Francouzský prezident Emmanuel Macron stojí v čele skupiny evropských lídrů, kteří požadují tvrdou odvetu proti Spojeným státům. Reaguje tak na rozhodnutí Donalda Trumpa uvalit cla na země podporující dánskou suverenitu nad Grónskem. Macron prosazuje aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (Anti-Coercion Instrument), kterému se v bruselských kuloárech přezdívá obchodní „bazuka“. Tento mocný nástroj byl původně navržen k ochraně před ekonomickým šikanováním ze strany Číny a umožňuje EU zavést cla či investiční omezení.
Podle Macronova týmu dnes prezident o aktivaci této zbraně jedná se svými evropskými protějšky. Francouzský prezident zdůraznil, že Evropa nesmí podlehnout ponižování a musí se začít chovat jako svébytný geopolitický aktér.
Napětí mezi Washingtonem a Bruselem eskaluje už několik měsíců. Trump opakovaně zpochybňuje podporu Ukrajině, tlačí na nevyvážené obchodní dohody a nutí spojence v NATO k radikálnímu zvyšování výdajů na obranu.
Poslední kapkou se však staly americké nároky na Grónsko, které vyvolaly masové protesty v Kodani i v Nuuku. Skutečnost, že Trump vyhlásil cla krátce po podpisu velké obchodní dohody EU se zeměmi Latinské Ameriky, odhodlání Evropanů k odvetě jen posílila.
V Evropském parlamentu již nyní sílí hlasy pro okamžité zastavení ratifikace obchodní dohody s USA z loňského léta. Manfred Weber, předseda nejsilnější lidovecké frakce, prohlásil, že za současných okolností není schválení dohody možné.
Podobně se vyjádřila i Valérie Hayerová, šéfka centristické skupiny Renew Europe, podle níž byla „bazuka“ vytvořena přesně pro situace takového ekonomického zastrašování, jaké nyní předvádí Bílý dům.
K situaci se vyjádřil i německý kancléř Friedrich Merz, který vyjádřil plnou solidaritu Dánsku a obyvatelům Grónska. Zdůraznil, že jako členové NATO jsou Evropané odhodláni posilovat bezpečnost v Arktidě. Hrozby cly podle něj podkopávají transatlantické vazby a nesou s sebou riziko nebezpečné eskalace, které by se obě strany měly vyvarovat.
Určitou mírnější notu se pokusila nasadit italská premiérka Giorgia Meloniová, která má s Trumpem nadstandardní vztahy. Po telefonátu s americkým prezidentem uvedla, že v otázce vyslání evropských vojsk do Grónska došlo k „problému v komunikaci a nepochopení“. Podle ní by Washington neměl vnímat přítomnost evropských vojáků jako protiamerické gesto, ale jako snahu o zajištění bezpečnosti v regionu před jinými aktéry.
Navzdory smířlivějším tónům některých lídrů se zdá, že evropská trpělivost přetekla. Vyslání vojáků z Francie, Německa a dalších zemí na cvičení v Grónsku ukazuje, že Evropa bere svou suverenitu vážně. Pokud Trump své hrozby cly skutečně naplní, aktivace odvetných mechanismů se zdá být téměř nevyhnutelná, což by znamenalo definitivní konec dosavadní éry transatlantického spojenectví.
Maroš Šefčovič, komisař EU pro obchod, sice připustil, že schvalování dohody s USA bude nyní velmi komplikované, ale zároveň vyzdvihl novou smlouvu s blokem Mercosur. Ta by měla Evropě pomoci kompenzovat ztráty způsobené americkými cly. Strategií Bruselu tak zůstává snižování závislosti na USA a budování vlastní obranyschopnosti a ekonomické soběstačnosti.
Takzvaný protinátlakový nástroj (Anti-Coercion Instrument), kterému se v Bruselu přezdívá „obchodní bazuka“, je právní mechanismus, jehož hlavním účelem je chránit členské státy EU před ekonomickým vydíráním ze strany mocností, jako jsou Čína nebo nyní Spojené státy. Funguje jako odstrašující prostředek, který má útočníkovi jasně ukázat, že jeho nátlak vyvolá okamžitou a velmi bolestivou reakci.
Celý proces aktivace této zbraně začíná u Evropské komise. Ta má pravomoc prozkoumat, zda kroky cizí země, například uvalení cel kvůli postoji k Grónsku, skutečně naplňují definici hospodářského nátlaku. Pokud dojde k závěru, že ano, navrhne Radě EU, aby existenci nátlaku oficiálně potvrdila. Klíčové je, že v tomto případě se nerozhoduje jednomyslně, takže žádný stát nemůže odvetu zablokovat svým vetem.
Jakmile je nátlak oficiálně uznán, nastává fáze vyjednávání. Evropská unie vyzve druhou stranu k ukončení nepřátelských kroků a nabídne diplomatické řešení. Pokud však agresor neustoupí a dál trvá na svých požadavcích, Brusel může přistoupit k samotné „střelbě“ z bazuky. Ta spočívá v zavedení cílených a tvrdých protiopatření, která mají dotčenou zemi donutit ke změně postoje.
Arzenál protiopatření je velmi široký a neomezuje se jen na klasická dovozní cla. Evropská unie může například omezit přístup cizích firem k veřejným zakázkám na svém území nebo jim zkomplikovat investice v členských státech. Ve hře jsou také omezení v oblasti služeb, digitálního trhu nebo přísnější pravidla pro ochranu duševního vlastnictví firem z dané země.
Síla tohoto nástroje spočívá v jeho nepředvídatelnosti. Brusel si může vybrat přesně ty sektory, které jsou pro útočníka nejcitlivější. V případě konfliktu s USA by to mohly být například technologie, finanční služby nebo luxusní zboží. Cílem je vytvořit takový ekonomický tlak, aby se pokračování v původním nátlaku agresorovi prostě nevyplatilo.
Protinátlakový nástroj je navržen tak, aby byl v souladu s mezinárodním právem, ale zároveň aby byl dostatečně pružný. Evropská unie se snaží jednat proporcionálně, tedy tak, aby odveta odpovídala způsobené škodě. Jakmile cizí stát svůj nátlak zastaví, EU své sankce okamžitě stáhne. Je to tedy nástroj obranný, nikoliv útočný, ale s destruktivním potenciálem pro vzájemný obchod.
Aktivace této bazuky je považována za „poslední možnost“, protože její použití v podstatě znamená vyhlášení plnohodnotné obchodní války. Právě proto o ní nyní mluví Emmanuel Macron jako o krajním řešení, které má Donaldu Trumpovi ukázat, že Evropa už není ochotna hrát roli pasivního diváka a má prostředky, jak se účinně bránit.
Izraelské ozbrojené síly obsadily v Libanonu historickou křižáckou pevnost Beaufort ze dvanáctého století. Podle dostupných informací se jedná o nejhlubší vojenský průnik na libanonské území za posledních více než 25 let. Tato významná památka, známá také pod arabským názvem Kal’at al-Šakíf, se tyčí na výrazném skalním ostrohu na okraji soutěsky řeky Litani. Strategické umístění objektu nabízí mimořádný výhled na celé jižní území Libanonu, což z něj činilo klíčový bod vojenského zájmu již v dobách středověkých křižáckých výprav.
Prudký nárůst cen ropy od začátku blízkovýchodního konfliktu sice vyhnal náklady na paliva nahoru a vyvolal celosvětové obavy z jejich nedostatku, avšak v Číně se v souvislosti s energetickou krizí děje něco velmi neobvyklého. Podle údajů společnosti JPMorgan tamní poptávka po ropě klesla o devět procent v porovnání s obdobím před vypuknutím války s Íránem. Pro představu, během globální ekonomické recese v roce 2008 se celosvětová poptávka snížila o pouhá dvě procenta, což z nynějšího čínského propadu činí zdánlivou hospodářskou noční můru. Čína se přitom ani zdaleka nenachází na pokraji ekonomického kolapsu.
Tichým oceánem se šíří klimatický fenomén El Niño podstatně rychleji, než vědci původně předpokládali. Nejnovější data Centra pro předpověď klimatu, které spadá pod Národní úřad pro oceán a atmosféru, ukazují na rapidně rostoucí šance, že by tento jev mohl do podzimu či zimy nabýt historické síly. Odborníci v této souvislosti zmiňují možnost vzniku vzácného takzvaného super El Niňa. Pravděpodobnost, že anomálie dosáhne silné nebo velmi silné intenzity, se v současné době odhaduje na 66 procent.
Pokud by konflikt na Blízkém východě přetrval až do příštího roku, tvrdě by zasáhl globální ekonomický růst, uvrhl některé země do recese a způsobil vážný nedostatek energií. Ve svém nejnovějším hospodářském výhledu před tím varuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tento pařížský klub sdružující vyspělé státy světa nastínil scénář s názvem „prodloužené narušení“, který počítá s variantou, že by Spojené státy a Írán nedosáhly dohody dříve než v roce 2027.
Nová vědecká studie naznačuje, že dlouhodobé užívání léků na hubnutí by mohlo ročně zabránit tisícům operací spojených s výměnou kolenního kloubu. Globálně trpí osteoartrózou více než 500 milionů lidí, přičemž artróza kolene je vůbec nejčastější formou tohoto onemocnění. Jen ve Spojených státech postihuje přibližně 14 milionů osob a ve Velké Británii se týká více než 5 milionů lidí. Mnoho z těchto pacientů nakonec musí podstoupit chirurgický zákrok, přičemž například v samotné Británii se každoročně provede přes 120 000 totálních endoprotéz kolene. Nadváha a obezita přitom riziko rozvoje tohoto onemocnění výrazně zvyšují, protože nadměrně zatěžují klouby.
Izraelské vojenské síly v úterý nepřestávaly útočit na jiholibanonské území, nicméně hlavní město Bejrút zůstalo ušetřeno. Stalo se tak na základě dohody o částečném klidu zbraní s ozbrojeným hnutím Hizballáh, které podporuje Írán. Libanonská strana uvedla, že toto ujednání oznámil americký prezident Donald Trump v pondělí pozdě večer. Podle stanovených podmínek se Izrael zavázal nebombardovat metropoli výměnou za to, že Hizballáh nebude podnikat útoky na izraelské území. K dohodě došlo poté, co Teherán upozornil, že izraelské vojenské akce v Libanonu ohrožují rozhovory o ukončení války se Spojenými státy.
Napětí mezi USA a Íránem nepolevuje na diplomatické úrovni ani na bojišti. V uplynulých hodinách došlo k dalším vzájemným útokům, zatímco mírová jednání se neposouvají ke zdárnému konci. Upozornila na to BBC.
Česko v neděli na závěr meteorologického jara zasáhly bouřky, které měly být podle výstrahy až velmi silné. Podle nejnovějších informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se dokonce vyskytla dvě tornáda.
Americká banka dramaticky navýšila očekávanou cenu akcií české společnosti ČEZ, o takřka 400 Kč na akcii. Může to být bolehlav pro Babišovu vládu, pokud jí to zdraží postátnění výroby elektřiny.
Buckinghamský palác je v úzkých. Podle zjištění novinářů již před šesti lety obdržel emaily, které mají dokazovat, že bývalý princ Andrew sdílel tajné vládní informace s nepovolanými osobami. Odhalení vyvolalo reakce, včetně vyjádření jedné z obětí finančníka Jeffreyho Epsteina.
Meteorologické léto je od pondělí v plném proudu, ale pocity zatím mohou být rozporuplné. V posledních dnech se totiž hodí mít po ruce i deštník. A i podle nejnovější dlouhodobé předpovědi se má oteplovat jen pozvolna.
Stovky místních obyvatel se minulý měsíc sešly v grónském hlavním městě Nuuku před novým americkým konzulátem, aby protestovaly proti snahám Donalda Trumpa posílit vliv Spojených států nad tímto ostrovem. Shromáždění zakončilo týden, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor protestu Aqqalukkuluk Fontain připomněl předchozí jednoznačné vyjádření grónské vlády směrem k americké administrativě, že ostrov není na prodej. Otevření diplomatického sídla i Landryho mise se odehrály v době, kdy se obě strany pokoušejí zmírnit napětí vyvolané opakovanými požadavky amerického prezidenta na ovládnutí ostrova z důvodů národní bezpečnosti. Nespokojení občané prošli centrem města se skandováním, že Grónsko patří Gróňanům, načež se před konzulátem v tichosti otočili zády, čímž chtěli podle organizátorů vyslat celému světu jasný vzkaz, že v demokracii musí slovo „ne“ platit.