Dnes v deset hodin dopoledne začal na zámku v Lánech dlouho očekávaný ceremoniál k otevření obálky s údajnými posledními slovy Tomáše Garrigua Masaryka. Historici za účasti prezidenta Petra Pavla ji otevřeli přesně dvacet let poté, co ji Masarykův tajemník Jan Sum uložil do Národního archivu s datem otevření na dnešní den. Jak historici po otevření zjistili, jednalo se o dokument v angličtině o pěti stranách a nešlo o dopis, nýbrž o záznam Jana Masaryka. Dokument navíc podle prvního zkoumání není z roku 1937, ale z roku 1934, kdy se Masaryk cítil špatně a domníval se, že umírá.
Video: Otevírání obálky s posledními slovy TGM | YouTube
U samotného aktu byl přítomen nejen prezident, ale také zástupci Národního archivu a Masarykova ústavu. Mezi nimi i Dagmar Hájková, uznávaná odbornice na Masaryka, která měla za úkol přečíst dopis. Je totiž specialistka na rukopis Jana Masaryka, jenž měl slova svého otce na jeho smrtelné posteli zaznamenat.
Před otevřením se prezident Pavel vyjádřil k celé události s velkou dávkou zdrženlivosti a klidu. „Dopis vznikl v určité době a při určitém zdravotním stavu prezidenta,“ řekl. V úvodním projevu prezident Masaryka popsal jako symbol založení státu, ale také jako „živého člověka, který měl své chyby“.
Zdůraznil Masarykovu houževnatost a důstojnost, s níž vykonával svůj úřad. „Kladl důraz na hodnoty, které dnes stavíme do abstraktní roviny, jako je pravda a vlastenectví. Vlastenectví je láska k národu, ne nenávist k ostatním,“ dodal.
Mezi přítomnými byl i Masarykův prapravnuk Tomáš Kotík. Masarykova pravnučka Charlotta Kotíková se nemohla zúčastnit ze zdravotních důvodů, ale poskytla předem nahraný rozhovor.
Uvedla, že o dopisu slyšela teprve nedávno a byla by potěšena, kdyby Masarykova slova byla humanitního charakteru, aby se lidé k sobě chovali slušněji a neubližovali si. „Myslím, že bychom to hodně potřebovali všude po světě,“ dodala.
K otevření samotné obálky došlo přesně v 10:30. V obálce se nacházel jeden list papíru o velikosti A4, který zakrýval další obálku. Experti poté začali zkoumat její obsah. Samotného otevření obálky se ujala historička Dagmar Hájková.
Vzkaz je téměř celý v angličtině a číslování stránek je dodané tajemníkem Sumem. Podle prvního zkoumání historiků nejde o jeho poslední slova z roku 1937. Experti se domnívají, že je vyřknul v roce 1934, kdy se Masaryk cítil špatně.
„Jsem nemocný. Vážně nemocný. Je to konec, ale nebojím se. Budete pokračovat v práci, víte jak, ale musíte být opatrní. Ale víte, jak se chovat. Nemusím vám říkat nic víc. Jsem zcela neschopen,“ píše se v dopise.
Masaryk následně označil předsedu Hlinkovy slovenské lidové strany Andreje Hlinku za hlupáka za to, že udělal chybu s Maďary. „Jestliže jsou lidé nevzdělaní a hloupí, nemůžete toho pro ně moc udělat. Lidé se bojí smrti, ale nejde o nic, čeho byste se měli bát. Jen si kupte nové šaty. To je všechno. A hlavně funus,“ píše se dále v dopise.
Dopis nyní poputuje na expertízu, kde se historici pokusí přesně určit datum jeho vzniku a poskytnou veřejnosti i přesný překlad celého vzkazu.
Evropské státy se v závěru letošního roku potýkají s mimořádně silnou vlnou chřipky, kterou pohání nová, vysoce nakažlivá varianta viru. Podle varování Světové zdravotnické organizace (WHO) čelí řada nemocnic extrémnímu náporu, který komplikuje fakt, že epidemie vypukla o měsíc dříve, než bývá zvykem.
Americký prezident Donald Trump nedávno vyhlásil „totální blokádu“ všech sankcionovaných ropných tankerů směřujících do Venezuely i z ní. Tento krok, který je součástí širší operace Southern Spear (Jižní kopí), posouvá dosavadní námořní demonstrace a protidrogové razie do roviny agresivní ekonomické války.
Britský král Karel III. ve svém tradičním vánočním poselství, které letos pronesl z historické kaple Westminster Abbey, vyzval národ k jednotě a vzájemnému porozumění v čím dál více rozděleném světě.
Marina Lacerda, jedna z žen, které přežily zneužívání ze strany usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, ostře vyzvala k tomu, aby byl Andrew Mountbatten-Windsor konečně pohnán ke spravedlnosti.
I přes neutichající zprávy o klimatických hrozbách přinesl rok 2025 několik zásadních vítězství pro naši planetu, která potvrzují, že úsilí o ochranu životního prostředí přináší reálné výsledky.
Západ poprvé od začátku války formuluje ucelený plán, jak zajistit bezpečnost Ukrajiny po případném příměří. Berlínská jednání odhalují posun Evropy od pasivity k odpovědnosti, ale také hluboké slabiny evropské obrany, rostoucí americký izolacionismus a trvající nedůvěru vůči Rusku. Návrh stojí na silné ukrajinské armádě, omezené evropské vojenské přítomnosti a americké zpravodajské dominanci. Jde o realistický rámec a zároveň test, zda se Západ dokáže poučit z vlastních chyb.
Vědci z prestižních univerzit, jako jsou Harvard a Oxford, vyvíjejí jednoduchý krevní test, který dokáže předpovědět, u kterých pacientů hrozí nejvyšší riziko vážných komplikací spojených s hypertrofickou kardiomyopatií (HCM).
Evropští lídři se v úterý rázně postavili za autonomii Grónska poté, co americký prezident Donald Trump jmenoval guvernéra Louisiany Jeffa Landryho zvláštním vyslancem pro tento arktický ostrov.
Známý MMA bojovník Karlos Vémola skončil na základě rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 ve vazební věznici. Soudce tak vyhověl žádosti žalobce, který se obával, že by zápasník mohl kvůli hrozbě velmi přísného trestu uprchnout.
Vize budoucnosti, ve které umělá inteligence (AI) přebírá kontrolu nad planetou, již není jen námětem pro sci-fi filmy. Přední světoví experti, včetně otce zakladatele moderní AI Geoffreyho Hintona nebo vizionáře Elona Muska, varují před scénářem, kdy nás naše vlastní výtvory mohou vyhladit.
Skupina třinácti evropských států a Japonsko ostře odsoudily nedávné rozhodnutí izraelské vlády legalizovat devatenáct osadnických základen na okupovaném Západním břehu Jordánu.
Opakovaná kritika Donalda Trumpa na adresu Evropské unie staví evropské politiky před dříve nepředstavitelnou výzvu. Starý kontinent se musí připravit na možnost, že Spojené státy přestanou plnit roli hlavního garanta jeho bezpečnosti. Podle mnoha hlasů, včetně německých zákonodárců, éra automatických amerických záruk definitivně skončila. Evropa je proto nucena budovat vlastní obranné kapacity mnohem rychleji, než se původně plánovalo.