Moderní špionáž prochází zásadní proměnou. Cizí zpravodajské služby, zejména ty z Ruska nebo Íránu, stále častěji k provádění špionáže a sabotáží na evropské půdě nevyužívají profesionální agenty, ale běžné občany. Podle Youssefa Aita Daouda, ředitele oddělení zpravodajství a národních hrozeb v nizozemské policejní jednotce pro vyšetřování a speciální operace, se tento trend stává pro bezpečnostní složky novou a složitou výzvou.
Místo školených důstojníků se úřady nyní zaměřují na nenápadné civilisty. Ti jsou často rekrutováni v online prostředí, například přes platformu Telegram, na základě slibu finanční odměny nebo prosté touhy po dobrodružství. „Někdy je to jednoduché: Chceš něco zapálit za 5 000 eur?“ popisuje Ait Daoud metodu, kterou označuje jako „zločin jako službu“. Rekrutům přitom často není na první pohled jasné, pro koho vlastně pracují.
Varování přichází v době rostoucího počtu případů vandalismu, sabotáží a dezinformačních kampaní, které mají za cíl oslabit Evropu. Zatímco dříve prováděly operace přímo tajné služby, dnes se do šedé zóny mezi válkou a mírem zapojují lidé, kteří nejsou nutně ostřílenými zločinci. Nizozemsko na tento vývoj reagovalo zpřísněním protišpionážních zákonů a vytvořením speciálního policejního týmu, který má nové formy hrozeb potírat.
Příkladem z praxe je nedávné zatčení dvou sedmnáctiletých mladíků v Haagu. Ti jsou podezřelí, že se pomocí speciálního technického zařízení pokoušeli mapovat internetový provoz v okolí strategických budov, jako je kanadské velvyslanectví nebo úřady Europol a Eurojust. Podle vyšetřovatelů jednali na pokyn hackerské skupiny napojené na Rusko. Studie přitom naznačují, že zatímco v drogách nebo terorismu figurují mladí lidé, u hybridních hrozeb jsou podezřelí často starší, typicky ve věku kolem třiceti let.
Boj proti tomuto typu vměšování je náročnější než potírání terorismu. Teroristé jsou obvykle motivováni ideologií, pohybují se v určitých kruzích a shánějí zbraně, což je pro tajné služby viditelnější. Naproti tomu špionážní aktivity civilistů se často odehrávají v anonymitě internetu a bez zjevného ideologického pozadí. Pro vyšetřovatele je pak extrémně těžké shromáždit dostatek důkazů, které by prokázaly, že podezřelý vědomě jednal ve prospěch cizího státu.
S podobnými problémy se potýkají zpravodajské služby napříč celou Evropou. Německo například spustilo kampaň, která má občany varovat před tím, aby se nestali „agenty na jedno použití“. Kromě Ruska představují trvalou hrozbu také aktivity Číny a Íránu, které se zaměřují na špionáž nebo represi vůči disidentům v zahraničí.
Potíže s prokazováním viny ilustruje i aktuální případ zaměstnance nizozemské protiteroristické agentury. Prokuratura pro něj za špionáž pro Maroko žádala dvanáctiletý trest, soud mu však tento týden uložil pouze 20 měsíců vězení za neoprávněné držení státních dokumentů. Pro vyšetřovatele šlo o citelnou ránu v jednom z největších bezpečnostních skandálů poslední doby, která potvrzuje, jak složité je postihovat moderní špionáž v rámci stávajícího právního systému.
Varování meteorologů před nebezpečím požárů se brzy naplnilo. Hasiči z Ústeckého kraje zasahují v sobotu odpoledne u požáru lesa v národním parku České Švýcarsko, kde v roce 2022 došlo k nejrozsáhlejšímu lesnímu požáru v historii České republiky. Platí zvláštní stupeň poplachu.
Americký prezident Donald Trump hrozí fakticky vyhodit do koše loňskou obchodní dohodu s EU, jelikož dnes oznamuje brzké zvýšení cel na auta dovážená do USA z EU na 25 %. Přitom uvedená obchodní dohoda stropovala clo na úrovni 15 %. Trump však tvrdí, že EU nedostála svým závazkům.
Natočit film může být někdy dost náročné. Sedm let vznikal snímek Michael o legendárním zpěvákovi Michaelu Jacksonovi. Stálo to nicméně za to. Hollywoodští producenti opět prokázali, že své práci rozumí.
Česko trápí sucho, o víkendu se přidalo letní počasí. Dohromady to znamená nebezpečí, které meteorologové pojmenovali ve výstraze. V části země od soboty hrozí požáry, vyplývá z varování Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Německý kancléř Friedrich Merz začátkem týdne pronesl, že Írán u jednacího stolu ponižuje Ameriku, načež ještě před koncem toho samého týdne poznává hněv oné údajně ponížené Ameriky, resp. jejího prezidenta.
StarDance si v poslední době brali do úst i vysoce postavení politici, konkrétně ministr kultury Oto Klempíř a premiér Andrej Babiš. Někteří diváci už se začínali obávat o budoucnost show na obrazovce České televize. Podle nově uzavřených smluv ale nejsou obavy na místě.
Obchodní válka mezi USA a Evropskou unií je možná opět na obzoru. Americký prezident Donald Trump v pátek oznámil, že se zvýší cla na dovoz osobních i nákladních automobilů z Evropy, protože EU prý nedodržuje loňskou dohodu mezi oběma stranami.
Do Česka dorazilo léto, i když s námi zatím vydrží jen několik dní. Maxima každopádně během prvního květnového víkendu vyšplhají až na 27 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Slovenského premiéra Roberta Fica zjevně netrápí ruská invaze na sousední Ukrajině až tolik, když se i letos chystá na moskevské oslavy vítězství nad nacistickým Německem. Cesta se mu ale zkomplikovala, protože několik evropských zemí nechce pustit jeho letadlo do svého vzdušného prostoru. Patří k nim i Česko?
Jiřina Bohdalová je naprosto pochopitelně středem zájmu, protože se blíží její půlkulatiny. Jeden z jejích nejnovějších výroků se ale některým lidem nemusí líbit. Legendární herečka promluvila o tom, jak to bylo za minulého režimu.
Umělá inteligence se začíná prosazovat i na poli hudby. Populární streamovací služba Spotify se rozhodla reagovat. Oznámila totiž, že zavede značku, která odliší ověřené živé umělce od projektů, kdy jsou skladby generované AI.
Uteklo 60 dní od začátku války s Íránem, takže americký prezident Donald Trump by se měl obrátit na Kongres a požádat o povolení pokračovat ve vojenských operacích. To se ale nestalo a zřejmě ani nestane. Podle Trumpa a jeho spolupracovníků se totiž boje ukončily příměřím.