Jen pár dní po tom, co se v poklidné letní noci ve východním Polsku rozezněly sirény a oblohu proťal řev stíhaček NATO, se Evropa ptá na klíčovou otázku. Nejde o to, jestli Moskva záměrně poslala téměř dvě desítky dronů do vzdušného prostoru NATO, ale spíše o to, co tato vojenská reakce vypovídá o dlouhodobé schopnosti aliance čelit této hrozbě. Pokud se jednalo o záměrný test obrany NATO, jak se Polsko domnívá, pak to pro Rusko byl pozoruhodně levný experiment.
Polské úřady našly úlomky toho, co označily za drony typu Gerbera, vyrobené z překližky a polystyrenu, které často slouží jako návnady. Ukrajinská obranná zpravodajská služba odhaduje, že jejich výroba stojí kolem deseti tisíc dolarů za kus. Letouny NATO, které kvůli nim vzlétly, byly však stíhačky F-16 a F-35 v hodnotě mnoha milionů dolarů.
I když to byla účinná demonstrace síly, jen náklady na palivo a údržbu pravděpodobně dosáhly desítek tisíc dolarů. Podle Roberta Tollasta z londýnského obranného think-tanku RUSI, tato nákladová asymetrie prostě nefunguje.
Tollast podotkl, že NATO by dokázalo čelit rozsáhlým útokům dronů, jak ukázal úspěšný zásah stíhaček proti masivnímu íránskému útoku na Izrael v dubnu. Avšak náklady na takovou obranu, které Izrael odhadl na více než jednu miliardu dolarů, činí tento přístup dlouhodobě neudržitelným. Podle něj je základní problém v tom, že západní obranné technologie před válkou na Ukrajině vůbec nepočítaly s asymetrickou hrozbou dronů.
V rychle rostoucím sektoru vojenských technologií však panuje shoda, že s touto hrozbou se počítalo, ale obranná ministerstva NATO jsou příliš pomalá v adaptaci. Johannes Pinl, generální ředitel společnosti MARSS, která se specializuje na software pro detekci hrozeb, uvedl, že technologie jsou k dispozici, ale systémy zadávání zakázek NATO jsou "stále v 80. letech". Jako příklad uvedl jejich znovupoužitelný AI-poháněný záchytný dron. Ten je navržen tak, aby dokázal protivníkův dron doslova rozřezat titanovým rámem. Přesto stále čeká na hodnocení od země NATO.
Válka na Ukrajině vytvořila v Evropě dvourychlostní proces zadávání zakázek. Siete Hamminga, generální ředitel společnosti Robin Radar Systems, vysvětlil, že pokud chce země nakoupit vybavení pro Ukrajinu, má k dispozici zrychlenou cestu. Může jít přímo za firmou a říct: „Potřebujeme tohle co nejdříve.“ Ale pokud chce stejné vybavení pořídit pro sebe, musí projít celým, zdlouhavým postupem.
Existují však i náznaky změn. Příkladem je portugalský start-up Tekever. Od roku 2022 britská vláda nakoupila drony AR3 za více než 350 milionů dolarů, které posílá na Ukrajinu. Britské Královské letectvo oznámilo, že drony AR3 využije pro svůj nový systém elektronického boje StormShroud. Společnost navíc nedávno oznámila otevření nové továrny v jihozápadní Anglii, kde vznikne tisíc nových pracovních míst.
Tento přístup je o sdílení rizika mezi vládou a průmyslem. Velitel britského obranného štábu Richard Knighton zdůraznil potřebu nového přístupu. Řekl, že pro dosažení požadované rychlosti musí Británie změnit svůj vztah s průmyslem, aby mohla inovovat tempem, které odpovídá válečnému stavu.
Agris Kipurs, generální ředitel a spoluzakladatel lotyšského start-upu Origin Robotics, uvedl, že jeho země, vzhledem ke své blízkosti k Rusku, zavádí nové mechanismy pro spolupráci s novými technologickými firmami. Také Spojené státy nyní usilují o zrychlení v oblasti dronů a obrany proti nim. Americký ministr války, Pete Hegseth, v červencovém memorandu varoval, že americké jednotky nejsou vybaveny smrtícími malými drony, které moderní bojiště vyžaduje.
Jedním z hlavních poznatků z Ukrajiny je podle Tollasta nutnost experimentovat a kombinovat drahé technologie, jako jsou stíhačky F-35, s levnějšími a méně spolehlivými, ale dostupnými systémy. Problémem však zůstává objem. Rusko podle odhadů z července vyrábí pět a půl tisíce dronů typu Geran a Gerbera měsíčně.
V jednom případě letělo na Ukrajinu přes 800 dronů za jedinou noc. Morten Brandtzaeg, generální ředitel norského výrobce munice Nammo, uvedl, že jeho firma pracuje na výrobě většího množství levných raket, aby se jejich cena rovnala ceně cíle, který sestřelují. Podle něj je výroba munice na začátku svého růstu a rozhodně není dostatečná.
Ruský prezident Vladimir Putin na sjezdu vládní strany Jednotné Rusko poprvé otevřeně přiznal, že jeho armáda čelí během plnohodnotné invaze na Ukrajinu problémům. Zároveň varoval před vážným nedostatkem pohonných hmot v zemi, který způsobují sílící ukrajinské útoky na ruské ropné rafinerie. Podle Putina si je vedení státu těchto potíží vědomo a reaguje na ně, prioritou však zůstává zajištění bezpečnosti občanů a nedotknutelnosti ruských hranic.
Tropická epizoda se ještě přenese do nového týdne, ale ten už jako celek přinese jiné počasí. Meteorologové očekávají srážky a příjemnou druhou polovinu týdne s teplotami kolem normálu. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X.
Česko zažilo den, jaký tu nikdo nepamatuje. Důkazem je nové teplotní maximum, které činí 41,9 °C. Padlo v Doksanech, kde bylo přes 40 stupňů již v sobotu. O novém rekordu informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Česko bude letos volit do obecních zastupitelstev a Senátu, přesto se stále sledují i preference sněmovních stran. Parlamentní volby by momentálně suverénně vyhrálo vládní hnutí ANO, kterému by dala hlas téměř třetina voličů. Do Poslanecké sněmovny by se dostalo šest stran či hnutí, vyplývá z nového volebního průzkumu agentury STEM pro stanici CNN Prima News.
Epidemie eboly v Africe nadále probíhá. V Demokratické republice Kongo se od poloviny května potvrdilo více než 1200 případů smrtelně nebezpečného onemocnění. Přes tři sta lidí přišlo kvůli obávané nemoci o život.
Karel Gott patřil k nejpopulárnějším osobnostem, které se kdy narodily v Česku. Neuvěřitelný počet vítězství v anketě popularity Zlatý slavík je toho důkazem. Mohl se ale stát prezidentem? Všichni víme, že hlavou státu nikdy nebyl, přestože jedna neuvěřitelná kampaň proběhla.
Americký prezident Donald Trump opět pohrozil Íránu obnovením války na Blízkém východě. Teherán totiž podle jeho slov opakovaně porušil platné příměří. Komplikují se tak i pokračující diplomatická jednání mezi oběma státy.
Česká vláda by po víkendovém zesílení střetů v Perském zálivu neměla stropování cen pohonných hmot k 30. červnu prostě vypnout a tvářit se, že mimořádné riziko pominulo. Současně by však neměla cenovou regulaci jen mechanicky prodloužit na celý červenec. Nejrozumnějším řešením je krátké technické prodloužení, například o týden až dva, doplněné o jasnou výstupní klauzuli.
Česko zažívá nejteplejší den v historii, ale již dnes se může počasí na některých místech projevit i jinak než vedrem. Meteorologové v neděli územně upravili varování před velmi vysokými a extrémními teplotami a přidali varování před bouřkami, které hrozí v neděli i v pondělí. Nadále platná je i výstraha před požáry.
Školákům v pátek odstartovaly letní prázdniny, které začaly dříve, než podle původního harmonogramu měly. Termínových změn by do budoucna mohly doznat i podzimní prázdniny. Počítá s tím návrh jedné ze sněmovních stran. Nebude ale jednoduché ho prosadit.
Česko má za sebou další velmi teplou a na mnoha místech i rekordní tropickou noc. Na sedmi místech neklesla teplota pod 25 stupňů. Meteorologové nicméně očekávají, že nadcházející noc bude ještě teplejší.
Po posledním červnovém víkendu, který právě probíhá, bude následovat první červencový. Bude delší o volný sváteční den v pondělí. Volno ale nebudou mít někteří zaměstnanci v obchodech. Další z tuzemských řetězců totiž oznámil, jak bude mít během červencových svátků otevřeno.