Dnes v deset hodin dopoledne začal na zámku v Lánech dlouho očekávaný ceremoniál k otevření obálky s údajnými posledními slovy Tomáše Garrigua Masaryka. Historici za účasti prezidenta Petra Pavla ji otevřeli přesně dvacet let poté, co ji Masarykův tajemník Jan Sum uložil do Národního archivu s datem otevření na dnešní den. Jak historici po otevření zjistili, jednalo se o dokument v angličtině o pěti stranách a nešlo o dopis, nýbrž o záznam Jana Masaryka. Dokument navíc podle prvního zkoumání není z roku 1937, ale z roku 1934, kdy se Masaryk cítil špatně a domníval se, že umírá.
Video: Otevírání obálky s posledními slovy TGM | YouTube
U samotného aktu byl přítomen nejen prezident, ale také zástupci Národního archivu a Masarykova ústavu. Mezi nimi i Dagmar Hájková, uznávaná odbornice na Masaryka, která měla za úkol přečíst dopis. Je totiž specialistka na rukopis Jana Masaryka, jenž měl slova svého otce na jeho smrtelné posteli zaznamenat.
Před otevřením se prezident Pavel vyjádřil k celé události s velkou dávkou zdrženlivosti a klidu. „Dopis vznikl v určité době a při určitém zdravotním stavu prezidenta,“ řekl. V úvodním projevu prezident Masaryka popsal jako symbol založení státu, ale také jako „živého člověka, který měl své chyby“.
Zdůraznil Masarykovu houževnatost a důstojnost, s níž vykonával svůj úřad. „Kladl důraz na hodnoty, které dnes stavíme do abstraktní roviny, jako je pravda a vlastenectví. Vlastenectví je láska k národu, ne nenávist k ostatním,“ dodal.
Mezi přítomnými byl i Masarykův prapravnuk Tomáš Kotík. Masarykova pravnučka Charlotta Kotíková se nemohla zúčastnit ze zdravotních důvodů, ale poskytla předem nahraný rozhovor.
Uvedla, že o dopisu slyšela teprve nedávno a byla by potěšena, kdyby Masarykova slova byla humanitního charakteru, aby se lidé k sobě chovali slušněji a neubližovali si. „Myslím, že bychom to hodně potřebovali všude po světě,“ dodala.
K otevření samotné obálky došlo přesně v 10:30. V obálce se nacházel jeden list papíru o velikosti A4, který zakrýval další obálku. Experti poté začali zkoumat její obsah. Samotného otevření obálky se ujala historička Dagmar Hájková.
Vzkaz je téměř celý v angličtině a číslování stránek je dodané tajemníkem Sumem. Podle prvního zkoumání historiků nejde o jeho poslední slova z roku 1937. Experti se domnívají, že je vyřknul v roce 1934, kdy se Masaryk cítil špatně.
„Jsem nemocný. Vážně nemocný. Je to konec, ale nebojím se. Budete pokračovat v práci, víte jak, ale musíte být opatrní. Ale víte, jak se chovat. Nemusím vám říkat nic víc. Jsem zcela neschopen,“ píše se v dopise.
Masaryk následně označil předsedu Hlinkovy slovenské lidové strany Andreje Hlinku za hlupáka za to, že udělal chybu s Maďary. „Jestliže jsou lidé nevzdělaní a hloupí, nemůžete toho pro ně moc udělat. Lidé se bojí smrti, ale nejde o nic, čeho byste se měli bát. Jen si kupte nové šaty. To je všechno. A hlavně funus,“ píše se dále v dopise.
Dopis nyní poputuje na expertízu, kde se historici pokusí přesně určit datum jeho vzniku a poskytnou veřejnosti i přesný překlad celého vzkazu.
Při pohledu z okna to tak nevypadá, ale blíží se návrat zimního počasí. Meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v pátek vydali varování před víkendovým sněžením a tvorbou sněhových jazyků.
Bylo jasné před touto olympiádou v Miláně a Cortině d'Ampezzo, že teprve devatenáctiletý český rychlobruslařský talent Metoděj Jílek bude patřit mezi největší medailové naděje české olympijské výpravy. A tyto předpovědi se vyplňují do puntíku. Po stříbru na pěti kilometrech získává na svých prvních olympijských hrách i zlato po dalším fenomenálním výkonu na desetikilometrové trati.
Psychicky náročným dnem byl čtvrtek pro pozůstalé po moderátorovi Patriku Hezuckém, který na konci loňského roku podlehl vážnému onemocnění. Na nedožité 56. narozeniny samozřejmě nezapomněla ani vdova Nikola.
Česko slaví další medaili ze zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Sbírku cenných kovů z olympiády završila Eva Adamczyková, která se vrátila pod pět kruhů po vážném zranění a následné mateřské pauze. Adamczyková skončila druhá ve finále snowboardcrossového závodu.
Náměstek amerického ministra obrany Elbridge Colby vyzval v Bruselu k vytvoření nové verze Severoatlantické aliance, kterou označil jako „NATO 3.0“. Podle jeho vize by evropští spojenci měli převzít mnohem větší finanční i praktickou odpovědnost za vlastní bezpečnost. Colbyho projev, přednesený za zavřenými dveřmi na setkání ministrů obrany, byl vnímán jako překvapivě smířlivý, přestože jasně definoval nutnost hluboké transformace celého bloku.
Americká armáda posiluje svou přítomnost na Blízkém východě vysláním druhé letadlové lodi, USS Gerald Ford. Ta se v regionu připojí k plavidlu USS Abraham Lincoln, což podle stanice CNN znamená citelné zvýšení vojenského tlaku na Teherán.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) zveřejnila náborové video v mandarínštině, které je přímo zacíleno na čínské vojáky. Tato iniciativa se zjevně snaží využít nestability v Lidové osvobozenecké armádě, kterou v poslední době zasáhla série čistek na nejvyšších místech. Video s názvem „Důvod, proč vykročit vpřed: Zachránit budoucnost“ se objevilo na kanálu YouTube ve čtvrtek.
Otázka prezidentských voleb na Ukrajině se v diplomatických kuloárech stala horkým tématem, přestože země stále čelí plnohodnotné ruské agresi. Prezident Volodymyr Zelenskyj musel v těchto dnech rázně utnout spekulace, podle nichž se chystal u příležitosti čtvrtého výročí invaze vyhlásit termín voleb nebo referendum o míru. Podle prezidentské kanceláře zůstává jakékoli hlasování v současné situaci nereálné, protože absolutní prioritou je bezpečnost občanů.
Americký prezident Donald Trump, který v minulosti prohlásil, že jako hlava státu má právo dělat si absolutně cokoli, začíná narážet na první vážné překážky. Ačkoliv se nijak nevzdal svého úsilí o totální moc, v posledních týdnech se objevují sice drobné, ale velmi významné projevy odporu. Ukazuje se, že strach z prezidenta postupně vyprchává a do řad rebelů se začínají přidávat i někteří republikáni, zatímco jeho klíčové politické cíle čelí zásahům ze strany soudů i občanské společnosti.
Generální tajemník NATO Mark Rutte při svém příjezdu na bezpečnostní konferenci v Mnichově ocenil výraznou proměnu v přístupu evropských lídrů k obraně. V návaznosti na čtvrteční ministerské jednání v Bruselu prohlásil, že mezi spojenci cítí zásadní „změnu myšlení“. Podle něj skončila éra desetiletí trvajících stížností Spojených států na to, že Evropa nevynakládá na svou bezpečnost dostatečné prostředky.
Evropa se nachází v situaci, kdy sice disponuje rozsáhlým arzenálem zbraní, ale bez úzké spolupráce se Spojenými státy by byla v případném rozsáhlém konfliktu fakticky ochromena. Ačkoliv evropské zbrojovky vyrábějí špičkové stíhačky, tanky i střely, kontinentu chybí klíčová „páteř“ moderního válčení, kterou tvoří zpravodajství, logistika a komunikační systémy ovládané Pentagonem. Bez těchto amerických strategických prvků, které propojují palebnou sílu do funkčního celku, má Evropa jen malou naději na účinné odstrašení ruské agrese.
Představa spřízněné duše, onoho jediného dokonalého protějšku obecně nazývaného „soulmate“, který na nás někde na světě čeká, nás provází celou historií. Od starořeckého mýtu o lidech rozdělených Diem, kteří po zbytek života hledají svou druhou polovinu, přes středověké rytířské romány až po moderní hollywoodské filmy se nám prodává myšlenka, že láska není náhodná, ale osudová. Co se však děje, když se na tento romantický ideál podíváme optikou moderní vědy, psychologie a dokonce i matematiky?