Francouzský prezident Emmanuel Macron stojí v čele skupiny evropských lídrů, kteří požadují tvrdou odvetu proti Spojeným státům. Reaguje tak na rozhodnutí Donalda Trumpa uvalit cla na země podporující dánskou suverenitu nad Grónskem. Macron prosazuje aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (Anti-Coercion Instrument), kterému se v bruselských kuloárech přezdívá obchodní „bazuka“. Tento mocný nástroj byl původně navržen k ochraně před ekonomickým šikanováním ze strany Číny a umožňuje EU zavést cla či investiční omezení.
Podle Macronova týmu dnes prezident o aktivaci této zbraně jedná se svými evropskými protějšky. Francouzský prezident zdůraznil, že Evropa nesmí podlehnout ponižování a musí se začít chovat jako svébytný geopolitický aktér.
Napětí mezi Washingtonem a Bruselem eskaluje už několik měsíců. Trump opakovaně zpochybňuje podporu Ukrajině, tlačí na nevyvážené obchodní dohody a nutí spojence v NATO k radikálnímu zvyšování výdajů na obranu.
Poslední kapkou se však staly americké nároky na Grónsko, které vyvolaly masové protesty v Kodani i v Nuuku. Skutečnost, že Trump vyhlásil cla krátce po podpisu velké obchodní dohody EU se zeměmi Latinské Ameriky, odhodlání Evropanů k odvetě jen posílila.
V Evropském parlamentu již nyní sílí hlasy pro okamžité zastavení ratifikace obchodní dohody s USA z loňského léta. Manfred Weber, předseda nejsilnější lidovecké frakce, prohlásil, že za současných okolností není schválení dohody možné.
Podobně se vyjádřila i Valérie Hayerová, šéfka centristické skupiny Renew Europe, podle níž byla „bazuka“ vytvořena přesně pro situace takového ekonomického zastrašování, jaké nyní předvádí Bílý dům.
K situaci se vyjádřil i německý kancléř Friedrich Merz, který vyjádřil plnou solidaritu Dánsku a obyvatelům Grónska. Zdůraznil, že jako členové NATO jsou Evropané odhodláni posilovat bezpečnost v Arktidě. Hrozby cly podle něj podkopávají transatlantické vazby a nesou s sebou riziko nebezpečné eskalace, které by se obě strany měly vyvarovat.
Určitou mírnější notu se pokusila nasadit italská premiérka Giorgia Meloniová, která má s Trumpem nadstandardní vztahy. Po telefonátu s americkým prezidentem uvedla, že v otázce vyslání evropských vojsk do Grónska došlo k „problému v komunikaci a nepochopení“. Podle ní by Washington neměl vnímat přítomnost evropských vojáků jako protiamerické gesto, ale jako snahu o zajištění bezpečnosti v regionu před jinými aktéry.
Navzdory smířlivějším tónům některých lídrů se zdá, že evropská trpělivost přetekla. Vyslání vojáků z Francie, Německa a dalších zemí na cvičení v Grónsku ukazuje, že Evropa bere svou suverenitu vážně. Pokud Trump své hrozby cly skutečně naplní, aktivace odvetných mechanismů se zdá být téměř nevyhnutelná, což by znamenalo definitivní konec dosavadní éry transatlantického spojenectví.
Maroš Šefčovič, komisař EU pro obchod, sice připustil, že schvalování dohody s USA bude nyní velmi komplikované, ale zároveň vyzdvihl novou smlouvu s blokem Mercosur. Ta by měla Evropě pomoci kompenzovat ztráty způsobené americkými cly. Strategií Bruselu tak zůstává snižování závislosti na USA a budování vlastní obranyschopnosti a ekonomické soběstačnosti.
Takzvaný protinátlakový nástroj (Anti-Coercion Instrument), kterému se v Bruselu přezdívá „obchodní bazuka“, je právní mechanismus, jehož hlavním účelem je chránit členské státy EU před ekonomickým vydíráním ze strany mocností, jako jsou Čína nebo nyní Spojené státy. Funguje jako odstrašující prostředek, který má útočníkovi jasně ukázat, že jeho nátlak vyvolá okamžitou a velmi bolestivou reakci.
Celý proces aktivace této zbraně začíná u Evropské komise. Ta má pravomoc prozkoumat, zda kroky cizí země, například uvalení cel kvůli postoji k Grónsku, skutečně naplňují definici hospodářského nátlaku. Pokud dojde k závěru, že ano, navrhne Radě EU, aby existenci nátlaku oficiálně potvrdila. Klíčové je, že v tomto případě se nerozhoduje jednomyslně, takže žádný stát nemůže odvetu zablokovat svým vetem.
Jakmile je nátlak oficiálně uznán, nastává fáze vyjednávání. Evropská unie vyzve druhou stranu k ukončení nepřátelských kroků a nabídne diplomatické řešení. Pokud však agresor neustoupí a dál trvá na svých požadavcích, Brusel může přistoupit k samotné „střelbě“ z bazuky. Ta spočívá v zavedení cílených a tvrdých protiopatření, která mají dotčenou zemi donutit ke změně postoje.
Arzenál protiopatření je velmi široký a neomezuje se jen na klasická dovozní cla. Evropská unie může například omezit přístup cizích firem k veřejným zakázkám na svém území nebo jim zkomplikovat investice v členských státech. Ve hře jsou také omezení v oblasti služeb, digitálního trhu nebo přísnější pravidla pro ochranu duševního vlastnictví firem z dané země.
Síla tohoto nástroje spočívá v jeho nepředvídatelnosti. Brusel si může vybrat přesně ty sektory, které jsou pro útočníka nejcitlivější. V případě konfliktu s USA by to mohly být například technologie, finanční služby nebo luxusní zboží. Cílem je vytvořit takový ekonomický tlak, aby se pokračování v původním nátlaku agresorovi prostě nevyplatilo.
Protinátlakový nástroj je navržen tak, aby byl v souladu s mezinárodním právem, ale zároveň aby byl dostatečně pružný. Evropská unie se snaží jednat proporcionálně, tedy tak, aby odveta odpovídala způsobené škodě. Jakmile cizí stát svůj nátlak zastaví, EU své sankce okamžitě stáhne. Je to tedy nástroj obranný, nikoliv útočný, ale s destruktivním potenciálem pro vzájemný obchod.
Aktivace této bazuky je považována za „poslední možnost“, protože její použití v podstatě znamená vyhlášení plnohodnotné obchodní války. Právě proto o ní nyní mluví Emmanuel Macron jako o krajním řešení, které má Donaldu Trumpovi ukázat, že Evropa už není ochotna hrát roli pasivního diváka a má prostředky, jak se účinně bránit.
Policie již ve středu překvalifikovala případ násilného činu na Lounsku. Vážně zraněné dítě totiž podlehlo svým zraněním v nemocnici. Kriminalisté proto zahájili úkony trestního řízení pro podezření z vraždy.
Meteorologická zima je už několik dní minulostí. Pokud máte dojem, že byla chladná a bohatá na srážky, odborníci vás vyvedou z omylu. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) byla nadprůměrně teplá a srážkově chudá.
Vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penová prohlásila, že evropští spojenci Francie musí nakupovat francouzské vojenské vybavení, pokud chtějí těžit z ochrany pařížského jaderného odstrašení. Reagovala tak na nedávné oznámení prezidenta Emmanuela Macrona o zásadních změnách v jaderné doktríně země. Macron mimo jiné připustil možnost dočasného rozmístění stíhaček schopných nést jaderné zbraně u evropských partnerů.
Pátý den po vypuknutí války s Íránem čelí Spojené státy a jejich spojenci v Perském zálivu kritickému problému, který vojenští analytici nazývají „raketovou matematikou“. Podle zdrojů stanice CNN již nejméně jeden z klíčových arabských spojenců hlásí docházející zásoby interceptorů – drahých obranných raket používaných k sestřelování íránských střel a dronů. „Zatím to není panika, ale čím dříve dorazí nové zásoby, tím lépe,“ uvedl regionální zdroj.
Americký a izraelský nálet na Írán, který měl definitivně ukončit čtyřiadvacetiletý pat o tamní jaderný program, by mohl mít přesně opačný účinek. Experti na šíření jaderných zbraní varují, že masivní útok může režim dotlačit k tajné výrobě bomby nebo v případě chaosu umožnit extremistickým skupinám zmocnit se zásob obohaceného uranu.
Americký ministr obrany Pete Hegseth na ostře sledovaném brífinku v Pentagonu potvrdil, že námořnictvo Spojených států zasadilo íránským námořním silám zdrcující úder. Podle jeho slov americká ponorka potopila íránskou válečnou loď v Indickém oceánu. Hegseth prohlásil, že íránské námořnictvo je nyní „neefektivní, zdecimované a zničené“ a jeho zbytky „odpočívají na dně Perského zálivu“.
Vláda iráckého Kurdistánu (KRG) prožívá hluboké obavy z možnosti, že by se její území na severu Iráku mohlo stát nástupištěm pro pozemní útok kurdských milic na Írán. Podle vysokého představitele KRG, který promluvil pro stanici CNN, se region cítí být v kleštích mezi plány Spojených států a hrozbou odvety ze strany Teheránu. Situaci označil za velmi nebezpečnou, ale zároveň dodal, že se Kurdistán nemůže otevřeně postavit proti vůli Ameriky.
Během pouhých dvou měsíců se americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi podařilo odstranit dva z nejbližších spojenců Pekingu. Zatímco venezuelský prezident Nicolás Maduro skončil v poutech v newyorské vazební věznici po bleskové operaci speciálních jednotek v Caracasu, íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí zahynul při odvážném denním náletu v centru Teheránu. Přestože Čína reagovala hněvem a odsouzením těchto kroků, její faktická odpověď zůstává překvapivě vlažná.
Američtí vojenští velitelé podle stížností zaslaných dozorčí skupině využívají extremistickou křesťanskou rétoriku o biblickém „konci věků“, aby před svými vojáky ospravedlnili zapojení do války v Íránu. Nadace pro náboženskou svobodu v armádě (MRFF) uvedla, že obdržela již více než 200 podnětů od příslušníků všech složek ozbrojených sil, včetně námořní pěchoty, letectva a vesmírných sil.
Státní pohřeb íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího byl odložen, jak informovala íránská státní média. Původně plánovaný třídenní smuteční ceremoniál měl přitom začít již během dnešního dne. Na sociálních sítích se sice objevovaly záběry zachycující rozsáhlé přípravy a instalaci potřebného vybavení, organizátoři však nakonec museli plány změnit.
Evropská unie ostře reagovala na hrozby Donalda Trumpa, který pohrozil úplným zastavením obchodu se Španělskem. Americký prezident takto reagoval na rozhodnutí Madridu nepovolit Spojeným státům využívání jejich vojenských základen pro nálety v Íránu. Unie dala jasně najevo, že od šéfa Bílého domu očekává dodržování loňské dohody o clech, a naznačila možnost odvetných opatření, pokud by se Trump pokusil Španělsko v rámci msty izolovat.
Podle analýzy serveru The Guardian se cíle americko-izraelských útoků na Írán soustředí na likvidaci pilířů moci, zejména jaderného a raketového programu a Islámských revolučních gard. Prezident Donald Trump prezentuje tuto ofenzivu jako příležitost pro lidové povstání, které by po 47 letech svrhlo klerikální režim. Odborníci však varují, že absence poválečného plánu může vést k nepředvídatelným scénářům, které sahají od spořádané transformace až po krvavý chaos.