Elon Musk, jehož jméno bylo dlouho synonymem pro ambiciózní plány na kolonizaci Marsu, se rozhodl své priority přehodnotit. Miliardář v neděli na své sociální síti X oznámila, že se společnost SpaceX nyní zaměří na bližší a snáze dosažitelný cíl – vybudování „samospásného“ města na Měsíci. Podle Muska by takového milníku mohlo být dosaženo v horizontu deseti let, zatímco podobný projekt na Marsu by si vyžádal více než dvě desetiletí.
Hlavním důvodem tohoto strategického obratu je snaha o co nejrychlejší zabezpečení budoucnosti lidské civilizace. Měsíc v tomto ohledu nabízí obrovskou logistickou výhodu. Zatímco k Marsu lze kvůli postavení planet cestovat pouze jednou za 26 měsíců a cesta trvá půl roku, rakety k Měsíci mohou startovat každých deset dní a let trvá pouhé dva dny.
Termín „samospásné město“ (self-growing city), který Musk použil, zatím nebyl blíže specifikován a není jasné, nakolik se jeho vize shoduje s plány americké agentury NASA. Přestože Musk nyní upřednostňuje lunární povrch, zcela se Marsu nevzdává. Tvrdí, že práce na marsovském městě by mohly začít přibližně za pět až sedm let, ačkoliv ještě loni v květnu sliboval přistání nepilotované lodi Starship na rudé planetě už koncem roku 2026.
Tato úprava předpovědí přichází krátce poté, co SpaceX minulý týden pohltila společnost xAI. Tímto spojením vznikla nejhodnotnější soukromá firma na světě. Musk se tak snaží sladit své technologické ambice s ekonomickou realitou a politickým klimatem, které nyní více nahrává návratu člověka na Měsíc.
Více než deset let Musk prezentoval osídlení Marsu jako hlavní smysl existence SpaceX. Ve svých projevech na vesmírných konferencích detailně popisoval vize trvalé lidské přítomnosti na Marsu, která by sloužila jako pojistka pro přežití lidstva v případě globální katastrofy. Tyto plány však odborníci často označovali za technicky i finančně nerealizovatelné v deklarovaných termínech.
NASA se naopak dlouhodobě soustředí právě na Měsíc, a to zejména od prvního funkčního období Donalda Trumpa. Tehdejší viceprezident Mike Pence vyhlásil ambiciózní cíl vrátit astronauty na lunární povrch do roku 2024. Tento plán sice nevyšel, ale agentura nyní intenzivně pracuje na misi Artemis, která by měla dopravit posádku na Měsíc v roce 2028, což bude první takový krok od konce programu Apollo v roce 1972.
Ještě začátkem loňského roku přitom Musk program Artemis ostře kritizoval a označoval jej za zbytečné rozptylování. „Ne, jdeme rovnou na Mars,“ psal tehdy na sociální sítě. Jeho současný obrat je o to překvapivější, že SpaceX drží kontrakt v hodnotě téměř tří miliard dolarů právě na výrobu lunárního modulu, který má astronauty NASA na povrch Měsíce dopravit.
Klíčovým prvkem těchto plánů zůstává systém Starship, největší raketa v historii, kterou Musk vyvíjí právě pro meziplanetární lety. Starship je však stále v rané fázi vývoje a testy často končí explozemi. Loď se dosud nedostala na oběžnou dráhu, přičemž SpaceX plánuje představit nové prototypy už začátkem letošního března.
Role SpaceX v měsíčním programu NASA byla v minulosti terčem kritiky i ze strany vládních činitelů. Sean Duffy, který krátce působil jako úřadující administrátor NASA, varoval, že SpaceX nemusí stihnout připravit přistávací modul včas. To je kritické zejména v kontextu vesmírných závodů s Čínou, která rovněž usiluje o lunární prvenství v tomto století.
Duffy dokonce naznačil, že by SpaceX mohla být z mise Artemis III odsunuta na vedlejší kolej ve prospěch hlavního konkurenta, společnosti Blue Origin. Tu založil Jeff Bezos a rovněž disponuje miliardovými kontrakty na vývoj lunárního plavidla. Blue Origin nedávno pozastavila své komerční lety pro vesmírné turisty, aby mohla veškeré kapacity vrhnout právě na vývoj přistávacího modulu.
Zajímavým faktorem v celém příběhu je politický vliv Elona Muska. Miliardář do amerických prezidentských voleb investoval stovky milionů dolarů a po krátkém ochlazení vztahů se opět těší přízni Donalda Trumpa. Pozice SpaceX v NASA je nyní posílena i tím, že nový administrátor agentury Jared Isaacman je považován za Muskova spojence a dvakrát letěl do vesmíru v kapsli SpaceX.
Aktuálně se pozornost celého světa upíná k misi Artemis II, která by měla odstartovat již v březnu. Čtyřčlenná posádka při ní obletí Měsíc, čímž připraví půdu pro mnohem složitější misi Artemis III, která po desetiletích opět počítá s přistáním na povrchu. Muskova slova o prioritě Měsíce tak přicházejí v okamžiku, kdy se z teoretických úvah stává reálný harmonogram letů.
Do Česka se alespoň na některá místa vrátilo zimní počasí. Meteorologové dnes doplnili platné varování, když upozornili na silný vítr, který bude v nárazech dosahovat rychlosti až 70 kilometrů za hodinu. Výstraha před sněžením v Beskydech zůstává beze změny.
Oběť usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina poprvé veřejně promluvila o hrůzách, které prožila. Žena, která vystupuje pod pseudonymem Nicky, v emotivním rozhovoru pro pořad BBC Newsnight popsala, jak ji miliardář nadrogoval a znásilnil v době, kdy se snažila prosadit jako devatenáctiletá modelka.
Polsko se rozhodlo k razantnímu kroku v boji proti ekonomickým dopadům války na Blízkém východě. Premiér Donald Tusk oznámil rozsáhlý záchranný balíček, jehož cílem je zastropovat ceny pohonných hmot a výrazně snížit daně, aby ochránil polské občany před drastickým nárůstem životních nákladů.
Generální tajemník NATO Mark Rutte ocenil zásadní obrat v přístupu evropských spojenců k vlastní bezpečnosti. Podle nejnovějších dat zvýšily evropské členské státy a Kanada v roce 2025 své výdaje na obranu o rekordních 20 % ve srovnání s předchozím rokem. Tento posun Rutte označil za historický moment, který reflektuje zásadně změněné bezpečnostní prostředí v euroatlantické oblasti.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil značnou frustraci nad dosavadním přístupem Íránu k mírovým rozhovorům a varoval, že čas pro dosažení dohody se neúprosně krátí. Ve svém nejnovějším příspěvku na sociální síti Truth Social označil íránské vyjednavače za „velmi odlišné a zvláštní“. Podle Trumpa jsou íránští zástupci v soukromí ochotni k ústupkům, zatímco navenek se snaží zachovat tvář.
Bývalý venezuelský prezident Nicolás Maduro se ve čtvrtek znovu postaví před federální soud v Manhattanu. Jeho obhajoba se pokusí přesvědčit soudce Alvina Hellersteina, aby žalobu za narkoterorismus smetl ze stolu. Madurovi právníci tvrdí, že americká vláda záměrně podkopává jejich schopnost klienta hájit tím, že blokuje financování jeho právního zastoupení.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování před „zdravotní krizí v přímém přenosu“, která pohlcuje Blízký východ. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří, Dr. Hanan Balkhy, vyzvala k okamžitému zastavení bojů a zdůraznila, že nemocnice a zdravotnická zařízení se musí stát „bezpečnými útočišti“, nikoliv terči vojenských útoků. Situace se podle ní vymyká kontrole v mnoha částech regionu, který zahrnuje 22 zemí a území včetně Íránu, Libanonu, Gazy či Súdánu.
V diplomatických kruzích se objevila zpráva, která vrhá nové světlo na pozadí probíhajícího konfliktu a snahy o jeho ukončení. Izrael podle webu The Guardian na žádost Pákistánu vyřadil ze svého seznamu cílů dvě klíčové postavy íránského režimu: ministra zahraničí Abbáse Arákčího a předsedu parlamentu Mohammada Bágra Ghalíbáfa. Podle agentury Reuters, která se odvolává na zdroje z Islámábádu, se tak stalo poté, co Pákistán apeloval na Spojené státy, aby tyto muže ušetřily.
Kromě skutečných výbuchů a přesunů vojsk v oblasti Blízkého východu se naplno rozhořela i paralelní digitální bitva. Íránský režim spustil masivní online kampaň, jejímž cílem je ovlivnit americké veřejné mínění a vytvořit tlak na prezidenta Donalda Trumpa, aby ukončil vojenské operace. Podle analýz webu France24 využívá Teherán k šíření chaosu a protiválečných nálad nejmodernější nástroje, včetně obsahu generovaného umělou inteligencí (AI).
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že se jeho plánovaná cesta do Číny uskuteční v polovině května. Původní termín návštěvy, stanovený na konec března, musel být odložen kvůli probíhajícímu vojenskému konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Podle nových informací se Trump setká s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu ve dnech 14. až 15. května.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un využil probíhající válečný konflikt mezi Spojenými státy a Íránem jako klíčový argument pro zachování a další rozšiřování svého jaderného arzenálu. Ve svém projevu k Nejvyššímu lidovému shromáždění prohlásil, že současná situace na Blízkém východě jasně potvrzuje správnost rozhodnutí Pchjongjangu nikdy se nevzdat svých atomových zbraní. Podle Kima je nyní jaderný status Severní Koreje „nezvratný“.
Jarní dny po oslavách perského nového roku, Nourúzu, bývají v Teheránu tradičně ve znamení rozkvétajících stromů a návratu dětí do škol. Letos je však všechno jinak. Íránci se sice snaží zachovat zdání normálního života, ale dělají to na pozadí neustálých explozí, leteckých útoků a konfliktu, o kterém se mnozí obávají, že se protáhne na dlouhé měsíce.