Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý naléhal na ruského prezidenta Vladimira Putina, aby souhlasil s příměřím na Ukrajině. Šlo o jejich první známý přímý kontakt od roku 2022, kdy se naposledy osobně setkali v období těsně po začátku ruské invaze.
Dvouhodinový telefonát mezi oběma lídry se podle sdělení Elysejského paláce týkal nejen pokračujícího konfliktu na Ukrajině, ale také rostoucí krize kolem íránského jaderného programu.
Macron během hovoru podle francouzského prohlášení zdůraznil „neochvějnou podporu Francie pro suverenitu a územní celistvost Ukrajiny“ a vyzval k co nejrychlejšímu nastolení příměří. Zároveň apeloval na spuštění jednání mezi Kyjevem a Moskvou s cílem nalézt „pevné a trvalé řešení konfliktu“.
Kreml potvrdil, že se telefonát uskutečnil, a dodal, že prezident Putin během rozhovoru připomněl Macronovi „zodpovědnost západních států“ za vypuknutí války. Podle ruské verze konverzace je konflikt na Ukrajině „přímým důsledkem politiky Západu“, a jakékoli mírové řešení podle Putina „musí být dlouhodobé a spravedlivé“.
Oba prezidenti se rovněž shodli na potřebě řešit spor ohledně íránského jaderného programu výhradně diplomatickými prostředky. V oficiálním prohlášení Kremlu bylo zdůrazněno, že „je třeba respektovat legitimní právo Teheránu rozvíjet mírové jaderné technologie“ a že Írán by měl nadále plnit své závazky vyplývající ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, včetně spolupráce s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE).
Rozhovor přišel v době zvýšeného napětí nejen na Ukrajině, kde boje pokračují především na východní frontě, ale i v souvislosti s eskalací v oblasti Perského zálivu, kde USA a Izrael nedávno podnikly útoky na íránská jaderná zařízení. V této souvislosti se Macron i Putin shodli, že je nutné předejít dalšímu vyhrocení situace na Blízkém východě.
Francie se v posledních měsících znovu snaží sehrát roli prostředníka v diplomatických procesech na evropské i světové úrovni. Macron v uplynulých týdnech podnikl sérii jednání se západními i středovýchodními partnery, jejichž cílem je obnovit stabilitu v několika krizových zónách.
V Elysejském paláci uvedli, že prezidenti se dohodli na další koordinaci a že se v brzké době znovu telefonicky spojí, aby pokračovali v jednáních.
Fakt, že se hurikán Erin během 24 hodin změnil v nebezpečnou bouři páté kategorie s větrem o rychlosti 136 km/h, je pro vědce znepokojující. Tento rychlý nárůst intenzity je ale v posledních letech stále častější a podle expertů je to předzvěst nové éry v Atlantiku.
Ruské raketové útoky na Kyjev, při nichž zemřelo nejméně 23 lidí a poškozeny byly i diplomatické budovy EU a British Council, vyvolaly ostrou reakci evropských lídrů. Ti obviňují Vladimira Putina z maření mírových jednání.
Humanitární pracovníci v Pásmu Gazy považují za cynické to, že až 22. srpna vyhlásila OSN v oblasti formálně hladomor. Podle nich už velká část populace hladověla po dlouhé měsíce. A jak uvedl Tom Fletcher, koordinátor OSN pro mimořádnou pomoc, je to hladomor, který by měl strašit nás všechny. Podle něj mohl být hladomor odvrácen, kdyby Izrael systematicky nebránil dodávkám humanitární pomoci.
V roce 2022 Rusko napadlo Ukrajinu. Zpráva o invazi otřásla Německem. K překvapení celého světa oznámil tehdejší kancléř Olaf Scholz radikální změnu německé zahraniční politiky. Plán počítal s investicemi ve výši 100 miliard eur na modernizaci armády.
Evropští vojenští velitelé a diplomaté diskutují o vytvoření nárazníkové zóny jako součásti případné mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. Tento 40 km široký pás země nikoho by vytvořil novou „železnou oponu“ proti budoucí ruské agresi.
Ukrajina se v nedávných mírových rozhovorech v Anchorage dostala pod tlak Vladimira Putina. Ten požadoval, aby Kyjev předal Rusku celou Doněckou oblast. Přistoupit na takový požadavek by však pro Ukrajinu znamenalo faktické přijetí porážky. Vzdání se tohoto území by totiž znamenalo ztrátu hlavní obranné bariéry proti dalšímu postupu ruské armády.
Odvaha východoevropských zemí podporovat Ukrajinu prochází v poslední době těžkou zkouškou, což by mohlo oslabit regionální jednotu. Nedávné politické kroky v Polsku, Litvě a České republice naznačují, že by se tento region mohl odvrátit od podpory Ukrajiny. To by mohlo mít vážné dopady na evropskou bezpečnost i na zájmy USA, upozornil odborník z American Enterprise Institute ve Washingtonu Dalibor Rohac.
Bývalý durynský premiér a současný místopředseda Spolkového sněmu Bodo Ramelow ze strany Levice se vyslovil pro zavedení nové německé hymny. Navrhl také uspořádat referendum o barvách národní vlajky.
Brusel by měl přehodnotit obchodní dohodu se Spojenými státy, pokud americký prezident Donald Trump splní své hrozby a potrestá Evropskou unii kvůli jejím technologickým regulacím. Prohlásila to Teresa Ribera, výkonná viceprezidentka Evropské komise, v rozhovoru pro Financial Times.
Nově uzavřená obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy vzbudila v automobilovém průmyslu rozruch. V jejím textu je totiž ukrytý bod, který hovoří o vzájemném uznávání norem pro automobily. V praxi by to mohlo znamenat, že by se na evropské silnice mohly dostat americké vozy, které by splňovaly nižší standardy, než jsou ty evropské.
Ačkoliv se v poslední době objevily naděje na mír, Ukrajinu zasáhla druhá nejhorší noc ruských vzdušných útoků od začátku války. Prohlášení Kremlu o cílení na vojenské objekty je v rozporu s realitou, protože záběry ukazují zasažené civilní budovy. Při útocích bylo zabito nejméně 23 osob a poškozeny byly i budovy Britské rady a delegace Evropské unie.
Tři roky v úterý uplynuly od smrti Hany Zagorové, která je pochována na vyšehradském hřbitově v Praze. Logicky tam včera bylo rušno, uctít památku slavné zpěvačky přišel její manžel Štefan Margita. A nebyl sám.