Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý naléhal na ruského prezidenta Vladimira Putina, aby souhlasil s příměřím na Ukrajině. Šlo o jejich první známý přímý kontakt od roku 2022, kdy se naposledy osobně setkali v období těsně po začátku ruské invaze.
Dvouhodinový telefonát mezi oběma lídry se podle sdělení Elysejského paláce týkal nejen pokračujícího konfliktu na Ukrajině, ale také rostoucí krize kolem íránského jaderného programu.
Macron během hovoru podle francouzského prohlášení zdůraznil „neochvějnou podporu Francie pro suverenitu a územní celistvost Ukrajiny“ a vyzval k co nejrychlejšímu nastolení příměří. Zároveň apeloval na spuštění jednání mezi Kyjevem a Moskvou s cílem nalézt „pevné a trvalé řešení konfliktu“.
Kreml potvrdil, že se telefonát uskutečnil, a dodal, že prezident Putin během rozhovoru připomněl Macronovi „zodpovědnost západních států“ za vypuknutí války. Podle ruské verze konverzace je konflikt na Ukrajině „přímým důsledkem politiky Západu“, a jakékoli mírové řešení podle Putina „musí být dlouhodobé a spravedlivé“.
Oba prezidenti se rovněž shodli na potřebě řešit spor ohledně íránského jaderného programu výhradně diplomatickými prostředky. V oficiálním prohlášení Kremlu bylo zdůrazněno, že „je třeba respektovat legitimní právo Teheránu rozvíjet mírové jaderné technologie“ a že Írán by měl nadále plnit své závazky vyplývající ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, včetně spolupráce s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE).
Rozhovor přišel v době zvýšeného napětí nejen na Ukrajině, kde boje pokračují především na východní frontě, ale i v souvislosti s eskalací v oblasti Perského zálivu, kde USA a Izrael nedávno podnikly útoky na íránská jaderná zařízení. V této souvislosti se Macron i Putin shodli, že je nutné předejít dalšímu vyhrocení situace na Blízkém východě.
Francie se v posledních měsících znovu snaží sehrát roli prostředníka v diplomatických procesech na evropské i světové úrovni. Macron v uplynulých týdnech podnikl sérii jednání se západními i středovýchodními partnery, jejichž cílem je obnovit stabilitu v několika krizových zónách.
V Elysejském paláci uvedli, že prezidenti se dohodli na další koordinaci a že se v brzké době znovu telefonicky spojí, aby pokračovali v jednáních.
Ministr obrany USA Pete Hegseth vystoupil na každoročním Reagan Defense Forum, kde ostře kritizoval zahraniční politiku Spojených států po studené válce. Jmenovitě napadl bývalé prezidenty i generály a prohlásil éru amerického „utopického idealismu“ za definitivně u konce.
Po nedávné tragické události v Karibském moři, při níž byli zabiti lidé na údajné drogové lodi, se objevuje složitá otázka odpovědnosti. Jedna osoba se však nemusí obávat následků – americký prezident Donald Trump. Ten má na základě loňského rozhodnutí Nejvyššího soudu širokou imunitu pro oficiální akty vykonané během jeho mandátu.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide prohlásil, že evropské členské státy NATO jsou pevně přesvědčeny o nepřípustnosti jakýchkoli schémat na rozdělení Evropy, podobných poválečným Jaltským dohodám z roku 1945.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že první fáze plánu na příměří v Gaze, který podpořila OSN, se blíží ke svému závěru. Podle jeho slov musí druhá fáze nutně zahrnovat odzbrojení Hamásu. Netanjahu uvedl, že o dalších krocích bude jednat koncem tohoto měsíce ve Washingtonu s Donaldem Trumpem, jehož návrhy pro Gazu byly kodifikovány v rezoluci Rady bezpečnosti OSN ze 17. listopadu.
I v roce 2025, který je poznamenaný eskalací globálních konfliktů, zpřísněnou ochranou hranic a obchodním napětím, zůstává mír vzácnou komoditou. Podle Globálního indexu míru (GPI) 2025, který sestavuje Institut pro ekonomiku a mír, dosáhl počet státních konfliktů nejvyšší úrovně od druhé světové války, přičemž jen letos propukly tři nové. Mnoho států reaguje zvýšenou militarizací.
Každý ví, že klíčem k dlouhému a zdravému životu je správná strava a dostatek pohybu. Ale co dělat, když jednoduše nemáte čas na hodiny v posilovně nebo na denní metu deseti tisíc kroků? Dobrou zprávou je, že zvýšením intenzity každodenních činností lze dosáhnout obrovských zdravotních přínosů. Mějte na mysli například rychlý výšlap schodů, rychlou chůzi po domě při vyřizování věcí nebo intenzivnější hraní si s dětmi či domácími mazlíčky.
Dva dny po skonu Patrika Hezuckého, oblíbeného hlasu z rádia Evropa 2, se jeho žena Nikola rozhodla sdílet veřejnosti detaily ohledně jeho zdravotního stavu. Zdravotní komplikace moderátora byly až doposud zahaleny přísným tajemstvím. Nikola na sociálních sítích popsala, jak se život jejich rodiny po náhlé diagnóze radikálně změnil.
Nepřátelské špionážní agentury se v současnosti zaměřují na pronikání do západních univerzit a soukromých společností stejně intenzivně, jako se zaměřují na vládní instituce. Toto varování zaznělo od Davida Vigneaulta, bývalého šéfa kanadské zpravodajské služby. Vigneault konkrétně upozornil na „průmyslově rozsáhlé“ pokusy Číny o krádež nových technologií, což podle něj vyžaduje zvýšenou ostražitost akademiků.
Prezident USA Donald Trump, který neustále tlačí na odstoupení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a vyhrožuje vojenskou akcí, opakovaně obviňuje jihoamerického vůdce ze dvou problémů: drog a migrantů. Trump sice tvrdí, že Venezuela „vyhodila do naší země statisíce lidí z vězení“, neexistují o však žádné důkazy.
V Asii se po sérii neobvyklých bouří a klimatickém chaosu dramaticky zvýšil počet obětí, který přesáhl 1 700 lidí. Když klimatolog Fredolin Tangang na svém počítači koncem listopadu pozoroval, jak se nad Asií formují hned tři tropické bouře současně, jeho myšlenky zabloudily k filmu Den poté. I když filmové události přesahují realitu, formace, kterou viděl na obrazovce, ho znepokojila.
Evropané by se měli přestat pouze táhnout za Donaldem Trumpem a místo toho by měli navrhnout vlastní mírový plán pro Ukrajinu. To je názor eurokomisaře pro obranu, Andriuse Kubiliuse, který ho sdělil serveru Politico. Evropská unie „musí být nezávislá nebo alespoň připravená být silná v geopolitickém vývoji,“ uvedl Kubilius. Dále dodal, že to zahrnuje také to, aby měla vlastní plány, jak dosáhnout míru na Ukrajině, a aby je mohla projednávat se svými transatlantickými partnery.
Útoky izraelských osadníků na Palestince na Západním břehu dosáhly historického maxima. Oběti, izraelští aktivisté a skupiny pro lidská práva tvrdí, že navzdory tvrzení Izraele, že jde pouze o činy několika radikálů, státem podporovaný systém chrání a umožňuje těmto pachatelům jednat.