Válka s Íránem přináší americkým spotřebitelům obrovské finanční náklady, které se s pokračujícím konfliktem stále zvyšují. Spotřebitelé ve Spojených státech zaplatili od vypuknutí bojů na konci zimy navíc více než sto miliard dolarů pouze za benzín a naftu. Údaje vyplývají ze sledování nákladů, které zveřejnil výzkumný institut Watson School při Brownově univerzitě. V přepočtu na jednu americkou domácnost představuje tento nárůst dodatečný výdaj ve výši zhruba 770 dolarů. Odborníci navíc varují, že tato částka pravděpodobně dále poroste, protože ceny paliv zůstávají na vysokých úrovních.
Hlavní energetický poradce společnosti Gulf Oil Tom Kloza web CNN upozornil, že nadcházející podzim bude z hlediska cen benzínu i nafty vůbec nejdražší v historii. Tento prudký růst cen pohonných hmot podle něj následně podpoří inflaci ve všech oblastech hospodářství. Výzkum Brownovy univerzity měří dodatečnou finanční zátěž porovnáním skutečných cen energií s teoretickým modelem bez válečného konfliktu. Přestože ceny energií nevystřelily tak vysoko, jak se mnozí obávali, konflikt výrazně snižuje rozpočty amerických domácností. Jen za samotný benzín utratili spotřebitelé od začátku války o 55 miliard dolarů více, což činí v průměru 422 dolarů na domácnost.
Ceny benzínu u amerických čerpacích stanic vzrostly na nové pětiměsíční maximum nad 4,15 dolaru za galon. Svátek práce tak byl z hlediska cen benzínu vůbec nejdražší v historii měření. Ve stejném období minulého roku přitom řidiči platili 3,20 dolaru a před vypuknutím války činila cena 2,98 dolaru za galon. Ceny benzínu sice zatím nedosáhly poválečného maxima z května ani absolutního rekordu z roku 2022 po ruské invazi na Ukrajinu, přesto představují pro řidiče značnou zátěž.
Situace na trhu s naftou je ještě vážnější, neboť toto klíčové palivo dosáhlo historicky nejvyšších hodnot. Nafta pohání nákladní automobily, vlaky, traktory i lodě a její průměrná cena stoupla na 5,90 dolaru za galon. Před začátkem konfliktu se přitom galon nafty prodával za 3,76 dolaru. Američané tak za naftu utratili navíc 46 miliard dolarů, což představuje v průměru 348 dolarů na jednu domácnost. Od začátku roku cena nafty vzrostla o více než šedesát procent a směřuje k největšímu ročnímu procentuálnímu nárůstu za poslední čtvrtstoletí.
Někteří ekonomičtí analytici varují, že v nadcházejícím období může dojít k dalšímu zdražování. Banka Goldman Sachs zvýšila svou prosincovou předpověď ceny ropy Brent o pět dolarů na 85 dolarů za barel. Pro následující rok navíc finanční ústav očekává průměrnou cenu ropy kolem osmdesáti dolarů za barel. Analytici předpokládají pouze pozvolné zotavování těžby na Blízkém východě a varují, že cena ropy Brent by mohla překročit 120 dolarů za barel, pokud zůstane produkce nízká. Severomořská ropa Brent se již nyní pohybuje blízko psychologicky významné hranice sto dolarů za barel.
Problémem současného trhu však není pouze samotná vysoká cena ropy, ale především nedostatek zpracovatelských kapacit v rafinériích. Světové hospodářství potřebuje stálý přísun benzínu, leteckého paliva a nafty, rafinérie však čelí výrazným omezením. Tři ze čtyř hlavních světových rafinérských center v podobě Blízkého východu, Ruska a Číny byla vyřazena z provozu kvůli válce a exportním restrikcím. Americké rafinérie na pobřeží Mexického zálivu proto fungují na maximum svých možností, aby tyto výpadky alespoň částečně kompenzovaly.
Podle odborníků jde o tichou, ale velmi znepokojivou krizi, kvůli které budou spotřebitelé po celé zemi platit obrovské sumy. Srpnová zpráva o indexu spotřebitelských cen má podle očekávání ukázat meziroční nárůst inflace o 3,4 procenta. Vzhledem k tomu, že se inflace drží výrazně nad dvouprocentním cílem, americká centrální banka bude vážně uvažovat o dalším zvýšení úrokových sazeb. Celostátní průměrná cena nafty se přitom těsně přibližuje hranici šesti dolarů za galon. V Kalifornii již cena nafty dosáhla rekordních 7,83 dolaru za galon a podle analytiků ze společnosti GasBuddy by mohla překročit i hranici osmi dolarů.
Rekordně vysoké ceny energií představují těžkou ránu pro prezidenta Donalda Trumpa, který v předvolební kampani sliboval zlevnění energií. Trump ve svých prohlášeních opakovaně zdůrazňuje, že ceny ropy prudce klesnou, jakmile Spojené státy vyhrají válku s Íránem. Americký prezident tak reaguje na rostoucí nespokojenost veřejnosti s vysokými životními náklady a pokračujícím konfliktem.
Válka s Íránem přináší americkým spotřebitelům obrovské finanční náklady, které se s pokračujícím konfliktem stále zvyšují. Spotřebitelé ve Spojených státech zaplatili od vypuknutí bojů na konci zimy navíc více než sto miliard dolarů pouze za benzín a naftu. Údaje vyplývají ze sledování nákladů, které zveřejnil výzkumný institut Watson School při Brownově univerzitě. V přepočtu na jednu americkou domácnost představuje tento nárůst dodatečný výdaj ve výši zhruba 770 dolarů. Odborníci navíc varují, že tato částka pravděpodobně dále poroste, protože ceny paliv zůstávají na vysokých úrovních.
Jemenští povstalci Hútíové podporovaní Íránem podnikli rozsáhlý útok na jihozápadní část Saúdské Arábie, při kterém zasáhli ropnou i další infrastrukturu. Tento krok znamená výraznou eskalaci regionálního konfliktu a zvyšuje tlak na světové ceny ropy. Saúdskoarabské síly na útok reagovaly příslibem rozhodné odvety a potvrdily, že při úderech utrpěly zranění desítky civilistů. Útoky navíc způsobily požáry v několika energetických zařízeních v jižním regionu a vynutily si dočasné pozastavení části provozu.
Spojené státy oznámily spuštění nové sankční iniciativy s názvem Operation Economic Outcast, jejímž cílem je úplná izolace íránského režimu a odstřihnutí Teheránu od globálního finančního systému. Americký ministr financí Scott Bessent při představování této kampaně zdůraznil, že Washington zavede tvrdé sekundární sankce vůči všem třetím zemím a zahraničním subjektům, které budou s Íránem nadále obchodovat. Kampaň rozšiřuje postihy na pět klíčových sektorů, kterými jsou technologie, digitální aktiva, zlato, letecká doprava a lodní přeprava.
Britská královská rodina se musí vypořádat s překvapivým návratem prince Harryho a jeho manželky Meghan do Spojeného království. Král Karel III. v dopise ujistil například politiky či úředníky, že jeho mladší syn se ženou jsou i nadále soukromými osobami, které nemají být spojovány s monarchií.
Vzájemné kontakty představitelů USA a Ruska v posledních dnech opět nabírají na obrátkách. Po víkendové návštěvě dvou amerických diplomatů v Moskvě došlo na telefonický rozhovor prezidentů Vladimira Putina a Donalda Trumpa. Co se řešilo?
Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje cestovatele mířící v závěru léta a během podzimu do jižní a jihovýchodní Evropy a do Asie na riziko infekcí přenášených komáry. Patří mezi ně zejména západonilská horečka, dengue a chikungunya. Riziko nákazy lze přitom výrazně snížit jednoduchými preventivními opatřeními, především používáním vhodných repelentů a důslednou ochranou před poštípáním, uvedlo ministerstvo.
Zhruba každý pátý Čech ve věku 16 let a více je obézní. V roce 2025 se obezita týkala 21,8 procenta mužů a 18,9 procenta žen. Problém není výlučně český. V celé Evropské unii bylo obézních 16,3 procenta dospělých a dalších 35,4 procenta mělo nadváhu. Nadměrnou hmotnost tak měla více než polovina dospělých Evropanů.
Astronomům ještě pokračuje léto, ale pro meteorology už podzim začal v minulém týdnu. Jaké počasí nabídnou jeho následující dny a týdny? Odpověď máme díky novému měsíčnímu výhledu, který včera zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.
Francie se připojuje k Velké Británii a deseti dalším zemím v rozhodnutí zakázat dovoz zboží z izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot oznámil, že Paříž chystá zastavení obchodních styků s těmito osadami z důvodu eskalujícího násilí ze strany osadníků. Situace na místě podle něj ohrožuje jakékoliv vyhlídky na dvoustátní řešení konfliktu s Palestinci. Zákaz obchodu se kromě zboží má týkat i vybraných služeb spojených s osadami.
Princ Harry a jeho manželka Meghan vyjádřili překvapení nad dopisem, který jménem krále Karla III. upřesňuje jejich status v rámci britské královské rodiny. Oficiální dokument potvrzuje, že pár i po návratu do Velké Británie zůstává mimo okruh pracujících členů monarchie. Mluvčí dvojice pro BBC uvedl, že byli zaskočeni tím, že o vydání prohlášení nebyli informováni s větším předstihem. Palácové zdroje BBC však tvrdí, že Harry a Meghan byli o odeslání dopisu vyrozuměni ještě před jeho zveřejněním.
Guvernér britské centrální banky Andrew Bailey varoval před globálními riziky, která představuje nejvyspělejší technologie umělé inteligence. Z pozice předsedy mezinárodního Výboru pro finanční stabilitu adresoval varovný dopis ministrům financí a guvernérům centrálních bank zemí skupiny G20.