Ruská armáda výrazně změnila taktiku vzdušných úderů na ukrajinskou metropoli a namísto nárazových nočních útoků se snaží město paralyzovat téměř nepřetržitým ostřelováním. Místo fyzického obsazení se Moskva zaměřuje na vyčerpání protivzdušné obrany, narušení ekonomiky a vyvolání trvalého psychologického tlaku na obyvatele. K tomuto účelu stále častěji využívá rychlejší drony s proudovým pohonem, které jsou pro obránce výrazně hůře zachytitelné. Ruská strategie spočívá v rozprostření úderů do celého dne, čímž dochází k opotřebovávání infrastruktury i lidských sil.
Nejnovější masivní vlna útoků zasáhla ukrajinské hlavní město bezprostředně po skončení třídenního klidu zbraní, který byl dodržován během návštěvy amerických vyslanců Jareda Kushnera a Stevea Witkoffa. Ruské rakety a bezpilotní letouny si v Kyjevě vyžádaly tři lidské životy a šestnáct zraněných. Poškozeno bylo nejméně čtrnáct výškových budov, kolej, škola, zdravotnické zařízení i několik průmyslových skladů. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v této souvislosti podle webu Kyiv Post uvedl, že jakmile míroví emisaři amerického prezidenta opustili zemi, Vladimir Putin zahájil další zničující útok.
Zatímco po většinu války přicházely drony v noci a rakety před úsvitem, nyní Ruská federace vysílá menší skupiny bezpilotních prostředků v průběhu celého dne i noci. Během jediného dvanáctihodinového období bylo v blízkosti metropole zaznamenáno více než sto proudových dronů, jejichž nasazení vzrostlo oproti předchozím měsícům pětinásobně. Mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat potvrdil, že ruské síly vysílají do vzdušného prostoru v průměru devadesát těchto strojů denně. Podle Amerického institutu pro studium války tím Moskva nesleduje zvýšení celkového počtu dronů, ale jejich rozložení v čase tak, aby co nejvíce prodloužila dobu leteckého poplachu a prohloubila únavu obyvatelstva.
Aktivace sirén má zásadní dopad na fungování celého města, protože zastavuje hromadnou dopravu, zavírá obchody a nutí pracovníky odcházet do krytů. V důsledku opakovaných poplachů strávil Kyjev během šesti dnů více než dva plné dny v krytech, což drasticky narušuje běžný chod ekonomiky. Cílem těchto úderů se stávají také logistická centra, přičemž ministr zemědělství Taras Vysockyj odhadl, že útoky zničily zhruba devadesát procent kapacit pro distribuci potravin velkých obchodních řetězců. Ministr vnitra Ivan Vyhivskyj zdůraznil, že terčem ostřelování jsou civilní podniky, poštovní terminály, hypermarkety i sklady se spotřebním zbožím či knihami.
Ukrajinské úřady na tuto situaci reagují zavedením nového dvoustupňového systému varování, který má zabránit úplnému zastavení hospodářství. Žlutý stupeň upozorňuje na hrozbu dronů a umožňuje podnikům zůstat v provozu, pokud mají zaměstnanci i zákazníci přístup k úkrytům. Červený stupeň naopak signalizuje raketové nebezpečí a vyžaduje okamžité přerušení práce a odchod do bezpečných prostor. Ukrajinský premiér Serhij Koreckyj k tomu poznamenal, že ekonomika musí nadále fungovat, aby stát mohl vybírat daně a vyplácet mzdy obyvatelstvu.
Soustavný tlak vzdušných sil vystavuje extrémní zátěži také posádky protivzdušné obrany, které mají minimum času na odpočinek a údržbu techniky. Používání levnějších dronů v kombinaci s balistickými raketami nutí ukrajinskou armádu k těžkým rozhodnutím, zda proti nim nasadit drahé a nedostatkové rakety ze systémů Patriot. Obrana hlavního města navíc odčerpává vojenské zdroje, které potom chybí při ochraně energetické infrastruktury, letišť nebo jednotek na frontové linii. Ruské bezpilotní letouny navíc cílily přímo na vládní a bezpečnostní instituce, přičemž jeden z nich zasáhl sídlo Bezpečnostní služby Ukrajiny v centru Kyjeva.
Vzhledem k pokračujícím bojům se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj připravuje na zimní období a od západních partnerů žádá zimní balíček pomoci zaměřený na protivzdušnou obranu a energetiku. Přestože Spojené státy zatím neposkytly nové baterie systému Patriot, probíhají jednání o licencování jejich výroby přímo na ukrajinském území. Americký ministr zahraničí Marco Rubio potvrdil, že rozhovory o této možnosti stále pokračují, i když zahájení výroby by trvalo nejméně rok. Na vývoji vlastních prostředků schopných ničit proudové drony v současnosti pracuje šedesát sedm ukrajinských společností, přičemž výsledky dosud předvedlo pouze několik z nich.
Cílem současné ruské strategie není okamžitý vojenský kolaps metropole, ale vyvolání trvalého tření a zpomalení běžného života obyvatel. Vynucené přerušování výroby, uzavírání obchodů a neustálé přesuny do krytů představují pro Ukrajinu značné hospodářské i lidské ztráty bez nutnosti pozemního postupu okupantů. Ukrajina tak čelí potřebě vyvinout levnější metody zachytávání dronů, rozptýlit skladovací kapacity a upravit logistické i dopravní řetězce v celé zemi.
Ruská armáda výrazně změnila taktiku vzdušných úderů na ukrajinskou metropoli a namísto nárazových nočních útoků se snaží město paralyzovat téměř nepřetržitým ostřelováním. Místo fyzického obsazení se Moskva zaměřuje na vyčerpání protivzdušné obrany, narušení ekonomiky a vyvolání trvalého psychologického tlaku na obyvatele. K tomuto účelu stále častěji využívá rychlejší drony s proudovým pohonem, které jsou pro obránce výrazně hůře zachytitelné. Ruská strategie spočívá v rozprostření úderů do celého dne, čímž dochází k opotřebovávání infrastruktury i lidských sil.
Rychlá expanze umělé inteligence a výstavba datových center způsobuje prudký nárůst globální spotřeby elektrické energie, tento problém však nebude oficiálně projednáván na nadcházejícím klimatickém summitu Organizace spojených národů COP31. Ačkoli emise spojené s technologickým sektorem výrazně rostou, žádná ze zúčastněných zemí nepředložila návrh na zařazení umělé inteligence na hlavní program jednání. Bývalý americký diplomat Erwin Rose v této souvislosti upozornil, že mezinárodní vyjednávání postupuje ve srovnání s dynamickým tempem rozvoje technologií příliš pomalu.
Americký prezident Donald Trump věnoval čtyřem svým blízkým poradcům v Bílém domě finanční sváteční dary v celkové hodnotě přesahující sto tisíc dolarů. Vyplývá to z nově zveřejněných finančních přiznání, která administrativa zpřístupnila veřejnosti. Výkonná asistentka Natalie Harpová, poradkyně pro komunikaci Margo Martinová a zástupkyně ředitele pro provoz Oválné pracovny Chamberlain Harrisová obdržely každá po čtyřiceti pět tisících dolarů. Čtvrtý z obdarovaných, ředitel provozu Oválné pracovny Walt Nauta, získal dar ve výši dvaceti tisíc dolarů.
Vláda Spojených států přistoupila k rozsáhlým opatřením namířeným proti íránskému leteckému průmyslu v rámci své nátlakové kampaně vůči Teheránu. Nejnovější sankce zasáhly celkem sedmadvacet íránských leteckých společností a devět poskytovatelů služeb či prodejních zástupců. Tyto zahraniční subjekty čelí obvinění, že poskytovaly podporu soukromé íránské společnosti Mahan Air, na kterou se sankce vztahují již řadu let. Podle amerických úřadů tato letecká společnost zajišťuje klíčovou logistickou pomoc íránským Revolučním gardám.
Válka s Íránem přináší americkým spotřebitelům obrovské finanční náklady, které se s pokračujícím konfliktem stále zvyšují. Spotřebitelé ve Spojených státech zaplatili od vypuknutí bojů na konci zimy navíc více než sto miliard dolarů pouze za benzín a naftu. Údaje vyplývají ze sledování nákladů, které zveřejnil výzkumný institut Watson School při Brownově univerzitě. V přepočtu na jednu americkou domácnost představuje tento nárůst dodatečný výdaj ve výši zhruba 770 dolarů. Odborníci navíc varují, že tato částka pravděpodobně dále poroste, protože ceny paliv zůstávají na vysokých úrovních.
Jemenští povstalci Hútíové podporovaní Íránem podnikli rozsáhlý útok na jihozápadní část Saúdské Arábie, při kterém zasáhli ropnou i další infrastrukturu. Tento krok znamená výraznou eskalaci regionálního konfliktu a zvyšuje tlak na světové ceny ropy. Saúdskoarabské síly na útok reagovaly příslibem rozhodné odvety a potvrdily, že při úderech utrpěly zranění desítky civilistů. Útoky navíc způsobily požáry v několika energetických zařízeních v jižním regionu a vynutily si dočasné pozastavení části provozu.
Spojené státy oznámily spuštění nové sankční iniciativy s názvem Operation Economic Outcast, jejímž cílem je úplná izolace íránského režimu a odstřihnutí Teheránu od globálního finančního systému. Americký ministr financí Scott Bessent při představování této kampaně zdůraznil, že Washington zavede tvrdé sekundární sankce vůči všem třetím zemím a zahraničním subjektům, které budou s Íránem nadále obchodovat. Kampaň rozšiřuje postihy na pět klíčových sektorů, kterými jsou technologie, digitální aktiva, zlato, letecká doprava a lodní přeprava.
Britská královská rodina se musí vypořádat s překvapivým návratem prince Harryho a jeho manželky Meghan do Spojeného království. Král Karel III. v dopise ujistil například politiky či úředníky, že jeho mladší syn se ženou jsou i nadále soukromými osobami, které nemají být spojovány s monarchií.
Vzájemné kontakty představitelů USA a Ruska v posledních dnech opět nabírají na obrátkách. Po víkendové návštěvě dvou amerických diplomatů v Moskvě došlo na telefonický rozhovor prezidentů Vladimira Putina a Donalda Trumpa. Co se řešilo?
Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje cestovatele mířící v závěru léta a během podzimu do jižní a jihovýchodní Evropy a do Asie na riziko infekcí přenášených komáry. Patří mezi ně zejména západonilská horečka, dengue a chikungunya. Riziko nákazy lze přitom výrazně snížit jednoduchými preventivními opatřeními, především používáním vhodných repelentů a důslednou ochranou před poštípáním, uvedlo ministerstvo.
Zhruba každý pátý Čech ve věku 16 let a více je obézní. V roce 2025 se obezita týkala 21,8 procenta mužů a 18,9 procenta žen. Problém není výlučně český. V celé Evropské unii bylo obézních 16,3 procenta dospělých a dalších 35,4 procenta mělo nadváhu. Nadměrnou hmotnost tak měla více než polovina dospělých Evropanů.
Astronomům ještě pokračuje léto, ale pro meteorology už podzim začal v minulém týdnu. Jaké počasí nabídnou jeho následující dny a týdny? Odpověď máme díky novému měsíčnímu výhledu, který včera zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).