Zatímco protiimigrační rétorika sílí napříč Evropou a Spojenými státy, rozsáhlé analýzy dlouhodobých dat ukazují pravý opak toho, co politici často tvrdí. Migrace není zátěží, ale klíčovým motorem hospodářského růstu, demografické stability a inovací. Přehlížet tento fakt znamená ignorovat historickou zkušenost i současné ekonomické výpočty.
Migrace má přirozené místo v dějinách. Od starověkých diaspor přes koloniální přesuny obyvatel až po moderní globální pohyb pracovních sil – lidská mobilita byla vždy součástí vývoje civilizací. V tomto kontextu představovat migraci jako ohrožení je nejen historicky nepřesné, ale i strategicky krátkozraké.
Podle zprávy McKinsey Global Institute z roku 2016 tvořili migranti tehdy jen 3,3 % světové populace, ale podíleli se na 9,4 % globálního HDP – tedy zhruba 6,7 bilionu dolarů. Ve Spojených státech přispěli k HDP částkou dva biliony dolarů.
Mezinárodní měnový fond (MMF) odhaduje, že migrační příliv do eurozóny mezi lety 2020 a 2023 – včetně milionů ukrajinských uprchlíků – zvýší potenciální růst HDP regionu do roku 2030 o 0,5 %. Vzhledem k celkovému výhledu je to polovina veškerého očekávaného růstu.
V roce 2023 tvořili migranti 19 % pracovní síly v USA, a jejich míra ekonomické aktivity (67 %) byla vyšší než u rodilých Američanů (62 %). Zastávají přitom náročná fyzická nebo neatraktivní zaměstnání, která místní pracovníci odmítají. V době stárnoucí populace a téměř plné zaměstnanosti je tato role nepostradatelná.
Ve firmách a technologickém sektoru je přínos migrantů patrný ještě výrazněji. Přes 40 % firem z žebříčku Fortune 500 bylo založeno migranty nebo jejich potomky. Migranti jsou rovněž o 80 % pravděpodobněji zakladateli nových podniků než rodilí občané. Věda, výzkum a patenty – včetně akademického výzkumu – jsou z velké části taženy zahraničními odborníky.
Podle MMF pocházely v EU mezi lety 2019 a 2023 dvě třetiny nových zaměstnání z nečlenských zemí EU. Migranti tedy „neberou práci“, ale zaplňují mezery, které by bez nich zůstaly neobsazené.
OECD ve své letošní zprávě varuje, že pokud do pracovního procesu nezapojíme více žen, seniorů a právě migrantů, tempo růstu HDP na obyvatele může do roku 2060 klesnout z 1 % ročně na pouhých 0,6 %. Inkluzivnější migrační politika by naopak růst ročně zvýšila o 0,1 procentního bodu.
V roce 2022 dosáhly globální remitence (peníze, které migranti posílají domů) výše 831 miliard dolarů – to je nárůst o 650 % od roku 2000. Tato částka překonává mnohé formy mezinárodní pomoci i zahraničních investic. Peníze jdou často přímo do školství, zdravotnictví a bydlení – bez byrokratických překážek.
Co hrozí bez migrace? Podceňování přínosu migrantů má tři vážné důsledky. Hrozí ekonomická ztráta (oslabení růstu, inovací a udržitelnosti veřejných financí), sociální napětí (ztráta soudržnosti a rozvoj předsudků) a geopolitická slabost (ztráta konkurenceschopnosti v boji o talenty a lidský kapitál).
Řešení přitom existují: uznávání kvalifikací, regionální dohody o migraci či integrace cizinců do pracovního trhu. Klíčová je ale změna narativu – politická vůle přijmout migraci jako příležitost, nikoliv hrozbu.
Jak připomíná Světové ekonomické fórum, migrace není problém, ale strategický nástroj, který musí být spravován chytře a s respektem k lidským právům. Podceňovat její význam znamená ohrozit ekonomickou i společenskou budoucnost 21. století.
Polský prezident Karol Nawrocki jmenoval radu, jejímž úkolem je vypracovat návrh nové ústavy. K oznámení členů tohoto poradního orgánu došlo symbolicky v neděli 3. května, tedy v den, kdy si Polsko připomíná svůj svátek ústavy. Rada je složena především z osobností blízkých nacionalistické straně Právo a spravedlnost (PiS), která Nawrockého v jeho politickém působení podporuje.
Jerevan se stal dějištěm bezprecedentních diplomatických jednání, když do Arménie v pondělí zamířilo více než 30 evropských lídrů spolu s kanadským premiérem. Účastní se summitu Evropského politického společenství (EPC), na který v úterý naváže vůbec první bilaterální summit EU-Arménie. Tato událost má obrovský symbolický význam pro zemi s necelými třemi miliony obyvatel, která byla dlouhodobě považována za nejbližšího spojence Ruska v Zakavkazsku.
Kreml dramaticky zpřísnil osobní bezpečnost prezidenta Vladimira Putina. Podle zprávy evropské zpravodajské služby, kterou získala stanice CNN, byla v domovech blízkých spolupracovníků instalována sledovací zařízení. Tato nová opatření jsou reakcí na vlnu atentátů na vysoké ruské vojenské činitele a rostoucí obavy z možného státního převratu.
Íránské vojenské velení vydalo ostré varování, ve kterém hrozí útokem na jakékoli cizí ozbrojené síly, které by se pokusily vstoupit do Hormuzského průlivu. Podle prohlášení sjednoceného velení íránské armády bude na americké nebo jiné zahraniční jednotky zaútočeno okamžitě po vstupu do této strategické vodní cesty. Armáda zdůraznila, že americké síly se musí držet mimo průliv, jinak budou čelit tvrdé reakci na jakoukoli hrozbu.
Šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) se opět neváhal opřít do prezidenta Petra Pavla v souvislosti se složením české delegace na letošním summitu NATO. Kritizoval také předchozí Fialovu vládu.
Jsou lidé, kteří neradi přiznávají, že se mýlí. Agátě Hanychové se v jednom ohledu stalo, že nedělala správnou věc. Otcové jejích dětí ji na to přitom upozorňovali. V čem jim nakonec musela dát za pravdu?
Dobré zprávy dorazily o víkendu ze sousedního Rakouska. Tamní policie zadržela podezřelého v případu otrávených dětských výživ, které se objevily i u nás. V poutech skončil devětatřicetiletý muž, informovala britská BBC. Podle aktuálních informací má být stále alespoň jedna otrávená sklenička v oběhu.
Letní počasí, které během prodlouženého víkendu předčasně dorazilo do Česka, vydrží i v úvodu příštího týdne. Nastane ale změna, meteorologové očekávají výrazný teplotní rozdíl mezi západem a východem republiky. Na řadě míst se dočkáme i deště. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na nadcházející týden.
Jiřina Bohdalová je za desítky let v šoubyznyse na zástupy gratulantů zvyklá. V době sociálních sítí se jí pochopitelně přeje i tam. Důkazem je přání Moniky Absolonové, která prozradila lidem, jaký je její pohled na legendu české kinematografie.
Trvalý mír v oblasti Perského zálivu se nezdá být na pořadu dne. Americký prezident Donald Trump sice nejnovější íránský návrh ještě neprozkoumal, ale dopředu naznačuje, že jej Bílý dům nepřijme. Jak to odůvodňuje?
Česko sužuje v úvodu května teplé počasí, které po týdnech sucha představuje vážné nebezpečí. Meteorologové v neděli rozšířili platnou výstrahu před požáry. Nově hrozí šíření ohně na dalších územích.
Ke konci se blíží první květnový víkend, který se nám prodloužil o státní svátek. Příští týden se to bude opakovat, ale s jednou změnou. V pátek si tentokrát v obchodech nenakoupíte. Může za to zákon, který platí už několik let.