Moderní špionáž prochází zásadní proměnou. Cizí zpravodajské služby, zejména ty z Ruska nebo Íránu, stále častěji k provádění špionáže a sabotáží na evropské půdě nevyužívají profesionální agenty, ale běžné občany. Podle Youssefa Aita Daouda, ředitele oddělení zpravodajství a národních hrozeb v nizozemské policejní jednotce pro vyšetřování a speciální operace, se tento trend stává pro bezpečnostní složky novou a složitou výzvou.
Místo školených důstojníků se úřady nyní zaměřují na nenápadné civilisty. Ti jsou často rekrutováni v online prostředí, například přes platformu Telegram, na základě slibu finanční odměny nebo prosté touhy po dobrodružství. „Někdy je to jednoduché: Chceš něco zapálit za 5 000 eur?“ popisuje Ait Daoud metodu, kterou označuje jako „zločin jako službu“. Rekrutům přitom často není na první pohled jasné, pro koho vlastně pracují.
Varování přichází v době rostoucího počtu případů vandalismu, sabotáží a dezinformačních kampaní, které mají za cíl oslabit Evropu. Zatímco dříve prováděly operace přímo tajné služby, dnes se do šedé zóny mezi válkou a mírem zapojují lidé, kteří nejsou nutně ostřílenými zločinci. Nizozemsko na tento vývoj reagovalo zpřísněním protišpionážních zákonů a vytvořením speciálního policejního týmu, který má nové formy hrozeb potírat.
Příkladem z praxe je nedávné zatčení dvou sedmnáctiletých mladíků v Haagu. Ti jsou podezřelí, že se pomocí speciálního technického zařízení pokoušeli mapovat internetový provoz v okolí strategických budov, jako je kanadské velvyslanectví nebo úřady Europol a Eurojust. Podle vyšetřovatelů jednali na pokyn hackerské skupiny napojené na Rusko. Studie přitom naznačují, že zatímco v drogách nebo terorismu figurují mladí lidé, u hybridních hrozeb jsou podezřelí často starší, typicky ve věku kolem třiceti let.
Boj proti tomuto typu vměšování je náročnější než potírání terorismu. Teroristé jsou obvykle motivováni ideologií, pohybují se v určitých kruzích a shánějí zbraně, což je pro tajné služby viditelnější. Naproti tomu špionážní aktivity civilistů se často odehrávají v anonymitě internetu a bez zjevného ideologického pozadí. Pro vyšetřovatele je pak extrémně těžké shromáždit dostatek důkazů, které by prokázaly, že podezřelý vědomě jednal ve prospěch cizího státu.
S podobnými problémy se potýkají zpravodajské služby napříč celou Evropou. Německo například spustilo kampaň, která má občany varovat před tím, aby se nestali „agenty na jedno použití“. Kromě Ruska představují trvalou hrozbu také aktivity Číny a Íránu, které se zaměřují na špionáž nebo represi vůči disidentům v zahraničí.
Potíže s prokazováním viny ilustruje i aktuální případ zaměstnance nizozemské protiteroristické agentury. Prokuratura pro něj za špionáž pro Maroko žádala dvanáctiletý trest, soud mu však tento týden uložil pouze 20 měsíců vězení za neoprávněné držení státních dokumentů. Pro vyšetřovatele šlo o citelnou ránu v jednom z největších bezpečnostních skandálů poslední doby, která potvrzuje, jak složité je postihovat moderní špionáž v rámci stávajícího právního systému.
Klimatická krize v Africe už dávno není budoucím rizikem, ale krutou realitou dneška. Záplavy ničí infrastrukturu budovanou desítky let, sucha likvidují úrodu a extrémní vedra vyčerpávají zdravotní systémy i produktivitu práce. Přestože je potřeba masivních investic do adaptace a odolnosti nezpochybnitelná, globální finanční systém v této zkoušce podle odborníků fatálně selhává, a to hned v několika rovinách současně.
Moderní špionáž prochází zásadní proměnou. Cizí zpravodajské služby, zejména ty z Ruska nebo Íránu, stále častěji k provádění špionáže a sabotáží na evropské půdě nevyužívají profesionální agenty, ale běžné občany. Podle Youssefa Aita Daouda, ředitele oddělení zpravodajství a národních hrozeb v nizozemské policejní jednotce pro vyšetřování a speciální operace, se tento trend stává pro bezpečnostní složky novou a složitou výzvou.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vstoupila do svého třetího týdne a život v Teheránu se proměnil v boj o zachování zbytků normality pod neustálou hrozbou náletů. Agentura OSN pro uprchlíky odhaduje, že od začátku kampaně bylo v zemi vysídleno již 3,2 milionu lidí. Zatímco mnozí uprchli do hor nebo na venkov, miliony dalších zůstávají v hlavním městě, kde se zvuk explozí stal kulisou jejich každodenní existence.
Írán ve středu v časných ranních hodinách zahájil masivní raketový útok na Izrael, který označil za přímou odplatu za zabití svých vrcholných představitelů.
Vesmírný dalekohled Jamese Webba, nejvýkonnější přístroj svého druhu, nepřestává astronomy fascinovat i mást. Od svého spuštění před čtyřmi lety zachytil na stovkách snímků neobvyklý úkaz: drobné, jasně červené body, které se objevují téměř v každém hlubokém pohledu do vzdáleného vesmíru. Vědci pro ně začali používat prostý název „malé červené tečky“ (LRDs), ovšem shoda na tom, co tyto objekty ve skutečnosti představují, zatím neexistuje.
Světová zdravotnická organizace (WHO) bije na poplach kvůli hrozící jaderné katastrofě v důsledku eskalujícího konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří Hanan Balkhy v rozhovoru pro Politico uvedla, že personál OSN je v nejvyšším stupni pohotovosti a bedlivě monitoruje dopady útoků na íránská jaderná zařízení. Obavy vzbuzuje především „scénář nejhoršího případu“, tedy přímý jaderný incident, jehož následky by svět pociťoval celá desetiletí.
Cesta k ničivé válce mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem nebyla nevyhnutelná. Jak ukazují detaily z diplomatického zákulisí, vyjednavači byli podle webu The Guardian jen krůček od historické dohody, kterou však pohřbila kombinace neznalosti, vzájemného nepochopení a neortodoxního přístupu týmu Donalda Trumpa. Pouhé dva dny před zahájením útoků přitom na stole ležel návrh, který mohl změnit kurz dějin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro BBC varoval, že jeho země bude kvůli válce na Blízkém východě čelit kritickému nedostatku raket. Podle jeho slov Vladimir Putin usiluje o dlouhotrvající konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, protože takové dění oslabuje Kyjev a odčerpává americké zdroje. Zelenskyj vyjádřil velmi špatný pocit z dopadů tohoto střetu na Ukrajinu a poznamenal, že mírová jednání jsou kvůli situaci v Íránu neustále odkládána.
Využívání nejmodernějších stíhaček k likvidaci levných íránských dronů se stává jedním z největších strategických a ekonomických rébusů současného konfliktu. Přestože nasazení špičkových letounů pomohlo snížit frekvenci íránských útoků až o 83 %, experti i bývalí piloti varují, že současná taktika je dlouhodobě neudržitelná. Situaci trefně přirovnal jeden z britských důstojníků k „používání perlíku na rozbití ořechu“.
Ukrajina oficiálně přijala technickou a finanční pomoc od Evropské unie na opravu poškozeného ropovodu Družba. Tento krok má za cíl obnovit plynulé dodávky suroviny do Maďarska a na Slovensko. Dohoda byla oznámena pouhé dva dny před summitem lídrů EU v Bruselu a mohla by výrazně přispět ke zmírnění diplomatického napětí, kvůli němuž Maďarsko dosud blokovalo unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur.
Mezinárodní fotbalová federace FIFA podle všeho odmítla možnost, že by se zápasy íránské reprezentace na nadcházejícím mistrovství světa přesunuly ze Spojených států do Mexika. Reagovala tak na vyjádření íránské strany, která o změnu dějiště usilovala s odkazem na bezpečnost svých hráčů. Celá situace je důsledkem probíhajícího válečného konfliktu, v němž proti sobě stojí USA, Izrael a Írán.
Šéf íránské diplomacie Abbás Arákčí v nedávném rozhovoru otevřeně přiznal, že Teherán se v nynějším střetu s USA a Izraelem opírá o vojenskou kooperaci s Ruskem a Čínou. Obě země nazval klíčovými spojenci a potvrdil, že jejich spolupráce dalece přesahuje běžnou politiku či obchod a zahrnuje i přímé vazby mezi ozbrojenými složkami.