Kvůli stoupajícímu násilí v Mexiku si ženy začaly zakládat vlastní taxislužby, určené pouze pro ženské cestující. Jednou z takových služeb je AmorrAs, kterou založily Ruth Rojas a její dcera Karina Alba. Tato služba je částečně byznys a částečně solidární skupina, jejíž řidičky se snaží poskytovat bezpečnou alternativu k tradiční veřejné dopravě. V zemi, kde tisíce lidí ročně zmizí, představuje každá noční směna pro řidičky obrovské riziko.
Ruth Rojas, která jezdí už sedm let, zažila opakované napadení, a to i se zbraní v ruce. Přesto si svou práci, kterou nazývá "třešničkou," užívá. Říká, že se s tím naučila žít a je to pro ni "bezpečné místo", kde může být sama sebou. Z jejího auta se stalo něco jako útočiště.
Tato služba funguje na principu solidarity. Některé z členek AmorrAs jsou právničky a psycholožky, které dobrovolně poskytují pomoc ženám, které se ocitly v nebezpečí. Službu si lze objednat online nebo po telefonu. Každá jízda je monitorována a sledována, aby se předešlo nebezpečným situacím. Od začátku fungování prý nezažily žádný nebezpečný incident.
Rojas a její dcera si uvědomily, že po takové službě je poptávka. Nejedna žena už měla traumatické zkušenosti. Například Dulce Navarro, která pravidelně využívá služby AmorrAs, se vyhýbá hromadné dopravě. V roce 2021 byla její 21letá neteř nalezena mrtvá po nastoupení do autobusu a loni byla na stanici metra napadena. Říká, že ve městě je příběhů o napadených a zmizelých lidech mnoho.
Útoky na řidiče i cestující jsou v Mexiku bohužel časté. V Mexiku, které patří mezi země s vysokou mírou kriminality, byly hlášeny útoky na všechny velké přepravní společnosti, jako je DiDi i Uber. Mnoho řidiček se potýká s obtěžováním, obtížnými klienty, kteří nechtějí vystoupit, a dokonce i s pokusy o únos.
Například řidička Uberu Karla Patricia Cortés, matka dvou dětí, byla minulý prosinec zabita, když seděla ve svém autě. Navzdory tomu, že měla přístup k bezpečnostním funkcím v aplikaci Uber a k záložní aplikaci Live360, nepodařilo se jí předejít útoku. Její tělo bylo nalezeno u jejího auta, které bylo ukradeno.
V reakci na rostoucí násilí se mexické úřady snaží situaci řešit. Vláda slíbila, že přijme opatření proti násilí na ženách. V hlavním městě vzniklo nové oddělení policie, zaměřené na kriminalitu vůči ženám. Nicméně, podle zpráv OSN z roku 2018, téměř devět z deseti žen v Mexiku zažilo násilí v hromadné dopravě.
Rojas, přestože se necítí být feministkou, věří v právo pracovat. Říká, že nehodlá přestat, dokud si nesplatí své auto, které pro ni znamená svobodu a nezávislost. Dodává, že to není o sobectví, ale o tom, že žena by se neměla cítit ponížená. „Jít do práce není důvod, aby vám někdo vzal život,“ uzavírá.
Zatímco americké Demokraty povzbudily nedávné volební úspěchy, zkušenosti zemí střední a východní Evropy nabízejí varovný pohled na odolnost populistických sil. Ukazují, že ani výrazné volební vítězství nemusí stačit k trvalému oslabení populistických hnutí, jako je to spojené s Donaldem Trumpem. Trump sám dokázal, že poražení populisté se mohou vrátit, když po prohře v roce 2020 zvítězil v prezidentských volbách 2024.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro The Guardian prohlásil, že se na rozdíl od jiných západních lídrů Donalda Trumpa „nebojí“ a popřel zprávy, že jejich poslední setkání ve Washingtonu bylo bouřlivé. Uvedl, že s americkým prezidentem má „normální, obchodní a konstruktivní“ vztahy.
Britská veřejnoprávní stanice BBC obdržela dopis od týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve kterém hrozí právními kroky kvůli kontroverznímu zpravodajství o jeho administrativě. Tato hrozba přichází v době hluboké krize důvěry v BBC, kterou zhoršila nedělní rezignace generálního ředitele Tima Davieho a nejvyšší šéfky zpravodajství Deborah Turnessové.
Zatímco mezinárodní společenství dlouhodobě naléhalo na Spojené státy, aby se aktivně podílely na řešení klimatické krize, před zahájením klíčových klimatických rozhovorů COP30 v brazilském Belému panuje mezi diplomaty tichá úleva z toho, že USA na nejvyšší úrovni zůstanou mimo. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, který klimatickou krizi označuje za „největší podvod v dějinách“, totiž USA nejen ustoupily od klimatických opatření, ale otevřeně bojují za globální využívání fosilních paliv.
Pařížský soud rozhodl o předčasném ukončení vězeckého pobytu bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který byl v říjnu uvězněn kvůli spiknutí s cílem získat nelegální finanční prostředky na kampaň z Libye. Sarkozy, jenž si měl odpykat pětiletý trest, bude namísto toho podřízen „soudnímu dohledu“ a měl by být z věznice La Santé propuštěn již dnes odpoledne. Pro politika, který vedl zemi v letech 2007 až 2012, to představuje další dramatický zvrat.
Evropské země nemají jinou možnost než zvýšit věk odchodu do důchodu a provést hluboké reformy penzijních systémů, protože ty jsou neudržitelné v kontextu stárnoucí populace a klesající porodnosti. Ačkoliv jsou problémy známy, reformy často selhávají kvůli politickým tlakům a nedůvěře veřejnosti.
Absence Spojených států, které na konferenci COP30 v brazilském Belému zastoupené administrativou Donalda Trumpa nevyslaly vrcholné představitele, staví Evropskou unii do nepříjemné a nečekané role. EU, která dosud spoléhala na USA jako na „tlumič nárazů“ a hlavního vyjednavače, nyní ponese hlavní nápor požadavků a tlaků směřujících na bohaté země.
Před deseti lety, v prosinci 2015, byl na klimatické konferenci OSN v Paříži přijat Pařížská dohoda, kde se téměř všechny státy světa zavázaly snížit emise na nulovou čistou úroveň do roku 2050. Přestože tehdy panovala obrovská euforie a dohoda byla vnímána jako konec fosilních paliv, realita uplynulého desetiletí je jiná.
Američané, kteří v současné době cestují do zahraničí, jsou vystaveni zvýšenému zájmu a přímým dotazům místních obyvatel ohledně politické situace v USA a jejich názoru na prezidenta Donalda Trumpa. Konfrontace s politikou se stává běžnou součástí jejich cestovatelských zážitků, ať už se jedná o Dublin, karibský ostrov Svatý Martin nebo severní Norsko.
Konference COP30, třicáté setkání stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), se vrací do Brazílie, do amazonského města Belém. Původní Úmluva z roku 1992, podepsaná v Riu de Janeiro, zavazuje svět k zamezení nebezpečné změny klimatu, ale bez určení způsobu. Brazilští hostitelé mají nabitý program se 145 body a snaží se povzbudit vyjednávací týmy k odvážným krokům uprostřed finančních, vědeckých a etických aspektů krize.
Prezident Donald Trump udělil milost dlouhému seznamu svých politických spojenců, kteří byli spojováni s údajnými snahami o zvrácení výsledků prezidentských voleb v roce 2020. Informaci o milosti, jež byla vyhlášena prezidentskou proklamací, potvrdil Ed Martin, ombudsman pro udílení milostí při Ministerstvu spravedlnosti.
Brazilský diplomat André Corrêa do Lago, který stojí v čele konference OSN o změně klimatu Cop30, prohlásil, že bohaté země ztratily zájem o řešení klimatické krize. Naopak upozornil na Čínu, jež v oblasti čisté energie rychle postupuje a dominuje jak v produkci, tak ve spotřebě nízkouhlíkových technologií. Podle něj by se ostatní státy měly inspirovat čínským příkladem, místo aby kritizovaly konkurenceschopnost tamních výrobků.