Ukrajinská rozvědka přišla s mrazivým varováním, podle něhož má Moskva v plánu ochromit energetické srdce země útokem na rozvodny spojené s jadernými elektrárnami. Tento strategický tah míří na tři zbývající funkční jaderné zdroje na jihu a západě Ukrajiny. Pokud by se Rusku podařilo tyto uzly vyřadit, miliony lidí by uprostřed tuhé zimy zůstaly zcela bez proudu i tepla. Podle Kyjeva je cílem této drastické operace zlomit ukrajinský odpor a vynutit si kapitulaci.
Nejde však jen o tmu a mráz, ve hře je i obrovské bezpečnostní riziko. Jaderné bloky totiž pro chlazení reaktorů nezbytně potřebují stabilní přísun elektřiny zvenčí. Při jejím výpadku se sice spustí dieselové agregáty, ale pokud by selhaly i ty, hrozilo by během několika hodin roztavení jádra. Takový scénář by neznamenal katastrofu jen pro samotnou Ukrajinu, ale jaderné nebezpečí by bezprostředně ohrozilo i zbytek evropského kontinentu.
Ruské síly si již údajně vytipovaly deset klíčových bodů v devíti ukrajinských regionech, které jsou pro stabilitu sítě nejdůležitější. Na tyto zprávy zareagovala i Mezinárodní agentura pro atomovou energii, která chce na místo vyslat své odborníky k posouzení rizik. Zůstává však otázkou, zda pouhá přítomnost mezinárodních expertů dokáže ruské raketové údery skutečně zastavit nebo alespoň oddálit.
Význam jaderných elektráren pro Ukrajinu je v současnosti kritický, protože většina ostatních typů elektráren je po předchozích útocích v troskách. Jaderné zdroje tvoří poslední pilíř, na kterém tamní energetika stojí. Jejich vyřazení by pravděpodobně vedlo k totálnímu kolapsu systému, jehož obnova by byla bez fungující sítě a dalších záložních zdrojů extrémně složitá a zdlouhavá.
Ministr zahraničí Andrij Sybiha potvrdil, že Ukrajina o ruských plánech informovala své spojence a doufá v mezinárodní diplomatický tlak. Podle něj se Rusko neštítí ničeho a snaží se civilní obyvatelstvo připravit o základní prostředky k přežití právě v době nejsilnějších mrazů. Kyjev tyto kroky označuje za součást genocidní politiky, která má za cíl učinit zemi neobyvatelnou.
Situaci na místě komplikuje fakt, že energetici nestíhají opravovat škody z předchozích vln útoků, než přijdou další. Práci jim ztěžuje počasí i vysoká frekvence ruských úderů. Bezpečnostní experti navíc upozorňují, že ruský Rosatom poskytuje armádě přesné technické podklady o tom, kam přesně mířit, aby byl dopad na stabilitu jaderných bloků co nejničivější.
Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo společně s Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR a společností Deloitte Studii dlouhodobé sociální péče v České republice. Ta potvrzuje, že rychlé stárnutí populace nelze zvládnout jedním opatřením. Budoucnost dlouhodobé péče stojí na rozvoji domácích, komunitních i pobytových služeb, lepším propojení sociální a zdravotní péče, podpoře pečujících a dlouhodobém plánování kapacit.
Šéf Bílého domu Donald Trump opět pohrozil Íránu americkou odvetou. Tentokrát hrozí zákrok ze strany amerických vojáků v případě, že budou pokračovat útoky jemenských povstalců na komerční lodě.
Dobrá zpráva přišla z Norska. Tamní korunní princezna Mette-Marit byla propuštěna z nemocnice, kde byla hospitalizována poté, co podstoupila transplantaci plic. Princeznu teď čeká náročná rehabilitace, takže se ještě několik měsíců nebude věnovat svým povinnostem.
Horké léto si v tomto týdnu dává pauzu, nejvyšší teploty šplhají jen lehce nad 20 stupňů. Už příští týden by ale maxima mohla opět dosáhnout tropických hodnot. Připouštějí to i meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Úřady na jihozápadním pobřeží Francie musely kvůli rozsáhlému a velmi intenzivnímu lesnímu požáru evakuovat přes dvacet tisíc lidí, mezi nimiž figuruje i značné množství turistů z místních kempů a rekreačních zařízení. Ohnisko se rozhořelo v hustých borových porostech nedaleko obce Saumos v oblasti departementu Gironde a plameny během prvních čtyřiadvaceti hodin pohltily plochu přesahující dva tisíce hektarů.
Případná cesta do Moskvy za Vladimirem Putinem by pro ukrajinskou hlavu státu znamenala zásadní pochybení. V rozhovoru pro Kyiv Post to prohlásil někdejší americký ambasador na Ukrajině Steven Pifer.
Evropská unie vyměřila americkému technologickému gigantu Google pokutu ve výši 890 milionů eur za porušení pravidel o digitálních trzích. Bruselské orgány zároveň společnosti nařídily zásadní proměnu způsobu, jakým ve svém vyhledávači zobrazuje konkurenční služby, a jakým přistupuje k pravidlům ve svém obchodě s aplikacemi. Pokud firma požadavkům nevyhoví, čelí hrozbě dalších finančních postihů.
Jemenští Hútíové oznámili útok na dva saúdskoarabské ropné tankery v Rudém moři v době, kdy Spojené státy podnikly v pořadí již dvanáctou noc vzdušných úderů na íránské cíle. Podle íránských státních médií si středeční americké nálety vyžádaly dvě oběti na jihu země poblíž iráckých hranic, zatímco v Hormuzském průlivu došlo ke vzplanutí jednoho z tankerů po výbuchu v zaminované plavební dráze.
Mezi spolupracovníky Vladimira Putina panuje podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského stále toxičtější atmosféra. Kremelští poradci a spojenci podle něj postupně ztrácejí víru v možnost pokračování více než čtyřletého konfliktu a z neúspěchů i rostoucích ztrát na frontě dávají vinu výhradně ruskému vůdci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvítala schválení v pořadí již jednadvacátého balíčku sankcí proti Rusku. Podle jejího vyjádření tyto kroky nadále účinně oslabují ekonomické základy, ze kterých Moskva financuje své válečné úsilí.
Generační obměna na nejvyšších místech ukrajinské armády se podle analytiků CNN zdála být po delší době již téměř nevyhnutelná. Prezident Volodymyr Zelenskyj se v úterý rozhodl odvolat šedesátiletého hlavního velitele Oleksandra Syrského a do čela ozbrojených sil jmenoval o sedmnáct let mladšího generála Mychajla Drapatého.
Podpora války v Íránu mezi nejvěrnějšími voliči amerického prezidenta Donalda Trumpa výrazně klesá. Podle nového průzkumu veřejného mínění agentury Public First pro deník Politico považuje ekonomické náklady spojené s tímto konfliktem za obhajitelné již jen o něco více než třetina stoupenců hnutí MAGA. Ještě v květnu přitom válku za těchto podmínek podporovala celá polovina z nich.