Evropa se nachází v situaci, kdy sice disponuje rozsáhlým arzenálem zbraní, ale bez úzké spolupráce se Spojenými státy by byla v případném rozsáhlém konfliktu fakticky ochromena. Ačkoliv evropské zbrojovky vyrábějí špičkové stíhačky, tanky i střely, kontinentu chybí klíčová „páteř“ moderního válčení, kterou tvoří zpravodajství, logistika a komunikační systémy ovládané Pentagonem. Bez těchto amerických strategických prvků, které propojují palebnou sílu do funkčního celku, má Evropa jen malou naději na účinné odstrašení ruské agrese.
Generální tajemník NATO Mark Rutte v této souvislosti varoval, že představa o Evropě schopné bránit se bez USA je v současnosti nereálná. Podle jeho slov by si úplné osamostatnění vyžádalo astronomické náklady, které by mohly dosáhnout až 10 % HDP členských zemí, což je dvojnásobek současných ambiciózních cílů. Rutte zdůraznil, že vytvoření čistě evropské armády by bez amerického jaderného deštníku a technologického zázemí vedlo pouze k neefektivním duplicitám, ze kterých by měl největší radost Kreml.
Analytici a diplomaté potvrzují, že evropská obrana je kriticky závislá na amerických kapacitách v oblastech, jako je doplňování paliva za letu, satelitní průzkum nebo velení a řízení operací. Odhadované náklady na nahrazení těchto amerických aktiv v Evropě se pohybují kolem jednoho bilionu dolarů. Tato částka zahrnuje nejen nákup nových vojenských platforem, ale především vybudování vlastních vesmírných a sledovacích systémů, které jsou pro moderní bojiště nezbytné.
Evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius proto vyzval k tomu, aby se nahrazení amerických „strategických umožňovačů“ stalo absolutní prioritou. Podle něj je to nezbytný první krok k dosažení skutečné strategické autonomie. Kubilius navrhuje ambiciózní reformy, které nazývá „velkým třeskem“, včetně vytvoření stálé evropské ozbrojené síly o síle 100 000 mužů a vzniku Evropské bezpečnostní rady, do níž by měla patřit i Velká Británie.
Evropská unie si je svých slabin vědoma a pracuje na plánech, jako je „Strategický kompas“ nebo projekt „Readiness 2030“, které mají rizika spojená s případným americkým odchodem zmírnit. Úsilí o větší soběstačnost však naráží na komplikovanou vnitřní politiku kontinentu. Rozhodování o obraně je často brzděno nutností jednomyslnosti, což dává právo veta například Maďarsku, a integrace se zeměmi mimo EU, jako jsou Norsko nebo Spojené království, zůstává logistickou výzvou.
V oblasti vzdušného průzkumu se nyní hraje o náhradu za dosluhující letouny AWACS. Přestože původní plány počítaly s nákupem amerických strojů Boeing E-7A Wedgetail, některé země v čele s Německem začínají upřednostňovat evropské řešení v podobě švédského systému Saab GlobalEye. Důvodem jsou obavy z vysokých cen, dlouhých dodacích lhůt a závislosti na americké údržbě a certifikaci, což by mohlo v budoucnu představovat značné riziko.
Podobná situace panuje i v protivzdušné obraně, kde dominuje americký systém Patriot. Nedostatek střel pro tyto systémy pocítila v zimě zejména Ukrajina, což podtrhlo nebezpečí závislosti na jediném dodavateli. Evropa sice disponuje konkurenceschopným francouzsko-italským systémem SAMP-T, ten má však za sebou méně bojových zkušeností a je v evropských armádách zastoupen mnohem řidčeji než jeho americký protějšek.
Vesmírné kapacity zůstávají další Achillovou patou Evropy. Většina zemí se stále spoléhá na USA při získávání zpravodajských informací a navigaci. Přestože EU financuje projekt IRIS², který má konkurovat systému Starlink Elona Muska, do provozu se dostane nejspíše až kolem roku 2030. V té době už ale budou globální konkurenti pravděpodobně o několik generací dále, což Evropu staví do pozice někoho, kdo se neustále snaží dohnat ujetý vlak.
Právě zpravodajství a schopnost identifikovat cíle v reálném čase jsou považovány za nejobtížněji nahraditelné prvky. Ukrajina je i přes pokles přímé americké pomoci stále životně závislá na satelitních snímcích z USA. Francouzský prezident Emmanuel Macron sice deklaroval, že Francie nyní poskytuje Ukrajině dvě třetiny její zpravodajské podpory, ale pro celoevropský obranný rámec je takové sdílení informací stále spíše výjimkou než pravidlem.
Skutečným problémem Evropy tak nakonec není nedostatek financí, ale spíše chybějící koherence a jednotný obranný trh. Pokud se evropské státy nedokážou sjednotit, omezit duplicity a začít nakupovat zbraně společně, zůstane jejich obrana i nadále jen souborem 27 národních armád. Bez hluboké transformace a ochoty investovat do vlastních strategických technologií bude kontinent i nadále odkázán na politickou vůli Washingtonu.
Tropická epizoda se ještě přenese do nového týdne, ale ten už jako celek přinese jiné počasí. Meteorologové očekávají srážky a příjemnou druhou polovinu týdne s teplotami kolem normálu. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X.
Česko zažilo den, jaký tu nikdo nepamatuje. Důkazem je nové teplotní maximum, které činí 41,9 °C. Padlo v Doksanech, kde bylo přes 40 stupňů již v sobotu. O novém rekordu informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Česko bude letos volit do obecních zastupitelstev a Senátu, přesto se stále sledují i preference sněmovních stran. Parlamentní volby by momentálně suverénně vyhrálo vládní hnutí ANO, kterému by dala hlas téměř třetina voličů. Do Poslanecké sněmovny by se dostalo šest stran či hnutí, vyplývá z nového volebního průzkumu agentury STEM pro stanici CNN Prima News.
Epidemie eboly v Africe nadále probíhá. V Demokratické republice Kongo se od poloviny května potvrdilo více než 1200 případů smrtelně nebezpečného onemocnění. Přes tři sta lidí přišlo kvůli obávané nemoci o život.
Karel Gott patřil k nejpopulárnějším osobnostem, které se kdy narodily v Česku. Neuvěřitelný počet vítězství v anketě popularity Zlatý slavík je toho důkazem. Mohl se ale stát prezidentem? Všichni víme, že hlavou státu nikdy nebyl, přestože jedna neuvěřitelná kampaň proběhla.
Americký prezident Donald Trump opět pohrozil Íránu obnovením války na Blízkém východě. Teherán totiž podle jeho slov opakovaně porušil platné příměří. Komplikují se tak i pokračující diplomatická jednání mezi oběma státy.
Česká vláda by po víkendovém zesílení střetů v Perském zálivu neměla stropování cen pohonných hmot k 30. červnu prostě vypnout a tvářit se, že mimořádné riziko pominulo. Současně by však neměla cenovou regulaci jen mechanicky prodloužit na celý červenec. Nejrozumnějším řešením je krátké technické prodloužení, například o týden až dva, doplněné o jasnou výstupní klauzuli.
Česko zažívá nejteplejší den v historii, ale již dnes se může počasí na některých místech projevit i jinak než vedrem. Meteorologové v neděli územně upravili varování před velmi vysokými a extrémními teplotami a přidali varování před bouřkami, které hrozí v neděli i v pondělí. Nadále platná je i výstraha před požáry.
Školákům v pátek odstartovaly letní prázdniny, které začaly dříve, než podle původního harmonogramu měly. Termínových změn by do budoucna mohly doznat i podzimní prázdniny. Počítá s tím návrh jedné ze sněmovních stran. Nebude ale jednoduché ho prosadit.
Česko má za sebou další velmi teplou a na mnoha místech i rekordní tropickou noc. Na sedmi místech neklesla teplota pod 25 stupňů. Meteorologové nicméně očekávají, že nadcházející noc bude ještě teplejší.
Po posledním červnovém víkendu, který právě probíhá, bude následovat první červencový. Bude delší o volný sváteční den v pondělí. Volno ale nebudou mít někteří zaměstnanci v obchodech. Další z tuzemských řetězců totiž oznámil, jak bude mít během červencových svátků otevřeno.
Loni to byla Poslanecká sněmovna, letos jsou to obecní zastupitelstva a Senát. Pokud jste to do pátku neviděli, tak i letos nás v Česku čekají volby. Prezident Petr Pavel stanovil jejich termín na druhý říjnový víkend.