Elon Musk, jehož jméno bylo dlouho synonymem pro ambiciózní plány na kolonizaci Marsu, se rozhodl své priority přehodnotit. Miliardář v neděli na své sociální síti X oznámila, že se společnost SpaceX nyní zaměří na bližší a snáze dosažitelný cíl – vybudování „samospásného“ města na Měsíci. Podle Muska by takového milníku mohlo být dosaženo v horizontu deseti let, zatímco podobný projekt na Marsu by si vyžádal více než dvě desetiletí.
Hlavním důvodem tohoto strategického obratu je snaha o co nejrychlejší zabezpečení budoucnosti lidské civilizace. Měsíc v tomto ohledu nabízí obrovskou logistickou výhodu. Zatímco k Marsu lze kvůli postavení planet cestovat pouze jednou za 26 měsíců a cesta trvá půl roku, rakety k Měsíci mohou startovat každých deset dní a let trvá pouhé dva dny.
Termín „samospásné město“ (self-growing city), který Musk použil, zatím nebyl blíže specifikován a není jasné, nakolik se jeho vize shoduje s plány americké agentury NASA. Přestože Musk nyní upřednostňuje lunární povrch, zcela se Marsu nevzdává. Tvrdí, že práce na marsovském městě by mohly začít přibližně za pět až sedm let, ačkoliv ještě loni v květnu sliboval přistání nepilotované lodi Starship na rudé planetě už koncem roku 2026.
Tato úprava předpovědí přichází krátce poté, co SpaceX minulý týden pohltila společnost xAI. Tímto spojením vznikla nejhodnotnější soukromá firma na světě. Musk se tak snaží sladit své technologické ambice s ekonomickou realitou a politickým klimatem, které nyní více nahrává návratu člověka na Měsíc.
Více než deset let Musk prezentoval osídlení Marsu jako hlavní smysl existence SpaceX. Ve svých projevech na vesmírných konferencích detailně popisoval vize trvalé lidské přítomnosti na Marsu, která by sloužila jako pojistka pro přežití lidstva v případě globální katastrofy. Tyto plány však odborníci často označovali za technicky i finančně nerealizovatelné v deklarovaných termínech.
NASA se naopak dlouhodobě soustředí právě na Měsíc, a to zejména od prvního funkčního období Donalda Trumpa. Tehdejší viceprezident Mike Pence vyhlásil ambiciózní cíl vrátit astronauty na lunární povrch do roku 2024. Tento plán sice nevyšel, ale agentura nyní intenzivně pracuje na misi Artemis, která by měla dopravit posádku na Měsíc v roce 2028, což bude první takový krok od konce programu Apollo v roce 1972.
Ještě začátkem loňského roku přitom Musk program Artemis ostře kritizoval a označoval jej za zbytečné rozptylování. „Ne, jdeme rovnou na Mars,“ psal tehdy na sociální sítě. Jeho současný obrat je o to překvapivější, že SpaceX drží kontrakt v hodnotě téměř tří miliard dolarů právě na výrobu lunárního modulu, který má astronauty NASA na povrch Měsíce dopravit.
Klíčovým prvkem těchto plánů zůstává systém Starship, největší raketa v historii, kterou Musk vyvíjí právě pro meziplanetární lety. Starship je však stále v rané fázi vývoje a testy často končí explozemi. Loď se dosud nedostala na oběžnou dráhu, přičemž SpaceX plánuje představit nové prototypy už začátkem letošního března.
Role SpaceX v měsíčním programu NASA byla v minulosti terčem kritiky i ze strany vládních činitelů. Sean Duffy, který krátce působil jako úřadující administrátor NASA, varoval, že SpaceX nemusí stihnout připravit přistávací modul včas. To je kritické zejména v kontextu vesmírných závodů s Čínou, která rovněž usiluje o lunární prvenství v tomto století.
Duffy dokonce naznačil, že by SpaceX mohla být z mise Artemis III odsunuta na vedlejší kolej ve prospěch hlavního konkurenta, společnosti Blue Origin. Tu založil Jeff Bezos a rovněž disponuje miliardovými kontrakty na vývoj lunárního plavidla. Blue Origin nedávno pozastavila své komerční lety pro vesmírné turisty, aby mohla veškeré kapacity vrhnout právě na vývoj přistávacího modulu.
Zajímavým faktorem v celém příběhu je politický vliv Elona Muska. Miliardář do amerických prezidentských voleb investoval stovky milionů dolarů a po krátkém ochlazení vztahů se opět těší přízni Donalda Trumpa. Pozice SpaceX v NASA je nyní posílena i tím, že nový administrátor agentury Jared Isaacman je považován za Muskova spojence a dvakrát letěl do vesmíru v kapsli SpaceX.
Aktuálně se pozornost celého světa upíná k misi Artemis II, která by měla odstartovat již v březnu. Čtyřčlenná posádka při ní obletí Měsíc, čímž připraví půdu pro mnohem složitější misi Artemis III, která po desetiletích opět počítá s přistáním na povrchu. Muskova slova o prioritě Měsíce tak přicházejí v okamžiku, kdy se z teoretických úvah stává reálný harmonogram letů.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.
Umělá inteligence začíná na burze vytvářet novou skupinu poražených. Už nejde jen o obavu, že AI nahradí některé profese. Investoři začínají přeceňovat celé obchodní modely firem, jejichž ziskovost stojí na tom, že zákazník je pohodlný, neporovnává nabídky, nezruší předplatné a zůstává u služby, i když by jinde mohl dostat lepší podmínky.