Zatímco protiimigrační rétorika sílí napříč Evropou a Spojenými státy, rozsáhlé analýzy dlouhodobých dat ukazují pravý opak toho, co politici často tvrdí. Migrace není zátěží, ale klíčovým motorem hospodářského růstu, demografické stability a inovací. Přehlížet tento fakt znamená ignorovat historickou zkušenost i současné ekonomické výpočty.
Migrace má přirozené místo v dějinách. Od starověkých diaspor přes koloniální přesuny obyvatel až po moderní globální pohyb pracovních sil – lidská mobilita byla vždy součástí vývoje civilizací. V tomto kontextu představovat migraci jako ohrožení je nejen historicky nepřesné, ale i strategicky krátkozraké.
Podle zprávy McKinsey Global Institute z roku 2016 tvořili migranti tehdy jen 3,3 % světové populace, ale podíleli se na 9,4 % globálního HDP – tedy zhruba 6,7 bilionu dolarů. Ve Spojených státech přispěli k HDP částkou dva biliony dolarů.
Mezinárodní měnový fond (MMF) odhaduje, že migrační příliv do eurozóny mezi lety 2020 a 2023 – včetně milionů ukrajinských uprchlíků – zvýší potenciální růst HDP regionu do roku 2030 o 0,5 %. Vzhledem k celkovému výhledu je to polovina veškerého očekávaného růstu.
V roce 2023 tvořili migranti 19 % pracovní síly v USA, a jejich míra ekonomické aktivity (67 %) byla vyšší než u rodilých Američanů (62 %). Zastávají přitom náročná fyzická nebo neatraktivní zaměstnání, která místní pracovníci odmítají. V době stárnoucí populace a téměř plné zaměstnanosti je tato role nepostradatelná.
Ve firmách a technologickém sektoru je přínos migrantů patrný ještě výrazněji. Přes 40 % firem z žebříčku Fortune 500 bylo založeno migranty nebo jejich potomky. Migranti jsou rovněž o 80 % pravděpodobněji zakladateli nových podniků než rodilí občané. Věda, výzkum a patenty – včetně akademického výzkumu – jsou z velké části taženy zahraničními odborníky.
Podle MMF pocházely v EU mezi lety 2019 a 2023 dvě třetiny nových zaměstnání z nečlenských zemí EU. Migranti tedy „neberou práci“, ale zaplňují mezery, které by bez nich zůstaly neobsazené.
OECD ve své letošní zprávě varuje, že pokud do pracovního procesu nezapojíme více žen, seniorů a právě migrantů, tempo růstu HDP na obyvatele může do roku 2060 klesnout z 1 % ročně na pouhých 0,6 %. Inkluzivnější migrační politika by naopak růst ročně zvýšila o 0,1 procentního bodu.
V roce 2022 dosáhly globální remitence (peníze, které migranti posílají domů) výše 831 miliard dolarů – to je nárůst o 650 % od roku 2000. Tato částka překonává mnohé formy mezinárodní pomoci i zahraničních investic. Peníze jdou často přímo do školství, zdravotnictví a bydlení – bez byrokratických překážek.
Co hrozí bez migrace? Podceňování přínosu migrantů má tři vážné důsledky. Hrozí ekonomická ztráta (oslabení růstu, inovací a udržitelnosti veřejných financí), sociální napětí (ztráta soudržnosti a rozvoj předsudků) a geopolitická slabost (ztráta konkurenceschopnosti v boji o talenty a lidský kapitál).
Řešení přitom existují: uznávání kvalifikací, regionální dohody o migraci či integrace cizinců do pracovního trhu. Klíčová je ale změna narativu – politická vůle přijmout migraci jako příležitost, nikoliv hrozbu.
Jak připomíná Světové ekonomické fórum, migrace není problém, ale strategický nástroj, který musí být spravován chytře a s respektem k lidským právům. Podceňovat její význam znamená ohrozit ekonomickou i společenskou budoucnost 21. století.
Dopady dálkových úderů ukrajinské armády začínají čím dál citelněji zasahovat obyvatele největších ruských měst, což v tamní společnosti vyvolává rostoucí neklid a únavu z vleklého konfliktu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte po skončení bruselského zasedání aliančních ministrů obrany vystoupil na tiskové konferenci, kde zhodnotil současný stav organizace a vyjádřil se k budoucímu směřování transatlantického partnerství. Aliance podle jeho slov v současnosti prochází masivní transformací, která je pravděpodobně největší v celé její historii. Tento proces s sebou přirozeně přináší bouřlivé debaty a složitá vyjednávání, což šéf Severoatlantické aliance označil za pochopitelnou součást současného vývoje.
Americký prezident Donald Trump na tiskové konferenci po skončení summitu G7 ve francouzském Evianu ostře zkritizoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua kvůli pokračující vojenské kampani Izraele proti hnutí Hizballáh v Libanonu.
Letošní summit zemí G7 ve francouzském Evianu přinesl výraznou změnu v chování amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vůbec poprvé během svých dvou prezidentských období nezpůsobil na tomto prestižním setkání diplomatický rozvrat. Ačkoli si tradičně stěžoval na příliš vysokou teplotu v jednacím sále, na jednu ze schůzek dorazil s hodinovým zpožděním a žertoval, že je šéfem ostatních lídrů, zástupci ostatních mocností hodnotí jeho celkové působení jako úspěch.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uzavřít dohodu s Íránem odráží jeho snahu upřednostnit krátkodobé politické a ekonomické výhody před dlouhodobou strategií. Trump v červnu ve Francii přiznal, že hlavním motivem pro ukončení konfliktu, který sám v únoru rozpoutal, byla snaha odvrátit hospodářskou katastrofu.
Evropa stojí před zásadním rozhodnutím, zda upřednostnit rozvoj umělé inteligence před svými okamžitými klimatickými cíli. Pokud tak neučiní, riskuje, že ztratí technologickou suverenitu ve prospěch Číny. Tento názor zastává Lex Coors, prezident Evropské asociace datových center, která v Bruselu lobbuje za zájmy technologických firem. Současný energetický systém podle něj není schopen ujednat obrovské nároky pokročilých datových center, a Evropa se proto bude muset dočasně vrátit k budování nových plynových elektráren produkujících emise.
Prodej nemovitostí v Dubaji zaznamenal dramatický propad, který odborníci z trhu označují za pád z útesu. Důvodem je válečný konflikt na Blízkém východě, který přinesl výrazné ochlazení do jednoho z nejdražších realitních trhů světa. Podle údajů výzkumné společnosti ValuStrat klesl objem prodejů v květnu oproti předchozímu měsíci o 19 %, což znamená zrychlení sestupného trendu po dubnovém poklesu o 4 %.
Vstup Spojených států do konfliktu s Íránem doprovázely maximalistické cíle. Washington plánoval kompletně zlikvidovat tamní jaderný projekt, zničit program balistických raket a ukončit podporu, kterou Teherán poskytuje regionálním ozbrojeným skupinám v čele s hnutím Hizballáh a Hamás. Výsledná realita po uzavření memoranda o porozumění je však pode The Guardian zcela odlišná. USA se musely spokojit s pouhým slibem Íránu, že nebude vyvíjet atomovou bombu, a s příslibem dalších jaderných rozhovorů, zatímco balistické rakety v textu vůbec zmíněny nejsou a Hizballáh v Libanonu slaví úspěch díky dojednanému příměří.
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k uzavření čtrnáctibodové dohody, kterou stvrdil svým podpisem šéf Bílého domu Donald Trump. Podle jeho vyjádření má tento krok zabránit propadu globální ekonomiky do hluboké krize. Vysoce postavení američtí činitelé hovoří o velkém triumfu pro USA, ačkoli Washington musel Teheránu poskytnout výrazné ústupky v oblasti politiky i financí. Klíčovým záměrem celého ujednání je plná obnova lodní dopravy v Hormuzském průlivu.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.