Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý naléhal na ruského prezidenta Vladimira Putina, aby souhlasil s příměřím na Ukrajině. Šlo o jejich první známý přímý kontakt od roku 2022, kdy se naposledy osobně setkali v období těsně po začátku ruské invaze.
Dvouhodinový telefonát mezi oběma lídry se podle sdělení Elysejského paláce týkal nejen pokračujícího konfliktu na Ukrajině, ale také rostoucí krize kolem íránského jaderného programu.
Macron během hovoru podle francouzského prohlášení zdůraznil „neochvějnou podporu Francie pro suverenitu a územní celistvost Ukrajiny“ a vyzval k co nejrychlejšímu nastolení příměří. Zároveň apeloval na spuštění jednání mezi Kyjevem a Moskvou s cílem nalézt „pevné a trvalé řešení konfliktu“.
Kreml potvrdil, že se telefonát uskutečnil, a dodal, že prezident Putin během rozhovoru připomněl Macronovi „zodpovědnost západních států“ za vypuknutí války. Podle ruské verze konverzace je konflikt na Ukrajině „přímým důsledkem politiky Západu“, a jakékoli mírové řešení podle Putina „musí být dlouhodobé a spravedlivé“.
Oba prezidenti se rovněž shodli na potřebě řešit spor ohledně íránského jaderného programu výhradně diplomatickými prostředky. V oficiálním prohlášení Kremlu bylo zdůrazněno, že „je třeba respektovat legitimní právo Teheránu rozvíjet mírové jaderné technologie“ a že Írán by měl nadále plnit své závazky vyplývající ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, včetně spolupráce s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE).
Rozhovor přišel v době zvýšeného napětí nejen na Ukrajině, kde boje pokračují především na východní frontě, ale i v souvislosti s eskalací v oblasti Perského zálivu, kde USA a Izrael nedávno podnikly útoky na íránská jaderná zařízení. V této souvislosti se Macron i Putin shodli, že je nutné předejít dalšímu vyhrocení situace na Blízkém východě.
Francie se v posledních měsících znovu snaží sehrát roli prostředníka v diplomatických procesech na evropské i světové úrovni. Macron v uplynulých týdnech podnikl sérii jednání se západními i středovýchodními partnery, jejichž cílem je obnovit stabilitu v několika krizových zónách.
V Elysejském paláci uvedli, že prezidenti se dohodli na další koordinaci a že se v brzké době znovu telefonicky spojí, aby pokračovali v jednáních.
Zatímco se ruská válečná mašinerie posouvá vpřed na východě Ukrajiny, probíhá další ofenziva daleko za frontovou linií. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Vzhledem k rychlému zvyšování produkce těchto zbraní se ruské údery stávají stále intenzivnějšími.
První dáma USA Melania Trumpová oznámila návrat osmi ukrajinských dětí z ruského zajetí k jejich rodinám, což je úsilí, které si získalo pochvalu. Ovšem její charakteristika situace vyvolává u některých obhájců znepokojení. Prezident Donald Trump zároveň během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zpochybnil odhady počtu dětí unesených Ruskem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil podporu návrhu amerického prezidenta Donalda Trumpa na zmrazení války s Ruskem na stávajících frontových liniích. Označil jej za „dobrý kompromis“, přestože připustil, že Moskva dala jasně najevo, že takové uspořádání nepřijme. Zelenskyj to uvedl během návštěvy Osla, která byla součástí jeho skandinávského turné s cílem zajistit další vojenskou pomoc.
Evropští lídři a spojenci Ukrajiny vydali v úterý brzy ráno opatrné varování americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi ohledně jeho vlažné podpory Kyjeva. Vyjádřili souhlas s jeho výzvou k okamžitému zastavení bojů, ale současně odmítli jakýkoliv návrh na územní ústupky ve prospěch Moskvy.
Ruské síly zaútočily ve středu ráno v ukrajinském Charkově na školku pomocí bezpilotních letounů. Úder potvrdili nejvyšší ukrajinští představitelé. Starosta Charkova Ihor Těrechov uvedl, že došlo k přímému zásahu soukromé mateřské školy v Choloďnojarském obvodu, po kterém vypukl požár.
Spojené království vyslalo do Izraele vojenský personál, který má pomoci s dohledem nad křehkým příměřím v Gaze. Spojené státy se snaží upevnit příměří, které minulý týden zprostředkoval Donald Trump, navzdory přetrvávajícímu násilí na obou stranách. Britští vojáci se připojí k mnohonárodní pracovní skupině pod vedením USA.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu prohlásila, že Evropa musí chránit svůj tržní podíl v oblasti zelených technologií před investicemi globálních konkurentů, především Číny. Uvedla, že evropští lídři budou toto téma projednávat na summitu, který se uskuteční ve čtvrtek.
Island byl donedávna jedním z mála míst na Zemi bez populací komárů – po boku Antarktidy. Nyní však bylo ve vinařských pastech objeveno hned tři exempláře komárů, což je jasný důkaz toho, že globální oteplování činí zemi pro tento hmyz obyvatelnější. Vědci již nějakou dobu předpovídali, že by se komáři mohli na ostrově usadit, protože zde mají hojnost vhodných míst k rozmnožování, jako jsou bažiny a rybníky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvítal kompromisní návrh amerického protějška Donalda Trumpa, aby se válka na Ukrajině zastavila na úrovni nynější frontové linie. Zelenskyj ale vyjádřil přesvědčení, že Moskva s tím nebude souhlasit.
Česko překvapil pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO), který během jednání o nové vládě vyrazil na dovolenou a vyjednávání nechal na svých spolupracovnících. Mezitím si užívá v cizině. Společnost má možná tak trochu nečekanou.
Severní Korea provedla ve středu první testy balistických střel po pěti měsících. K odpálení došlo jen několik dní před očekávaným setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa a dalších světových lídrů v Jižní Koreji. Jihokorejská armáda zachytila vícero střel krátkého doletu, které byly vypáleny z oblasti jižně od Pchjongjangu a letěly zhruba 350 kilometrů směrem na severovýchod.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO), Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, varoval, že zdravotní "katastrofa" v Gaze potrvá po "generace". V rozhovoru pro BBC Radio 4 zdůraznil, že k řešení komplexních potřeb obyvatel Pásma Gazy je nutné masivní navýšení pomoci. Izrael sice umožnil vstup více zdravotnických a dalších dodávek od vstupu příměří s Hamásem v platnost 10. října, ale Dr. Tedros uvedl, že množství pomoci zdaleka neodpovídá potřebě obnovit zdravotnický systém v oblasti.