I když od odchodu Joea Bidena z Bílého domu uplynulo již hodně času, Donald Trump, který se do úřadu vrátil jako jeho nástupce, se od postavy svého předchůdce nedokáže odpoutat. Téměř při každém veřejném vystoupení Trump kritizuje Bidenovy kroky nebo se posmívá jeho zdravotnímu stavu. Tato fixace sice pramení z hluboké osobní zášti, ale podle analýzy CNN má i politický základ v Bidenových reálných neúspěších, jako byla nezvládnutá situace na hranicích nebo vysoká inflace.
Trumpova strategie svalovat veškerou odpovědnost na předchůdce však začíná narážet na realitu jeho vlastního vládnutí. Při nedávném spuštění miliardové pomoci pro farmáře Trump prohlásil, že napravuje „totální chaos“ po Bidenovi.
Faktem přitom zůstává, že problémy zemědělců prohloubila především Trumpova vlastní celní válka s Čínou. Současný prezident však odmítá jakoukoli vinu a Bidena činí odpovědným za vše od problémů v autoprůmyslu až po válku na Ukrajině. Tu by prý Rusko nikdy nerozpoutalo, kdyby byl u moci on, a proto konflikt označuje za „Bidenovu válku“.
Podobně se Trump staví i k ekonomickým otázkám. Nedávno nepravdivě tvrdil, že po svém nástupu převzal nejhorší inflaci v dějinách USA. O tom, jak moc je tato rétorika v administrativě zakořeněná, svědčí i fakt, že na zasedání kabinetu padlo Bidenovo jméno více než třicetkrát.
Ministři a poradci zjevně pochopili, že nejlepší cestou, jak si šéfa naklonit, je sborové obviňování jeho soka. Trump dokonce na Bidena svalil vinu i za útok na členy Národní gardy s argumentem, že útočník přišel do země za minulé vlády, ačkoliv azyl získal až za té současné.
Osobní rovina jejich sporu je neméně intenzivní. Trump je přesvědčen, že za jeho dřívějšími trestními stíháními stál osobně Biden, ačkoliv ten jakékoli ovlivňování justice vždy popíral. Devětasedmdesátiletý Trump se také velmi rád a nevybíravě strefuje do vitality svého třiaosmdesátiletého předchůdce. Zatímco na Bidenovu adresu trousí poznámky o tom, že by ani nezvedl hůl, na svou vlastní fyzickou kondici je až marnivě hrdý a dává ji okázale najevo.
Ne vše lze ale vysvětlit chybami minulosti. Trumpova cla prokazatelně zvyšují ceny pro americké spotřebitele, což je fakt, který si prezident odmítá připustit. Veřejnost to však vnímá jinak – podle průzkumu Fox News viní ze současného stavu ekonomiky 62 % Američanů právě Trumpa, zatímco na Bidena ukazuje jen necelá třetina. Trumpova popularita se tak v současnosti pohybuje kolem 39 %, což naznačuje, že voliči už nechtějí slyšet výmluvy na minulost, ale očekávají výsledky od současného vedení.
Je pravdou, že kdyby Bidenovo vládnutí bylo bezchybné, Trump by se k moci pravděpodobně nevrátil. Bidenovo počáteční bagatelizování imigrační krize a inflace skutečně vehnalo mnoho voličů zpět do Trumpovy náruče. Nicméně pro Trumpa i jeho viceprezidenta JD Vanceho bude stále těžší přesvědčovat lidi, že za aktuální problémy s dostupností bydlení či zboží mohou demokraté. Američané totiž žijí v přítomnosti a hra na to, „kdo za to může“, je přestává zajímat.
Andrej Babiš se po říjnových sněmovních volbách vrátil do role premiéra, která ho zcela zaměstnává. Oproti předchozímu funkčnímu období je však jedna věc jinak. Šéf hnutí ANO už netvoří pár s manželkou Monikou, která ho dříve doprovázela. Jak charakterizoval jejich aktuální vztah?
Americký prezident Donald Trump kvůli válce na Blízkém východě odkládal jednání s jedním z největších hráčů světové politiky. Nyní oznámil, že očekávaná schůzka má nový termín. Čínu navštíví v polovině května.
Mimořádně otřesným činem se od noci na středu zabývají kriminalisté z pražského oddělení vražd. Výjimečný trest hrozí muži, jenž se měl dopustit vraždy dítěte. Mezi pachatelem a obětí byla blízká rodinná vazba.
Do Česka se alespoň na některá místa vrátilo zimní počasí. Meteorologové dnes doplnili platné varování, když upozornili na silný vítr, který bude v nárazech dosahovat rychlosti až 70 kilometrů za hodinu. Výstraha před sněžením v Beskydech zůstává beze změny.
Oběť usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina poprvé veřejně promluvila o hrůzách, které prožila. Žena, která vystupuje pod pseudonymem Nicky, v emotivním rozhovoru pro pořad BBC Newsnight popsala, jak ji miliardář nadrogoval a znásilnil v době, kdy se snažila prosadit jako devatenáctiletá modelka.
Polsko se rozhodlo k razantnímu kroku v boji proti ekonomickým dopadům války na Blízkém východě. Premiér Donald Tusk oznámil rozsáhlý záchranný balíček, jehož cílem je zastropovat ceny pohonných hmot a výrazně snížit daně, aby ochránil polské občany před drastickým nárůstem životních nákladů.
Generální tajemník NATO Mark Rutte ocenil zásadní obrat v přístupu evropských spojenců k vlastní bezpečnosti. Podle nejnovějších dat zvýšily evropské členské státy a Kanada v roce 2025 své výdaje na obranu o rekordních 20 % ve srovnání s předchozím rokem. Tento posun Rutte označil za historický moment, který reflektuje zásadně změněné bezpečnostní prostředí v euroatlantické oblasti.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil značnou frustraci nad dosavadním přístupem Íránu k mírovým rozhovorům a varoval, že čas pro dosažení dohody se neúprosně krátí. Ve svém nejnovějším příspěvku na sociální síti Truth Social označil íránské vyjednavače za „velmi odlišné a zvláštní“. Podle Trumpa jsou íránští zástupci v soukromí ochotni k ústupkům, zatímco navenek se snaží zachovat tvář.
Bývalý venezuelský prezident Nicolás Maduro se ve čtvrtek znovu postaví před federální soud v Manhattanu. Jeho obhajoba se pokusí přesvědčit soudce Alvina Hellersteina, aby žalobu za narkoterorismus smetl ze stolu. Madurovi právníci tvrdí, že americká vláda záměrně podkopává jejich schopnost klienta hájit tím, že blokuje financování jeho právního zastoupení.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování před „zdravotní krizí v přímém přenosu“, která pohlcuje Blízký východ. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří, Dr. Hanan Balkhy, vyzvala k okamžitému zastavení bojů a zdůraznila, že nemocnice a zdravotnická zařízení se musí stát „bezpečnými útočišti“, nikoliv terči vojenských útoků. Situace se podle ní vymyká kontrole v mnoha částech regionu, který zahrnuje 22 zemí a území včetně Íránu, Libanonu, Gazy či Súdánu.
V diplomatických kruzích se objevila zpráva, která vrhá nové světlo na pozadí probíhajícího konfliktu a snahy o jeho ukončení. Izrael podle webu The Guardian na žádost Pákistánu vyřadil ze svého seznamu cílů dvě klíčové postavy íránského režimu: ministra zahraničí Abbáse Arákčího a předsedu parlamentu Mohammada Bágra Ghalíbáfa. Podle agentury Reuters, která se odvolává na zdroje z Islámábádu, se tak stalo poté, co Pákistán apeloval na Spojené státy, aby tyto muže ušetřily.
Kromě skutečných výbuchů a přesunů vojsk v oblasti Blízkého východu se naplno rozhořela i paralelní digitální bitva. Íránský režim spustil masivní online kampaň, jejímž cílem je ovlivnit americké veřejné mínění a vytvořit tlak na prezidenta Donalda Trumpa, aby ukončil vojenské operace. Podle analýz webu France24 využívá Teherán k šíření chaosu a protiválečných nálad nejmodernější nástroje, včetně obsahu generovaného umělou inteligencí (AI).