Spojené státy oznámily spuštění nové sankční iniciativy s názvem Operation Economic Outcast, jejímž cílem je úplná izolace íránského režimu a odstřihnutí Teheránu od globálního finančního systému. Americký ministr financí Scott Bessent při představování této kampaně zdůraznil, že Washington zavede tvrdé sekundární sankce vůči všem třetím zemím a zahraničním subjektům, které budou s Íránem nadále obchodovat. Kampaň rozšiřuje postihy na pět klíčových sektorů, kterými jsou technologie, digitální aktiva, zlato, letecká doprava a lodní přeprava.
Hlavním faktorem určujícím úspěch či selhání celého amerického tlaku však zůstává Čína. Druhá největší ekonomika světa představuje pro Teherán zásadní hospodářské spásné lano, jelikož odebírá naprostou většinu íránského exportu ropy. Získat čínského prezidenta Si Ťin-pchinga pro podporu americké strategie je ale pro Washington téměř nesplnitelným úkolem. Peking jednostranné americké sankce dlouhodobě odmítá, označuje je za nelegitimní a trvá na svém právu provádět běžný obchod s jakýmkoli partnerem.
Čínské ministerstvo zahraničí v reakci na vyhlášení nové americké operace podle CNN uvedlo, že přijme veškerá nezbytná opatření k ochraně svých legitimních práv a zájmů. Mluvčí čínské diplomacie Lin Ťien zdůraznil, že ekonomická válka a strategie maximálního tlaku napětí nevyřeší, ale pouze dále vyostří konflikty a naruší globální hospodářský i finanční řád. Čína se navíc spoléhá na to, že Spojené státy nebudou chtít riskovat přímou ekonomickou konfrontaci krátce před nadcházejícími americkými volbami.
Situaci dále komplikuje plánované zářijové setkání Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga ve Spojených státech. Obě strany před touto významnou vrcholnou schůzkou usilují o prodloužení křehkého obchodního příměří, které má vypršet na podzim. Americký prezident v předstihu prohlásil, že při předchozím květnovém jednání nepožadoval po čínském lídrovi v otázce Íránu žádné ústupky. Tento postoj může Peking vnímat jako projev americké nejistoty ohledně řešení vleklého blízkovýchodního konfliktu.
Čína dováží íránskou ropu prostřednictvím stínového systému, který je navržen tak, aby byl zcela izolován od amerického dolaru i sankčních mechanismů. Nákupy realizují nezávislé rafinérie, jež využívají síť soukromých přístavů, tankerů a finančních institucí, které se oficiálně neobjevují v mezinárodních registrech. Zástupci amerického ministerstva financí přesto tvrdí, že mají zmapované veškeré vazby a že mnohé z těchto dceřiných společností jsou majetkově propojeny s čínskými státními podniky.
Zavedení přímých sankcí proti velkým čínským bankám by však pro Washington znamenalo překročení pomyslné červené linie. Ministr financí Scott Bessent na dotazy novinářů, proč nezavedl okamžité sankce vůči čínskému bankovnímu sektoru, reagoval prohlášením, že nemá zájem na rozvrácení globálního finančního systému. Peking navíc disponuje silným pákou v podobě kontroly nad globálními zásobami vzácných zemin, které jsou nezbytné pro americký automobilový, letecký i technologický průmysl.
Ačkoli Peking oficiálně podporovat americký sankční režim nebude, čínští analytici poukazují na to, že obě mocnosti sdílejí určité společné zájmy. Čína má zájem na stabilizaci situace v Hormuzském průlivu a obnovení bezpečné námořní dopravy pro své obchodní lodě. Čínská diplomacie v posledních dnech stupňuje výzvy k řádnému provozu v průlivu a angažuje se v jednáních s představiteli Blízkého východu. Vedení v Pekingu však odmítá vystupovat jako nástroj americké politiky maximálního tlaku.
Spojené státy oznámily spuštění nové sankční iniciativy s názvem Operation Economic Outcast, jejímž cílem je úplná izolace íránského režimu a odstřihnutí Teheránu od globálního finančního systému. Americký ministr financí Scott Bessent při představování této kampaně zdůraznil, že Washington zavede tvrdé sekundární sankce vůči všem třetím zemím a zahraničním subjektům, které budou s Íránem nadále obchodovat. Kampaň rozšiřuje postihy na pět klíčových sektorů, kterými jsou technologie, digitální aktiva, zlato, letecká doprava a lodní přeprava.
Britská královská rodina se musí vypořádat s překvapivým návratem prince Harryho a jeho manželky Meghan do Spojeného království. Král Karel III. v dopise ujistil například politiky či úředníky, že jeho mladší syn se ženou jsou i nadále soukromými osobami, které nemají být spojovány s monarchií.
Vzájemné kontakty představitelů USA a Ruska v posledních dnech opět nabírají na obrátkách. Po víkendové návštěvě dvou amerických diplomatů v Moskvě došlo na telefonický rozhovor prezidentů Vladimira Putina a Donalda Trumpa. Co se řešilo?
Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje cestovatele mířící v závěru léta a během podzimu do jižní a jihovýchodní Evropy a do Asie na riziko infekcí přenášených komáry. Patří mezi ně zejména západonilská horečka, dengue a chikungunya. Riziko nákazy lze přitom výrazně snížit jednoduchými preventivními opatřeními, především používáním vhodných repelentů a důslednou ochranou před poštípáním, uvedlo ministerstvo.
Zhruba každý pátý Čech ve věku 16 let a více je obézní. V roce 2025 se obezita týkala 21,8 procenta mužů a 18,9 procenta žen. Problém není výlučně český. V celé Evropské unii bylo obézních 16,3 procenta dospělých a dalších 35,4 procenta mělo nadváhu. Nadměrnou hmotnost tak měla více než polovina dospělých Evropanů.
Astronomům ještě pokračuje léto, ale pro meteorology už podzim začal v minulém týdnu. Jaké počasí nabídnou jeho následující dny a týdny? Odpověď máme díky novému měsíčnímu výhledu, který včera zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.
Francie se připojuje k Velké Británii a deseti dalším zemím v rozhodnutí zakázat dovoz zboží z izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot oznámil, že Paříž chystá zastavení obchodních styků s těmito osadami z důvodu eskalujícího násilí ze strany osadníků. Situace na místě podle něj ohrožuje jakékoliv vyhlídky na dvoustátní řešení konfliktu s Palestinci. Zákaz obchodu se kromě zboží má týkat i vybraných služeb spojených s osadami.
Princ Harry a jeho manželka Meghan vyjádřili překvapení nad dopisem, který jménem krále Karla III. upřesňuje jejich status v rámci britské královské rodiny. Oficiální dokument potvrzuje, že pár i po návratu do Velké Británie zůstává mimo okruh pracujících členů monarchie. Mluvčí dvojice pro BBC uvedl, že byli zaskočeni tím, že o vydání prohlášení nebyli informováni s větším předstihem. Palácové zdroje BBC však tvrdí, že Harry a Meghan byli o odeslání dopisu vyrozuměni ještě před jeho zveřejněním.
Guvernér britské centrální banky Andrew Bailey varoval před globálními riziky, která představuje nejvyspělejší technologie umělé inteligence. Z pozice předsedy mezinárodního Výboru pro finanční stabilitu adresoval varovný dopis ministrům financí a guvernérům centrálních bank zemí skupiny G20.
Americký prezident Donald Trump zatáhl Spojené státy do vojenského konfliktu s Íránem, ze kterého se nedaří snadno vystoupit. Operace měla podle šéfa Bílého domu představovat pouze krátkou epizodu a trvat několik týdnů. Střet však pokračuje již sedmý měsíc a jeho konec zůstává v nedohlednu. Washington trvá na pokračování bojů do doby, než Teherán znovu otevře Hormuzský průliv a přistoupí na dohodu o svém jaderném programu.
Švédsko v průběhu jednoho desetiletí prošlo zásadní proměnou z jedné z nejotevřenějších evropských zemí vůči uprchlíkům ve stát s jedním z nejpřísnějších migračních režimů. Po celá desetiletí se skandinávská země pyšnila štědrou azylovou politikou a stavěla se do role humanitárního vzoru. Zásadní obrat nastal během uprchlické krize, kdy Švédsko přijalo více než 160 tisíc žádostí o azyl. Tento objem představoval více než dvanáct procent všech žádostí v Evropské unii, přičemž více než třetinu nezletilých bez doprovodu tvořily děti směřující právě do Švédska.