Evropa se nachází v situaci, kdy sice disponuje rozsáhlým arzenálem zbraní, ale bez úzké spolupráce se Spojenými státy by byla v případném rozsáhlém konfliktu fakticky ochromena. Ačkoliv evropské zbrojovky vyrábějí špičkové stíhačky, tanky i střely, kontinentu chybí klíčová „páteř“ moderního válčení, kterou tvoří zpravodajství, logistika a komunikační systémy ovládané Pentagonem. Bez těchto amerických strategických prvků, které propojují palebnou sílu do funkčního celku, má Evropa jen malou naději na účinné odstrašení ruské agrese.
Generální tajemník NATO Mark Rutte v této souvislosti varoval, že představa o Evropě schopné bránit se bez USA je v současnosti nereálná. Podle jeho slov by si úplné osamostatnění vyžádalo astronomické náklady, které by mohly dosáhnout až 10 % HDP členských zemí, což je dvojnásobek současných ambiciózních cílů. Rutte zdůraznil, že vytvoření čistě evropské armády by bez amerického jaderného deštníku a technologického zázemí vedlo pouze k neefektivním duplicitám, ze kterých by měl největší radost Kreml.
Analytici a diplomaté potvrzují, že evropská obrana je kriticky závislá na amerických kapacitách v oblastech, jako je doplňování paliva za letu, satelitní průzkum nebo velení a řízení operací. Odhadované náklady na nahrazení těchto amerických aktiv v Evropě se pohybují kolem jednoho bilionu dolarů. Tato částka zahrnuje nejen nákup nových vojenských platforem, ale především vybudování vlastních vesmírných a sledovacích systémů, které jsou pro moderní bojiště nezbytné.
Evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius proto vyzval k tomu, aby se nahrazení amerických „strategických umožňovačů“ stalo absolutní prioritou. Podle něj je to nezbytný první krok k dosažení skutečné strategické autonomie. Kubilius navrhuje ambiciózní reformy, které nazývá „velkým třeskem“, včetně vytvoření stálé evropské ozbrojené síly o síle 100 000 mužů a vzniku Evropské bezpečnostní rady, do níž by měla patřit i Velká Británie.
Evropská unie si je svých slabin vědoma a pracuje na plánech, jako je „Strategický kompas“ nebo projekt „Readiness 2030“, které mají rizika spojená s případným americkým odchodem zmírnit. Úsilí o větší soběstačnost však naráží na komplikovanou vnitřní politiku kontinentu. Rozhodování o obraně je často brzděno nutností jednomyslnosti, což dává právo veta například Maďarsku, a integrace se zeměmi mimo EU, jako jsou Norsko nebo Spojené království, zůstává logistickou výzvou.
V oblasti vzdušného průzkumu se nyní hraje o náhradu za dosluhující letouny AWACS. Přestože původní plány počítaly s nákupem amerických strojů Boeing E-7A Wedgetail, některé země v čele s Německem začínají upřednostňovat evropské řešení v podobě švédského systému Saab GlobalEye. Důvodem jsou obavy z vysokých cen, dlouhých dodacích lhůt a závislosti na americké údržbě a certifikaci, což by mohlo v budoucnu představovat značné riziko.
Podobná situace panuje i v protivzdušné obraně, kde dominuje americký systém Patriot. Nedostatek střel pro tyto systémy pocítila v zimě zejména Ukrajina, což podtrhlo nebezpečí závislosti na jediném dodavateli. Evropa sice disponuje konkurenceschopným francouzsko-italským systémem SAMP-T, ten má však za sebou méně bojových zkušeností a je v evropských armádách zastoupen mnohem řidčeji než jeho americký protějšek.
Vesmírné kapacity zůstávají další Achillovou patou Evropy. Většina zemí se stále spoléhá na USA při získávání zpravodajských informací a navigaci. Přestože EU financuje projekt IRIS², který má konkurovat systému Starlink Elona Muska, do provozu se dostane nejspíše až kolem roku 2030. V té době už ale budou globální konkurenti pravděpodobně o několik generací dále, což Evropu staví do pozice někoho, kdo se neustále snaží dohnat ujetý vlak.
Právě zpravodajství a schopnost identifikovat cíle v reálném čase jsou považovány za nejobtížněji nahraditelné prvky. Ukrajina je i přes pokles přímé americké pomoci stále životně závislá na satelitních snímcích z USA. Francouzský prezident Emmanuel Macron sice deklaroval, že Francie nyní poskytuje Ukrajině dvě třetiny její zpravodajské podpory, ale pro celoevropský obranný rámec je takové sdílení informací stále spíše výjimkou než pravidlem.
Skutečným problémem Evropy tak nakonec není nedostatek financí, ale spíše chybějící koherence a jednotný obranný trh. Pokud se evropské státy nedokážou sjednotit, omezit duplicity a začít nakupovat zbraně společně, zůstane jejich obrana i nadále jen souborem 27 národních armád. Bez hluboké transformace a ochoty investovat do vlastních strategických technologií bude kontinent i nadále odkázán na politickou vůli Washingtonu.
Na Nový rok se lidem opět automaticky zvýší důchody. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) představil první odhady výše pravidelné valorizace. Důchodci by si od ledna mohli polepšit až o šest stovek korun.
V Česku se během tohoto srpnového týdne umoudřilo počasí, ale již nadcházející víkend přinese návrat tropických teplot. Odpolední maxima nakonec vystoupají až na 36 stupňů. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Celý svět před časem s napětím sledoval boj britské princezny Kate se zákeřnou rakovinou. Dobře to naštěstí dopadlo, takže manželka prince Williama může s ostatními pacienty sdílet své osobní zkušenosti. Na co si vzpomněla tentokrát?
Dvouměsíční letní prázdniny vznikaly pro úplně jinou ekonomiku a společnost. Dnes stát prakticky současně vyšle rodinám se školáky signál: právě teď jeďte na dovolenou. Výsledkem jsou dražší hotely a zájezdy, přeplněná letoviska, kolony a dva měsíce, kdy firmy bojují se souběhem dovolených. Hotely přitom mimo sezonu zejí prázdnotou.
Americký prezident Donald Trump přiznal neobvyklé manévry během červencového návratu ze summitu NATO v Turecku. Zapříčinily je obavy o bezpečnost šéfa Bílého domu. Kritici nicméně poukazují na to, že desítky jiných lidí byly potenciálně v ohrožení.
Vasyl Krupych moc dobře ví, co znamená bojovat za Ukrajinu. Kulometčík, který přežil mrazivé a děsivé scény na bojištích v východním Donbasu, se při ruském náporu střídavě modlil a plakal. Ačkoliv brutalitu nepřátel přečkal, loni v prosinci při službě v týlu ho napadli vlastní krajané.
Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.
Kreml již neuvažuje o navrácení žádného okupovaného ukrajinského území v rámci případné mírové dohody. Namísto toho trvá na úplném ovládnutí Doněcké oblasti, tvrdí agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje.
Německá vláda schválila návrh zákona, který výrazně rozvolňuje omezení uvalená na tamní zpravodajské služby v poválečném období. K tomuto kroku kabinet přistoupil v reakci na dva závažné útoky z posledního měsíce, jež poukázaly na trhliny v bezpečnostním systému země. Kontroverzní změny, které ještě musí projít parlamentem, plně odpovídají požadavkům civilní i vojenské rozvědky. Obě složky si dlouhodobě stěžovaly, že Německo v bezpečnostních možnostech zaostává za svými spojenci i protivníky.
Mezinárodní energetická agentura (IEA) varovala před rychlým úbytkem globálních zásob ropy, což výrazně zvyšuje tlak na co nejrychlejší otevření Hormuzského průlivu. Ve své nejnovější zprávě agentura uvedla, že sledované světové zásoby poprvé od dubna 2025 klesly pod hranici 7,9 miliardy barelů. Přestože se v závěru letošního roku očekává návrat trhu k přebytku, rizika zůstávají nadále značná. Hlavním důvodem vyhrocené situace je skutečnost, že dosud dostupné skladovací rezervy se v důsledku trvajících zmatků rychle vyčerpávají.
Fotografování zatmění Slunce představuje pro mnoho fotografů mimořádnou výzvu a jedinečnou příležitost. Experti na astronomii a fotografii však podle webu DPreview doporučují promyslet, zda stojí za to trávit vzácné okamžiky úkazu za hledáčkem fotoaparátu. Známý astrofotograf a profesor fyziky Tyler Nordgren v této souvislosti doporučuje jednoduché pravidlo, aby si lidé své první zatmění v životě užili bez techniky a fotografování si nechali až na druhé pozorování.
Vzácné úplné zatmění Slunce vyvolalo v mnoha částech Evropy rozsáhlou turistickou vlnu, která nasměrovala tisíce návštěvníků i do dosud opomíjených venkovských obcí. Jedná se o první událost tohoto druhu na evropské pevnině od roku 2006. Měsíční stín zahajuje svou pouť v odlehlých oblastech Arktidy a pokračuje přes Špicberky, Grónsko a Island až k evropskému kontinentu.