Válka s Íránem přináší americkým spotřebitelům obrovské finanční náklady, které se s pokračujícím konfliktem stále zvyšují. Spotřebitelé ve Spojených státech zaplatili od vypuknutí bojů na konci zimy navíc více než sto miliard dolarů pouze za benzín a naftu. Údaje vyplývají ze sledování nákladů, které zveřejnil výzkumný institut Watson School při Brownově univerzitě. V přepočtu na jednu americkou domácnost představuje tento nárůst dodatečný výdaj ve výši zhruba 770 dolarů. Odborníci navíc varují, že tato částka pravděpodobně dále poroste, protože ceny paliv zůstávají na vysokých úrovních.
Hlavní energetický poradce společnosti Gulf Oil Tom Kloza web CNN upozornil, že nadcházející podzim bude z hlediska cen benzínu i nafty vůbec nejdražší v historii. Tento prudký růst cen pohonných hmot podle něj následně podpoří inflaci ve všech oblastech hospodářství. Výzkum Brownovy univerzity měří dodatečnou finanční zátěž porovnáním skutečných cen energií s teoretickým modelem bez válečného konfliktu. Přestože ceny energií nevystřelily tak vysoko, jak se mnozí obávali, konflikt výrazně snižuje rozpočty amerických domácností. Jen za samotný benzín utratili spotřebitelé od začátku války o 55 miliard dolarů více, což činí v průměru 422 dolarů na domácnost.
Ceny benzínu u amerických čerpacích stanic vzrostly na nové pětiměsíční maximum nad 4,15 dolaru za galon. Svátek práce tak byl z hlediska cen benzínu vůbec nejdražší v historii měření. Ve stejném období minulého roku přitom řidiči platili 3,20 dolaru a před vypuknutím války činila cena 2,98 dolaru za galon. Ceny benzínu sice zatím nedosáhly poválečného maxima z května ani absolutního rekordu z roku 2022 po ruské invazi na Ukrajinu, přesto představují pro řidiče značnou zátěž.
Situace na trhu s naftou je ještě vážnější, neboť toto klíčové palivo dosáhlo historicky nejvyšších hodnot. Nafta pohání nákladní automobily, vlaky, traktory i lodě a její průměrná cena stoupla na 5,90 dolaru za galon. Před začátkem konfliktu se přitom galon nafty prodával za 3,76 dolaru. Američané tak za naftu utratili navíc 46 miliard dolarů, což představuje v průměru 348 dolarů na jednu domácnost. Od začátku roku cena nafty vzrostla o více než šedesát procent a směřuje k největšímu ročnímu procentuálnímu nárůstu za poslední čtvrtstoletí.
Někteří ekonomičtí analytici varují, že v nadcházejícím období může dojít k dalšímu zdražování. Banka Goldman Sachs zvýšila svou prosincovou předpověď ceny ropy Brent o pět dolarů na 85 dolarů za barel. Pro následující rok navíc finanční ústav očekává průměrnou cenu ropy kolem osmdesáti dolarů za barel. Analytici předpokládají pouze pozvolné zotavování těžby na Blízkém východě a varují, že cena ropy Brent by mohla překročit 120 dolarů za barel, pokud zůstane produkce nízká. Severomořská ropa Brent se již nyní pohybuje blízko psychologicky významné hranice sto dolarů za barel.
Problémem současného trhu však není pouze samotná vysoká cena ropy, ale především nedostatek zpracovatelských kapacit v rafinériích. Světové hospodářství potřebuje stálý přísun benzínu, leteckého paliva a nafty, rafinérie však čelí výrazným omezením. Tři ze čtyř hlavních světových rafinérských center v podobě Blízkého východu, Ruska a Číny byla vyřazena z provozu kvůli válce a exportním restrikcím. Americké rafinérie na pobřeží Mexického zálivu proto fungují na maximum svých možností, aby tyto výpadky alespoň částečně kompenzovaly.
Podle odborníků jde o tichou, ale velmi znepokojivou krizi, kvůli které budou spotřebitelé po celé zemi platit obrovské sumy. Srpnová zpráva o indexu spotřebitelských cen má podle očekávání ukázat meziroční nárůst inflace o 3,4 procenta. Vzhledem k tomu, že se inflace drží výrazně nad dvouprocentním cílem, americká centrální banka bude vážně uvažovat o dalším zvýšení úrokových sazeb. Celostátní průměrná cena nafty se přitom těsně přibližuje hranici šesti dolarů za galon. V Kalifornii již cena nafty dosáhla rekordních 7,83 dolaru za galon a podle analytiků ze společnosti GasBuddy by mohla překročit i hranici osmi dolarů.
Rekordně vysoké ceny energií představují těžkou ránu pro prezidenta Donalda Trumpa, který v předvolební kampani sliboval zlevnění energií. Trump ve svých prohlášeních opakovaně zdůrazňuje, že ceny ropy prudce klesnou, jakmile Spojené státy vyhrají válku s Íránem. Americký prezident tak reaguje na rostoucí nespokojenost veřejnosti s vysokými životními náklady a pokračujícím konfliktem.
Americká první dáma Melania Trumpová oznámila, že se jí podařilo úspěšně vyjednat lokální příměří mezi Ruskem a Ukrajinou v jihoukrajinském městě Olešky. Cílem této dohody je umožnit humanitární evakuaci převážně starších civilistů a zajistit nezbytné dodávky potravin, léků a čisté vody do oblasti odříznuté od okolního světa.
Americký Pentagon zveřejnil novou sadu odtajněných dokumentů o neidentifikovaných létajících objektech, která přináší svědectví o slavném incidentu v Roswellu z roku 1947. Zveřejněný materiál obsahuje dosud utajované prohlášení někdejšího tiskového mluvčího základny, jenž popisuje nález havarovaného tělesa a těl mimozemského původu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že nařídil ministerstvu spravedlnosti podat žalobu s cílem zablokovat oficiální potvrzení výsledků senátních voleb na Aljašce pro případ, že by v nich neuspěl dosavadní republikánský senátor Dan S. Sullivan. Tento rázný krok přichází v době mimořádně vyostřeného politického souboje, jehož výsledek může klíčovým způsobem ovlivnit rozložení sil v americkém Senátu.
Izraelské síly začaly v pátek demolovat budovy a nutit obyvatele k evakuaci v pobřežním městě Hebron poté, co dva palestinští útočníci zahájili palbu na vojenském kontrolním stanovišti a usmrtili dva izraelské vojáky. Při incidentu utrpěli další tři vojáci lehká zranění, přičemž oba útočníci byli na místě zastřeleni.
Další nepříjemná kauza dopadá i na britskou královskou rodinu, ačkoliv vévodkyně Meghan se k monarchii s manželem Harrym moc nehlásí. Bez komentáře ale nemohla nechat aktuální obvinění, jimž čelí její otec Thomas.
Požadavek Volkswagenu na zmrazení mezd zaměstnanců Škody Auto až do roku 2030 je závažným signálem. Naznačuje, že problémy německého automobilového průmyslu se stále výrazněji přelévají do Česka, a to i do podniků, kterým se samotným ekonomicky daří. Volkswagen se podle odborů snaží přenést část nákladů své rozsáhlé restrukturalizace také na zaměstnance úspěšnějších koncernových značek.
Deštivé počasí sice lidé většinou nevzývají, ale přírodě se v aktuální situaci rozhodně šiklo. Potvrzují to i slova meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Během poslední srážkové epizody spadlo až 30 milimetrů, měla tak vliv i na vodní stav tuzemských řek.
Hlavní administrativní představitel Mezinárodního trestního soudu na webu deníku Politico vyzval Evropskou komisi k okamžité akci. Tajemník soudu Osvaldo Zavala Giler požaduje co nejrychlejší poskytnutí jasných pokynů ohledně nedávných amerických sankcí namířených proti této mezinárodní instituci. Nejasný postoj Bruselu podle něj nechává soukromé společnosti i nevládní organizace v hluboké nejistotě.
Francouzská vláda mobilizuje do ulic sedmdesát tisíc policistů a četníků, kteří mají dohlížet na bezpečnost během nadcházejícího víkendu. Opatření se týká příslušníků národní policie i vojenských četníků sloužících v policejních složkách. Ministr vnitra uvedl, že do akce budou nasazeny také jednotky rychlého nasazení a další specializované týmy.
Ukrajinské ozbrojené síly nadále hlásí přetrvávající potíže a omezení fungování satelitní sítě Starlink. K těmto problémům dochází navzdory tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Elon Musk již plný provoz obnovil. Omezení klíčového komunikačního systému tak i nadále komplikují operace na frontové linii.
Po dvou desítkách let poklesu začal ve Spojených státech opět prudce růst počet poprav. V loňském roce bylo k smrti odsouzeno a popraveno 47 lidí, což představuje nejvyšší číslo za více než patnáct let. Dalších 31 lidí bylo popraveno v průběhu roku 2026. Tento nárůst doprovází nová vlna kontroverzí ohledně trestu smrti.
Snahy o obnovení energetického obchodu s Ruskem jako součást mírových návrhů pro Ukrajinu nemohou přinést trvalý mír ani změnit chování Moskvy. Podle analýzy politologa Andrease Umlanda publikované v magazínu The National Interest by předčasné zrušení sankcí a oživení dodávek plynu odměnilo ruskou agresi, aniž by vedlo k ukončení konfliktu. Takový krok podle odborníka ignoruje skutečné motivy ruského vedení.