Francouzský prezident Emmanuel Macron se během státní návštěvy v jihokorejském Soulu ostře ohradil proti prohlášením amerického prezidenta Donalda Trumpa. Macron varoval, že Trumpovo neustálé zpochybňování amerických závazků vůči NATO přímo podkopává samotnou podstatu a důvěryhodnost této aliance. Podle francouzského lídra jsou vztahy v rámci NATO založeny na vzájemné důvěře, kterou každodenní pochybnosti o společném směřování nenávratně ničí.
Trump v nedávných rozhovorech označil NATO za „papírového tygra“ a opětovně pohrozil, že Spojené státy z aliance vystoupí. Jeho hněv vyvolává především neochota evropských spojenců vyhovět jeho požadavku na násilné otevření Hormuzského průlivu. Macron k tomu dodal, že pokud chtějí být lídři bráni vážně, nemohou každý den říkat něco jiného, a poznamenal, že se v současnosti příliš mnoho mluví na úkor skutečných činů.
Znovuotevření strategického průlivu silou označil Macron za zcela nereálné. Podle jeho slov by takový krok vystavil spojenecká námořnictva přímým útokům ze strany Íránu. Francouzský prezident zdůraznil, že zabezpečení této vodní cesty je proveditelné pouze prostřednictvím koordinace s Íránem, a to až poté, co bude uzavřeno příměří.
Mezitím se na evropské scéně vyostřuje spor mezi maďarským premiérem Viktorem Orbánem a polským předsedou vlády Donaldem Tuskem. Poté, co Tusk varoval, že aktivity Trumpa a Orbána připomínají „Putinův vysněný plán“, maďarský premiér na kritiku reagoval výzvou ke změně unijní politiky vůči Rusku. Orbán Tuska ironicky vyzval, aby se místo „válečného štvaní“ raději věnoval vlastní zemi a jejím obyvatelům.
Orbán v této souvislosti apeloval na okamžité zrušení sankcí uvalených na ruské energetické suroviny. Tvrdí, že Evropa čelí jedné z nejtěžších hospodářských a energetických krizí ve své historii a návrat k ruským zdrojům vidí jako jedinou cestu k záchraně. Tyto výroky přicházejí v době, kdy jsou vztahy obou politiků na bodu mrazu kvůli Orbánovu blokování pomoci Ukrajině.
Maďarský premiér svá kontroverzní prohlášení zveřejnil jen deset dní před klíčovými parlamentními volbami v Maďarsku. Průzkumy naznačují, že po šestnácti letech u moci čelí Orbán reálné možnosti porážky. Ve společnosti totiž narůstá frustrace z ekonomického stavu země i z chování politických elit, což může v nadcházejícím hlasování sehrát rozhodující roli.
Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.
Americký prezident Donald Trump udělil milost devíti lidem, kteří byli v minulosti odsouzeni za porušení zákona o čistotě ovzduší kvůli zásahům do systémů kontroly emisí u naftových motorů. Trump oznámil šest z těchto milostí na své sociální síti Truth Social s argumentem, že tito muži byli pronásledováni Bidenovou administrativou a trestáni v podstatě za to, že si opravovali svá vlastní auta. Podle soudních záznamů se jednalo o automechaniky a tunery, kteří se podíleli na prodeji a instalaci takzvaných odpojovacích zařízení.
Několik obchodních plavidel, která se dnes pokusila proplout strategicky významným Hormuzským průlivem podél ománského pobřeží, se náhle otočilo zpět.
Analýza deníku The Guardian ukázala, že americký miliardář Elon Musk se v období před vstupem své společnosti SpaceX na burzu věnoval na své sociální síti X britské politice, rase a imigraci dvakrát častěji než samotné vesmírné a technologické firmě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonickém hovoru s německým kancléřem Friedrichem Merzem projednával další vojenskou podporu své země. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla naléhavá potřeba dodávek dalších obranných raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot, které Kyjev nezbytně potřebuje. Zelenskyj prostřednictvím platformy Telegram vyjádřil Německu vděčnost za jeho dosavadní stabilní pomoc a ocenil, že Berlín hraje v podpoře ukrajinské obrany roli jednoho z globálních lídrů.
Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.
Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.
Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země.
Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.
Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.
Policie vyšetřuje případ primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je nyní hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.