Zatímco protiimigrační rétorika sílí napříč Evropou a Spojenými státy, rozsáhlé analýzy dlouhodobých dat ukazují pravý opak toho, co politici často tvrdí. Migrace není zátěží, ale klíčovým motorem hospodářského růstu, demografické stability a inovací. Přehlížet tento fakt znamená ignorovat historickou zkušenost i současné ekonomické výpočty.
Migrace má přirozené místo v dějinách. Od starověkých diaspor přes koloniální přesuny obyvatel až po moderní globální pohyb pracovních sil – lidská mobilita byla vždy součástí vývoje civilizací. V tomto kontextu představovat migraci jako ohrožení je nejen historicky nepřesné, ale i strategicky krátkozraké.
Podle zprávy McKinsey Global Institute z roku 2016 tvořili migranti tehdy jen 3,3 % světové populace, ale podíleli se na 9,4 % globálního HDP – tedy zhruba 6,7 bilionu dolarů. Ve Spojených státech přispěli k HDP částkou dva biliony dolarů.
Mezinárodní měnový fond (MMF) odhaduje, že migrační příliv do eurozóny mezi lety 2020 a 2023 – včetně milionů ukrajinských uprchlíků – zvýší potenciální růst HDP regionu do roku 2030 o 0,5 %. Vzhledem k celkovému výhledu je to polovina veškerého očekávaného růstu.
V roce 2023 tvořili migranti 19 % pracovní síly v USA, a jejich míra ekonomické aktivity (67 %) byla vyšší než u rodilých Američanů (62 %). Zastávají přitom náročná fyzická nebo neatraktivní zaměstnání, která místní pracovníci odmítají. V době stárnoucí populace a téměř plné zaměstnanosti je tato role nepostradatelná.
Ve firmách a technologickém sektoru je přínos migrantů patrný ještě výrazněji. Přes 40 % firem z žebříčku Fortune 500 bylo založeno migranty nebo jejich potomky. Migranti jsou rovněž o 80 % pravděpodobněji zakladateli nových podniků než rodilí občané. Věda, výzkum a patenty – včetně akademického výzkumu – jsou z velké části taženy zahraničními odborníky.
Podle MMF pocházely v EU mezi lety 2019 a 2023 dvě třetiny nových zaměstnání z nečlenských zemí EU. Migranti tedy „neberou práci“, ale zaplňují mezery, které by bez nich zůstaly neobsazené.
OECD ve své letošní zprávě varuje, že pokud do pracovního procesu nezapojíme více žen, seniorů a právě migrantů, tempo růstu HDP na obyvatele může do roku 2060 klesnout z 1 % ročně na pouhých 0,6 %. Inkluzivnější migrační politika by naopak růst ročně zvýšila o 0,1 procentního bodu.
V roce 2022 dosáhly globální remitence (peníze, které migranti posílají domů) výše 831 miliard dolarů – to je nárůst o 650 % od roku 2000. Tato částka překonává mnohé formy mezinárodní pomoci i zahraničních investic. Peníze jdou často přímo do školství, zdravotnictví a bydlení – bez byrokratických překážek.
Co hrozí bez migrace? Podceňování přínosu migrantů má tři vážné důsledky. Hrozí ekonomická ztráta (oslabení růstu, inovací a udržitelnosti veřejných financí), sociální napětí (ztráta soudržnosti a rozvoj předsudků) a geopolitická slabost (ztráta konkurenceschopnosti v boji o talenty a lidský kapitál).
Řešení přitom existují: uznávání kvalifikací, regionální dohody o migraci či integrace cizinců do pracovního trhu. Klíčová je ale změna narativu – politická vůle přijmout migraci jako příležitost, nikoliv hrozbu.
Jak připomíná Světové ekonomické fórum, migrace není problém, ale strategický nástroj, který musí být spravován chytře a s respektem k lidským právům. Podceňovat její význam znamená ohrozit ekonomickou i společenskou budoucnost 21. století.
Rozkaz prezidenta Donalda Trumpa obnovit po třiceti letech zkoušky jaderných zbraní vyvolal obavy z návratu nejhorších dnů studené války a nástupu „nebezpečné“ nové éry. Experti varují, že vstupujeme do období, kde už přestávají platit pravidla. Obranný expert Philip Ingram MBE v pořadu Battle Plans Exposed analyzuje rostoucí jaderné soupeření mezi velmocemi a odhaluje, která z nich představuje pro Západ největší hrozbu.
Rusko připravuje přesun moderní balistické střely, která je schopna zasáhnout i Spojené království. Prezident Běloruska a spojenec Vladimira Putina, Alexandr Lukašenko, oznámil, že Rusko v prosinci 2025 rozmístí na území Běloruska raketový systém Orešnik. Tato balistická střela středního doletu je schopna nést několik jaderných hlavic.
Vyjádření úřadujícího šéfa NASA Seana Duffyho o možném vyřazení společnosti SpaceX z plánů na přistání na Měsíci otřáslo vesmírným průmyslem. Zatímco aktuální plán mise Artemis III počítá s využitím obří rakety Starship od SpaceX pro přepravu astronautů na Měsíc, agentura horečně hledá alternativní cesty. Důvodem jsou obavy ze zpoždění ve vývoji Starship a konkurenční tlak ze strany Číny, která má v úmyslu přistát na Měsíci do roku 2030. Duffy opakovaně zdůraznil, že porazit Čínu je otázkou národní bezpečnosti.
Izrael v sobotu oznámil, že tři těla, která mu v pátek předala militantní skupina Hamás prostřednictvím Červeného kříže, nepatří žádnému z rukojmích unesených při útoku ze 7. října 2023. Tato zpráva představuje další komplikaci v křehké dohodě o příměří, kterou zprostředkovaly Spojené státy v probíhající válce mezi Izraelem a Hamásem.
Posádky „Lovců hurikánů“ spadající pod americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) strávily poslední týden v boji s hurikánem Melissa, jednou z historicky nejsilnějších bouří. Opakovaně a nepřetržitě se potápěli do oka Melissy, aby získali klíčová data pro záchranu životů. Dělali to proto, že jejich mise je považována za nezbytnou pro veřejnou bezpečnost, ovšem s jedním zásadním rozdílem: kvůli vládnímu shutdownu (uzavření) to dělali zcela bez platu.
Pokud čtete tyto řádky, je velká šance, že patříte stejně jako autorka článku na webu The Conversation, profesorka Lydia Begoña Horndler Gil, do generace mileniálů. Jsou to lidé narození mezi lety 1981 a 1995, kteří si stále častěji všímají případů nemocí, jež dříve asociovali spíše s vyšším věkem, jako je hypertenze, cukrovka 2. typu, a bohužel i rakovina. Mileniálové jsou první generací, u které je prokázáno vyšší riziko vzniku nádorů než u jejich rodičů. Celosvětově se mezi lety 1990 a 2019 zvýšil počet případů rakoviny s časným nástupem u lidí mladších 50 let o 79 % a úmrtnost na ni vzrostla o 28 %.
Bývalý americký prezident Barack Obama si dříve byl jist, že Amerika přežije Donalda Trumpa, avšak jeho sebevědomí mizí. Přátelé, kteří s ním hovoří, uvádějí, že osm let po odchodu z Bílého domu se do Obamovy zprávy o naději a změně vplížila úzkost a obavy. Ačkoliv Obama zůstává největším stranickým sponzorem, úmyslně se během Bidenovy éry stahoval, aby umožnil vyniknout nové generaci demokratů. Nicméně Trumpovy kroky k blokování demokratů a jeho výzvy k obžalování či uzavření liberálních institucí podle Obamových obav mohou této příští generaci odepřít příležitost převzít moc.
Sen o přenosu sluneční energie z oběžné dráhy na Zemi, známý jako kosmická solární energetika, je myšlenkou starou desítky let. Nyní však celá řada společností prohlašuje, že by tuto vizi mohla konečně proměnit ve skutečnost. Na americkém fotbalovém stadionu na Floridě proběhl loni v březnu neobvyklý test, během něhož nebyly vrženy fotbalové míče, nýbrž paprsky světla. Koncentrované světelné pruhy byly vysílány z emitoru na jedné straně hřiště v Jacksonville Jaguars a zachycovány na stínítku na straně druhé. Světlo bylo nejprve zachyceno ze Slunce a poté vysíláno velkými čočkami, z nichž každá byla vysoká asi 1,2 metru, a fungovaly podobně jako zvětšovací sklo.
Až v pondělí se Česko oficiálně dozví, co strany a hnutí příští vlády, tedy ANO, SPD a Motoristé, prosadili do programového prohlášení. Podle uniklých informací se ale počítá s návratem elektronické evidence tržeb (EET) či změnami ohledně věku odchodu do důchodu. Dokument už má mít k dispozici i prezident Petr Pavel.
Jiřinu Bohdalovou čeká ještě letos nová role, která však nebude před kamerou. Těší se totiž na pravnouče, jehož otcem se stane syn její dcery Simony Stašové. Porod se blíží každým dnem. Legendární herečka prozradila, jak je to například s výběrem jména.
Kariéra Jaromíra Jágra na nejvyšší úrovni pokračuje i v této extraligové sezóně. Fanoušci Kladna si ale všimli, že v posledních dvou zápasech v sestavě Rytířů opět chyběl. Klub ve středu prozradil podrobnosti o zdravotním stavu legendárního útočníka.
Šéf hnutí ANO a pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek jednal s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Podle Babiše bylo tématem aktuální dění ve světové politice.