Francouzský prezident Emmanuel Macron ostře vystoupil proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a označil ho za jediného člověka, který brání dosažení míru na Ukrajině. Během návštěvy Madagaskaru uvedl, že Putin neustále lže, když tvrdí, že chce ukončit válku, zatímco ruské jednotky nadále bombardují ukrajinská města.
„Prezident Putin musí konečně přestat lhát,“ prohlásil Macron. „Říká, že touží po míru, ale zároveň dál pustoší Ukrajinu. Pokud by skutečně chtěl příměří, válka by mohla skončit hned zítra.“ Podle Macrona Putin záměrně maří americký a evropský návrh na bezpodmínečné příměří, který by okamžitě zastavil boje a zachránil tisíce životů.
Macronova slova padla v době, kdy se ve Velké Británii konal mezinárodní summit o budoucnosti energetické bezpečnosti. Zde se také projevil britský premiér Keir Starmer, který spolu s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen vyzval k urychlenému ukončení závislosti Evropy na ruských energetických zdrojích.
„Každá rodina a každý podnik v Británii pocítili dopady ruského vydírání přes energetiku,“ prohlásil Starmer. Zdůraznil, že Evropa se už nikdy nesmí dostat do pozice, kdy by ji Moskva mohla vydírat plynem nebo ropou. „Dokud Rusko nepodepíše plné a bezpodmínečné příměří, musíme dál omezovat jejich příjmy z energetiky, které naplňují Putinovu válečnou kasu,“ dodal.
Macron ale šel ještě dál. Přenesl pozornost veřejnosti, především v USA, k jádru problému: „Všechna zloba, kterou cítíme, by měla směřovat na jedinou osobu – prezidenta Putina. On je tím, kdo rozhoduje o každé další raketě, která dopadá na ukrajinské území.“
Podle francouzského prezidenta je Putin jedinou osobou, která drží klíč k ukončení krveprolití. Macron také připomněl, že každé zdržení stojí lidské životy a destabilizuje Evropu i svět.
Summit v Londýně, kterého se účastní přední evropští lídři, ukázal jednoznačné odhodlání Západu nepolevit v podpoře Ukrajiny a zároveň se důrazně postavit proti ruské energetické manipulaci. Starmer při této příležitosti také vyzval k nové formě partnerství s Evropskou unií, které by odpovídalo současným výzvám.
Jeho slova přicházejí před květnovým summitem EU–Spojené království, kde by mohlo dojít k zásadnímu přehodnocení britsko-evropských vztahů po brexitu. Zdá se, že válka na Ukrajině nutí evropské lídry k větší jednotě i politickému pragmatismu.
Zatímco Starmer se soustředil na energetiku a geopolitiku, Macron svým vystoupením jasně definoval morální a lidský rozměr konfliktu. Jeho slova rezonují napříč kontinentem a znovu staví do popředí otázku: kdo skutečně nechce mír? Podle Macrona je odpověď jasná.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.
