Kvůli stoupajícímu násilí v Mexiku si ženy začaly zakládat vlastní taxislužby, určené pouze pro ženské cestující. Jednou z takových služeb je AmorrAs, kterou založily Ruth Rojas a její dcera Karina Alba. Tato služba je částečně byznys a částečně solidární skupina, jejíž řidičky se snaží poskytovat bezpečnou alternativu k tradiční veřejné dopravě. V zemi, kde tisíce lidí ročně zmizí, představuje každá noční směna pro řidičky obrovské riziko.
Ruth Rojas, která jezdí už sedm let, zažila opakované napadení, a to i se zbraní v ruce. Přesto si svou práci, kterou nazývá "třešničkou," užívá. Říká, že se s tím naučila žít a je to pro ni "bezpečné místo", kde může být sama sebou. Z jejího auta se stalo něco jako útočiště.
Tato služba funguje na principu solidarity. Některé z členek AmorrAs jsou právničky a psycholožky, které dobrovolně poskytují pomoc ženám, které se ocitly v nebezpečí. Službu si lze objednat online nebo po telefonu. Každá jízda je monitorována a sledována, aby se předešlo nebezpečným situacím. Od začátku fungování prý nezažily žádný nebezpečný incident.
Rojas a její dcera si uvědomily, že po takové službě je poptávka. Nejedna žena už měla traumatické zkušenosti. Například Dulce Navarro, která pravidelně využívá služby AmorrAs, se vyhýbá hromadné dopravě. V roce 2021 byla její 21letá neteř nalezena mrtvá po nastoupení do autobusu a loni byla na stanici metra napadena. Říká, že ve městě je příběhů o napadených a zmizelých lidech mnoho.
Útoky na řidiče i cestující jsou v Mexiku bohužel časté. V Mexiku, které patří mezi země s vysokou mírou kriminality, byly hlášeny útoky na všechny velké přepravní společnosti, jako je DiDi i Uber. Mnoho řidiček se potýká s obtěžováním, obtížnými klienty, kteří nechtějí vystoupit, a dokonce i s pokusy o únos.
Například řidička Uberu Karla Patricia Cortés, matka dvou dětí, byla minulý prosinec zabita, když seděla ve svém autě. Navzdory tomu, že měla přístup k bezpečnostním funkcím v aplikaci Uber a k záložní aplikaci Live360, nepodařilo se jí předejít útoku. Její tělo bylo nalezeno u jejího auta, které bylo ukradeno.
V reakci na rostoucí násilí se mexické úřady snaží situaci řešit. Vláda slíbila, že přijme opatření proti násilí na ženách. V hlavním městě vzniklo nové oddělení policie, zaměřené na kriminalitu vůči ženám. Nicméně, podle zpráv OSN z roku 2018, téměř devět z deseti žen v Mexiku zažilo násilí v hromadné dopravě.
Rojas, přestože se necítí být feministkou, věří v právo pracovat. Říká, že nehodlá přestat, dokud si nesplatí své auto, které pro ni znamená svobodu a nezávislost. Dodává, že to není o sobectví, ale o tom, že žena by se neměla cítit ponížená. „Jít do práce není důvod, aby vám někdo vzal život,“ uzavírá.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.