Prezident Donald Trump přednesl svůj projev na Valném shromáždění OSN a hned v úvodu se nechal slyšet, že mu nefunguje čtecí zařízení (teleprompter). Žertoval, že ten, kdo ho obsluhuje, má „velký problém“, ale zároveň dodal, že mu to nevadí, protože tak může mluvit „více od srdce“. Před nabitým sálem následně začal hovořit o úspěších své administrativy.
V projevu pochválil sám sebe za dosažené úspěchy, jako jsou rekordní zisky na americkém trhu s akciemi, investice v USA a také snižování daní a regulací. Tyto body často zmiňuje ve svých vystoupeních pro americká média. Podle něj je osm měsíců po nástupu do úřadu USA „nejžhavější zemí na světě.“ Tvrdí, že Amerika má nejsilnější ekonomiku, hranice, armádu, přátelské vztahy a ducha ze všech zemí na světě, a že se jedná o „zlatý věk Ameriky.“
Dodal také, že USA jsou opět respektovány jako nikdy předtím. Uvedl, že má na to důkazy v podobě „historických obchodních dohod“, které podepsal s mnoha zeměmi, například s Velkou Británií, Evropskou unií, Japonskem, Jižní Koreou, Vietnamem a „mnoha, mnoha dalšími.“ Dále se pochlubil tím, že díky němu se členové NATO zavázali zvýšit výdaje na obranu ze 2 % na 5 % HDP.
Prezident se následně pustil do kritiky OSN. Řekl, že od ní dostal pouze dvě věci: špatný eskalátor a rozbitý teleprompter. Vyjádřil se i k tomu, že když byl ještě developer, nabídl OSN, že zrekonstruuje jejich budovu, ale ti si „vybrali jinou cestu,“ která se mu nelíbila a vytvořila „daleko horší produkt.“ Zmínil také, že „nedostali ani mramorové podlahy, které jsem jim slíbil.“
Zpochybnil samotný účel organizace. Řekl, že OSN se ani nepřibližuje k tomu, aby naplnila svůj potenciál. „Jsou to prázdná slova, a prázdná slova neřeší války,“ uvedl. Dodal, že když se pokoušel vyjednávat mír, OSN mu nikdy nepomohla, ani mu nezavolala, aby mu nabídla pomoc. Podle něj je paradox, že OSN má chránit státy před invazemi, ale místo toho „je vytváří a financuje.“
Trump také řekl, že ukončil sedm válek, přičemž uvedl, že mu bylo řečeno, že jsou tyto konflikty neukončitelné. Na svém seznamu má konflikty mezi: Kambodžou a Thajskem, Kosovem a Srbskem, Pákistánem a Indií, Izraelem a Íránem, Egyptem a Etiopií, Arménií a Ázerbájdžánem a „násilný, brutální konflikt“ mezi Konžskou demokratickou republikou a Rwandou.
Dotkl se i své touhy získat Nobelovu cenu míru a prohlásil, že si ji za tyto „úspěchy“ zaslouží. Řekl, že „všichni říkají, že bych měl dostat Nobelovu cenu míru za každý z těchto úspěchů.“ Dodal však, že ho nezajímají ceny, ale „záchrana životů.“
Komentoval také probíhající válku na Ukrajině. Řekl, že si myslel, že to bude nejjednodušší konflikt k vyřešení, protože má „dobrý vztah“ s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Dodal, že válka měla být „rychlá malá šarvátka“ a fakt, že se protahuje, dělá Rusku špatnou reklamu. Vyzval také Evropu, aby „přestala financovat válku proti sobě“ tím, že stále nakupuje ruskou ropu a plyn.
Řekl, že USA jsou připraveny uvalit na Rusko „velmi silnou sadu silných cel“, pokud nebude chtít ukončit válku, ale Evropa by musela přijmout „úplně stejná opatření.“ Dodal, že evropské státy jsou v „vážných problémech“ a že je „ostudné“, že je financují.
Kritizoval i uznání palestinského státu ze strany několika evropských zemí, a označil to za „odměnu“ pro teroristickou organizaci Hamas za její zvěrstva. Řekl, že by se měly všechny země, které chtějí mír, sjednotit na jedné zprávě, a to „okamžitě propusťte rukojmí.“ Této větě se v sále dostalo potlesku.
Dotkl se také hrozby biologických zbraní. Oznámil, že USA budou průkopníkem ověřovacího systému s umělou inteligencí, který má zabránit vývoji biologických zbraní. Vyzval také k zastavení vývoje jaderných zbraní, o kterých řekl, že pokud by byly použity, „svět by doslova mohl skončit.“
V projevu, který trval déle než přidělených 15 minut, se Trump také vyjádřil k imigrační krizi. Tvrdil, že OSN financuje útok na západní země a „vaše země míří do pekla.“ Jako příklad uvedl, že v některých evropských zemích jsou věznice plné cizinců.
Dále se vyjádřil k globálnímu oteplování, které nazval „největším podvodem, jaký kdy byl spáchán.“ Podle něj jsou předpovědi OSN a dalších institucí „špatné“ a jsou od „hloupých lidí.“ Vyzval shromážděné světové lídry, aby se vzdali „zeleného podvodu“, jinak jejich země „selžou.“
Jeho kritika se dostala i na starostu Londýna Sadiqa Khana, kterého označil za „hrozného starostu“, a řekl, že chce zavést právo šaría. Není však jasné, na co Trump odkazuje, protože starosta Londýna podle BBC neoznámil žádné plány na zavedení práva šaría.
V projevu se také objevily detaily o tom, že zástupci Íránu v sále poslouchali Trumpovy komentáře o jaderných zbraních, ale nijak na ně nereagovali. Trump také připomněl, že na začátku roku nařídil bombardování íránského klíčového jaderného zařízení, což si podle něj „lidé přáli 22 let.“
Světem vládne chaos, ve kterém se soustředí pozornost na stávající krize, jako jsou konflikty v Gaze a na Ukrajině. Tyto krize, které se protáhnou do roku 2026, však mohou být jen předkrmem pro to, co nás teprve čeká. Podle analytika Bretta H. McGurka by rok 2026 mohl být jedním z nejdůležitějších roků naší generace, který určí, zda se svět vydá cestou konsolidace, nebo dalšího zvyšování nepořádku a konfliktů.
Prezident Donald Trump přednesl svůj projev na Valném shromáždění OSN a hned v úvodu se nechal slyšet, že mu nefunguje čtecí zařízení (teleprompter). Žertoval, že ten, kdo ho obsluhuje, má „velký problém“, ale zároveň dodal, že mu to nevadí, protože tak může mluvit „více od srdce“. Před nabitým sálem následně začal hovořit o úspěších své administrativy.
Evropské uznání palestinského státu ze strany Velké Británie a Francie na Konferenci OSN o otázce Palestiny je historickým momentem v dlouhodobém konfliktu na Blízkém východě. Jedná se o diplomatický krok, který odráží přesvědčení hlavních evropských mocností, že konflikt dosáhl bodu, kdy je nutné přijmout takové bezprecedentní opatření. V situaci, kdy v Gaze stále pokračuje humanitární katastrofa, se Francie a Velká Británie rozhodly jednat a ukázat, že „musí zvítězit právo nad silou.“
Bývalý vysoce postavený ruský armádní důstojník, který uprchl z Ruska, podle webu Daily Star tvrdí, že se Moskva před Vánocemi chystá provést útok v "šedé zóně" na Polsko. Podle něj jde o vypočítavý, ale omezený krok, jehož cílem je otestovat reakci NATO a vyvolat politický chaos v Evropě. Informace o údajném plánu byla předána Spojeným státům a v současné době je zkoumají nejvyšší transatlantické úřady.
Nový korejský seriál "Tempest" vyvolal vlnu nevole na čínském internetu. Důvodem je replika korejské herečky Jun Ji-hyun, která hraje diplomatku a v jedné scéně se ptá: „Proč Čína dává přednost válce? Jaderná bomba by mohla spadnout blízko hranic.“ To vyvolalo pole BBC hněv čínských uživatelů sociálních sítí, kteří to označili za škodlivé a lživé vykreslení Číny.
Tajná služba Spojených států oznámila, že v oblasti New Yorku odhalila a zneškodnila utajenou komunikační síť, která by mohla narušit mobilní sítě. K odhalení došlo v době, kdy se v New Yorku koná Valné shromáždění OSN, což zvyšuje obavy z potenciální hrozby.
Kvůli stoupajícímu násilí v Mexiku si ženy začaly zakládat vlastní taxislužby, určené pouze pro ženské cestující. Jednou z takových služeb je AmorrAs, kterou založily Ruth Rojas a její dcera Karina Alba. Tato služba je částečně byznys a částečně solidární skupina, jejíž řidičky se snaží poskytovat bezpečnou alternativu k tradiční veřejné dopravě. V zemi, kde tisíce lidí ročně zmizí, představuje každá noční směna pro řidičky obrovské riziko.
Emma Graham-Harrison z Jeruzaléma analyzuje, jak by mohl izraelský premiér Benjamin Netanjahu zareagovat na uznání palestinského státu. Premiér sice ostře odsoudil tento krok mnoha historických spojenců, ale najít konkrétní odpověď, která by odpovídala jeho rétorice, je složité. Jeho možnosti jsou omezené a každý z možných kroků nese značná rizika.
Společnost Disney oznámila, že pořad "Jimmy Kimmel Live!" se po krátkém pozastavení vrátí do vysílání. Kimmel byl minulý týden suspendován kvůli svým komentářům o smrti Charlieho Kirka, což vyvolalo obrovskou vlnu kritiky od politických i uměleckých představitelů.
Česká republika čelí v nadcházejících volbách značným rizikům, a to zejména ze strany Ruska. Analytici podle webu Politico upozorňují na masivní příliv proruské propagandy a dezinformací, který by mohl ovlivnit výsledek hlasování. Současný premiér Petr Fiala proto říká, že jde o volbu, která rozhodne o geopolitické budoucnosti země. Podle něj se hlasuje o tom, zda Česko zůstane pevnou součástí Západu, nebo se začne přiklánět k Východu.
Ačkoliv má Palestina do jisté míry mezinárodní uznání, diplomatické mise v zahraničí a dokonce i sportovní týmy, její postavení je spíše symbolické. Paul Adams, diplomatický korespondent, poukazuje na to, že kvůli dlouhodobému sporu s Izraelem nemá Palestina mezinárodně uznané hranice, hlavní město ani armádu.
Reportér serveru CNN Stephen Collinson se zabývá tím, proč Donald Trump jedná tak, jak jedná. Mnoho lidí to vnímá pouze jako nahodilé výbuchy poháněné jeho osobními obsesemi, což ale podle Collisiona není úplně pravda. Například v pondělí Bílý dům otřásl vědeckým konsenzem ohledně příčin autismu a označil levicové antifašistické hnutí za domácí teroristickou skupinu. Kromě toho také Trump požadoval po generální prokurátorce, aby stíhala jeho politické protivníky.