Ukrajinská rozvědka přišla s mrazivým varováním, podle něhož má Moskva v plánu ochromit energetické srdce země útokem na rozvodny spojené s jadernými elektrárnami. Tento strategický tah míří na tři zbývající funkční jaderné zdroje na jihu a západě Ukrajiny. Pokud by se Rusku podařilo tyto uzly vyřadit, miliony lidí by uprostřed tuhé zimy zůstaly zcela bez proudu i tepla. Podle Kyjeva je cílem této drastické operace zlomit ukrajinský odpor a vynutit si kapitulaci.
Nejde však jen o tmu a mráz, ve hře je i obrovské bezpečnostní riziko. Jaderné bloky totiž pro chlazení reaktorů nezbytně potřebují stabilní přísun elektřiny zvenčí. Při jejím výpadku se sice spustí dieselové agregáty, ale pokud by selhaly i ty, hrozilo by během několika hodin roztavení jádra. Takový scénář by neznamenal katastrofu jen pro samotnou Ukrajinu, ale jaderné nebezpečí by bezprostředně ohrozilo i zbytek evropského kontinentu.
Ruské síly si již údajně vytipovaly deset klíčových bodů v devíti ukrajinských regionech, které jsou pro stabilitu sítě nejdůležitější. Na tyto zprávy zareagovala i Mezinárodní agentura pro atomovou energii, která chce na místo vyslat své odborníky k posouzení rizik. Zůstává však otázkou, zda pouhá přítomnost mezinárodních expertů dokáže ruské raketové údery skutečně zastavit nebo alespoň oddálit.
Význam jaderných elektráren pro Ukrajinu je v současnosti kritický, protože většina ostatních typů elektráren je po předchozích útocích v troskách. Jaderné zdroje tvoří poslední pilíř, na kterém tamní energetika stojí. Jejich vyřazení by pravděpodobně vedlo k totálnímu kolapsu systému, jehož obnova by byla bez fungující sítě a dalších záložních zdrojů extrémně složitá a zdlouhavá.
Ministr zahraničí Andrij Sybiha potvrdil, že Ukrajina o ruských plánech informovala své spojence a doufá v mezinárodní diplomatický tlak. Podle něj se Rusko neštítí ničeho a snaží se civilní obyvatelstvo připravit o základní prostředky k přežití právě v době nejsilnějších mrazů. Kyjev tyto kroky označuje za součást genocidní politiky, která má za cíl učinit zemi neobyvatelnou.
Situaci na místě komplikuje fakt, že energetici nestíhají opravovat škody z předchozích vln útoků, než přijdou další. Práci jim ztěžuje počasí i vysoká frekvence ruských úderů. Bezpečnostní experti navíc upozorňují, že ruský Rosatom poskytuje armádě přesné technické podklady o tom, kam přesně mířit, aby byl dopad na stabilitu jaderných bloků co nejničivější.
Spojené království připravuje zákaz obchodu s nelegálními izraelskými osadami na okupovaných územích. Zvláštní zpravodajka Organizace spojených národů pro okupovaná území Francesca Albaneseová označila pro The Guardian tento plán za významný, byť opožděný krok. Podle ní však musí být opatření posuzováno podle svého praktického dopadu, aby nezůstalo pouze u formálního tiskového prohlášení. Podrobnosti o chystaném znovunastavení britské politiky má tamní vláda zveřejnit v nejbližších dnech.
Mezi ukrajinskými úřady a britskou miliardářskou rodinou vypukl ostrý právní spor o kontrolu nad společností IDS Ukraine, která je největším výrobcem balené vody v zemi. Ukrajinské orgány se snaží převzít dohled nad tímto podnikem kvůli majetkovým vazbám na sankcionovaného ruského oligarchy. Zahraniční akcionáři se však pokusům o znárodnění a ztrátě vlivu nad svými investicemi brání právní cestou.
Evropský zpracovatelský průmysl čelí hrozbě ztráty až 300 tisíc pracovních míst v důsledku rostoucí konkurence ze strany čínských výrobků a součástek. Před rychlým úbytkem pracovních příležitostí varovalo přední průmyslové sdružení Eurometal, podle něhož Čína postupně ovládá klíčové dodavatelské řetězce. Asijská velmoc v současnosti dosahuje v obchodní výměně s Evropskou unií rekordního přebytku ve výši jedné miliardy eur denně. Pokud unijní orgány nepřijmou účinná opatření, dojde podle odborníků k zásadnímu narušení evropské konkurenceschopnosti.
Česko podle premiéra Andreje Babiše (ANO) přijalo v reakci na incidenty v Německu dostatečná opatření. K možnému vyhoštění ruských diplomatů řekl, že čeká na to, jaká bude domluva mezi evropskými spojenci. Babiš se tak vyjádřil v diskuzním pořadu Partie na stanici CNN Prima News.
Vláda Andreje Babiše se stále zřetelněji připravuje na zvýšení některých daní. Premiér dnes zmínil možnost vyššího zdanění dividend a investičních bytů, ministryně financí Alena Schillerová už předtím avizovala změny v oblasti hazardu a návykových látek. Jde o logický důsledek stavu veřejných financí. Schodek státního rozpočtu má v příštím roce činit 389 miliard korun a od roku 2028 bude muset vláda strukturální deficit podstatněji snižovat.
V Kyjevě se všechno připravuje na schůzku s emisary amerického prezidenta Donalda Trumpa, kteří v sobotu jednali za zavřenými dveřmi v Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Ukrajinci chtějí být na jednání konstruktivní, aby se přiblížil konec konfliktu.
Počasí v příštím týdnu přinese několik "nej", na která dnes na sociální síti upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Jaký bude druhý ryze podzimní týden letošního roku?
Indonésie se v posledních hodinách potýká s problémy v letecké dopravě. Stovky letů musely být odloženy či zrušeny kvůli erupci vulkánu Anak Krakatoa. Na odlet čekají tisíce cestujících, provoz zatím nebyl obnoven.
Volkswagen prochází největší restrukturalizací ve své téměř devadesátileté historii. To, co je pro Německo stále zřetelněji průmyslovou pohromou, ale nemusí být špatnou zprávou pro celou střední Evropu. Na ústupu německého automobilového gigantu mohou nakonec vydělat Češi i Slováci. A Slovensko navíc může těžit i z nástupu čínských automobilek.
Napětí na Blízkém východě opět nabírá na obrátkách. Američané a Íránci si v sobotu vzájemně útočili na lodě, čímž se jen potvrdilo, že konflikt se v posledních dnech opět stupňuje po měsíci relativního klidu. O útocích informovala britská stanice BBC.
Norsko se příští týden rozloučí se zesnulým králem Haraldem V. Na pohřbu monarchy nebude chybět reprezentant britské monarchie. Buckinghamský palác oznámil, že královskou rodinu bude na smutečním obřadu zastupovat následník trůnu princ William. Informovala o tom BBC.
V období od 14. do 16. července 2026 byl meteorickou sítí Global Meteor Network detekován nový meteorický roj. Mateřským tělesem je podle parametrů dráhy velmi pravděpodobně kometa Jupiterovy rodiny. Celkem 43 meteorů patřících do nového roje bylo pozorováno v souhvězdí Štíra.