Prezident USA Donald Trump v pondělí uvedl, že očekává návrat Elona Muska k vedení jeho společností, jakmile dokončí svou práci na reformě federální vlády. Musk, generální ředitel Tesly a SpaceX, v současnosti působí jako zvláštní vládní zaměstnanec, což mu umožňuje setrvat ve funkci pouze 130 dní.
Na dotaz, zda by si přál, aby Musk zůstal ve vládě déle, Trump odpověděl, že miliardář si bude chtít dříve či později znovu převzít kontrolu nad svými podniky. „Myslím, že je úžasný, ale také si myslím, že má velkou firmu, kterou musí řídit. V určitém bodě se bude chtít vrátit, chce to,“ uvedl prezident. „Nechal bych si ho, jak dlouho by to jen šlo. Je to velmi talentovaný člověk.“
Trump zároveň kritizoval způsob, jakým je Musk veřejně vnímán. „To, jak se k němu chovají, je hrozné,“ prohlásil.
Musk v posledních měsících pracoval na zlepšení image svého Úřadu pro vládní efektivitu (Department of Government Efficiency, zkráceně DOGE). Přesto se stal terčem kritiky kvůli rozsáhlým škrtům ve státní správě, které prosazuje. Napětí kolem jeho působení ve vládě se promítlo i do veřejného mínění – vozy Tesla byly opakovaně poškozovány vandaly a akcie společnosti zaznamenaly prudký propad.
Navzdory těmto problémům Trump Muska a jeho firmu veřejně podporuje. „Spousta lidí si kupuje Tesly, myslím. A doufám, že je kupují,“ uvedl prezident.
Trump byl rovněž dotázán, co se stane s úřadem DOGE po Muskovi. Uvedl, že se jeho reformní opatření přenesou na jednotlivé členy kabinetu. „Mnoho lidí, kteří s DOGE pracují, jsou ministři a vedoucí různých agentur, a ti se od nich hodně naučili. Myslím, že někteří se pokusí udržet DOGE lidi u sebe, ale v určitém bodě to skončí,“ vysvětlil prezident. „Nastane chvíle, kdy ministři budou schopni tuto práci dělat sami.“
Musk v nedávném rozhovoru pro Fox News uvedl, že 130denní lhůta pro jeho působení ve vládě je dostatečná k dosažení jeho cílů v oblasti snižování byrokracie a výdajů.
Během stejného rozhovoru se Musk bránil rostoucí kritice svého působení ve vládě a zopakoval, že k reformám přistupuje „pečlivě a soucitně“. Stále čelí výtkám kvůli svým minulým kontroverzním výrokům na sociálních sítích a e-mailové komunikaci s federálními úředníky.
I přes tyto spory Trump opakovaně zdůraznil, že Muskova práce je pro americkou vládu neocenitelná. Otázkou však zůstává, jak dlouho si prezident dokáže miliardáře udržet ve svém týmu, než se Musk skutečně vrátí k řízení svých technologických impérií.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.