I když od odchodu Joea Bidena z Bílého domu uplynulo již hodně času, Donald Trump, který se do úřadu vrátil jako jeho nástupce, se od postavy svého předchůdce nedokáže odpoutat. Téměř při každém veřejném vystoupení Trump kritizuje Bidenovy kroky nebo se posmívá jeho zdravotnímu stavu. Tato fixace sice pramení z hluboké osobní zášti, ale podle analýzy CNN má i politický základ v Bidenových reálných neúspěších, jako byla nezvládnutá situace na hranicích nebo vysoká inflace.
Trumpova strategie svalovat veškerou odpovědnost na předchůdce však začíná narážet na realitu jeho vlastního vládnutí. Při nedávném spuštění miliardové pomoci pro farmáře Trump prohlásil, že napravuje „totální chaos“ po Bidenovi.
Faktem přitom zůstává, že problémy zemědělců prohloubila především Trumpova vlastní celní válka s Čínou. Současný prezident však odmítá jakoukoli vinu a Bidena činí odpovědným za vše od problémů v autoprůmyslu až po válku na Ukrajině. Tu by prý Rusko nikdy nerozpoutalo, kdyby byl u moci on, a proto konflikt označuje za „Bidenovu válku“.
Podobně se Trump staví i k ekonomickým otázkám. Nedávno nepravdivě tvrdil, že po svém nástupu převzal nejhorší inflaci v dějinách USA. O tom, jak moc je tato rétorika v administrativě zakořeněná, svědčí i fakt, že na zasedání kabinetu padlo Bidenovo jméno více než třicetkrát.
Ministři a poradci zjevně pochopili, že nejlepší cestou, jak si šéfa naklonit, je sborové obviňování jeho soka. Trump dokonce na Bidena svalil vinu i za útok na členy Národní gardy s argumentem, že útočník přišel do země za minulé vlády, ačkoliv azyl získal až za té současné.
Osobní rovina jejich sporu je neméně intenzivní. Trump je přesvědčen, že za jeho dřívějšími trestními stíháními stál osobně Biden, ačkoliv ten jakékoli ovlivňování justice vždy popíral. Devětasedmdesátiletý Trump se také velmi rád a nevybíravě strefuje do vitality svého třiaosmdesátiletého předchůdce. Zatímco na Bidenovu adresu trousí poznámky o tom, že by ani nezvedl hůl, na svou vlastní fyzickou kondici je až marnivě hrdý a dává ji okázale najevo.
Ne vše lze ale vysvětlit chybami minulosti. Trumpova cla prokazatelně zvyšují ceny pro americké spotřebitele, což je fakt, který si prezident odmítá připustit. Veřejnost to však vnímá jinak – podle průzkumu Fox News viní ze současného stavu ekonomiky 62 % Američanů právě Trumpa, zatímco na Bidena ukazuje jen necelá třetina. Trumpova popularita se tak v současnosti pohybuje kolem 39 %, což naznačuje, že voliči už nechtějí slyšet výmluvy na minulost, ale očekávají výsledky od současného vedení.
Je pravdou, že kdyby Bidenovo vládnutí bylo bezchybné, Trump by se k moci pravděpodobně nevrátil. Bidenovo počáteční bagatelizování imigrační krize a inflace skutečně vehnalo mnoho voličů zpět do Trumpovy náruče. Nicméně pro Trumpa i jeho viceprezidenta JD Vanceho bude stále těžší přesvědčovat lidi, že za aktuální problémy s dostupností bydlení či zboží mohou demokraté. Američané totiž žijí v přítomnosti a hra na to, „kdo za to může“, je přestává zajímat.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.
Umělá inteligence začíná na burze vytvářet novou skupinu poražených. Už nejde jen o obavu, že AI nahradí některé profese. Investoři začínají přeceňovat celé obchodní modely firem, jejichž ziskovost stojí na tom, že zákazník je pohodlný, neporovnává nabídky, nezruší předplatné a zůstává u služby, i když by jinde mohl dostat lepší podmínky.
Evropská unie se dohodla na vyškrtnutí dvou významných ruských miliardářů ze svého sankčního seznamu. Opatření se týká těžařského a telekomunikačního magnáta Ališera Usmanova a bankovního podnikatele Michaila Fridmana. K dohodě dospěly členské státy po intenzivních diplomatických jednáních v Bruselu. Součástí dosaženého kompromisu je zároveň zmrazení celého seznamu sankcionovaných osob na následující tři roky. Rozhodnutí vyvolalo silné reakce jak mezi evropskými diplomaty, tak představiteli Ukrajiny.