Prezident Donald Trump přednesl svůj projev na Valném shromáždění OSN a hned v úvodu se nechal slyšet, že mu nefunguje čtecí zařízení (teleprompter). Žertoval, že ten, kdo ho obsluhuje, má „velký problém“, ale zároveň dodal, že mu to nevadí, protože tak může mluvit „více od srdce“. Před nabitým sálem následně začal hovořit o úspěších své administrativy.
V projevu pochválil sám sebe za dosažené úspěchy, jako jsou rekordní zisky na americkém trhu s akciemi, investice v USA a také snižování daní a regulací. Tyto body často zmiňuje ve svých vystoupeních pro americká média. Podle něj je osm měsíců po nástupu do úřadu USA „nejžhavější zemí na světě.“ Tvrdí, že Amerika má nejsilnější ekonomiku, hranice, armádu, přátelské vztahy a ducha ze všech zemí na světě, a že se jedná o „zlatý věk Ameriky.“
Dodal také, že USA jsou opět respektovány jako nikdy předtím. Uvedl, že má na to důkazy v podobě „historických obchodních dohod“, které podepsal s mnoha zeměmi, například s Velkou Británií, Evropskou unií, Japonskem, Jižní Koreou, Vietnamem a „mnoha, mnoha dalšími.“ Dále se pochlubil tím, že díky němu se členové NATO zavázali zvýšit výdaje na obranu ze 2 % na 5 % HDP.
Prezident se následně pustil do kritiky OSN. Řekl, že od ní dostal pouze dvě věci: špatný eskalátor a rozbitý teleprompter. Vyjádřil se i k tomu, že když byl ještě developer, nabídl OSN, že zrekonstruuje jejich budovu, ale ti si „vybrali jinou cestu,“ která se mu nelíbila a vytvořila „daleko horší produkt.“ Zmínil také, že „nedostali ani mramorové podlahy, které jsem jim slíbil.“
Zpochybnil samotný účel organizace. Řekl, že OSN se ani nepřibližuje k tomu, aby naplnila svůj potenciál. „Jsou to prázdná slova, a prázdná slova neřeší války,“ uvedl. Dodal, že když se pokoušel vyjednávat mír, OSN mu nikdy nepomohla, ani mu nezavolala, aby mu nabídla pomoc. Podle něj je paradox, že OSN má chránit státy před invazemi, ale místo toho „je vytváří a financuje.“
Trump také řekl, že ukončil sedm válek, přičemž uvedl, že mu bylo řečeno, že jsou tyto konflikty neukončitelné. Na svém seznamu má konflikty mezi: Kambodžou a Thajskem, Kosovem a Srbskem, Pákistánem a Indií, Izraelem a Íránem, Egyptem a Etiopií, Arménií a Ázerbájdžánem a „násilný, brutální konflikt“ mezi Konžskou demokratickou republikou a Rwandou.
Dotkl se i své touhy získat Nobelovu cenu míru a prohlásil, že si ji za tyto „úspěchy“ zaslouží. Řekl, že „všichni říkají, že bych měl dostat Nobelovu cenu míru za každý z těchto úspěchů.“ Dodal však, že ho nezajímají ceny, ale „záchrana životů.“
Komentoval také probíhající válku na Ukrajině. Řekl, že si myslel, že to bude nejjednodušší konflikt k vyřešení, protože má „dobrý vztah“ s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Dodal, že válka měla být „rychlá malá šarvátka“ a fakt, že se protahuje, dělá Rusku špatnou reklamu. Vyzval také Evropu, aby „přestala financovat válku proti sobě“ tím, že stále nakupuje ruskou ropu a plyn.
Řekl, že USA jsou připraveny uvalit na Rusko „velmi silnou sadu silných cel“, pokud nebude chtít ukončit válku, ale Evropa by musela přijmout „úplně stejná opatření.“ Dodal, že evropské státy jsou v „vážných problémech“ a že je „ostudné“, že je financují.
Kritizoval i uznání palestinského státu ze strany několika evropských zemí, a označil to za „odměnu“ pro teroristickou organizaci Hamas za její zvěrstva. Řekl, že by se měly všechny země, které chtějí mír, sjednotit na jedné zprávě, a to „okamžitě propusťte rukojmí.“ Této větě se v sále dostalo potlesku.
Dotkl se také hrozby biologických zbraní. Oznámil, že USA budou průkopníkem ověřovacího systému s umělou inteligencí, který má zabránit vývoji biologických zbraní. Vyzval také k zastavení vývoje jaderných zbraní, o kterých řekl, že pokud by byly použity, „svět by doslova mohl skončit.“
V projevu, který trval déle než přidělených 15 minut, se Trump také vyjádřil k imigrační krizi. Tvrdil, že OSN financuje útok na západní země a „vaše země míří do pekla.“ Jako příklad uvedl, že v některých evropských zemích jsou věznice plné cizinců.
Dále se vyjádřil k globálnímu oteplování, které nazval „největším podvodem, jaký kdy byl spáchán.“ Podle něj jsou předpovědi OSN a dalších institucí „špatné“ a jsou od „hloupých lidí.“ Vyzval shromážděné světové lídry, aby se vzdali „zeleného podvodu“, jinak jejich země „selžou.“
Jeho kritika se dostala i na starostu Londýna Sadiqa Khana, kterého označil za „hrozného starostu“, a řekl, že chce zavést právo šaría. Není však jasné, na co Trump odkazuje, protože starosta Londýna podle BBC neoznámil žádné plány na zavedení práva šaría.
V projevu se také objevily detaily o tom, že zástupci Íránu v sále poslouchali Trumpovy komentáře o jaderných zbraních, ale nijak na ně nereagovali. Trump také připomněl, že na začátku roku nařídil bombardování íránského klíčového jaderného zařízení, což si podle něj „lidé přáli 22 let.“
Během necelé minuty otřásly severním pobřežím Venezuely dvě mimořádně silné seismické vlny. Úvodní otřes o síle 7,2 stupně vystřídal po pouhých čtyřiceti sekundách ještě ničivější hlavní úder s magnitudou 7,5. Podle historických přehledů jde o nejzávažnější katastrofu tohoto typu v regionu za posledních sto let, přičemž mediální domy s odkazem na odborníky upozorňují, že pravděpodobnost překročení sta tisíc lidských obětí dosahuje třiceti procent.
Bílý dům důrazně popřel internetové spekulace, podle nichž měl americký prezident Donald Trump získat přednostní přístup k novému experimentálnímu léku na hubnutí retatrutid od společnosti Eli Lilly prostřednictvím vládního programu takzvaného soucitného použití.
Šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte stojí před mimořádně náročným úkolem. Během svého nadcházejícího jednání ve Washingtonu musí ujistit amerického prezidenta Donalda Trumpa, že alianční partneři udělají více pro splnění jeho požadavků, avšak zároveň nesmí jménem ostatních spojenců slíbit nesplnitelné. Schůzka v Bílém domě má připravit půdu pro klíčový summit NATO, který se uskuteční za dva týdny v Turecku, a jejím cílem je předejít zásadním konfrontacím ještě předtím, než se lídři všech třiceti dvou členských států sejdou v Ankaře k nastavení cílů pro příští rok.
Brutální vlny veder zasahují Evropu stále častěji, což nutí miliony lidí přizpůsobovat se rekordním teplotám. Na rozdíl od Spojených států, kde má klimatizaci téměř 90 % domácností, je však v Evropě toto číslo podstatně nižší a pohybuje se kolem 20 %. Mnoho obyvatel tak horké dny přečkává pouze s pomocí elektrických ventilátorů, ledových obkladů či studených sprch. S tím, jak klimatické změny přinášejí dřívější, intenzivnější a delší vlny veder, se otevírají otázky, proč bohaté evropské státy s plošným zaváděním klimatizací tak dlouho otálejí.
Vzhledem k celosvětově rostoucímu rozsahu škod způsobených lesními požáry roste potřeba zavádění takzvaných požárně inteligentních strategií pro hodnocení rizik. Nebezpečné požáry jsou stále intenzivnější a častější, což pohání jak klimatické změny, tak nezanedbatelná lidská činnost v krajině. Data o lesních požárech ukazují jasný trend, kdy čelíme stále ničivějším událostem s katastrofálními následky dosud nevídaných rozměrů. Podle Evropské environmentální agentury shoří v Evropské unii ročně v průměru 3 770 kilometrů čtverečních půdy, přičemž v letech 2008 až 2023 muselo být kvůli požárům vysídleno 45 000 lidí a roční škody se odhadují na 2,5 miliardy eur.
Nedávná cesta předsedkyně tchajwanské opoziční strany Kuomintang (KMT) Cheng Li-wun do Spojených států naplno ukázala, jak rigidní se stala americká politika vůči Tchaj-wanu. Většina amerických zahraničněpolitických kruhů přijala její návštěvu se skepticismem, což ostře kontrastovalo s vřelým uvítáním ze strany tamních tchajwanských expatriotů napojených na KMT. Americké publikum vnímalo političku po její dubnové schůzce s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu jako charismatickou, ale naivní, zejména kvůli její ochotě jednat s Čínou i přes agresivní postoj Pekingu vůči Tchaj-peji.
Západní Evropu zasáhla rekordní vlna veder, která s sebou přinesla rozsáhlé výpadky proudu a desítky obětí. Nejsložitější situace je ve Francii, kde se desítky tisíc domácností ocitly bez dodávek elektrické energie. Problémy postihly zejména Bretaň na západě země, kde výpadek zasáhl přibližně 68 tisíc odběrných míst. Podle úřadů se obnovení dodávek v této oblasti neočekává dříve než ve středu večer.
Generální tajemník OSN António Guterres ve svém hlavním projevu na Klimatickém týdnu v Londýně varoval, že se britská metropole kvůli vlně extrémních veder doslova vaří. S odkazem na známý román Charlese Dickense Příběh dvou měst prohlásil, že lidstvo v současnosti čelí příběhu dvou krizí. Jedná se o klimatickou krizi vedoucí ke katastrofálním zlomovým bodům a energetickou krizi, která odhaluje pošetilost světa závislého na uhlovodících. Obě tyto krize mají podle šéfa OSN společný destruktivní původ ve fosilních palivech. Projev se přitom časově shoduje s bezprecedentní vlnou veder, která aktuálně zasáhla západní Evropu.
Ruská reakce na čtvrteční ranní nálet ukrajinských bezpilotních letounů na Moskvu vykazovala podle analýz expertů spíše chaotické úsilí než promyšlenou obrannou strategii. Záběry z ulic hlavního města zachycují vojáky, jak odpalují přenosné protiletadlové komplety z ramen v bezprostřední blízkosti rušné dálnice za plného provozu.
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Mariano Grossi ve středu jasně signalizoval, že inspektoři OSN navštíví íránská zařízení na obohacování uranu. Tento krok je přitom klíčovou součástí prozatímní dohody mezi Spojenými státy a Íránem, která má vést k ukončení válečného konfliktu. Grossiho vyjádření představuje dosud nejpevnější stanovisko této agentury OSN, jejíž role je považována za naprosto zásadní pro určení skutečného stavu íránských zásob jaderného materiálu. Obě strany přitom ještě v úterý nabízely protichůdná tvrzení o tom, zda k těmto kontrolám vůbec dojde.
Ruský prezident Vladimir Putin podle webu The Independent prohlásil, že je připraven zahájit mírové rozhovory s Ukrajinou. Toto vyjádření přišlo jen několik dní poté, co ukrajinské nálety na ruskou ropnou infrastrukturu způsobily v zemi nedostatek pohonných hmot.
Britský premiér a lídr Labouristické strany Keir Starmer rezignoval na svou funkci. K tomuto kroku se odhodlal pod vlivem neúnosného tlaku poté, co Andy Burnham drtivě zvítězil v doplňovacích volbách v obvodu Makerfield. Starmer se tak stal již šestým předsedou britské vlády za poslední dekádu, který opouští svůj úřad. Bezprostředním impulsem pro jeho konec byl úplný kolaps podpory uvnitř jeho vlastní strany i kabinetu, což ukázaly soukromé rozhovory během uplynulého víkendu. Na rozdíl od svých konzervativních předchůdců Borise Johnsona a Liz Trussové se však naplánovaným odchodem snaží předejít vlně vládních rezignací a zajistit spořádané předání moci. Jeho emotivní projev nicméně jasně ukázal vůdce, který si je vědom vlastního neúspěchu.