Macron se kvůli kritice NATO tvrdě pustil do Trumpa

Emmanuel Macron
Emmanuel Macron, foto: Facebook Emmanuel Macron
Klára Marková 2. dubna 2026 17:42
Sdílej:

Francouzský prezident Emmanuel Macron se během státní návštěvy v jihokorejském Soulu ostře ohradil proti prohlášením amerického prezidenta Donalda Trumpa. Macron varoval, že Trumpovo neustálé zpochybňování amerických závazků vůči NATO přímo podkopává samotnou podstatu a důvěryhodnost této aliance. Podle francouzského lídra jsou vztahy v rámci NATO založeny na vzájemné důvěře, kterou každodenní pochybnosti o společném směřování nenávratně ničí.

Trump v nedávných rozhovorech označil NATO za „papírového tygra“ a opětovně pohrozil, že Spojené státy z aliance vystoupí. Jeho hněv vyvolává především neochota evropských spojenců vyhovět jeho požadavku na násilné otevření Hormuzského průlivu. Macron k tomu dodal, že pokud chtějí být lídři bráni vážně, nemohou každý den říkat něco jiného, a poznamenal, že se v současnosti příliš mnoho mluví na úkor skutečných činů.

Znovuotevření strategického průlivu silou označil Macron za zcela nereálné. Podle jeho slov by takový krok vystavil spojenecká námořnictva přímým útokům ze strany Íránu. Francouzský prezident zdůraznil, že zabezpečení této vodní cesty je proveditelné pouze prostřednictvím koordinace s Íránem, a to až poté, co bude uzavřeno příměří.

Mezitím se na evropské scéně vyostřuje spor mezi maďarským premiérem Viktorem Orbánem a polským předsedou vlády Donaldem Tuskem. Poté, co Tusk varoval, že aktivity Trumpa a Orbána připomínají „Putinův vysněný plán“, maďarský premiér na kritiku reagoval výzvou ke změně unijní politiky vůči Rusku. Orbán Tuska ironicky vyzval, aby se místo „válečného štvaní“ raději věnoval vlastní zemi a jejím obyvatelům.

Orbán v této souvislosti apeloval na okamžité zrušení sankcí uvalených na ruské energetické suroviny. Tvrdí, že Evropa čelí jedné z nejtěžších hospodářských a energetických krizí ve své historii a návrat k ruským zdrojům vidí jako jedinou cestu k záchraně. Tyto výroky přicházejí v době, kdy jsou vztahy obou politiků na bodu mrazu kvůli Orbánovu blokování pomoci Ukrajině.

Maďarský premiér svá kontroverzní prohlášení zveřejnil jen deset dní před klíčovými parlamentními volbami v Maďarsku. Průzkumy naznačují, že po šestnácti letech u moci čelí Orbán reálné možnosti porážky. Ve společnosti totiž narůstá frustrace z ekonomického stavu země i z chování politických elit, což může v nadcházejícím hlasování sehrát rozhodující roli.

Stalo se
Novinky
Analýza
Vladimir Putin

Jak bude vypadat Rusko po Putinovi? Ve hře jsou dva scénáře

Několik hodin po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 shromáždil ruský prezident Vladimir Putin nejbohatší lidi země v moskevském Kremlu. Většina z přítomných miliardářů tehdy mlčky vyslechla výzvu k podpoře vládních kroků a hospodářské stabilizace. Během desetiletí vládnutí si Putin ruskou podnikatelskou elitu zcela podmanil a zbavil ji dřívějšího vlivu.

Novinky
Jensen Huang

Musk a statisíce signatářů chtějí návrat Huanga do čela společnosti Nvidia

Americký miliardář Elon Musk a statisíce dalších signatářů podpořili otevřenou výzvu požadující návrat Jensena Huanga do čela společnosti Nvidia. Kampaň vznikla pouhé čtyři dny poté, co Huang po třiatřiceti letech rezignoval na funkci výkonného ředitele kvůli odhalením o svých mimomanželských vztazích. Mezi obviněními figuruje také údajný poměr se ženou obviněnou ze špionáže pro Čínu.

Novinky
Ilustrační fotografie

Jedno zranění každých 30 vteřin. Ruská armáda přichází o vojáky obrovským tempem

Rusko utrpělo v průběhu listopadu rekordní ztráty na životech v rámci probíhající války na Ukrajině. Podle údajů ukrajinského generálního štábu ztratila ruská armáda 9. listopadu celkem 2 980 vojáků, což představuje jednoho mrtvého nebo zraněného každých třicet sekund. Tyto hodnoty výrazně překonaly předchozí denní rekordy zaznamenané začátkem listopadu a v říjnu.

Novinky
Ilustrační foto

Evropské unie oznámí dohodu o zřízení střediska pro deportaci migrantů, poprvé mimo její území

Pět členských států Evropské unie chystá oznámení dohody o zřízení střediska pro deportaci migrantů ve Rwandě, čímž vznikne první takové zařízení mimo území unie. Skupina zahrnující Německo, Dánsko, Rakousko, Řecko a Nizozemsko hodlá toto návratové centrum otevřít navzdory obhájcům lidských práv. Krok následuje po nedávném zpřísnění migračních pravidel ze strany Evropské unie.