Francouzský prezident Emmanuel Macron stojí v čele skupiny evropských lídrů, kteří požadují tvrdou odvetu proti Spojeným státům. Reaguje tak na rozhodnutí Donalda Trumpa uvalit cla na země podporující dánskou suverenitu nad Grónskem. Macron prosazuje aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (Anti-Coercion Instrument), kterému se v bruselských kuloárech přezdívá obchodní „bazuka“. Tento mocný nástroj byl původně navržen k ochraně před ekonomickým šikanováním ze strany Číny a umožňuje EU zavést cla či investiční omezení.
Podle Macronova týmu dnes prezident o aktivaci této zbraně jedná se svými evropskými protějšky. Francouzský prezident zdůraznil, že Evropa nesmí podlehnout ponižování a musí se začít chovat jako svébytný geopolitický aktér.
Napětí mezi Washingtonem a Bruselem eskaluje už několik měsíců. Trump opakovaně zpochybňuje podporu Ukrajině, tlačí na nevyvážené obchodní dohody a nutí spojence v NATO k radikálnímu zvyšování výdajů na obranu.
Poslední kapkou se však staly americké nároky na Grónsko, které vyvolaly masové protesty v Kodani i v Nuuku. Skutečnost, že Trump vyhlásil cla krátce po podpisu velké obchodní dohody EU se zeměmi Latinské Ameriky, odhodlání Evropanů k odvetě jen posílila.
V Evropském parlamentu již nyní sílí hlasy pro okamžité zastavení ratifikace obchodní dohody s USA z loňského léta. Manfred Weber, předseda nejsilnější lidovecké frakce, prohlásil, že za současných okolností není schválení dohody možné.
Podobně se vyjádřila i Valérie Hayerová, šéfka centristické skupiny Renew Europe, podle níž byla „bazuka“ vytvořena přesně pro situace takového ekonomického zastrašování, jaké nyní předvádí Bílý dům.
K situaci se vyjádřil i německý kancléř Friedrich Merz, který vyjádřil plnou solidaritu Dánsku a obyvatelům Grónska. Zdůraznil, že jako členové NATO jsou Evropané odhodláni posilovat bezpečnost v Arktidě. Hrozby cly podle něj podkopávají transatlantické vazby a nesou s sebou riziko nebezpečné eskalace, které by se obě strany měly vyvarovat.
Určitou mírnější notu se pokusila nasadit italská premiérka Giorgia Meloniová, která má s Trumpem nadstandardní vztahy. Po telefonátu s americkým prezidentem uvedla, že v otázce vyslání evropských vojsk do Grónska došlo k „problému v komunikaci a nepochopení“. Podle ní by Washington neměl vnímat přítomnost evropských vojáků jako protiamerické gesto, ale jako snahu o zajištění bezpečnosti v regionu před jinými aktéry.
Navzdory smířlivějším tónům některých lídrů se zdá, že evropská trpělivost přetekla. Vyslání vojáků z Francie, Německa a dalších zemí na cvičení v Grónsku ukazuje, že Evropa bere svou suverenitu vážně. Pokud Trump své hrozby cly skutečně naplní, aktivace odvetných mechanismů se zdá být téměř nevyhnutelná, což by znamenalo definitivní konec dosavadní éry transatlantického spojenectví.
Maroš Šefčovič, komisař EU pro obchod, sice připustil, že schvalování dohody s USA bude nyní velmi komplikované, ale zároveň vyzdvihl novou smlouvu s blokem Mercosur. Ta by měla Evropě pomoci kompenzovat ztráty způsobené americkými cly. Strategií Bruselu tak zůstává snižování závislosti na USA a budování vlastní obranyschopnosti a ekonomické soběstačnosti.
Takzvaný protinátlakový nástroj (Anti-Coercion Instrument), kterému se v Bruselu přezdívá „obchodní bazuka“, je právní mechanismus, jehož hlavním účelem je chránit členské státy EU před ekonomickým vydíráním ze strany mocností, jako jsou Čína nebo nyní Spojené státy. Funguje jako odstrašující prostředek, který má útočníkovi jasně ukázat, že jeho nátlak vyvolá okamžitou a velmi bolestivou reakci.
Celý proces aktivace této zbraně začíná u Evropské komise. Ta má pravomoc prozkoumat, zda kroky cizí země, například uvalení cel kvůli postoji k Grónsku, skutečně naplňují definici hospodářského nátlaku. Pokud dojde k závěru, že ano, navrhne Radě EU, aby existenci nátlaku oficiálně potvrdila. Klíčové je, že v tomto případě se nerozhoduje jednomyslně, takže žádný stát nemůže odvetu zablokovat svým vetem.
Jakmile je nátlak oficiálně uznán, nastává fáze vyjednávání. Evropská unie vyzve druhou stranu k ukončení nepřátelských kroků a nabídne diplomatické řešení. Pokud však agresor neustoupí a dál trvá na svých požadavcích, Brusel může přistoupit k samotné „střelbě“ z bazuky. Ta spočívá v zavedení cílených a tvrdých protiopatření, která mají dotčenou zemi donutit ke změně postoje.
Arzenál protiopatření je velmi široký a neomezuje se jen na klasická dovozní cla. Evropská unie může například omezit přístup cizích firem k veřejným zakázkám na svém území nebo jim zkomplikovat investice v členských státech. Ve hře jsou také omezení v oblasti služeb, digitálního trhu nebo přísnější pravidla pro ochranu duševního vlastnictví firem z dané země.
Síla tohoto nástroje spočívá v jeho nepředvídatelnosti. Brusel si může vybrat přesně ty sektory, které jsou pro útočníka nejcitlivější. V případě konfliktu s USA by to mohly být například technologie, finanční služby nebo luxusní zboží. Cílem je vytvořit takový ekonomický tlak, aby se pokračování v původním nátlaku agresorovi prostě nevyplatilo.
Protinátlakový nástroj je navržen tak, aby byl v souladu s mezinárodním právem, ale zároveň aby byl dostatečně pružný. Evropská unie se snaží jednat proporcionálně, tedy tak, aby odveta odpovídala způsobené škodě. Jakmile cizí stát svůj nátlak zastaví, EU své sankce okamžitě stáhne. Je to tedy nástroj obranný, nikoliv útočný, ale s destruktivním potenciálem pro vzájemný obchod.
Aktivace této bazuky je považována za „poslední možnost“, protože její použití v podstatě znamená vyhlášení plnohodnotné obchodní války. Právě proto o ní nyní mluví Emmanuel Macron jako o krajním řešení, které má Donaldu Trumpovi ukázat, že Evropa už není ochotna hrát roli pasivního diváka a má prostředky, jak se účinně bránit.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.
Úspěšná ukrajinská protiofenzíva známá pod krycím názvem Operace Vivaldi přinesla na východní frontě v regionu Donbasu výrazný strategický obrat. Ukrajinským jednotkám se podle BBC v posledních měsících podařilo osvobodit přibližně 277 čtverečních kilometrů území severně od města Lyman. Tato rozsáhlá operace úspěšně zastavila hrozící ruský pokus o obklíčení zbývajících měst pod ukrajinskou kontrolou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na ostrou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa prohlásil, že hájí výhradně zájmy své země, která má právo se bránit. Reagoval tak na Trumpova slova, která označila obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie za ostudu. Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem se v poslední době výrazně vyostřilo.
Americká automobilka Tesla představila svůj nejnovější model nazvaný Roadster 2, který podle slov jejího šéfa Elona Muska představuje vůbec první létající auto na světě. Nové sportovní vozidlo využívá pokročilou technologii z vesmírné společnosti SpaceX, díky níž dokáže létat podobně jako raketa. Prezentace tohoto netradičního modelu proběhla v prostorách vývojového a testovacího zařízení SpaceX v Texasu.
Jemenské vládní síly a saúdskoarabská koalice čelí stupňujícím se útokům ze strany jemenské povstalecké hnutí Hútíů napojených na Írán, které ve čtvrtek provedly raketový a dronový útok na prezidentský palác al-Mašík v dočasném hlavním městě Adenu. Při tomto úderu na sídlo mezinárodně uznávané vlády zahynulo pět lidí včetně dvou členů ochranky premiéra Šaji Zindaního a dalších šestnáct osob utrpělo zranění.
Západní země v čele se Spojenými státy a některými státy Evropské unie stále častěji odmítají udělit azyl ruským disidentům, aktivistům a odpíračům vojenské služby, kteří utekli před politickými represemi. Navzdory hrozícím vězeňským trestům či násilnému odvlečení na frontu na Ukrajině roste počet případů, kdy západní úřady tyto odpůrce Kremlu nedobrovolně vrací do Ruska.
Podle investigativního zjištění agentury Reuters vzešel příkaz k omezení ukrajinského vojenského satelitního systému Starshield přímo z Bílého domu. Toto opatření vážně narušilo ukrajinskou obranu proti dronům a zkomplikovalo vojenské operace v době stupňujících se ruských útoků. Rozhodnutí Washingtonu vyvolalo obavy o životy civilistů a proběhlo na pozadí rostoucího napětí kvůli ruským rafinériím.
Američtí pediatři zaznamenávají nový trend, kdy se otevřené odmítání očkování u rodičů stále častěji mění v jeho odkládání pod různými záminkami. Podle dětské lékařky Edith Bracho-Sanchezové z Kolumbijské univerzity v New Yorku rodiče často neříkají, že jsou proti vakcínám, ale argumentují logistikou nebo absencí druhého rodiče. Děti tak z ordinací odcházejí neočkované, což představuje skryté, avšak reálné nebezpečí pro veřejné zdraví.
Chirurgové v římské nemocnici úspěšně provedli lobektomii, při které papeži Lvovi odstranili dolní část pravé plíce poté, co preventivní vyšetření odhalilo malý nádor. Lékaři následně potvrdili, že se jedná o rakovinu plic zachycenou v počátečním stadiu. Tento operační zákrok představuje standardní a u včas zachycených případů často plně vyléčitelný postup.
V Česku dnes úderem čtrnácté hodiny začalo druhé kolo senátních voleb, v němž voliči ve dvaceti dvou zbývajících volebních obvodech rozhodují o konečném složení horní komory parlamentu. Volební místnosti jsou pro veřejnost otevřeny v pátek od 14 do 22 hodin a následně v sobotu od 8 do 14 hodin, přičemž občané mohou využít svého práva po předložení platného dokladu totožnosti.
Během druhého dne bruselského summitu Evropské unie vystoupí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s naléhavou výzvou k posílení podpory pro napadenou zemi. Setkání špiček evropských států se odehrává v atmosféře hluboké nejistoty a krizové nálady, kterou vyvolaly nedávné kroky americké administrativy ve prospěch Moskvy. Evropští představitelé se tak na pozadí pokračujícího konfliktu snaží nalézt účinná řešení rostoucího finančního i bezpečnostního schodku.
Francouzští právníci a lidskoprávní organizace upozorňují, že několik dospívajících utrpělo vážná zranění připomínající válečná zranění v důsledku použití policejních zbraní během školních protestů. Demonstrace probíhají již čtvrtým týdnem a stovky středních škol po celé zemi blokují studenti požadující náhradu za chybějící učitele a opravy zchátralých budov. Ministr vnitra Laurent Nuñez v parlamentu uvedl, že policie zahájila vnitřní vyšetřování 36 případů údajného násilí ze strany příslušníků sborů.