Francouzský prezident Emmanuel Macron ostře vystoupil proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a označil ho za jediného člověka, který brání dosažení míru na Ukrajině. Během návštěvy Madagaskaru uvedl, že Putin neustále lže, když tvrdí, že chce ukončit válku, zatímco ruské jednotky nadále bombardují ukrajinská města.
„Prezident Putin musí konečně přestat lhát,“ prohlásil Macron. „Říká, že touží po míru, ale zároveň dál pustoší Ukrajinu. Pokud by skutečně chtěl příměří, válka by mohla skončit hned zítra.“ Podle Macrona Putin záměrně maří americký a evropský návrh na bezpodmínečné příměří, který by okamžitě zastavil boje a zachránil tisíce životů.
Macronova slova padla v době, kdy se ve Velké Británii konal mezinárodní summit o budoucnosti energetické bezpečnosti. Zde se také projevil britský premiér Keir Starmer, který spolu s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen vyzval k urychlenému ukončení závislosti Evropy na ruských energetických zdrojích.
„Každá rodina a každý podnik v Británii pocítili dopady ruského vydírání přes energetiku,“ prohlásil Starmer. Zdůraznil, že Evropa se už nikdy nesmí dostat do pozice, kdy by ji Moskva mohla vydírat plynem nebo ropou. „Dokud Rusko nepodepíše plné a bezpodmínečné příměří, musíme dál omezovat jejich příjmy z energetiky, které naplňují Putinovu válečnou kasu,“ dodal.
Macron ale šel ještě dál. Přenesl pozornost veřejnosti, především v USA, k jádru problému: „Všechna zloba, kterou cítíme, by měla směřovat na jedinou osobu – prezidenta Putina. On je tím, kdo rozhoduje o každé další raketě, která dopadá na ukrajinské území.“
Podle francouzského prezidenta je Putin jedinou osobou, která drží klíč k ukončení krveprolití. Macron také připomněl, že každé zdržení stojí lidské životy a destabilizuje Evropu i svět.
Summit v Londýně, kterého se účastní přední evropští lídři, ukázal jednoznačné odhodlání Západu nepolevit v podpoře Ukrajiny a zároveň se důrazně postavit proti ruské energetické manipulaci. Starmer při této příležitosti také vyzval k nové formě partnerství s Evropskou unií, které by odpovídalo současným výzvám.
Jeho slova přicházejí před květnovým summitem EU–Spojené království, kde by mohlo dojít k zásadnímu přehodnocení britsko-evropských vztahů po brexitu. Zdá se, že válka na Ukrajině nutí evropské lídry k větší jednotě i politickému pragmatismu.
Zatímco Starmer se soustředil na energetiku a geopolitiku, Macron svým vystoupením jasně definoval morální a lidský rozměr konfliktu. Jeho slova rezonují napříč kontinentem a znovu staví do popředí otázku: kdo skutečně nechce mír? Podle Macrona je odpověď jasná.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.
