Evropští představitelé se během pátečního summitu v irském Dublinu přou o to, kdo by měl unijní sedmadvacítku oficiálně zastupovat v nadcházejících mírových jednáních o budoucnosti Ukrajiny. Zatímco administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa intenzivně usiluje o ukončení rusko-ukrajinského konfliktu a otevřela dveře k účasti Evropy u jednacího stolu, vnitřní neshody v samotné Evropské unii mohou zastínit celé diplomatické úsilí, píše Politico.
Tato situace nastala po dni plném intenzivních jednání, během nichž se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj setkal v Dublinu s desítkami evropských lídrů. Zelenskyj varoval, že Moskva se snaží přetvořit celkovou bezpečnostní architekturu kontinentu, a vyzval evropské vládní představitele k jednotnému postupu, jelikož předchozí rozhovory v Abú Zabí probíhaly bez přímé účasti Evropy.
Důležitým impulsem k těmto debatám se stala návštěva amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera v Moskvě, kde jednali přímo s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, načež odletěli do Dublinu informovat ukrajinského prezidenta. Přestože v Evropské unii panuje jednoznačná shoda na tom, že jako hlavní dárce a spojenec Ukrajiny musí mít své zástupce u jednacího stolu, unijní státy se dosud nedokázaly shodnout na tom, koho konkrétně pověřit touto rolí.
Diplomaté a unijní představitelé přitom rozdělili unijní scénu do několika odlišných táborů. V prvním z nich roste podpora pro předsedu Evropské rady Antónia Costu, jehož institucionální mandát a dřívější zkušenosti portugalského premiéra představují přirozenou a neutrální volbu pro reprezentaci unijních zemí na mezinárodní scéně.
Podporu Costovi veřejně vyjádřil například estonský premiér Kristen Michal, italská premiérka Giorgia Meloniová či představitelé Polska a Lucemburska. Samotný předseda Evropské rady navíc připomněl, že zastupování unie navenek vyplývá přímo z jeho oficiální funkce a odpovědnosti vůči členským státům.
Zcela jinou reakci vyvolává otázka případného pověření šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové, jejíž jméno rozděluje evropské diplomaty na dva tábory. Zatímco někteří kritici namítají, že její ostrý a nekompromisní postoj vůči Moskvě by mohl Kreml odradit od jednání, její zastánci naopak argumentují, že právě tato pevná a zásadová pozice z ní činí nejvhodnějšího zástupce pro obranu evropských zájmů.
Významnou překážkou při hledání jednotného řešení jsou rovněž postoje dvou nejsilnějších kontinentálních mocností, tedy Německa a Francie. Německý kancléř Friedrich Merz odmítá odevzdat veškerou pravomoc Bruselu a prosazuje zachování osvědčeného formátu spolupráce hlavních evropských zemí a Polska.
Podobně zdrženlivá je také Francie, která disponuje stálým křeslem v Radě bezpečnosti OSN a vlastním jaderným arzenálem, což Paříži dává specifickou diplomatickou váhu. Francouzští zástupci proto dávají jasně najevo, že unijní instituce nemohou plně nahradit přímou účast pařížské vlády v klíčových bezpečnostních otázkách.
Unijní představitelé na pátečním setkání v Dublinu formální jmenování jednotného vyjednavače pravděpodobně neuzavřou, avšak probíhající debaty směřují k nalezení širšího porozumění ohledně budoucí formy evropské reprezentace. Ukrajinský prezident v této souvislosti vyzval unijní partnery k rychlému rozhodnutí, aby Evropa zaujala jasné stanovisko ještě v průběhu listopadu.
Evropští představitelé se během pátečního summitu v irském Dublinu přou o to, kdo by měl unijní sedmadvacítku oficiálně zastupovat v nadcházejících mírových jednáních o budoucnosti Ukrajiny. Zatímco administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa intenzivně usiluje o ukončení rusko-ukrajinského konfliktu a otevřela dveře k účasti Evropy u jednacího stolu, vnitřní neshody v samotné Evropské unii mohou zastínit celé diplomatické úsilí, píše Politico.
Bývalý americký ministr zahraničí John Kerry označil na probíhajícím klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi amerického prezidenta Donalda Trumpa za "největšího lůzra" kvůli jeho rozhodnutí opustit opatření proti klimatické krizi a přenechat vedoucí pozici v oblasti čisté energie Číně.
Ruský prezident Vladimir Putin na čtvrtečním setkání s americkými vyslanci v Moskvě navrhl uspořádání společné rusko-ukrajinské humanitární mise do východoukrajinského města Kostiantynivka, která by měla zajistit evakuaci zbývajících civilistů.
Ukrajinská města čelí v důsledku intenzivních ruských útoků na energetickou infrastrukturu masivním výpadkům dodávek proudu. Tyto plánované odstávky uvrhují obyvatele do tmy, chladu a nejistoty již s příchodem letošní zimy. Situace v zemi je mimořádně kritická a ohrožuje základní životní podmínky milionů lidí.
Vyšetřování pátečního kolapsu letecké dopravy v USA ukazuje, že ho doopravdy způsobila zastaralá infrastruktura, na kterou se ve Státech stále spoléhá. Problémy se nejprve objevily na jednom místě, ale postupem času se rozšířily do většiny center řízení letového provozu v zemi.
V USA se připravují na vydání nových memoárů bývalého prezidenta Joea Bidena. Pro Evropany jsou zajímavé především jeho postřehy ohledně hlavních postav stále probíhající války na Ukrajině. Biden v knize odhalil, co si myslí o Volodymyru Zelenském i Vladimiru Putinovi.
Američtí vyjednavači se zeptali Ukrajinců, zda by byli ochotní stáhnout své jednotky z Donbasu a tím ho efektivně přenechat Rusku výměnou za členství v NATO. Novinářům to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, informuje deník Kyiv Post.
Po Polsku se další evropská země rozhodla významně omezit vojenskou pomoc napadené Ukrajině. Bulharští představitelé v sobotu oznámili, že končí s finančními příspěvky na nákupy zbraní i dodávkami zbraní a munice z vlastních skladů.
Příjemné podzimní počasí, které panovalo o víkendu, se do nadcházejícího týdne nepřenese. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) má v následujících dnech pršet. Navzdory tomu ale mohou nejvyšší teploty vystoupat na nadprůměrných 14 stupňů.
Italské regulační orgány udělily masivní pokutu americké technologické firmě Meta, protože přistupovala k fotkám uživatelů s přístroji s operačním systémem Android bez jejich výslovného souhlasu. Informovala o tom BBC. Meta má zaplatit 805 milionů eur.
Zdražování energií v Česku se stále výrazněji přelévá také na trh s palivovým dřevem, peletami a briketami. Jejich ceny letos vzrostly zhruba o pětinu, v některých případech i více. Nejvýraznější cenové tlaky se týkají suchého tvrdého dřeva, jehož nabídka je omezenější. Domácnosti, které v minulosti investovaly do vytápění dřevem jako levnější alternativy plynu či elektřiny, tak nyní zjišťují, že ani tento způsob vytápění není vůči energetickým otřesům imunní.
Americký prezident Donald Trump, šéf Kremlu Vladimir Putin a čínský komunistický vůdce Si Ťin-pching se příští týden plánují setkat na okraj summitu v Číně. Uvedl to Bílý dům, informovala britská stanice BBC.