Elon Musk, jehož jméno bylo dlouho synonymem pro ambiciózní plány na kolonizaci Marsu, se rozhodl své priority přehodnotit. Miliardář v neděli na své sociální síti X oznámila, že se společnost SpaceX nyní zaměří na bližší a snáze dosažitelný cíl – vybudování „samospásného“ města na Měsíci. Podle Muska by takového milníku mohlo být dosaženo v horizontu deseti let, zatímco podobný projekt na Marsu by si vyžádal více než dvě desetiletí.
Hlavním důvodem tohoto strategického obratu je snaha o co nejrychlejší zabezpečení budoucnosti lidské civilizace. Měsíc v tomto ohledu nabízí obrovskou logistickou výhodu. Zatímco k Marsu lze kvůli postavení planet cestovat pouze jednou za 26 měsíců a cesta trvá půl roku, rakety k Měsíci mohou startovat každých deset dní a let trvá pouhé dva dny.
Termín „samospásné město“ (self-growing city), který Musk použil, zatím nebyl blíže specifikován a není jasné, nakolik se jeho vize shoduje s plány americké agentury NASA. Přestože Musk nyní upřednostňuje lunární povrch, zcela se Marsu nevzdává. Tvrdí, že práce na marsovském městě by mohly začít přibližně za pět až sedm let, ačkoliv ještě loni v květnu sliboval přistání nepilotované lodi Starship na rudé planetě už koncem roku 2026.
Tato úprava předpovědí přichází krátce poté, co SpaceX minulý týden pohltila společnost xAI. Tímto spojením vznikla nejhodnotnější soukromá firma na světě. Musk se tak snaží sladit své technologické ambice s ekonomickou realitou a politickým klimatem, které nyní více nahrává návratu člověka na Měsíc.
Více než deset let Musk prezentoval osídlení Marsu jako hlavní smysl existence SpaceX. Ve svých projevech na vesmírných konferencích detailně popisoval vize trvalé lidské přítomnosti na Marsu, která by sloužila jako pojistka pro přežití lidstva v případě globální katastrofy. Tyto plány však odborníci často označovali za technicky i finančně nerealizovatelné v deklarovaných termínech.
NASA se naopak dlouhodobě soustředí právě na Měsíc, a to zejména od prvního funkčního období Donalda Trumpa. Tehdejší viceprezident Mike Pence vyhlásil ambiciózní cíl vrátit astronauty na lunární povrch do roku 2024. Tento plán sice nevyšel, ale agentura nyní intenzivně pracuje na misi Artemis, která by měla dopravit posádku na Měsíc v roce 2028, což bude první takový krok od konce programu Apollo v roce 1972.
Ještě začátkem loňského roku přitom Musk program Artemis ostře kritizoval a označoval jej za zbytečné rozptylování. „Ne, jdeme rovnou na Mars,“ psal tehdy na sociální sítě. Jeho současný obrat je o to překvapivější, že SpaceX drží kontrakt v hodnotě téměř tří miliard dolarů právě na výrobu lunárního modulu, který má astronauty NASA na povrch Měsíce dopravit.
Klíčovým prvkem těchto plánů zůstává systém Starship, největší raketa v historii, kterou Musk vyvíjí právě pro meziplanetární lety. Starship je však stále v rané fázi vývoje a testy často končí explozemi. Loď se dosud nedostala na oběžnou dráhu, přičemž SpaceX plánuje představit nové prototypy už začátkem letošního března.
Role SpaceX v měsíčním programu NASA byla v minulosti terčem kritiky i ze strany vládních činitelů. Sean Duffy, který krátce působil jako úřadující administrátor NASA, varoval, že SpaceX nemusí stihnout připravit přistávací modul včas. To je kritické zejména v kontextu vesmírných závodů s Čínou, která rovněž usiluje o lunární prvenství v tomto století.
Duffy dokonce naznačil, že by SpaceX mohla být z mise Artemis III odsunuta na vedlejší kolej ve prospěch hlavního konkurenta, společnosti Blue Origin. Tu založil Jeff Bezos a rovněž disponuje miliardovými kontrakty na vývoj lunárního plavidla. Blue Origin nedávno pozastavila své komerční lety pro vesmírné turisty, aby mohla veškeré kapacity vrhnout právě na vývoj přistávacího modulu.
Zajímavým faktorem v celém příběhu je politický vliv Elona Muska. Miliardář do amerických prezidentských voleb investoval stovky milionů dolarů a po krátkém ochlazení vztahů se opět těší přízni Donalda Trumpa. Pozice SpaceX v NASA je nyní posílena i tím, že nový administrátor agentury Jared Isaacman je považován za Muskova spojence a dvakrát letěl do vesmíru v kapsli SpaceX.
Aktuálně se pozornost celého světa upíná k misi Artemis II, která by měla odstartovat již v březnu. Čtyřčlenná posádka při ní obletí Měsíc, čímž připraví půdu pro mnohem složitější misi Artemis III, která po desetiletích opět počítá s přistáním na povrchu. Muskova slova o prioritě Měsíce tak přicházejí v okamžiku, kdy se z teoretických úvah stává reálný harmonogram letů.
Kdy se opět uklidní situace v Hormuzském průlivu, která má dalekosáhlé dopady na světovou ekonomiku? Rozhovory, které mají zajistit bezpečný lodní provoz, pokračují podle Ománu pozitivně. Írán nicméně upozornil, že ani případná dohoda nepovede k okamžitému znovuotevření klíčové vodní cesty. Upozornila na to britská stanice BBC.
Hvězdné konstelace nadcházejících dnů přinesou výrazný posun v osobních i pracovních vztazích, což donutí většinu znamení přehodnotit dosavadní priority a otevřít se novým výzvám.
Ministerstvo zahraničních věcí upravuje svou diplomatickou síť tak, aby lépe odpovídala současným zájmům České republiky. Už za několik týdnu ukončí činnost jeden z konzulátů, jiný ji naopak zahájí. Ministerstvo o tom informovalo na webu.
Andrej Babiš (ANO) jako každý premiér čelí kritické práci tuzemských novinářů, což se mu samozřejmě občas nelíbí. Tak to u politiků bývá. Tentokrát se Babiš rozhodl prozradit svůj pohled na věc a dal najevo, že novináři nebudou mít klid.
Z Austrálie občas dorazí až k nám opravdu zajímavé příběhy. Odlehlou obec na severu země před časem dlouhodobě terorizoval krokodýl mořský. Velký plaz útočil na lidi a požíral jejich domácí mazlíčky, nakonec se dočkal kruté odplaty. Stal se totiž hlavním chodem během hostiny místních obyvatel.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.