Zatímco protiimigrační rétorika sílí napříč Evropou a Spojenými státy, rozsáhlé analýzy dlouhodobých dat ukazují pravý opak toho, co politici často tvrdí. Migrace není zátěží, ale klíčovým motorem hospodářského růstu, demografické stability a inovací. Přehlížet tento fakt znamená ignorovat historickou zkušenost i současné ekonomické výpočty.
Migrace má přirozené místo v dějinách. Od starověkých diaspor přes koloniální přesuny obyvatel až po moderní globální pohyb pracovních sil – lidská mobilita byla vždy součástí vývoje civilizací. V tomto kontextu představovat migraci jako ohrožení je nejen historicky nepřesné, ale i strategicky krátkozraké.
Podle zprávy McKinsey Global Institute z roku 2016 tvořili migranti tehdy jen 3,3 % světové populace, ale podíleli se na 9,4 % globálního HDP – tedy zhruba 6,7 bilionu dolarů. Ve Spojených státech přispěli k HDP částkou dva biliony dolarů.
Mezinárodní měnový fond (MMF) odhaduje, že migrační příliv do eurozóny mezi lety 2020 a 2023 – včetně milionů ukrajinských uprchlíků – zvýší potenciální růst HDP regionu do roku 2030 o 0,5 %. Vzhledem k celkovému výhledu je to polovina veškerého očekávaného růstu.
V roce 2023 tvořili migranti 19 % pracovní síly v USA, a jejich míra ekonomické aktivity (67 %) byla vyšší než u rodilých Američanů (62 %). Zastávají přitom náročná fyzická nebo neatraktivní zaměstnání, která místní pracovníci odmítají. V době stárnoucí populace a téměř plné zaměstnanosti je tato role nepostradatelná.
Ve firmách a technologickém sektoru je přínos migrantů patrný ještě výrazněji. Přes 40 % firem z žebříčku Fortune 500 bylo založeno migranty nebo jejich potomky. Migranti jsou rovněž o 80 % pravděpodobněji zakladateli nových podniků než rodilí občané. Věda, výzkum a patenty – včetně akademického výzkumu – jsou z velké části taženy zahraničními odborníky.
Podle MMF pocházely v EU mezi lety 2019 a 2023 dvě třetiny nových zaměstnání z nečlenských zemí EU. Migranti tedy „neberou práci“, ale zaplňují mezery, které by bez nich zůstaly neobsazené.
OECD ve své letošní zprávě varuje, že pokud do pracovního procesu nezapojíme více žen, seniorů a právě migrantů, tempo růstu HDP na obyvatele může do roku 2060 klesnout z 1 % ročně na pouhých 0,6 %. Inkluzivnější migrační politika by naopak růst ročně zvýšila o 0,1 procentního bodu.
V roce 2022 dosáhly globální remitence (peníze, které migranti posílají domů) výše 831 miliard dolarů – to je nárůst o 650 % od roku 2000. Tato částka překonává mnohé formy mezinárodní pomoci i zahraničních investic. Peníze jdou často přímo do školství, zdravotnictví a bydlení – bez byrokratických překážek.
Co hrozí bez migrace? Podceňování přínosu migrantů má tři vážné důsledky. Hrozí ekonomická ztráta (oslabení růstu, inovací a udržitelnosti veřejných financí), sociální napětí (ztráta soudržnosti a rozvoj předsudků) a geopolitická slabost (ztráta konkurenceschopnosti v boji o talenty a lidský kapitál).
Řešení přitom existují: uznávání kvalifikací, regionální dohody o migraci či integrace cizinců do pracovního trhu. Klíčová je ale změna narativu – politická vůle přijmout migraci jako příležitost, nikoliv hrozbu.
Jak připomíná Světové ekonomické fórum, migrace není problém, ale strategický nástroj, který musí být spravován chytře a s respektem k lidským právům. Podceňovat její význam znamená ohrozit ekonomickou i společenskou budoucnost 21. století.
Skotští policisté se nově zabývají okolnostmi pobytu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina na královském zámku Balmoral, kde byl finančník hostem bývalého prince Andrewa. Informoval o tom britský deník Guardian.
Nejočekávanější důchodovou změnou v příštím roce, která se dotkne opravdu každého, bude lednová změna výše penzí během pravidelné valorizace. Hodně lidí ale zajímají i záměry vlády ohledně výchovného. Co s ním bude?
Meteorologické modely už vidí až do příštího víkendu, který bude prvním ryze listopadovým. Podzim zkrátka pokročí do další fáze, což se projeví například na nočních teplotách. Budou totiž klesat pod nulu, vyplývá z předpovědi ČHMÚ.
Od 1. listopadu se nákupy na asijských tržištích znovu prodraží. K tříeurovému clu, které Evropská unie zavedla v červenci, přibude manipulační poplatek ve výši dvou eur. Zásilky s několika druhy levného zboží se tak prodraží až o stovky korun. Podle Celní správy v červenci a srpnu klesl objem zboží, které do Česka putuje ze zemí mimo EU, meziročně o dvě třetiny. Asijská tržiště ale část zboží přesouvají do evropských skladů, odkud ho mohou zákazníkům posílat rychleji.
Akcie francouzsko-italské společnosti EssilorLuxottica, která vyrábí například světoznámé brýle Ray-Ban, zakončily říjen nejlepším měsíčním výsledkem od svého vzniku v roce 2018. Přispěla k tomu i předvčerejší nabídka českého miliardáře Michala Strnada na převzetí holdingu Delfin, který je největším akcionářem společnosti. Zatímco část italských dědiců nabídku za zhruba 730 miliard korun odmítá jako ohrožení národního průmyslového dědictví, burzovní investoři ji přijali příznivě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) by se bez toho jistě obešel, ale na pondělním jednání vlády se musí připravit na nečekaného hosta. Pražský hrad předem oznámil, že se jednání zúčastní také prezident Petr Pavel.
Premiér Donald Tusk se rozhodl konat ve věci letitých sporů o obsazení polského ústavního soudu. Situace se vyhrotila v pátek večer, kdy k soudní budově museli dorazit policisté. Prezident Karol Nawrocki se zároveň narychlo vrátil ze zahraniční cesty. Informovala o tom britská stanice BBC.
Světovou hereckou obec rozesmutnila již ve čtvrtek informace, že ve věku 86 let zemřel legendární herec Patrick Stewart. Mezi kolegy, kteří reagovali na smutnou zprávu, nechyběl jeho britský kolega Ian McKellen.
Podzim se sice ještě ani zdaleka nechýlí ke svému konci, ale aktuální předpověď počítá v Česku i s projevy zimního počasí. Meteorologové předpokládají, že v dalších hodinách či dnech naměří dosud nejvyšší sněhovou pokrývku této sezóny.
Evropská komise předběžně schválila závěrečnou žádost o výplatu z Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). Česko v ní žádá o zbývající prostředky z celkové alokace 214,6 miliardy korun určené na realizaci Národního plánu obnovy (NPO).
Neměla by Evropa vyvinout vlastní alternativu k Muskovu Starlinku? Možná vás to napadlo, když Američané v uplynulých dnech ochromili ukrajinskou protivzdušnou obranu. Evropská unie pracuje na svém satelitním systému. Funkční ale nebude dřív než na přelomu dekády, kvůli nedostatku raket však hrozí další zpoždění.
Ani opozičním politikům se nelíbí pravděpodobný návrat ruských hokejistů na největší světové turnaje. Předseda ODS Martin Kupka označil rozhodnutí Mezinárodní sportovní arbitráže (CAS) za ohavnost. Český hokej již dal najevo, že s ruskou účastí na akcích nadále nesouhlasí.