Francouzský prezident Emmanuel Macron stojí v čele skupiny evropských lídrů, kteří požadují tvrdou odvetu proti Spojeným státům. Reaguje tak na rozhodnutí Donalda Trumpa uvalit cla na země podporující dánskou suverenitu nad Grónskem. Macron prosazuje aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (Anti-Coercion Instrument), kterému se v bruselských kuloárech přezdívá obchodní „bazuka“. Tento mocný nástroj byl původně navržen k ochraně před ekonomickým šikanováním ze strany Číny a umožňuje EU zavést cla či investiční omezení.
Podle Macronova týmu dnes prezident o aktivaci této zbraně jedná se svými evropskými protějšky. Francouzský prezident zdůraznil, že Evropa nesmí podlehnout ponižování a musí se začít chovat jako svébytný geopolitický aktér.
Napětí mezi Washingtonem a Bruselem eskaluje už několik měsíců. Trump opakovaně zpochybňuje podporu Ukrajině, tlačí na nevyvážené obchodní dohody a nutí spojence v NATO k radikálnímu zvyšování výdajů na obranu.
Poslední kapkou se však staly americké nároky na Grónsko, které vyvolaly masové protesty v Kodani i v Nuuku. Skutečnost, že Trump vyhlásil cla krátce po podpisu velké obchodní dohody EU se zeměmi Latinské Ameriky, odhodlání Evropanů k odvetě jen posílila.
V Evropském parlamentu již nyní sílí hlasy pro okamžité zastavení ratifikace obchodní dohody s USA z loňského léta. Manfred Weber, předseda nejsilnější lidovecké frakce, prohlásil, že za současných okolností není schválení dohody možné.
Podobně se vyjádřila i Valérie Hayerová, šéfka centristické skupiny Renew Europe, podle níž byla „bazuka“ vytvořena přesně pro situace takového ekonomického zastrašování, jaké nyní předvádí Bílý dům.
K situaci se vyjádřil i německý kancléř Friedrich Merz, který vyjádřil plnou solidaritu Dánsku a obyvatelům Grónska. Zdůraznil, že jako členové NATO jsou Evropané odhodláni posilovat bezpečnost v Arktidě. Hrozby cly podle něj podkopávají transatlantické vazby a nesou s sebou riziko nebezpečné eskalace, které by se obě strany měly vyvarovat.
Určitou mírnější notu se pokusila nasadit italská premiérka Giorgia Meloniová, která má s Trumpem nadstandardní vztahy. Po telefonátu s americkým prezidentem uvedla, že v otázce vyslání evropských vojsk do Grónska došlo k „problému v komunikaci a nepochopení“. Podle ní by Washington neměl vnímat přítomnost evropských vojáků jako protiamerické gesto, ale jako snahu o zajištění bezpečnosti v regionu před jinými aktéry.
Navzdory smířlivějším tónům některých lídrů se zdá, že evropská trpělivost přetekla. Vyslání vojáků z Francie, Německa a dalších zemí na cvičení v Grónsku ukazuje, že Evropa bere svou suverenitu vážně. Pokud Trump své hrozby cly skutečně naplní, aktivace odvetných mechanismů se zdá být téměř nevyhnutelná, což by znamenalo definitivní konec dosavadní éry transatlantického spojenectví.
Maroš Šefčovič, komisař EU pro obchod, sice připustil, že schvalování dohody s USA bude nyní velmi komplikované, ale zároveň vyzdvihl novou smlouvu s blokem Mercosur. Ta by měla Evropě pomoci kompenzovat ztráty způsobené americkými cly. Strategií Bruselu tak zůstává snižování závislosti na USA a budování vlastní obranyschopnosti a ekonomické soběstačnosti.
Takzvaný protinátlakový nástroj (Anti-Coercion Instrument), kterému se v Bruselu přezdívá „obchodní bazuka“, je právní mechanismus, jehož hlavním účelem je chránit členské státy EU před ekonomickým vydíráním ze strany mocností, jako jsou Čína nebo nyní Spojené státy. Funguje jako odstrašující prostředek, který má útočníkovi jasně ukázat, že jeho nátlak vyvolá okamžitou a velmi bolestivou reakci.
Celý proces aktivace této zbraně začíná u Evropské komise. Ta má pravomoc prozkoumat, zda kroky cizí země, například uvalení cel kvůli postoji k Grónsku, skutečně naplňují definici hospodářského nátlaku. Pokud dojde k závěru, že ano, navrhne Radě EU, aby existenci nátlaku oficiálně potvrdila. Klíčové je, že v tomto případě se nerozhoduje jednomyslně, takže žádný stát nemůže odvetu zablokovat svým vetem.
Jakmile je nátlak oficiálně uznán, nastává fáze vyjednávání. Evropská unie vyzve druhou stranu k ukončení nepřátelských kroků a nabídne diplomatické řešení. Pokud však agresor neustoupí a dál trvá na svých požadavcích, Brusel může přistoupit k samotné „střelbě“ z bazuky. Ta spočívá v zavedení cílených a tvrdých protiopatření, která mají dotčenou zemi donutit ke změně postoje.
Arzenál protiopatření je velmi široký a neomezuje se jen na klasická dovozní cla. Evropská unie může například omezit přístup cizích firem k veřejným zakázkám na svém území nebo jim zkomplikovat investice v členských státech. Ve hře jsou také omezení v oblasti služeb, digitálního trhu nebo přísnější pravidla pro ochranu duševního vlastnictví firem z dané země.
Síla tohoto nástroje spočívá v jeho nepředvídatelnosti. Brusel si může vybrat přesně ty sektory, které jsou pro útočníka nejcitlivější. V případě konfliktu s USA by to mohly být například technologie, finanční služby nebo luxusní zboží. Cílem je vytvořit takový ekonomický tlak, aby se pokračování v původním nátlaku agresorovi prostě nevyplatilo.
Protinátlakový nástroj je navržen tak, aby byl v souladu s mezinárodním právem, ale zároveň aby byl dostatečně pružný. Evropská unie se snaží jednat proporcionálně, tedy tak, aby odveta odpovídala způsobené škodě. Jakmile cizí stát svůj nátlak zastaví, EU své sankce okamžitě stáhne. Je to tedy nástroj obranný, nikoliv útočný, ale s destruktivním potenciálem pro vzájemný obchod.
Aktivace této bazuky je považována za „poslední možnost“, protože její použití v podstatě znamená vyhlášení plnohodnotné obchodní války. Právě proto o ní nyní mluví Emmanuel Macron jako o krajním řešení, které má Donaldu Trumpovi ukázat, že Evropa už není ochotna hrát roli pasivního diváka a má prostředky, jak se účinně bránit.
S přibývajícími tropickými dny roste v Evropě tlak na zajištění chlazení, přičemž chybějící klimatizace v domácnostech se stávají novým tématem politických sporů. Zatímco u instalace chladicích systémů v nemocnicích, školách či domovech pro seniory panuje mezi politiky a zdravotnickými experty shoda, debata o soukromých bytech vyvolává silné kontroverze. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly toto téma politicky využívat a obviňují mainstreamové vládní představitele z toho, že kvůli ideologii energetické účinnosti a zelené politice obětují komfort a zdraví běžných občanů.
Válečné konflikty podle historických zkušeností končí pěti základními způsoby: úplným podmaněním, formální nebo de facto kapitulací, stažením jedné ze stran, případně vyjednaným mírem. Otázka budoucího vývoje ruské agrese na Ukrajině získává na aktuálnosti i v souvislosti s tím, že se mezinárodní pozornost po předchozích diplomatických dohodách na Blízkém východě vrací zpět k evropskému bojišti.
Ukrajina v posledních týdnech převzala iniciativu v oslabování ruské válečné ekonomiky a spustila kampaň, kterou prezident Volodymyr Zelenskyj označil za „sankce dlouhého doletu“.
Dým ze stovek kanadských lesních požárů nadále zahaluje rozsáhlé oblasti Severní Ameriky a přináší nebezpečné znečištění ovzduší pro desítky milionů lidí. Výstrahy před špatnou kvalitou vzduchu byly vydány ve více než dvaceti státech USA, kam se kouř z požárů v jižní a střední Kanadě, severním Ontariu a Minnesotě přesunul.
Španělský premiér Pedro Sánchez v neděli odcestuje do Spojených států, aby na stadionu MetLife v New Jersey osobně zhlédl finálový zápas mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Argentinou. Vládní mluvčí potvrdil jeho přítomnost krátce poté, co svou účast oznámila také španělská královská rodina. Na stadionu bude zápas sledovat rovněž americký prezident Donald Trump, což může vést k poměrně napjatému setkání, neboť Sánchez patří k nejhlasitějším Trumpovým kritikům v Evropě.
Rozporuplné hlasování ve Sněmovně reprezentantů naplno odhalilo prohlubující se rozkol uvnitř Demokratické strany ohledně vojenské pomoci Izraeli. Návrh na zastavení této podpory, který předložil konzervativní republikánský kongresman Thomas Massie z Kentucky, byl sice díky drtivému odporu většiny republikánů a 98 demokratů zamítnut, v řadách demokratických poslanců však vyvolal téměř stoprocentní shodu v rozdělení sil. Pro utnutí vojenské pomoci totiž zvedlo ruku 103 demokratů a dalších deset se zdrželo, což představuje v novodobé historii americko-izraelských vztahů dříve nemyslitelný posun.
Velkolepý pohřeb nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který zahynul na konci února při koordinovaných americko-izraelských náletech, naplno odkryl hluboké vnitřní rozepře v íránském režimu. Během smutečního průvodu v Teheránu čelil prezident Masúd Pezeškijan výkřikům „smrt kompromisníkovi“. Šéf íránské diplomacie Abbás Araghčí, který s Trumpovou administrativou vyjednal příměří a dosáhl částečného zrušení sankcí, musel z pohřbu dokonce utéct poté, co na něj dav začal házet kameny a označovat ho za zrádce.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.