Moderní špionáž prochází zásadní proměnou. Cizí zpravodajské služby, zejména ty z Ruska nebo Íránu, stále častěji k provádění špionáže a sabotáží na evropské půdě nevyužívají profesionální agenty, ale běžné občany. Podle Youssefa Aita Daouda, ředitele oddělení zpravodajství a národních hrozeb v nizozemské policejní jednotce pro vyšetřování a speciální operace, se tento trend stává pro bezpečnostní složky novou a složitou výzvou.
Místo školených důstojníků se úřady nyní zaměřují na nenápadné civilisty. Ti jsou často rekrutováni v online prostředí, například přes platformu Telegram, na základě slibu finanční odměny nebo prosté touhy po dobrodružství. „Někdy je to jednoduché: Chceš něco zapálit za 5 000 eur?“ popisuje Ait Daoud metodu, kterou označuje jako „zločin jako službu“. Rekrutům přitom často není na první pohled jasné, pro koho vlastně pracují.
Varování přichází v době rostoucího počtu případů vandalismu, sabotáží a dezinformačních kampaní, které mají za cíl oslabit Evropu. Zatímco dříve prováděly operace přímo tajné služby, dnes se do šedé zóny mezi válkou a mírem zapojují lidé, kteří nejsou nutně ostřílenými zločinci. Nizozemsko na tento vývoj reagovalo zpřísněním protišpionážních zákonů a vytvořením speciálního policejního týmu, který má nové formy hrozeb potírat.
Příkladem z praxe je nedávné zatčení dvou sedmnáctiletých mladíků v Haagu. Ti jsou podezřelí, že se pomocí speciálního technického zařízení pokoušeli mapovat internetový provoz v okolí strategických budov, jako je kanadské velvyslanectví nebo úřady Europol a Eurojust. Podle vyšetřovatelů jednali na pokyn hackerské skupiny napojené na Rusko. Studie přitom naznačují, že zatímco v drogách nebo terorismu figurují mladí lidé, u hybridních hrozeb jsou podezřelí často starší, typicky ve věku kolem třiceti let.
Boj proti tomuto typu vměšování je náročnější než potírání terorismu. Teroristé jsou obvykle motivováni ideologií, pohybují se v určitých kruzích a shánějí zbraně, což je pro tajné služby viditelnější. Naproti tomu špionážní aktivity civilistů se často odehrávají v anonymitě internetu a bez zjevného ideologického pozadí. Pro vyšetřovatele je pak extrémně těžké shromáždit dostatek důkazů, které by prokázaly, že podezřelý vědomě jednal ve prospěch cizího státu.
S podobnými problémy se potýkají zpravodajské služby napříč celou Evropou. Německo například spustilo kampaň, která má občany varovat před tím, aby se nestali „agenty na jedno použití“. Kromě Ruska představují trvalou hrozbu také aktivity Číny a Íránu, které se zaměřují na špionáž nebo represi vůči disidentům v zahraničí.
Potíže s prokazováním viny ilustruje i aktuální případ zaměstnance nizozemské protiteroristické agentury. Prokuratura pro něj za špionáž pro Maroko žádala dvanáctiletý trest, soud mu však tento týden uložil pouze 20 měsíců vězení za neoprávněné držení státních dokumentů. Pro vyšetřovatele šlo o citelnou ránu v jednom z největších bezpečnostních skandálů poslední doby, která potvrzuje, jak složité je postihovat moderní špionáž v rámci stávajícího právního systému.
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski ostře kritizoval amerického podnikatele Elona Muska kvůli omezením satelitního systému Starlink na Ukrajině a vyjádřil naději, že miliardář jednoho dne odletí na Mars. Během pátečního vystoupení na konferenci v Lodži varoval před nebezpečím míchání byznysu do mezinárodní politiky.
Finská policie zahájila formální kriminální vyšetřování kvůli podezření z porušení tamních ekologických zákonů v souvislosti s přípravnými pracemi na stavbu nového datového centra společnosti Google na severu země. Dceřiná společnost technologického giganta Tuike Finland měla podle úřadů nelegálně vykácet rozsáhlé plochy lesa a provést odvodňovací práce v lokalitě Muhos ještě předtím, než byly dokončeny povinné posudky vlivů na životní prostředí.
S blížící se náročnou zimou na ukrajinské frontě se výrazně zvyšuje diplomatická aktivita ve snaze přiblížit se k trvalému příměří a mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou. Pod tlakem amerického prezidenta Donalda Trumpa se delegace obou zemí připravují na třístranné setkání s americkými zástupci, které by se podle webu Politico mělo uskutečnit 10. listopadu v Abú Zabí. Celý proces však provádí celá řada otevřených otázek ohledně budoucích bezpečnostních záruk a zapojení evropských států.
Americký prezident Donald Trump během nedělního politického shromáždění v michiganském Port Huronu ostře zaútočil na Norsko, které označil urážlivým vulgárním výrazem a prohlásil, že norské přistěhovalce ve Spojených státech vítat nebude. Své pobouření zdůvodnil tím, že v Norsku sídlící Nobelův výbor mu dosud neudělil Nobelovu cenu za mír. Předvolební mítink se konal pouhý týden před nadcházejícími listopadovými volbami do Kongresu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí po letošních parlamentních volbách další zkoušce své dlouhé politické kariéry, když po sečtení většiny hlasů středečního večera nevisí ve vzduchu jasný vítěz. Přestože jeho strana Likud zůstává nejsilnějším subjektem ve stodvacetičlenném Knesetu s odhadovaným ziskem 26 mandátů, pravicový blok ztratil většinu a dosáhl pouze na 53 křesel, což je výrazně pod hranicí potřebných 61 hlasů k řádnému vládnutí.
Současný postoj americké administrativy vůči Ukrajině, v jehož rámci Washington omezuje zpravodajskou spolupráci a tlačí na dřívější ukončení konfliktu, přehlíží hlubší strategické zájmy Spojených států. Zatímco prezident Donald Trump upřednostňuje diplomatické dohody s Moskvou a obviňuje Kyjev z růstu globálních problémů, odborníci oslovení webem Kyiv Post upozorňují, že bezpečnostní osud Ukrajiny a Západu je vzájemně propojen a že opuštění napadené země se může Washingtonu v budoucnu vymstít.
Filmař Adam McKay a ekologický aktivista Philip Eubanks upozornili ve svém nedávném komentáři pro The Guardian na hrozby, kterým lidstvo čelí v podobě nekontrolovaného rozvoje umělé inteligence a prohlubující se klimatické krize. Podle jejich názoru mají obě tato nebezpečí společného jmenovatele v podobě soukromých entit a korporací usilujících o maximální zisk. Současná společnost tak podle autorů stojí před otázkou, která z těchto krizí lidstvo ohrožuje více.
Při tragické srážce vysokorychlostních vlaků nedaleko španělského Toleda zemřelo nejméně 686 lidí. K nehodě došlo ve středu 28. října 2026 a tato událost vážně ohrožuje předvolební kampaň premiéra Pedra Sáncheze před nadcházejícími předčasnými volbami. Katastrofa totiž podkopává jeho ústřední argument, že vláda zajišťuje efektivní fungování veřejných služeb a zlepšuje každodenní život občanů.
Evropská unie se stáhla ze své dřívější nabídky Kanadě, která se měla týkat zahájení rozhovorů o takzvaném přidruženém členství. Tento krok přichází v důsledku neshod mezi členskými státy, jež se objevily těsně před začátkem společného summitu v Montrealu. Původní ambiciózní plán tak doznal výrazných změn a byl nahrazen mírnější formulací.
Izraelské parlamentní volby přinesly nejednoznačný výsledek, v němž úřadující premiér Benjamin Netanjahu ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Ejzenkot nezískali potřebnou většinu jedenašedesáti křesel v stodvacetičlenném Knesetu. Co bude nyní následovat?
Ředitel afrického Centera pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya varoval, že dosud nevídané šíření epidemie eboly v Africe by se mohlo rozšířit do Velké Británie i dalších zemí světa, pokud mezinárodní společenství neposkytne dostatečné finanční prostředky na zvýšení připravenosti a zajištění léčby.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.