Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý naléhal na ruského prezidenta Vladimira Putina, aby souhlasil s příměřím na Ukrajině. Šlo o jejich první známý přímý kontakt od roku 2022, kdy se naposledy osobně setkali v období těsně po začátku ruské invaze.
Dvouhodinový telefonát mezi oběma lídry se podle sdělení Elysejského paláce týkal nejen pokračujícího konfliktu na Ukrajině, ale také rostoucí krize kolem íránského jaderného programu.
Macron během hovoru podle francouzského prohlášení zdůraznil „neochvějnou podporu Francie pro suverenitu a územní celistvost Ukrajiny“ a vyzval k co nejrychlejšímu nastolení příměří. Zároveň apeloval na spuštění jednání mezi Kyjevem a Moskvou s cílem nalézt „pevné a trvalé řešení konfliktu“.
Kreml potvrdil, že se telefonát uskutečnil, a dodal, že prezident Putin během rozhovoru připomněl Macronovi „zodpovědnost západních států“ za vypuknutí války. Podle ruské verze konverzace je konflikt na Ukrajině „přímým důsledkem politiky Západu“, a jakékoli mírové řešení podle Putina „musí být dlouhodobé a spravedlivé“.
Oba prezidenti se rovněž shodli na potřebě řešit spor ohledně íránského jaderného programu výhradně diplomatickými prostředky. V oficiálním prohlášení Kremlu bylo zdůrazněno, že „je třeba respektovat legitimní právo Teheránu rozvíjet mírové jaderné technologie“ a že Írán by měl nadále plnit své závazky vyplývající ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, včetně spolupráce s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE).
Rozhovor přišel v době zvýšeného napětí nejen na Ukrajině, kde boje pokračují především na východní frontě, ale i v souvislosti s eskalací v oblasti Perského zálivu, kde USA a Izrael nedávno podnikly útoky na íránská jaderná zařízení. V této souvislosti se Macron i Putin shodli, že je nutné předejít dalšímu vyhrocení situace na Blízkém východě.
Francie se v posledních měsících znovu snaží sehrát roli prostředníka v diplomatických procesech na evropské i světové úrovni. Macron v uplynulých týdnech podnikl sérii jednání se západními i středovýchodními partnery, jejichž cílem je obnovit stabilitu v několika krizových zónách.
V Elysejském paláci uvedli, že prezidenti se dohodli na další koordinaci a že se v brzké době znovu telefonicky spojí, aby pokračovali v jednáních.
Donald Trump se nijak netají sympatiemi k britské královské rodině. Hlavního představitele monarchie momentálně hostí v USA, aniž by dosud věděl, že jsou vzdálení příbuzní. Alespoň to tedy tvrdí britští novináři.
Světová cena ropy dnes roste, i když Spojené arabské emiráty včera oznámily, že k zítřejšímu dni opouštějí kartel OPEC. Proč?
Prezident Petr Pavel bude mít na Pražském hradě nového spolupracovníka, který v minulosti pracoval na jiném z důležitých úřadů. Jde o bývalého mluvčího ministerstva zahraničí, jenž se stane novou posilou komunikačního odboru.
Česká hudba přišla o výraznou osobnost, jejíž písně znal snad opravdu každý, i když mnozí lidé možná ani netušili, že je jejich autorem právě on. Ve věku 73 let zemřel zpěvák, hudebník a skladatel Oskar Petr, někdejší člen skupiny Marsyas a autor nesmrtelných hitů kapely Lucie či Davida Kollera.
Nejlepší důvod, proč se máme těšit na blížící se prodloužený víkend, nám nabídli meteorologové. Ve volných dnech totiž v Česku zavládne nefalšované letní počasí. To přitom budeme teprve na začátku května.
Ve Washingtonu začalo napjaté slyšení před výborem Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené síly, kterého se zúčastnili ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Už samotný příchod obou představitelů do budovy Kapitolu doprovázely protesty a přítomnost mnoha novinářů, přičemž demonstranti označovali Hegsetha za válečného zločince a požadovali veřejný přístup do jednacího sálu. Situace byla natolik vypjatá, že i během samotného slyšení byl v místnosti slyšet hluk z přilehlých chodeb, kde se shromáždily davy lidí.
Během státní večeře v Bílém domě došlo k neformálnímu diplomatickému pošťuchování mezi britským králem Karlem III., americkým prezidentem Donaldem Trumpem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Král Karel III. ve svém projevu vtipně reagoval na dřívější Trumpovy výroky o tom, že nebýt Spojených států, mluvilo by se v Evropě německy. Britský panovník s nadsázkou kontroval slovy, že nebýt Britů, mluvilo by se v Americe francouzsky. Na tento žert pohotově zareagoval Emmanuel Macron na sociální síti X komentářem, že by to bylo „šik“.
Evropská komise po téměř dvouletém vyšetřování dospěla k závěru, že společnost Meta porušuje legislativu Evropské unie. Problémem je nedostatečná ochrana dětí mladších třinácti let, kterým se nedaří efektivně bránit v přístupu na sociální sítě Facebook a Instagram. I když firma ve svých podmínkách stanovuje minimální věk třinácti let pro bezpečné používání služeb, realita je podle komise zcela odlišná a stávající opatření v praxi nefungují.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro na summitu v Santa Martě varoval, že současný kapitalistický systém se chová sebedestruktivně. Podle něj tento model vede svět k válkám, vzestupu fašismu a ohrožuje samotné přežití lidstva. Zájmové skupiny spojené s fosilními palivy podle něj zoufale usilují o udržení své moci, i když to znamená blokování přechodu k čisté energii. Prezident vyslovil pochybnost, zda je stávající ekonomický systém vůbec schopen adaptace na energetiku bez využití fosilních zdrojů.
Evropská unie čelí masivním ekonomickým ztrátám v důsledku probíhajícího konfliktu na Blízkém východě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen varovala, že současná situace a růst cen fosilních paliv stojí unii přibližně 500 milionů eur denně. Během pouhých šedesáti dnů konfliktu se účet za dovoz těchto surovin zvýšil o více než 27 miliard eur, přičemž tento nárůst neodráží vyšší objem dodávek, ale čistě cenové výkyvy na globálních trzích.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zdůraznila, že Evropská unie musí snížit svou nadměrnou závislost na dovážených fosilních palivech. Místo toho by se měla zaměřit na posílení vlastních, cenově dostupných a čistých zdrojů energie. Tato strategie zahrnuje jak obnovitelné zdroje, tak jadernou energii, a to při plném respektování technologické neutrality.
Skandinávie byla loni v létě zasažena nebývalou vlnou veder, která v severních zemích jako Norsko, Švédsko a Finsko přinesla 21 dní extrémně horkého počasí. Tento jev zahrnoval i takzvané tropické noci, které jsou pro tyto obvykle chladné regiony velmi neobvyklé. Podle nové vědecké zprávy bylo toto extrémní horko součástí rekordního roku, během kterého nezvykle vysoké teploty zasáhly více než 95 procent evropského území.