Prezident Donald Trump přednesl svůj projev na Valném shromáždění OSN a hned v úvodu se nechal slyšet, že mu nefunguje čtecí zařízení (teleprompter). Žertoval, že ten, kdo ho obsluhuje, má „velký problém“, ale zároveň dodal, že mu to nevadí, protože tak může mluvit „více od srdce“. Před nabitým sálem následně začal hovořit o úspěších své administrativy.
V projevu pochválil sám sebe za dosažené úspěchy, jako jsou rekordní zisky na americkém trhu s akciemi, investice v USA a také snižování daní a regulací. Tyto body často zmiňuje ve svých vystoupeních pro americká média. Podle něj je osm měsíců po nástupu do úřadu USA „nejžhavější zemí na světě.“ Tvrdí, že Amerika má nejsilnější ekonomiku, hranice, armádu, přátelské vztahy a ducha ze všech zemí na světě, a že se jedná o „zlatý věk Ameriky.“
Dodal také, že USA jsou opět respektovány jako nikdy předtím. Uvedl, že má na to důkazy v podobě „historických obchodních dohod“, které podepsal s mnoha zeměmi, například s Velkou Británií, Evropskou unií, Japonskem, Jižní Koreou, Vietnamem a „mnoha, mnoha dalšími.“ Dále se pochlubil tím, že díky němu se členové NATO zavázali zvýšit výdaje na obranu ze 2 % na 5 % HDP.
Prezident se následně pustil do kritiky OSN. Řekl, že od ní dostal pouze dvě věci: špatný eskalátor a rozbitý teleprompter. Vyjádřil se i k tomu, že když byl ještě developer, nabídl OSN, že zrekonstruuje jejich budovu, ale ti si „vybrali jinou cestu,“ která se mu nelíbila a vytvořila „daleko horší produkt.“ Zmínil také, že „nedostali ani mramorové podlahy, které jsem jim slíbil.“
Zpochybnil samotný účel organizace. Řekl, že OSN se ani nepřibližuje k tomu, aby naplnila svůj potenciál. „Jsou to prázdná slova, a prázdná slova neřeší války,“ uvedl. Dodal, že když se pokoušel vyjednávat mír, OSN mu nikdy nepomohla, ani mu nezavolala, aby mu nabídla pomoc. Podle něj je paradox, že OSN má chránit státy před invazemi, ale místo toho „je vytváří a financuje.“
Trump také řekl, že ukončil sedm válek, přičemž uvedl, že mu bylo řečeno, že jsou tyto konflikty neukončitelné. Na svém seznamu má konflikty mezi: Kambodžou a Thajskem, Kosovem a Srbskem, Pákistánem a Indií, Izraelem a Íránem, Egyptem a Etiopií, Arménií a Ázerbájdžánem a „násilný, brutální konflikt“ mezi Konžskou demokratickou republikou a Rwandou.
Dotkl se i své touhy získat Nobelovu cenu míru a prohlásil, že si ji za tyto „úspěchy“ zaslouží. Řekl, že „všichni říkají, že bych měl dostat Nobelovu cenu míru za každý z těchto úspěchů.“ Dodal však, že ho nezajímají ceny, ale „záchrana životů.“
Komentoval také probíhající válku na Ukrajině. Řekl, že si myslel, že to bude nejjednodušší konflikt k vyřešení, protože má „dobrý vztah“ s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Dodal, že válka měla být „rychlá malá šarvátka“ a fakt, že se protahuje, dělá Rusku špatnou reklamu. Vyzval také Evropu, aby „přestala financovat válku proti sobě“ tím, že stále nakupuje ruskou ropu a plyn.
Řekl, že USA jsou připraveny uvalit na Rusko „velmi silnou sadu silných cel“, pokud nebude chtít ukončit válku, ale Evropa by musela přijmout „úplně stejná opatření.“ Dodal, že evropské státy jsou v „vážných problémech“ a že je „ostudné“, že je financují.
Kritizoval i uznání palestinského státu ze strany několika evropských zemí, a označil to za „odměnu“ pro teroristickou organizaci Hamas za její zvěrstva. Řekl, že by se měly všechny země, které chtějí mír, sjednotit na jedné zprávě, a to „okamžitě propusťte rukojmí.“ Této větě se v sále dostalo potlesku.
Dotkl se také hrozby biologických zbraní. Oznámil, že USA budou průkopníkem ověřovacího systému s umělou inteligencí, který má zabránit vývoji biologických zbraní. Vyzval také k zastavení vývoje jaderných zbraní, o kterých řekl, že pokud by byly použity, „svět by doslova mohl skončit.“
V projevu, který trval déle než přidělených 15 minut, se Trump také vyjádřil k imigrační krizi. Tvrdil, že OSN financuje útok na západní země a „vaše země míří do pekla.“ Jako příklad uvedl, že v některých evropských zemích jsou věznice plné cizinců.
Dále se vyjádřil k globálnímu oteplování, které nazval „největším podvodem, jaký kdy byl spáchán.“ Podle něj jsou předpovědi OSN a dalších institucí „špatné“ a jsou od „hloupých lidí.“ Vyzval shromážděné světové lídry, aby se vzdali „zeleného podvodu“, jinak jejich země „selžou.“
Jeho kritika se dostala i na starostu Londýna Sadiqa Khana, kterého označil za „hrozného starostu“, a řekl, že chce zavést právo šaría. Není však jasné, na co Trump odkazuje, protože starosta Londýna podle BBC neoznámil žádné plány na zavedení práva šaría.
V projevu se také objevily detaily o tom, že zástupci Íránu v sále poslouchali Trumpovy komentáře o jaderných zbraních, ale nijak na ně nereagovali. Trump také připomněl, že na začátku roku nařídil bombardování íránského klíčového jaderného zařízení, což si podle něj „lidé přáli 22 let.“
V dubnu uplyne rok od úmrtí Anny Slováčkové, která po dlouhém a statečném boji podlehla zákeřné rakovině. Rodina teď stráží její odkaz, jehož součástí je i vzpomínková kniha, kterou blízcí v těchto dnech pokřtili. Jeden ze členů rodiny ale chyběl.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se dnes obořil na dvojici firem, které v Česku provozují čerpací stanice. Nelíbí se mu, že zdražily pohonné hmoty na více než 50 korun za litr. Babiš dokonce společnostem pohrozil, že se jim bude věnovat antimonopolní úřad.
Andrej Babiš se po říjnových sněmovních volbách vrátil do role premiéra, která ho zcela zaměstnává. Oproti předchozímu funkčnímu období je však jedna věc jinak. Šéf hnutí ANO už netvoří pár s manželkou Monikou, která ho dříve doprovázela. Jak charakterizoval jejich aktuální vztah?
Americký prezident Donald Trump kvůli válce na Blízkém východě odkládal jednání s jedním z největších hráčů světové politiky. Nyní oznámil, že očekávaná schůzka má nový termín. Čínu navštíví v polovině května.
Mimořádně otřesným činem se od noci na středu zabývají kriminalisté z pražského oddělení vražd. Výjimečný trest hrozí muži, jenž se měl dopustit vraždy dítěte. Mezi pachatelem a obětí byla blízká rodinná vazba.
Do Česka se alespoň na některá místa vrátilo zimní počasí. Meteorologové dnes doplnili platné varování, když upozornili na silný vítr, který bude v nárazech dosahovat rychlosti až 70 kilometrů za hodinu. Výstraha před sněžením v Beskydech zůstává beze změny.
Oběť usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina poprvé veřejně promluvila o hrůzách, které prožila. Žena, která vystupuje pod pseudonymem Nicky, v emotivním rozhovoru pro pořad BBC Newsnight popsala, jak ji miliardář nadrogoval a znásilnil v době, kdy se snažila prosadit jako devatenáctiletá modelka.
Polsko se rozhodlo k razantnímu kroku v boji proti ekonomickým dopadům války na Blízkém východě. Premiér Donald Tusk oznámil rozsáhlý záchranný balíček, jehož cílem je zastropovat ceny pohonných hmot a výrazně snížit daně, aby ochránil polské občany před drastickým nárůstem životních nákladů.
Generální tajemník NATO Mark Rutte ocenil zásadní obrat v přístupu evropských spojenců k vlastní bezpečnosti. Podle nejnovějších dat zvýšily evropské členské státy a Kanada v roce 2025 své výdaje na obranu o rekordních 20 % ve srovnání s předchozím rokem. Tento posun Rutte označil za historický moment, který reflektuje zásadně změněné bezpečnostní prostředí v euroatlantické oblasti.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil značnou frustraci nad dosavadním přístupem Íránu k mírovým rozhovorům a varoval, že čas pro dosažení dohody se neúprosně krátí. Ve svém nejnovějším příspěvku na sociální síti Truth Social označil íránské vyjednavače za „velmi odlišné a zvláštní“. Podle Trumpa jsou íránští zástupci v soukromí ochotni k ústupkům, zatímco navenek se snaží zachovat tvář.
Bývalý venezuelský prezident Nicolás Maduro se ve čtvrtek znovu postaví před federální soud v Manhattanu. Jeho obhajoba se pokusí přesvědčit soudce Alvina Hellersteina, aby žalobu za narkoterorismus smetl ze stolu. Madurovi právníci tvrdí, že americká vláda záměrně podkopává jejich schopnost klienta hájit tím, že blokuje financování jeho právního zastoupení.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování před „zdravotní krizí v přímém přenosu“, která pohlcuje Blízký východ. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří, Dr. Hanan Balkhy, vyzvala k okamžitému zastavení bojů a zdůraznila, že nemocnice a zdravotnická zařízení se musí stát „bezpečnými útočišti“, nikoliv terči vojenských útoků. Situace se podle ní vymyká kontrole v mnoha částech regionu, který zahrnuje 22 zemí a území včetně Íránu, Libanonu, Gazy či Súdánu.