Ukrajinská rozvědka přišla s mrazivým varováním, podle něhož má Moskva v plánu ochromit energetické srdce země útokem na rozvodny spojené s jadernými elektrárnami. Tento strategický tah míří na tři zbývající funkční jaderné zdroje na jihu a západě Ukrajiny. Pokud by se Rusku podařilo tyto uzly vyřadit, miliony lidí by uprostřed tuhé zimy zůstaly zcela bez proudu i tepla. Podle Kyjeva je cílem této drastické operace zlomit ukrajinský odpor a vynutit si kapitulaci.
Nejde však jen o tmu a mráz, ve hře je i obrovské bezpečnostní riziko. Jaderné bloky totiž pro chlazení reaktorů nezbytně potřebují stabilní přísun elektřiny zvenčí. Při jejím výpadku se sice spustí dieselové agregáty, ale pokud by selhaly i ty, hrozilo by během několika hodin roztavení jádra. Takový scénář by neznamenal katastrofu jen pro samotnou Ukrajinu, ale jaderné nebezpečí by bezprostředně ohrozilo i zbytek evropského kontinentu.
Ruské síly si již údajně vytipovaly deset klíčových bodů v devíti ukrajinských regionech, které jsou pro stabilitu sítě nejdůležitější. Na tyto zprávy zareagovala i Mezinárodní agentura pro atomovou energii, která chce na místo vyslat své odborníky k posouzení rizik. Zůstává však otázkou, zda pouhá přítomnost mezinárodních expertů dokáže ruské raketové údery skutečně zastavit nebo alespoň oddálit.
Význam jaderných elektráren pro Ukrajinu je v současnosti kritický, protože většina ostatních typů elektráren je po předchozích útocích v troskách. Jaderné zdroje tvoří poslední pilíř, na kterém tamní energetika stojí. Jejich vyřazení by pravděpodobně vedlo k totálnímu kolapsu systému, jehož obnova by byla bez fungující sítě a dalších záložních zdrojů extrémně složitá a zdlouhavá.
Ministr zahraničí Andrij Sybiha potvrdil, že Ukrajina o ruských plánech informovala své spojence a doufá v mezinárodní diplomatický tlak. Podle něj se Rusko neštítí ničeho a snaží se civilní obyvatelstvo připravit o základní prostředky k přežití právě v době nejsilnějších mrazů. Kyjev tyto kroky označuje za součást genocidní politiky, která má za cíl učinit zemi neobyvatelnou.
Situaci na místě komplikuje fakt, že energetici nestíhají opravovat škody z předchozích vln útoků, než přijdou další. Práci jim ztěžuje počasí i vysoká frekvence ruských úderů. Bezpečnostní experti navíc upozorňují, že ruský Rosatom poskytuje armádě přesné technické podklady o tom, kam přesně mířit, aby byl dopad na stabilitu jaderných bloků co nejničivější.
Policie obvinila staršího z mužů, kteří se zúčastnili středečního konfliktu v Jaroměři, z pokusu o vraždu. Kriminalisté také zjistili, že v případu sehrály zásadní roli drogy. Napadený muž je momentálně ve stabilizovaném stavu.
Největší nadějí české olympijské výpravy během úvodního dne her v Itálii měla v sobotu být Martina Sáblíková. Trojnásobná olympijská vítězka se ale ze zdravotních důvodů nezúčastní závodu na 3000 metrů, v němž získala dva ze svých sedmi cenných kovů.
Mrazivé počasí v posledních dnech na většině míst ustoupilo. Teploty vystoupaly nad nulu a dostavila se obleva. Kvalita sněhových podmínek se zhoršila i na horách, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Zajímavý moment přinesl zahajovací ceremoniál zimních olympijských her na slavném milánském fotbalovém stadionu San Siro. Když se na obrazovce objevil jeden ze zahraničních státníků, rozezněl se pískot. Na zahájení byl přítomen i český prezident Petr Pavel.
Česko zasáhla před víkendem smutná zpráva. Nejen herecká obec smutní kvůli úmrtí legendární Jany Brejchové, bylo jí 86 let. Hned v pátek večer se objevily první reakce na odchod této velké osobnosti tuzemské kulturní scény.
Americký prezident Donald Trump se postaral o další kontroverzi během svého druhého mandátu. Na sociálních sítích zveřejnil rasistický klip, v němž byli jeho předchůdce Barack Obama s manželkou Michelle vyobrazeni jako opice. Trump již video smazal.
Štefanu Margitovi vrcholí přípravy na premiéru posledního představení v dlouholeté a úspěšné operní kariéře. On sám možná nečekal, co zaujme jeho fanoušky. Někteří totiž pojali podezření, že si nechal udělat tetování. Kde je pravda?
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.