I když od odchodu Joea Bidena z Bílého domu uplynulo již hodně času, Donald Trump, který se do úřadu vrátil jako jeho nástupce, se od postavy svého předchůdce nedokáže odpoutat. Téměř při každém veřejném vystoupení Trump kritizuje Bidenovy kroky nebo se posmívá jeho zdravotnímu stavu. Tato fixace sice pramení z hluboké osobní zášti, ale podle analýzy CNN má i politický základ v Bidenových reálných neúspěších, jako byla nezvládnutá situace na hranicích nebo vysoká inflace.
Trumpova strategie svalovat veškerou odpovědnost na předchůdce však začíná narážet na realitu jeho vlastního vládnutí. Při nedávném spuštění miliardové pomoci pro farmáře Trump prohlásil, že napravuje „totální chaos“ po Bidenovi.
Faktem přitom zůstává, že problémy zemědělců prohloubila především Trumpova vlastní celní válka s Čínou. Současný prezident však odmítá jakoukoli vinu a Bidena činí odpovědným za vše od problémů v autoprůmyslu až po válku na Ukrajině. Tu by prý Rusko nikdy nerozpoutalo, kdyby byl u moci on, a proto konflikt označuje za „Bidenovu válku“.
Podobně se Trump staví i k ekonomickým otázkám. Nedávno nepravdivě tvrdil, že po svém nástupu převzal nejhorší inflaci v dějinách USA. O tom, jak moc je tato rétorika v administrativě zakořeněná, svědčí i fakt, že na zasedání kabinetu padlo Bidenovo jméno více než třicetkrát.
Ministři a poradci zjevně pochopili, že nejlepší cestou, jak si šéfa naklonit, je sborové obviňování jeho soka. Trump dokonce na Bidena svalil vinu i za útok na členy Národní gardy s argumentem, že útočník přišel do země za minulé vlády, ačkoliv azyl získal až za té současné.
Osobní rovina jejich sporu je neméně intenzivní. Trump je přesvědčen, že za jeho dřívějšími trestními stíháními stál osobně Biden, ačkoliv ten jakékoli ovlivňování justice vždy popíral. Devětasedmdesátiletý Trump se také velmi rád a nevybíravě strefuje do vitality svého třiaosmdesátiletého předchůdce. Zatímco na Bidenovu adresu trousí poznámky o tom, že by ani nezvedl hůl, na svou vlastní fyzickou kondici je až marnivě hrdý a dává ji okázale najevo.
Ne vše lze ale vysvětlit chybami minulosti. Trumpova cla prokazatelně zvyšují ceny pro americké spotřebitele, což je fakt, který si prezident odmítá připustit. Veřejnost to však vnímá jinak – podle průzkumu Fox News viní ze současného stavu ekonomiky 62 % Američanů právě Trumpa, zatímco na Bidena ukazuje jen necelá třetina. Trumpova popularita se tak v současnosti pohybuje kolem 39 %, což naznačuje, že voliči už nechtějí slyšet výmluvy na minulost, ale očekávají výsledky od současného vedení.
Je pravdou, že kdyby Bidenovo vládnutí bylo bezchybné, Trump by se k moci pravděpodobně nevrátil. Bidenovo počáteční bagatelizování imigrační krize a inflace skutečně vehnalo mnoho voličů zpět do Trumpovy náruče. Nicméně pro Trumpa i jeho viceprezidenta JD Vanceho bude stále těžší přesvědčovat lidi, že za aktuální problémy s dostupností bydlení či zboží mohou demokraté. Američané totiž žijí v přítomnosti a hra na to, „kdo za to může“, je přestává zajímat.
Evropská unie se poučila z chyb v oblasti umělé inteligence a připravuje novou legislativní strategii s názvem Quantum Act, která má zajistit, že kontinent neprospí další technologickou revoluci. Podle listopadového návrhu získaného redakcí serveru Politico se Bruselu podařilo identifikovat faktory, které dříve omezovaly evropské ambice, včetně nedostatku financí na komercializaci výzkumu a globální škálování.
Výsledky nedávných amerických voleb přinesly výrazný posun politické moci ve Washingtonu, který zásadně ovlivní také mapu potenciálních kandidátů na úřad prezidenta pro rok 2028. Úspěch demokratů v řadě tradičně republikánských států otevřel nové cesty k zisku potřebných volitelských hlasů a přiměl obě politické strany k přehodnocení dosavadních strategií pro nadcházející prezidentskou kampaň.
Válka na Ukrajině stále výrazněji proniká do vesmírného prostoru, který se stal klíčovou boční frontou probíhajícího konfliktu. Vzhledem k vysoké závislosti moderních vojsk na dronech a sledovacích senzorech se přístup k satelitním systémům ukázal jako zcela zásadní pro vedení operací. Schopnost narušit protivníkovu orbitální infrastrukturu navíc v této fázi přímo ovlivňuje celkovou rovnováhu sil na bojišti, píše The Guardian.
Nové vědecké poznatky ukazují, že lék zvaný baxdrostat, původně vyvíjený proti vysokému krevnímu tlaku, by mohl představovat trvalý lék na častou a specifickou formu hypertenze. Výzkum publikovaný v odborném časopise New England Journal of Medicine přinesl překvapivé zjištění, že příznivý účinek léku na pacienty přetrvával dokonce až dva roky po ukončení jeho pravidelného užívání.
V tureckém pobřežním městě Antalyi začíná v pondělí jednadvacáté zasedání konference OSN o změně klimatu známé pod označením COP31, na němž se scházejí představitelé téměř sto devadesáti států a řada světových lídrů. Cílem těchto vysoce sledovaných rozhovorů je řešit prohlubující se globální klimatickou krizi v době, kdy svět čelí nejsilnějšímu meteorologickému jevu El Niño v historii, jenž je navíc umocněn využíváním fosilních paliv.
Šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová oznámila, že odstoupí ze své funkce o devět měsíců dříve, než jí řádně vyprší mandát. Vedení ECB ve čtvrtek potvrdilo, že Lagardeová opustí post prezidentky instituce 7. února 2027, přičemž původně měla ve funkci setrvat do konce října téhož roku.
Izraelský prezident Isaac Herzog pověřil sestavením nové vlády Gadiho Eisenkota, hlavního rivala dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua, čímž úřadujícího dlouholetého předsedu vlády o krok přiblížil možnému odchodu z moci po nedávných parlamentních volbách.
Rusko v souvislosti s blížícími se mírovými rozhovory vystupňovalo útoky na ukrajinskou ekonomiku a energetickou infrastrukturu, které přicházející zimu zasahují dříve a razantněji než v předchozích letech. Podle nezávislých panelů OSN tyto cílené útoky na civilní a energetické systémy představují válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Ruský prezident Vladimir Putin se tímto způsobem snaží zlomit ukrajinskou obranyschopnost poté, co na frontě ve Východní Ukrajině nezaznamenal výraznější pokrok.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že ruské síly použily při nočním útoků na klíčové energetické zařízení v zemi balistické rakety typu KN-23 severokorejské výroby. Ukrajinská protivzdušná obrana dokázala v důsledku akutního nedostatku systémů Patriot zneškodnit pouze čtyři z celkového počtu třiceti šesti přilétajících balistických raket, přičemž prezident vyzval Washington k urychlení dodávek před zimní sezónou a nadcházejícími jednáními v Abú Dhabí.
Rozsáhlé oblasti Pásma Gazy zasáhly silné deště, které zaplavily desítky tisíc stanů určených pro vnitřně vysídlené obyvatele. Podle vyjádření zástupců Organizace spojených národů a tamních úřadů se humanitární situace v celém obléhaném území stala kritickou a téměř všichni obyvatelé nyní akutně potřebují okamžitou pomoc.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se po nedávných kongresových volbách rýsuje podle webu Politico jako hlavní naděje Republikánské strany pro nadcházející prezidentské volby v roce 2028, avšak v novém Kongresu bude čelit silnému tlaku ze strany posílených demokratů.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.