrozících leteckých úderů.
Situaci v zemi komplikuje fakt, že v Íránu již několik týdnů trvá rozsáhlý výpadek internetu. Varování zveřejněná na sociálních sítích se tak dostanou jen k velmi malému počtu lidí, přičemž mnozí pravděpodobně v tuto chvíli již cestují na dlouhé vzdálenosti nebo se nacházejí v blízkosti nádraží a tratí. Izrael během noci provedl několik náletů, jejichž cílem byla podle vyjádření armády „infrastruktura režimu“.
Paralelně s tímto varováním Izrael potvrdil zasažení již třetího petrochemického komplexu v zemi. Pondělní útok v Šírázu na jihozápadě Íránu cílil na zařízení vyrábějící kyselinu dusičnou, která je klíčovou složkou při výrobě balistických raket. Tento úder následoval po dvou předchozích útocích na komplexy South Pars v Asaluyeh a Marvdasht v provincii Fars, ke kterým došlo rovněž v pondělí.
Americký prezident Donald Trump přitom stupňuje svou rétoriku a hrozí „úplnou demolicí“ íránské infrastruktury. Prohlásil, že Spojené státy jsou schopny zlikvidovat Írán během jediné noci, pokud Teherán do úterního večera plně neotevře Hormuzský průliv. Trumpovy pohrůžky útoky na civilní cíle jsou mnohými považovány za hrozbu válečnými zločiny, což však prezident ignoruje a bez důkazů tvrdí, že si sami Íránci přejí pokračování bombardování.
Bilance posledních dní je podle pozorovatelů tragická. Skupina HRANA (Human Rights Activists News Agency) uvádí, že od zahájení americko-izraelských útoků zahynulo v Íránu již více než 3 500 lidí, z čehož nejméně 1 665 tvoří civilisté. Jen během pondělí 6. dubna bylo zabito 49 civilistů a dalších 58 bylo zraněno, což představuje nejvyšší intenzitu útoků za posledních deset dní.
Kromě průmyslových objektů zasáhly pondělní útoky také obytné budovy v Baharestanu nebo Šarífovu technologickou univerzitu v Teheránu. OSN varuje, že nálety již způsobily rozsáhlé škody na domech, školách i zdravotnických zařízeních. Útoky na kritickou infrastrukturu navíc v mnoha oblastech zcela ochromily základní služby pro obyvatelstvo.
Statistiky obětí, které skupina HRANA shromažďuje prostřednictvím zpráv z terénu, lékařských zdrojů a civilních sítí, ukazují na prudce rostoucí humanitární krizi. I přes tato čísla a mezinárodní varování však Izrael i Spojené státy nadále stupňují tlak na íránský režim skrze ničení klíčových infrastrukturních uzlů země.
Evropská komise ve čtvrtek potvrdila, že se stala terčem kybernetického útoku. Informoval o tom web DW, podle kterého Evropská unie historicky poprvé čelila kyberútoku, při němž útočníkům asistovala umělá inteligence.
Umělá inteligence se vyvíjí rychleji, než naše schopnost ji kontrolovat. Rizika sahají od masivního zneužití přes destabilizaci společnosti až po možnost vzniku superinteligence, kterou lidstvo nebude schopné ovládat. Extrémní rizika AI nejsou bohužel vzdálená desítky let, ale mohou ohrozit lidstvo již během velmi krátké doby.
V Česku utíkají poslední dny meteorologického podzimu, ale během nadcházejícího víkendu není vyloučena další sněhová nadílka, kterou většinou očekáváme až v zimě. Sněžit by tentokrát nemuselo jen v nejvyšších horských polohách.
Skupina GasNet, největší distributor plynu v České republice, od pondělí 23. listopadu do pátku 27. listopadu 2026 dočasně zdvojnásobí dávku látky, která dodává zemnímu plynu charakteristický zápach. Proč se tak stane?
Kauza, která v posledních letech dopadla i na britskou královskou rodinu, může dostat novou zápletku. Forenzní expert pro britskou BBC uvedl, že se domnívá, že se finančník a sexuální delikvent Jeffrey Epstein stal ve vězení obětí vraždy. Podle uznávané oficiální verze spáchal Epstein sebevraždu.
Američtí zákonodárci zpochybnili úspěch čtvrtečního setkání prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v čínském Šen-čenu, přičemž se objevila i ostrá kritika ze strany bývalého britského ministra zahraničí. Zatímco Trump v Šen-čenu vystupoval vstřícně a vřele vůči oběma státníkům, řada politiků doma i v Evropě vyjádřila obavy z průběhu a dopadů jednání.
Americký prezident Donald Trump, ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching se ve čtvrtek sešli na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v čínském technologickém centru Šen-čen na historickém jednání, během něhož Trump vyzval ke kontrole jaderných zbraní.
Americký prezident Donald Trump, čínský vůdce Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek sešli ve vile Kylin na okraji čínského města Šen-čen na bezprecedentním trojstranném jednání na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Představitelé předem otevřeně uváděli, že od schůzky nelze čekat zásadní dohody, přičemž samotné setkání představovalo hlavní výsledek jednání.
Ruský prezident Vladimir Putin po svém trojstranném jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem prohlásil, že Rusko potřebuje pochopit, co by Evropa přinesla k jednacímu stolu o Ukrajině, a zároveň vyzval evropské představitele do Moskvy k ujasnění jejich postojů. Putin uvedl, že Moskva poslala diplomatickými kanály pozvánky do evropských hlavních měst, aby si vysvětlila stanoviska Evropy ke konfliktu.
Německo od příštího roku výrazně sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Na opatřeních se dohodla vládní koalice kancléře Friedricha Merze. Německé domácnosti a podniky si tak mají polepšit, a to za cenu miliardových výpadků daňových příjmů. Berlín tudíž současně riskuje další prohloubení svých rozpočtových problémů. Změny mohou citelně zasáhnout také českou ekonomiku, zejména její průmysl a exportéry.
Švédsko a Velká Británie vybaví ukrajinské stíhací letectvo pokročilými protiletadlovými střelami typu Meteor, které mají dorazit společně s bojovými letouny Saab Gripen na začátku roku 2027. Podle úterního prohlášení ukrajinského ministerstva obrany podepsali ministr Evgeniy Khmara, švédský protějšek Pål Jonson a britský ministr obrany Wes Streeting v Bruselu příslušné memorandum o pokračující spolupráci. Dodávka se týká letounů verze C v jednomístném provedení a verze D ve dvoumístném uspořádání, s jejichž předáním ukrajinskému letectvu se počítá v lednu a únoru 2027.
Americký prezident Donald Trump, čínský prezident Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin zahájili ve čtvrtek v čínském městě Šen-čen vůbec první společná trojstranná jednání lídrů tří největších jaderných mocností světa. Schůzka se koná na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v prostředí světových konfliktů a obchodního napětí a patří k nejsledovanějším událostem týdne.