I když od odchodu Joea Bidena z Bílého domu uplynulo již hodně času, Donald Trump, který se do úřadu vrátil jako jeho nástupce, se od postavy svého předchůdce nedokáže odpoutat. Téměř při každém veřejném vystoupení Trump kritizuje Bidenovy kroky nebo se posmívá jeho zdravotnímu stavu. Tato fixace sice pramení z hluboké osobní zášti, ale podle analýzy CNN má i politický základ v Bidenových reálných neúspěších, jako byla nezvládnutá situace na hranicích nebo vysoká inflace.
Trumpova strategie svalovat veškerou odpovědnost na předchůdce však začíná narážet na realitu jeho vlastního vládnutí. Při nedávném spuštění miliardové pomoci pro farmáře Trump prohlásil, že napravuje „totální chaos“ po Bidenovi.
Faktem přitom zůstává, že problémy zemědělců prohloubila především Trumpova vlastní celní válka s Čínou. Současný prezident však odmítá jakoukoli vinu a Bidena činí odpovědným za vše od problémů v autoprůmyslu až po válku na Ukrajině. Tu by prý Rusko nikdy nerozpoutalo, kdyby byl u moci on, a proto konflikt označuje za „Bidenovu válku“.
Podobně se Trump staví i k ekonomickým otázkám. Nedávno nepravdivě tvrdil, že po svém nástupu převzal nejhorší inflaci v dějinách USA. O tom, jak moc je tato rétorika v administrativě zakořeněná, svědčí i fakt, že na zasedání kabinetu padlo Bidenovo jméno více než třicetkrát.
Ministři a poradci zjevně pochopili, že nejlepší cestou, jak si šéfa naklonit, je sborové obviňování jeho soka. Trump dokonce na Bidena svalil vinu i za útok na členy Národní gardy s argumentem, že útočník přišel do země za minulé vlády, ačkoliv azyl získal až za té současné.
Osobní rovina jejich sporu je neméně intenzivní. Trump je přesvědčen, že za jeho dřívějšími trestními stíháními stál osobně Biden, ačkoliv ten jakékoli ovlivňování justice vždy popíral. Devětasedmdesátiletý Trump se také velmi rád a nevybíravě strefuje do vitality svého třiaosmdesátiletého předchůdce. Zatímco na Bidenovu adresu trousí poznámky o tom, že by ani nezvedl hůl, na svou vlastní fyzickou kondici je až marnivě hrdý a dává ji okázale najevo.
Ne vše lze ale vysvětlit chybami minulosti. Trumpova cla prokazatelně zvyšují ceny pro americké spotřebitele, což je fakt, který si prezident odmítá připustit. Veřejnost to však vnímá jinak – podle průzkumu Fox News viní ze současného stavu ekonomiky 62 % Američanů právě Trumpa, zatímco na Bidena ukazuje jen necelá třetina. Trumpova popularita se tak v současnosti pohybuje kolem 39 %, což naznačuje, že voliči už nechtějí slyšet výmluvy na minulost, ale očekávají výsledky od současného vedení.
Je pravdou, že kdyby Bidenovo vládnutí bylo bezchybné, Trump by se k moci pravděpodobně nevrátil. Bidenovo počáteční bagatelizování imigrační krize a inflace skutečně vehnalo mnoho voličů zpět do Trumpovy náruče. Nicméně pro Trumpa i jeho viceprezidenta JD Vanceho bude stále těžší přesvědčovat lidi, že za aktuální problémy s dostupností bydlení či zboží mohou demokraté. Američané totiž žijí v přítomnosti a hra na to, „kdo za to může“, je přestává zajímat.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.