Izraelská armáda (IDF) vydala naléhavé varování pro íránské občany, ve kterém je důrazně nabádá, aby přestali využívat železniční dopravu. Podle oficiálního prohlášení v perštině, které se objevilo na sociálních sítích, cestování vlakem v současné době přímo ohrožuje životy cestujících. Toto varování naznačuje, že se íránská železniční síť, která je rozsáhlá a klíčová pro pohyb po celé zemi, stane dalším terčem bezprostředně hrozících leteckých úderů.
Situaci v zemi komplikuje fakt, že v Íránu již několik týdnů trvá rozsáhlý výpadek internetu. Varování zveřejněná na sociálních sítích se tak dostanou jen k velmi malému počtu lidí, přičemž mnozí pravděpodobně v tuto chvíli již cestují na dlouhé vzdálenosti nebo se nacházejí v blízkosti nádraží a tratí. Izrael během noci provedl několik náletů, jejichž cílem byla podle vyjádření armády „infrastruktura režimu“.
Paralelně s tímto varováním Izrael potvrdil zasažení již třetího petrochemického komplexu v zemi. Pondělní útok v Šírázu na jihozápadě Íránu cílil na zařízení vyrábějící kyselinu dusičnou, která je klíčovou složkou při výrobě balistických raket. Tento úder následoval po dvou předchozích útocích na komplexy South Pars v Asaluyeh a Marvdasht v provincii Fars, ke kterým došlo rovněž v pondělí.
Americký prezident Donald Trump přitom stupňuje svou rétoriku a hrozí „úplnou demolicí“ íránské infrastruktury. Prohlásil, že Spojené státy jsou schopny zlikvidovat Írán během jediné noci, pokud Teherán do úterního večera plně neotevře Hormuzský průliv. Trumpovy pohrůžky útoky na civilní cíle jsou mnohými považovány za hrozbu válečnými zločiny, což však prezident ignoruje a bez důkazů tvrdí, že si sami Íránci přejí pokračování bombardování.
Bilance posledních dní je podle pozorovatelů tragická. Skupina HRANA (Human Rights Activists News Agency) uvádí, že od zahájení americko-izraelských útoků zahynulo v Íránu již více než 3 500 lidí, z čehož nejméně 1 665 tvoří civilisté. Jen během pondělí 6. dubna bylo zabito 49 civilistů a dalších 58 bylo zraněno, což představuje nejvyšší intenzitu útoků za posledních deset dní.
Kromě průmyslových objektů zasáhly pondělní útoky také obytné budovy v Baharestanu nebo Šarífovu technologickou univerzitu v Teheránu. OSN varuje, že nálety již způsobily rozsáhlé škody na domech, školách i zdravotnických zařízeních. Útoky na kritickou infrastrukturu navíc v mnoha oblastech zcela ochromily základní služby pro obyvatelstvo.
Statistiky obětí, které skupina HRANA shromažďuje prostřednictvím zpráv z terénu, lékařských zdrojů a civilních sítí, ukazují na prudce rostoucí humanitární krizi. I přes tato čísla a mezinárodní varování však Izrael i Spojené státy nadále stupňují tlak na íránský režim skrze ničení klíčových infrastrukturních uzlů země.
Srpnová smrt Hayden Panettiere překvapila celý svět. Nyní už je jasné, že s předčasným odchodem ze světa nepočítala ani samotná herečka. Neexistuje totiž dokument, který by určoval, komu má v takovém případě co připadnout. Do řešení tohoto problému se zapojil i bývalý partner Vladimir Kličko.
Počasí v Česku bude do středy ovlivňovat tlaková výše, která postoupí ze střední nad jihovýchodní Evropu. Proudit sem stále bude teplý vzduch od jihu, babí léto má pokračovat. Od čtvrtka do neděle už se projeví změna.
Americký prezident Donald Trump chce pomoci republikánům k vítězství v listopadových kongresových volbách. Lidem proto znovu slíbil vyplacení 5000 dolarů, pokud volby dopadnou tak, jak si přeje. Favoritem hlasování jsou nicméně demokraté.
Proč má Polsko výrazně levnější pohonné hmoty? Česko například na úlevu dává necelou třetinu toho, co Polsko, v přepočtu na velikost ekonomiky. Levnější benzín a nafta v Polsku rozhodně nejsou zadarmo.
Vztahy princů Williama a Harryho nejsou nejlepší. Nic se na tom zatím nezměnilo ani poté, co se druhý jmenovaný vrátil z USA do Velké Británie. Příští rok by ale přece jen mohl nabídnout příležitost k usmíření. Upozornil na to britský deník Daily Mail.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) nakonec v sobotu neodcestoval na zahraniční cestu do Srbska. Úřad vlády to potvrdil pro slovenská média. Fico se měl v Bělehradě zúčastnit předvolební akce, vynechal také pietní akci.
Severní Korea v sobotu otestovala další balistickou raketu. Informoval o tom generální štáb jihokorejské armády. Soul vyzval sousední zemi, aby s podobnými testy přestala. Nedá se nicméně předpokládat, že by tato výzva byla vyslyšena.
Finanční trhy zatím žádný český „dluhový armagedon“ nevyhlížejí. Od loňských parlamentních voleb, které se konaly přesně před rokem, zdražilo České republice desetileté půjčování prakticky stejně jako Německu, tedy evropskému etalonu fiskální důvěryhodnosti. Výnos českého desetiletého státního dluhopisu se za posledních dvanáct měsíců zvýšil o 80,9 bazického bodu, německého o 76,1 bazického bodu. Rozdíl představuje pouhých 4,8 bazického bodu, tedy 0,048 procentního bodu.
NATO obdrželo další varování ohledně možných nežádoucích ruských aktivit. Tentokrát přišlo z Kyjeva. Moskva podle ukrajinské vojenské rozvědky plánuje se svými tajnými službami eskalaci hybridních operací na území členských států aliance a Evropské unie. Rozvědka to uvedla na sociální síti Telegram.
Přítomnost plísní na potravinách většinou vnímáme především jako senzorický či estetický problém. To podstatné ale je, že plísně mohou znamenat i významné, často pouhým okem zcela neviditelné zdravotní riziko. Jejich působením mohou vznikat toxické i rakovinotvorné látky. Pokud jsme schopni plíseň sami odhalit, nikdy plesnivé potraviny nekonzumujme a rozhodně nestačí odstranit zasaženou část pokrmu.
Česko od pátku řeší předem avizovanou absenci prezidenta Petra Pavla ve volební místnosti během obecních voleb, které se uskuteční příští týden. Do hlavy státu si rýpl i ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
Rusko varovalo cizince, kteří se nacházejí na Ukrajině, případně se tam chystají, a to včetně diplomatů. Ruské ministerstvo zahraničí zdůraznilo, že armáda bude pokračovat se systematickými útoky proti vojenským zařízením v Kyjevě a dalších ukrajinských městech v reakci na ukrajinské údery.