I když od odchodu Joea Bidena z Bílého domu uplynulo již hodně času, Donald Trump, který se do úřadu vrátil jako jeho nástupce, se od postavy svého předchůdce nedokáže odpoutat. Téměř při každém veřejném vystoupení Trump kritizuje Bidenovy kroky nebo se posmívá jeho zdravotnímu stavu. Tato fixace sice pramení z hluboké osobní zášti, ale podle analýzy CNN má i politický základ v Bidenových reálných neúspěších, jako byla nezvládnutá situace na hranicích nebo vysoká inflace.
Trumpova strategie svalovat veškerou odpovědnost na předchůdce však začíná narážet na realitu jeho vlastního vládnutí. Při nedávném spuštění miliardové pomoci pro farmáře Trump prohlásil, že napravuje „totální chaos“ po Bidenovi.
Faktem přitom zůstává, že problémy zemědělců prohloubila především Trumpova vlastní celní válka s Čínou. Současný prezident však odmítá jakoukoli vinu a Bidena činí odpovědným za vše od problémů v autoprůmyslu až po válku na Ukrajině. Tu by prý Rusko nikdy nerozpoutalo, kdyby byl u moci on, a proto konflikt označuje za „Bidenovu válku“.
Podobně se Trump staví i k ekonomickým otázkám. Nedávno nepravdivě tvrdil, že po svém nástupu převzal nejhorší inflaci v dějinách USA. O tom, jak moc je tato rétorika v administrativě zakořeněná, svědčí i fakt, že na zasedání kabinetu padlo Bidenovo jméno více než třicetkrát.
Ministři a poradci zjevně pochopili, že nejlepší cestou, jak si šéfa naklonit, je sborové obviňování jeho soka. Trump dokonce na Bidena svalil vinu i za útok na členy Národní gardy s argumentem, že útočník přišel do země za minulé vlády, ačkoliv azyl získal až za té současné.
Osobní rovina jejich sporu je neméně intenzivní. Trump je přesvědčen, že za jeho dřívějšími trestními stíháními stál osobně Biden, ačkoliv ten jakékoli ovlivňování justice vždy popíral. Devětasedmdesátiletý Trump se také velmi rád a nevybíravě strefuje do vitality svého třiaosmdesátiletého předchůdce. Zatímco na Bidenovu adresu trousí poznámky o tom, že by ani nezvedl hůl, na svou vlastní fyzickou kondici je až marnivě hrdý a dává ji okázale najevo.
Ne vše lze ale vysvětlit chybami minulosti. Trumpova cla prokazatelně zvyšují ceny pro americké spotřebitele, což je fakt, který si prezident odmítá připustit. Veřejnost to však vnímá jinak – podle průzkumu Fox News viní ze současného stavu ekonomiky 62 % Američanů právě Trumpa, zatímco na Bidena ukazuje jen necelá třetina. Trumpova popularita se tak v současnosti pohybuje kolem 39 %, což naznačuje, že voliči už nechtějí slyšet výmluvy na minulost, ale očekávají výsledky od současného vedení.
Je pravdou, že kdyby Bidenovo vládnutí bylo bezchybné, Trump by se k moci pravděpodobně nevrátil. Bidenovo počáteční bagatelizování imigrační krize a inflace skutečně vehnalo mnoho voličů zpět do Trumpovy náruče. Nicméně pro Trumpa i jeho viceprezidenta JD Vanceho bude stále těžší přesvědčovat lidi, že za aktuální problémy s dostupností bydlení či zboží mohou demokraté. Američané totiž žijí v přítomnosti a hra na to, „kdo za to může“, je přestává zajímat.
Zabavení ropného tankeru Skipper a dalších dvou plavidel během víkendu představuje dosud nejostřejší krok v rámci amerického tažení proti režimu Nicoláse Madura. Zatímco předchozí operace se soustředily na menší čluny, výsadek na palubu velkého plavidla v mezinárodních vodách posouvá aktivity Washingtonu na novou úroveň.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Spojené státy americké jsou jedinou mocností na světě, která má dostatečný vliv na to, aby přiměla Rusko k ukončení válečného konfliktu na Ukrajině.
I když od odchodu Joea Bidena z Bílého domu uplynulo již hodně času, Donald Trump, který se do úřadu vrátil jako jeho nástupce, se od postavy svého předchůdce nedokáže odpoutat. Téměř při každém veřejném vystoupení Trump kritizuje Bidenovy kroky nebo se posmívá jeho zdravotnímu stavu. Tato fixace sice pramení z hluboké osobní zášti, ale podle analýzy CNN má i politický základ v Bidenových reálných neúspěších, jako byla nezvládnutá situace na hranicích nebo vysoká inflace.
Americká veřejnost čelí znepokojivé otázce, zda není opět zatahována do válečného konfliktu na základě polopravd a vládních lží. Současná administrativa prezidenta Donalda Trumpa stupňuje vojenské operace proti Venezuele, které oficiálně prezentuje jako boj proti obchodu s drogami a terorismu. Prezident Trump dokonce označil vládu Nicoláse Madura za zahraniční teroristickou organizaci, což je v americké diplomacii historický precedens.
Americkou veřejností otřásly nově zveřejněné dokumenty FBI, které odhalily šokující nečinnost federálních úřadů v případu Jeffreyho Epsteina. Záznamy ukazují, že Maria Farmer, malířka, která pro Epsteina pracovala, informovala úřady o jeho zločinech již v roce 1996. Kdyby tehdy FBI zasáhla, mohlo být podle právníků ušetřeno více než 1 000 obětí, které Epstein zneužil v následujících třech desetiletích.
Válka na Ukrajině od základů změnila pohled na technologický životní cyklus zbraní. Zatímco v roce 2022 mohl nový systém na bojišti fungovat celou sezónu, v roce 2025 se tato doba zkrátila na pouhé týdny. Rozhodující výhodu nyní drží ta strana, která dokáže inovovat nejrychleji a vyrábět s nejnižšími náklady. Ukrajina proto musí propojit masovou produkci levných zbraní s budováním trvalé technologické převahy, aby dokázala Rusko dlouhodobě odstrašit.
Charita Missing People varuje před „skrytou krizí“, kdy v Británii každoročně "zmizí" přes 40 000 žen a dívek v důsledku násilí. Mnohé z nich jsou vystaveny extrémnímu nebezpečí, včetně sexuálního napadení nebo zneužívání. Aktivisté upozorňují, že vládní strategie na snížení násilí na ženách o polovinu během deseti let dostatečně neřeší úzkou souvislost mezi útěky z domova a prožitým násilím.
Americké ministerstvo spravedlnosti čelí ostré kritice poté, co z jeho webových stránek záhadně zmizelo nejméně 16 souborů souvisejících s kauzou Jeffreyho Epsteina. K odstranění materiálů došlo necelý den po jejich dlouho očekávaném zveřejnění, ke kterému úřady přiměl nový zákon o transparentnosti. Mezi chybějícími dokumenty byla i fotografie, na níž je zachycen Donald Trump společně s Epsteinem, Melanií Trumpovou a Ghislaine Maxwellovou.
Bondi Beach, světově proslulý symbol australského multikulturalismu a pohody, se 15. prosince proměnil v dějiště nepředstavitelné tragédie. Dva ozbrojenci zde zastřelili 15 lidí v útoku, který byl podle svědků i vyšetřovatelů motivován nenávistí vůči židovské komunitě. Pro Austrálii, která se pyšní největším počtem přeživších holocaustu na obyvatele mimo Izrael, jde o nejhorší masovou střelbu za posledních 30 let a moment, který zásadně otřásl pocitem bezpečí místních Židů.
Páteční útok izraelské armády na školu v Gaze, která sloužila jako útočiště pro vysídlené rodiny, si vyžádal nejméně šest obětí, včetně malého dítěte. Podle palestinských zdravotníků a civilní obrany k incidentu došlo ve chvíli, kdy izraelské jednotky zahájily palbu přes takzvanou žlutou linii – hranici příměří, ke které se stáhly v rámci mírové dohody platné od 10. října 2025.
Ministerstvo spravedlnosti pod vedením administrativy Donalda Trumpa čelí vlně kritiky a hrozbám právními kroky poté, co v pátek 19. prosince 2025 zveřejnilo pouze omezenou část dokumentů týkajících se kauzy Jeffreyho Epsteina. Podle zákonodárců i odborníků je tento postup v přímém rozporu se zákonem, který nařizoval úplné odtajnění spisů.
Americké zpravodajské služby varují, že cíle Vladimira Putina na Ukrajině zůstávají i na konci roku 2025 neměnné. Podle tajných zpráv, které mají k dispozici vysoce postavení činitelé ve Washingtonu, ruský prezident stále usiluje o ovládnutí celé země a obnovu vlivu nad částmi Evropy, které kdysi patřily k sovětskému bloku. Tyto informace jsou v přímém rozporu s tvrzeními týmu Donalda Trumpa, který věří, že se podaří brzy vyjednat mír a že Putin je ochoten konflikt ukončit.