Rychlá expanze umělé inteligence a výstavba datových center způsobuje prudký nárůst globální spotřeby elektrické energie, tento problém však nebude oficiálně projednáván na nadcházejícím klimatickém summitu Organizace spojených národů COP31. Ačkoli emise spojené s technologickým sektorem výrazně rostou, žádná ze zúčastněných zemí nepředložila návrh na zařazení umělé inteligence na hlavní program jednání. Bývalý americký diplomat Erwin Rose v této souvislosti upozornil, že mezinárodní vyjednávání postupuje ve srovnání s dynamickým tempem rozvoje technologií příliš pomalu.
Předsednictví nadcházející konference pod vedením Turecka a Austrálie se hodlá soustředit především na elektrifikaci a dobrovolný závazek, aby do deseti let pocházelo třicet pět procent spotřeby energie z elektřiny. Hlavní představitel summitu pro klimatickou diplomacii Halil Hasar uvedl, že klíčovou otázkou není samotná výše spotřeby datových center, ale způsob pokrytí této dodatečné poptávky. Zástupci předsednictví zdůrazňují potřebu uspokojit rostoucí nároky pomocí čistších zdrojů, silnějších přenosových sítí a vyšší energetické účinnosti.
Podle odhadů Mezinárodní energetické agentury by se emise skleníkových plynů z datových center mohly do roku 2035 zdvojnásobit na přibližně tři sta padesát milionů metrických tun, což odpovídá roční produkci Velké Británie. Ve Spojených státech vyvolala výstavba těchto zařízení nový boom v používání zemního plynu. Odborné studie odhadují, že plynové elektrárny napojené na plánovaná datová centra by mohly vyprodukovat více než šest set šedesát milionů metrických tun uhlíkového znečištění.
Podobné problémy se objevují také v Evropě, kde provozovatelé datových center instalují záložní dieselové generátory nebo plánují vlastní plynovou výrobu. Ve Velké Británii by emise z plánované výroby elektřiny ze zemního plynu pro dvě konkrétní datová centra mohly překročit celkovou produkci společnosti ExxonMobil v zemi. Organizace spojených národů začala tuto výzvu řešit mimo oficiální jednání v rámci iniciativy vzniklé před třemi lety, přičemž generální tajemník António Guterres vyzval technologické firmy k přechodu na zelenou energii.
Starostka amerického města Phoenix Kate Gallegová pro web Politico upozornila, že datová centra požadují v jejím regionu faktické ztrojnásobení poptávky po energii, což je trend patrný v komunitách po celém světě. Gallegová se připojila k paktu čtyřiceti starostů ze šesti kontinentů, jehož cílem je usměrnit výstavbu a provoz těchto technologických komplexů. Podle jejích slov přebírají místní samosprávy vedoucí úlohu v mezinárodním dialogu především proto, že dopady datových center pociťují obyvatelé na lokální úrovni nejpříměji.
Ředitel investičního fondu Hy24 Pierre-Etienne Franc varoval, že datová centra odčerpávají klíčové zdroje potřebné pro přechod na čistou energii na úkor jiných ekologických projektů. V Texasu přeplatila digitální společnost firmu zaměřenou na obnovitelné zdroje při souboji o pozemky u vysokého napětí patnáctinásobně. Ve Švédsku zase výstavba datových center zvedla mzdy dělníků a zkomplikovala stavbu továrny na zelenou ocel, zatímco v Paraguayi získaly tyto technologie přednost před výrobnou ekologických hnojiv.
Rozmach datových center v jihovýchodní Asii se zároveň stává novým hnaným motorem poptávky po zkapalněném zemním plynu. Podle zprávy analytické společnosti Wood Mackenzie představují největší příležitost k růstu Malajsie a Thajsko, které čelí poklesu domácích zásob plynu. V celém asijsko-pacifickém regionu je aktuálně ve fázi výstavby nebo plánování nejméně dvacet šest gigawattů kapacity datových center, což představuje objem elektřiny schopný napájet dvacet milionů domácností.
Rostoucí energetické nároky technologického sektoru vedou ve Spojených státech také k obnovování provozu odstavených jaderných elektráren. Americké ministerstvo energetiky schválilo půjčku ve výši téměř dvou miliard dolarů na opětovné spuštění jaderného reaktoru Duane Arnold ve státě Iowa. Provozovatel zařízení již dříve uzavřel pětadvacetiletou smlouvu o dodávkách energie se společností Google, která bude vyrobenou elektřinu využívat pro napájení svých lokálních datových sítí.
Ekologický think-tank E3G ve své nejnovější zprávě varoval, že země produkující ropu mohou čelit vážné finanční a politické nestabilitě v důsledku klesající poptávky po fosilních palivech. Státy jako Irák, Libye, Angola či Nigérie jsou ztrátou příjmů ohroženy nejvíce, což by mohlo vyvolat bezpečnostní rizika i za jejich hranicemi. Současně se zemědělské odvětví ve Francii potýká s dopady extrémního počasí, přičemž produkce vína v oblasti Champagne má po nejranější sklizni v historii klesnout o celou polovinu.
Rychlá expanze umělé inteligence a výstavba datových center způsobuje prudký nárůst globální spotřeby elektrické energie, tento problém však nebude oficiálně projednáván na nadcházejícím klimatickém summitu Organizace spojených národů COP31. Ačkoli emise spojené s technologickým sektorem výrazně rostou, žádná ze zúčastněných zemí nepředložila návrh na zařazení umělé inteligence na hlavní program jednání. Bývalý americký diplomat Erwin Rose v této souvislosti upozornil, že mezinárodní vyjednávání postupuje ve srovnání s dynamickým tempem rozvoje technologií příliš pomalu.
Americký prezident Donald Trump věnoval čtyřem svým blízkým poradcům v Bílém domě finanční sváteční dary v celkové hodnotě přesahující sto tisíc dolarů. Vyplývá to z nově zveřejněných finančních přiznání, která administrativa zpřístupnila veřejnosti. Výkonná asistentka Natalie Harpová, poradkyně pro komunikaci Margo Martinová a zástupkyně ředitele pro provoz Oválné pracovny Chamberlain Harrisová obdržely každá po čtyřiceti pět tisících dolarů. Čtvrtý z obdarovaných, ředitel provozu Oválné pracovny Walt Nauta, získal dar ve výši dvaceti tisíc dolarů.
Vláda Spojených států přistoupila k rozsáhlým opatřením namířeným proti íránskému leteckému průmyslu v rámci své nátlakové kampaně vůči Teheránu. Nejnovější sankce zasáhly celkem sedmadvacet íránských leteckých společností a devět poskytovatelů služeb či prodejních zástupců. Tyto zahraniční subjekty čelí obvinění, že poskytovaly podporu soukromé íránské společnosti Mahan Air, na kterou se sankce vztahují již řadu let. Podle amerických úřadů tato letecká společnost zajišťuje klíčovou logistickou pomoc íránským Revolučním gardám.
Válka s Íránem přináší americkým spotřebitelům obrovské finanční náklady, které se s pokračujícím konfliktem stále zvyšují. Spotřebitelé ve Spojených státech zaplatili od vypuknutí bojů na konci zimy navíc více než sto miliard dolarů pouze za benzín a naftu. Údaje vyplývají ze sledování nákladů, které zveřejnil výzkumný institut Watson School při Brownově univerzitě. V přepočtu na jednu americkou domácnost představuje tento nárůst dodatečný výdaj ve výši zhruba 770 dolarů. Odborníci navíc varují, že tato částka pravděpodobně dále poroste, protože ceny paliv zůstávají na vysokých úrovních.
Jemenští povstalci Hútíové podporovaní Íránem podnikli rozsáhlý útok na jihozápadní část Saúdské Arábie, při kterém zasáhli ropnou i další infrastrukturu. Tento krok znamená výraznou eskalaci regionálního konfliktu a zvyšuje tlak na světové ceny ropy. Saúdskoarabské síly na útok reagovaly příslibem rozhodné odvety a potvrdily, že při úderech utrpěly zranění desítky civilistů. Útoky navíc způsobily požáry v několika energetických zařízeních v jižním regionu a vynutily si dočasné pozastavení části provozu.
Spojené státy oznámily spuštění nové sankční iniciativy s názvem Operation Economic Outcast, jejímž cílem je úplná izolace íránského režimu a odstřihnutí Teheránu od globálního finančního systému. Americký ministr financí Scott Bessent při představování této kampaně zdůraznil, že Washington zavede tvrdé sekundární sankce vůči všem třetím zemím a zahraničním subjektům, které budou s Íránem nadále obchodovat. Kampaň rozšiřuje postihy na pět klíčových sektorů, kterými jsou technologie, digitální aktiva, zlato, letecká doprava a lodní přeprava.
Britská královská rodina se musí vypořádat s překvapivým návratem prince Harryho a jeho manželky Meghan do Spojeného království. Král Karel III. v dopise ujistil například politiky či úředníky, že jeho mladší syn se ženou jsou i nadále soukromými osobami, které nemají být spojovány s monarchií.
Vzájemné kontakty představitelů USA a Ruska v posledních dnech opět nabírají na obrátkách. Po víkendové návštěvě dvou amerických diplomatů v Moskvě došlo na telefonický rozhovor prezidentů Vladimira Putina a Donalda Trumpa. Co se řešilo?
Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje cestovatele mířící v závěru léta a během podzimu do jižní a jihovýchodní Evropy a do Asie na riziko infekcí přenášených komáry. Patří mezi ně zejména západonilská horečka, dengue a chikungunya. Riziko nákazy lze přitom výrazně snížit jednoduchými preventivními opatřeními, především používáním vhodných repelentů a důslednou ochranou před poštípáním, uvedlo ministerstvo.
Zhruba každý pátý Čech ve věku 16 let a více je obézní. V roce 2025 se obezita týkala 21,8 procenta mužů a 18,9 procenta žen. Problém není výlučně český. V celé Evropské unii bylo obézních 16,3 procenta dospělých a dalších 35,4 procenta mělo nadváhu. Nadměrnou hmotnost tak měla více než polovina dospělých Evropanů.
Astronomům ještě pokračuje léto, ale pro meteorology už podzim začal v minulém týdnu. Jaké počasí nabídnou jeho následující dny a týdny? Odpověď máme díky novému měsíčnímu výhledu, který včera zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.