Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý naléhal na ruského prezidenta Vladimira Putina, aby souhlasil s příměřím na Ukrajině. Šlo o jejich první známý přímý kontakt od roku 2022, kdy se naposledy osobně setkali v období těsně po začátku ruské invaze.
Dvouhodinový telefonát mezi oběma lídry se podle sdělení Elysejského paláce týkal nejen pokračujícího konfliktu na Ukrajině, ale také rostoucí krize kolem íránského jaderného programu.
Macron během hovoru podle francouzského prohlášení zdůraznil „neochvějnou podporu Francie pro suverenitu a územní celistvost Ukrajiny“ a vyzval k co nejrychlejšímu nastolení příměří. Zároveň apeloval na spuštění jednání mezi Kyjevem a Moskvou s cílem nalézt „pevné a trvalé řešení konfliktu“.
Kreml potvrdil, že se telefonát uskutečnil, a dodal, že prezident Putin během rozhovoru připomněl Macronovi „zodpovědnost západních států“ za vypuknutí války. Podle ruské verze konverzace je konflikt na Ukrajině „přímým důsledkem politiky Západu“, a jakékoli mírové řešení podle Putina „musí být dlouhodobé a spravedlivé“.
Oba prezidenti se rovněž shodli na potřebě řešit spor ohledně íránského jaderného programu výhradně diplomatickými prostředky. V oficiálním prohlášení Kremlu bylo zdůrazněno, že „je třeba respektovat legitimní právo Teheránu rozvíjet mírové jaderné technologie“ a že Írán by měl nadále plnit své závazky vyplývající ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, včetně spolupráce s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE).
Rozhovor přišel v době zvýšeného napětí nejen na Ukrajině, kde boje pokračují především na východní frontě, ale i v souvislosti s eskalací v oblasti Perského zálivu, kde USA a Izrael nedávno podnikly útoky na íránská jaderná zařízení. V této souvislosti se Macron i Putin shodli, že je nutné předejít dalšímu vyhrocení situace na Blízkém východě.
Francie se v posledních měsících znovu snaží sehrát roli prostředníka v diplomatických procesech na evropské i světové úrovni. Macron v uplynulých týdnech podnikl sérii jednání se západními i středovýchodními partnery, jejichž cílem je obnovit stabilitu v několika krizových zónách.
V Elysejském paláci uvedli, že prezidenti se dohodli na další koordinaci a že se v brzké době znovu telefonicky spojí, aby pokračovali v jednáních.
Jediná dcera Dary Rolins má před sebou poslední měsíce před dovršením plnoletosti. Osmnácté narozeniny oslaví příští rok na jaře. Není proto divu, že už plánuje svou budoucnost po střední škole. V tuto chvíli všechno nasvědčuje tomu, že uteče z rodinného hnízda.
Policie uzavřela vyšetřování případu vyhrožování politikům. Důchodce z jižních Čech vyhrožoval například prezidentovi, předsedkyně Sněmovny či člence vlády. Nyní čelí obvinění. O případné obžalobě rozhodne Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1.
Straší nás meteorologové během aktuální vlny veder až příliš? Někteří lidé v Česku jsou toho názoru. Experti na počasí z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se proto ponořili do dat, aby předložili jasné důkazy o tom, že velmi horkých dnů v podstatě každoročně přibývá.
Někdejší starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný ve středu odpoledne nastoupil do vězení, kde má strávit tři měsíce za porušení podmínky. Trest si Novotný vyslechl v květnu, před pár týdny skončil ve starostenské funkci.
Před zhruba 252 miliony lety se planeta Země ocitla na pokraji naprosté biologické devastace. Událost známá jako „Velké vymírání“ zlikvidovala kolem 90 % všech tehdejších druhů. Nová studie nyní s pomocí rozsáhlého fosilního archivu odhaluje, proč po této události následovalo 5 milionů let smrtícího horka – a varuje, že podobný osud by mohl v budoucnu potkat i nás.
Navzdory zlepšující se situaci ukrajinské diplomacie se vývoj na válečné frontě zhoršuje. Jak uvedl deník Financial Times, Kyjev čelí vážnému riziku, že bez další vojenské pomoci ztratí ještě více území. Zdroje blízké redakci varují před možností „katastrofální porážky“ ukrajinské armády, pokud se situace nezmění. Mezitím se objevují informace, že ruský prezident Vladimir Putin má konkrétní plán dobýt přístavní město Oděsa, čímž by Ukrajinu zcela odstřihl od přístupu k Černému moři.
Podle ukrajinských úřadů chystá Severní Korea významné navýšení počtu svých vojáků bojujících na straně Ruska na frontě s Ukrajinou. Do Ruska by mělo během několika následujících měsíců dorazit dalších 25 až 30 tisíc vojáků, kteří by měli posílit ruské jednotky nasazené v konfliktu.
V pondělí dopoledne došlo v mateřské škole v bavorském Neuburgu an der Donau k násilnému incidentu, kdy třicetiletý otec napadl tři vychovatele poté, co nebyl spokojený s tím, jak personál reagoval na hádku jeho syna s jiným dítětem. Incident se odehrál během plného provozu školky a na místě byli i děti, které útok zaznamenaly.
V posledních měsících se v mnoha ruských regionech staly pravidelné výpadky mobilního internetu novou realitou pro miliony lidí. Oficiálně je vláda prezentuje jako reakci na hrozbu ukrajinských dronových útoků, avšak načasování a délka těchto výpadků často nesouhlasí s reálnými útoky. Častěji jde o preventivní bezpečnostní opatření během významných událostí, jako jsou oslavy Dne vítězství v Moskvě nebo Petrohradský mezinárodní ekonomický fórum.
Neobvyklá sněhová nadílka v chilské poušti Atacama, považované za nejsušší místo na Zemi, dočasně ochromila provoz radioteleskopického pole ALMA, jednoho z nejvýkonnějších astronomických zařízení světa. Observatoř vstoupila do tzv. „režimu přežití“, aby ochránila své citlivé přístroje před extrémními podmínkami.
Zatímco válka na Ukrajině vstupuje do dalšího krvavého roku, bojiště přináší stále sofistikovanější a zákeřnější zranění. Jedním z nejčastějších je poranění střepinami – úlomky kovu z dělostřelectva či dronů dnes tvoří až 80 % všech válečných traumat. V těchto případech často rozhoduje o životě a smrti rychlost a dostupnost péče. A právě zde přichází ke slovu revoluční ukrajinský vynález – magnetický extraktor.
Antarktida je letos svědkem dalšího rekordního úbytku mořského ledu. Podle nejnovější studie zveřejněné 1. července 2025 se během uplynulých čtyř let opakovaně potvrdily rekordně nízké hodnoty ledového pokryvu během jižní polokoulové letní sezony. Výsledky rozsáhlého mezinárodního výzkumu vedeného týmem fyzikálního oceánografa Edwarda Doddridge z Tasmánské univerzity ukazují, že dopady na klima, přírodu i lidskou činnost jsou dalekosáhlé – a zhoršují se.