Moderní špionáž prochází zásadní proměnou. Cizí zpravodajské služby, zejména ty z Ruska nebo Íránu, stále častěji k provádění špionáže a sabotáží na evropské půdě nevyužívají profesionální agenty, ale běžné občany. Podle Youssefa Aita Daouda, ředitele oddělení zpravodajství a národních hrozeb v nizozemské policejní jednotce pro vyšetřování a speciální operace, se tento trend stává pro bezpečnostní složky novou a složitou výzvou.
Místo školených důstojníků se úřady nyní zaměřují na nenápadné civilisty. Ti jsou často rekrutováni v online prostředí, například přes platformu Telegram, na základě slibu finanční odměny nebo prosté touhy po dobrodružství. „Někdy je to jednoduché: Chceš něco zapálit za 5 000 eur?“ popisuje Ait Daoud metodu, kterou označuje jako „zločin jako službu“. Rekrutům přitom často není na první pohled jasné, pro koho vlastně pracují.
Varování přichází v době rostoucího počtu případů vandalismu, sabotáží a dezinformačních kampaní, které mají za cíl oslabit Evropu. Zatímco dříve prováděly operace přímo tajné služby, dnes se do šedé zóny mezi válkou a mírem zapojují lidé, kteří nejsou nutně ostřílenými zločinci. Nizozemsko na tento vývoj reagovalo zpřísněním protišpionážních zákonů a vytvořením speciálního policejního týmu, který má nové formy hrozeb potírat.
Příkladem z praxe je nedávné zatčení dvou sedmnáctiletých mladíků v Haagu. Ti jsou podezřelí, že se pomocí speciálního technického zařízení pokoušeli mapovat internetový provoz v okolí strategických budov, jako je kanadské velvyslanectví nebo úřady Europol a Eurojust. Podle vyšetřovatelů jednali na pokyn hackerské skupiny napojené na Rusko. Studie přitom naznačují, že zatímco v drogách nebo terorismu figurují mladí lidé, u hybridních hrozeb jsou podezřelí často starší, typicky ve věku kolem třiceti let.
Boj proti tomuto typu vměšování je náročnější než potírání terorismu. Teroristé jsou obvykle motivováni ideologií, pohybují se v určitých kruzích a shánějí zbraně, což je pro tajné služby viditelnější. Naproti tomu špionážní aktivity civilistů se často odehrávají v anonymitě internetu a bez zjevného ideologického pozadí. Pro vyšetřovatele je pak extrémně těžké shromáždit dostatek důkazů, které by prokázaly, že podezřelý vědomě jednal ve prospěch cizího státu.
S podobnými problémy se potýkají zpravodajské služby napříč celou Evropou. Německo například spustilo kampaň, která má občany varovat před tím, aby se nestali „agenty na jedno použití“. Kromě Ruska představují trvalou hrozbu také aktivity Číny a Íránu, které se zaměřují na špionáž nebo represi vůči disidentům v zahraničí.
Potíže s prokazováním viny ilustruje i aktuální případ zaměstnance nizozemské protiteroristické agentury. Prokuratura pro něj za špionáž pro Maroko žádala dvanáctiletý trest, soud mu však tento týden uložil pouze 20 měsíců vězení za neoprávněné držení státních dokumentů. Pro vyšetřovatele šlo o citelnou ránu v jednom z největších bezpečnostních skandálů poslední doby, která potvrzuje, jak složité je postihovat moderní špionáž v rámci stávajícího právního systému.
Nejhorší stav za čtyři roky očekávají odborníci z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v následujících dnech. Aktuální tropická epizoda podle nich přispěje k dalšímu prohloubení hydrologického sucha v republice.
Exprezident Miloš Zeman využil dobrého počasí a během dovolené vyrazil na legendární žlutý člun. Češi se tak opět dočkali scény, kterou si dobře pamatují z let, kdy Zeman seděl na Pražském hradě.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) zveřejnil esemesku od prezidenta Petra Pavla, která mu přišla, když se řešilo případné jmenování poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem. Podle Macinky ze zprávy jasně nevyplývá, že Pavel nehodlá jmenovat Turka členem vlády za žádných okolností.
Vládní regulace cen pohonných hmot sice předminulý týden skončila, její ekonomické důsledky však přetrvávají. Dálniční čerpací stanice totiž zatím neobnovily marže na úroveň běžnou před regulací. Rozdíl mezi cenami velkých řetězců a nízkomaržové sítě Tank ONO se stále pohybuje jen kolem tří korun za litr, zatímco dříve činil běžně pět korun i více. Současně však platí zdánlivý paradox: pohonné hmoty v ČR jsou ve vztahu k ceně ropy Brent téměř nejdražší v novodobé historii.
Vůbec poprvé od začátku americké ropné blokády, která trvá již pět měsíců a drasticky vyčerpává celý ostrov, zasáhly nekonečné a masivní výpadky dodávek elektrické energie i samotné srdce kubánského hlavního města. Zatímco ještě před třemi měsíci obyvatelé Havany hovořili o tom, že situace je výrazně horší na venkově, nyní se s kritickým nedostatkem potýkají sami. Ve čtvrti Centro Habana i v dalších částech metropole se kvůli tmě a horku stal běžnou součástí noci takzvaný cacerolazo, tedy tradiční protest, při kterém lidé z oken tlučou hrnci o pánve. Bez elektřiny navíc kolabují také dodávky vody a v bytech se bleskově šíří komáři.
Bývalý americký prezident Barack Obama reagoval v soukromí na výsledek britského referenda o opuštění Evropské unie zděšením. Podle tehdejšího velvyslance Velké Británie ve Spojených státech Kima Darrocha si Obama myslel, že se Spojené království kompletně odepsalo.
Organizace spojených národů varovala, že se svět musí připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší nárůst globálních teplot a extrémní výkyvy počasí. Odborníci vyjadřují znepokojení zejména proto, že El Niño přichází v době probíhající změny klimatu způsobené člověkem, což může výrazně zesílit jeho dopady. Zatímco Evropa má plné ruce se současnou vlnou veder a na příchod klimatického jevu se nijak zvlášť nepřipravuje, Asie se chystá na intenzivní vlny veder a sucha, které vystaví obrovskému tlaku tamní zemědělství, energetické sítě a zásoby vody.
Vědci z Cambridgeské univerzity vyvinuli za pomoci umělé inteligence zcela nový typ vakcíny, která by mohla poskytnout ochranu před širokou škálou virů a zabránit vzniku budoucích pandemií. Podle výzkumného týmu je to vůbec poprvé v historii, kdy byla klíčová složka vakcíny kompletně navržena umělou inteligencí a následně otestována na lidech.
Začátek meteorologického léta s sebou přinesl spalující horka, která kontinent zasáhla ještě před koncem jara. Ačkoliv západní Evropa se již z velké části vymanila z vlivu horké vzduchové hmoty, která překonala květnové a červnové teplotní rekordy, celý region nyní spaluje další extrémní vlna veder.
Pokud by si nynější Rusko mělo vybrat oficiální slogan, mohl by znít podobně jako slova šéfa tamní diplomacie Sergeje Lavrova, který v minulosti prohlásil, že Rusko je zkrátka takové, jaké je, a nestydí se to ukazovat. Podobně nekompromisní tón nedávno v Kremlu zvolila i folková zpěvačka Naděžda Babkina. Po převzetí státního vyznamenání z rukou Vladimira Putina publiku řekla, že země se nikdy nevzdá díky svému jedinečnému multietnickému genetickému kódu, a dodala, že komu se to nelíbí, může jít klidně spáchat samovraždu. Tento výrok v mnoha ohledech ilustruje současnou ruskou tvář, která odmítá jakékoliv omluvy či ústupky, což přesně odpovídá postoji samotného prezidenta.
Po nedávném summitu amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem se pozornost opět obrátila k podpoře, kterou Washington poskytuje Tchaj-wanu, a k dodávkám amerických zbraní tamní vládě. Hned v první den rozhovorů adresoval Si Ťin-pching svému americkému protějšku varování, že Tchaj-wan představuje nejvýznamnější otevřenou otázku mezi oběma mocnostmi a při nesprávném přístupu může vyústit ve velmi nebezpečnou situaci. Prezident Trump následně odložil podpis zbrojního kontraktu za 14 miliard dolarů, který nedávno schválil Kongres, a označil ho za velmi dobrou vyjednávací kartu pro svá jednání s Pekingem.
Bývalá první dáma USA Jill Bidenová v rozhovoru pro stanici CBS News přiznala, že během nechvalně známé prezidentské debaty v roce 2024 měla strach, zda její manžel Joe Biden neprožívá mozkovou mrtvici. Uvedla, že byla k smrti vyděšená, protože současného prezidenta v takovém stavu nikdy předtím ani potom neviděla, a dodala, že vůbec netuší, co se tehdy stalo. Celý rozhovor s novinářkou Ritou Braverovou odvysílá stanice v pořadu Sunday Morning tuto neděli.