Moderní špionáž prochází zásadní proměnou. Cizí zpravodajské služby, zejména ty z Ruska nebo Íránu, stále častěji k provádění špionáže a sabotáží na evropské půdě nevyužívají profesionální agenty, ale běžné občany. Podle Youssefa Aita Daouda, ředitele oddělení zpravodajství a národních hrozeb v nizozemské policejní jednotce pro vyšetřování a speciální operace, se tento trend stává pro bezpečnostní složky novou a složitou výzvou.
Místo školených důstojníků se úřady nyní zaměřují na nenápadné civilisty. Ti jsou často rekrutováni v online prostředí, například přes platformu Telegram, na základě slibu finanční odměny nebo prosté touhy po dobrodružství. „Někdy je to jednoduché: Chceš něco zapálit za 5 000 eur?“ popisuje Ait Daoud metodu, kterou označuje jako „zločin jako službu“. Rekrutům přitom často není na první pohled jasné, pro koho vlastně pracují.
Varování přichází v době rostoucího počtu případů vandalismu, sabotáží a dezinformačních kampaní, které mají za cíl oslabit Evropu. Zatímco dříve prováděly operace přímo tajné služby, dnes se do šedé zóny mezi válkou a mírem zapojují lidé, kteří nejsou nutně ostřílenými zločinci. Nizozemsko na tento vývoj reagovalo zpřísněním protišpionážních zákonů a vytvořením speciálního policejního týmu, který má nové formy hrozeb potírat.
Příkladem z praxe je nedávné zatčení dvou sedmnáctiletých mladíků v Haagu. Ti jsou podezřelí, že se pomocí speciálního technického zařízení pokoušeli mapovat internetový provoz v okolí strategických budov, jako je kanadské velvyslanectví nebo úřady Europol a Eurojust. Podle vyšetřovatelů jednali na pokyn hackerské skupiny napojené na Rusko. Studie přitom naznačují, že zatímco v drogách nebo terorismu figurují mladí lidé, u hybridních hrozeb jsou podezřelí často starší, typicky ve věku kolem třiceti let.
Boj proti tomuto typu vměšování je náročnější než potírání terorismu. Teroristé jsou obvykle motivováni ideologií, pohybují se v určitých kruzích a shánějí zbraně, což je pro tajné služby viditelnější. Naproti tomu špionážní aktivity civilistů se často odehrávají v anonymitě internetu a bez zjevného ideologického pozadí. Pro vyšetřovatele je pak extrémně těžké shromáždit dostatek důkazů, které by prokázaly, že podezřelý vědomě jednal ve prospěch cizího státu.
S podobnými problémy se potýkají zpravodajské služby napříč celou Evropou. Německo například spustilo kampaň, která má občany varovat před tím, aby se nestali „agenty na jedno použití“. Kromě Ruska představují trvalou hrozbu také aktivity Číny a Íránu, které se zaměřují na špionáž nebo represi vůči disidentům v zahraničí.
Potíže s prokazováním viny ilustruje i aktuální případ zaměstnance nizozemské protiteroristické agentury. Prokuratura pro něj za špionáž pro Maroko žádala dvanáctiletý trest, soud mu však tento týden uložil pouze 20 měsíců vězení za neoprávněné držení státních dokumentů. Pro vyšetřovatele šlo o citelnou ránu v jednom z největších bezpečnostních skandálů poslední doby, která potvrzuje, jak složité je postihovat moderní špionáž v rámci stávajícího právního systému.
Americký miliardář a majitel sociální sítě X Elon Musk donutil německou veřejnoprávní televizi ZDF stáhnout tvrzení, že pomáhal podněcovat protimigrantské násilí v severoirském Belfastu. Stanice ve svém vysílání původně uvedla, že Musk vyzýval k honu na migranty, což podnikatel označil za pobuřující lži a okamžitě proti médiu zahájil právní kroky.
Předseda výboru pro mezinárodní obchod Evropského parlamentu Bernd Lange se v posledních měsících stal hlavní interní překážkou pro schválení transatlantické obchodní dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Tento sedmdesátiletý německý sociální demokrat, známý spíše svým metodickým a mírným vystupováním, dokázal na půdě parlamentu zformovat silnou koalici složenou ze středolevých, liberálních a zelených zákonodárců. Společně vyjádřili hlubokou nedůvěru vůči americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a postavili se proti dohodě, kterou považovali za jednostrannou a pro Evropu nebezpečnou.
Nová vědecká studie publikovaná v časopise Current Biology potvrdila, že ničivý cyklon Senyar, který loni v listopadu zasáhl indonéský ostrov Sumatra, zlikvidoval více než sedm procent globální populace orangutana tapanulijského.
Globální nejistota se stala trvalým rysem současného světa, ve kterém selhávají tradiční ekonomické modely založené na minulých datech a předpokladech racionálního chování. Na rozdíl od běžného rizika, u něhož lze statisticky spočítat pravděpodobnost výsledku, představuje nejistota situace, kde šance a dopady nelze předem kvantifikovat. Současný stav trvalé nouze potvrzuje i Světový index nejistoty Mezinárodního měnového fondu, který se dlouhodobě drží na historických maximech.
Americký prezident Donald Trump během jednání se svým emirátským protějškem šejchem Muhammadem bin Zajdem na summitu G7 ve Francii prohlásil, že v otázce zabavení obohaceného uranu v Íránu není kam spěchat.
Americká příměřím zaštítěná dohoda s Íránem vystavila izraelského premiéra Benjamina Netanjahua hluboké politické krizi, která nabourává dlouhodobé pilíře jeho kariéry. Šéf Bílého domu Donald Trump navíc o víkendu Netanjahua ostře zkritizoval za schválení úderu v Bejrútu, přičemž prohlásil, že izraelský premiér při tomto rozhodování neprojevil žádný soudný úsudek. Šéf izraelské opozice Jair Lapid situaci v Knesetu popsal jako volbu mezi destruktivní konfrontací s nejbližším spojencem a kapitulací před izraelskými zájmy.
Americký prezident Donald Trump na summitu zemí G7 ve Francii oznámil posun mírové dohody mezi USA a Íránem do druhé fáze, přičemž potvrdil, že text memoranda o porozumění je již kompletně podepsán.
Premiér Andrej Babiš (ANO) po pondělním zasedání kabinetu zhodnotil první půlrok činnosti vlády. Kabinet zároveň rozšířil seznamy návykových a psychoaktivních látek o dalších celkem 19 položek a podpořil návrh na zavedení nového trestného činu neoprávněného podání návykové látky jiné osobě bez jejího vědomí nebo proti její vůli.
Česko vydalo v letech 2022 a 2023 více než stovku licenčních oprávnění na vývoz sledovacích technologií do zemí, které porušují lidská práva. Uvádí to nejnovější zpráva organizace Human Rights Watch. Mezi problematickými zeměmi figuruje například Irák, Egypt, Pákistán nebo Somálsko. Podle pirátské europoslankyně Markéty Gregorové existuje vážné riziko zneužití těchto technologií proti vlastním obyvatelům.
Letní prázdniny pomalu klepou na dveře, vždyť se v dalších dnech očekává výrazné oteplení. Tropy ale nejspíš až do začátku července nevydrží. Podle meteorologů se má v úvodu prvního z prázdninových měsíců ochladit.
Kdo jako první zveřejní mírovou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem? Mohl by to být americký prezident Donald Trump. Podle nejbližšího spolupracovníka J. D. Vance by tak mohl učinit před pátečním podpisem dokumentu. Na Vancova slova upozornila britská stanice BBC.
Norská korunní princezna Mette-Marit, která bojuje se zhoršující se vážnou nemocí, schytala další ránu. Soud uznal vinným Mariuse Borga Høibyho, devětadvacetiletého syna princezny z předchozího vztahu. Podle závěrů se dopustil dvou znásilnění, za která si má odsedět čtyři roky za mřížemi. Informovala o tom britská stanice BBC.