Jen pár dní po tom, co se v poklidné letní noci ve východním Polsku rozezněly sirény a oblohu proťal řev stíhaček NATO, se Evropa ptá na klíčovou otázku. Nejde o to, jestli Moskva záměrně poslala téměř dvě desítky dronů do vzdušného prostoru NATO, ale spíše o to, co tato vojenská reakce vypovídá o dlouhodobé schopnosti aliance čelit této hrozbě. Pokud se jednalo o záměrný test obrany NATO, jak se Polsko domnívá, pak to pro Rusko byl pozoruhodně levný experiment.
Polské úřady našly úlomky toho, co označily za drony typu Gerbera, vyrobené z překližky a polystyrenu, které často slouží jako návnady. Ukrajinská obranná zpravodajská služba odhaduje, že jejich výroba stojí kolem deseti tisíc dolarů za kus. Letouny NATO, které kvůli nim vzlétly, byly však stíhačky F-16 a F-35 v hodnotě mnoha milionů dolarů.
I když to byla účinná demonstrace síly, jen náklady na palivo a údržbu pravděpodobně dosáhly desítek tisíc dolarů. Podle Roberta Tollasta z londýnského obranného think-tanku RUSI, tato nákladová asymetrie prostě nefunguje.
Tollast podotkl, že NATO by dokázalo čelit rozsáhlým útokům dronů, jak ukázal úspěšný zásah stíhaček proti masivnímu íránskému útoku na Izrael v dubnu. Avšak náklady na takovou obranu, které Izrael odhadl na více než jednu miliardu dolarů, činí tento přístup dlouhodobě neudržitelným. Podle něj je základní problém v tom, že západní obranné technologie před válkou na Ukrajině vůbec nepočítaly s asymetrickou hrozbou dronů.
V rychle rostoucím sektoru vojenských technologií však panuje shoda, že s touto hrozbou se počítalo, ale obranná ministerstva NATO jsou příliš pomalá v adaptaci. Johannes Pinl, generální ředitel společnosti MARSS, která se specializuje na software pro detekci hrozeb, uvedl, že technologie jsou k dispozici, ale systémy zadávání zakázek NATO jsou "stále v 80. letech". Jako příklad uvedl jejich znovupoužitelný AI-poháněný záchytný dron. Ten je navržen tak, aby dokázal protivníkův dron doslova rozřezat titanovým rámem. Přesto stále čeká na hodnocení od země NATO.
Válka na Ukrajině vytvořila v Evropě dvourychlostní proces zadávání zakázek. Siete Hamminga, generální ředitel společnosti Robin Radar Systems, vysvětlil, že pokud chce země nakoupit vybavení pro Ukrajinu, má k dispozici zrychlenou cestu. Může jít přímo za firmou a říct: „Potřebujeme tohle co nejdříve.“ Ale pokud chce stejné vybavení pořídit pro sebe, musí projít celým, zdlouhavým postupem.
Existují však i náznaky změn. Příkladem je portugalský start-up Tekever. Od roku 2022 britská vláda nakoupila drony AR3 za více než 350 milionů dolarů, které posílá na Ukrajinu. Britské Královské letectvo oznámilo, že drony AR3 využije pro svůj nový systém elektronického boje StormShroud. Společnost navíc nedávno oznámila otevření nové továrny v jihozápadní Anglii, kde vznikne tisíc nových pracovních míst.
Tento přístup je o sdílení rizika mezi vládou a průmyslem. Velitel britského obranného štábu Richard Knighton zdůraznil potřebu nového přístupu. Řekl, že pro dosažení požadované rychlosti musí Británie změnit svůj vztah s průmyslem, aby mohla inovovat tempem, které odpovídá válečnému stavu.
Agris Kipurs, generální ředitel a spoluzakladatel lotyšského start-upu Origin Robotics, uvedl, že jeho země, vzhledem ke své blízkosti k Rusku, zavádí nové mechanismy pro spolupráci s novými technologickými firmami. Také Spojené státy nyní usilují o zrychlení v oblasti dronů a obrany proti nim. Americký ministr války, Pete Hegseth, v červencovém memorandu varoval, že americké jednotky nejsou vybaveny smrtícími malými drony, které moderní bojiště vyžaduje.
Jedním z hlavních poznatků z Ukrajiny je podle Tollasta nutnost experimentovat a kombinovat drahé technologie, jako jsou stíhačky F-35, s levnějšími a méně spolehlivými, ale dostupnými systémy. Problémem však zůstává objem. Rusko podle odhadů z července vyrábí pět a půl tisíce dronů typu Geran a Gerbera měsíčně.
V jednom případě letělo na Ukrajinu přes 800 dronů za jedinou noc. Morten Brandtzaeg, generální ředitel norského výrobce munice Nammo, uvedl, že jeho firma pracuje na výrobě většího množství levných raket, aby se jejich cena rovnala ceně cíle, který sestřelují. Podle něj je výroba munice na začátku svého růstu a rozhodně není dostatečná.
Při pohledu z okna to tak nevypadá, ale blíží se návrat zimního počasí. Meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v pátek vydali varování před víkendovým sněžením a tvorbou sněhových jazyků.
Bylo jasné před touto olympiádou v Miláně a Cortině d'Ampezzo, že teprve devatenáctiletý český rychlobruslařský talent Metoděj Jílek bude patřit mezi největší medailové naděje české olympijské výpravy. A tyto předpovědi se vyplňují do puntíku. Po stříbru na pěti kilometrech získává na svých prvních olympijských hrách i zlato po dalším fenomenálním výkonu na desetikilometrové trati.
Psychicky náročným dnem byl čtvrtek pro pozůstalé po moderátorovi Patriku Hezuckém, který na konci loňského roku podlehl vážnému onemocnění. Na nedožité 56. narozeniny samozřejmě nezapomněla ani vdova Nikola.
Česko slaví další medaili ze zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Sbírku cenných kovů z olympiády završila Eva Adamczyková, která se vrátila pod pět kruhů po vážném zranění a následné mateřské pauze. Adamczyková skončila druhá ve finále snowboardcrossového závodu.
Náměstek amerického ministra obrany Elbridge Colby vyzval v Bruselu k vytvoření nové verze Severoatlantické aliance, kterou označil jako „NATO 3.0“. Podle jeho vize by evropští spojenci měli převzít mnohem větší finanční i praktickou odpovědnost za vlastní bezpečnost. Colbyho projev, přednesený za zavřenými dveřmi na setkání ministrů obrany, byl vnímán jako překvapivě smířlivý, přestože jasně definoval nutnost hluboké transformace celého bloku.
Americká armáda posiluje svou přítomnost na Blízkém východě vysláním druhé letadlové lodi, USS Gerald Ford. Ta se v regionu připojí k plavidlu USS Abraham Lincoln, což podle stanice CNN znamená citelné zvýšení vojenského tlaku na Teherán.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) zveřejnila náborové video v mandarínštině, které je přímo zacíleno na čínské vojáky. Tato iniciativa se zjevně snaží využít nestability v Lidové osvobozenecké armádě, kterou v poslední době zasáhla série čistek na nejvyšších místech. Video s názvem „Důvod, proč vykročit vpřed: Zachránit budoucnost“ se objevilo na kanálu YouTube ve čtvrtek.
Otázka prezidentských voleb na Ukrajině se v diplomatických kuloárech stala horkým tématem, přestože země stále čelí plnohodnotné ruské agresi. Prezident Volodymyr Zelenskyj musel v těchto dnech rázně utnout spekulace, podle nichž se chystal u příležitosti čtvrtého výročí invaze vyhlásit termín voleb nebo referendum o míru. Podle prezidentské kanceláře zůstává jakékoli hlasování v současné situaci nereálné, protože absolutní prioritou je bezpečnost občanů.
Americký prezident Donald Trump, který v minulosti prohlásil, že jako hlava státu má právo dělat si absolutně cokoli, začíná narážet na první vážné překážky. Ačkoliv se nijak nevzdal svého úsilí o totální moc, v posledních týdnech se objevují sice drobné, ale velmi významné projevy odporu. Ukazuje se, že strach z prezidenta postupně vyprchává a do řad rebelů se začínají přidávat i někteří republikáni, zatímco jeho klíčové politické cíle čelí zásahům ze strany soudů i občanské společnosti.
Generální tajemník NATO Mark Rutte při svém příjezdu na bezpečnostní konferenci v Mnichově ocenil výraznou proměnu v přístupu evropských lídrů k obraně. V návaznosti na čtvrteční ministerské jednání v Bruselu prohlásil, že mezi spojenci cítí zásadní „změnu myšlení“. Podle něj skončila éra desetiletí trvajících stížností Spojených států na to, že Evropa nevynakládá na svou bezpečnost dostatečné prostředky.
Evropa se nachází v situaci, kdy sice disponuje rozsáhlým arzenálem zbraní, ale bez úzké spolupráce se Spojenými státy by byla v případném rozsáhlém konfliktu fakticky ochromena. Ačkoliv evropské zbrojovky vyrábějí špičkové stíhačky, tanky i střely, kontinentu chybí klíčová „páteř“ moderního válčení, kterou tvoří zpravodajství, logistika a komunikační systémy ovládané Pentagonem. Bez těchto amerických strategických prvků, které propojují palebnou sílu do funkčního celku, má Evropa jen malou naději na účinné odstrašení ruské agrese.
Představa spřízněné duše, onoho jediného dokonalého protějšku obecně nazývaného „soulmate“, který na nás někde na světě čeká, nás provází celou historií. Od starořeckého mýtu o lidech rozdělených Diem, kteří po zbytek života hledají svou druhou polovinu, přes středověké rytířské romány až po moderní hollywoodské filmy se nám prodává myšlenka, že láska není náhodná, ale osudová. Co se však děje, když se na tento romantický ideál podíváme optikou moderní vědy, psychologie a dokonce i matematiky?