Jen pár dní po tom, co se v poklidné letní noci ve východním Polsku rozezněly sirény a oblohu proťal řev stíhaček NATO, se Evropa ptá na klíčovou otázku. Nejde o to, jestli Moskva záměrně poslala téměř dvě desítky dronů do vzdušného prostoru NATO, ale spíše o to, co tato vojenská reakce vypovídá o dlouhodobé schopnosti aliance čelit této hrozbě. Pokud se jednalo o záměrný test obrany NATO, jak se Polsko domnívá, pak to pro Rusko byl pozoruhodně levný experiment.
Polské úřady našly úlomky toho, co označily za drony typu Gerbera, vyrobené z překližky a polystyrenu, které často slouží jako návnady. Ukrajinská obranná zpravodajská služba odhaduje, že jejich výroba stojí kolem deseti tisíc dolarů za kus. Letouny NATO, které kvůli nim vzlétly, byly však stíhačky F-16 a F-35 v hodnotě mnoha milionů dolarů.
I když to byla účinná demonstrace síly, jen náklady na palivo a údržbu pravděpodobně dosáhly desítek tisíc dolarů. Podle Roberta Tollasta z londýnského obranného think-tanku RUSI, tato nákladová asymetrie prostě nefunguje.
Tollast podotkl, že NATO by dokázalo čelit rozsáhlým útokům dronů, jak ukázal úspěšný zásah stíhaček proti masivnímu íránskému útoku na Izrael v dubnu. Avšak náklady na takovou obranu, které Izrael odhadl na více než jednu miliardu dolarů, činí tento přístup dlouhodobě neudržitelným. Podle něj je základní problém v tom, že západní obranné technologie před válkou na Ukrajině vůbec nepočítaly s asymetrickou hrozbou dronů.
V rychle rostoucím sektoru vojenských technologií však panuje shoda, že s touto hrozbou se počítalo, ale obranná ministerstva NATO jsou příliš pomalá v adaptaci. Johannes Pinl, generální ředitel společnosti MARSS, která se specializuje na software pro detekci hrozeb, uvedl, že technologie jsou k dispozici, ale systémy zadávání zakázek NATO jsou "stále v 80. letech". Jako příklad uvedl jejich znovupoužitelný AI-poháněný záchytný dron. Ten je navržen tak, aby dokázal protivníkův dron doslova rozřezat titanovým rámem. Přesto stále čeká na hodnocení od země NATO.
Válka na Ukrajině vytvořila v Evropě dvourychlostní proces zadávání zakázek. Siete Hamminga, generální ředitel společnosti Robin Radar Systems, vysvětlil, že pokud chce země nakoupit vybavení pro Ukrajinu, má k dispozici zrychlenou cestu. Může jít přímo za firmou a říct: „Potřebujeme tohle co nejdříve.“ Ale pokud chce stejné vybavení pořídit pro sebe, musí projít celým, zdlouhavým postupem.
Existují však i náznaky změn. Příkladem je portugalský start-up Tekever. Od roku 2022 britská vláda nakoupila drony AR3 za více než 350 milionů dolarů, které posílá na Ukrajinu. Britské Královské letectvo oznámilo, že drony AR3 využije pro svůj nový systém elektronického boje StormShroud. Společnost navíc nedávno oznámila otevření nové továrny v jihozápadní Anglii, kde vznikne tisíc nových pracovních míst.
Tento přístup je o sdílení rizika mezi vládou a průmyslem. Velitel britského obranného štábu Richard Knighton zdůraznil potřebu nového přístupu. Řekl, že pro dosažení požadované rychlosti musí Británie změnit svůj vztah s průmyslem, aby mohla inovovat tempem, které odpovídá válečnému stavu.
Agris Kipurs, generální ředitel a spoluzakladatel lotyšského start-upu Origin Robotics, uvedl, že jeho země, vzhledem ke své blízkosti k Rusku, zavádí nové mechanismy pro spolupráci s novými technologickými firmami. Také Spojené státy nyní usilují o zrychlení v oblasti dronů a obrany proti nim. Americký ministr války, Pete Hegseth, v červencovém memorandu varoval, že americké jednotky nejsou vybaveny smrtícími malými drony, které moderní bojiště vyžaduje.
Jedním z hlavních poznatků z Ukrajiny je podle Tollasta nutnost experimentovat a kombinovat drahé technologie, jako jsou stíhačky F-35, s levnějšími a méně spolehlivými, ale dostupnými systémy. Problémem však zůstává objem. Rusko podle odhadů z července vyrábí pět a půl tisíce dronů typu Geran a Gerbera měsíčně.
V jednom případě letělo na Ukrajinu přes 800 dronů za jedinou noc. Morten Brandtzaeg, generální ředitel norského výrobce munice Nammo, uvedl, že jeho firma pracuje na výrobě většího množství levných raket, aby se jejich cena rovnala ceně cíle, který sestřelují. Podle něj je výroba munice na začátku svého růstu a rozhodně není dostatečná.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.
Americký expert a pracovník Hudsongova institutu Ludovic Hood upozorňuje ve svém komentáři pro National Interest na to, že plán pro poválečnou Gazu známý jako Rada míru čelí vážnému riziku kvůli časovému omezení spojenému s mandátem administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle jeho vyjádření je nutné tuto iniciativu včas propojit s trvalejším rámcem OSN, jinak projektu hrozí ztráta legitimity a postupný zánik.
Bývalý náčelník generálního štábu izraelské armády a předseda strany Jašar Gadi Eisenkot převzal od prezidenta Jicchaka Herzoga oficiální pověření k sestavení nové vlády a zahájil jednání s možnými koaličními partnery. Šestašedesátiletý politik, který dostal od hlavy státu lhůtu dvaceti osmi dnů, při té příležitosti varoval, že dosavadní premiér Benjamin Netanjahu přivedl zemi do hluboké krize a že se Izrael nachází v kritickém bodě, odkud může být cesta zpět již ztracena.
Americký ministr obrany Pete Hegseth bojuje o své politické přežití v době, kdy v Kongresu začínají oficiální procedury směřující k jeho ústavní obžalobě. Šéf Pentagonu vystoupil na úterní tiskové konferenci, kde ostře odmítl snahy o své odvolání. Svým vystoupením vyslal jasný signál veřejnosti i politickým špičkám.
První létající auta v Číně by mohla být veřejnosti dostupná již v průběhu příštího léta, jak na technologickém summitu Web Summit v Lisabonu oznámil šéf čínské společnosti XPeng Deli Zhao. Tento dvoumístný nízkoletový prostředek s funkcí autopilota, jehož cena se pohybuje kolem tří set tisíc dolarů, má být ve druhé polovině roku 2027 připraven pro rekreační využití ve venkovských oblastech a pro potřeby záchranných služeb.