Zatímco protiimigrační rétorika sílí napříč Evropou a Spojenými státy, rozsáhlé analýzy dlouhodobých dat ukazují pravý opak toho, co politici často tvrdí. Migrace není zátěží, ale klíčovým motorem hospodářského růstu, demografické stability a inovací. Přehlížet tento fakt znamená ignorovat historickou zkušenost i současné ekonomické výpočty.
Migrace má přirozené místo v dějinách. Od starověkých diaspor přes koloniální přesuny obyvatel až po moderní globální pohyb pracovních sil – lidská mobilita byla vždy součástí vývoje civilizací. V tomto kontextu představovat migraci jako ohrožení je nejen historicky nepřesné, ale i strategicky krátkozraké.
Podle zprávy McKinsey Global Institute z roku 2016 tvořili migranti tehdy jen 3,3 % světové populace, ale podíleli se na 9,4 % globálního HDP – tedy zhruba 6,7 bilionu dolarů. Ve Spojených státech přispěli k HDP částkou dva biliony dolarů.
Mezinárodní měnový fond (MMF) odhaduje, že migrační příliv do eurozóny mezi lety 2020 a 2023 – včetně milionů ukrajinských uprchlíků – zvýší potenciální růst HDP regionu do roku 2030 o 0,5 %. Vzhledem k celkovému výhledu je to polovina veškerého očekávaného růstu.
V roce 2023 tvořili migranti 19 % pracovní síly v USA, a jejich míra ekonomické aktivity (67 %) byla vyšší než u rodilých Američanů (62 %). Zastávají přitom náročná fyzická nebo neatraktivní zaměstnání, která místní pracovníci odmítají. V době stárnoucí populace a téměř plné zaměstnanosti je tato role nepostradatelná.
Ve firmách a technologickém sektoru je přínos migrantů patrný ještě výrazněji. Přes 40 % firem z žebříčku Fortune 500 bylo založeno migranty nebo jejich potomky. Migranti jsou rovněž o 80 % pravděpodobněji zakladateli nových podniků než rodilí občané. Věda, výzkum a patenty – včetně akademického výzkumu – jsou z velké části taženy zahraničními odborníky.
Podle MMF pocházely v EU mezi lety 2019 a 2023 dvě třetiny nových zaměstnání z nečlenských zemí EU. Migranti tedy „neberou práci“, ale zaplňují mezery, které by bez nich zůstaly neobsazené.
OECD ve své letošní zprávě varuje, že pokud do pracovního procesu nezapojíme více žen, seniorů a právě migrantů, tempo růstu HDP na obyvatele může do roku 2060 klesnout z 1 % ročně na pouhých 0,6 %. Inkluzivnější migrační politika by naopak růst ročně zvýšila o 0,1 procentního bodu.
V roce 2022 dosáhly globální remitence (peníze, které migranti posílají domů) výše 831 miliard dolarů – to je nárůst o 650 % od roku 2000. Tato částka překonává mnohé formy mezinárodní pomoci i zahraničních investic. Peníze jdou často přímo do školství, zdravotnictví a bydlení – bez byrokratických překážek.
Co hrozí bez migrace? Podceňování přínosu migrantů má tři vážné důsledky. Hrozí ekonomická ztráta (oslabení růstu, inovací a udržitelnosti veřejných financí), sociální napětí (ztráta soudržnosti a rozvoj předsudků) a geopolitická slabost (ztráta konkurenceschopnosti v boji o talenty a lidský kapitál).
Řešení přitom existují: uznávání kvalifikací, regionální dohody o migraci či integrace cizinců do pracovního trhu. Klíčová je ale změna narativu – politická vůle přijmout migraci jako příležitost, nikoliv hrozbu.
Jak připomíná Světové ekonomické fórum, migrace není problém, ale strategický nástroj, který musí být spravován chytře a s respektem k lidským právům. Podceňovat její význam znamená ohrozit ekonomickou i společenskou budoucnost 21. století.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svým osobitým smyslem pro humor. Během čtvrtečního setkání s japonskou premiérkou Sanae Takaiči v Oválné pracovně se neudržel a v souvislosti s probíhající válkou v Íránu rýpl do Japonska připomínkou útoku na Pearl Harbor z roku 1941.
Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.