Prezident Donald Trump přednesl svůj projev na Valném shromáždění OSN a hned v úvodu se nechal slyšet, že mu nefunguje čtecí zařízení (teleprompter). Žertoval, že ten, kdo ho obsluhuje, má „velký problém“, ale zároveň dodal, že mu to nevadí, protože tak může mluvit „více od srdce“. Před nabitým sálem následně začal hovořit o úspěších své administrativy.
V projevu pochválil sám sebe za dosažené úspěchy, jako jsou rekordní zisky na americkém trhu s akciemi, investice v USA a také snižování daní a regulací. Tyto body často zmiňuje ve svých vystoupeních pro americká média. Podle něj je osm měsíců po nástupu do úřadu USA „nejžhavější zemí na světě.“ Tvrdí, že Amerika má nejsilnější ekonomiku, hranice, armádu, přátelské vztahy a ducha ze všech zemí na světě, a že se jedná o „zlatý věk Ameriky.“
Dodal také, že USA jsou opět respektovány jako nikdy předtím. Uvedl, že má na to důkazy v podobě „historických obchodních dohod“, které podepsal s mnoha zeměmi, například s Velkou Británií, Evropskou unií, Japonskem, Jižní Koreou, Vietnamem a „mnoha, mnoha dalšími.“ Dále se pochlubil tím, že díky němu se členové NATO zavázali zvýšit výdaje na obranu ze 2 % na 5 % HDP.
Prezident se následně pustil do kritiky OSN. Řekl, že od ní dostal pouze dvě věci: špatný eskalátor a rozbitý teleprompter. Vyjádřil se i k tomu, že když byl ještě developer, nabídl OSN, že zrekonstruuje jejich budovu, ale ti si „vybrali jinou cestu,“ která se mu nelíbila a vytvořila „daleko horší produkt.“ Zmínil také, že „nedostali ani mramorové podlahy, které jsem jim slíbil.“
Zpochybnil samotný účel organizace. Řekl, že OSN se ani nepřibližuje k tomu, aby naplnila svůj potenciál. „Jsou to prázdná slova, a prázdná slova neřeší války,“ uvedl. Dodal, že když se pokoušel vyjednávat mír, OSN mu nikdy nepomohla, ani mu nezavolala, aby mu nabídla pomoc. Podle něj je paradox, že OSN má chránit státy před invazemi, ale místo toho „je vytváří a financuje.“
Trump také řekl, že ukončil sedm válek, přičemž uvedl, že mu bylo řečeno, že jsou tyto konflikty neukončitelné. Na svém seznamu má konflikty mezi: Kambodžou a Thajskem, Kosovem a Srbskem, Pákistánem a Indií, Izraelem a Íránem, Egyptem a Etiopií, Arménií a Ázerbájdžánem a „násilný, brutální konflikt“ mezi Konžskou demokratickou republikou a Rwandou.
Dotkl se i své touhy získat Nobelovu cenu míru a prohlásil, že si ji za tyto „úspěchy“ zaslouží. Řekl, že „všichni říkají, že bych měl dostat Nobelovu cenu míru za každý z těchto úspěchů.“ Dodal však, že ho nezajímají ceny, ale „záchrana životů.“
Komentoval také probíhající válku na Ukrajině. Řekl, že si myslel, že to bude nejjednodušší konflikt k vyřešení, protože má „dobrý vztah“ s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Dodal, že válka měla být „rychlá malá šarvátka“ a fakt, že se protahuje, dělá Rusku špatnou reklamu. Vyzval také Evropu, aby „přestala financovat válku proti sobě“ tím, že stále nakupuje ruskou ropu a plyn.
Řekl, že USA jsou připraveny uvalit na Rusko „velmi silnou sadu silných cel“, pokud nebude chtít ukončit válku, ale Evropa by musela přijmout „úplně stejná opatření.“ Dodal, že evropské státy jsou v „vážných problémech“ a že je „ostudné“, že je financují.
Kritizoval i uznání palestinského státu ze strany několika evropských zemí, a označil to za „odměnu“ pro teroristickou organizaci Hamas za její zvěrstva. Řekl, že by se měly všechny země, které chtějí mír, sjednotit na jedné zprávě, a to „okamžitě propusťte rukojmí.“ Této větě se v sále dostalo potlesku.
Dotkl se také hrozby biologických zbraní. Oznámil, že USA budou průkopníkem ověřovacího systému s umělou inteligencí, který má zabránit vývoji biologických zbraní. Vyzval také k zastavení vývoje jaderných zbraní, o kterých řekl, že pokud by byly použity, „svět by doslova mohl skončit.“
V projevu, který trval déle než přidělených 15 minut, se Trump také vyjádřil k imigrační krizi. Tvrdil, že OSN financuje útok na západní země a „vaše země míří do pekla.“ Jako příklad uvedl, že v některých evropských zemích jsou věznice plné cizinců.
Dále se vyjádřil k globálnímu oteplování, které nazval „největším podvodem, jaký kdy byl spáchán.“ Podle něj jsou předpovědi OSN a dalších institucí „špatné“ a jsou od „hloupých lidí.“ Vyzval shromážděné světové lídry, aby se vzdali „zeleného podvodu“, jinak jejich země „selžou.“
Jeho kritika se dostala i na starostu Londýna Sadiqa Khana, kterého označil za „hrozného starostu“, a řekl, že chce zavést právo šaría. Není však jasné, na co Trump odkazuje, protože starosta Londýna podle BBC neoznámil žádné plány na zavedení práva šaría.
V projevu se také objevily detaily o tom, že zástupci Íránu v sále poslouchali Trumpovy komentáře o jaderných zbraních, ale nijak na ně nereagovali. Trump také připomněl, že na začátku roku nařídil bombardování íránského klíčového jaderného zařízení, což si podle něj „lidé přáli 22 let.“
Evropské státy se v závěru letošního roku potýkají s mimořádně silnou vlnou chřipky, kterou pohání nová, vysoce nakažlivá varianta viru. Podle varování Světové zdravotnické organizace (WHO) čelí řada nemocnic extrémnímu náporu, který komplikuje fakt, že epidemie vypukla o měsíc dříve, než bývá zvykem.
Americký prezident Donald Trump nedávno vyhlásil „totální blokádu“ všech sankcionovaných ropných tankerů směřujících do Venezuely i z ní. Tento krok, který je součástí širší operace Southern Spear (Jižní kopí), posouvá dosavadní námořní demonstrace a protidrogové razie do roviny agresivní ekonomické války.
Britský král Karel III. ve svém tradičním vánočním poselství, které letos pronesl z historické kaple Westminster Abbey, vyzval národ k jednotě a vzájemnému porozumění v čím dál více rozděleném světě.
Marina Lacerda, jedna z žen, které přežily zneužívání ze strany usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, ostře vyzvala k tomu, aby byl Andrew Mountbatten-Windsor konečně pohnán ke spravedlnosti.
I přes neutichající zprávy o klimatických hrozbách přinesl rok 2025 několik zásadních vítězství pro naši planetu, která potvrzují, že úsilí o ochranu životního prostředí přináší reálné výsledky.
Západ poprvé od začátku války formuluje ucelený plán, jak zajistit bezpečnost Ukrajiny po případném příměří. Berlínská jednání odhalují posun Evropy od pasivity k odpovědnosti, ale také hluboké slabiny evropské obrany, rostoucí americký izolacionismus a trvající nedůvěru vůči Rusku. Návrh stojí na silné ukrajinské armádě, omezené evropské vojenské přítomnosti a americké zpravodajské dominanci. Jde o realistický rámec a zároveň test, zda se Západ dokáže poučit z vlastních chyb.
Vědci z prestižních univerzit, jako jsou Harvard a Oxford, vyvíjejí jednoduchý krevní test, který dokáže předpovědět, u kterých pacientů hrozí nejvyšší riziko vážných komplikací spojených s hypertrofickou kardiomyopatií (HCM).
Evropští lídři se v úterý rázně postavili za autonomii Grónska poté, co americký prezident Donald Trump jmenoval guvernéra Louisiany Jeffa Landryho zvláštním vyslancem pro tento arktický ostrov.
Známý MMA bojovník Karlos Vémola skončil na základě rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 ve vazební věznici. Soudce tak vyhověl žádosti žalobce, který se obával, že by zápasník mohl kvůli hrozbě velmi přísného trestu uprchnout.
Vize budoucnosti, ve které umělá inteligence (AI) přebírá kontrolu nad planetou, již není jen námětem pro sci-fi filmy. Přední světoví experti, včetně otce zakladatele moderní AI Geoffreyho Hintona nebo vizionáře Elona Muska, varují před scénářem, kdy nás naše vlastní výtvory mohou vyhladit.
Skupina třinácti evropských států a Japonsko ostře odsoudily nedávné rozhodnutí izraelské vlády legalizovat devatenáct osadnických základen na okupovaném Západním břehu Jordánu.
Opakovaná kritika Donalda Trumpa na adresu Evropské unie staví evropské politiky před dříve nepředstavitelnou výzvu. Starý kontinent se musí připravit na možnost, že Spojené státy přestanou plnit roli hlavního garanta jeho bezpečnosti. Podle mnoha hlasů, včetně německých zákonodárců, éra automatických amerických záruk definitivně skončila. Evropa je proto nucena budovat vlastní obranné kapacity mnohem rychleji, než se původně plánovalo.