Elon Musk, jehož jméno bylo dlouho synonymem pro ambiciózní plány na kolonizaci Marsu, se rozhodl své priority přehodnotit. Miliardář v neděli na své sociální síti X oznámila, že se společnost SpaceX nyní zaměří na bližší a snáze dosažitelný cíl – vybudování „samospásného“ města na Měsíci. Podle Muska by takového milníku mohlo být dosaženo v horizontu deseti let, zatímco podobný projekt na Marsu by si vyžádal více než dvě desetiletí.
Hlavním důvodem tohoto strategického obratu je snaha o co nejrychlejší zabezpečení budoucnosti lidské civilizace. Měsíc v tomto ohledu nabízí obrovskou logistickou výhodu. Zatímco k Marsu lze kvůli postavení planet cestovat pouze jednou za 26 měsíců a cesta trvá půl roku, rakety k Měsíci mohou startovat každých deset dní a let trvá pouhé dva dny.
Termín „samospásné město“ (self-growing city), který Musk použil, zatím nebyl blíže specifikován a není jasné, nakolik se jeho vize shoduje s plány americké agentury NASA. Přestože Musk nyní upřednostňuje lunární povrch, zcela se Marsu nevzdává. Tvrdí, že práce na marsovském městě by mohly začít přibližně za pět až sedm let, ačkoliv ještě loni v květnu sliboval přistání nepilotované lodi Starship na rudé planetě už koncem roku 2026.
Tato úprava předpovědí přichází krátce poté, co SpaceX minulý týden pohltila společnost xAI. Tímto spojením vznikla nejhodnotnější soukromá firma na světě. Musk se tak snaží sladit své technologické ambice s ekonomickou realitou a politickým klimatem, které nyní více nahrává návratu člověka na Měsíc.
Více než deset let Musk prezentoval osídlení Marsu jako hlavní smysl existence SpaceX. Ve svých projevech na vesmírných konferencích detailně popisoval vize trvalé lidské přítomnosti na Marsu, která by sloužila jako pojistka pro přežití lidstva v případě globální katastrofy. Tyto plány však odborníci často označovali za technicky i finančně nerealizovatelné v deklarovaných termínech.
NASA se naopak dlouhodobě soustředí právě na Měsíc, a to zejména od prvního funkčního období Donalda Trumpa. Tehdejší viceprezident Mike Pence vyhlásil ambiciózní cíl vrátit astronauty na lunární povrch do roku 2024. Tento plán sice nevyšel, ale agentura nyní intenzivně pracuje na misi Artemis, která by měla dopravit posádku na Měsíc v roce 2028, což bude první takový krok od konce programu Apollo v roce 1972.
Ještě začátkem loňského roku přitom Musk program Artemis ostře kritizoval a označoval jej za zbytečné rozptylování. „Ne, jdeme rovnou na Mars,“ psal tehdy na sociální sítě. Jeho současný obrat je o to překvapivější, že SpaceX drží kontrakt v hodnotě téměř tří miliard dolarů právě na výrobu lunárního modulu, který má astronauty NASA na povrch Měsíce dopravit.
Klíčovým prvkem těchto plánů zůstává systém Starship, největší raketa v historii, kterou Musk vyvíjí právě pro meziplanetární lety. Starship je však stále v rané fázi vývoje a testy často končí explozemi. Loď se dosud nedostala na oběžnou dráhu, přičemž SpaceX plánuje představit nové prototypy už začátkem letošního března.
Role SpaceX v měsíčním programu NASA byla v minulosti terčem kritiky i ze strany vládních činitelů. Sean Duffy, který krátce působil jako úřadující administrátor NASA, varoval, že SpaceX nemusí stihnout připravit přistávací modul včas. To je kritické zejména v kontextu vesmírných závodů s Čínou, která rovněž usiluje o lunární prvenství v tomto století.
Duffy dokonce naznačil, že by SpaceX mohla být z mise Artemis III odsunuta na vedlejší kolej ve prospěch hlavního konkurenta, společnosti Blue Origin. Tu založil Jeff Bezos a rovněž disponuje miliardovými kontrakty na vývoj lunárního plavidla. Blue Origin nedávno pozastavila své komerční lety pro vesmírné turisty, aby mohla veškeré kapacity vrhnout právě na vývoj přistávacího modulu.
Zajímavým faktorem v celém příběhu je politický vliv Elona Muska. Miliardář do amerických prezidentských voleb investoval stovky milionů dolarů a po krátkém ochlazení vztahů se opět těší přízni Donalda Trumpa. Pozice SpaceX v NASA je nyní posílena i tím, že nový administrátor agentury Jared Isaacman je považován za Muskova spojence a dvakrát letěl do vesmíru v kapsli SpaceX.
Aktuálně se pozornost celého světa upíná k misi Artemis II, která by měla odstartovat již v březnu. Čtyřčlenná posádka při ní obletí Měsíc, čímž připraví půdu pro mnohem složitější misi Artemis III, která po desetiletích opět počítá s přistáním na povrchu. Muskova slova o prioritě Měsíce tak přicházejí v okamžiku, kdy se z teoretických úvah stává reálný harmonogram letů.
Bývalý francouzský premiér Édouard Philippe v neděli oficiálně zahájil svou kampaň pro nadcházející prezidentské volby. Na shromáždění v severovýchodním městě Remeš se představil jako hlavní postava schopná zastavit vzestup krajní pravice. Podle aktuálních průzkumů je právě on nejlépe postaveným kandidátem středu, který by mohl v souboji o Elysejský palác porazit favority z Národního sdružení, Marine Le Penovou a Jordana Bardellu.
Napětí na Blízkém východě neustává ani měsíc po vyhlášení příměří. Írán v neděli oznámil, že doručil svou odpověď na americký mírový návrh, zatímco v Perském zálivu došlo k nové vlně dronových útoků. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu navíc varoval, že válka zdaleka nekončí, dokud bude mít Teherán k dispozici zásoby vysoce obohaceného uranu.
Tradiční vojenská přehlídka ke Dni vítězství v Moskvě se letos stala terčem ostrého posměchu a zdrojem narůstajících spekulací o zdravotním stavu Vladimira Putina. Namísto demonstrace síly působil třiasedmdesátiletý diktátor podle pozorovatelů unaveně a vystrašeně, což jeho kritici okamžitě využili k analýze jeho slábnoucího vlivu.
Britská armáda podnikla mimořádnou záchrannou operaci na jednom z nejodlehlejších míst planety. Tým parašutistů a lékařů seskočil na ostrov Tristan da Cunha v jižním Atlantiku, aby pomohl britskému občanovi s podezřením na nákazu nebezpečným hantavirem. Muž se pravděpodobně nakazil na výletní lodi MV Hondius, kterou opustil v polovině dubna, aby se vrátil do svého domova v tomto nejvzdálenějším obydleném zámořském území Británie.
Digitální izolace Íránu trvá již více než dva měsíce a podle monitorovací skupiny NetBlocks aktuálně přesáhla hranici 1704 hodin. Celostátní výpadek internetu, který začal po útoku Spojených států a Izraele z 28. února, tak vstoupil do svého 72. dne. Pro miliony Íránců, jejichž obživa závisí na online připojení, má tato situace devastující následky, zatímco režim využívá informační vakuum k upevnění kontroly nad společností.
Španělské úřady zahájily na ostrově Tenerife rozsáhlou evakuaci cestujících z výletní lodi MS Hondius, na jejíž palubě se rozšířil nebezpečný hantavirus. Loď zakotvila v přístavu Granadilla v neděli před úsvitem, měsíc poté, co na palubě zemřel první pasažér. Celkem si nákaza během plavby vyžádala tři oběti.
Portugalská vláda se rozhodla výrazně urychlit své plány na odklon od fosilních paliv. V reakci na probíhající válečný konflikt v Íránu, který způsobil prudký nárůst cen ropy a zemního plynu, hodlá země během příštích deseti let snížit svou závislost na těchto zdrojích o polovinu. V rozhovoru pro server Politico to potvrdila ministryně pro životní prostředí a energetiku Maria da Graça Carvalho.
Britský premiér Sir Keir Starmer čelí první otevřené hrozbě vnitrostranického převratu. Poslankyně Catherine West v rozhovoru pro stanici Radio 4 veřejně vyzvala k hlasování o nedůvěře, což v politických kuloárech ve Westminsteru vyvolalo vlnu šoku i rozpaků. Přestože premiér jakékoli úvahy o svém odchodu odmítá, napětí v Labouristické straně po nedávných neúspěšných volbách do místních rad dramaticky roste.
Ruský prezident Vladimir Putin se během setkání s novináři v Kremlu vyjádřil k aktuálnímu vývoji situace na Ukrajině. Podle jeho slov se ozbrojený konflikt, který začal ruskou invazí v roce 2022, postupně blíží ke svému završení. Toto prohlášení zaznělo krátce po oslavách Dne vítězství, které se letos v Moskvě konaly v nezvykle skromném formátu.
Letošní oslavy Dne vítězství na moskevském Rudém náměstí se nesly v atmosféře, která se podle BBC zásadně lišila od všech předchozích ročníků. Zatímco v minulosti provázel akci shon a davy novinářů, tentokrát byla situace mnohem klidnější. Na místě bylo přítomno výrazně méně zástupců médií, neboť mnoho mezinárodních organizací nedostalo ke vstupu povolení.
Plavidlo MV Hondius, které zasáhla epidemie nebezpečného hantaviru, dorazilo v neděli v ranních hodinách ke břehům kanárského ostrova Tenerife. Do tamního přístavu Granadilla de Abona loď se 147 lidmi na palubě připlula zhruba měsíc poté, co se objevila první oběť nákazy. Aktuálně probíhá rozsáhlá mezinárodní akce zaměřená na bezpečný návrat všech pasažérů do jejich vlastí, což doprovází mimořádně přísná hygienická opatření.
Polsko čelí bezprecedentnímu nárůstu nepřátelských aktivit ze strany cizích zpravodajských služeb. Podle čerstvé zprávy polské Agentury pro vnitřní bezpečnost (ABW) zaznamenala země od roku 2024 rekordní počet hybridních útoků a špionážních případů. Rozsah vyšetřování v posledních dvou letech je tak masivní, že se vyrovná objemu práce, kterou polská kontrarozvědka odvedla za předchozí tři desetiletí.