Prezident Donald Trump přednesl svůj projev na Valném shromáždění OSN a hned v úvodu se nechal slyšet, že mu nefunguje čtecí zařízení (teleprompter). Žertoval, že ten, kdo ho obsluhuje, má „velký problém“, ale zároveň dodal, že mu to nevadí, protože tak může mluvit „více od srdce“. Před nabitým sálem následně začal hovořit o úspěších své administrativy.
V projevu pochválil sám sebe za dosažené úspěchy, jako jsou rekordní zisky na americkém trhu s akciemi, investice v USA a také snižování daní a regulací. Tyto body často zmiňuje ve svých vystoupeních pro americká média. Podle něj je osm měsíců po nástupu do úřadu USA „nejžhavější zemí na světě.“ Tvrdí, že Amerika má nejsilnější ekonomiku, hranice, armádu, přátelské vztahy a ducha ze všech zemí na světě, a že se jedná o „zlatý věk Ameriky.“
Dodal také, že USA jsou opět respektovány jako nikdy předtím. Uvedl, že má na to důkazy v podobě „historických obchodních dohod“, které podepsal s mnoha zeměmi, například s Velkou Británií, Evropskou unií, Japonskem, Jižní Koreou, Vietnamem a „mnoha, mnoha dalšími.“ Dále se pochlubil tím, že díky němu se členové NATO zavázali zvýšit výdaje na obranu ze 2 % na 5 % HDP.
Prezident se následně pustil do kritiky OSN. Řekl, že od ní dostal pouze dvě věci: špatný eskalátor a rozbitý teleprompter. Vyjádřil se i k tomu, že když byl ještě developer, nabídl OSN, že zrekonstruuje jejich budovu, ale ti si „vybrali jinou cestu,“ která se mu nelíbila a vytvořila „daleko horší produkt.“ Zmínil také, že „nedostali ani mramorové podlahy, které jsem jim slíbil.“
Zpochybnil samotný účel organizace. Řekl, že OSN se ani nepřibližuje k tomu, aby naplnila svůj potenciál. „Jsou to prázdná slova, a prázdná slova neřeší války,“ uvedl. Dodal, že když se pokoušel vyjednávat mír, OSN mu nikdy nepomohla, ani mu nezavolala, aby mu nabídla pomoc. Podle něj je paradox, že OSN má chránit státy před invazemi, ale místo toho „je vytváří a financuje.“
Trump také řekl, že ukončil sedm válek, přičemž uvedl, že mu bylo řečeno, že jsou tyto konflikty neukončitelné. Na svém seznamu má konflikty mezi: Kambodžou a Thajskem, Kosovem a Srbskem, Pákistánem a Indií, Izraelem a Íránem, Egyptem a Etiopií, Arménií a Ázerbájdžánem a „násilný, brutální konflikt“ mezi Konžskou demokratickou republikou a Rwandou.
Dotkl se i své touhy získat Nobelovu cenu míru a prohlásil, že si ji za tyto „úspěchy“ zaslouží. Řekl, že „všichni říkají, že bych měl dostat Nobelovu cenu míru za každý z těchto úspěchů.“ Dodal však, že ho nezajímají ceny, ale „záchrana životů.“
Komentoval také probíhající válku na Ukrajině. Řekl, že si myslel, že to bude nejjednodušší konflikt k vyřešení, protože má „dobrý vztah“ s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Dodal, že válka měla být „rychlá malá šarvátka“ a fakt, že se protahuje, dělá Rusku špatnou reklamu. Vyzval také Evropu, aby „přestala financovat válku proti sobě“ tím, že stále nakupuje ruskou ropu a plyn.
Řekl, že USA jsou připraveny uvalit na Rusko „velmi silnou sadu silných cel“, pokud nebude chtít ukončit válku, ale Evropa by musela přijmout „úplně stejná opatření.“ Dodal, že evropské státy jsou v „vážných problémech“ a že je „ostudné“, že je financují.
Kritizoval i uznání palestinského státu ze strany několika evropských zemí, a označil to za „odměnu“ pro teroristickou organizaci Hamas za její zvěrstva. Řekl, že by se měly všechny země, které chtějí mír, sjednotit na jedné zprávě, a to „okamžitě propusťte rukojmí.“ Této větě se v sále dostalo potlesku.
Dotkl se také hrozby biologických zbraní. Oznámil, že USA budou průkopníkem ověřovacího systému s umělou inteligencí, který má zabránit vývoji biologických zbraní. Vyzval také k zastavení vývoje jaderných zbraní, o kterých řekl, že pokud by byly použity, „svět by doslova mohl skončit.“
V projevu, který trval déle než přidělených 15 minut, se Trump také vyjádřil k imigrační krizi. Tvrdil, že OSN financuje útok na západní země a „vaše země míří do pekla.“ Jako příklad uvedl, že v některých evropských zemích jsou věznice plné cizinců.
Dále se vyjádřil k globálnímu oteplování, které nazval „největším podvodem, jaký kdy byl spáchán.“ Podle něj jsou předpovědi OSN a dalších institucí „špatné“ a jsou od „hloupých lidí.“ Vyzval shromážděné světové lídry, aby se vzdali „zeleného podvodu“, jinak jejich země „selžou.“
Jeho kritika se dostala i na starostu Londýna Sadiqa Khana, kterého označil za „hrozného starostu“, a řekl, že chce zavést právo šaría. Není však jasné, na co Trump odkazuje, protože starosta Londýna podle BBC neoznámil žádné plány na zavedení práva šaría.
V projevu se také objevily detaily o tom, že zástupci Íránu v sále poslouchali Trumpovy komentáře o jaderných zbraních, ale nijak na ně nereagovali. Trump také připomněl, že na začátku roku nařídil bombardování íránského klíčového jaderného zařízení, což si podle něj „lidé přáli 22 let.“
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.
Výsledky nedávných amerických voleb vyvolaly v Izraeli hluboké obavy a otřásly dosavadními jistotami ohledně pevnosti transatlantického spojenectví. Izraelští političtí představitelé a analytici pro BBC varují, že náhlá změna politického rozložení sil ve Washingtonu může zásadně ohrozit bezpečnostní a diplomatickou podporu, na kterou se stát spoléhal po celá desetiletí.
Americká FBI v pátek zadržela otce vévodkyně Meghan, manželky britského prince Harryho. Thomas Markle je podezřelý z držení dětské pornografie. Informovala o tom americká zpravodajské stanice CNN, která se odvolává na americké ministerstvo spravedlnosti.