Elon Musk, jehož jméno bylo dlouho synonymem pro ambiciózní plány na kolonizaci Marsu, se rozhodl své priority přehodnotit. Miliardář v neděli na své sociální síti X oznámila, že se společnost SpaceX nyní zaměří na bližší a snáze dosažitelný cíl – vybudování „samospásného“ města na Měsíci. Podle Muska by takového milníku mohlo být dosaženo v horizontu deseti let, zatímco podobný projekt na Marsu by si vyžádal více než dvě desetiletí.
Hlavním důvodem tohoto strategického obratu je snaha o co nejrychlejší zabezpečení budoucnosti lidské civilizace. Měsíc v tomto ohledu nabízí obrovskou logistickou výhodu. Zatímco k Marsu lze kvůli postavení planet cestovat pouze jednou za 26 měsíců a cesta trvá půl roku, rakety k Měsíci mohou startovat každých deset dní a let trvá pouhé dva dny.
Termín „samospásné město“ (self-growing city), který Musk použil, zatím nebyl blíže specifikován a není jasné, nakolik se jeho vize shoduje s plány americké agentury NASA. Přestože Musk nyní upřednostňuje lunární povrch, zcela se Marsu nevzdává. Tvrdí, že práce na marsovském městě by mohly začít přibližně za pět až sedm let, ačkoliv ještě loni v květnu sliboval přistání nepilotované lodi Starship na rudé planetě už koncem roku 2026.
Tato úprava předpovědí přichází krátce poté, co SpaceX minulý týden pohltila společnost xAI. Tímto spojením vznikla nejhodnotnější soukromá firma na světě. Musk se tak snaží sladit své technologické ambice s ekonomickou realitou a politickým klimatem, které nyní více nahrává návratu člověka na Měsíc.
Více než deset let Musk prezentoval osídlení Marsu jako hlavní smysl existence SpaceX. Ve svých projevech na vesmírných konferencích detailně popisoval vize trvalé lidské přítomnosti na Marsu, která by sloužila jako pojistka pro přežití lidstva v případě globální katastrofy. Tyto plány však odborníci často označovali za technicky i finančně nerealizovatelné v deklarovaných termínech.
NASA se naopak dlouhodobě soustředí právě na Měsíc, a to zejména od prvního funkčního období Donalda Trumpa. Tehdejší viceprezident Mike Pence vyhlásil ambiciózní cíl vrátit astronauty na lunární povrch do roku 2024. Tento plán sice nevyšel, ale agentura nyní intenzivně pracuje na misi Artemis, která by měla dopravit posádku na Měsíc v roce 2028, což bude první takový krok od konce programu Apollo v roce 1972.
Ještě začátkem loňského roku přitom Musk program Artemis ostře kritizoval a označoval jej za zbytečné rozptylování. „Ne, jdeme rovnou na Mars,“ psal tehdy na sociální sítě. Jeho současný obrat je o to překvapivější, že SpaceX drží kontrakt v hodnotě téměř tří miliard dolarů právě na výrobu lunárního modulu, který má astronauty NASA na povrch Měsíce dopravit.
Klíčovým prvkem těchto plánů zůstává systém Starship, největší raketa v historii, kterou Musk vyvíjí právě pro meziplanetární lety. Starship je však stále v rané fázi vývoje a testy často končí explozemi. Loď se dosud nedostala na oběžnou dráhu, přičemž SpaceX plánuje představit nové prototypy už začátkem letošního března.
Role SpaceX v měsíčním programu NASA byla v minulosti terčem kritiky i ze strany vládních činitelů. Sean Duffy, který krátce působil jako úřadující administrátor NASA, varoval, že SpaceX nemusí stihnout připravit přistávací modul včas. To je kritické zejména v kontextu vesmírných závodů s Čínou, která rovněž usiluje o lunární prvenství v tomto století.
Duffy dokonce naznačil, že by SpaceX mohla být z mise Artemis III odsunuta na vedlejší kolej ve prospěch hlavního konkurenta, společnosti Blue Origin. Tu založil Jeff Bezos a rovněž disponuje miliardovými kontrakty na vývoj lunárního plavidla. Blue Origin nedávno pozastavila své komerční lety pro vesmírné turisty, aby mohla veškeré kapacity vrhnout právě na vývoj přistávacího modulu.
Zajímavým faktorem v celém příběhu je politický vliv Elona Muska. Miliardář do amerických prezidentských voleb investoval stovky milionů dolarů a po krátkém ochlazení vztahů se opět těší přízni Donalda Trumpa. Pozice SpaceX v NASA je nyní posílena i tím, že nový administrátor agentury Jared Isaacman je považován za Muskova spojence a dvakrát letěl do vesmíru v kapsli SpaceX.
Aktuálně se pozornost celého světa upíná k misi Artemis II, která by měla odstartovat již v březnu. Čtyřčlenná posádka při ní obletí Měsíc, čímž připraví půdu pro mnohem složitější misi Artemis III, která po desetiletích opět počítá s přistáním na povrchu. Muskova slova o prioritě Měsíce tak přicházejí v okamžiku, kdy se z teoretických úvah stává reálný harmonogram letů.
Během necelé minuty otřásly severním pobřežím Venezuely dvě mimořádně silné seismické vlny. Úvodní otřes o síle 7,2 stupně vystřídal po pouhých čtyřiceti sekundách ještě ničivější hlavní úder s magnitudou 7,5. Podle historických přehledů jde o nejzávažnější katastrofu tohoto typu v regionu za posledních sto let, přičemž mediální domy s odkazem na odborníky upozorňují, že pravděpodobnost překročení sta tisíc lidských obětí dosahuje třiceti procent.
Bílý dům důrazně popřel internetové spekulace, podle nichž měl americký prezident Donald Trump získat přednostní přístup k novému experimentálnímu léku na hubnutí retatrutid od společnosti Eli Lilly prostřednictvím vládního programu takzvaného soucitného použití.
Šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte stojí před mimořádně náročným úkolem. Během svého nadcházejícího jednání ve Washingtonu musí ujistit amerického prezidenta Donalda Trumpa, že alianční partneři udělají více pro splnění jeho požadavků, avšak zároveň nesmí jménem ostatních spojenců slíbit nesplnitelné. Schůzka v Bílém domě má připravit půdu pro klíčový summit NATO, který se uskuteční za dva týdny v Turecku, a jejím cílem je předejít zásadním konfrontacím ještě předtím, než se lídři všech třiceti dvou členských států sejdou v Ankaře k nastavení cílů pro příští rok.
Brutální vlny veder zasahují Evropu stále častěji, což nutí miliony lidí přizpůsobovat se rekordním teplotám. Na rozdíl od Spojených států, kde má klimatizaci téměř 90 % domácností, je však v Evropě toto číslo podstatně nižší a pohybuje se kolem 20 %. Mnoho obyvatel tak horké dny přečkává pouze s pomocí elektrických ventilátorů, ledových obkladů či studených sprch. S tím, jak klimatické změny přinášejí dřívější, intenzivnější a delší vlny veder, se otevírají otázky, proč bohaté evropské státy s plošným zaváděním klimatizací tak dlouho otálejí.
Vzhledem k celosvětově rostoucímu rozsahu škod způsobených lesními požáry roste potřeba zavádění takzvaných požárně inteligentních strategií pro hodnocení rizik. Nebezpečné požáry jsou stále intenzivnější a častější, což pohání jak klimatické změny, tak nezanedbatelná lidská činnost v krajině. Data o lesních požárech ukazují jasný trend, kdy čelíme stále ničivějším událostem s katastrofálními následky dosud nevídaných rozměrů. Podle Evropské environmentální agentury shoří v Evropské unii ročně v průměru 3 770 kilometrů čtverečních půdy, přičemž v letech 2008 až 2023 muselo být kvůli požárům vysídleno 45 000 lidí a roční škody se odhadují na 2,5 miliardy eur.
Nedávná cesta předsedkyně tchajwanské opoziční strany Kuomintang (KMT) Cheng Li-wun do Spojených států naplno ukázala, jak rigidní se stala americká politika vůči Tchaj-wanu. Většina amerických zahraničněpolitických kruhů přijala její návštěvu se skepticismem, což ostře kontrastovalo s vřelým uvítáním ze strany tamních tchajwanských expatriotů napojených na KMT. Americké publikum vnímalo političku po její dubnové schůzce s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu jako charismatickou, ale naivní, zejména kvůli její ochotě jednat s Čínou i přes agresivní postoj Pekingu vůči Tchaj-peji.
Západní Evropu zasáhla rekordní vlna veder, která s sebou přinesla rozsáhlé výpadky proudu a desítky obětí. Nejsložitější situace je ve Francii, kde se desítky tisíc domácností ocitly bez dodávek elektrické energie. Problémy postihly zejména Bretaň na západě země, kde výpadek zasáhl přibližně 68 tisíc odběrných míst. Podle úřadů se obnovení dodávek v této oblasti neočekává dříve než ve středu večer.
Generální tajemník OSN António Guterres ve svém hlavním projevu na Klimatickém týdnu v Londýně varoval, že se britská metropole kvůli vlně extrémních veder doslova vaří. S odkazem na známý román Charlese Dickense Příběh dvou měst prohlásil, že lidstvo v současnosti čelí příběhu dvou krizí. Jedná se o klimatickou krizi vedoucí ke katastrofálním zlomovým bodům a energetickou krizi, která odhaluje pošetilost světa závislého na uhlovodících. Obě tyto krize mají podle šéfa OSN společný destruktivní původ ve fosilních palivech. Projev se přitom časově shoduje s bezprecedentní vlnou veder, která aktuálně zasáhla západní Evropu.
Ruská reakce na čtvrteční ranní nálet ukrajinských bezpilotních letounů na Moskvu vykazovala podle analýz expertů spíše chaotické úsilí než promyšlenou obrannou strategii. Záběry z ulic hlavního města zachycují vojáky, jak odpalují přenosné protiletadlové komplety z ramen v bezprostřední blízkosti rušné dálnice za plného provozu.
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Mariano Grossi ve středu jasně signalizoval, že inspektoři OSN navštíví íránská zařízení na obohacování uranu. Tento krok je přitom klíčovou součástí prozatímní dohody mezi Spojenými státy a Íránem, která má vést k ukončení válečného konfliktu. Grossiho vyjádření představuje dosud nejpevnější stanovisko této agentury OSN, jejíž role je považována za naprosto zásadní pro určení skutečného stavu íránských zásob jaderného materiálu. Obě strany přitom ještě v úterý nabízely protichůdná tvrzení o tom, zda k těmto kontrolám vůbec dojde.
Ruský prezident Vladimir Putin podle webu The Independent prohlásil, že je připraven zahájit mírové rozhovory s Ukrajinou. Toto vyjádření přišlo jen několik dní poté, co ukrajinské nálety na ruskou ropnou infrastrukturu způsobily v zemi nedostatek pohonných hmot.
Britský premiér a lídr Labouristické strany Keir Starmer rezignoval na svou funkci. K tomuto kroku se odhodlal pod vlivem neúnosného tlaku poté, co Andy Burnham drtivě zvítězil v doplňovacích volbách v obvodu Makerfield. Starmer se tak stal již šestým předsedou britské vlády za poslední dekádu, který opouští svůj úřad. Bezprostředním impulsem pro jeho konec byl úplný kolaps podpory uvnitř jeho vlastní strany i kabinetu, což ukázaly soukromé rozhovory během uplynulého víkendu. Na rozdíl od svých konzervativních předchůdců Borise Johnsona a Liz Trussové se však naplánovaným odchodem snaží předejít vlně vládních rezignací a zajistit spořádané předání moci. Jeho emotivní projev nicméně jasně ukázal vůdce, který si je vědom vlastního neúspěchu.